Leo
Když mě Grigory pochválil, začervenal jsem se, a pak už se jen díval, jak blbne z klukama.
Jo, třeba se toho taky jednou dočkám.
Možná bych mohl začít chodit do školního bazénu.
A pak mě něco napadlo.
Po výborném obědě, kdy na stole bylo od každého něco, jak jsme se nedokázali domluvit, po kávě a dezertu, kdy jsme seděli venku a já spíš poslouchal, než abych se zapojil pořádně do hovoru, jsme pak šli uklidit pokoje, protože byl čas vrátit se zpátky.
Grigory napřed přenesl Madda a Tobiho, a když jsme chvilku zůstali se Samem a Dominikem o samotě, stáhl jsem Sama trochu stranou.
„Chtěl bych tě o něco poprosit,“ zašeptal jsem a mírně zrudl. „Víš, chtěl bych Grigoryho překvapit a kdybych řekl někomu z kluků bylo by to nápadné a nejspíš by to vykecali při nejbližší příležitosti, ale… no… napadlo mě… neučil bys mě plavat? Školní bazén je přístupný i navečer, tak kdybys měl čas a chtělo se ti.“
Když jsem to vyslovil nahlas, uvědomil jsem si, jak hloupě má žádost zní.
„V pohodě. Klidně můžeme. Domovi když tak nakecám, že se musím učit. Rád to pro tebe udělám,“ mrkl na mě Sam a usmál se.
Já si v tu chvíli oddechl, ale než jsem mu stačil poděkovat, vrátil se Grigory, přenesl je, a pak se vrátil pro mě.
S úlevou jsem dopadl na postel, protože jsem byl celkem utahaný a stáhl s sebou i Grigoryho.
Grigory
Čas, který jsme strávili i nás doma, pak strašně rychle utekl. Ani jsme se nenadáli a byl čas se vrátit.
Moc se mi nechtělo, ale nebylo zbytí.
Máma s tátou ještě upozornili, že máme být opatrní, a hlavně že Leo to nemá přehánět s tréninkem a dát si ještě pár dní oddech.
V duchu jsem s mámou souhlasil už i proto, že se budeme učit na zkoušky a nebude tolik času.
Když jsme se vrátili na kolej, pomyslel jsem si, že je fajn, že jsme uklidili, než jsme odešli. Takhle jsme měli na starost akorát udělat večeři, a mohli jsme se připravovat na školu.
Když mě však Leo stáhl k sobě na postel, najednou se mi nechtělo vůbec nic.
Ani vařit, ani učit.
Převalil jsem se a Lea celého zalehl. Probíral jsem se jeho vlasama a díval se mu do jeho krásných očí.
„Vážně jsem ještě nikdy neviděl nikoho s tak zvláštníma očima. Ale víš co? Jsou moc krásné, a ani si tě neumím s jinýma představit,“ políbil jsem Lea na špičku nosu.
Jenže u toho to neskončilo.
Než jsme se vůbec dostali k dělání večeře, začaly se z našeho pokoje ozývat typické zvuky, které říkaly, že pokud nás v tu chvíli někdo vyruší, se zlou se potáže…
Leo
Ani jsem nestihl Grigorymu odpovědět na jeho kompliment ohledně mých očí, protože vzápětí jsem myslel úplně na něco jiného a kloudnou větu jsem ze sebe nebyl schopen dostat.
I přesto, že mé tělo den před tím docela utrpělo, nějak to nebylo na našem milování poznat.
O hodinu a půl později, kdy jsme s Grigorym vlezli do koupelny se osprchovat, což se taky trochu protáhlo, jsme se konečně pustili do chystání večeře.
Madd s Tobim seděli na pohovce a dívali se na nějaký film, spíš Tobi byl nalepený na Maddovi a potutelně se usmíval, takže nejspíš dělali ještě před chvílí to samé, co my, a Dominik se Samem prý odešli v momentě, kdy jsem začal křičet něco ve smyslu 'ještě, prosím, víc', což jsem si teda nepamatoval, ale podle Grigoryho výrazu to nejspíš tak bylo.
Trochu jsem se nafoukl, ale vzápětí už měl plné práce s večeří, a než jsme skončili, vrátil se i Dominik se Samem.
I přesto, že jsem byl po návratu zpátky docela unavený, najednou jsem byl plný energie, a když jsme po večeři, úklidu, a probrání, co bude následující den, zapadli s Grigorym do pokoje, nenechal jsem ho usnout a ukázal mu, jak moc ho miluju.
Nakonec jsme usnuli až někdy před půlnocí.
Když jsem se ráno probudil a zamžoural, víc jsem se přitiskl na Grigoryho, abych si ho aspoň ještě na chvilku užil.
Já měl dneska volno, ale kluci měli školu, a hlavě, blížily se jim zkoušky, takže jsem věděl, že teď to budou mít krušné, i když jsem pochyboval o tom, že by to některý z nich nezvládl. Hlavně Grigory, i kdyby se neučil, už tak to měl v kapse.
Sam měl dneska odpolední vyučování, takže jsme se domluvili, že jak kluci odejdou, dám mu vědět, aby mohl přijít, a mohli jsme si domluvit rozvrh, jak budeme chodit plavat.
Docela jsem se na to i těšil, a hlavně jsem se už nemohl dočkat, až se Grigorymu předvedu.
Bylo mi jasné, že za těch čtrnáct dní, kdy jsme měli jít znovu k rodičům, asi ze mě nebude extra plavec, ale když uplavu pár temp, bude to pro mě výhra.
Usmál jsem se a zvedl hlavu, abych se zadíval na Grigoryho.
Prsty jsem jemně přejel po jeho tváři a znovu se ptal sám sebe, jak jsem mohl získat takového krasavce.
Grigory
Myslel jsem si, že víkend bude odpočinkový. Ale nakonec, jen co mě Leo pustil ze svých spárů, jsem usnul jako dřevo, jak jsem byl unavený.
Ale byla to příjemná únava a spalo se mi moc dobře.
Ráno se mi pak nechtělo vůbec vstávat. Zvlášť, když jsem otevřel oči a první pohled byl na Lea, jak se na mě dívá.
Snad mě tím koukáním i vzbudil, kdo ví. Ale rozhodně jsem si neodpustil, abych si ho přitáhl k sobě a pořádně pomuchlal. Prostě jsem mu nedokázal odolat. Už tak je krásný, a když k tomu přidám ranní rozespalost, tak je úplně k sežrání.
Ale opravdu to bylo už jen takové mazlení, protože Leo byl docela pochroumaný z víkendu, a navíc jsem neměl moc času. Bylo potřeba vstávat do školy.
„Já už se tak těším, až bude po zkouškovém,“ protáhl jsem se pořádně, když jsem konečně vstal z postele.
„Moje řeč,“ ozvalo se mezi dveřmi.
Madd nakukoval dovnitř, jestli už jsme vzhůru, a hned zahlásil, že je snídaně hotová, tak si máme pohnout, nebo přijdeme pozdě do školy.
„Tobi se sprchuje, nechceš mu jít pomoct?“ podíval se na Lea. „Chtěl jsem já, ale vyhodil mě z koupelny. Nechápu proč…“
Leo
Taky jsem se těšil, až to budou mít kluci za sebou.
Věděl jsem, že jsou nejspíš nervózní, i když byli dost chytří na to, aby to zvládli levou zadní.
Já, až budu mít zkouškové, tak nejspíš vyletím z kůže.
Na moment jsem se zarazil nad svou myšlenkou, a pak se pousmál.
Jo, ještě před pár dny jsem byl zcela proti, abych na téhle škole zůstal, a teď už uvažuju nad tím, jak budu dělat zkoušky.
Vyhrabal jsem se z postele a neubránil se širokému úsměvu, když Madd zahlásil, že ho Tobi vyhodil z koupelny.
No, jestli to mají jako já s Grigorym, tak jsem se nedivil.
„Půjdu se na něj podívat,“ políbil jsem Grigoryho, a pak už celý nakřivo odešel do koupelny.
Nějak mi ani nepřišlo už zvláštní, že lezu do sprchy za někým jiným a pomáhám mu s mytím, protože chudák Tobi vypadal, že mu Madd dal pořádně zabrat.
„Díky. S Maddem bych asi jen tak neskončil,“ vydechl úlevně Tobi, když jsem mu umyl záda a on se pak otočil, aby pomohl mě.
„Jo, chápu tě,“ pokýval jsem vážně hlavou.
Když jsem i já byl hotový a Tobi vypnul sprchu, nestačil jsem ještě ani vyjít ven a už mě sevřel v náruči a objal.
I když jsme byli nazí, bylo to takové to klasické přátelské objetí.
„Díky, Leo. Víš, Madd se mi líbil už dlouho, ale nikdy jsem neměl odvahu se k němu víc přiblížit. Myslel jsem si, že je zakoukaný do Grigoryho, a navíc mi vyhovoval volný vztah, který jsme s klukama měli. Ale když jsi přišel ty a Madd pak s tebou začal chodit... Neštvalo mě to, přál jsem vám to, jen mi v ten moment došlo, že jsem mu měl o svých citech říct. A když se pak situace vyhrotila a skončilo to, jak to skončilo...“ Tobi se kousek odtáhl a pokrčil rameny.
„Na jednu stranu jsem rád, že to tak dopadlo, protože se spousta věcí vyjasnila. Madda miluju, a i když cítím, že ještě občas na tebe myslí, vím, že ho milovat nepřestanu.“
„Jsem rád za vás oba. Oba si to zasloužíte a mrzí mě, že k tomu muselo dojít takhle,“ usmál jsem se a pohladil Tobiho po tváři.
„Hej! Co to tam děláte? Všechno vidím!“ rozrazily se v tu chvíli dveře a do koupelny vrazil Madd.
V tu chvíli vypadal jako stíhačka, až jsme se oba s Tobim rozesmáli na celé kolo.
Madd pak s brbláním popadl Tobiho, ale ještě mě stihl líbnout do vlasů a uslyšel jsem jeho tiché díky.
Po chvilce jsem z koupelny vylezl i já, abych s klukama posnídal, než půjdou do školy.
Grigory
„Neber si to, nesluší ti,“ vyrval mi Madd z ruky zelenou košili, když jsem se chtěl obléct.
Odstrčil mě od skříně, chvilku se do ní díval a přehraboval se v mých věcech.
Jen jsem stál a čekal, co mi vybere. Madd měl cit pro barvy a uměl je dokonale sladit k sobě a taky dobře uměl odhadnout, co komu sluší. A tak jsem měl jistotu, že to, co mi vybere, bude k sobě perfektně pasovat.
„Budu muset naučit Tobiho se oblíkat,“ brblal s hlavou v policích. „Ten by na sebe hodil cokoliv. Nejraději asi psí kožich.“
„Jak vám to-“
„V pohodě,“ přerušil Madd mou nedopovězenou otázku, ale jeho pohled na vteřinu padl na naši postel. „Myslím, že se mě Tobi jen tak nezbaví.“
Nebylo potřeba, aby říkal něco víc. Věděl jsem, že to půjde, Maddovi se Tobi líbil odjakživa, jen ho prostě na moment srdce potáhlo někam jinam. Možná to ještě chvilinku bude trvat, ale nakonec řekne Tobimu ta slova, na která čeká. Už teď si ho hlídá skoro na každém kroku. Stejně jako teď.
Hodil mi věci na hlavu a pádil do koupelny, protože se mu zdálo, že jsou tam kluci nějak moc dlouho.
Já se zatím oblékl, a když jsem se prohlédl v zrcadle, byl jsem spokojený.
Naházel jsem ještě věci do tašky, a pak už jsem se připojil k ostatním, abychom mohli posnídat a jít.
Po další půlhodině jsem stihl ještě upozornit Lea, aby na sebe dával pozor, dal mu pořádný polibek a štípl jsem ho na zadku, aby na mě pár hodin nezapomněl. A pak s ujištěním, že se vrátíme hned po škole, jsme mohli konečně jít a strávit půl dne na nudných přenáškách.
Leo
Hned co kluci odešli, zavolal jsem Samovi, který pak přišel k nám do bytu, abychom probrali náš tajný plán.
Protože to muselo být co nejmíň nápadné, rozhodli jsme se rozdělit tréninky na ráno a večer.
Zároveň jsme si museli vybrat takovou dobu, kdy v bazénu nikdo nebude.
Takže jsme se nakonec rozhodli pro úterky, středy a pátky ráno, než půjdu do školy a čtvrtek odpoledne po škole. Vymluvím se na to, že mám doučování, a kluci stejně budou mít sami spoustu učení. A i kdyby mě Grigory doprovodil, tak se prostě zdekuju hned, jak odejde.
Šanci na úspěch to mělo, a já doufal, že za těch pár dní se aspoň něco naučím.
Ještě chvilku jsme seděli, nakonec došla řeč i na Jamieho, a já byl vlastně v tu chvíli rád, že jsem Sama poznal.
Když odešel, uvařil jsem oběd, aby nemuseli kluci jíst ve školní jídelně.
Jako prvnímu skončily přednášky Tobimu, takže když přišel, zahráli jsme si spolu hru, než se vrátili i ostatní kluci, a skoro hned na to se Dominik zdekoval, že přespí u Sama, načež si ho Tobi začal dobírat, jestli se tam náhodou nechce přestěhovat, aby i on s Maddem měli soukromí.
Večer jsem pak Grigorymu udělal masáž, ale oba jsme vytuhli dřív, než jsme se vůbec stačili aspoň pomazlit.
Grigory
Bylo to, jak jsem si myslel. Na přednáškách jsem měl pocit, že každou chvíli usnu, ale musel jsem se přemoct a zůstat vzhůru, a hlavně se soustředit. Kdykoliv mohla padnout informace o zkouškách, a i když jsem si přednášky nahrával, neměl jsem chuť to dalších několik hodin poslouchat, abych si mohl udělat poznámky.
A tak, když jsme pak dorazili domů, byl jsem z toho utahaný. Byli jsme rádi, že Leo uvařil oběd, ale hned po jídle jsem se zahrabal do učení. Musel jsem začít pracovat na závěrečné práci, a tak jsem seděl v pokoji se zapnutým komunikátorem a probíral to s našima, a přitom si hned tvořil koncept.
Bylo to celkem náročné a hlavně únavné. A neměl jsem pořádně ani čas na Lea.
Nadšeně jsem přivítal nabízenou masáž, ale myslím, že jsem při ní usnul. Nebo hned po ní. Ani nevím. Ale když jsem se probral, bylo už ráno, a to se už právě Leo chystal do školy.
My jsme měli dneska na odpoledne, takže jsme spěchat nemuseli.
Dneska však Leo spěchal dřív, že prý má domluvenou konsultaci, tak aby se nezdržoval, přenesl jsem ho před školu, rozloučil se s velkým polibkem a zas se přemístil zpátky na kolej. A teprve tam mi došlo, že jsem byl vlastně ještě v pyžamu.
Nicméně v podobném duchu probíhalo jak úterý, tak i středa. Můj projekt na závěrečnou práci mi zabral hodně času. Byl jsem na jednu stranu rád, že jsem se nějak nemusel moc učit, tak jsem veškerý volný čas mohl věnovat tomu.
I když to zpočátku vypadalo snadně, nakonec tomu tak nebylo. A já znovu pochopil, proč nechci dělat ve výzkumném ústavu jako mí rodiče.
Na čtvrtek po škole jsem měl pak domluvenou konsultaci s Blackem, aby se podíval na to, co jsem zatím zpracoval. Doufal jsem, že se to neprotáhne, a já u něj nebudu muset být déle, než je nutné, a stihnu ještě aspoň povečeřet s klukama.
Leo
V úterý ráno už jsem se nemohl dočkat první lekce, a byl rád, že se Grigory na nic neptal, protože bych mu to nejspíš vyslepičil. Po polibku před školou a jeho přenesení zpátky, jsem rychle spěchal do bazénu, kde už na mě čekal Sam.
Měl jsem dojem, že za tu hodinu a půl jsem nic nedokázal, a frustrace z toho se odrazila i v prvních hodinách.
Zbytek dne pak proběhl v klidu, jen večer jsem byl tak unavený, že jsem sotva dal Grigorymu pusu a byl jsem tuhý. Téměř ve stejném duchu probíhala i středa, i když Sam tvrdil, že nějaký pokrok tam je.
A tentokrát jsem ani nedokázal vydržet vzhůru, než Grigory přišel od Blacka a usnul i bez večeře.
Ve čtvrtek ráno jsem se probudil dřív než kluci, a byl už tak rozlámaný, že se mi nechtělo ani vstávat z postele, ale nakonec jsem se přemohl, protože dnes nebylo ranní plavání, ale doučování s Blackem.
Ani jsem Grigoryho nebudil, protože si potřeboval taky odpočinout, takže jsem ho jen letmo políbil, a pak opatrně vyšel ven. Plánoval jsem, že do oběda budu zpátky, a pak půjdu na odpolední vyučování, jenže Black mě zaúkoloval natolik, že jsem byl rád, když jsem vůbec stihl dojít na přednášku. Měl jsem dojem, že to snad dělá schválně, aby zjistil, co zvládnu a co ne, nebo si myslel, že když budu unavený, něco ze mě dostane, protože když skončily přednášky, zavolal si mě zase do kabinetu a ptal se mě na rodinu a školu. A taky na mé schopnosti.
Zdržel jsem se u něho trochu dýl, takže i na lekci plavání jsem přišel později. Chladnější voda mě trochu probrala, a dokonce jsem byl schopný uplavat několik temp, což mě potěšilo a zvedlo mi náladu.
Sam mě pak doprovodil do našeho bytu s historkou, že mě potkal po cestě, ale hned se zase s Dominikem zdekoval pryč. Vlastně jsem si uvědomil, že jsem od pondělí Dominika viděl v našem bytě jen letmo, většinou když šel pro kluky nebo pro oblečení, či se najíst. Chtěl jsem se zeptat u večeře kluků, ale nejspíš jsem usnul s hlavou v talíři, protože jsem si druhý den z večera nic nepamatoval.
Grigory
Byl to vážně náročný týden. A to mě ještě čekala spousta práce se závěrečkou. Nemuselo to být hned u zkoušek, měli jsme na odevzdání ještě čtrnáct dní po zkouškách, ale nechtěl jsem to nechávat na poslední chvíli. Hned po zkouškách jsem prostě chtěl vypnout a jen si užívat volno.
Ale únava se začínala projevovat na všech. Každý si byl vědom toho, že nás čekají zkoušky, a tak se i ostatní snažili dohnat to, na co za celý semestr kašlali.
A Leo…
Když jsem viděl, jak jeho hlava těsně minula talíř, což rozesmálo Tobiho, který se málem sesunul pod stůl, jen jsem se podíval, jestli si nevrazil vidličku do oka, a pak jsem ho opatrně podebral do náruče a odnesl do postele.
Byl taky dost utahaný, až jsem ho začínal podezírat, jestli někde tajně netrénuje ovládnutí své schopnosti a neřekl nám o tom jen proto, aby nás nezdržoval od učení.
Samuel stihl v mezičase dokončit svůj program na porovnávání hlasu, a hned ho jeden den na nás i vyzkoušel.
Byli jsme překvapení, jak dobře to fungovalo, ale musel to spouštět jen u nás, aby nevzbudil zbytečnou a nežádoucí pozornost. Ukázali jsme mu, jak se nabourat do archívů uložených dat, i když to moc vysvětlovat nemusel. Ale zíral na to, že jsme vůbec něco takového dokázali a že jsme se napíchli i na kamerový okruh kampusu. Ale nelenil, a kdykoliv to šlo, a Dominik byl ve škole a on ne, tak byl u nás a hledal…
V pátek ráno jsem musel Leovi zopakovat to, co nejspíš ve čtvrtek u večeře nestihl zaregistrovat.
Jo, taky se mi nechtělo, ale musel jsem…
Hned po přednášce jsem šel do výzkumáku za našima a měl jsem tam strávit čas až do sobotního odpoledne, abych měl ucelený obrázek za dvacet čtyři hodin práce. Naši byli strašně nadšení, a už se nemohli dočkat, ale já to jejich nadšení až tak nesdílel. Ale nechtěl jsem jim kazit radost, a rozhodně jsem jim nehodlal říct, že tohle je asi jediná má spolupráce s nimi.
Domluvil jsem se s klukama, aby dali na Lea pozor, aby ho hlídali, a kdyby byl nějaký problém, ať mi dají hned vědět. Moc se mi odcházet nechtělo, ale nebylo zbytí. V pondělí jsem měl další konsultaci s Blackem, a přes týden jsem se hodlal podívat ještě na něco z učiva, protože v pátek mě čekaly zkoušky, stejně jako kluky. A se svou závěrečkou jsem byl z poloviny hotový a chtěl jsem ji mít dodělanou do neděle, nebo nejpozději do pondělí, abych pak měl čas na opakování na zkoušky.
Leo
Sotva jsem v pátek ráno vstal, dostal jsem kázání od Grigoryho. Bylo mi zatěžko mu lhát, ale musel jsem se vymluvit na to, že mě Black sdírá z kůže a je toho na mě moc.
A kluci mě učit nemohli, protože sami toho měli plné brýle.
Když pak Grigory odešel do výzkumáku, bylo mi nějak smutno. Vlastně to byla první noc bez něj, a já prostě nedokázal usnout. Nakonec jsem asi po půlnoci vstal, uklidil pokoj, navařil tak, abych nevzbudil kluky, vypral prádlo, nachystal snídani, a pak ještě zašel do obchodu.
Když jsem se vrátil, kluci už byli vzhůru a přišel i Dominik se Samem.
Celou dobu pak se mnou skoro nebyla řeč a doslova jsem visel na hodinách, kdy už se Grigory vrátí, takže si Tobi ze mě pořád utahoval, až jsem měl chuť ho praštit.
Nakonec jsem Grigoryho návrat propásl, protože mi volal Black, že má pro mě vypracované nějaké materiály, na které chce, abych se zaměřil, takže, i když nerad, nakonec jsem musel odejít.
Zpátky jsem se vrátil až skoro za tmy, ani se nenajedl, neumyl a oblečený rovnou zapadl do postele.
Stačil jsem jen napůl líbnout Grigoryho a nevěděl jsem o světě.
V neděli jsem spal skoro až do oběda, což mě naštvalo, protože to byl jediný volný den, kdy jsem si mohl Grigoryho užít a celý den jsem tak byl rozmrzelý a ani večer se mnou nic nebylo, i když jsem se s Grigorym chtěl milovat.
Nakonec jsem se ale jen otočil zády a dělal, že spím.
V ten moment jsem si ze všeho nejvíc přál, aby byly zkoušky už za náma.
V pondělí ráno, kdy jsem se už poměrně dobře vyspal, jsme se s Grigorym přece jen aspoň trochu pomazlili, čímž jsem se mu částečně omluvil za předchozí večer, ale stejně to dál nezašlo, protože musel do školy.
A já byl na dopoledne se Samem domluvený na bazén, protože měl čas, a podle rozvrhu by tam neměl nikdo být.
Takže když kluci odešli, sbalil jsem si věci, a zamířil k Samovi, abych ho vyzvedl a mohli jsme jít.
Grigory
Ve výzkumáku to zas až tak špatný nebylo, a já poprvé strávil s našima jeden celý jejich pracovní den.
Aspoň jsem si udělal obrázek, a trochu jsem to ve své práci pak i rozvinul.
Měl jsem toho poměrně dost, dokonce jsem přispěl pár nápady a poznámkami, které zas o něco posunuly výzkum daného předmětu ke zdárnému konci.
Naši na mě byli náležitě pyšní, a už si malovali na růžovo, že tam s nimi jednou budu pracovat.
Jednou jim to budu muset říct, ale teď jsem jim nechtěl kazit radost. Budu je na to připravovat postupně.
Prakticky celou neděli i část pondělí jsem strávil nad dokončením práce. Tak jsem se do toho zahrabal, že jsem byl nakonec i rád, když mě Leo od toho odtáhnul, a my se mohli aspoň trochu pomazlit. Znovu mi to vlilo život do žil, a já zas mohl pokračovat prakticky nonstop.
Ale čím víc se blížily zkoušky, tím víc jsem začínal být nervóznější.
Ne, snad proto, že bych si nevěřil. Ale spíš proto, že jsem teď ukázal, že na to mám a profesoři budou mít nejspíš velké očekávání. A hlavně Black.
Co mě však zarazilo, bylo to, že tentokrát naši konsultaci ukončil velmi rychle. Prý má nějakou důležitou schůzku, a taky by mě nerad zdržoval.
Ale já moc dobře věděl, že si nechal zavolat Lea.
Byl s ním až nějak moc často a mě se to přestávalo líbit.
Ode mne se Black nedozvěděl nic nového. Hrál jsem mrtvého brouka, že o ničem nevím, a že většina výzkumu je tajná. A evidentně jsem přestal Blacka zajímat.
A tím mi potvrdil, že se mi přimluvil opravdu jen proto, aby zkusil zjistit něco víc o Leovi…
Od pondělka jsme už neměli přednášky, ale přesto jsme docházeli do školy a taky do knihovny, abychom se mohli připravit co nejlépe, a ještě jsme absolvovali několik konsultací s profesory z různých oborů.
A ve čtvrtek jsem byl už tak utahaný, že jsem dostal dokonce i strach, že v pátek na zkoušku nevstanu. A měl jsem začít už v osm hodin a kluci hned po mně. Z našeho ročníku jsem šel jako první, a pak jsem se musel přesunout postupně k dalším třem. Bylo to jako škatulata a jen jsme si podávali dveře…
Dokonce jsem ani nechtěl ve čtvrtek večeřet, jak jsem měl stáhnutý žaludek, a i atmosféra v bytě byla dosti napjatá…
Leo
Celý týden jsme na sebe s Grigorym neměli vůbec čas. Kromě toho pondělního rána mezi námi vlastně kromě pusy na dobrou noc a ráno, nic nebylo.
Mrzelo mě to, ale věděl jsem, že Grigory toho má hodně, takže jsem se sám raději držel stranou.
Ostatně i já toho měl plné brýle. Mě ale bohužel ani tak nezaměstnávala škola, jako Black a plavání.
Ale aspoň v tom jsem dělal pokroky, a když jsem ve čtvrtek večer už sám zaplaval celou jednu délku bazénu, i když mi to šlo pomalu a měl jsem strach, byl jsem skoro v sedmém nebi.
Tak strašně moc jsem se těšil, až o tom Grigorymu povím, že jsem se málem i podřekl, ale všichni byli tak unavení, že mě snad ani nevnímali.
Grigory šel spát dokonce i bez večeře, a když se asi milionkrát v posteli převrátil, slíbil jsem mu, že ho vzbudím, takže se nemusí bát, že by zaspal.
V pátek ráno jsem totiž neměl plavání se Samem, protože chtěl být s Dominikem, než půjde na zkoušku, což jsem chápal. Já měl v pátek právě kvůli probíhajícím zkouškám volno, a tak když kluci odešli, a já jim popřál hodně štěstí a Grigorymu slíbil, že na něj počkám před učebnou, rozhodl jsem se ty dvě hodiny volného času strávit v bazénu.
Teď, když už jsem nebyl takové poleno, bylo mi i jedno, jestli tam někdo bude nebo ne, ale naštěstí byl bazén úplně prázdný. Svlékl jsem si triko a tepláky, oblekl si plavky, protáhl se, vlezl si pod sprchu, abych nedostal šok, až vlezu do bazénu, a pak už jsem, trochu nervózní, protože jsem byl poprvé sám, vlezl do bazénu.
V první chvíli, jak jsem neměl žádnou oporu jsem začal panikařit a slušně se nalokal vody, ale rychle jsem se sebral, možná i díky Gorovi, na kterého jsem myslel, a výsledek mého snažení by se mohl považovat za jakýsi plavecký styl. Hlavně, že jsem se netopil. Nakonec jsem se docela i rozplaval, až jsem úplně zapomněl na čas.
Měl jsem akorát necelou hodinku na to, abych se vrátil do bytu, převléknout se a jít za Grigorym.
Už jsem chtěl vylézt, když jsem periferně zahlédl nějaký pohyb, uslyšel cáknutí, a pak mě něčí ruce chytly za ramena a stáhly pod vodu. Myslel jsem napřed, že je to Sam, co si ze mě přišel vystřelit, ale po chvilce jsem pochopil, že to tak není. Mrskal jsem s sebou a vážně začal panikařit, když se mi nedostávalo vzduchu a začínaly se mi dělat mžitky před očima. Po chvilce tlak o malinko povolil, a já se vynořil nad hladinu, abych se nalokal vzduchu. Ale pak mě dotyčný znovu pevně sevřel a já se nedokázal bránit ani otočit.
„Myslím, že je čas to skoncovat. Lezeš mi na nervy,“ zasyčel mi do ucha cizí hlas, a pak se mi zatmělo před očima.
Grigory
Byl jsem rád, když mi Leo řekl, že mě pro jistotu pohlídá, abych ráno nezaspal.
A konečně jsem se naposledy převalil a usnul.
V pátek se mi i přesto vstávat nechtělo. Ale nedalo se nic dělat. Nechal jsem na Maddovi, aby mi vybral nějaké slušivé hadry, ať nejdu, podle jeho slov, jako kašpar a vypadám u zkoušek trochu k světu. Už tohle je velké plus, a když k tomu přidám vědomosti, tak prý mega velké plus.
Ale vím, že zkoušky udělám i kdybych přišel jen v trenkách.
Čekaly mě celkem čtyři. Jedna na osm, druhá na půl desáté. Pak jsem měl mít pauzu na oběd a třetí zkoušku v jednu hodinu a čtvrtá pak o půl třetí.
Takže celý den zabitý, a v tu chvíli, kdy jsem si to uvědomil, jsem byl moc rád, že se umím přenášet a můžu si v klidu mezi zkouškami zaskočit na kolej.
Kluci chtěli, abych je do školy přenesl, ale odmítl jsem to. Hezky jsme šli pěšky, abychom si provětrali hlavy. A pomůže to trochu i od toho stresu, který kluci měli.
Ještě po cestě mě na rtech hřál Leův polibek pro štěstí a já věděl, že je tohle daleko lepší než nějaký talisman.
Hned u první zkoušky jsem měl Blacka. Ani jsem se nestihl rozhlédnout po chodbě a už mě volali dovnitř. Ale byl jsem rád, že to budu mít hned za sebou…
Leo
Netušil jsem, jak dlouho jsem byl mimo.
Co mě ale vzbudilo byla ledová voda, kterou jsem na sobě najednou pocítil.
S leknutím jsem se probral a zalapal po dechu.
Napřed jsem jen nechápavě zamrkal a snažil se zjistit, co se vlastně stalo, než mě do reality dostala silná facka.
„Vstávej, smrade. Nemám na tebe celý den,“ zavrčel hlas přede mnou, a já si konečně s hrůzou uvědomil, že sedím přivázaný k židli v nějaké chladné místnosti, kde to páchlo zatuchlinou, a kterou osvětlovala pouze jedna stropní žárovka.
Studený beton mě štípal do chodidel, a vzhledem k tomu, že jsem byl jen v plavkách, chlad posléze roztřásl celé mé tělo.
Zaměřil jsem se na toho před sebou, zvláště, když mi silně sevřel v prstech bradu, až jsem se bál, že mi rozdrtí čelist.
„Myslíš si, že jsi kdovíjaká hvězda, co?“ zasyčel mi zblízka do obličeje a já si ho konečně pořádně prohlédl.
Starší než já, černé vlasy, trochu velký nos, pichlavé, nepřátelské oči, nevýrazná tvář.
Kdybych ho někde na škole potkal, nejspíš bych ho i přehlédl, proto jsem ho vůbec nepoznával.
To, že je zdejší student jsem poznal jen pouze podle kravaty, co měl přehozenou kolem krku.
„Co… chceš?“ zachrčel jsem a snažil se potlačit nával paniky.
Grigory
Hned u první zkoušky jsem byl nakonec rád, že jsem se aspoň trochu podíval na učivo a osvěžil si paměť. I když s učením problémy nemám, a i bez učení bych to dal nejhůře na dvě.
Ale Black, jako by chtěl ostatním profesorům ukázat, že jsem chytrý, a že na to rozhodně mám, se pořád na něco ptal. Zabíhal už do podrobností, chtěl vědět detaily, které snad ve skriptech ani nebyly, a možná je jen někdo okrajově zmínil někdy na přednášce.
A i když jsem si myslel, že zkoušku zmáknu tak za tři čtvrtě hodiny, nakonec jsem kvůli něho skončil ve čtvrt na deset.
Měl jsem čas akorát tak na to, abych si zaběhl na záchod, a hned se přesunul k další učebně na druhou zkoušku. Na chodbě jsem potkal Dominika, který z tama právě odcházel a vypadal spokojeně. Takže jsem měl jistotu, že on zvládl taky svoji první zkoušku s dobrými výsledky.
Otřel jsem si zpocené ruce do kalhot, a pak už jsem otevřel dveře, abych znovu ukázal dalším zkoušejícím, že v té hlavě něco mám.
Leo
Hned po své otázce jsem znovu vyjekl, když mi ten kluk vrazil a sevřel mi v prstech vlasy, až jsem se bál, že mě skalpuje.
„Co chci?“ prskl mi do obličeje. „Chci, abys vypadl! Všechno jsi zničil! Všechno, jsi mi sebral! Pořád jenom slyším 'Leo, Leo, Leo, Leo'! Nemluví už o ničem jiném než o tobě! Na mě už se skoro ani nepodívá!“
Vůbec jsem netušil o čem to ten kluk mluví.
Bylo mi zle, zima, točila se mi hlava, a nebyl jsem ani schopný aktivovat svou schopnost.
Myslel jsem na Grigoryho a na to, že tentokrát nejspíš pomoc nepřijde, protože nikdo nevěděl, kam jsem šel a kluci měli zkoušky. A to, že tohle není jen hloupý žert jsem pochopil z toho nenávistného pohledu.
„Já… nevím…“ snažil jsem se zavrtět hlavou, ale vzápětí vykřikl, když mi dal takovou ránu, až jsem i ze stoličkou přepadl dozadu a praštil se bolestivě do hlavy.
Zvedl se mi žaludek a měl jsem pocit, že vyzvracím snídani, chtěl jsem omdlít, ale znovu mě probrala sprška ledové vody.
„Nevíš! Tak ty nevíš!“ zaječel na mě.
„Prosím…“ vzlykl jsem, jak už jsem byl s nervama v koncích a netušil, co dělat.
„Prosíš?! Teď prosíš?! No, to ještě budeš,“ jeho smích se mi zabodával pod kůži jako ostré jehličky.
Snažil jsem se znovu něco říct, ale v tu chvíli mi připlácl na obličej nějaký kus hadru s pronikavou vůní.
„Teď si pěkně pospíš. Až se vrátím, tak si hezky popovídáme.“
Zaslechl jsem ještě jeho poslední slova, než mi padla hlava na prsa.
Grigory
Druhá zkouška byla procházka růžovým sadem. Naštěstí u toho Black nebyl a zkoušejícímu stačilo to, co jsem vypotil za nějakých čtyřicet minut. Byl spokojený. Prý je vidět, že jsem se učil, nad čímž jsem se v duchu ušklíbl. A prý je vidět, že jsem šel do sebe a opravdu mám na to, abych se jednou dostal hodně daleko.
S další výbornou jsem o půl jedenácté konečně mohl opustit učebnu.
Madd už čekal na chodbě s tím, že už má taky dvě zkoušky za sebou, a jen se čeká, až vyleze Dominik. Seděli jsme na chodbě a probírali, co bylo u zkoušek, když se mi najednou ozval komunikátor.
„Same?“ udiveně jsem přijal hovor.
„Potřeboval bych, abyste okamžitě, hned jak to půjde, přišli domů. Na něco jsem přišel, a je tu ještě něco… Ale raději by bylo lepší, kdybyste tu byli. A co nejdříve.“
Udiveně jsme se na sebe s Maddem podívali. Samův hlas zněl opravdu naléhavě, což u něho, ajťáka, který je vždycky v klidu a svět vedle něj jen tak plyne, bylo divné a znepokojující.
„Počkáme na Dominika, měl by každou chvíli kon-“
„Jsem tu, děje se něco?“ ozval se jeho hlas hned za námi.
Jen jsem se k němu otočil, popadl ho i Madda, a okamžitě jsem nás přenesl k nám do bytu.
„Same! Děje se něco?“ hned se Dominik hrnul k Samovi, který se zdál být tak trochu rozhozený.
„Přišel jsem na to, kdo je ten Blackův donašeč. A… je toho trochu víc…“ zatvářil se dost nervózně.
„Kde je Leo?“ rozhlédl jsem se, že tu není a zrovna v takovou chvíli.
Už jsem chtěl jít zkontrolovat pokoj, když mě Sam zastavil.
„No, to je ten druhý problém… Není tu. Zmizel…“
Leo
Přál jsem si, aby to byla jen noční můra.
Netušil jsem, kolik času uplynulo, ale znovu mě probrala ledová voda.
Tentokrát jsem v sobě snídani neudržel a pozvracel se přímo na toho kluka. Vykřikl jsem bolestí, když mě znovu nabral a skopl i se stoličkou na zem.
Pravou tvář jsem už skoro ani necítil, stejně jako chodidla a prsty na nohou i rukou.
Ruce jsem měl celé dřevěné z nepohodlné polohy, v hlavě jsem měl snad sto kladiv, a z nosu se mi spustila krev.
Začal jsem v zoufalství a bezmoci křičet, ale ten kluk se mi jen vysmál.
„Klidně si křič, jak chceš, nikdo tě neuslyší.“
Znovu mě postavil i se stoličkou a znovu oblil vodou.
Nelogicky mě napadlo, jestli mu ta voda někdy dojde a odkud ji bere.
„Tak co, už vnímáš?“ sevřel mi v prstech zase bradu, a v tu chvíli mě to koplo jako rozzuřený kůň.
Ten hlas jsem poznával!
„Ty jsi Blackův… spojenec…“ zachrčel jsem.
Ten šok mi málem zastavil srdce.
Přišel snad Black na to, kdo jsem, a rozhodl se to konečně ukončit?
„Říkej mu 'pan Black'!“ přerušilo mě ale znovu zaječení toho kluka, a udělaly se mi mžitky před očima, když mi škubl hlavou dozadu.
„Všechno je to tvoje vina! Dělal jsem všechno, co po mě chtěl! Všechno! Myslel jsem, že mě miluje, ale on mluví jen o tobě! Jen o tobě a o tom tvém posraném bráchovi! Ale teď si to s tebou vyřídím! Jednou provždy!“
Vůbec jsem nechápal o čem to mluví.
Tohle snad nebylo na Blackův příkaz?
A koho miluje?
Blacka?
Byl jsem z toho tak mimo, že mi jen pozvolna docházely další slova, které řekl o Jamiem.
Grigory
„Není tady?“ vyhrkl jsem. „A kde je?!“
Hned jsem zapnul komunikátor, ale Leo se neozýval.
Okamžitě mě přepadl divný pocit.
Leo nedal vědět, nikomu neřekl, že by někam chtěl jít. A není na koleji. A nepřijímá hovory.
„Zapnu kamery na dobu, kdy jsme odešli do školy,“ hned přiskočil Dominik a začal hledat záznamy o pár hodin dříve. Netrvalo to dlouho, protože v nich Sam taky hledal, ale než to Dom najel, padla další otázka.
„Je to Cory Draven,“ odpověděl Sam. „Našel jsem náhodný záznam z jedné přednášky, kdy Black zapomněl vypnout nahrávání a bylo tam slyšet pár slov, kdy se domlouvali na něčem. Ono to na první pohled vypadalo jako neškodná domluva na nějakou konzultaci, ale v souvislosti s tím, co už víme, je první podezřelý. Tady je…“
Sam zapnul svůj tablet a ukázal nám jeho fotku z registrace studentů.
„Proč šel Leo na bazén?“ ozval se najednou Madd a otočil se na nás.
„Cože?“ vyhrkl jsem a málem jsem prošel obrazem z projektu, jak jsem se přiblížil. „Vždyť neumí plavat! Co když se utopil? Najdi záznamy z bazénu! Hned!“
Měl jsem chuť se tam okamžitě přenést, ale Maddova ruka mě zastavila.
„Podívej! To je ten Draven a má…“
Ani nedopověděl. Jen jsme šokovaně hleděli na záznam z bazénu, jak Draven táhne Lea z vody a pak někam pryč…
Leo
Sebral jsem zbytky sil a chtěl se bránit, ale ten kluk v tom nejspíš uměl dobře chodit.
Kolik takových jako jsem já už sedělo na téhle židli?
„Nezkoušej žádné pitomosti,“ zavrčel na mě a stiskl mi rameno tak silně, že mě veškerá síla opustila a kdybych neseděl, svalil bych se v křeči na zem.
„Proč… to děláš?“ zasípal jsem mezi vlnami bolesti.
Trochu jsem se přikrčil v očekávání další rány, když jsem po mé otázce viděl jeho pohled, ale on nakonec jen ustoupil o krok stranou.
„Proč? Měl jsem všecho. A tys mi to vzal. Proto. Udělal bych pro svého mistra všechno. Učil mě a já nikdy neudělal nic proti jeho vůli. Jenže pak jsi přišel ty a on tebou začal být posedlý. Už si mě skoro ani nevšímal. Dokážeš si představit, jaké to je?!“ poslední slova mi už skoro zařval do obličeje.
Začínal jsem chápat, že ten kluk přede mnou je naprostý blázen. Nejspíš následek přílišného používání dvou schopností.
Za normálních okolností by mi ho bylo i líto, ale pokud něco věděl o Jamiem…
„Jak do toho… zapadá… můj bratr…?“ zeptal jsem se, aniž bych se to snažil popřít.
Když už nic, aspoň jsem se chtěl dozvědět, co se vlastně stalo.
Nebyla šance, aby mě tu někdo našel. Kluci byli na zkouškách a nevěděli, kde jsem. Nevěděli ani, kdo je Blackův komplic. Tentokrát to pro mě nevypadalo dobře. Myslel jsem na Grigoryho, na to, jak jsem se mu za posledních čtrnáct dní málo věnoval, na to, že jsem mu zatajil své tajné učení, na to, že už ho možná nikdy neuvidím.
Tohle mě bolelo víc než všechny rány, co jsem dostal.
Grigory
„Je to moje chyba,“ ozval se najednou tiše Sam. „Leo mě přemluvil, abych ho naučil plavat. Chtěl to mít pro vás jako překvapení. Ale vždycky jsme chodili spolu. Dneska jsme tam neměli vůbec jít. Myslel jsem si, že šel za tebou do školy. Vůbec mě nenapadlo, že by odešel právě tam. Ale když jsem mu zkoušel volat a neozýval se, tak jsem vám už potom volal. Měl jsem to udělat hned.“
„No to teda měl!“ vyjel jsem na Sama, až sebou cuknul a Dominik hned vyskočil, aby si ho bránil.
„Něco je divné. Ten kluk vážně nejspíš má schopnost neviditelnosti. Zatáhl Lea do sprchy v šatně. Tam kamery nejsou, ale projíždím zrychleně záznamy, a během další třech hodin vůbec nevylezli ven. Mezitím tam vešli další kluci a vyšli ven, a nevypadali, jako by tam něco nebo někoho našli. Tady!“ najednou vykřikl Madd.
Vrátil to znovu zpátky na moment, kdy ten kluk vtáhl Lea do sprchy.
Bylo to skoro neznatelné, ale bylo ti vidět, pokud se na to člověk zaměřil. Jen štěstí, že má Madd tak bystré oko.
Dveře sprch se ani jednou neotevřely. Ale v jednu chvíli, prakticky chvilku po tom, co tam vešli, se stěna, jak kdyby podivně zavlnila a jen na setinu vteřiny se ukázal rozmazaný stín.
A pak zase nic.
„No to mě poser! On prochází zdí a navíc neviditelný! Měl by být registrovaný a měl by mít náramek!“ vyhrkl Tobi, který se tu chvíli po nás objevil.
„Same, zkus najít Leův signál z komunikátoru,“ otočil se na Sama Dominik.
Já jsem v tu chvíli nebyl schopen nic vymyslet. Jen jsem rozčíleně přecházel sem a tam a snažil se přijít na to, co může s Leem být a kde ho najít.
Tenhle kluk by pro nás neměl znamenat nebezpečí. Se svými schopnostmi ho hravě přemůže i Tobi, když se změní v psa. Ale co když ho odtáhl někam, kde budou čekat na Blacka? Co když to celé zinscenoval Black, a právě proto se mě na zkoušce snažil zdržet co nejvíc?
„Je ve starém tréninkovém areálu, nedaleko místa, kde jsme se poprvé potkali,“ ozval se Sam.
„Jdeme!“ popadl jsem Madda a Tobiho. „Doběhněte za námi!“
Okamžitě jsem se s klukama přenesl na místo, kde měl být komunikátor. Zůstali jsme stát před budovami, a jen se rozhlíželi po prázdném prostranství. Tobi pochopil, proč ho beru s sebou, a hned shodil oblečení a změnil se v psa. Běhal s čenichem u země a hledal Lšeovu stopu. A netrvalo dlouho, zastavil se na jednom místě a zaštěkal…
Ležel tam Leův komunikační náramek. Bez majitele…
„Tobi, prosím…“ zvedl jsem náramek ze země.
Nemusel jsem ho dvakrát pobízet. Hned sklonil svou krásnou psí hlavu a hledal stopu…