Nechci zapomenout...
Nechci zapomenout... - Kapitola 14 - Závěr
Raymond
Měl jsem pocit, jako by mě někdo převálcoval, a pak ještě hodil do drtičky odpadu.
Všechno se vrátilo zpátky.
Všechno.
A já… V první chvíli si přál, aby se tak nestalo.
„Ray! Ray! Zlato!“ uslyšel jsem vzdálený hlas, a když jsem se zasténáním otevřel oči, hleděl jsem do ustarané Calebovi...
Nechci zapomenout... - Kapitola 13
Raymond
Prudce jsem se posadil na posteli a zmateně se rozhlížel kolem sebe.
„Ray! Ray! To nic! Jsem tady! Jsem s tebou. To nic. Už je to dobré,“ uslyšel jsem známý hlas a vzápětí se na mě Caleb vrhnul.
Cítil jsem, jak se mírně chvěje, jak mě k sobě tiskne, a srdce mu buší jako o závod.
„Co se…...
Nechci zapomenout... - Kapitola 12
O dva roky později
Raymond
Zase přišel.
Ten sen.
Ty oči jako lesní tůňka.
Ta lákavá vůně.
Jemná pokožka.
Stříbrné vlasy.
Poslední týden za mnou ve snu chodil často. Nevím, kdo to byl, ale cítil jsem, že bych ho měl znát.
Pokaždé se objevil, natáhl ruku, řekl něco, čemu jsem nerozuměl...
Nechci zapomenout... - Kapitola 11
Feon
Byl jsem rád, že mě Ray přitáhl do náruče. Miloval jsem jeho objetí a jeho teplo. Cítil jsem se u něho bezpečně.
A i když jsem cítil to, co mé srdce svíralo, přesto jsem cítil i jeho lásku.
Opřel jsem se o něj a čekal, co ještě řekne, ale v tu chvíli vběhla do našeho domu vystrašená...
Nechci zapomenout... - Kapitola 10
Raymond
Myslím, že jsem si i docela hlasitě oddechl, když se najednou Feon objevil a za chvilku už byl v mé náruči.
„Hej, co ty slzy," zabručel jsem, zvedl mu hlavu a palcem setřel ty drobné kapičky, které mu stékaly po tvářích.
Nakonec jsem neodolal, sklonil se a políbil ho.
Napřed jemně, něžně,...
Nechci zapomenout... - Kapitola 9
Feon
Musel jsem hodně zapojit své síly, abych se aspoň na chvíli oprostil od toho, co ke mně od Raye přicházelo. Měl jsem pocit, jako by se mi někde ztrácel.
Strašně moc jsem chtěl jít za ním. Ale nemohl jsem. Nejen na ostatní starší, ale i na mě teď spoléhali obyvatelé vesnice. Musel jsem udělat...
Nechci zapomenout... - Kapitola 8
Raymond
Feon mě dostával znovu a znovu.
Byl tak neuvěřitelný, až jsem si říkal, proč zrovna já mám takové štěstí, že jsem ho získal.
Přešel jsem do kůlny, kde jsem udělal provizorní umyvadlo a káď, jako vanu, abysme se měli zatím kde umývat, než bude koupelna hotová, a pořádně se opláchl.
Počítal...
Nechci zapomenout... - Kapitola 7
Raymond
Než jsme to stačili víc probrat, Feon vypil čaj, a pak usnul jako špalek.
Byl jsem za něj rád, a i když jsme měli velkou postel, na které jsem se mohl pořádně rozvalit, moc jsem toho nenaspal. A ráno, sotva jsem zabral, budil mě Feon.
Myslel jsem, že se zblázním, když jsem ho tak viděl a...
Nechci zapomenout... - Kapitola 6
Feon
Celý den byl nádherný. Ať už to dopadne s Rayem jakkoliv, cítil jsem, že jeho slova byla upřímná. Aspoň teď určitě.
Neublížil by mi, nechce ublížit ani vesnici. Sblížil se tu s ostatními, a oni ho vzali mezi sebe. Cinthiiny děti si ho dokonce oblíbily víc než kdokoliv jiný. Jako by...
Nechci zapomenout... - Kapitola 5
Raymond
Feon byl roztomilý, jak byl úplně mimo.
Když se sehnul pro věci, přišel jsem k němu a pomohl mu se obléknout.
Ještě jsem si ho přitáhl k sobě a pohladil ho po těch jeho úžasných vlasech.
„Odpočiň si. Vím, že to pro tebe bylo něco nového, ale chtěl jsem to udělat, a doufám, že nelituješ,“...