Nikdy není pozdě... - Kapitola 16

Nikdy není pozdě... - Kapitola 16

Grigory
Objevil jsem se v obýváku právě ve chvíli, kdy Sam domluvil a kluci se začali smát.
„Jo, neřízená střela na tebe, Leo, opravdu sedí,“ zasmál jsem se i já.
Ale když jsem viděl, jak má nafouknuté tváře, přisedl jsem si k němu a hned si ho přitáhl pro polibek.
„Naši vás všechny pozdravují a máme prý zase přijít na víkend,“ rozhlédl jsem se po všech. „A ty můžeš přijít taky, Same.“
„Ale… já… nevím, jestli se to hodí. Moc se neznáme, a hned tohle… Nechci obtěžovat,“ začal blekotat.
„Hele, Leo taky nechtěl, a pak byl spokojený. A naši mají kolem sebe rádi společnost. Teda, abych byl přesnější. Mají rádi i jinou společnost než tlupu vědců, které musí denně poslouchat. Takhle si odpočinou a my taky. Takže s tebou počítám. Přijď v sobotu kolem deváté, počkáme na tebe.“
Nechal jsem si od Lea naložit večeři, a když si nachystal i pro sebe, usmál jsem se. Vážně nechtěl dříve jíst, než právě se mnou? Tak nějak mě to potěšilo, a Leo si vysloužil další polibek.
„Musím vám něco říct. Na Blacka bohužel zatím dopadá nejvíc podezření, ze všech možných variant. Strašně moc se našich vyptával, bylo vidět, že se vyzná. Ale své otázky vždycky nenápadně směroval na výzkum schopností, a hlavně jestli je něco v tomhle směru nového. Ale má smůlu. Máma s tátou jsou jedni z nejlepších mozků tady, takže byli v odpovědích vždy o krok napřed. Ale když jsem odcházel…“ odložil jsem na chvíli příbor, abych se mohl napít.
Podíval jsem se po všech a pak s vážnou tváří pokračoval.
„Máma nenápadně Blacka celou dobu skenovala. Má na to takový svůj vlastní přístroj, její vynález, který používá jen ve výzkumu, aby měla jistotu, že ji nikdo nic nezatají. No, ptala se mě na to, jaké má Black schopnosti. Řekl jsem ji, že podle našich informací by neměl mít žádné. Jenže máma zjistila tím přístrojem, že nějakou schopnost má a nechá ho nenápadně prověřit, jestli je registrovaný. Podle všeho, by to mělo být něco, co stojí za to utajit. A říkala, že si na něj máme dávat pozor a prozatím se, pokud možno, vyhýbat tělesnému kontaktu s ním.“

Leo
Když se Grigory vrátil a zasmál se spolu s klukama, nafoukl jsem se ještě víc, ale on věděl, jak na mě.
Jo. vážně jsem ho miloval čím dál víc.
Hned jsem Grigorymu nachystal večeři a nandal i sobě.
Ani jsem nevěděl, za co byl ten další polibek, ale cítil jsem se už mnohem líp.
Dominik a Sam nakonec pojedli s námi, a když Grigory zmínil víkend u nich doma, vzpomněl jsem si i na naši první noc.
Pak jsem ale zvážněl, když začal mluvit o Blackovi a v ten moment mi došla jedna věc.
„Když tak nad tím přemýšlím, možná pozdě, ale teď mi došlo, co si myslíte, že se stane, až to praskne?“
„Co myslíš?“ zvedl hlavu Tobi, který se špičkoval s Maddem.
„No, podle všeho je uznávaný profesor. I když budeme mít důkazy, myslíte si, že se tak snadno vzdá? Kromě toho, když by na to došlo, obávám se, že hlavně Grigoryho rodiče, on sám a nejspíš já...“ odmlčel jsem se a odložil příbor.
„Zavřeli by vás. I přesto, že ho dopadnete, budete znamenat velkou hrozbu, navíc Grigoryho rodiče se více méně dopustili zrady, i když jsou vážení vědci. O to horší, by to pro ně bylo,“ dokončil za mě Sam a já na něj překvapeně pohlédl.
„Chceš to vzdát?“ zvedl překvapeně obočí Dominik.
„To ne! Jen…“ pokrčil jsem rameny.
„Myslím, že až na to přijde, něco už vymyslíme. Vlastně Gorovi rodiče by mohli,“ zamyslel se Dominik, a pak se vrátil k jídlu.
Když jsme pojedli a uklidili nádobí, rozloučil jsem se se Samem, poděkoval mu, ještě jednou se omluvil, a pak všem popřál dobrou noc.
Nechtělo se mi sice ještě spát, ale bylo toho na mě za celý den moc a chtěl jsem prostě chvilku klidu.
A hlavně jsem chtěl být už sám s Grigorym.
Mít ho jen pro sebe. Byl jsem trochu sobecký, ale za celý den jsem si ho moc neužil a chyběla mi jeho náruč, jeho objetí i jeho tělo, které mě příjemně zahřívalo.
Zaběhl jsem do koupelny, rychle se opláchl, a v pokoji pak s úlevným povzdechem padl na postel.

Grigory
Po Leově úvaze jsem se zarazil.
Do té chvíle jsem na něco takového ani nepomyslel.
Opravdu. Co se stane, až zjistíme pravdu a pachatel bude odhalen? V případě, že je to Black, tak obzvlášť? On podle všeho tuší, jakou má Leo sílu, že má dvě schopnosti. Je pravda, že i kdyby něco prasklo, a naši by to úspěšně zatajili, i to, že já mám dvě schopnosti, a Black o tom zatím neví, přesto nejvíc ohrožený by byl právě Leo.
Jenže to je jedna varianta. Druhá, ta pravděpodobnější je, že by do toho byli s Leem zataženi i mí rodiče. A třetí nejhorší, že v tom budu s nimi.
Tak, jako tak, ani jedna varianta nebyla přípustná. A bude potřeba s tím něco udělat. To ale znamená, jít s pravdou ven, a rodičům říct, co vlastně děláme.
Jenže, kdy jim to říct? Hned, a oni by nám to mohli zatrhnout? Nebo později, až bychom měli důkazy a riskovat, že se něco zvrtne a oni na to nebudou připravení?
Tak, jako tak, Leo mi nasadil pořádného brouka do hlavy, a myslím, že nejen mě.
Já jsem mohl jen doufat, že máma s tátou, vzhledem k jejich inteligenci, jsou připraveni i na nejhorší variantu, že by mohlo prasknout, že tají mé a Leovy schopnosti.
Vím, že domýšlejí věci do detailů, že myslí vždy o několik desítek kroků napřed. Táta je dokonce šampion v šachách a s počítačem měl jen jednu prohru ze sta.
Ale i přesto ta obava tu je…
Když jsem uklidil nádobí po večeři, taky jsem se nakonec zaběhl osprchovat, a pak už s přáním dobré noci zapadl do našeho pokoje. Natáhl jsem se vedle Lea, a jen jsem pod něj podsunul ruku a přitáhl si ho k sobě blíž, abych cítil jeho příjemné teplo a vůni.
„Řekl jsem mámě a tátovi o tvém tréninku. Jsou rádi, že s tím chceš něco dělat, ale máš prý být opatrný. Dali mi pro tebe speciální čelenku, kterou si máš nasadit při tréninku, a která bude kontrolovat tvé mozkové vlny, nebo co. Nebude tě to omezovat, maximálně tě to zabrzdí, když se to hodně vymkne kontrole, a my tak budeme mít možnost tě bez nějakého úrazu uklidnit.“

Leo
Nemusel jsem čekat moc dlouho a za chvilku jsem měl Grigoryho vedle sebe.
Spokojeně jsem vydechl, přehodil přes něj jednu nohu a nos zabořil do jeho hrudi.
Tak krásně voněl.
„Doufám, že se to naučím ovládat,“ zabručel jsem a jednou rukou hladil Grigoryho po boku a zádech, kam až jsem dosáhl.
„Vážně nechci nikomu ublížit. A hlavně… bojím se toho, co by se stalo, až by to zjistil Black. Stejně nechápu, proč to dělá a čeho chce dosáhnout. Vždyť je profesor! Měl by studenty chránit a učit je. Ne jim krást schopnosti a… zabíjet je.“
Vážně mě tohle štvalo. Nechápal jsem, co z toho může mít. Co z toho má. To nemá v sobě ani kousek cti?
Zavrtěl jsem se a znovu se otřel o Grigoryho hruď, abych zahnal ty nepříjemné myšlenky. Pak jsem zvedl hlavu, líbnul ho na bradu a zadíval se mu do očí.
„Jsi vážně úžasný, a já pořád nechápu, jak sis mohl vybrat právě mě. Nejspíš to asi nepochopím nikdy. Ale… hm… myslím, že bych se ti mohl omluvit za všechny dnešní potíže,“ potutelně jsem se usmál, a pak se zahrabal pod deku.
Pohladil jsem ho po hrudi a drobnými polibky zasypal jeho břicho.
Jeho horká kůže a pevné svaly mě lákaly k doteku čím dál víc.
Druhou rukou jsem potáhl jeho spodky dolů, abych se dostal tam, kde jsem chtěl být nejvíc.
Chtěl jsem cítit jeho chuť.
Doteď jsem si ji nedopřál, ale moc jsem potom zatoužil.
Jen jsem doufal, že Grigoryho nezklamu.
Napřed jsem jeho penis kopíroval jen jazykem a zuby, než jsem ho vtáhl do úst a spokojeně zamručel.

Grigory
„Já jsem úžasný? Kde jsi na to přišel. Však víš, že umím být pěkně protivný,“ pousmál jsem se, ale to už jsem jen hleděl na Lea, jak se sune dolů.
Odhodil jsem deku bokem a opřel se o lokty. Se zatajeným dechem jsem sledoval jeho počínání, a když jsem viděl, kam to směřuje, spokojeně jsem vydechl.
„Tuhle… omluvu… beru…“ zahrábl jsem Leovi prsty do vlasů a několikrát je protáhl.
V jeden moment jsem je trochu víc sevřel, když mě vzal do úst, a můj výdech už nebyl jen spokojený, ale o něco hlasitější.
Dolehl jsem zpátky na postel. Jednu ruku jsem natáhl za sebe a chytil se pelesti, a druhou jsem znovu zahrábnul Leovi do vlasů.
Práce jeho úst byla dokonalá. Vážně to uměl. Možná ho to někdo naučil, možná je přirozený talent. Ale ať už to bylo, jak chtělo, já byl víc než spokojený a dával jsem to svými hlasovými projevy najevo.
Postupně to začínalo nabírat na intenzitě. Mravenčení mi probíhalo tělem, kolem žaludku jsem cítil to jemné chvění, které postupně přecházelo níž. Dokonce jsem i občas bezděčně pohnul boky, ve snaze přirážet do Leovy úžasné pusinky.
A když jsem cítil, že to na mě jde, tělo se mi rozechvělo, a ruce mě skoro brněly, jak jsem to prožíval naplno. Sevřel jsem pevněji Leovy vlasy už oběma rukama, a aniž bych se zeptal, jestli mu to nevadí, začal jsem sám určovat tempo, když se blížil orgasmus, který se hlásil už docela silně o slovo.

Leo
Oddechl jsem si, když Grigory neprotestoval. O to víc jsem se ho snažil potěšit.
Dělal jsem to tak, jak jsem si myslel, že je to správně a Grigoryho vzdechy i jeho prsty v mých vlasech mě hnaly dopředu.
Cítit, jak jeho penis v mé puse nabírá na velikosti, byl naprosto úžasný pocit, a já už teď věděl, že to určitě znovu zopakuju.
Ani mi nevadilo, když začal sám přirážet proti mé puse, nechal jsem ho, chytl Grigoryho za boky a sám mu začal pomáhat.
Zvedl jsem oči a přivřenýma očima jsem se podíval nahoru.
Byl nádherný. Tak krásný, že jsem se nedokázal udržet a zrychlil tempo. Nasával jsem si ho do pusy, občas ho lehce podráždil zuby, a na konec nemusel čekat dlouho. Nasunul jsem si Grigoryho penis skoro až do krku, jeho stehna si přitiskl víc na sebe a znovu spokojeně zabručel, když mi první várka jeho lahodné chuti zaplavila pusu.
Zatočila se mi hlava z toho všeho, tělo se mi rozechvělo, a nemyslel jsem teď na nic jiného než na to, jak toho z Grigoryho co nejvíc dostat.
Spolykal jsem úplně všechno. Nenechal jsem ujít na zmar ani jedinou kapku, a pak jeho penis i pořádně očistil.
Polibky jsem se vysunul nahoru a Grigoryho zalehl.
„Jsi úžasný,“ zachrčel jsem. „Ano… protivný taky… ale úžasný… a taky podle toho chutnáš.“
Usmál jsem se a kousl Grigoryho do krku.

Grigory
V ten nejsilnější moment jsem si přirazil Leovu hlavu do klína, a pár vteřin trvalo, než jsem povolil a on mohl pokračovat.
Bylo mi tak moc dobře, že když jsem se pak uvolnil z toho největšího napětí, doslova jsem splynul s matrací.
Bylo příjemné, jak se Leo snažil to dotáhnout do samého konce i s očistou. Užíval jsem si jeho sametově jemný jazyk na svém penise do poslední chvilky.
Objal jsem ho a jednou rukou jsem ho hladil po zádech, nehty jsem přejel po jeho páteři až dolů, kde jsem pak s chutí prohmátl jeho krásný zadeček.
„Podle toho chutnám… Takže chutnám protivně?“ zasmál jsem se. „Nebo chutnám dobře? No, to je jedno, já chci taky ochutnat… tebe.“
Pevně jsem ho chytil a převrátil pod sebe. Na nic jsem nečekal a hned jsem zaútočil na jeho štíhlý krk, zanechal jsem na něm pár značek, než jsem se přesunul k jeho bradavkám, které jsem taky hezky potrápil. Během chvilky jsem jejich tvrdost, každou nerovnost cítil na svém jazyku. Mírně jsem je zkousnul, olízl s podráždil jazykem jejich špičky.
„A ty chutnáš dobře všude,“ zatahal jsem za jednu bradavku zubama, a pak už se posunul dolů.
Jenže když jsem začal zpracovávat jeho penis, nestačilo mi to. Chtěl jsem, aby si to Leo užil co nejvíc.
Pohrál jsem si i s jeho pytlíkem, a pak se začal věnovat jeho dírce. Zatímco jsem ji dráždil jazykem, v ruce jsem protahoval jeho penis…

Leo
Myslím, že Grigorymu se nikdy nevyrovnám.
Ještě jsem se ani nevzpamatoval a už jsem ležel na zádech, zatímco se Grigory věnoval mému tělu.
Už jsem to, jak mi okousal krk, stačilo na to, aby se mi zrychlil tep a rozbušilo srdce.
A když si začal hrát s mými bradavkami, byl jsem v háji úplně.
Bylo mi jedno, jestli jsou kluci ještě vzhůru, jestli je tu pořád ještě Sam. Chtěl jsem Grigorymu dát jasně najevo, co si o jeho počínání myslím.
Zahrábl jsem prsty do jeho vlasů, hlasitě zasténal a prohnul se v zádech, když se posunul až dolů.
Snad automaticky jsem ještě víc roztáhl nohy, a sám se proti němu pohyboval.
Točila se mi hlava a nedokázal se už udržet v klidu.
To, co dokázal svým jazykem, svými prsty, mě dohánělo k šílenství.
Dohánělo mě to k věcem, které by mě jindy nenapadly.
Stejně jako teď.
Pustil jsem Grigoryho vlasy a místo toho chytl své vlastní nohy pod koleny, abych si je mohl přitáhnout víc k tělu a hezky se celý vystavit jeho očím.
Zvedl jsem hlavu a olízl si suché rty.
„Prsty… dovnitř… strč je… prosím…“ zachrčel jsem.

Grigory
Tak jsem se do toho zabral, že jsem přestal vnímat všechno okolo, kromě samotného Lea.
Jeho hlasové projevy mě ještě víc nabudily. I řeč jeho těla dávala jasně najevo, že se mu to líbí, a i on to prožíval dost intenzivně.
Ale v momentě, kdy se mi doslova vystavil a zachraptěl těch pár slov, zafuněl jsem jak nadržený býk.
Pustil jsem ho, malinko se posunul nahoru a pohrál si s jeho pupíkem.
„Podej mi gel,“ znovu jsem ho políbil na pupík a natáhl jsem k němu ruku.
Jakmile mi ho podal, sesunul jsem se zase níž. Zaklekl jsem mezi jeho roztažené nohy, které si tak krásně držel, a pohladil ho po stehnech až k zadečku.
„Jsi tak krásně nadržený, Leo…“ spokojeně jsem zamlaskal.
Nakápl jsem si gel na prsty i na jeho zadeček, a to co stékalo jsem zachytil a vetřel do dírky.
Chce to, má to mít…
Zasunul jsem do něj hned dva prsty najednou, a druhou rukou a ústy se hned zase chopil jeho penisu.
Věděl jsem, že si ho vezmu, protože jsem na něj začínal mít znovu chuť, zvlášť potom, co teď předváděl. Ale chtěl jsem si vzít i jeho chuť…
Bral jsem si ho ústy, trápil jeho dírku už třemi prsty, dráždil jeho prostatu, a jakmile mi dá to, co chci, vezmu jeho zadeček útokem…

Leo
Grigory se nenechal pobízet dvakrát.
Málem jsem přeslechl jeho žádost o gel a ruka se mi pak mírně třásla, když jsem mu ho podával.
A co teprve pak, když své prsty pak do mě nasunul.
A rovnou dva.
Hlasitě jsem vykřikl, sevřel ho v sobě a mírně se proti němu pohnul, jako bych ho chtěl do sebe víc dostat. A když ještě k tomu přidal svou pusu, byl jsem úplně v háji.
Sténal jsem tak nahlas, že mi už bylo úplně jedno, kdo mě slyší.
Propínal se proti Grigoryho prstům, které mě tak trápily, stejně jako proti jeho puse.
Zarýval jsem nehty do vlastní kůže, ale nedokázal své nohy pustit.
Naopak. Roztahoval jsem je, co nejvíc to šlo, stejně jako jsem se propínal proti Grigoryho prstům.
„Gri… gory!“ vykřikl jsem, když už to na mě přicházelo a chybělo jen maličko.
A to přišlo, když se prsty otřely o mou prostatu.
Prohnul jsem se v zádech, na okamžik úplně strnul, zavřel oči, a pak už se nechal unášet tím nádherným pocitem.
Bylo to neskutečně nádherné, a teprve teď jsem pustil své nohy, abych mohl prsty zahrábnout do Grigoryho vlasů a pevně jsem sevřít.

Grigory
Leo to prožíval snad víc než já. Ale bylo to úžasné a já z toho tvrdnul závratnou rychlostí, i když jsem se před chvílí udělal do jeho pusinky.
Spokojeně jsem zamručel, a jednou rukou si ho pevněji přichytil, když to na něho přišlo.
Bral jsem si každou kapku, kterou mi mohl dát. Ochutnal jsem ho až do samého konce. A taky jsem jeho penis řádně očistil, stejně jako on to předtím udělal mě.
Stál jsem však dorážel na jeho dírku, na jeho prostatu, aby mi nevychladl.
Jeho tělo se ještě třáslo, když jsem z něj konečně prsty vytáhl. Sklonil jsem se nad ním, chytl ho a vytáhl nahoru.
„Ještě není konec…“ zašeptal jsem zastřeným hlasem do jeho krku a na moment se na něj přisál.
Ale vzápětí jsem si ho přichytil za boky a potlačil dolů…
Zatnul jsem všech deset nehtů do jeho kůže a v polibku ztlumil výkřik, když jsem si ho na sebe narazil.
Byl to tak omračující pocit, že jsem na chvíli nebyl schopen pohnout ani prstem.
Teprve po chvilce jsem mu naznačil, co po něm chci. Vedl jsem jeho pohyby, pomáhal jsem mu s vysedáváním, a kdykoliv to šlo, věnoval jsem se jeho bradavkám, jeho krku nebo jsem se vnutil do jeho úst.

Leo
Dýchal jsem jak uhoněný pes, a i když ze mě Grigory vytáhl i tu poslední kapičku, nepřestával jsem se chvět, protože mě pořád protahoval.
Opětoval jsem mu polibek a už mu chtěl poděkovat, ale místo toho jsem jen znovu vykřikl, když jsem se najednou ocitl v jeho klíně.
Grigoryho penis ve mně mi vzal všechen vzduch z plic, stejně, jako jsem cítil jeho nehty na své kůži.
Ani mě nemusel pobízet.
I když jsem se zrovna udělal, tak tohle mě nenechalo rozhodně klidným.
Začal jsem vysedávat, pevně se zapřel o Grigoryho ramena, občas zakroužil pánví nebo na něj prudce dosedl, když si zrovna pohrával s mými bradavkami, až jsem nestíhal s dechem, a jen kňučel, nebo funěl.
A stejně jako Grigory, ani já se nedržel zpátky.
Posunul jsem si Grigoryho ruce na své půlky, protože tam nejvíc jsem chtěl cítit jeho nehty a prsty.
Pořádně se na něj přitiskl, aby můj penis cítil na svém břiše, kousnul ho do krku a pevně objal.
„Grigory… Goro… chci… pořádně… projet…“ zaskučel jsem do Grigoryho rtů a zrychlil tempo.
Sice jsem chtěl dneska Grigorymu dopřát svou jemnou péči, což už se stalo a vůbec nečekal, že to skončí takhle, ale když už jsem na něm tak hezky seděl, vzpomněl jsem se na naši včerejší drsnou noc a nějak po tom trochu zatoužil.

Grigory
Myslím, že jsem Leovi nestíhal. Rozjel to teda parádně.
Jen jsem spokojeně sledoval, jak mu to dobře jde a sám jsem mu občas vyšel naproti, když na mě dosedl naplno, aby to pocítil co nejvíc.
Vážně jsme se už ani jeden nedrželi zpátky. Bylo nám jedno, že máme vedle nejspíš ještě návštěvu, že kluci ještě nespí.
Byla to moje a Leova chvilka, a já si ji chtěl prostě užít do samého konce.
Zmáčkl jsem Leův zadeček, jak nejvíc to šlo, když přetáhl mé ruce dozadu. Na chvíli jsem ho pevně chytil a zrychlil tempo jeho dosedávání.
Ale když se mi zakousnul do krku, neudržel jsem se a pořádně ty jeho půlky propleskl.
Pod každým úderem se na moment stáhl a o to to bylo parádnější. A když jsem cítil, jak se blížím ke svému konci, převrátil jsem ho na záda. Nohy jsem mu přirazil k sobě a mezi nimi sevřel jeho penis. Opřel jsem je o své rameno, jednou rukou jsem je pevně svíral, a druhou rukou si ho přidržoval za bok. Natlačil jsem se na něj co nejvíc, a ve chvíli, kdy jsem začal plnit jeho nitro svou dávkou semene, jsem do toho dal vše.
Vyslal jsem do stropu pár hlasitých vzdechů a sprostých nadávek, až jsem se sám sobě na moment podivil, kde se to ve mně bere.

Leo
Měl jsem, co jsem chtěl.
Nejen červený zadek o Grigoryho proplesknutí, ale i tu zběsilou jízdu.
Jen jsem zakřičel, když mě převrátil na záda, natlačil se do mě co nejvíc to šlo a nohy mi srazil k sobě.
Nejen tahle poloha, ale i Grigoryho prudké nájezdy, a to majetnické sevření, stejně jako jeho vyvrcholení, dovedlo o pár vteřin později k vrcholu i mě.
Propnul jsem se proti němu, zaťal nehty do Grigoryho paže a hlasitě sténal, dokud na mé břicho nedopadla poslední várka.
Přesto se mé tělo nepřestávalo chvět a dírka se mi pořád stahovala, stejně jako mi pořád prudce bušilo srdce.
Sice jsem neměl v tomhle ohledu žádné skoro žádné zkušenosti, ale Grigory byl bezpochyby nejlepší milenec. Dával mi všechno, a ještě mnohem víc.
Natáhl jsem ruce, abych si ho mohl přitáhnout blíž, a i když jsem nestíhal s dechem, přitiskl jsem se Grigorymu na rty a nabídl mu svůj jazyk.
„Miluju tě…“ zachrčel jsem, když jsem se na moment odtrhl, abych mohl nabrat dech.

Grigory
Celý jsem se třásl, když jsem plnil Leův zadeček. Hlasitě jsem vydechl, když ten nejsilnější okamžik pominul. Stáhl jsem mu nohy bokem a celého Lea zalehl, když si mě přitáhl blíž k sobě.
Polibek, který tohle všechno završil jsem rozhodně neodmítl.
Bylo to něco naprosto úžasného a já byl šťastný, že tohle můžu prožívat právě s Leem.
„Taky tě miluji,“ zašeptal jsem do jeho rtů, a ještě jednou ho políbil, než jsem se trochu nadzvedl a vyjel z něj.
Položil jsem se vedle něho, aby nebyl pode mnou tak slisovaný, a přitáhl jsem si ho na hruď.
Natáhl jsem ruku po peřině, a přehodil ji přes nás, abychom tak rychle nevychladli.
Leo byl tak příjemně horký. Hřál jako kamínka, ty nejlepší kamínka, které člověk v obchodě ani nekoupí.
Hladil jsem ho po zádech, po zadečku, pohrál jsem si i s jeho vlasy, s jeho ouškem, které bylo červené, a ještě víc roztomilé.
Políbil jsem ho, a pak ho opatrně odsunul bokem.
„Promiň, ale musím si odskočit. Když už tam půjdu, tak donesu něco na pití,“ zvedl jsem se z postele.
Sklonil jsem se nad ním a pěkně ho zabalil do peřiny.
„Hned jsem zpátky, ano?“ políbil jsem ho do vlasů a rychle chvátal do koupelny, abych se mohl co nejdříve vrátit.
Když jsem si ulevil, umyl si ruce, vzal jsem ještě ručník a namočil ho, ať se může Leo aspoň otřít. Zastavil jsem se v kuchyni a vytáhl z lednice džus. Popadl ho i se skleničkami a už jsem se hnal zpátky do pokoje.
Málem jsem se srazil s Tobim. Na moment jsem se zarazil, když jsem ho viděl, jak stojí nakřivo, ale pak jsem se jen usmál.
„Sam už odešel?“ kývl jsem hlavou ke dveřím.
„Jo, jen co jste zapadli do pokoje a začaly se z tama ozývat divné zvuky,“ zašklebil se Tobi.
„Ale aspoň to nažhavilo Madda. Vypadá to, že se pomalinku dává do kupy,“ zašeptal mi ještě s úsměvem do ucha. „Jo, Dominik šel doprovodit Sama, ale neříkal, kdy se vrátí. Jen odvolal pro dnešek to montování senzorů. Ale ten jeho známý má přijít hned zítra ráno, než půjdeme do školy, Takže nás celkem brzy vzbudí. Tak byste měli jít spát, ať ráno vstanete. Bude to dávat do všech místností.“
„Já se vstáváním problém nemám, na rozdíl od tebe, takže ty bys měl být první, kdo půjde chrápat,“ zasmál jsem se, pleskl Tobiho po jeho červeném zadku a hned raději zapadl do našeho pokoje, abych ještě jednu nechytil od Lea nebo od Madda.

Leo
Vzdychl jsem a nespokojeně zabručel, když ze mě Grigory vyjel, ale pak se k němu co nejvíc přitiskl, jakmile si mě přitáhl k sobě.
Když si pak odešel odskočit, připadalo mi to jako věčnost, než se vrátil zpátky.
Nechal jsem se otřít a užíval si tu jemnou Grigoryho péči, a pak jsem vypil skoro celou sklenici džusu.
Grigoryho jsem pak skoro násilím nacpal pod peřinu, abych si k němu mohl znovu přilehnout a pro jistotu přes jeho pas přehodil jednu svoji nohu.
„Už tě nikam nepustím,“ zabručel jsem do jeho kůže, zatímco prstem druhé ruky jsem přejížděl po jeho kůži, hlavně kolem bradavky a přes ni, a fascinovaně sledoval, jak na mě reaguje.
Mohl bych takhle zůstat věčně.
Grigoryho pevné tělo, jeho vůně, horká kůže, neustále jsem se o něj musel otírat nosem a vdechovat jeho vůni.
„Jsi… neuvěřitelně… krásný… a jsi… jen můj…“ zamumlal jsem a kdybych byl páv, nejspíš bych se právě načepýřil, když mi ten fakt došel.
Jo, Grigory je jen můj, a já udělám všechno proto, aby to tak zůstalo. Rozhodně ho už znovu nezklamu.
Ani jsem nevěděl jak, ale všechno tohle mě uspalo tak rychle, že jsem už ani Grigorymu nepopřál dobrou noc.

Grigory
Musel jsem se usmát, jak se Leo kolem mě majetnicky omotal. Ale bylo to milé.
A jeho slova o tom, že jsem krásný… Nikdy jsem o tom nepřemýšlel, ale slyšet to, určitě potěšilo.
Netrvalo dlouho a Leo usnul jako první, a já ho po chvíli následoval.
I když jsem spal celkem tvrdě, a vyspal jsem se, nechtělo se mi ráno vůbec vstávat.
Vidět Lea, jak si pěkně pochrupuje… Vážně se mi z toho teplého pelíšku nechtělo. Ale pohled na hodinky mě nakonec donutil. Měl jsem čas asi tak čtyřicet minut, abych se dal do pucu, nasnídal a vyrazil do školy.
Z vedlejška už stejně byly slyšet hlasy kluků, jak vstávali a chystali se.
Opatrně jsem Lea odsunul a přikryl ho. Popadl jsem věci a hned se odebral do koupelny, abych proletěl sprchou a mohl se obléct.
Přemýšlel jsem, jestli mám Lea vzbudit, nebo ho nechat spát. Ale vzhledem k tomu, že na mě večer čekal s večeří, rozhodl jsem se ho vzbudit. A taky jsem nechtěl odejít bez rozloučení.
Přisedl jsem si k němu, potáhl peřinu, abych viděl na jeho hlavu.
„Dobré ráno, Leo,“ sklonil jsem se a políbil ho. „Budu snídat, dáš si se mnou?“

Leo
Spalo se mi neuvěřitelně dobře.
Nevím, jestli to bylo únavou nebo Grigoryho přítomností, ale tentokrát jsem se nevzbudil jako první a nejspíš bych spal ještě hodně dlouho, pokud by mě Grigory neprobudil.
Jen jsem zabručel, když se do mého mozku dostaly jeho slova a chmátnul jsem po něm, abych si ho přitáhl k sobě a pomačkal jako ten polštář, který jsem svíral včera.
Teprve po chvilce jsem rozlepil oči a zadíval se na svého krásného kluka. Zabořil jsem nos do jeho hrudi a povzdechl si.
„Zajdu se opláchnout a posnídám s tebou. A dobré ráno,“ usmál jsem se na Grigoryho a vtiskl mu krátký polibek.
Vysoukal jsem se z postele a odšoural se do koupelny, kde jsem narazil na Tobiho.
Vypadal stejně jako já, celý zlámaný, a ještě napůl spal, což nás vzájemně pobavilo.
„Madd bude v pořádku. Neboj… postarám se o to,“ šeptl mi ještě do ucha s úsměvem, když kolem mě procházel ven.
A opravdu, když už jsem oblečený sedal ke snídani, Madd se tvářil spokojeněji a vypadal uvolněně.
Usmál jsem se na něj a on mi to oplatil.
I Dominik vypadal nějak jinak. Byl živější, než obvykle ráno bývá, a dokonce ani nepočkal na kluky. Jen svému známému, který nám přišel nainstalovat ty senzory, řekl, co a jak, a pak se slovy, že na něj čeká Sam se vypařil.
Mrkl jsem na Grigoryho a zachichotal se.
Jo, láska je nevyzpytatelná.
A protože jsem se cítil, tak dobře, měl jsem pocit, že snad můžu všechno.
„Tak mě napadlo, když máte odpoledne volno… no… kdybyste chtěli…“ rozpačitě jsem se poškrábal ve vlasech a podíval se na kluky.
Nechtěl jsem to před tím klukem moc rozvádět, ale oni nejspíš pochopili.

Grigory
Když jsem vyšel z pokoje, na moment jsem se zarazil, když jsem tam viděl cizího kluka.
Ale pak mi došlo, že jsem úplně zapomněl na to, že nám bude montovat ty senzory.
Předtím jsem ho neviděl, protože byl u kluků v pokoji, ale teď je právě přidělával v obýváku a kuchyňském koutu. Když viděl, že i Leo vyšel z pokoje, tak tam hned zamířil, aby je nainstaloval i tam.
Jen jsem nevěděl, jak dlouho mu to bude trvat a nechtěl jsem s nikým cizím nechávat Lea samotného.
„Co? Jo,“ vytrhla mě z přemýšlení Leova otázka. „Můžeme jít. A vím, kam i půjdeme.“
Jen jsem natáhl ruku, když ten kluk ke mně přišel, aby mi vzal otisk prstů a zvedl hlavu, aby mohl naskenovat oční sítnici. Postupně tak obešel i ostatní kluky s tím, že Dominika naskenoval, hned co přišel.
„To budeme muset pokaždé procházet skenem, když budu chtít jít domů? A navíc, já se přenáším, nechodím pokaždé dveřmi,“ zeptal jsem se, když mi došlo, že by to mohl být problém.
„Ne,“ usmál se na mě ten vynálezce. „Jeden sken na otisk prstu bude zabudovaný v panelu, kde zadáváte kód na otevření dveří, aby nebudil pozornost. A další budou tady v bytě. Ani o nich nebudete vědět. Tím pádem se nemůže stát, že by k vám přišel někdo nepozorovaně. Třeba by se mohl přenést jako ty, a vstupní skener by o něm nevěděl. Ale takhle to budete vědět hned jakmile by se tu někdo takový objevil, třeba by byl neviditelný. A pokud budete chtít někoho přivést na návštěvu, holt bude muset jít hlavními dveřmi a ubudete muset zadat počet osob navíc, jako hosta. Ale myslím, že je to malinkatá daň za to, že tu budete bezpeční.“
Oddychl jsem si, že moje přenášení nebude dělat problém. A nakonec, než jsem stihl dojíst snídani, ten Dominikův známý byl se svou prací hotový. S tím, že nám účet pošle po Dominikovi, se s námi rozloučil a odešel.
„Tak jo, my půjdeme, máme nejvyšší čas,“ přitáhl jsem si Lea k sobě a políbil ho. „Za deset minut nám začíná přednáška, a hned s Blackem, takže tam musím být včas. Přijdeme hned, jak skončíme, zajdeme všichni dolů na oběd, a pak půjdeme na trénink, ano?“
Ještě jednou jsem Lea políbil, pořádně ho pomuchlal, a pak už jsem popadl tašku, kluky a přemístil jsem nás před školu.

Leo
Netrvalo dlouho a ocitl jsem se v bytě sám.
Ještě jsem cítil Grigoryho polibky, a znovu si říkal, jak úžasného kluka mám.
A proto, že mě čekalo dlouhé dopoledne, rozhodl jsem se něco dělat.
Mohl bych se učit, ale z toho by mi nejspíš hráblo, navíc jsem chtěl mít na odpoledne hlavu čistou.
A protože mě ve čtvrtek čekala jen jedna méně oblíbená přednáška, stačilo mi podívat se na materiál později. Zbytek bych měl zvládnout, i kdyby se měl psát nějaký test, nebo měli pro nás profesoři připravenou nějakou jobovku.
No a vzhledem k tomu, co se za poslední dny událo, rozhodl jsem se, že pořádně uklidím.
Neměli jsme na to teď moc času, a i když jsme vyloženě neměli bordel, přece jen se některé věci, jako praní prádla, utírání prachu a vysávání, nedělaly.
Začal jsem v našem pokoji, kde jsem pořádně vyvětral, převlékl postele, posbíral špinavé prádlo a pořádně pouklízel, přešel jsem ke klukům vedle, kde jsem málem padl, a prostěradla bych mohl postavit do průvanu a ani by se nehly. Pořádně jsem vyvětral a uklidil. Doufal jsem jen, že to klukům nebude vadit. Než jsem se vrhl na obývák, dal jsem prát prádlo, a asi za dvě hodiny bylo komplet uklizeno.
Ještě zbývala vyprat jedna pračka, a protože zbývala hodina do ukončení programu, a já si všiml, že se nám podstatně krátily zásoby, rozhodl jsem se, že zajdu do obchodu.
I když jsem chvilku váhal, nemohl jsem pořád jen spoléhat na kluky. Musel jsem ukázat, že mi nemusí dělat chůvu, a ne každý můj výlet ven skončí katastrofou.
Zhluboka jsem se nadechl a vyšel ven.
Bylo deset, kluci se vrátí za dvě hodiny, takže akorát čas na to nakoupit.
Šel jsem pěšky, abych se provětral a utřídil si myšlenky.
Vybavilo se mi všechno, co se včera, a vlastně nejen včera, stalo, a znovu se zastyděl.
Takhle by to opravdu nešlo. Jamie by na mě nebyl moc hrdý, kdyby mě viděl.
Musel jsem se naučit ovládat. Jak řekl Grigory, nejsem jediný, komu Jamie chybí.
Vzpomínka na Grigoryho mě zastavila, a až po chvilce jsem si uvědomil, že stojím uprostřed chodníku, zasněně zírám do blba a usmívám se.
Raději jsem se se sklopenou hlavou zase rozešel a asi za půl hodiny došel do obchodu.
Košík se mi plnil závratnou rychlostí, až jsem se hrozil toho, jak to všechno poberu, a rozhodl se, že si nazpátek vezmu taxi. Když jsem měl nakoupeno, pobral jsem svých pět tašek a s hekáním se vydal ke stanovišti taxi, které bylo za obchodním centrem. Když jsem však procházel kolem jednoho zlatnictví, něco mě tam zaujalo natolik, že jsem se zastavil a po chvilce zaváhání vešel dovnitř.

Grigory
Domluvili jsme se s klukama, že na Blacka zahrajeme čínu, a při jeho přednášce jsem se posadil úplně dolů, abych mu byl co nejblíže, zatímco kluci seděli nahoře a snažili se tvářit nepřívětivě, že jsem se od nich trhnul.
I když Blackovy přednášky nemám moc v lásce, přesto jsem dával celou dobu pozor, aby viděl, že se opravdu snažím. A úspěch na sebe nenechal dlouho čekat.
Jen co jsme skončili, zavolal si mě ke katedře, a zatímco si sbíral své věci, pokládal mi různé otázky.
Pochválil jsem mu jeho velmi zajímavou přednášku, hned se ho zeptal na pár doplňujících věcí, aby viděl, že jsem opravdu dával pozor. Odpověděl jsem na jeho otázku, že Leo má dneska volný den, ale zůstal doma a učí se, aby nebyl moc pozadu za ostatními.
Black byl velmi spokojený, ale nechal po mě vzkázat, že se má za ním Leo stavit, aby se mohli podívat společně na to, co mu v učení dělá problém.
Ujistil jsem ho, že mu to určitě vyřídím, ale pak už jsem se rozloučil a spěchal rychle na druhou přednášku, po které jsme pak už měli končit.
Vzhledem k tomu, že jsem přišel těsně po začátku, musel jsem si sednout na první volné místo, abych zbytečně nerušil. A bylo dobře, že jsem to tak udělal, protože chvíli po mně přišel Black a něco krátce řešil s profesorkou, než zas odešel. Ale rozhodně mi neunikl pohled ke mně a pak ke klukům, jako by se chtěl ujistit, že jsme na něj opravdu nehráli divadlo.
Spokojeně pak odešel, a já už se mohl věnovat přednášce. No, spíš jsem přemýšlel nad tím, jakým způsobem povedeme Leův trénink, abych byl aspoň trochu připravený.
A pak, když profesorka ukončila přednášku s připomínkou nadcházejících zkoušek, hrnul jsem se ven za třídy, abych počkal na kluky na smluveném místě a mohl nás přenést do našeho bytu.

Nidky není pozdě... - Kapitola 16

...

Ája | 12.10.2020

Je hezké vidět jak to Leovi s Grigorym klape. Madd se díky Tobimu taky pomaličku lepší no a u Dominika to vypadá, že i on konečně našel někoho komu by chtěl dát své srdce(i když teď to je ještě spíš ve fázi kamarádi). Díky za další kapitolu a jen tak dál.

Re: ...

topka | 13.10.2020

Klape jim to, jen k tomu měli trochu trnitou cestu, protože jeden z nich se neuměl včas vyjádřit. :)) A Tobi se určitě psotará o to, aby Madd dlouho nesmutnil. Stejně si myslím, že ti dva - Tobi a Madd se k sobě hodí nejvíc :))
A Dominik a Sam? Zatím jen kamarádi, opravdu zatím... :)

Přidat nový příspěvek