Raymond
Než jsme to stačili víc probrat, Feon vypil čaj, a pak usnul jako špalek.
Byl jsem za něj rád, a i když jsme měli velkou postel, na které jsem se mohl pořádně rozvalit, moc jsem toho nenaspal. A ráno, sotva jsem zabral, budil mě Feon.
Myslel jsem, že se zblázním, když jsem ho tak viděl a nedokázal mu nijak pomoct.
Jedna ze starších víl mě dokonce i vyhodila ven, protože jsem je rušil a pořád jim do toho mluvil, i když ony věděly, co dělat. Jenže, prostě já se na to nedokázal jen dívat a trpěl jsem spolu s Feonem.
Teprve až třetí den ráno, se Feon nevzbudil díky bolesti, ale protože ho vzbudila Lea a její teta, které mu přišly očistit křídla a podívat se, jak se zahojila.
A vypadalo to, že jsou spokojené, i Feon vypadal mnohem lépe než předešlé dny, a dokonce se mu pak podařilo křídla i schovat.
„Neměl bys je teď nějakou dobu vůbec používat a měnit se do své podoby světlušky, ať se pořádně zregenerují. Takže žádné výlety mimo vesnici minimálně čtrnáct dní, ano? A ty na něj dáš pozor, Raymonde. Bude odpočívat, žádné přepínání, žádné běhání po vesnici, jasné?“ přikázala přísně Meona, Leina teta, která opravdu vypadala jako nějaká ta pravá víla z pohádek.
Malá, drobná, světlé vlasy stažené do přísného drdolu, kolem očí jemné vrásky, všude na sobě spoustu ozdob, jemná křídla a modravé šaty. Ještě ji chyběla taková ta kouzelná hůlka.
Když jsem na to pomyslel, musel jsem se pousmát a hned jsem dostal po hlavě, protože si myslela, že si z ní dělám srandu.
Když odešly, vrátil jsem se s brbláním do ložnice a třel si bouli na hlavě.
„Jsem strašně rád, že už je ti líp. A slyšel jsi. Žádné přepínání, takže se budeme válet v posteli. Akorát,“ přičichl jsem k sobě a zašklebil se, „měl bych jít do sprchy a ty nejspíš taky, ale nevím… zvládneš to? Jestli ne, napustím ti vanu a umyju tě. Celou dobu budu s tebou.“
Feon
Když mě třetí den vzbudili, že se na mě chtějí podívat, nechápavě jsem na ně zprvu hleděl, a až teprve, když jsem se trochu probral, mi došlo, že jsem konečně spal celou noc a nevzbudily mě bolesti, ale víly.
Trošku ti sice ještě zabolelo, když mi je čistily od masti, ale když byly čisté, ukázalo se, že jsou už skoro v pořádku. Jen menší ranky, které se brzy zahojí a já je zas budu moct používat. Dokonce dorostla i ta sežehnutá část jednoho křídla.
Vílí kouzla a léčení je opravdu mocné. A jako víly, pokud nejsme ovlivněny nějakým škodlivým kouzlem nebo jedem, se hojíme sice dost bolestivě, ale za to rychle.
Dostal jsem kázání, co můžu a co nesmím, a stejně tak Meona poučila i Raye, který musel čekat venku, protože jim pořád do toho mluvil. A když se vrátil a třel si hlavu, zasmál jsem se. Opravdu jsem se nahlas zasmál.
Přišlo mi úsměvné, že drobná žena, starší a křehká víla, dala výchovnou lekci takovému hromotlukovi.
„Dobře,“ slezl jsem z postele. „Půjdeme se umýt, ale nejdříve převlečeme postel. Vážně se mi líbí a moc dobře se v ní spí.“
Hned jsem se otočil ke komodě a vytáhl jsem čisté povlečení.
„A dáme to hned prát, i věci, co jsme měli na sobě. Už tu mast nechci cítit. Nechci cítit nic, co by mi to připomínalo,“ odložil jsem povlečení, otevřel jsem okno dokořán, a pak hned popadl peřinu a začal ji svlékat.
Společnými silami jsme převlékli celou postel, odnesli prádlo do komory, kde jsme to hned dali do pračky. Já se poprvé po třech dnech mohl aspoň kousek kolem domu projít po venku na čerstvém vzduchu. A když jsem se rozhlédl po vesnici, znovu jsem pomyslel na to, jak moc rád jsem zpátky.
„Možná bych se osprchoval a pak šel do vany? Ale… Pro nás dva je moc malá, ty sám se do ní sotva vlezeš. Co kdybychom šli k Dinovi? Má velkou koupelnu a vanu skoro jako bazén. Nechá nás tam, určitě… A můžeme ho poprosit, jestli by nám vyměřil moji koupelnu a zjistil, co by se dalo dělat, aby se mohla přestavět a tys měl víc prostoru, Co říkáš?“
Raymond
Když se Feon zasmál, byla to pro mě ta největší odměna.
A pak jsem se smál já, protože sotva víly odešly, nehledě na to, že říkaly, že má Feon odpočívat, pustil se do úklidu a už začal vymýšlet.
Jemně jsem ho plácl po zadku, když jsme se vrátili zpátky do domu a prohlíželi si tu malou koupelničku.
Pravda byla, že i ten sprcháč byl pro mě malý, ale byl to Feonův dům, a už tak jsem mu do něj zasáhl s novou postelí.
„Hmmm… no, pokud mě nesežere, tak to zkusit můžeme,“ pokrčil jsem rameny, pobral mýdlo, šampon, ručníky, hřeben, čisté oblečení, a pak jsme ruku v ruce vyšli ven.
Nakonec se z toho stala asi hodinová procházka, protože každou chvíli nás někdo zastavoval, mě děkoval a Feona objímal, za to, že je v pořádku.
Když jsme se dostali k Dinovi, trvalo chvilku, než nám otevřel a vypadalo to, že sotva vstal.
„Jdeme se k tobě vykoupat. Máš prý hotový bazén, a já se do Feonovy vaničky nevlezu,“ vybalil jsem to na něj hned mezi dveřma a cpal se dovnitř.
Dino si něco brblal pod nosem a vrčel, jako starý pes, až jsem zakroutil očima, čehož si samozřejmě všiml a začal hudrovat něco o nevděčných spratcích.
Jen jsem se usmál, přitáhl si Feona k sobě a políbil ho na čelo.
„Stejně musím za Ronym a vrátím se později, takže si dělejte, co chcete. Ale ne, že mi zasviníte celý barák!“ zaprskal, když jsme posnídali a on už převlečený nás dovedl ke koupelně, nad kterou jsem hvízdnul, protože to vypadalo jak v nějakém, pěti hvězdičkovém hotelu.
Hned jsem začal napouštět vodu, a pak jsme s Feonem ještě Dina vyprovodili, i když nechtěl.
„Nech to všechno na mě. Chci si tě rozmazlit,“ usmál jsem se na Feona, když jsme se vrátili zpátky do koupelny.
Svlékl jsem se, pak se začal věnovat Feonovi, a každý kousek odhalené kůže jsem samozřejmě nezapomněl políbit a polaskat.
Feon
Jít k Dinovi byl dobrý nápad.
Mohl jsem se aspoň projít, a taky jsme se mohli vykoupat v pořádné vaně. I když mě moje vana stačila, přeci jen už v domě nejsem sám, a Ray skoro dosahuje Dinových proporcí.
Dino sice brblal, ale nakonec nám udělal i snídani. A pak se oblékl, přenechal nám celý svůj dům a zmizel s tím, že se ukáže někdy k večeru. Takže jsme mohli u něj klidně i odpočívat po koupeli.
Když Ray řekl, že mě chce rozmazlovat, přikývl jsem a nechal ho, ať mě svlékne. Dal si záležet. Opatrně, aby neublížil mým křídlům, které jsem pak pro jistotu schoval, když jsme chtěli jít posedět do vany. Při každém jeho doteku a polibku jsem se zachvěl a tajil se mi dech, když jsem si vzpomněl na to krásné, co jsme spolu prožili tam u studánky.
Nepočítal jsem s tím, že bychom to hned teď zopakovali, opravdu jsme koupel potřebovali, ale i tak jsem si ten pocit užíval.
Ještě jsem mu věnoval hluboký polibek, jako díky, že se o mně postaral. Než jsme se osprchovali, mezitím se napustila vana s vonnou solí, a já spokojeně vydechl, když jsem se mohl ponořit do té příjemně teplé vody a opřít se o Raye.
„Víš, spoustu si toho tady Dino udělal sám, vyhrál si s tím. Ale je pravda, že v lidském světě patří mezi vrstvu nejbohatších. Přeci jen žije už několik stovek let, teď v současnosti je obchodník, sice nevím s čím, ale daří se mu, a dělá to společně se svým bratrem. Rony je od něj mladší o dvě stě šestnáct let. Ale Dino není materialista,“ rozhlédl jsem se po koupelně a pak se pousmál. „Až teda na tohle…“
Raymond
Vážně to byl dobrý nápad.
Přitáhl jsem si Feona k sobě, když jsme se usadili ve vaně a já si připadal jako král.
„Taky si musíme něco takového pořídit. A větší kuchyň,“ zabručel jsem, zatímco mé rty kopírovaly Feonovy ramena a mé ruce jeho hruď nebo si hrály z jeho vlasy.
Teď už jsem se nebál mluvit o naší budoucnosti.
Teď už jsem o tom mluvil s chutí.
Jednak kvůli svým citům, kvůli tomu, co Feon ke mně cítil, a taky proto, že teď už jsem věděl, že i když budu muset z vesnice odejít, tak nezapomenu.
„Víš, cítím se klidněji, když vím, že i kdybych musel odsud odejít, tak nezapomenu. Ale bojím se, jak pravdu přijmou ostatní, až si vzpomenu. Mluvil jsem o tom s Dinem. I on si myslí, že jsem nejspíš lovec a já se o tom utvrdil, když jsem tě šel hledat. Chtěl bys mě i přesto, kdyby se zjistilo, že jsem chtěl vaši vesnici původně zničit a vás zabít nebo zotročit?“ pootočil jsem si Feona k sobě a přitiskl se mu na rty.
„Ale budeme se bavit raději o příjemnějších věcech, ano?“ zašeptal jsem do jeho rtů, pak se usmál a postavil ho na nohy.
Vzal jsem do rukou mýdlo a nevynechal jediné místečko na jeho těle.
Obzvláště jsem si dával záležet na těch, o kterých jsem věděl, že jsou to jeho citlivá místečka, a taky na bradavkách, penisu, kuličkách a zadečku.
„Až budeš chtít a budeš připravený, chtěl bych se s tebou spojit. Ne, jako u té studánky, ale tak, jako to dva milenci dělají. Tohle,“ položil jsem Feonovu ruku na svůj penis, když jsem si ho přitiskl na tělo a rukama jsem začal mačkat jeho zadeček, „bych ti strčil sem, a pak tě naplnil.“
Lehce jsem prstem přejel po jeho rýze, a pak se jemně dotkl dírky, která se mírně zachvěla.
Znovu jsem Feona políbil, vychutnal si tu jeho sladkou chuť, a pak se zase posadil do vany a jeho si stáhl na sebe, jako bych se bál od něj jen na centimetr vzdálit.
Feon
Nechal jsem se Rayem laskat, a jen jsem přivíral oči, jak mi byly ty doteky a polibky příjemné.
Už jsem se cítil opravdu dobře, a nebylo to jen mastmi a bylinkami, ale také jím samotným. To, jak o mě pečoval, jak se o mě staral, i to, že to nedělal z vděčnosti nebo povinnosti, ale z lásky.
Opřel jsem se o něho a užíval si tu teplou koupel.
Zvedl jsem hlavu, a zadíval se na něho, když promluvil o lovcích.
Na moment jsem zauvažoval, že bych mu ukázal místo, kde zůstaly jeho věci, ale pak jsem si to rozmyslel. Má to čas, teď nechci kazit tuhle hezkou chvilku s ním.
A navíc, když se mě dotýkal všude na těch místech a mluvil o tom, co by chtěl…
Spojení našich těl.
Neuměl jsem si to představit, ale už jen ty jeho doteky ve mně znovu vyvolaly to příjemné chvění v břiše, a touhu se ho dotýkat a líbat se s ním. A možná i to, co říkal…
Nejen touha, ale i zvědavost mě znovu navnadila k tomu, že jsem to chtěl okusit. Podle toho, jak se tvářil, když to říkal, tak to musí být ještě lepší a příjemnější než to, co jsme spolu prožili u studánky.
Víc jsem se na něho natiskl a políbil ho na bradu.
„Chtěl… chtěl bych to taky…“ špitnul jsem celý červený a hned jsem schoval tvář do jeho hrudi.
Raymond
Musel jsem se začít smát, když jsem viděl, jak se Feon zase zastyděl.
„Jsi strašně sexy, když tohle děláš, víš to?“ zasmál jsem se mu do ucha, které jsem skousl, a pak se vrhnul na jeho rty.
Posadil jsem si ho obkročmo do klína a natiskl ho na sebe, aby se naše penisy o sebe otřely.
Zároveň jsem roztáhl jeho půlky a prsty začal jemně přejíždět po jeho dírce.
„Jen teda nevím, jestli to Dino přežije, až se vrátí,“ mrkl jsem na Feona a pomalu okusoval jeho krk, až k bradavkám.
Vážně byl neuvěřitelný a kdybych věřil na osud, tak bych přísahal, že to on mě zavedl do toho lesa, abych se setkal s Feonem. Já, který na lásku doteď nevěřil, jsem byl nejspíš zamilovaný až po uši.
Ještě chvilku jsem Feona ve vaně okusoval a mazlil ho, dokud jsem nevstal, jeho si nevyhodil do klína, a pak přešel do Dinovy ložnice.
Vzhledem k tomu, že jsem tady předtím už několikrát byl, věděl jsem, kde ji má, i když jsem dovnitř nikdy nešel.
Překvapilo mě proto, že je velice střídmě a skromně zařízená, ale na posteli si dal nejspíš hodně záležet.
„Vypadá to, že vlkodlaci si potrpí na pohodlí,“ zasmál jsem se a uložil Feona do peřin.
Hned na to jsem se vrhl na jeho rty a jemný polibek se stával vášnivějším a toužebnějším.
Musel to ze mě cítit.
Tu touhu, vášeň, chtíč, ale i lásku a hluboký cit k němu.
Jen jsem doufal, že zvládnu být jemný a Feonovi neublížit, jak moc jsem už chtěl být v něm.
Když jsem přerušil polibek, posadil jsem se mezi jeho nohy, pohladil ho po hrudi, a pak se natáhl k nočním stolkům, jestli tam nebude mít něco jako gel.
Nebyl. Ale ani mě to nepřekvapilo. Za to tam byla nějaká mastička, kterou jsem vytáhl a ukázal ji Feonovi.
„Můžu použít tohle? Myslím, aby ti to neublížilo. Moc se v tom nevyznám. A musím si tě připravit, takže do toho strčím prsty, které pak zasunu do tvé dírky, abych tě mohl roztáhnout. Sice tě dokážu navlhčit i jazykem, který ti tam taky strčím, ale protože je to tvé poprvé, musím si dát záležet,“ řekl jsem jakoby nic, ale pak se zazubil, protože jsem tušil, jak na má slova bude Feon reagovat a mě začínalo bavit ho provokovat na tohle téma.
Feon
Musí to být asi vtipné vidět vílu, která se stydí, podle toho, jak se Ray usmál.
Ale nenechal mě dlouho schovávat se. Brzy jsem se neubránil tichým vzdechům při jeho péči. Dokonce jsem v jednu chvíli zaklonil hlavu a zasténal, když dráždil mé bradavky a hlavně, když se naše penisy o sebe otřely.
Hned jsem si vzpomněl na večer u studánky, a myslím, že v tu chvíli se mi ještě víc zpevnil a začal jsem pociťovat ještě větší vzrušení.
Pevně jsem se Raye chytil kolem krku, když jsme pak vyšli z vany. I po cestě do Dinovy ložnice jsme se líbali a já se svým klínem tlačil na jeho břicho.
Dolehli jsme na postel a mě problesklo hlavou, co by Dino dělal, kdyby nás tady tak našel. Ale vzápětí se mi všechno vykouřilo z hlavy, když na mě Ray začal mluvit a ukazoval mi mastičku, co tu Dino měl.
Představa, že do mě strká prsty, i když mi už předtím něco naznačil o spojení, mě skoro zbavila slov.
Nepřítomně jsem vzal do ruky dózu, otevřel ji a přičichl si k ní.
„Neublíží to,“ odpověděl jsem, když jsem ucítil tu příjemnou vůni bylinek.
Ale to bylo všechno, co jsem se vzmohl.
Díval jsem se na Raye a rychle dýchal v očekávání toho, co bude.
Chce mi tam strčit prsty… tam…
Chvěl jsem se, a když jsem si to snažil představit, půlky se mi mimoděk stáhly. Abych zaplašil pochyby, natáhl jsem ruku a raději si přitáhl Raye pro polibek.
Chtěl jsem, aby to udělal hned, aby to neprodlužoval. Nebo čím víc nad tím budu přemýšlet, tím je větší pravděpodobnost, že si to rozmyslím, nebo dostanu strach a uteču.
Raymond
Bylo vidět, jak je z toho Feon úplně mimo, ale cítil jsem z něho trochu i strach.
„Neublížím ti. Ale kdyby tě to bolelo, tak řekneš, ano?“ pohladil jsem ho po vlasech a políbil na čelo, když jsme se odtrhli od polibku.
Pomalu jsem se začal sunout dolů a nezapomněl samozřejmě laskat Feonovo tělo, dokud jsem se nedostal až k jeho klínu.
Otevřel jsem mastičku a hojně si nabral na prsty.
Napřed jsem jen zlehka potřel okolí dírky, než jsem článek prstu zasunul dovnitř. Počkal jsem chvilku, aby si Feon zvykl na tu změnu, a abych mu to usnadnil, začal jsem si hrát s jeho penisem.
Po chvilce jsem zajel prstem trochu dál a jazykem sjel na jeho kulky.
Takhle jsem pokračoval, dokud jsem prstem nezajel dovnitř úplně a jemně nepoškádlil jeho hrbolek rozkoše.
Teprve pak, když mě v sobě přestal tak pevně svírat a jeho tělo si zvyklo, jsem se vytáhl nahoru a společně s polibkem do něj prstem začal napřed pomalu a posléze rychleji zajíždět.
„Líbí se ti to?“ zachraptěl jsem mu do ucha a na krku mu tentokrát zanechal značku, když jsem jeho kůži vtáhl do úst, a pak ji vypustil. „A bude to ještě lepší.“
S těmi slovy jsem se posunul zpátky dolů, a zatímco jsem k prvnímu prstu přidával druhý, abych ho roztáhl, pohltil jsem do svých úst Feonův penis, abych mu pomohl a víc ho vzrušil.
Feon
Přikývl jsem, když řekl, že mám říct, kdyby mě něco bolelo.
A… Po těch slovech jsem se začal bát o trochu víc.
Ale nechal jsem to na Rayovi. Když to bude bolet, tak mu to řeknu. Ale nechci, aby si myslel, že jsem nějaká bačkora, nebo uplácaný z bláta a rozbije mě každá maličkost. Už tak jsem se styděl, že jsem před ním ukázal slzy bolesti, když se mi hojily křídla.
Ale neumím nic skrývat.
Ve chvíli, kdy mě znovu Ray začal líbat, přestal jsem myslet na tohle všechno. Jeho polibky mě zahřívaly po těle, když postupoval níž, a za chvíli jsem znovu dýchal krátce, rychle, a čekal, co bude dál, když jsem ucítil jeho ruce tam dole.
Zavřel jsem oči, když se dotkl mého zadečku. Cukly mi nohy, když mi dovnitř vsunul kousek prstu. Zatajil se mi dech, srdce bilo jak splašené, a já se snažil vstřebat ten divný nový pocit, když jsem ucítil ten tlak. V první chvíli jsem měl tendenci ho z tama vytáhnout, ale nakonec jsem se několikrát zhluboka nadechl a snažil se uvolnit, i když to nešlo zrovna lehce.
Ale když ten prst zasunul dovnitř úplně a zahýbal s ním, najednou do mého těla vystřelil tak divný pocit, tak příjemně divný pocit, že jsem se roztřásl a zasténal jsem.
A mé steny byly častější a hlasitější, když ten tlak zesiloval s tím, jak do mě vsunul další prsty.
To už jsem skoro nedýchal, i když jsem chtěl, a hlavně, když si vzal můj penis do parády. A dokonce, aniž bych to sám ovlivnil, jsem se proti jeho prstům pohnul, abych si znovu přivodil ten úžasný pocit…
Raymond
Netrvalo dlouho a díky mé péči se Feon nakonec zcela uvolnil, a co víc, dokonce se proti mně sám pohnul.
Vypustil jsem ho z úst vysunul se nahoru a zadíval se do jeho očí, zatímco se mé rty jen lehce otíraly o ty jeho.
„Tady… tady je to místečko… tady se ti to líbí, viď?“ zachraptěl jsem a teď už dvěma prsty zaútočil na jeho prostatu.
Byl krásně promazaný a uvolněný, takže už jsem se nebál, že bych mu ublížil, nebo že by mě skopl z postele.
Pousmál jsem se, když krásně zareagoval a zase se sesunul dolů. Tentokrát jsem se ale nezastavil u penisu. Sjel jsem až dolů a své prsty vyměnil za jazyk.
Byl jsem z Feona úplně mimo.
Jeho vůně, jeho chuť, kdyby se mě teď pokoušel zastavit, nejspíš bych si ho nad ním aspoň vyhonil, protože bych to nedokázal ustát s chladnou hlavou.
Když jsem si dost vyhrál i jazykem, napřímil jsem se, zaklekl mezi jeho nohy, svůj tvrdý penis si dostatečně namazal, a pak se nastavil proti Feonově dírce.
Postupoval jsem pomalu, až mučivě pomalu, opatrně, při každém náznaku stažení jsem Feonovi protahoval penis v ruce, dráždil jeho bradavky nebo ho líbal.
Připadalo mi to jako věčnost, než jsem se do něj dostal úplně celý, ale nelitoval jsem.
Zalehl jsem Feona svou vahou, jeho nohy si omotal kolem pasu a něžně ho políbil.
„Můžu?“ zašeptal jsem s pohledem upřeným do jeho očí a naznačil pohyb.
Feon
Když jsem si myslel, že to, co mi dělá, je něco neskutečně nádherného, tak jak bych nazval to, co se dělo potom?
Zprvu jsem se zlekl, chtěl jsem protestovat, když mi do dírky vjel svým jazykem. Bylo to divné, ale to divné po chvilce začínalo přecházet v něco zvláštního, divně zvláštního a přinášelo mi to snad ještě lepší pocity. To dráždění v dírce, to bylo něco, co si budu dobře pamatovat. Donutilo mě to vzdychat ještě víc nahlas, prohnout se proti němu znovu a znovu… A jen silou vůle jsem nohy nepřirazil k sobě, abych mu neublížil.
Na moment jsem přestal dýchat, a zatnul ruce do jeho paží, když se ten příjemný pocit změnil v tlak, který zprvu nebyl tak příjemný. Jeho penis byl velký, a já měl pocit, že se tam prostě nemůže vejít.
Ale Ray byl neoblomný. Umíněně si šel za svým, a když ho přestal zasouvat, cítil jsem ho snad všude v celém těle.
Taková zvláštní plnost, která mě kupodivu vzrušovala, rozpalovala moji touhu ještě víc, a já to vnímal se zavřenýma očima, rychlým dechem a silně tlukoucím srdcem.
Připadal jsem si zvláštně, když jsem tak ležel s roztaženýma nohama a v zadečku jsem měl zasunutý jeho penis…
Vážně mě to vzrušilo… A to jsem nás neviděl, jen cítil a představoval si, jak to může vypadat.
Víc jsem sevřel pak nohy kolem jeho těla, když si je tak omotal. Pootevřel jsem oči, olízl jsem si oschlé rty, a pak jsem jen mlčky přikývl…
Chci vědět, co bude dál. Už teď jsem na rozervání, jak moc dychtím poznat to další, to, co bude potom… Věřil jsem tomu, že se mi to bude líbit. Už teď se mi to líbí, že skoro nedýchám, a úplně jsem zapomněl na svou prvotní bolest při zasouvání jeho penisu do mě.
Raymond
Když Feon přikývl, znovu jsem se napřímil, chytl ho za boky a trochu nadzvedl jeho zadeček, abych mohl penisem dotírat na jeho citlivé místečko uvnitř.
„Tomuhle…“ zčásti jsem vyjel, a pak pomalu zase zajel dovnitř, „se říká… spojení dvou těl.“
Znovu jsem pomalu vyjel, a pak zajel.
Snažil jsem se být opatrný a mírný, ale Feon byl tak nádherný, že jsem to dlouho nevydržel.
Začal jsem brát jeho zadeček útokem, zrychloval tempo, narážel si ho na sebe, trápil jeho hrbolek rozkoše, a když už se to nedalo vydržet, zvedl jsem ho do sedu a narazil na sebe.
„Feo!“ zasténal jsem hlasitě, když jsem se díky téhle poloze dostal ještě hlouběji a jeho stěny mě ještě víc obemkly.
Vpil jsem se mu do rtů, abych si jazykem vzal jeho steny a předal mu ty svoje, přitiskl jsem si ho na sebe, abych na břiše cítil jeho tvrdost, a nehty zaryl do jeho zadečku, aby mi nevyklouzl a já mohl určovat tempo a hloubku přírazů.
„Jsi tak sexy… udělej se pro mě… ukaž mi, jak moc se ti to líbí… a já… naplním tvůj zadeček…“ zasténal jsem.
Ještě víc jsem zrychlil, zatímco jsem sklonil hlavu a vrhnul se na jeho bradavky, abych ještě víc podnítil jeho vzrušení.
Feon
I když jsem byl už částečně uvolněný, přesto jsem stále cítil mírné napětí z toho, co bude dál.
A pak to Ray udělal.
V první chvíli jsem si myslel, že ho ze mě vytáhne, ale on ho vzápětí zasunul zpátky. A pohyb zopakoval. A několikrát. Stejný pohyb jako tenkrát proti mé ruce, když jsem ho držel společně s mým.
Jen teď… teď to bylo jiné.
Vždycky, když se zasunul zpátky, ztrácel se mi dech v hrdle. A s každým dalším jeho pohybem to bylo…
Prostě…
Já…
„Lioneli,“ táhle jsem zasténal, když ten pocit byl silnější, intenzívnější, a opravdu to bylo tak vzrušující, tak slastně mučivé, že jsem se celý roztřásl a sám jsem se proti němu vypnul.
Začínal jsem chtít víc. Ještě víc… Jako bych chtěl, aby tohle nikdy neskončilo. S každým jeho pohybem jsem se snažil vtáhnout ho zpátky, aby se otřel o to kouzelné místo, z kterého vystřelovaly ty nádherně šílené impulsy do celého těla.
Křečovitě jsem se chytil kolem jeho krku a začal se, kdykoliv to šlo, otírat o jeho břicho.
Cítil jsem, jak to přichází. Bralo mě to skoro do mdlob, a když ta chvilka opravdu nastala, ještě víc jsem ho sevřel rukama i nohama, zabořil jsem hlavu do jeho ramene a jen z posledních sil se na něho natlačil, aby to uvolnění bylo dokonalé…
Cítil jsem to vlhko mezi námi, sténal jsem jeho jméno do jeho kůže, možná jsem i slintal, třásl jsem se, a přitom nedokázal uvolnit mé sevření…
Tenhle úplně nový pocit mě doslova odrovnal tak, že jsem dokázal jen přijímat to, co mi to dávalo. Nic víc…
Raymond
Byl jsem z Feona úplně mimo.
To, jak to celé prožíval, se mi ani ve snu nemohlo zdát. Tohle jsem ani s nikým nemohl prožít.
Tiskl jsem jeho chvějící se tělo na mé, stále se mírně pohyboval a dotíral na jeho prostatu, aby si to užil co nejvíc, poslouchal jeho sténání, vnímal tlukot jeho srdce, a když se trochu uvolnil, znovu jsem zrychlil tempo, protože i mě už chybělo jen málo.
„Feo!" vykřikl jsem hlasitě a nehty mu zaryl do půlek, když to přišlo i na mě.
Natlačil jsem si ho na sebe co nejvíc, v jednu chvíli ho dokonce kousl i do krku, jak se mi slastí zatmělo před očima.
Myslím, že jsem i sprostě nadával a funěl, dokud ten nejsilnější pocit neodezněl a já mohl povolit své křečovité sevření, aby se Feon mohl vůbec nadechnout a já ho nevlisoval do sebe.
Stáhl jsem ho zpátky na postel a mírně ho zalehl svým tělem.
„Jsi úžasný," zachraptěl jsem, a pak se s chutí vrhnul na jeho rty, abych ten krásný prožitek zakončil tou nejsladší tečkou.
Nikdy jsem na lásku nevěřil. Vždycky jsem upřednostňoval čistý sex a považoval jsem za bezpředmětné vázat se k někomu, s kým spím.
Teď jsem poznal, jaký je v tom rozdíl a jaký jsem byl hlupák.
Ale nejspíš…
Kdybych nepoznal Feona, nejspíš bych zůstal tím láskou opovrhajícím parchantem, co má skoro každý den v posteli někoho jiného.
„Jsem strašně rád, že jsem s tebou zůstal a neodešel tehdy z vesnice. Nevím, co bude, až si vzpomenu, ale věř, že bych neudělal nic, co by ti mohlo ublížit. Nikdy jsem na lásku nevěřil, ale tys to změnil. A za to ti děkuju. Že jsem mohl poznat někoho tak úžasného, jako jsi ty," pousmál jsem se na Feona, pohladil ho po tváři a políbil na čelo.
Pak jsem vzal jednu jeho ruku do své, políbil ho do dlaně a přitiskl si ji na hruď, do míst, kde silně tlouklo mé srdce.
„Tluče jen pro tebe…" zašeptal jsem, a pak se znovu vrhnul a jeho rty.
Feon
Byl jsem z toho všeho tak mimo, že jsem skoro ani nepostřehl, kdy přišla Raymondova chvilka.
Snad jen ty tvrdší přírazy, jeho steny a mé jméno, které vykřikl společně s nadávkami, mě upozornily na tuto skutečnost.
Ale nedokázal jsem se na něho dívat, protože jsem sám se sebou ještě měl co dělat.
Ale příště… příště budu připravený. Příště chci vidět to, jak Ray prožívá tu šťastnou chvilku. Chci to vidět, chci vidět, jak hezky vypadá, když je mu se mnou tak dobře.
A když jsem dolehl na záda, a konečně jsem otevřel oči, díval jsem se přímo do těch jeho. Měly nádhernou zelenou barvu, skoro jako ty mé, jako moje studánka. A já si v tu chvíli pomyslel, že jsme si prostě byli souzeni. Že my dva patříme k sobě, a byla jen otázka času, kdy se setkáme.
Cítil jsem jeho srdce, tlouklo silně do mé dlaně, jako by chtělo potvrdit jeho slova.
Kdybych nebyl červený z toho, co teď proběhlo, určitě bych se červenal po jeho slovech.
Byl jsem rád, že jsem mohl někoho změnit v dobrém smyslu. A dvakrát tolik mě to těšilo, když se takový člověk zamiloval do mě.
„Taky jsem rád, že jsi zůstal,“ olízl jsem si rty a pak se usmál, když jsme se přestali líbat. „Ani nevím, proč jsem tě tenkrát do vesnice vzal. Ale vím, že toho nelituji a nikdy litovat nebudu.“
Raymond
Opravdu, i přesto, že jsem na spoustu věcí nejspíš zapomněl a mohl jsem ohrozit životy všech lidí ve vesnici, Feon neváhal a vzal mě k sobě. Ošetřil mé zranění a postaral se o mě.
To svědčilo o jeho laskavé duši a dobrém srdci.
„Ani nevím, jestli si tě zasloužím,“ políbil jsem ho na špičku nosu, a pak z něj opatrně vyjel.
Přetočil jsem se na záda, Feona si položil na sebe, a pak do něj znovu najel.
„Víš o tom, že jsem nenasytný člověk? Je tolik poloh, co přináší různé rozkoše a já mám zrovna chuť jednu další vyzkoušet. Takovou, při které mi ukážeš, jak si krásný. Takovou, při které si mě osedláš a zarajtuješ si na mě jako na koníkovi. A já ti přitom budu pěkně protahovat penis v ruce, trápit tvoje bradavky, nebo tě občas proplesknu po tom tvé dokonalém zadečku. Chci znovu vidět, jak se uděláš Feo, a tentokrát pěkně z blízka,“ zachraptěl jsem a mírně se ušklíbl.
Věděl jsem, jak Feon reaguje na taková slova a já zjistil, že mě strašně baví ho provokovat.
Vždy se u toho tak krásně červenal, klopil oči, chvěl se, a jeho vůně a chuť byly ještě smyslnější a dráždivější, aniž by to sám možná tušil.
Feon
Usmál jsem se po jeho polibku na můj nos, ale když mě opustil jeho penis, trošku jsem stáhl obočí.
Najednou jsem se cítil tak zvláštně prázdný.
Ale jakmile si mě stáhl na sebe, hned jsem zas ucítil tu plnost a spokojeně vydechl.
Netušil jsem, že se mi to bude nakonec tak líbit.
Poslouchal jsem, co říká… A ztuhnul jsem.
To vážně chce dělat tohle všechno? Jde to i jinak? A mám si ho osedlat a zarajtovat se na něm?
„Já… já jsem nikdy… na koni nejezdil… mám křídla, nemusel jsem nikdy…“ vybreptal jsem, protože jsem vážně na koni neuměl jezdit a netušil jsem, jak se to vlastně dělá.
Teda… Všechno, co říkal ve mně znovu vyvolávat ten zvláštní toužebný pocit, to chtění znovu zažít tu nádhernou chvíli. A když jsem ho poslouchal, snažil jsem si to představit, a… Styděl jsem se.
Na moment jsem vytáhl svá křídla a několikrát s nimi zatřepetal, abych ochladil své rozpálené tělo.
„Ale… když mě to naučíš… tak bych to mohl zkusit,“ špitnul jsem.
Raymond
Jak může být někdo, tak zatraceně sexy?!
Měl by mít na sebe zbrojní pas, protože s takovou mě za chvilku odrovná.
S chutí jsem mu to ukázal.
Jak se správně rajtuje na koni, jaké to je, když si sám může určovat tempo a hloubku přírazů.
A Feon byl víc než učenlivý.
Šlo mu to tak dobře, že jsem měl sám co dělat, abych stíhal, a tentokrát se udělal zároveň s Feonem.
Když dopadl na mou hruď, oba jsme chvilku jen lapali po dechu.
Myslím, že Dino bude muset hodně vyvětrat, aby se toho pachu tady zbavil.
A abychom mu to trochu ulehčili, po odpočinku a mazlení jsme se přesunuli zpátky do vany, která zůstala díky vyhřívání teplá, a kde jsem Feonovi ukázal další polohu a kouzlo milování ve vodě.
No, možná toho na něj bylo na začátek trochu moc, zvláště, když jsem se pak už neovládal a popustil uzdu své vášni, takže nebylo divu, že jsem pak odnášel domů Feona v náruči.
Nechtěl jsem se setkat s Dinem, až se vrátí domů, stejně si to od něj nespíš schytám, takže jsme vypadli ještě před setměním.
Udělal jsem rychlou večeři a po jídle jsme se přesunuli zase do postele.
„Myslím, že Dino mě zítra zabije,“ zasmál jsem se, když jsem Feonovi rozčesával vlasy a líbnul ho na odhalené rameno.
Feon
Žiju sto dva let, ale netušil jsem, kolik toho nevím.
Jo, jsem starší než Raymond, ale přitom to vypadá, jako bych byl teprve cucák proti němu.
Nezkušený.
Ale není se co divit. My víly nejsme jako třeba Dino, nebo upíři, nebo divoženky…
My jsme prostě takoví. Nechybí nám láska a touhy s ní spojené, dokud k nám nepřijdou.
A ke mně přišel Raymond.
Zamiloval jsem se do něho, a to ostatní přišlo s ním.
U Dina jsem pro jistotu ještě otevřel okna, a nechal vyvětrat peřiny, ale jeho ostrému čichu stejně nic neunikne. Zvlášť ne moje vůně, která je teď navíc smíšená s tou druhou vůní. Před Dinem se nikde neschovám. Ale jsem rád, protože takhle mě aspoň včas našli. V tomhle lovci udělali chybu. Vzali mi možnost přeměny, zamezili mým kouzlům, ale nezabránili mé vůni. Kdyby domysleli i tuhle poslední věc, nejspíš bych teď už byl prodaný…
„Bude sice brblat, ale neublíží ti,“ pootočil jsem hlavu a políbil jsem Raymondovy prsty, když se jeho ruka na chvíli zastavila na mém rameni.
Dnešek byl úžasný. Kdyby tak Meon věděla, co jsme dělali. Jo, měl jsem odpočívat, a přitom…
Tiše jsem se uchechtl, když jsem si to uvědomil. Ale jedno byla pravda. Unavilo mě to a dost.
Ta čistě povlečená postel, voňavá, čerstvě vyvětraná… To všechno mě lákalo si do ní lehnout a usnout.
„Zítra… bychom mohli začít dělat na přestavbě té koupelny, co říkáš?“ zívnul jsem si, a pak nehledě na to, že mě Ray stále česal, jsem se svezl na bok na postel a zavřel oči.
„Jsem unavený…“ dodal jsem ještě, než jsem si znovu zívnul.
Raymond
Nestačil jsem ani mrknout a Feon už byl v pánu.
Sám pro sebe jsem se uchechtl a odložil hřeben, abych mohl Feona pořádně na postel uložit a lehnout si k němu.
Objímal jsem ho jednou rukou kolem pasu, druhou držel jeho nohu, kterou jsem si přehodil přes své břicho a poslouchal jeho pravidelné oddechování.
I přesto, jak krásné to dneska bylo, i přesto, co všechno to pro mě znamenalo a mnohé se tím u mě změnilo, přesto jsem nějak nedokázal usnout.
Pořád jsem totiž myslel na svou minulost, nebo spíš na tu část, kterou jsem měl zahalenou v mlze.
Prostě jsem nedokázal vytěsnit z hlavy představu, že tohle není mé pravé já, že takhle jsem se před tím nechoval, že jsem byl mnohem horší. Povzdechl jsem si a zadíval se na Feona.
Pořád jsem to nedokázal pochopit. Ani slova, ani malíř by nedokázal zachytit jeho pravou krásu, a to nemluvím o tom, co nosil uvnitř.
Myslím, že jsem se do něj opravdu zamiloval, pokud je láska to, když na někoho civím jak na svatý obrázek, nemůžu bez něj dýchat, chci mu být na blízku, dotýkat se ho a klidně bych pro něj zabíjel.
Pak mě ale napadla ještě jedna věc. Feon říkal, že žije déle než obyčejní lidé, bude žít déle než já, takže…
Zavrtěl jsem hlavou a raději zavřel oči, abych na to nemusel myslet.
Nakonec jsem i usnul, protože když jsem se probudil, do pokoje už svítilo slunce. Pootočil jsem hlavu, a když jsem tak Feona viděl vedle sebe ležet a vystrkovat tu svou krásnou prdelku, napadl mě ďábelský plán, který jsem hned zrealizoval. Pomohl jsem si prsty i jazykem, a pak už nic nebránilo tomu, abych Feonovi ukázal krásu ranního milování.
„Dobré ráno, moje krásná vílo," usmál jsem se na Feona, když už jsme oba rozdýchali ten příval vzrušení a už jsme jen tak leželi a mazlili se. „Půjdu připravit snídani, a jestli nás Dino nezabije, mohli bysme s ním probrat tu koupelnu, co ty na to? A možná i kuchyň?"
Než Feon stačil odpovědět, vrhl jsem se ještě na jeho rty, protože mě tak strašně lákaly, zvlášť teď, když byly opuchlé z předešlých polibků, a jeho chuť po milování byla ještě sladší.
Feon
To, co proběhlo během dne u Dina v domě, mě opravdu tak unavilo, že jsem usnul, ani jsem nevěděl jak. Ale byla to příjemná únava. A spal jsem docela dost tvrdě.
Možná bych spal až do pravého poledne, což je u nás víl dost nezvyklé, ale Ray měl jiný názor.
Zprvu jsem nechápal, co se děje, ale když jsem začal víc vnímat…
Spíš mě probudil zase ten příjemný pocit, který jsem několikrát zažíval předešlý den. A než jsem zcela otevřel oči, skoro jsem se sám Raymondovi nabízel.
Mě snad nepřestane nikdy překvapovat, jak skvělé to je. I když ten pocit už znám, stejně znovu a znovu překvapeně prožívám to nejúžasnější, co mi Raymond může dát.
Snad stokrát jsem volal jeho jméno, než jsem se konečně dokázal uklidnit. Rád jsem mu vracel ty polibky, od kterých mě už rty brněly.
A ani tentokrát jsem si nestačil vychutnat pohled na Raymonda v jeho chvilce.
Snad se mi to povede příště…
Pousmál jsem se, když mi Ray řekl krásná vílo. Zahřálo mě to u srdce. Jsou to takové ty bezděčné projevy lásky, a pro mne je to něco jako jíst nejsladší ovoce.
„Určitě požádáme Dina o pomoc. A myslím, že nebude trvat dlouho, a bude tady. Ani tam nemusíme chodit. Ale když uděláme vydatnou snídani, tak nás možná nechá žít,“ ukázal jsem prstem do okna, za kterým bylo vidět, jak si to Dino rázně kráčí ze svého domu směrem k nám.
Raymond
Otočil jsem hlavu směrem, kterým ukázal Feon a zabrblal.
To si teda Dino pospíšil.
Ještě jsem naposledy políbil Feona, plácl ho po jeho zadečku, a pak už se vyhrabal z postele.
Ani jsem nestačil přejít do koupelny, a už jsem slyšel, jak Dino vrazil dovnitř.
„Koupelnu! Půjčil jsem vám koupelnu! Ne postel! Kde si, sakra, myslíte, že jsem dneska musel spát?! Budu to tak týden větrat!" zavrčel sotva mě uviděl.
„Nevrč pořád! Prostě se to nedalo zastavit. Buď rád, že jsme to stihli dřív, než jsi přišel," zašklebil jsem se na něj a zalezl do koupelny.
Slyšel jsem, jak ještě něco hudruje, ale slova zanikla v šumění vody, kterou jsem pustil.
Natáhl jsem si spodky, když jsem se opláchl a vyšel zase ven. Přešel jsem do ložnice a vrhl se na tu svoji vílu v posteli, nehledě na Dina.
„Běž se opláchnout, udělám zatím snídani, abych uklidnil tady toho vlčka," zašeptal jsem Feonovi do rtů, políbil ho, a zase z postele slezl a přešel do kuchyně.
„Komu říkáš vlček?!" zaprskal Dino a přísahal bych, že se mu ježí i vlasy na hlavě.
„Nepruď a pojď mi pomoct," vrátil jsem mu stejným tónem a natáhl na sebe ještě kalhoty a triko, abych po domě nechodil jen tak.
Za půl hodiny už Dino spokojeně mlaskal nad vydatnou snídaní, kterou jsem nachystal, a ani já mu nestíhal, i když jsem měl poměrně velký hlad.
Feon
Bylo mi tak dobře, že se mi vůbec nechtělo vstávat. Ani když přišel Dino do ložnice a výmluvně se na mě zadíval a pokrčil nos.
„Mám sice Raymonda rád. Teda… nevadí mi,“ rychle Dino zamluvil svou první větu. „Ale… Doufám, že víš, co děláš. Abys toho jednou nelitoval.“
„Nebudu toho litovat, ať už by to dopadlo jakkoliv,“ odvětil jsem a usmál se na něho svým nepřítomným úsměvem, ve kterém bylo ještě všechno to, co jsem před chvilkou prožil.
„Jen aby,“ zabručel, přešel k oknu a otevřel ho dokořán. „Nedá se tu vůbec dýchat. Krucinál, je to tu jak v bordelu.“
„Kde?“ posadil jsem se a rozhlédl se kolem sebe. „Postel je sice rozházená, ale bordel tu není.“
Dino se na mě podíval a vypadalo to, že neví, jestli se má smát nebo mě litovat.
„Neřeš to,“ protočil nakonec oči nad mou nevědomostí.
A znovu cosi začal brblat, když mě Ray pomuchlal a pak poslal do koupelny.
Můj úsměv stejně nezmizel, ani když jsem se sprchoval, a ani potom, když jsem snídal. Měl jsem oblečeny jen lehké plátěné kalhoty a lehounkou tuniku, protože víc bych na sobě teď nejspíš nesnesl.
Sice mě nic nějak výrazně nebolelo, ale i tak jsem každou chvíli poposedával.
Dino, který se pořádně najedl a spokojeně mlaskal, nakonec pohled na mě nevydržel.
„Jdeme dělat tu koupelnu. Probouráme to do komory s pračkou, zvětšíme to, aby se do ní pračka vešla, mohla se dát větší vana a větší sprchový kout. Necháme tam i druhé dveře, které povedou ven, abys nemusel s prádlem obcházet celý ten tvůj miniaturní dům. Takže do práce,“ zavelel nakonec a zvedl se od stolu, stejně jako já.
„Ty ne! Meon by mě přizabila, kdyby tě viděla takhle pracovat. Takže ty si hezky sedneš do křesla a budeš se jen koukat, nebo můžeš udělat oběd,“ okamžitě zamítl mou pomoc, když viděl, jak si vyhrnuji rukávy.
Jen jsem se na něho škaredě podíval, jak to jen u mě jde, ale pak jsem začal sbírat nádobí s tím, že připravím oběd, a pak se na ně budu dívat.
Stejně jsem měl strašnou chuť na něco sladkého, a už jsem delší dobu pokukoval, co bych si dal dobrého z toho, co Dino přinesl z města.
Raymond
Když Dino zavelel k práci, zvedl jsem se a zašel se převléknout do starších věci, které jsem měl od Dina.
Ještě jsem políbil Feona, a stejně jako Dino, i já jemu nařídil, že se bude jen dívat a odpočívat.
„Doufám, že oba víte, co děláte. Feon je jako můj syn, pokud mu ublížíš, i neúmyslně-"
„Dino," přerušil jsem ho a zadíval se mu do očí, když jsme osaměli v kůlně, aby vyměřil všechno potřebné. „Vím, že pro něj asi nejsem ten pravý, že byste všichni s ním viděli raději někoho jiného. Popravdě, i já se sám sebe ptám, jestli dělám dobře, zvláště, když nevím, co jsem přesně zač. Ale… Feon… S nikým jsem se tak necítil jako s ním. Nebudu lhát, na lásku jsem nikdy nevěřil, partnery střídal jako ponožky a měl je jen na sex. Jenže, Feon je jiný. Prostě… Nevím, jak to říct, ale s ním se cítím úplně jinak. S ním cítím, že v lásku můžu věřit, i když romantik ze mě asi nikdy nebude."
Dino si mě chvilku prohlížel, než si povzdechl, zakroutil hlavou a zamrčel něco o zamilovaných bláznech.
„Tak jak to vidíš," raději jsem navedl řeč na něco jiného a kývl na papír, co držel v ruce.
Další hodinu jsme plánovali a zakreslovali, měřili a propočítávali.
Domluvili jsme se, že Dino s bráchou, který už několik let žil mimo vesnici a lovci si na něj nepřišli, spolu obstarají všechno potřebné, protože pro kohokoliv jiného teď bylo nebezpečné vycházet z vesnice.
Já jsem zatím dostal za úkol všechno vyklidit, připravit a začít bourat.
O další dvě hodiny později jsem už byl bez trika, lilo že mě jako blázen, a ve svalech cítil tu správnou únavu.
„Dal bych si něco dobrého," zastavil jsem se u Feona, který seděl poslušně na židli a všechno sledoval.
Olízl jsem si významně rty, a pak se sklonil, abych si prozatím vzal aspoň jeho ústa.
Feon
Když jsem vařil, občas jsem z kuchyně zaběhl kouknout, jak jde práce. Nakonec tam zůstal Ray sám, protože Dino odešel do města. Ale šlo mu to od ruky.
Jeho síla se tu projevila, když neměl problém probourat zeď, vybourat vanu i celý sprchový kout s umyvadlem. Trochu jsem se zasekl, a říkal si, jak to nakonec bude vypadat. Můj jediný návrh, který jsem dal, byl nápad zvětšit koupelnu. Zbytek jsem už nechal na nich.
Když jsem měl oběd hotový, podíval jsem se nešťastně na tu malou hromádku ovoce, která zůstala a přemýšlel co s tím.
Jo, většinu jsem snědl, protože jsem tomu prostě nedokázal odolat.
I ty drobečky, které zůstaly na lince jsem slupnul, aby nic nepřišlo nazmar.
A tak jsem se nakonec rozhodl upéct koláč, akorát že tentokrát byl ovocem jen posypaný, ale přesto výborný, slaďoučký, jak to mám rád, se smetanovým krémem…
Už když jsem ho vytáhl z trouby a jemně pocukroval, měl jsem chuť ho rovnou sníst. Voněl tak krásně sladce, že se mi sliny sbíhaly. Málem jsem slintal až na zem.
A tak jsem se raději posadil zase na židli a díval se na Raye, jak pracuje.
Když přišel ke mně, byl jsem celý červený, jako by mě přistihl, kdo ví při čem. A taky že přistihl, protože jsem na něho zasněně koukal celou dobu, co jsem si tu sedl.
Jeho svaly, lehce opálené tělo, silné paže i nohy, jeho nádherná tvář, krásné zelené oči… A, ani mi nevadilo, že mu vyrašilo menší strniště. Takhle vypadal ještě víc mužněji, i když se mi spíš líbí hladce oholený. Ale jednou za čas to rozhodně nevadí.
„Něco… dobrého…“ vydechl jsem, když jsme se přestali líbat, a pak jsem hned vyskočil na nohy, že jsem ho málem praštil do nosu.
„Umyj se a přijď do kuchyně, oběd je hotový a bude i něco sladkého,“ vystřelil jsem rychle do kuchyně, abych připravil oběd na stůl.
Byl to skvělý den. Sice pracovní, ale bylo to takové… jiné.
Ray dělal něco jen pro nás.
Opravdu ho miluji…