Nikdy není pozdě...
Nikdy není pozdě... - Kapitola 24 - Epilog
Grigory
Bylo nádherně. Počasí skvěle vyšlo, a prostředí, ve kterém žili Leova teta a strejda bylo skoro jako pohádka. Menší město, přátelské, útulné, vůbec jsem se tam necítil jako cizí.
Jejich domek na kraji městečka měl hezkou zahradu, a bylo vidět, jak se o to starají, aby to měli hezké a...
Nikdy není pozdě... - Kapitola 23
Leo
Oddechl jsem si a přitulil se ke Grigorymu.
Jak moc mi tohle chybělo!
Věděl jsem, že ještě chvilku potrvá, než se všechno vrátí do starých kolejí, ale už jsem se těšil na to volno a v duchu si plánoval setkání s tetou a strýcem.
Nakonec jsem z toho všeho stihl usnout rychleji, než jsem původně...
Nikdy není pozdě... - Kapitola 22
Grigory
V pondělí večer jsem s dobrým pocitem zavřel složky a usmál se na rodiče.
„Tak hotovo,“ oddechl jsem si. „A snad to bude v pohodě. Zítra ještě přijde Black, takže se-“
„Pan profesor Black,“ opravila mě máma. „A v pohodě. Budeme na něho čekat.“
„Snad to dopadne dobře. Leo už...
Nikdy není pozdě... - Kapitola 21
Grigory
„Vždyť jsem vašim kolegům včera říkal, že ten kluk byl naprostý blázen. Namluvil tolik nesmyslů, že se tomu dalo jen těžko uvěřit,“ o něco jsem ztišil hlas. „Jen proto, že jsem schopen se přenášet, mohli jsme Lea zachránit dřív, než mu víc ublížil. Vždyť ho chtěl zabít. Prostě to je...
Nikdy není pozdě... - Kapitola 20
Leo
Myslel jsem, že mi ani neodpoví.
Neměl jsem vůbec pojem o čase, připadalo mi to jako hodiny, než mě ten kluk pustil a kousek poodstoupil.
„Můj mistr chce svět udělat lepším. Jenže k tomu potřebuje sílu. Velkou sílu. Se sílou přichází moc. A tak hledal někoho, kdo tu sílu bude mít. Už léta ji...
NIkdy není pozdě... - Kapitola 19
Leo
Když mě Grigory pochválil, začervenal jsem se, a pak už se jen díval, jak blbne z klukama.
Jo, třeba se toho taky jednou dočkám.
Možná bych mohl začít chodit do školního bazénu.
A pak mě něco napadlo.
Po výborném obědě, kdy na stole bylo od každého něco, jak jsme se nedokázali domluvit, po kávě...
Nikdy není pozdě... - Kapitola 18
Grigory
Myslím, že jsem si našel novou zábavu. Pozoroval jsem celý večer Dominika a Sama.
Bylo hezké, jak Dominik nenápadně nadbíhal Samovi, a vůbec mu nevadilo, že je starší.
Ale to vůbec není na škodu. A podle toho, jak se Sam tvářil, když mu něco Dominik pošeptal, nebo když proběhly různé...
Nikdy není pozdě... - Kapitola 17
Leo
Ten náramek byl vážně krásný. To, co mě na něm na první pohled zaujalo bylo, že vypadal jako dvě liány stromů do sebe propletené. Samozřejmě v tenčím provedení. Byl ze stříbra, a i když se mi málem podlomily kolena pod cenou, už jsem byl rozhodnutý, že ho koupím. Prodavačka mě ujistila, že je...
Nikdy není pozdě... - Kapitola 16
Grigory
Objevil jsem se v obýváku právě ve chvíli, kdy Sam domluvil a kluci se začali smát.
„Jo, neřízená střela na tebe, Leo, opravdu sedí,“ zasmál jsem se i já.
Ale když jsem viděl, jak má nafouknuté tváře, přisedl jsem si k němu a hned si ho přitáhl pro polibek.
„Naši vás všechny...
Nikdy není pozdě... - Kapitola 15
Leo
Zaťal jsem ruce v pěst, když jsem uslyšel jméno svého bratra.
Už nebylo pochyb.
Ten parchant mě sem vylákal a já mu na to naletěl.
„Neber Jamieho jméno do huby!“ vyštěkl jsem a prudce se otočil, jenže tam už nikdo nestál.
„Jsi idiot, takhle se tu potulovat.“
Zase ten hlas a zase za mnou.
Jenže...