Nikdy není pozdě...
Nikdy není pozdě... - Kapitola 14
Leo
Odpoledne uteklo tak strašně rychle, a i když jsme se pořád bavili o tom, co bude kdo dělat, a mě z toho nebylo moc dobře, protože jsem se pořád o kluky bál, nebyla v tom ta napjatá atmosféra, jako za poslední dny, když jsme se všichni sešli.
Kluci mysleli na každý detail, až mi z toho...
Nikdy není pozdě... - Kapitola 13
Grigory
Když se mi Leo vrhl kolem krku, sevřel jsem ho v objetí tak moc, že jsem musel nakonec trochu povolit, abych ho neudusil.
Třásl jsem se z toho všeho, skoro jsem nemohl dýchat. Jen jsem držel Lea v objetí, na víc jsem se teď nevzmohl.
Až jeho poslední slova mne...
Nikdy není pozdě... - Kapitola 12
Leo
Ten týden utekl hrozně rychle.
Několikrát jsem se sešel s Grigoryho mámou, ale žádné nové informace pro mě neměla. Já osobně jsem se cítil poměrně dobře, neměl jsem žádné potíže, ani se necítil divně, takže jsem brzo na celou událost zapomněl a považoval to jen za chvilkovou slabost.
Co se...
Nikdy není pozdě... - Kapitola 11
Grigory
Chtěl jsem seřvat i Tobiase, ale ten ke mně přiskočil a rovnou se mi přisál na rty a vecpal mi svůj jazyk do pusy.
Jeho ruce mi okamžitě začaly stahovat kalhoty i s trenkama, a když jsem je měl u kotníků, vyhrnul mi triko, až jsem byl donucen zvednout ruce.
Ale aspoň na ti chvíli jsme...
Nikdy není pozdě... - Kapitola 10
Leo
I přes Maddovy protesty mě Dominik odvedl na první hodinu, přesně, jak slíbil.
A já začal mít v hlavě ještě větší bordel, a na to doplatilo moje soustředění.
Hned první hodinu jsem od profesorky dostal kázání, a tu druhou jsem byl dokonce vykázán z učebny.
No, neuvedl jsem se moc dobře, ale...
Nikdy není pozdě... - Kapitola 9
Grigory
„Zlatíčko, copak se děje? Poslední dobou jsi tu víc než normálně,“ popadla mě hned máma, když jsem se objevil ve dveřích jejich kanceláře.
Táta zvedl hlavu a mírně stáhl obočí, když viděl, jak se tvářím.
„Ale nic, jen jsem myslel na zkoušky, které nás čekají,“ hned jsem to zamluvil a...
Nikdy není pozdě... - Kapitola 8
Leo
Bylo to vážně neskutečné.
Dokázal jsem se úplně odvázat a dával jsem Grigorymu vše.
A on mi to oplácel.
Cítil jsem se… šťastný… jako už dlouho ne.
A tak, když Grigory usnul a já si hověl na jeho hrudi, netrvalo dlouho, a jeho vůně, tlukot srdce, i mě ukolébal ke spánku.
Ráno mě probudily až...
Nikdy není pozdě... - Kapitola 7
Grigory
Jo, tak tohle je historický okamžik. Na malou sedačku se nacpalo pět lidí. Ale podle toho, jak se všichni tvářili, jsem jim to vůbec nezazlíval. Byl jsem rád, že tím vyjádřili svou starost o Lea.
I když s námi je jen krátce, teprve tři dny, přesto si nás svým způsobem získal.
Byl jsem...
Nikdy není pozdě... - Kapitola 6
Leo
Myslel jsem, že mi učení pomůže přijít na jiné myšlenky.
Snažil jsem se soustředit na Maddův výklad, který to vzal opravdu vážně, ale myšlenky se mi točily úplně kolem něčeho jiného.
Myslel jsem na to, jestli jsem Grigoryho nijak neurazil.
A možná právě ty moje myšlenky ho nakonec...
Nikdy není pozdě... - Kapitola 5
Grigory
Otočil jsem se od linky, když se ozval rachot a Leo vyběhl, aby zase hned zmizel v našem pokoji.
Myslím, že to dokázal rychleji, než bych se přenesl já se svou schopností.
„Myslím, že bys mohl jít za Dominikem, dostal košem,“ ukázal jsem bradou ke dveřím pokoje.
Madd, který jen seděl a...