Nikdy není pozdě... - Kapitola 23

Nikdy není pozdě... - Kapitola 23

Leo
Oddechl jsem si a přitulil se ke Grigorymu.
Jak moc mi tohle chybělo!
Věděl jsem, že ještě chvilku potrvá, než se všechno vrátí do starých kolejí, ale už jsem se těšil na to volno a v duchu si plánoval setkání s tetou a strýcem.
Nakonec jsem z toho všeho stihl usnout rychleji, než jsem původně zamýšlel, a tentokrát spal, dokud nás nevzbudila Grigoryho máma. Sice trochu brblala, ale když viděla, jak jsem se posadil na posteli a celý rozježený trucovitě založil ruce na hrudi, nakonec jen zavrtěla hlavou a povzdechla si.
Z výzkumáku jsme pak byli puštěni o tři dny později. Během těch tří dnů přišli znovu vyšetřovatelé, tentokrát pro Grigoryho svědectví, několikrát přišli i kluci, takže jsme měli o zábavu postaráno.
Grigory už byl relativně v pořádku, jen podle jeho mámy bude ještě pár dní trvat, než se mu obnoví síly, a já byl, až na spáleninu taky v pohodě.
Ruku v ruce jsme si pak udělali procházku ke kolejím. Já měl mít ještě týden volno, pak měsíc školu, a pak zkoušky. Teď když nebyl poblíž Black, a když už jsem zjistil pravdu, jako by ze mě spadl kus balvanu, co mě tížil. Dýchalo se mi volněji, a i svět kolem mě už nebyl tak šedý a jednotvárný.
I když za tohle mohl teda nejspíš Grigory.
Když jsme přišli do bytu, kluci nás přivítali menší oslavou, ovšem problém nastal ve chvíli, kdy jsem chtěl jít do našeho pokoje. Tak nějak se tam zabydlel Dominik se Samem a nevypadalo to, že by chtěli odejít.
„Myslím, že mám řešení,“ ozval se Dominik, „myslím, že mi ještě něco dlužíš. Zahrajem si. Když vyhraješ, pokoj je váš, když prohraješ, budete spát tady na gauči.“
„Měl bys Lea nechat odpočinout, klidně budu spát ve svém bytě,“ zaprotestoval Sam.
„Boj! Boj! Boj! Boj!“ chytl se toho ale hned Tobi a začal kolem nás nadšeně poskakovat.
Na chvilku jsem váhal. Netušil jsem, jak na tom Dominik je, ale pravda byla, že se mi fakt na gauči chrápat nechtělo.
Chtěl jsem soukromí a chtěl jsem do své a Grigoryho postele.
„Doufám, že mi věříš,“ zašeptal jsem po chvilce, otočil se na Grigoryho a líbnul ho na tvář, než jsem přešel ke gauči, kde už Tobi zapínal konzoli.

Grigory
Nakonec, i přesto, proč jsme vlastně ve výzkumáku s Leem byli, to nebylo tak špatné, když pominu ještě občasné slabosti, než jsem se dal úplně do pořádku.
I rodiče byli rádi, že se mnou mohli strávit víc času, a když mi bylo o hodně lépe, tak jsem se s Leem za nimi byl i podívat, když pracovali. Leo si o něco později mohl zase zkusit potrénovat, a bylo vidět, že je v tom čím dál lepší.
Trochu jsem měl obavy z výslechu, ale výhoda byla, že mám perfektní paměť, tak jsem si dobře pamatoval všechno, na čem jsme se domluvili. A navíc, vyšetřovatelé si spíš jen už chtěli ověřit, že se to stalo tak, jak to kluci a rodiče nahlásili.
Když jsme se pak vraceli na kolej, odmítli jsme odvoz a šli jsme prostě pěšky. Bylo to sice docela daleko, ale bylo to moc fajn. Bylo to, to nejlepší po všech těch dnech, a já byl moc rád, že můžu být jen s Leem a nic nás neruší.
I přesto jsem se občas nenápadně rozhlížel, kdyby náhodou. Blacka ještě nechytli, ale už jsme měli informaci ze školy, že jeho povinnosti přebral jiný profesor, a že to byl hodně velký poprask, když se to celé s Blackem provalilo.
Když jsme došli na kolej, měli kluci přichystané přivítání. Moc mě to mile překvapilo, ale hned se strhla bitka o to, kdo bude spát v mém a Leově pokoji.
Jako chtěl jsem jim navrhnout, že se prostě nechá do velkého pokoje přinést ještě jedna postel a pokoje se oddělí stěnou, místa tam na to bylo dost, ale když se navrhl zápas… Hned jsem byl zvědavý, jak to celé dopadne.
„Věřím ti,“ políbil jsem Lea do vlasů.
Zašel jsem si k lince, nalil si kávu, na talířek naskládal plno dobrot, a pak se už usadil na sedačce, tak, abych klukům nezavazel, a jen v klidu popíjel kávu, požíral dobroty a sledoval, co se bude dít.
Viděl jsem, že je v tom Leo dobrý a věřil jsem, že vyhraje. A pokud ne, nevadí. Já mám už volno, takže s Leem můžeme spát klidně u nás doma a já ho vždycky přenesu do školy.

Leo
Když Grigory řekl, že mi věří, jako by mi tím dodal sílu.
Byl jsem sice zraněný, ale rozhodně jsem to nechtěl použít jako výmluvu.
Zaběhl jsem se ještě převléknout, protože v džínách a košili by se mi blbě bojovalo a vyměnil je za kraťase a nátělník.
„Jedna sada, povolené je všechno,“ oznámil mi Dominik.
Mrkl jsem na kluky, kteří se usadili na gauči jako v kině, a zvlášť Tobi vypadal, že se už nemůže dočkat, až ho musel Madd trochu krotit.
Kývl jsem Dominikovi na souhlas. Jedna sada znamenala šest zápasů. Tak akorát na to, abych zbytečně nenamáhal ruku a moc se neunavil, ale zároveň dost na to, abych ukázal, že na to mám.
„Promiň, Same, ale v sázce je můj harmonický život,“ otočil jsem se ještě na Sama, který se ale jen pousmál a popřál mě i Dominikovi hodně štěstí.
Za pět minut jsme začali.
První kolo jsem projel na celé čáře. Dominik mě vůbec nešetřil a vážně to byl obdivuhodný protivník.
Četl mé pohyby a využíval mé slabiny. Jestli se stane policistou, bude vážně hodně dobrý.
Druhé kolo jsem taky projel, i když už s menším dobovým rozdílem. Ovšem přineslo mi to jistou výhodu. Rozehřál jsem se a třetí kolo jsem s menším bodovým rozdílem už vyhrál.
Dominik se přesto nevzdával a dával mi docela zabrat, ale já se chtěl taky tak nějak před Grigorym předvést, takže i čtvrté kolo patřilo mě.
Lilo ze mě sice jako z konve, ale nevadilo mi to. Kupodivu jsem se do toho vžíval víc a víc, takže páté kolo jsem vyhrál s velkým bodovým rozdílem a u posledního dokonce zaznamenal rekord.
Vítězoslavně jsem zvedl ruce nad hlavu, a až teprve teď si uvědomil, že hlavně Tobi nás celou dobu povzbuzoval, div nezbořil barák.

Grigory
Byla to vážně zábava, i když jsem se zápasu neúčastnil.
Fandili jsme každý svému. Ale nejvíc stejně bylo slyšet Tobiho, kterému bylo jedno, kdo právě vede.
I když Leo první zápasy prohrál, byl jsem v klidu. Rozhodně bych mu nevyčítal ani to, kdyby to projel. Navíc jsem stejně věděl, že tak, jako tak, budeme mít každý svoje soukromí. A bylo jedno, kdo vyhraje.
Přesto, když Leo vyhrál, vyskočil jsem na nohy a bez ohledu na to, jak byl celý zpocený, jsem si ho přitáhl do objetí, celého ho pomačkal a dal mu pořádný vítězný polibek.
„Nic si z toho nedělej, Dome, Leo je prostě lepší,“ ušklíbl jsem se na Dominika, který se taky celý schvácený, posadil na gauč vedle Sama a vypil hned celou sklenici vody.
„Hned jsme zpátky,“ zahlásil jsem, a na to jsem už táhl Lea do koupelny, aby se mohl osprchovat.
„Jsi neuvěřitelně dobrý,“ znovu jsem ho v koupelně políbil, jen co se za námi zavřely dveře. „Počítám s tím, že teď Dominik bude každou chvíli trénovat, třeba i tajně, jen aby tě aspoň jednou porazil. Nezdá se, ale je strašně soutěživý.“
Pomohl jsem Leovi z oblečení, sundal mu obvaz z ruky, načež jsem se mírně zamračil, když jsem znovu uviděl tu hojící se spáleninu.
Pak jsem ho natlačil do sprchy, a sám jsem se svlékl a vlezl za ním.
„Mám návrh. Sice jsi vyhrál, ale přesto… Jsou dvě varianty, jak to vyřešit, aby nikdo nemusel spát na gauči. Za prvé, donese se ještě jedna postel a velký pokoj se rozdělí na dvě části a každý bude mít své soukromí. A druhá varianta je, že náš pokoj přenecháme klukům a my se nastěhujeme k nám domů. A abys to neměl daleko do školy, tak tě vždycky přenesu tam i zpátky. Hele, už mi to jde,“ usmál jsem se a vzápětí zmizel.
Přenesl jsem se ale jen do našeho pokoje, kde jsem popadl čisté věci a stejným způsobem jsem se vrátil do koupelny. Odložil jsem věci na stoličku a vešel zpátky do sprchy.
„Tak co ty na to?“

Leo
Chtěl jsem zaprotestovat, že jsem celý zpocený, ale nakonec se nechal pomačkat, a tak trochu se dmul pýchou.
Bylo vidět, že Dominik to bere sportovně, i když nejspíš už přemýšlí jaké pohyby udělal špatně, a co příště udělá jinak.
Nechal jsem se vtáhnout do koupelny a znovu políbit.
Nejraději bych se s Grigorym líbal donekonečna, jak mi to chybělo za to dobu, co byl mimo, ale to už mě svlékl a natlačil pod sprchu.
Jeho dobrá nálada se ale přenesla i na mě, a navíc jsem byl nabuzen energií snad víc než po litru kofeinu.
Sotva se přenesl zpátky, přitáhl jsem si ho k sobě a tentokrát já políbil.
„Víš, že se nemáš přepínat!“ pokáral jsem ho však hned potom a plesknul po nahém zadku.
Pak jsem se ale zamyslel.
„No, rozhodnutí asi nechám na tobě. Jak chceš ty. Samozřejmě nechci, aby se kluci mačkali na gauči, ale taky sobecky myslím na sebe a chci mít soukromí,“ otřel jsem se nosem o Grigoryho krk a vzdychl.
Jo, tohle mi chybělo. Zase spolu, kluci, ten mumraj, a taky jsem se nemohl dočkat až bude po škole a s Grigorym něco podnikneme.
Na to, že jsem chtěl před pár týdny odejít hned, jakmile zjistím pravdu, jsem se teď choval úplně jinak.
Opravdu jsem si nedokázal představit, že bych teď byl bez Grigoryho.

Grigory
Plácnutí po zadku jsem rozhodně musel Leovi oplatit. Až se to ozvalo skoro po celé koupelně a na Leově zadku zůstal červený otisk.
Ale vzápětí jsem si ho přitáhl a oběma rukama ty jeho dokonalé půlky pořádně stiskl.
„Když se nemám přepínat,“ otřel jsem se o něj svým nabuzeným rozkrokem, „tak umýt a ven. Na tohle si musíme nechat zajít chuť.“
Pustil jsem Lea a natáhl se po sprchovacím gelu a začal se mýt, jako by se nic nedělo.
„Udělám to tak, že necháme kluky v našem pokoji a my se přestěhujeme k nám domů. Pokud teda nebudou nějaké problémy s Tobim, protože ten bude první, kdo bude fňukat, abychom zůstali. Ale stejně sem budeme normálně chodit.“
Mluvil jsem na Lea, a přitom se umýval. Po celou dobu jsem se myl tak, abych se ho ani trochu nedotkl.
„Nejspíš se půjdu natáhnout. Jsem trochu unavený z té dlouhé procházky, i z toho zápasu…“ vyšel jsem ze sprchového koutu, ale ještě jsem stihl Lea plesknout po zadku, a pak jsem popadl ručník a hned se přenesl do ložnice, i přesto, že jsem nám donesl do koupelny čisté věci.
Byl jsem zvědavý, co teď Leo udělá…

Leo
Vyjekl jsem, když mi Grigory oplatil plácnutí po zadku, ale mnohem silněji.
To příjemné zaštípání mnou projelo jako blesk a tělo se mi rozechvělo tím příjemným mravenčením.
Zvlášť, když pak mé půlky pořádně promačkal.
Ale než jsem se stačil nadechnout, byl Grigory pryč.
„Provokatére!“ zaječel jsem na celou koupelnu.
Tak, on mě tak nažhaví, a pak si odejde, jakoby se nic nedělo?!
Tak to teda ne!
S brbláním jsem se rychle opláchl, ani se neobtěžoval utíráním nebo oblékáním a vydusal jsem z koupelny.
„Musím si teď něco naléhavě vyřešit s drahou polovičkou, ale Grigory něco vymyslel,“ houkl jsem na kluky, než jsem přešel ke dveřím do pokoje, které jsem rázně otevřel.
„Půjdeme nakoupit, tak si to v klidu vyříkejte!“ uslyšel jsem ještě Maddův pobavený hlas, než jsem prásknul dveřma.
Přešel jsem ke Grigorymu, shodil ho na postel a hned na něj vyskočil.
Zavrtěl jsem se na jeho klíně, abych se zadečkem pěkně otřel o jeho mužství, a pak v ruce sevřel to své.
„No, myslel jsem si, že můj kluk má větší výdrž, ale vypadá to, že už stárne, když ho zmůže malá procházka. Asi si to budu muset udělat sám, ale to bude taková nuda…“
Povzdechl jsem si, olízl si rty, znovu zavrtěl zadkem a v ruce několikrát protáhl svůj penis.
Sice jsem byl červený jak rak, ale provokaci jsem si neodpustil.

Grigory
Jo, tak reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Byl jsem už v pokoji, když jsem slyšel Leovo zaječení. Vzápětí jeho dusot přes byt, to, co říkal klukům, a pak prásknutí našich dveří.
Jen jsem stihl napřáhnout ruce, ale nestihl jsem Lea ani zachytit, a už jsem ležel na posteli.
S úsměvem jsem se na něho díval, jak je červený a snad i nafouknutý… A hlavně… Jak krásně provokuje.
Když chce provokaci… Hned jsem si vzpomněl na to, jak se tvářil, když jsme to spolu dělali na ošetřovně.
Tak mě nenapadlo nic lepšího, než si naskládat polštáře pod hlavu, pohodlně se uložit, zapnout nahrávání videa v náramku a nastavit ho proti němu.
„Jsi neskutečně sexy, Leo. Musím si to nahrát, abych se mohl dívat, jak si to děláš ve chvíli, kdy budu sám a ty třeba ve škole…“ sundal jsem náramek z ruky a zavěsil ho na pelest, abych měl volné ruce a mohlo se to přitom nahrávat.
„Jen pokračuj…“ olízl jsem si rty a položil mu obě ruce na stehna, která jsem pohladil a trochu víc zmáčknul.

Leo
Myslím, že mi Grigory jednoho dne přivodí infarkt.
Kam já se na něj hrabu s provokací.
„Gri-Grigory!“ vykřikl jsem celý rudý a sklopil pohled, když zapnul nahrávání v náramku a nastavil ho proti mně.
Dokonce jsem přestal pohybovat rukou a na chvilku zaťal nehty volné ruko do Grigoryho hrudi.
Jen malinko jsem nakonec hlavu zvedl v momentě, kdy Grigory náramek přehodil přes pelest, pak si olízl rty, a řekl tím svým sexy svůdným hlasem ať pokračuju.
Jeho dotek mě rozechvěl, a i přesto, že jsem se strašně styděl, ta představa, že se na mě dívá, že se na mě bude dívat i jindy, až tu třeba nebudu, mě vzrušila, až jsem se rozechvěl.
Nejspíš mám nějaké úchylácké vlohy, o kterých ani nevím.
Znovu jsem se napřímil, ale očima se zaměřil na Grigoryho tvář, abych se nedíval na náramek.
Začal jsem pohybovat rukou a brzy se dostal do stavu, kdy jsem zapomněl na celé nahrávání.
„Pokrč kolena…“ zachraptěl jsem po chvíli.
Když to Grigory udělal, přesedl jsem si tak, že jsem s doširoka rozevřenými nohy a paty zabořenými do matrace na něm doslova seděl.
Zavzdychal jsem a zasténal, když jsem se zadečkem začal víc otírat o Grigoryho naběhlý penis a zároveň zrychloval pohyby ruky.
„Grigo… ry…“ zasténal jsem, když už jsem cítil, jak to na mě jde.

Grigory
Líbilo se mi, že jsem tím nahráváním trochu vyvedl Lea z míry. Ale jeho zadrhnutí nemělo dlouhého trvání. Jako by ho to nabudilo, pěkně si řekl, co chce, a i když celý červený, přesto pokračoval.
Už jsem ale nedokázal jen tak ležet. Rozechvělý dech se mi skoro zadrhl v hrdle, když jsem pokrčil kolena, aby se Leo mohl opřít, a on se začal otírat o můj nabuzený penis.
A že se mu to rozhodně líbilo.
„Vážně jsi sexy, Leo,“ vzdychl jsem nad jeho krásou.
Ani ta nejlepší fotka v pornočasáku se tomuhle nevyrovná.
Když jsem však uviděl, jak se jeho pohyby trochu změnily, jak víc a víc vzdychá, a pak zasténal a sotva byl schopen vyslovit mé jméno…
„Ještě ne,“ přestal jsem ho hladit po nohách a zvedl se na jednom lokti. Druhou rukou jsem chytl tu jeho, kterou si honil svůj penis. Silně jsem ji stiskl a zastavil.
„Chci, aby ses udělal, až ti protáhnu tvoji dírku… Až tě pořádně projedu, navlhčím a naplním…“ mlsně jsem se olízl nad tou představou.
„Řekni, jak to chceš?“
Sice jsem se zeptal, ale pokud odpověď bude trvat, vezmu si ho jakkoliv. Takovou chuť jsem na něho měl, že jsem se držel tak, tak.

Leo
Vykřikl jsem, když Grigory zastavil můj blížící se orgasmus. Kdybych mohl nejspíš ho něčím praštím.
Zlomil jsem se v pase a dlaněmi se zapřel o jeho ramena.
Chtěl jsem se znovu proti němu pohnout, udělat cokoliv, bych konečně dosáhl orgasmu, ale další Grigoryho slova mě zarazila.
Doslova mě jimi spoutal, a já hlasitě zasténal. Byl jsem z něj úplně mimo. Dokázal mě omámit slovy, spoutat pohledem, podmanil si mě svými doteky.
Nahnul jsem se víc nad něj, kousl ho do brady a nehty zaryl do ramen.
„Grigory…“ zasténal jsem, a pak jednu ruku natáhl k nočnímu stolku.
Sotva jsem stíhal s dechem, srdce bušilo tak, že to muselo být slyšet po celém bytě a vzrušení otřásalo mým tělem a způsobovalo mravenčení.
Znovu jsem si sedl jako před tím, ale tentokrát na prsty Grigoryho jedné ruky naplácal gel a sám si hned dva z nich strčil do dírky.
„Víc!“ vykřikl jsem a zasténal. „Chci… abys mě pořádně… projel… abys mě naplnil… aby ses do mě… udělal… chci to… všechno…“
Sténal jsem, nabodával se na Grigoryho prsty, a zároveň se půlkami otíral o jeho naběhlý penis.

Grigory
Netušil jsem, že to Leo vezme až tak zhurta. Ale…
To, co dělal se mi rozhodně líbilo. Moc líbilo.
Můj dech se ještě víc zkrátil a už v něm nešlo přeslechnout to vzrušení, které mě naprosto ovládlo, když se Leo nasunul na mé prsty. Jen jsem je mírně protáčel, roztahoval od sebe, nebo s nimi dráždil jeho prostatu, kdykoliv jsem se k ní dostal.
„Ty jseš… teda… hezky… nadržený…“ zasténal jsem, když další otření o můj penis bylo obzvlášť dráždivé.
Přestal jsem svírat jeho penis a vytáhl jsem z něj prsty.
„Namluvil jsem si pěkně… nadrženýho kluka…“ pokusil jsem se o úsměv, jak jen to v tuhle chvíli šlo.
Popadl jsem ho kolem pasu a znehybnil. Převrátil jsem ho na bok na postel s nohu, co měl nahoře jsem chytl pod kolenem a přitáhl mu ji víc k tělu. Chytl jsem ho za ruku a potáhl mu ji na jeho penis.
Zálibně jsem se podíval na jeho zadeček, ještě jednou zkusil vjet prsty dovnitř, a když to bylo bez problémů, naklonil jsem se nad ním a bez váhání svoji chloubu nastavil proti němu.
„Udělám se… do tebe…“ zachrčel jsem a vrazil jsem mu ho tam na doraz.
I když mě to málem vzalo do bezvědomí, nečekal jsem na nic. Přidržoval jsem si jeho nohy na posteli a bral jeho dírku útokem, že se mým tělem během chvilky začalo rozlévat to extrémně příjemné chvění.
Jeho svíravé teplo, vlhko, otírání o jeho stěny, to bylo něco tak neskutečného, že během chvíle i já začal pociťovat, jak se blíží můj konec.
Ještě víc jsem se naklonil, že jsem skoro ležel na jeho boku, a do posledních přírazů, kdy jsem začal plnit jeho nenasytný zadeček, jsem už jen prožíval to neskutečné blaho, které orgasmus přináší.

Leo
Chtěl jsem zaprotestovat nad jeho slovy, že já takový rozhodně nejsem, ale ty jeho zatracené prsty…  
Jednou mě připraví o rozum.
A co teprve, když mě pak znehybnil, položil na bok, a pak do mě prudce najel.
Myslím, že v ten moment jsem se udělal.
Nebo to bylo o chvilku později?
Ani jsem nevěděl, protože ten bouřlivý orgasmus, co přišel, mě zbavil veškerého rozumného uvažování.
Zvládl jsem jen potočit hlavu a trochu trup, abych na Grigoryho viděl, ale zároveň jsem na něj vystrkoval svůj zadek, jak jsem víc a víc chtěl cítit jeho velikost v sobě, prohýbal jsem se proti němu, a nehty ho škrábal kdekoliv jsem dosáhl.
Jen zpod přivřených víček jsem dokázal vidět uvolnění v jeho tváři, a když k tomu došlo, nehledě na to, že mě úplně zalehl, chytl jsem ho kolem krku a přitáhl si ho k sobě, abych si jeho poslední vzdechy vzal svým jazykem.
Bylo to pro mě jako vítězství, vědět, že dokážu vzrušit takhle krásného kluka, že sténá jen pro mě a jen já mu můžu nabídnout své tělo.

Grigory
Už jsem se ani nebránil, když si mě Leo na sebe přitáhl.
Ale přesto jsem na něm takhle ležel jen chvilku, než jsem se narovnal, jednu nohu zvedl a přetáhl, aby se Leo mohl přetočit na záda, a já lehnout na něj, aniž bych ho přitom lisoval a lámal.
„S tebou… zažívám… ten… nejlepší… orgasmus…“ líbal jsem ho po každém slově.
A byla to pravda.
Milování, sex s ním, byl něco neskutečného, a zřejmě jsme si my dva perfektně sedli. Což už beru jako bonus ke své zamilovanosti do něj.
Nejspíš budu věřit tomu, co se říká o přitažlivosti, o chemii mezi dvěma lidmi.
I tohle se zřejmě stává.
A mě je s Leem moc dobře.
„Miluji tě,“ zašeptal jsem do jeho rtů a usmál se na něj.
Ale vzápětí jsem mu věnoval další a další polibek, polaskal jsem i jeho tělo, které jsem při té rychlé akci trochu ochudil o polibky a značky, které se na Leovi tak krásně vyjímají.
Ale ty předchozí dny, to, co se mnou udělal Black, i ty nervy z toho všeho, se na mě prostě odrazily. I když bych se rád s Leem ještě miloval, nějak jsem se cítil unavený, a věděl jsem, že další číslo bych hned nedal.
„Půjdeme se najíst?“ zaškemral jsem tiše, když jsme se od sebe konečně odlepili. „A můžeme nahatí, kluci tu stejně teď nejsou…“

Leo
Grigoryho pochvala mě donutila zčervenat.
Oplácel jsem mu polibky, hladil ho po zádech, vzdychl, když se zuby otřel o mou kůži, prsty si hrál s jeho vlasy a užíval si toho spojení mezi námi.
Vážně by mě ani ve snu nenapadlo, že tady najdu nejen pravdu, ale i lásku.
„Strašně moc tě miluju… i když by mě zajímalo, co na mě vůbec vidíš,“ zasmál jsem se, věnoval Grigorymu další polibek a plácl ho po zadku.
„Tak jdem na tu večeři.“
Bylo zvláštní chodit po domě nahý se stehny ulepenými od Grigoryho nadílky, ale svým způsobem vzrušující, takže když jsme se asi o tři hodiny později dostali taxíkem ke Grigorymu domů, poté, co jsme klukům řekli nápad s rozdělením toho, kde, kdo bude spát, musel mě Grigory ve sprše důkladně očistit.
Nebylo proto divu, že oba jsme pak padli do postele jako zralé hrušky a skoro v momentě usnuli.
Celý zbytek týdne jsme pak pendlovali mezi domem, kolejí a výzkumákem, milovali se, kdy to šlo, jako bychom chtěli dohnat ztracený čas, a i když jsme ještě občas narazili na zmínku o Blackovi, všechno se pomalu vracelo do starých kolejí.  
Víkend pak u Grigoryho strávili i kluci, a já konečně ukázal své plavecké umění. Tobi se mě samozřejmě hned pokoušel utopit, ale měl smůlu, protože na své straně mám toho nejlepšího kluka.
Po týdnu už se Grigory mohl přenášet, takže mě doprovázel do školy a vyzvedával buď v knihovně nebo u kluků, když jsem za nimi zašel. S Dominikem jsem měl znovu souboj, a i když bylo vidět, že trénoval, stejně jsem ho znovu porazil a odměna byla víc než sladká.
Já totiž taky trénoval. Když jsem nebyl ve škole a neučil se, chodil jsem do výzkumáku a pod dohledem Grigoryho rodičů zdokonaloval svou sílu a trénoval i tělo.
Chtěl jsem být užitečný, a hlavně, jsem chtěl, aby ve mně měl Grigory rovnocenného partnera.

Grigory
Kluci byli spokojení s tím, jak jsme vymysleli spaní. Samuel přeci jen nechtěl sdílet pokoj s dalšími dvěma kluky, kteří navíc byli heteráci, a současně s Dominikem. A tak nadšeně přivítali náš nápad, že budeme jezdit, později se přenášet k nám domů.
Když začal Leo chodit do školy, doprovázel jsem ho tam i zpátky. Nejen proto, že ho miluji a chtěl jsem s ním být, ale i proto, že jsem stále měl obavy z Blacka.
Ale zdálo se, že je všechno v pohodě.
Ve škole se studenti ptali, kde je, co se s ním stalo, a pak se strašně moc divili, když jim bylo sděleno, jak moc je nebezpečný, a že se k němu nemají přibližovat, a pokud možno hned hlásit, kdyby se objevil.
Ale jaké konkrétní a velké nebezpečí od něj hrozí jsme věděli jen my, vyšetřovatelé a profesorský sbor.
Postupně ten největší šum však ustal.
V pohodě jsem pak odevzdal závěrečku, a než měl Leo zkoušky, já se dozvěděl hned i hodnocení mé práce, která dopadla s tím nejlepším výsledkem, který byl možný. A tak se u nás doma slavilo, až se i sousedi přišli podívat, co se děje.
Čeho jsem se však nemohl dočkat, byly Leovy zkoušky. Jakmile bude mít po nich, pro nás to bude znamenat konečně klid. Vzhledem k tomu, že nastoupil tak pozdě na tuhle školu, měl je výjimečně v náhradním termínu, a v den, kdy zkoušky měl, měli všichni ostatní už dávno prázdniny.
Než jsem ho propustil, ještě jsem ho na prázdné chodbě školy políbil a poplival pro štěstí, a pak už jsme s klukama napjatě seděli venku na lavičce a čekali, až se objeví.

Leo
Tentokrát jsem už ze zkoušek neměl takové obavy, jako když jsem dělal ty po nástupu na tuhle školu.
A mělo to hned několik důvodů.
Tím hlavním byl Grigory, protože teď už jsem chtěl na téhle škole zůstat za každou cenu. Další byla má hrdost a čest k Jamiemu, kterému jsem chtěl tímhle způsobem vyjádřit svou vděčnost a úctu k němu. Pak tu byla samozřejmě pomoc kluků, kteří se se mnou zase učili a já je nemohl zklamat. A jako poslední věc, chtěl jsem, aby všichni ostatní věděli, že nejsem idiot, ale něco v té hlavě mám, a kromě toho, když chodím s tak úžasným klukem nemůžu si dovolit být horší než průměr.
Na zkoušky mě doprovodili všichni kluci, a já s lepším pocitem, i když s uzlem nervů, vstoupil do učebny, abych o tři hodiny později vyšel s výsledkem, který i mě samotného překvapil.
Devadesát tři bodů se rovnalo lepší dvojce.
Samozřejmě jsme to všichni náležitě oslavili, a hlavně i to, že nám začínají prázdniny, oslavili jsme to i s Grigoryho rodiči, a pak večer samozřejmě s Grigorym já sám.
Znovu mě překvapil něčím novým, a znovu jsem to prožíval tak intenzivně, až jsem mu skoro omdlíval pod rukama.
Pak přišlo na řadu loučení s klukama, protože každý se rozjel domů, aby se pochlubil se svou drahou polovičkou, Tobi byl z nás nejspíš nejšťastnější, protože mu Madd konečně řekl ta dvě slova, na které tak dlouho čekal, a Dominik ještě stihl u správce zařídit nový byt, abychom zůstali všichni spolu, ale každý měl svůj vlastní pokoj.
Nakonec jsme ho dostali v části pro zazobance z čehož nikdo z nás neměl moc radost, ale jakmile nám správce ukázal byt, minimálně já jsem okamžitě zapomněl na to, kde je.
Tři oddělené pokoje dost daleko od sebe, aby nebylo slyšet, co v nich zrovna kdo dělá, menší chodbičkou byl oddělený od pokojů prostorný obývák, který byl klenutou přepážkou oddělen od prostorné kuchyně, větší koupelna, záchod, předsíň a menší koutek, ze kterého by se dala udělat pracovna.
Myslím, že i kluci pak byli nadšení, navíc do bytu se dalo dojít i ze zadního schodiště, takže jsme nikoho nemuseli potkávat. Nakonec jsme se dohodli, a týden před začátkem školy měli přijít, abychom si vyklidili a uklidili starý byt.
O týden později, co se kluci rozjeli domů, jsme se i já s Grigorym rozloučili s jeho rodiči, protože
nás čekalo setkání s tetou a strýcem.
Nedával jsem jim vědět. Chtěl jsem, aby si užili to překvapení. Už dávno věděli, že jsem na kluky, takže v tomhle ohledu jsem neměl strach z nějakých trapných situací, ale chtěl jsem vidět jejich překvapení, až se tam objevím s úsměvem na tváři a klukem po svém boku.


 

Nikdy není pozdě... - Kapitola 23

...

Aja | 02.11.2020

Je vidět, že už je jim lépe, když mají takové roupy xd. Je hezké, že berou ohledy na Sama s Dominikem i když já bych brala spíš variantu rozdělení pokoje, ale jak řekli sami, stejně tam budou pečení vaření a spát jen mimo. Jsem zvědavá jaká bude reakce Leovych opatrovníků.

Re: ...

topka | 04.11.2020

JJ, kluci už jsou ready a happy :D :D a užívají si. :) Ale hlavně že už jsou v pohodě, a snad jim tu pohodu už nic nezkazí. :) A to řešení je asi nejlepší, přeci jen je Goro za vteřinu tam, kde potřebuje, takže vyspat se můžou doma a na snídani jsou žu zase s klukama. :)
Jen se omlouvám, že jsem neodpověděla dříve, ale měla jsem toho včera z práce fakt plné brejle, tak jsem ani nevkládala další kapitolku. :-*

Re: Re: ...

Ája | 04.11.2020

Úplně v pohodě. Já jsem ráda, že jste ještě neskončili ♥️.

Přidat nový příspěvek