Grigory
Bylo nádherně. Počasí skvěle vyšlo, a prostředí, ve kterém žili Leova teta a strejda bylo skoro jako pohádka. Menší město, přátelské, útulné, vůbec jsem se tam necítil jako cizí.
Jejich domek na kraji městečka měl hezkou zahradu, a bylo vidět, jak se o to starají, aby to měli hezké a útulné.
Mám náš dům rád, ale tohle bylo trochu jiné. A moc se mi tu líbilo.
Trochu jsem měl strach, jak mě přijmou, zvlášť, když mi Leo před dveřmi jejich domku řekl, že jim neohlásil můj příchod. Trochu jsem se obával, že mě poženou dlouhou tyčí. Ale opak byl pravdou.
A hned po přivítání a pár minutách jsem věděl, že si budou dobře rozumět s mými rodiči.
Pobyli jsme u nich tři týdny. Dokonce jsem musel přemluvit naše, aby se taky přijeli ukázat. I když… Přemlouvat jsem je dlouho nemusel, ochotně si udělali pár dní volna, a než jsem se stačil ráno pořádně probrat, oni už stáli za dveřmi.
Zašli jsme taky několikrát i Leovu bratru na hrob. Byla to snad jediná chvíle, kdy Leovi zmizel úsměv ze rtů, ale po pár minutách se nakonec začal usmívat, když mě Jamiemu představil a řekl mu, jak moc mě miluje.
Snad poprvé jsem cítil rozpaky. Možná i víc, než když mě Leo představil tetě a strejdovi.
Nejhorší na tom všem však bylo, že tenhle volný čas utíkal strašně rychle. Ale ono to tak je vždycky. Pokaždé, když se někde člověk cítí dobře a dobře se i baví, uteče to jako voda v horské řece.
Nakonec přišel den, kdy jsme se vraceli k nám domů, ale s tím, že tentokrát teta a strejda jeli na oplátku s námi, a pár dní pobyli u nás.
Leo
Celý ten čas jsem si připadal jako ve snu.
V krásném snu, který jsem doufal, že nikdy neskončí.
Grigory byl úžasný kluk, každý den mě překvapil něčím novým, rozveselil nebo naučil, až jsem se sám sebe několikrát ptal, jak mohl vůbec být sám. Někdo takový zákonitě musí odhazovat zájemce lopatou.
A možná i proto jsem se vždycky, když jsme šli s Grigorym někam na procházku, nesl pyšně jako páv, že právě tak skvělý kluk patří zrovna mě.
Bylo ode mě trochu podlé, že jsem mu až těsně před dveřmi oznámil, že teta se strýcem o ničem nevědí, ale bát se nemusel. Jak jsem předpokládal, přijali ho hned, teta probrečela snad celý den a i strýci, i když se to snažil urputně schovat, nezůstalo oko suché.
Nakonec přijeli i Grigoryho rodiče a myslím, že tolik lidí u tety a strýce v domě, a takové živo, už nebylo několik let.
Když jsme se pak vraceli, jeli s námi a měli oči skoro navrch hlavy, když viděli jak Grigory a jeho rodiče žijí. Nakonec ten měsíc utekl tak rychle, že jsem si připadal, jako bych ze školy sotva odešel.
Teď nás čekalo čtrnáct dní u Grigoryho rodičů, pak jsme měli v plánu čtrnáctidenní společný výlet jen já s Grigorym, a pak nás čekalo připravování do školy, a hlavně stěhování z bytu do bytu.
Když teta se strýcem odjeli domů a Grigoryho rodiče se zase vrátili do práce, rozhodli jsme se s Grigorym, že zajdeme nakoupit, protože zásoby se povážlivě ztenčily, a i když jsme byli všichni proti, teta prostě převedla část svých úspor na konto Grigoryho mámy, abych je nevyžíral zadarmo, jak říkala. Nejspíš si stejně budu muset sehnat nějakou brigádu, ale to vyřeším s Grigorym později.
Nakonec jsme se rozhodli, že to vezmeme přes park, i když to bylo delší a procházka tak na dvě hodiny, ale stejně jsme neměli co dělat, a zpátky pojedeme taxíkem, nebo nás Grigory postupně přenese, takže energie jsme měli taky dost.
Když jsme byli asi v polovině cesty, v parku, kde nás nikdo neočumoval, přitáhl jsem si Grigoryho nečekaně k sobě a hluboce políbil.
„To je za to, jak úžasný kluk jsi,“ mrkl jsem na něj a zasmál se.
Pak jsem ho rozverně kousl do brady a rychle odběhl o kousek dál, aby na mě nemohl.
„Večer mi to můžeš opla-“ otočil jsem se se smíchem zpátky na Grigoryho, ale větu nedořekl.
Úplně jsem ztuhl a nejspíš i zbledl jako stěna.
„Grigory!“ vykřikl jsem a rovnou uvolnil svou sílu.
Ale stačilo mrknout a…
Ne…
Určitě se mi to nezdálo…
Otočil jsem se dokola a vrátil se zpátky se Grigorymu.
„Black… viděl jsem Blacka… za tebou… určitě se mi to nezdálo…“ vydechl jsem roztřeseně.
Grigory
Jít nakoupit pěšky byl docela dobrý nápad. Jamile začne škola, nebude na delší procházky tolik času. Jak to znám, každou chvíli se bude zaspávat a budu sloužit jako dopravní prostředek. Zvlášť teď, když to na bytě bude tak spárované, a pochybuji, že všichni půjdou spát s úderem deváté hodiny.
Byl teplý den, sem tam nějaký ten bílý mráček, a pofukoval jen lehký letní větřík.
Prostě ideální počasí na tuhle procházku.
Když mě pak Leo v parku zastavil, jen jsem se rozhlédl, jestli není nikdo poblíž, a měl jsem už chuť ho zatáhnout dál a opřít o strom, když odběhl kousek dál.
Provokatér… Tohle mu nedaruji a večer ještě bude škemrat.
Už jsem se chtěl za ním rozběhnout, když se náhle zastavil.
„Cože?“ nechápal jsem.
Nebo jsem spíš nechtěl pochopit. Ten chlap… Už se mi na něho skoro podařilo zapomenout, celé prázdniny o něm nepadla ani zmínka.
Rychle jsem se otočil kolem dokola, ale nikde jsem ho neviděl.
„Možná se ti to zdálo,“ podíval jsem se zpátky na Lea.
„Leo!“ vykřikl jsem. „Leo zastav se! Přestaň! To…“
Nestihl jsem ani doříct, aby neukazoval svoji sílu, protože je to nebezpečné, když o ní nikdo neví.
„Leo! Zavoláme někoho!“ rozběhl jsem se za ním.
Jo. Taky jsem ho zahlédl za Leem, ale hned na to zmizel.
Pořád má moji schopnost přenášení.
Dostal jsem strach.
O Lea…
Leo
Chtěl jsem mít už klid.
Chtěl jsem mít klidné prázdniny. Bez toho, aniž bych se musel ohlížet přes rameno.
Ten chlap to snad nikdy nevzdá!
Když jsem ho spatřil znovu, všechno se ve mně sevřelo. Strachem, ale i zlobou.
Rozběhl jsem se k místu, kde jsem Blacka spatřil, ale on samozřejmě hned zmizel.
Jako by si se mnou hrál.
„Blacku!“ zařval jsem a cítil, jak se mi vaří krev v těle.
Ten chlap způsobil potíže nám všem a kdoví, komu dalšímu.
Znovu jsem aktivoval sílu, ale v ten moment se mi vybavil Grigory. Otočil jsem se, ale jeho jsem nespatřil.
Možná jsem zaběhl moc daleko?
„Grigory!“ zavolal jsem, aby mě když tak mohl najít po hlase, a doufal jsem, že mu Black mezitím nic neudělal.
Znovu jsem se otočil a nestihl se ani nadechnout a už jsem se válel v trávě, kam mě srazil Black.
Díky všemu tomu tréningu, který jsem podstupoval jsem v momentě dopadu aktivoval svou prvotní sílu a větvemi obalil Blacka, abych ho zastavil, i když jsem netušil, jak dlouho ho udržím a spíš měl teď strach o Grigoryho víc než o sebe.
Grigory
Leo mi zmizel někde za křovím, kudy proběhl za tím „přeludem“, který se objevil a hned zas zmizel.
Ale my oba věděli, že to rozhodně přelud nebyl.
Nasadil jsem sprint, a při běhu jsem rychle nahmatal náramek a vyslal nouzový signál.
Měl jsem vážně strach. Dobře jsem si pamatoval, jaké bylo naše poslední setkání s Blackem.
Občas ještě cítím tu bezmoc, když jsem se tenkrát zastavil a on mě málem zabil. A nechtěl jsem, aby se něco podobného stalo Leovi.
„Leo!“ zařval jsem znovu, když jsem proběhl tím křovím a uviděl ho ležet na trávě.
Lekl jsem se, že mu Black něco udělal, ale vzápětí jsem zaměřil pozornost na místo kousek vedle něj, kde se právě rozpadla hradba z kořenů a větví na prach.
A v tu chvíli jsem dostal zlost. Teď už se strach o Lea začal míchat se zlostí. Doslova jsem zuřil, když jsem viděl, že Black používá i druhou moji sílu.
„Blacku! Zabiju tě!“ zařval jsem. „A tentokrát mi to už bude jedno!“
S těmi slovy jsem se rozběhl proti němu s napřaženou rukou, abych mu nedovolil se dostat blíž k Leovi. Také on se otočil na mě a vyrazil.
„Nebudeš mi stát v cestě, spratku!“ zařval a hnal se na mě.
Bylo to, kdo z koho. Blížili jsme se k sobě velice rychle, a teď už jen záleželo na tom, kdo bude rychlejší a lepší…
Ve chvíli, kdy jsme od sebe byli na dotek, jsem se rozmáchl rukou proti jeho ruce a okamžitě jsem se přenesl, abych se objevil za ním, hned vedle Lea…
Prudce jsem oddechoval, v rychlosti se prohlédl, ale byl jsem v pořádku.
„Leo!“ sehnul jsem se a popadl ho za ruku. „Okamžitě mizíme!“
Leo
Když se objevil Grigory a rozeběhl se proti Blackovi, srdce se mi sevřelo strachy.
Kdybych mohl, nejspíš bych i zavřel oči, ale naštěstí se Grigory na poslední chvíli stáhl, a pak se objevil vedle mě.
„Grigory!“ vykřikl jsem a vyškrábal se na nohy.
Ale stačila vteřina nepozornosti, a ať už zamýšlel Grigory cokoliv, nevyšlo mu to, protože Black byl zase u nás.
„Tentokrát vám nikdo nepomůže, spratci zasraní!“ zasyčel a myslím, že jsem se víc začal bát jeho výrazu než jeho schopností, protože vypadal opravdu jako šílenec.
Natáhl ruku, ale moje pěst byla rychlejší.
„Nedovolím ti to! Znovu ne! Tentokrát nás nedostaneš!“ v tom rozčilení jsem přešel i na tykání.
Trefil jsem ho do břicha až vyhekl a zavrávoral.
Jo, umím se bránit i jinak, a tentokrát jsem mu to chtěl ukázat.
Už jsem nebyl ten kluk, co před tím. Ten, co se nechal tak snadno ovládnout a překvapit.
Instinktivně jsem chtěl chránit Grigoryho, i když ten by si nejspíš dokázal poradit i sám, ale v první moment jsem to prostě bral tak, že tentokrát chci ochránit já jeho.
„Grigory, běž! Zdržím ho! Nemusí nás dostat oba!“ znovu jsem vykřikl a ke kopancům a pěstím, kterým se Black snažil vyhýbat jsem přidal i svou schopnost.
Jenže Black větve drtil a ustupoval před mými výpady, jako by věděl, co udělám, takže jsem se spíš unavoval, než aby to mělo nějaký účinek.
Grigory
I když jsem proti Blackovi v první chvíli použil svou sílu, netrefil jsem ho, a navíc… Podvědomě jsem se bránil tomu, abych znovu někomu takhle ublížil.
A i když Black zaútočil na Lea, a Leo mu to zdatně vracel, nechtěl jsem vběhnout mezi ně. Nedokázal jsem odhadnout, co by se mohlo stát. Dva lidi proti jednomu.
Dva, každý se dvěma silnými schopnostmi…
Jeden, s několika silnými schopnostmi, a navíc věděl, že už nemá co ztratit.
I přes všechny obavy jsem se rozběhl k nim, abych chytil Lea a přenesl nás, kamkoliv…
Ale ve chvíli, kdy jsem byl kousek od nich, Black máchl rukou a já odletěl kus dozadu, jako by mě odhodila nějaká tlaková vlna.
I přesto, že jsem měl skoro vyražený dech a měl se problém nadechnout, snažil jsem se co nejrychleji vyškrábat na nohy.
Tak to už stačilo…
Ve chvíli, kdy od sebe odskočili, byli tak dva kroky od sebe, jsem se přenesl.
Objevil jsem se za Leem, a už se po něm natahoval, že nás okamžitě přenesu, když mě náhle něco srazilo k zemi.
A nejen mě…
Byl to pocit, jako by na mě někdo hodil velký těžký balvan, a i když jsem se snažil zvednout, zkusit se přenést, nemohl jsem se skoro ani hnout.
Lapal jsem po dechu a měl jsem pocit, jako někdo v tomhle místě vysál všechen vzduch.
Začal jsem ztrácet vědomí a z posledních sil jsem pohlédl k Leovi a Blackovi…
Leo
Snažil jsem se Blackovi zabránit v jakémkoliv protiútoku, ale byl prostě silnější.
Ale i když jsem věděl, že je to nejspíš zbytečné, tak ten vztek, a všechno, co se ve mně bouřilo, mě prostě nutilo pokračovat.
Zvláště, když jsem viděl, jak použil nějakou sílu a odhodil Grigoryho jako nic.
Nemohl jsem ani zjistit, jak na tom je, protože stačila chvilka nepozornosti a málem jsem přišel o nos.
Potřeboval jsem se dostat od Blacka dál, abych zjistil, jak na tom Grigory je, ale sotva jsem od něj odskočil, jakoby mi najednou někdo vzal všechen vzduch z plic a já padl na kolena.
Myslel jsem si, že je to Blackova nová síla, ale když jsem zvedl oči, ležel na zemi, a nejspíš měl stejné problémy jako já.
Přišel snad někdo další? Black měl spojence, který se teď obrátil proti němu?
Už jsem vítal bezvědomí s poslední myšlenkou na Grigoryho, když tlak najednou zmizel, já se zhluboka nadechl, zamrkal a uslyšel okolní ruch.
Zvedl jsem hlavu a vyškrábal se do kleku, i když jsem ani netušil, že bych dopadl na zem.
Blacka v bezvědomí a spoutaného právě odnášeli dva zakuklenci v černých overalech a ke mně mířili dva muži středního věku v oblecích.
„Grigory!“ rychle jsem se otočil, když mi mozek začal zase fungovat a po čtyřech k němu došel.
Naštěstí vypadal v pořádku a neubránil jsem se slzám, když jsem ho mohl pevně obejmout.
I když to nejspíš všechno trvalo jen pár minut, přišlo mi to jako věčnost.
„Jsem vrchní vyšetřovatel Larry Hamilton a tohle je můj kolega,“ ozval se jeden z těch dvou mužů, kteří mezitím, co jsem zjišťoval, jestli Grigory není někde zraněný, objímal ho a neustále něco drmolil, došli až k nám.
„Mrzí nás, že vás podezřelý Black napadl, ale muselo to vypadat věrohodně,“ pokrčil rameny, jako by se nic nedělo.
„O čem to mluvíte?“ zeptal jsem se nechápavě a zapomněl na nějaké představování.
„Nechali jsme vás a vašeho přítele sledovat. Když se nám Black ztratil, usoudili jsme, že bude lepší zaměřit se na návnadu než na samotného lovce. Tušili jsme, že vás dřív nebo později nejspíše vyhledá. Nemohli jsme vás ovšem informovat, aby to vypadalo věrohodně, ovšem nehrozilo vám žádné nebezpečí, protože naši muži byli připraveni okamžitě zakročit. Takže vám děkujeme za spolupráci, a od teď už si nemusíte dělat starosti. Black stráví zbytek svého života v Geosu.“
Měl jsem dojem, že jsem asi tatar nebo co, ale civěl jsem na toho chlapa, jakoby spadl z Marsu.
Takže oni nás využili? Nechali nás v nevědomí, abychom za ně udělali jejich práci? A nejen to.
Vystavili tetu, strýce i Grigoryho rodiče nebezpečí, a tváří se, jako by nám ještě prokázali laskavost?
Nevěděl jsem, jestli se začít hystericky smát nebo brečet, jak mi z toho bylo všeho na nic.
Grigory
Měl jsem před očima už skoro černo, když náhle tlak zmizel.
Prudce jsem se nadechl. Jako by mě někdo topil a najednou mě vytáhl nad vodu. Jako by mi najednou někdo pustil kyslík přes hadičky rovnou do plic.
Rozkašlal jsem se a snažil se zvednout na čtyři. Měl jsem ruce i nohy jako z gumy, ale aspoň se mi přestaly dělat mžitky před očima a rozmlžený pohled se vyjasňoval.
Můj první pohled patřil Leovi. Ten už byl na kolenou a plazil se ke mně. Nejspíš na tom byl stejně jako já. Na moment jsem ho objal, ale pak ho odstrčil do sebe na délku paže, abych ho mohl prohlédnout, jestli je v pořádku.
Ani jsem nějak nevnímal to, že je kolem nás najednou moc živo, že Black je v bezvědomí, a právě ho nakládají do transportéru. A snad ani to, že k nám přišli dva chlápci a mluvili na nás.
Mě hlavně zajímal Leo, jestli je v pohodě.
„Mladý muži, trošku nám dělalo problém to vaše přenášení, ale i s tím jsme si poradili,“ dřepl si vedle mě ten druhý, co se ještě ani nestihl představit.
Chytl mě za ruku a stáhl mi dolů náramek. Trochu se v něm pošťoural, a pak mi ho vrátil na ruku zpátky.
„Co to mělo jako být?“ posadil jsem se na zadek a přitáhl si k sobě Lea blíž.
„Zrušil jsem sledovací program. Vzpomínáte, jak se vám to trochu porouchalo? No, tak pan opravář si s tím trochu pohrál, abychom vás měli stále na dohled,“ omluvně se usmál.
„Nesmíte se zlobit, ale bylo to nutné. A navíc… Byl jste velmi pohotový, když jste vyslal nouzový signál. Víte, Black je vážně velmi nebezpečný. Jen bohužel netušíme, kde, nebo spíš komu všemu ukradl schopnosti. Zvláště ta jedna byla velmi nebezpečná. Ještě že se vás nestihl dotknout. Mohl vás zabít a nezůstala by z vás ani kost. Byl byste úplně na prach…“ významně pozvedl obočí a koutky úst se mu nadzvedly v mírném úsměvu.
Už jsem se po prvních slovech o sledovacím zařízení nadechoval, že vyběhnu a začnu nadávat. Že jim to dám pěkně sežrat. Ale po tom, co řekl vzápětí, jsem se jen zhluboka nadechl a pak raději zavřel pusu.
„Děkujeme za záchranu,“ zamumlal jsem.
„Neděkujte. Spíš se vám my musíme omluvit za tuhle nepříjemnost. Je nám to opravdu líto, ale nešlo to jinak. Vaši rodiče už vás čekají,“ pomohl nám vstát ten Hamilton, nebo jak se jmenoval, a ukázal nám na druhý transportér. „Odvezeme vás do výzkumného ústavu. Teď se nemůžete přenášet. Tak asi do večera…“
Leo
Zlobil jsem se.
Vážně, že jo.
Kdyby Black nebyl tak sebestředný, mohl nás kdykoliv zabít. Stačilo by, aby se nepozorovaně přenesl za jednoho z nás a dotkl se ho.
Už jsem se znovu nadechoval, že začnu hysterčit, ale pak ten druhý chlap, co se ani neobtěžoval představit promluvil na Grigoryho, který mě k sobě tiskl.
A skrytá hrozba v těch slovech nešla přeslechnout.
Raději jsem zabořil tvář do Grigoryho hrudi a pustil ho až tehdy, kdy jsme museli přejít k transportéru, kde už na nás čekali Grigoryho rodiče.
Ani oni nebyli podle výrazu nadšení z toho, že si z nás někdo udělal návnadu, ale ani oni si nejspíš nemohli moc vyskakovat.
Vyšetřovatelé nás dovezli až před výzkumák, pronesli pár chytráckých řečí, znovu nás ujistili, že Black už nezpůsobí žádné potíže, a až teprve, když odjeli, zhluboka jsem si oddechl.
Ani jsem netušil, že se mi třesou nohy a ruce, dokud jsem nedosedl na zadek.
„Nemůžu uvěřit tomu, co se stalo," vydechl jsem, a až teprve teď si uvědomil to nejdůležitější.
Už se nebudeme muset ohlížet přes rameno.
Už nikdy se nebudeme muset hlídat.
Už nás nic nebude ohrožovat.
Vyškrábal jsem se na nohy a opřel se o Grigoryho.
„Řekni, že se mi to nezdá," zašeptal jsem a podíval se mu do očí. „Řekni mi, že to není jen sen a skutečně ho chytili. Že už budeme mít klid a nebudeme muset žít ve strachu. Řekni, že se mi to jen nezdá."
Aniž bych to chtěl, do očí mi vstoupily slzy.
Po více jak dvou letech bylo konečně po všem.
Po více jak dvou letech si můj bratr mohl pořádně oddechnout.
Grigory
Bylo vidět i na Leovi, že má chuť je seřvat na jednu hromádku. Ale po těch slovech i on raději mlčel.
Přeci nebudeme píchat do vosího hnízda. Jsem rád, že nás nechají a neodvezou nás společně s Blackem, abychom v Geosu hráli šachy.
Nastoupili jsme do transportéru, kde nás máma hned prohlížela. Ještě jsem ani neseděl a už se nadzvedl a odvezl nás do výzkumáku.
I přesto, že mě to docela unavilo, a měl jsem stále pocit, jako by mě někdo praštil palicí po hlavě, nedokázal jsem sedět.
„Ne, nezdá se ti to,“ objal jsem Lea, když se o mně opřel.
„Je konečně konec. Doufám, že se z tama Black nedostane do konce života. Ale… i když ho nesnáším a zaslouží si to, za to, co udělal… No… Nechtěl bych teď být na jeho místě.“
Odsunul jsem Lea kousek od sebe, abych se mohl podívat do jeho krásných očí. Otřel jsem mu vlhké tváře a políbil ho.
„Tvé tetě a strejdovi o tom neřekneme, ano?“ po těch slovech jsem se podíval i na mámu a tátu s tichou prosbou, aby o tom pomlčeli i oni.
Nechtěl jsem, aby se o Lea začali bát natolik, že by ho odsud odvedli. Nejspíš bych to nedal a asi bych taky ukončil předčasně školu, jen abych mohl být s ním.
„Myslím, že tady nikdo nic neví. A vlastně… Vždyť se ani nic nestalo,“ ozval se s chápavým úsměvem táta. „Chcete se jít podívat do laboratoře? Právě pracujeme na novém zařízení na vyhledávání lidí se schopnostmi. Při tom všem, kdy se tu pohyboval Black, nás napadlo, že bychom náš skener mohli vylepšit, zdokonalit, aby nám už neunikl nikdo, kdo by chtěl své schopnosti tajit. No, stejně se odsud do rána nedostanete, jak se na mámu dívám…“
Pohlédl jsem zpátky na Lea, ještě jednou mu otřel tváře.
„Půjdeme, nebo si chceš odpočinout?“
„Nikam, dokud vás pořádně neprohlédnu!“ zarazila nás máma a sice s úsměvem, ale za to s přísným tónem ukázala na lehátka.
Leo
S povzdechem jsem pustil Grigoryho a lehl si na připravené lehátko.
I když mám Grigoryho rodiče rád, myslím si, že to Grigoryho máma brala až moc vážně. Nakonec jsme se nechali důkladně vyšetřit, přičemž nám bylo nejméně dvacet čtyři hodin zakázáno používat naše schopnosti, Grigoryho táta se raději ještě jednou podíval na naše náramky, aby zjistil, jestli už nás skutečně nikdo nehlídá, a pak jsme se podívali na jejich novou práci.
Moc dlouho jsem to ale nevydržel, protože mi začala padat hlava, a i když se mi nechtělo přes noc zůstávat ve výzkumáku, nakonec jsem byl rád, když mě Grigory dovedl do pokoje a já usnul tak rychle, že si ani nepamatuju, jak jsem se dostal na postel.
Ráno už mi bylo o něco líp, a po další prohlídce a ujištění, že jsme fakt v pořádku, nás konečně propustili domů.
Vzhledem k tomu, že jsme s Grigorym nestihli nakoupit, rozhodli jsme se, že pojedeme od výzkumáku rovnou taxíkem, protože pěšky by to byla fakt štreka, a pak něco uvaříme.
Když jsme projížděli kolem parku na moment se mi stáhl žaludek při představě, že to mohlo dopadnout jinak, trochu víc se přitiskl na Grigoryho, který seděl vedle mě, ale naštěstí ten nepříjemný pocit zmizel, jakmile jsme dorazili do obchodu.
V pekařství jsme si ještě koupili snídani, abychom nešli nakupovat hladoví, ale i tak jsme asi po hodině měli vozík úplně plný a pomalu to neodnesli ani na stanoviště taxíků, odkud jsme odjeli domů.
Když za námi zapadly dveře, úlevně jsem si vydechl a položil tašky na zem.
„Konečně doma,“ zhluboka jsem se nadechl, a pak se začervenal a zadíval na Grigoryho. „Teda… vím, že to oficiálně není můj dům, ale je mi tu příjemně. Cítím se tu dobře… s tebou…“
Rozpačitě jsem sklopil pohled a raději se začal vyzouvat.
I když jsme s Grigorym byli už nějaký ten týden, přesto byly věci, které mě pořád dokázaly rozhodit nebo dostat do rozpačitého stavu.
Grigory
Byl jsem moc rád, že situace s Blackem se konečně vyřešila. Vážně jsem si oddechl. I když jsem na povrch mohl vypadat v pohodě, stále jsem byl uvnitř sebe nervózní a čekal, kdy se ten chlap objeví. Jako bych tušil, že se to vážně stane. Ale teď, když je už pod dohledem, jsem se zcela uklidnil a mohli jsme si konečně užít zbývající čas prázdnin.
A proto jsem přivítal, když jsme druhý den mohli odejít a šli jsme s Leem nakupovat. Sice jsme nešli procházkou, protože bychom domů dorazili tak někdy druhý den, ale i tak to bylo fajn.
Zvedl jsem tašky, které Leo odložil a odnesl jsem je do kuchyně.
Položil jsem to všechno na stůl, a pak se otočil na Lea, který už za mnou došel.
Chytl jsem ho kolem pasu a přitáhl si ho tak těsně, že mě do nosu hned udeřila jeho příjemná vůně.
Otřel jsem se rty o jeho krk, znovu si k němu přivoněl, a teprve potom, když jsem dostal tuhle svoji dávku vzpruhy, jsem zvedl hlavu a podíval se na něj.
„Tady jsi doma, Leo. Chci, abys to tak bral. Miluji tě, víš? A když tě miluji, tak bych chtěl, abys byl se mnou a bral tohle jako svůj domov.“
Pohladil jsem ho po jeho červené tváři a rukou pak sjel na jeho rameno a paži. Na moment jsem promnul jeho štíhlé prsty, ale pak jsem se přesunul pod jeho triko a hned oběma rukama.
„Jsi moc krásný. Nejkrásnější kluk v celé škole,“ pohladil jsem ho po zádech a pak se rukama přesunul níž, do jeho kalhot, kam jsem je zasunul a stiskl jeho dokonalý zadeček.
„Uvítal bych koupel. Je docela teplo, a takové osvěžení přijde vhod, co ty na to?“
Přesunul jsem ruce dopředu a rozepl mu opasek a pak i poklopec, abych mohl jeho kalhoty stáhnout níž.
„Zajdeme si zaplavat. Svlékni se a já zatím vybalím nákup. Ale nikam nechoď, zůstaň tady, chci se na tebe dívat,“ šeptal jsem mu do ucha, zatím co jsem ho trápil svými zuby.
„Nikdo nepřijde, tak máme celý dům jen pro sebe… Chci si s tebou zaplavat…“
Políbil jsem ho na krk, a pak ho pustil. Vrátil jsem se ke stolu a s pohledem na Lea, který byl snad červenější než rajčata, které jsem právě vytahoval z tašky, jsem začal uklízet nákup.
Jo… Moc jsem se těšil, až se přede mnou svlékne… Až spolu skočíme do bazénu… Až spolu…
Musel jsem na moment přivřít oči, jak mě ta představa pohltila.
Leo
Grigoryho slova mě strašně potěšila.
Možná ani on sám netušil, jak moc. To, že tohle místo nazval i mým domovem. Ne, že bych tím na tetu a strýce zanevřel, to určitě ne, i tam je můj domov, ale u Grigoryho…
U něj to bylo něco jiného.
Víc jsem se tváří otřel o jeho dlaň, když mě pohladil a na moment zavřel oči.
„Miluju tě,“ zašeptal jsem, když jsem znovu otevřel oči a zadíval se do těch jeho.
Chtěl jsem ještě říct, jak moc to pro mě znamená, ale to už začal Grigory svýma nenechavýma rukama mapovat mé tělo, takže jsem dokázal jen zachrčet a přivřít oči.
Víc jsem se mu nastavil, když se jeho dech otřel o můj krk stejně jako rty a poté i zuby.
Zavzdychal jsem, když mi Grigory rozepl poklopec, zrudl ještě víc, když řekl, že se mám před ním svléknout a půjdeme si zaplavat.
„Nejsem… krásný…“ vykoktal jsem ze sebe. „Víš, že nemám rád… když to říkáš… připadám si vedle tebe… jako ošklivé káčátko… protože to ty… jsi ten krásnější z nás dvou…“
I když jsme se už milovali tolikrát, i když mi Grigory už tolikrát řekl, že jsem krásný, pořád jsem si na to nedokázal zvyknout a pořád trval na tom, že to není pravda. Myslím, že to občas říkal i schválně, aby mě poškádlil, protože věděl, jak to nemám rád.
Rychle jsem se svlékl a cítil stud i vzrušení zároveň, když mě Grigory pozoroval, jako lovec svou kořist.
„Mu-musím si za-zajít pro pla-plavky… do po-pokoje…“ zašermoval jsem jednou rukou, zatímco druhou jsem se snažil přikrýt svůj klín, kde to začalo ožívat už při Grigoryho dotecích.
Grigory
Uklízel jsem nákup a s úsměvem pozoroval přitom Lea, jak se svléká.
Nespokojeně jsem však zamlaskal, když to vzal doslova hopem.
„Ale, ale… Leo… To bylo tak rychlé, že to vůbec nebylo sexy,“ pohrozil jsem mu okurkou.
„A tak to napravíš… Zůstaneš tady, dokud to nedouklízím, a žádné plavky… a pěkně si poskládej ty věci poházené po zemi…“
Ukázal jsem mu na hromádku, která ležela na zemi, aby se k ní vrátil a poskládal to.
Uložil jsem zeleninu do komory, a pak začal skládat jídlo do lednice. Věci z drogerie jsem odsunul bokem, ale pak jednu z těch věcí nechal po ruce.
Do koupelny, abych to uklidil, se mi vážně nechtělo, když jsem měl před očima takovou krásu.
S úsměvem jsem přešel na terasu a stiskl tlačítko, aby se otevřel bazén.
Ani jednou jsem však nespustil oči z Lea a začínal jsem mít na něj čím dál ví chuť.
Vrátil jsem se k němu, pohladil ho po jeho zádech, a když se sehnul pro triko, zajel jsem i na jeho vyšpulený zadeček a prsty projel jeho rýhu a poškádlil jeho dírku.
„Už se těším, až mi zase ukážeš, jak ses naučil plavat,“ políbil jsem ho mezi lopatky.
Pak jsem se narovnal a chtěl se začít svlékat. Ale…
„Hmmm…“ naklonil jsem hlavu a z pod přivřených očí se zadíval na Lea. „Svlékni mě a hezky mi věci poskládej, ať se nic nepomačká…
Leo
Zafňukal jsem, protože Grigory se nejspíš rozhodl, že mě dneska pořádně potrápí.
Nedokázal jsem mu však odporovat. Jeho hlas i pohled mě úplně svázaly, a já bych teď udělal všechno, co by mi přikázal. Líbila se mi ta jeho nadřazenost, bylo to něco, co mě rozpalovalo a nutilo dělat věci, které bych jinak nebyl schopen udělat.
Začal jsem si pod Grigoryho přísným dohledem skládat věci, a když mě pohladil, jen jsem vzdychl.
Tělem mi prolétalo to příjemné mravenčení, tep se zrychloval a můj penis se neodbytně začal dožadovat pozornosti, zvlášť když si pak Grigory přede mne stoupl a řekl, že ho mám svléknout a věci mu poskládat.
No, to skládání asi už nezvládnu a možná to neudělám schválně, abych věděl, co mi Grigory udělá.
Zapřel jsem se dlaněmi o jeho hruď, políbil ho na bradu, a pak pomalu začal rozepínat knoflíčky košile.
Stáhl jsem mu ji z ramen, které jsem nezapomněl pohladit, odhodil ji bokem, a pak zkousnul jeho bradavky.
Táhl jsem prsty po hrudi a břiše až ke kalhotům, klekl si, rozepl poklopec, a pak stejně pomalu stáhl dolů. Nechal jsem Grigoryho ať z nich vystoupí, a stejně jako košili i je odhodil bokem.
Prsty jsem pohladil Grigoryho lýtka a stehna, chytl lem spodků a přetáhl mu je přes boky. Jazykem jsem přejel po jeho penisu, než jsem odhodil i tenhle kousek oblečení a stejně tak letěly i ponožky.
Teprve pak jsem si znovu stoupl, jazykem okopíroval jeho krk a kousek se odtáhl.
„Skládat to nebudu…“ řekl jsem a trucovitě našpulil rty.
A aniž bych čekal na Grigoryho reakci, vyplázl jsem na něj jazyk a rychle odběhl k bazénu, do kterého jsem rovnou skočil.
Grigory
Líbilo se mi, jak se Leo tvářil, ale přesto se pustil do mého svlékání. Po celou dobu jsem ho pozoroval, ale ani jednou se ho nedotkl.
Byl celý červený, ale přesto neodolal pokušení. Tiše jsem vzdychl, když se jeho jazyk dotkl mého penisu.
Když prohlásil, že věci skládat nebude, chtěl jsem ho plácnout po zadku, ale on stihl utéct.
S úsměvem jsem se díval, jak skáče do bazénu, než se jeho krásné tělo schovalo pod vodou.
Sebral jsem své věci ze země a vyšel s nimi na terasu. Hodil jsem je na křeslo a pak je velmi pomalu začal skládat. Díval jsem se přitom na Lea, jak si tam hezky plave a měl chuť za ním do té vody skočit.
Ale…
„Leo! Pojď sem!“ zavolal jsem na něho a čekal, jestli vyleze a přijde za mnou.
Jo, prostě jsem se rozhodl ho trochu ještě potrápit…
Leo
Voda byla neskutečně příjemná a já jsem byl vážně rád, že mě Sam naučil plavat. Asi mu koupím tu největší čokoládu, co najdu.
Bylo docela zvláštní plavat takhle nahý. Nikdy by mě nenapadlo, že by v tom mohl být nějaký rozdíl, když člověk měl na sobě jen o kousek látky navíc. Myslel jsem si, že mě bude Grigory následovat, ale když jsem vystrčil vodu nad hladinu a uplaval pár temp, viděl jsem, jak stojí u křesla a skládá si věci, nespokojeně jsem mlaskl.
Když na mě zavolal, doplaval jsem k okraji bazénu, a pak vyšel z vody.
Na okamžik jsem dostal strach, že se třeba bude zlobit, že jsem to možná přehnal, ale když jsem přišel až k němu a zadíval se do Grigoryho krásných očí, mírně jsem se zachvěl a roztřeseně vydechl.
I přes částečný strach jsem dostal chuť Grigoryho ještě trochu vyprovokovat.
Přešel jsem ke křeslu, klekl si na poskládané prádlo zády ke Grigorymu a vystrčil na něj svůj zadek.
„Asi potřebuju naplácat na holou,“ vydechl jsem a mírně zadečkem zavrtěl.
Grigory
Hmmm, takže Leo takhle?
No, neřekl bych, že bude tak provokovat.
Když si klekl a vyšpulil na mě svůj zadeček, zatnul jsem zuby, abych se na něho hned nevrhnul. Ale můj přítel mezi nohama na to měl svůj názor.
Sykavě jsem vydechl, promnul si penis v ruce a pak přistoupil k Leovi.
Nahnul jsem se přes něj, až jsem se mu otíral o zadek svým nabuzeným rozkrokem a zakousnul se mu do krku. Natáhl jsem se pro svou košili a pak přes Lea k jeho rukám. Protáhl jsem košili skrz mezeru v opěradle, a zatímco jsem okupoval jeho krk i uši přivázal jsem s ní k opěradlu Leovy ruce.
„Hezky tady počkáš a ani se nehneš,“ zavrčel jsem mu do ucha.
Narovnal jsem se, ještě chvilku si Lea prohlížel, a než jsem se odebral do kuchyně, pěkně jsem ho dvakrát po těch vyšpulených půlkách plesknul.
Pomalu jsem zašel k hromádce nákupu, co zůstala ležet na stole a vzal gel, který jsem odsunul bokem. A stejně pomalu jsem se vracel zpátky a celou dobu si mlsně Lea prohlížel.
Leo
Se zatajeným dechem jsem čekal na Grigoryho reakci.
A ta přišla vzápětí.
Jen jsem zatajil dech, když se naklonil přese mě, a pak zasténal, když mě rafnul do krku.
Už jsem chtěl jásat, jenže Grigory pak udělal něco, co jsem od něj nečekal.
„Grigo… ry!“ zfňukal jsem na protest, když mi přivázal ruce k opěrce křesla, hlasitě zasténal, když mě propleskl po zadku, a pak se trhaně nadechl, když odešel a nechal mě tak.
„Gri-Grigory! Ne-nemůžeš mě tu takhle nechat…“ zafňukal jsem znovu, když jsem pootočil hlavu a viděl, jak odchází do kuchyně.
Ale i přesto, že kdybych skutečně chtěl, tak bych se z těch „pout“ dostal, i tak jsem takhle zůstal v očekávání toho, co bude dál.
„Pro-prosím… Grigory…“ zachraptěl jsem a víc na něj vyšpulil zadek, když jsem viděl, jak se konečně vrací.
Ještě trochu jsem roztáhl nohy, jak mi to křeslo dovolovalo a připadal si strašně perverzně, že se takhle nabízím, ale zároveň to bylo i nesmírně vzrušující.
Grigory
Vrátil jsem se k Leovi a znovu ho plesknul po každé půlce. Na moment jsem mu zajel mezi nohy a párkrát protáhnul v ruce jeho penis. Pak jsem křeslo pomalu obešel a zastavil se před ním.
Dřepl jsem si, položil ruce na jeho, a pak k němu zvedl hlavu.
„Takhle jsi strašně sexy,“ zadíval jsem se do jeho červené tváře.
Postavil jsem se, protáhl ruku mezi ním a opěradlem a pohladil ho po hrudi. Našel jsem postupně ty dva hrbolky, které jsem potrápil mezi prsty. Druhou rukou jsem ho chytil za vlasy a zaklonil mu hlavu.
„Jsi vážně sexy,“ usmál jsem se na něj a s chtivým výrazem se vrhl na jeho ústa, zatímco jsem dál trápil jeho bradavky.
Přerušil jsem polibek, když jsme se potřebovali pořádně nadechnout a pustil jeho vlasy. Vrátil jsem se zpátky za něj a položil mu ruce na záda. Pohladil jsem ho, prsty okopíroval každý obratel jeho páteře až dolů, promnul jsem pořádně jeho půlky, až je měl celé červené, a neodpustil jsem si ani další proplesknutí.
Vzal jsem odložený gel a trochu ho nalil Leovi do rýhy, kde stékal až k jeho dírce. Prsty jsem ho zastavil a hned ten chtivý vstup pořádně promasíroval po okraji.
Naklonil jsem se nad Leem, znovu ho chytil za vlasy, aby zvedl hlavu a já ho mohl políbit, zatímco jsem bez varování do něj zasunul hned dva prsty až na doraz, a tam s nimi bez hnutí zůstal.
„Ukaž, jak moc mě chceš,“ zašeptal jsem chraptivě do jeho rtů.
Leo
Ostře jsem vydechl a celý se stáhl tím příjemným štípáním, když mě Grigory propleskl.
Už jsem nedokázal ani mluvit po tom, co se mnou dělal.
Nedokázal jsem už ani vydržet ticho, když laskal mé bradavky a jen stěží Grigorymu oplácel divoký polibek.
Nedokázal jsem ani zavřít pusu a vyjekl, když mě znovu propleskl po zadečku, než mi mezi půlky nalil gel.
Zachvěl jsem se, a i přesto, že bylo horko, mi naskočila husí kůže.
„Grigory!“ vykřikl jsem nahlas, když do mě strčil hned dva prsty až nadoraz a mě se skoro zatmělo před očima jen z toho vpádu.
„Goro…“ zafňukal jsem do jeho rtů, po kterých jsem následně přejel špičkou jazyka.
Nemusel mě však pobízet dvakrát. Už jen tohle mi doslova bouřilo krev v těle a v očekávání, že přijde něco většího, jsem napřed jen zavrtěl zadečkem, než jsem se napřed pomalu, ale pak s větší razancí začal nabodávat na jeho prsty a vtahovat je do sebe, jako bych se bál, že ze mě vyjede.
„Gri… gory… prosím… víc… chci ještě… víc… honem, ještě… rychleji, tvrději… víc…“ zaúpěl jsem a doslova se svíjel pod Grigoryho rukama.
Grigory
Myslím, že se mi mírně podlomily kolena, když Leo zavrtěl zadečkem. A pak, když s ním začal pohybovat proti mým prstům…
V jednu chvíli jsem ho kousnul do rtu, jak moc mě to začínalo brát. Možná si to neuvědomuje, ale on je opravdu sexy. A zvláště v těchto chvílích.
Na moment jsem zastavil jeho pohyby, abych mohl přidat další prst, a užíval si to jeho těsné teplo. Při jeho dalších pohybech jsem se s nimi otíral o jeho stěny, dorážel na jeho prostatu, kdykoliv jsem ji měl na dosah. Tak mě to pohltilo, že bych do něj možná nakonec narval celou ruku, aby poznal, jaké to je, ale jeho další zasténání do mých úst mě probralo.
„Strašně moc tě chci… Možná víc než ty mě…“ zachraptěl jsem, když jsem se nakonec odtrhnul od polibku.
Vytáhl jsem z něj prsty, a pustil jeho vlasy. Pleskl jsem ho znovu po jeho červeném zadečku, pak jeho půlky chytil, pořádně je od sebe roztáhl a penisem se nastavil proti jeho dírce. Mírně jsem zatlačil, abych se jen trošku špičkou dostal dovnitř...
„Vážně moc tě chci… Leo…“ zaskučel jsem a tvrdě do něj přirazil.
Žádné pomalé protahování jeho dírky. Bral jsem si ho tvrdými přírazy, protože jsem ten chtíč už nedokázal ovládnout. Celý jsem se doslova třásl na to, až se do něj udělám. Až naplním jeho zadek a sperma bude stékat po jeho stehnech, a on tak bude ještě víc sexy. V jednu chvíli jsem pustil jeho zadek, předklonil se přes něj, že jsem na něho skoro nalehl, a svýma rukama jsem sevřel ty jeho svázané k opěradlu křesla, abych se mohl do těch přírazů ještě víc opřít, protože to, co se na mě během chvíle hnalo, bych zřejmě nezvládl ustát bez opory.
Leo
Grigory vzal mé slova vážně.
Ve chvíli, kdy do mě najel, mi už bylo úplně jedno, kde jsem a kdo mě uslyší.
Hlasitě jsem sténal, křičel, snažil se vycházet Grigoryho prudkým nájezdům, které rozpalovaly mé tělo skoro doběla, vstříc a v prstech drtil opěrku křesla.
Mimoděk mě napadlo, že je štěstí, že nemám supersílu, protože bysme se teď nejspíš váleli oba na zemi.
Tohle bylo to, co jsem chtěl. Být zcela v Grigoryho moci, být jeho, být s ním spojen, prožívat to s ním, dát mu všechno, dát mu sebe.
„Goro!“ vykřikl jsem, když na mě nalehl a změnil tak úhel přirážení.
Zaklonil jsem hlavu a pocítil to známé škubání, které znamenalo jen jediné.
Stačilo, aby Grigory přirazil už jen párkrát a já se vyhrbil jako kočka, ještě víc se na něj natiskl svým klínem a svými stahy ho úplně vtáhnul dovnitř.
S Grigoryho jménem na svých rtech, které nejspíš museli slyšet i sousedi jsem zašpinil svým sperma nejen oblečení, ale i křeslo.
Grigory
Myslel jsem, že ani ta opora mi nebude stačit, když to na Lea přišlo.
Drtil mě v sobě, nepravidelně svíral a povoloval své svěrače, když prožíval svůj orgasmus, a pro mne to byla ta poslední pověstná kapka.
Mé hlasité vzdechy a steny doplňovaly ty Leovy, když jsem začal plnit jeho nitro svým spermatem.
Nepřestával jsem však přirážet, i když to bylo ztížené Leovými stahy. Ale o to, to bylo intenzívnější a mě se doslova protáčely oči blahem.
Nalehl jsem na Leovy záda, až se musel pevně zapřít, aby se rozplácl na křesle. Funěl jsem do jeho krku, a nebyl schopný chvíli nic udělat. Ani hnout prstem. Jen párkrát jsem ještě bezděčně přirazil, než ten největší nápor ustal, a já cítil, jak se vlhko z Leova zadečku dostává ven.
Z posledních sil jsem pustil opěradlo, rozvázal košili a pak objal Lea kolem hrudi, a i s ním se narovnal.
Vyjel jsem z něj, chytl ho tak, abych se mohl otočit a sednout si na křeslo.
Lea si otočil čelem k sobě a donutil ho znovu usednout na můj klín. Penis do něj vklouznul tak lehce, a bylo to tak moc fajn, že jsem se znovu neubránil hlasitému povzdechnutí a bezděčným pohybům, abych pocítil vše, co mi můj kluk může tímto dát.
„Jsi… sexy… a jsi… jen… můj…“ přitáhl jsem si ho na sebe a pevně ho sevřel v objetí, aby se aspoň na chvíli nemohl ani hnout a tohle spojení bylo tak dokonalé.
„Miluji tě…“ zachraptěl jsem do jeho rtů, ale pak pohlédl přes jeho rameno.
„Ale vás ne…“ zamračil jsem se na kluky, kteří s úsměvem stáli ve dveřích na terasu a dívali se na nás.
„Zapomněli jsme zamknout,“ vrátil jsem se pohledem k Leovi. „Hned jak vypadnou, tak si to zopakujeme. Nebo… Můžeme klidně hned?“
Leo
Můj orgasmus ještě ani neodezněl a už mě následoval Grigory.
Cítit, jak to prožívá i on jen prodloužilo mé dozvuky a jen napůl jsem vnímal, když mi Grigory povolil ruce, a pak i se mnou vstal.
Teprve až když ze mě vyjel jsem nespokojeně zamrčel, a o chvilku později zase spokojeně vzdychl, když do mě znovu najel.
Objal jsem Grigoryho stejně pevně jako on mě a nos zabořil do jeho krku, abych se mohl nadechnout té krásné vůně.
Chtěl jsem Grigorymu odpovědět, ale vzápětí mi došlo, že zčásti mluvil na někoho jiného.
Až když řekl, že jsme zapomněli zamknout, otočil jsem se a málem se propadl.
Otočil jsem se zpátky ke Grigorymu, zavrtěl se na jeho klíně a mlaskl.
Přivřel jsem oči, objal Grigoryho kolem krku a mírně se zvedl a hned zase dosedl.
„Víte, kluci… že vás mám rád… ale raději mám svého kluka… a ten… je teď přednější…“ zavzdychal jsem a mírně pootočil hlavu.
Znovu jsem se nadzvedl a hned dosedl zpátky. Ani netuším, kde se to ve mně vzalo, ale Grigoryho přítomnost, to, co se před chvilkou odehrálo, jeho pobídka, prostě jsem se nedokázal zastavit.
„Jestli… nás vyrušíte… neručím za sebe…“ zatvářil jsem se na kluky mírně výhružně, a pak se otočil ke Grigorymu.
„Teda… jestli chceš skutečně… pokračovat…“ zasténal jsem mu do úst a teď už pravidelně s nastupující razancí jsem dosedal na jeho klín.
Grigory
„Ptáš se, jestli chci pokračovat?“ pozvedl jsem obočí a trochu podsadil pánev, aby se Leovi lépe dosedávalo. „Jasně, že chci…“
Chytl jsem Lea za boky, víc jsem roztáhl nohy od sebe, zapřel se patami do země, a pomáhal mu v jeho pohybech.
Můj dech se znovu začal zkracovat, a pevnost, kterou jsem částečně po orgasmu ztratil, se rychle vracela zpátky.
„Já chci taky…“ zaslechl jsem fňuknutí Tobiho, a vzápětí jeho vyheknutí a rychlé dvojí kroky nahoru do patra.
„My si jdeme zaplavat,“ zaslechl jsem Dominikův hlas a tiché uchechtnutí Samuela.
„Myslím… že tvoji výhružku… vzali vážně…“ hlesl jsem, když jsem za námi zaslechl šplouchnutí vody.
„Pokračuj... jde ti to… moc dobře…“ pevně jsem sevřel jeho boky, když se na mě znovu zase začal hnát ten nejlepší pocit přicházejícího orgasmu.
Nejspíš i to, že tu byli kluci, přišlo mi to dvakrát tak vzrušující a měl jsem chuť Lea doslova sežrat, jak moc sexy byl.
Vážně byl nádherný, a bylo mi jedno, jestli jsme sami, nebo máme diváky.
„Klidně bych to… s tebou… dělal… i uprostřed obchoďáku…“ sklonil jsem hlavu a zakousnul se mu do jeho bradavky, která k tomu doslova vybízela.
Leo
Grigory se vůbec nebránil.
Naopak, posadil se tak, aby mi to usnadnil a já pomalu přestal vnímat svět kolem sebe.
Až se mi mozek vrátí zespodu nahoru, zpátky na své místo, nejspíš prosedím zbytek dne někde v koutě, jak se budu stydět, ale teď…
Teď jsem chtěl jen Grigoryho.
Zasténal jsem, když mě pobídl k pokračování, a zrychlil tempo stejně, jako jsem několikrát jen zakroužil pánví, aby si to Grigory pořádně užil.
„Grigo… ry!“ zavzdychal jsem a nehty zaryl do jeho zad, když mi zkousnul bradavku.
Valilo se to na mě plnou silou, ale chtěl jsem, aby to bylo nejlepší i pro Grigoryho, a za tu dobu už věděl, jak to má nejraději.
A i když byla pro mě tahle poloha vzrušující, bylo tu něco, co tohle nemohlo nahradit.
„Tohle...mi...nestačí...“ vzdychl jsem do Grigoryho úst, zvedl se, slezl z jeho klína, i když jsem se skoro neudržel na nohou a lehl si na záda na vyhřáté kachlíky u bazénu.
Roztáhl jsem nohy a prsty na Grigoryho vyšpulil svou dírku.
„Pojď…“ zachraptěl jsem, olízl si rty a zadíval se Grigorymu do očí.
Grigory
Chtěl jsem zaprotestovat, když najednou Leo ze mě slezl a já měl pár okamžiků před koncem.
Ale když jsem viděl, jak si lehá na zem a volá mě k sobě…
„Tuhle nabídku nemůžu odmítnout,“ hned jsem vstal z křesla a přesunul se k němu.
Na moment jsem ho zalehl a stočil pohled k bazénu, odkud vykukovaly dvě hlavy.
„Chcete utopit?“ výhružně jsem se na ně podíval, a oni hned vzápětí zmizeli a plavali na druhý konec bazénu.
Beztak se tam určitě zastavili, a dívali se z tama. Ale mě to bylo jedno. Měl jsem pod sebou ten nejlepší nejkrásnější objekt mé touhy a já hodlal dokončit to, co on začal.
„Takhle jsi ještě krásnější..." zastavil jsem se polibky na jeho krku a zanechal mu tam další značku.
Můj vpád do jeho těla byl bez jakéhokoliv problému. Jednu Leovu ruku jsem stáhl dolů, aby si mohl dopomoct k vyvrcholení, protože já už nebyl schopen nic jiného než si ho jen přidržovat.
Podchytil jsem si ho pod rameny, abych se mohl do svým nájezdu znovu pořádně zapřít.
Jen matně jsem vnímal šplouchání vody, a taky zvuky, co šly z patra našeho domu.
Všechno to okolo bylo pro mne nepodstatné, když jsem mohl prožívat ten nejlepší sex s tím nejlepším klukem.
Byl jsem tak vydrážděný, tak nadržený, že už stačilo jen pár tvrdších přírazů do toho úžasného zadečku, a já za chvíli přidával další várku sperma k té, která tam už byla z předchozího čísla…
Leo
Se spokojeným zavzdychnutím jsem jednou rukou objal Grigoryho kolem krku, když si na mě nalehl, a pak jsem vykřikl, když do mě najel.
Ani jsem se skoro nemusel protáhnout v ruce, stačily Grigoryho nájezdy a to, jak zalehl mé tělo.
Myslím, že jsem orgasmu dosáhl ve stejné chvíli jako on.
Ale nedokážu to říct přesně, protože když to na mě přišlo, byl jsem úplně mimo.
Vzepjal jsem se proti Grigorymu, zahryzl se mu do krku a nohama ho objal kolem pasu.
Vytáhl jsem ruku zpod našich těl, zaryl nehty Grigorymu do zad a úplně ho na sebe namáčkl.
Stahoval jsem zadeček, a ještě jím mírně vrtěl, jak to v tomhle stísněném prostoru šlo, a teprve, až když největší nápor ustal a opadla křeč, přestal jsem Grigoryho kousat a s funěním se přisál na jeho rty.
„Bože… ani si… nedokážeš představit… jak moc… tě miluju. Jsi ten nejúžasnější… kluk… a jen můj…“ vyrážel jsem mezi vzdechy, zatímco jsem okupoval Grigoryho rty.
Jen vzdáleně jsem slyšel jiné vzdechy, silnější šplouchání vody, ale moc jsem tomu nevěnoval pozornost. Teď byl pro mě jen Grigory.
Až když jsem se po chvilce konečně vzpamatoval, nebo mě spíš zpátky na zem přivedl Sam, který právě nahlas vykřikl Dominikovo jméno, došlo mi, co jsem udělal.
Málem mi bouchla hlava z toho, jak jsem zrudnul, a snažil se co nejvíc schovat v Grigoryho náruči.
„Vážně jsem to… udělal?“ zeptal jsem se a nevěděl, jestli strčit hlavu do písku nebo se začít smát.
Grigory
I když jsem prožíval to nejlepší z celého našeho milování, přesto jsem se prohnul, když mi Leo zatnul drápy do zad. Ale jen to umocnilo celé tohle vzrušení, orgasmus, který jsem prožíval, všechny ty příjemné pocity, které se roztahovaly nejen v mém těle, ale docela zaplavily i můj mozek tak, že jsem nebyl schopen myslet na nic jiného než na to, co jsme dělali, a na Lea.
Ještě chvíli trvalo, než ustaly i naše bezděčné pohyby. Leovy nohy mě pevně svíraly v pase a pro mne to byla známka, že i on si to užil na maximum a byl spokojený.
Tohle je pro mne nejlepší odměna, vědět, že se mu to líbilo.
Byla to prostě nádhera.
Moc se mi to líbilo, a já už věděl, že si to tady znovu někdy zopakujeme.
A možná i v bazénu… Do konce prázdnin nám pár dnů ještě zbývá…
„Taky tě moc miluji,“ políbil jsem Lea, když jsme se konečně trochu uklidnili. „A ano, udělal…“
Musel jsem se začít smát, když jsem viděl, jak se zastyděl. Ale neměl proč.
„Nemáš se proč stydět. Jsi nádherný a kluci tě znají…“
Sice se mi podivně stáhnul žaludek, když jsem si uvědomil, že kromě Sama, s Leem všichni něco měli. Vlastně i já jsem spal s ostatními… Ale vzápětí jsem tyhle myšlenky zaplašil. Byla to minulost, tenkrát jsme spolu nechodili, a teď máme každý svůj protějšek.
Ale kdyby někdo z nich někdy něco po Leovi chtěl, nejspíš bych je rozmetal na tisíc kousků…
„Půjdeme si zaplavat?“ nakonec jsem se zvedl a dosedl na paty.
Lea jsem si vytáhl na klín a s pár polibky ho ještě hladil po zádech.
A taky by mě zajímalo, proč jsou kluci tady, když se na kolej měli vrátit až za tři dny…
Leo
Našpulil jsem trucovitě rty, když se mi Grigory začal smát, ale vzápětí ho následoval.
Nechal jsem se vytáhnout na klín, a ještě na moment si o jeho rameno opřel hlavu.
Stále ještě červený jsem se zadíval na Sama, který právě doplaval k okraji bazénu s Dominikem v zádech a měl na tváři stejně spokojený výraz, jako teď nejspíš já.
„Zbytek si už nechte ně večer, nebo se dneska nikam nedostaneme, a budeme dělat všichni jen tu jednu věc,“ zabručel Dominik a sklonil se k Samovi, aby mu vtiskl polibek do mokrých vlasů.
„Nikdy bych do tebe neřekl, že něco takového uděláš, Leo,“ zasmál se na mě Sam, a čváchl po nás vodu.
Vypískl jsem a znovu se schoval v Grigoryho náruči. Slyšel jsem, jak se Dominik nadechl, a tak jsem se od Grigoryho zase odtáhl, nafoukl se a vstal na roztřesené nohy.
„Půjdu se schovat do kouta a už nevylezu,“ oznámil jsem a byl rozhodnutý odejít.
„No páni, ještě tak dvě čísla a poleze ti to i ušima,“ ozval se za mnou Tobi, a když jsem se otočil, uviděl jsem ho, jak zírá na můj zadek a stehna, po kterých stékalo Grigoryho semeno.
Než jsem se stačil ohradit, letěl Tobi se smíchem do bazénu, kam ho Madd hodil, až nás ta sprška vody všechny zasáhla.
„Abys to nebyl ty, komu to poleze ušima!“ houkl na něj Madd a omluvně se na mě usmál.
Jen jsem si povzdechl a dosedl zpátky na Grigoryho klín.
A i když jsem se snažil tvářit pořád uraženě, koutky úst mi cukaly, až jsem se nakonec začal smát.
„Doufám, že se ten bazén pořádně vyčistí, než tam vlezou tví rodiče,“ zasmál jsem se, věnoval Grigorymu polibek, a pak vstal a hupsnul do bazénu za klukama.
Grigory
Vypadá to, že konec prázdnin si budeme užívat všichni pohromadě.
A nějak mi to nevadilo. Kluky jsem měl rád, a mohl jsem být s Leem. A to pro mne znamenalo hodně.
„Proč jste vlastně tady?“ zeptal jsem se Madda, který si přisedl vedle mě na kraj bazénu, a stejně jako já i on smočil nohy ve vodě.
„Víš… Ani jeden z nás netušil, co se kolem děje. To jsem si tak seděl s našima a Tobim u oběda v restauraci, když se najednou kolem vyrojilo několik chlapů, sbalili nás všechny a odvezli do jakéhosi baráku s tím, že tam budeme do té doby, než nás pustí. Jediné, co jsme se dozvěděli, bylo, že jsou to vyšetřovatelé. No, a asi po dvou hodinách přišli s tím, že můžeme jít domů. Jenže to se táta naštval a vyjel po nich, tak jim nezbylo nic jiného než kápnout božskou. Věc se má tak, že hlídali nás všechny. A dozvěděli jsme se, že Black vás napadl. Jen oni neměli jistotu, že se jim ho podaří chytit a nechtěli riskovat, že by se přenesl k němu z nás. A to samé se stalo Dominikovi a Samovi. A tak jsme se vlastně dozvěděli, že na vás Black zaútočil, tak jsme se domluvili a hned přijeli. Chtěli jsme vědět, jestli jste v pořádku a našli jsme vás tady… takhle… Takže jo, jste v pořádku. A večer jdeme do kina na jednu premiéru. Už jsme koupili lístky a máme ty nejlepší místa. Teda… jeden z vyšetřovatelů je zajistil, aby zavřel pusu mým rodičům…“
Nechápavě jsem na Madda hleděl. Vůbec by mě nenapadlo, že by Black mohl chtít zaútočit i na kluky, ale dávalo by to smysl. Když už nic jiného, tak jako rukojmí, nebo pomstu to mohl chtít. Mohl nás s tím vydírat, dokud by nás nedonutil za ním přijít.
„Ještě že se nikomu nic nestalo,“ povzdechl jsem si. „Jo, do kina půjdeme.“
Zhoupnul jsem se do vody, abych mohl doplavat za Leem. Chytl jsem ho a políbil jeho mokré rty.
„Jsem strašně rád, že ti nic Black neudělal. Vážně že jo…“ znovu jsem ho políbil. „A neboj, večer zapnu filtry a čištění, takže do rána bude voda jako křišťál.“
Leo
Z bazénu jsme se dostali všichni až o hodinu později, kdy jsem se i já dozvěděl, proč přijeli dřív. Otřásl jsem se při představě, že by se někomu něco stalo a na okamžik se zase schoval v Grigoryho silných pažích.
Udělali jsme společnými silami oběd, během kterého jsme si vzájemně povykládali své zážitky, a když jsme pouklízeli, byl čas akorát vyrazit do kina. Šli jsme pěšky, což byla asi hodinka cesty, a i když Tobi napřed trochu brblal, pod pohrůžkou od Madda, že večer nic nebude, byl nakonec z baráku jako první a ještě nás popoháněl.
Po kině jsme si ještě zašli do místní kavárny, abychom si vzájemně sdělili zážitky z filmu, a bylo kolem jedenácté, kdy jsme se rozhodli vrátit domů.
Grigory se už mohl přenášet, takže nás postupně přenesl, abychom nemuseli jít takhle v noci pěšky, a po krátké sprše jsem spokojeně zaplul do postele.
Přitiskl jsem se na Grigoryho a zadíval se mu do očí.
„Nezapomeň zamknout,“ usmál jsem se na Grigoryho a jemně ho políbil. „Miluju tě. Strašně moc. A kdyby se ti něco stalo… nepřežil bych to. Vrátil si mi zpátky život a pomohl mi odhalit pravdu. Sice to se mnou nejspíš nebylo jednoduché, ale jsem rád, že jsem tehdy vešel zrovna do vašeho bytu a neodešel.“
Po svých slovech jsem se natiskl na Grigoryho rty a do polibku dal všechno, co se nedalo říct.
Teprve až když mi došel dech jsem se odtrhl, ale přesto se stále o Grigoryho otíral.
„Ukaž mi, jak moc mě miluješ, Grigory…“ zašeptal jsem do jeho rtů, zahleděl se do jeho očí a mírně se na jeho klíně zavrtěl.
Tušil jsem, že to nebudeme mít jednoduché ani po odchodu Blacka, protože stále tu byla hrozba, že někdo odhalí naše druhé schopnosti, ale věděl jsem, že pokud zůstaneme spolu, budeme silní a překonáme každou překážku.
A já rozhodně neměl v plánu Grigoryho pouštět. Někoho jako je on, už totiž nikdy nenajdu…
Grigory
To, že jsme byli s Leem u nás doma, to že přijeli kluci, a pak jsme si opravdu užili celý ten den, to mi dalo zapomenout na ten strach o Lea, který jsem den předem cítil.
Jen to, že jsme to ještě chvilku probírali s klukama, mi Blacka připomnělo.
Ale rozhodl jsem se na všechno to špatné zapomenout. Věděl jsem, že pro Lea to bude těžší, protože kvůli němu přišel o svého bratra, a to bylo nevratné. Ale přesto jsem si řekl, že se budu snažit, aby nemusel vzpomínat na ty špatné věci, a jen si svůj život užíval co nejlépe.
Chtěl jsem mu ukázat, jak moc ho miluji, jak se dá žít v klidu a pohodě. Má svou i mou rodinu.
A já… Mám to samé. Mám jeho, a to pro mne nejvíc znamená.
A taky máme ty nejlepší přátele…
„Zamknout!“ ozval jsem se, když Leo domluvil.
Když jsem zaslechl tiché cvaknutí, spokojeně jsem se pousmál.
„I když jsem měl ze začátku chuť tě několikrát přetrhnout, i tak jsem rád, že jsi zůstal. Vážně že jo. Kde bych asi tak potom hledal tak skvělého kluka, co?“ převalil jsem Lea na záda a zalehl ho, že se nemohl ani hnout.
Sevřel jsem mu zápěstí v jedné ruce a natáhl mu je nad hlavu. Políbil jsem ho, několikrát se zakousl do jeho uší i krku, kde jsem zanechal další z mnoha značek.
„Opravdu tě moc miluji…“ tiše jsem pronesl těch pár slov do jeho kůže na hrudi a políbil ho v tom místě.
„A budu ti to dokazovat klidně každý den.“
A na potvrzení svých slov jsem se do toho dokazování hned pustil.
Musím ještě Samuelovi poděkovat za to, že dal Leovi indicie, které ho přivedly do našeho bytu na kolejích.
Bylo to nejlepší rozhodnutí, které mohl udělat, protože to byl ten správný okamžik v našem životě, který rozhodl. A já se budu snažit, aby Leo nikdy nepochyboval, aby nikdy nelitoval toho, že se mnou zůstal. Protože já pochybovat a litovat nikdy rozhodně nebudu.
Nikdy není pozdě začít znovu žít. Nikdy není pozdě, změnit svůj dosavadní přístup k životu.
A to, Leo přišel k nám, a to bylo to nejlepší, co se mohlo stát. Jak pro něj, tak pro nás.