Grigory
Jo, tak tohle je historický okamžik. Na malou sedačku se nacpalo pět lidí. Ale podle toho, jak se všichni tvářili, jsem jim to vůbec nezazlíval. Byl jsem rád, že tím vyjádřili svou starost o Lea.
I když s námi je jen krátce, teprve tři dny, přesto si nás svým způsobem získal.
Byl jsem rád, že ho osud přivedl právě do našeho podkrovního bytu.
Když Leo zase usnul, pohladil jsem ho po vlasech, a pak opatrně drcnul do Madda, aby trochu povolil, a já mohl vstát. Trošku mi dalo práci, než jsem se z té změti rukou a nohou vymotal, ale potřeboval jsem na záchod, a taky nachystat se do školy.
Kluci se taky opatrně zvedli, aby Lea nevzbudili, a Tobi se lehl na mé místo a přisunul se k Leovi. Přikryli jsme je, a pak se odebrali postupně do koupelny a pokoje, abychom se mohli připravit na školu.
Snídani jsme zamítli, s tím, že tentokrát se najíme v jídelně, abychom kluky nevzbudili. Jen jsme ještě upozornili Tobiho, aby nezaspal do školy a dal vědět, až bude odcházet. A hlavně, ať připomene Leovi, že nebude z bytu vycházet, dokud se nevrátíme. V žádném případě. A raději ať nikomu ani neotvírá a dělá, že tu nikdo není.
Abychom nedělali hluk s dveřmi, přenesl jsem nás rovnou do jídelny. Málem jsem přitom přibral jednoho ze studentů, který si nedal pozor a procházel právě vyhrazeným místem, kterých je po škole několik pro takové, jako jsem já.
Dali jsme rychlou snídani a pak už jsme spěchali do učebny, kde měla být první přednáška…
Leo
Jen podvědomě jsem vnímal, že tlak na mé tělo postupně mizí, ale když to hřejivé teplo zůstalo, neměl jsem ani snahu se vzbudit, abych zjistil, co se děje.
Nevím, jak dlouho jsem spal, ale v podstatě mě probudila jiná vůně.
Zamrkal jsem a zamžoural před sebe.
Už jsem neležel v Grigoryho náruči, ale v Tobiasově, který si mě prohlížel.
„Dobré ráno,“ zašeptal, políbil mě na čelo, a pak jemnými polibky zahrnul i moji potlučenou tvář a roztržený ret.
„Dobré…“ vydechl jsem, když Tobias ve své cestě pokračoval přes krk a jeho prsty jemně přejely přes moji hruď.
„Promiň, ale jsi tak krásný, že ti nedokážu odolat,“ zašeptal mi Tobias do ucha a natiskl se na mě svým klínem, kde to značně ožilo.
„Tobiasi…“ zachrčel jsem a zaťal mu nehty do paže.
„Neboj. Uvolni se. Uvidíš, prospěje to i tobě,“ zamumlal mi do kůže na krku a vzápětí jsem tlumeně vykřikl, když mi sundal spodky a svým penisem se otřel o ten můj, než je oba vzal do ruky a začal třít.
I kdybych se chtěl bránit, mé tělo mělo na Tobiasovu péči svůj názor, takže stačila jen chvilinka, a já se mu opatrnými pohyby snažil vycházet vstříc a sténal do jeho kůže, když jsem se čelem opřel o jeho rameno.
Nemohli jsme se moc líbat kvůli mému roztrženému rtu, což nejspíš Tobias nesl dost nelibě, protože když se asi o hodinu později, potom, co mě důkladně očistil, rozhodl zvednout se z gauče s tím, že by mohl asi jít do školy, protože už tak měl zpoždění, slíbil mi, že se poptá jednoho kluka ve třídě, který měl schopnost léčení, jestli by se na mě odpoledne nezašel podívat.
Prý mu věří a nemám se bát.
Nakonec mě ještě políbil na rozloučenou, dal vědět Dominikovi, že už jde do školy, který ho sprdl přes komunikátor, že jde pozdě, načež mu Tobias barvitě vylíčil, proč se zdržel, až jsem musel schovat hlavu pod peřinu.
Pak už jsem osaměl a než se kluci vrátili, trochu jsem se užíral nudou.
Ale aspoň jsem v rámci možností pouklízel, a dokonce se podíval i na učení.
Odpoledne přivedl Tobias skutečně toho svého spolužáka, který mě zbavil bolesti z naražených žeber, boule na hlavě i roztrženého rtu, jen modřiny nechal, aby to prý nebylo moc nápadné a neměl z toho nějaké problémy.
Zbytek dne pak proběhl v poklidu, stejně tak i čtvrtek a pátek, kdy jsem měl nos zabořený v učení a musel jsem uznat, že pomoc kluků byla víc než přínosná.
I oni byli nejspíš spokojení podle toho, jak se tvářili, a i když během těch dvou dnů kromě polibků, doteků a toho, že jsem ve středu usínal v posteli s Maddem, ve čtvrtek s Grigorym a v pátek s Dominikem, nic se neodehrálo.
Nejspíš se kvůli mně drželi zkrátka, čímž mi ale v hlavě nadělali ještě větší bordel, protože jsem se přistihl, že na každého z nich se těším, a když mě nechali samotného, protože museli do školy, nemohl jsem se dočkat, až je zase uvidím.
Grigory
Někdy uprostřed přednášky vyběhl Dominik na chodbu, když mu volal Tobias. Když se vrátil, jen nechápavě kroutil hlavou. Na naše tázavé pohledy nám vysvětlil, co se děje, a nakonec jsme kroutili hlavami všichni tři, až se profesor nad tím pozastavil, co se děje a jestli se to týká jeho výkladu.
Ujistili jsme ho, že vůbec, že jen nějaké malé problémy s ubytováním, tak se uklidnil a hodina mohla pokračovat.
Další dny probíhaly skoro stejně. Přednášky, učení s Leem, vaření večeře a snídaně. Jediné, co jsme teď nemuseli, tak byl úklid, který obstaral Leo, protože se nudil. A ani jsme mu to nezakazovali, když jsme viděli, že mu s léčením pomohl Tobiasův spolužák.
Každopádně se od toho okamžiku, kdy ho venku někdo přepadl, nestal už žádný incident. Probíhalo všechno v klidu, a Leo se tak mohl plně soustředit na učení.
Jednou jsem ho zase přenesl do práce k rodičům, za Michailem, aby s ním mohl zopakovat vzorce, a když jsme se vrátili, šlo mu to už o hodně lépe, a podle mne by s tím ani neměl mít už problém u zkoušky.
Po těch pár dnech, co k nám Leo přišel, jsem získal pocit, jako bych ho znal už strašně dlouho. Jako by prostě mezi námi byl od začátku, a tak nějak mezi nás prostě patřil. Už jsem si ani nedokázal vybavit, jaké to bylo, když jsme byli jen čtyři.
V sobotu ráno jsme posnídali, pouklízeli a nachystali se k odchodu. Věci jsme si brát s sebou nemuseli, protože pro mne nebyl problém proto kdykoliv zaskočit. Ale odmítl jsem nás přenášet. Šli jsme pěkně po svých, abychom se trochu protáhli a vyvětrali hlavu po všech těch dnech strávených s učením.
Cesta k našemu domu trvala asi hodinu, a už když jsme se k němu blížili, táta stál ve dveřích a se svým typickým širokým úsměvem nás vítal málem na ulici.
Taky se zapomněl a začal hned rusky, až jsem ho musel zabrzdit a upozornit na to.
Kluci už pár slovíček a frází z ruštiny pochytali, ale Leo ne, a navíc, když táta spustí, není k zastavení, že mám kolikrát i já problém ho stíhat.
„Budeme obědvat venku,“ ukázala máma na zahradu, kde jsme měli venkovní kuchyňský kout pod velkou pergolou, obrostlou vším možným. „Už to chystám. Kdo mi s tím pomůže?“
Na indukčních plotýnkách se už vařil oběd, a i když to bylo venku, nádherně to vonělo, až se mi sliny sbíhaly. A podle vůně, máma vařila nějakou ruskou specialitu. Dělává to vždycky, když k nám přijde někdo nový. Jen jsem doufal, že Leovi bude chutnat.
Tentokrát se k mámě přidal Dominik. Tobias se s tátou uklidil do jeho pracovny, a podle toho, jak se už po cestě pustili do nějaké vědecké diskuze, bylo jasné, že dokud je nezavoláme na oběd, tak ani nevylezou.
A na mě, Maddovi a Leovi bylo, abychom nachystali stůl, židle a prostřeli…
Leo
Málem jsem úplně zapomněl na ten víkend u Grigoryho.
Procházka mi udělala dobře, a i když jsem se držel stranou a nechal spíš kluky, ať se baví mezi sebou, neustále jsem je pozoroval.
Ve dveřích nás hned přivítal Grigoryho táta, který srdečností nešetřil, a když jsme se ocitli na zahradě, nevěděl jsem, kam se dívat jako první.
Pomohl jsem Maddovi s Grigorym prostřít, ale pak se trochu nenápadně vytratil.
Když jsem se procházel po rozlehlé zahradě, na moment se vrátilo mé staré já a ptal jsem se sám sebe, co to vůbec dělám.
Co tady dělám.
Můj cíl byl pouze zjistit pravdu.
Nechtěl jsem se s nikým spřátelit, nechtěl jsem ve škole vynikat a už vůbec jsem nechtěl s nikým trávit volné dny.
Jenže, i když jsem se snažil své srdce zase zatvrdit a mé horší já se mě pokoušelo přemluvit ať odejdu, když jsem se tak rozhlížel kolem sebe, poslouchal hlasy, co ke mně doléhaly, nedokázal jsem to.
Místo toho jsem si sedl do trávy, pod jeden košatý strom a o jeho kmen jsem se opřel zády.
Pokrčil jsem nohy a čelo si opřel o kolena.
Zasloužím si vůbec něco takového?
I když jsem měl tetu, strýce a Jamieho, máma s tátou mi strašně chyběli.
A teď víc než kdy dřív.
Na staré škole mi nejednou vpálili do tváře, že nemůžu cítit něco jako lítost, když jsem rodiče ani nepoznal, ale opak byl pravdou. Když se mnou byl Jamie, částečně tu ztrátu nahrazoval, ale když zemřel a když jsem se teď ocitl tady, v tom příjemném rodinném prostředí, udeřilo mě to plnou silou.
Zatlačil jsem slzy, které se mi vedraly do očí, a přemýšlel, jestli si to zasloužím.
Jestli to mám nechat pokračovat.
Bál jsem se, že zase o všechno přijdu. Že tohle pěkné skončí a já zůstanu zase sám.
Povzdechl jsem si, zvedl hlavu a zadíval se do koruny stromů.
Grigory
U nás doma, pokud jsme tu všichni, nikdy není nuda. Stejně tak tomu bylo i teď.
Máma byla nadšená, že ji Dominik pomáhal s vařením, a vysvětlovala mu, jak se co jmenuje, a jak se to vaří. Docela jsem se bavil, když se pokoušel o ruštinu.
Pak jsem si ale všiml, že Leo zmizel. Dostal jsem strach, že utekl, nebo že se něco děje, ale když jsem šel víc do zahrady, našel jsem ho sedět pod stromem a koukat do nebe.
Došel jsem k němu a posadil se vedle něj. Zvedl jsem hlavu k nebi a zadíval se na bílé chuchvalce mraků, které tvořily různé tvary, a podle větru se měnily nebo úplně rozplynuly.
„Jsi v pohodě?“ přestal jsem se dívat do nebe a otočil jsem se k Leovi.
Vypadal opravdu hodně zamyšleně. Kdo ví, co se mu honilo hlavou.
„Jestli se tu necítíš dobře, můžeme odejít. Záleží na tobě,“ víc jsem se k němu naklonil a drcnul do něj ramenem, až se celý zakýval.
Chytl jsem ho kolem pasu, protože to vypadalo, že se skulí na zem, a přitáhl si ho k sobě.
„Jsi fajn kluk. Jsem rád, že…“
Vlastně ani nevím, co jsem rád. Prostě se vedle něj všichni cítíme dobře. A zjišťuji, že čím dál víc se snažím být v jeho blízkosti.
„Jsem rád, že jsi tady,“ dořekl jsem nakonec a políbil ho na tvář.
Leo
Ani nevím, jak dlouho jsem tam seděl, ale najednou se vedle mě objevil Grigory.
Zadíval jsem se na něj, když mě objal a zasekl se uprostřed věty.
Znovu jsem si uvědomil, jak je krásný a srdce se mi rychleji rozbušilo.
Zjistil jsem, že na něho hledím dýl, než bych měl, a taky, že se k němu přibližuju, takže se naše rty skoro otřely od sebe, než jsem se vzpamatoval a kousek zase odtáhl.
„Promiň…" zamumlal jsem a raději se postavil. „Nechci odejít, jen… ty, kluci, tohle celé, tví rodiče… nemyslel jsem si, že tohle někdy zažiju. Měl jsem Jamieho a myslel si, že mi to stačí, zvláště když… když můj bývalý přítel prohlásil, že někdo jako já nestojí za to, aby s ním člověk ztrácel čas."
Povzdechl jsem si a zatřepal hlavou.
„Prostě jsem jen zmatený… ale nechci nikomu z vás kazit náladu," pousmál jsem se a zadíval se na Grigoryho.
Ať už jsem začal jakkoliv, ať už jsem sem šel s jakýmkoliv úmyslem, najednou jsem věděl, že nechci Grigoryho, nebo kteréhokoliv z kluků zklamat.
Že je chci poznat víc a vědět o nich všechno.
Grigory
Jako zhypnotizovaný jsem se díval do jeho očí, a když se rty přiblížil tak těsně, že jsem skoro cítil jejich měkkost a teplo, chtěl jsem ho políbit.
Jen tak. Ne snad proto, že bych po něm chtěl něco konkrétního, že by mě třeba vzrušoval. Chtěl jsem ho políbit protože…
Ani nevím proč…
Jsem z Lea strašně zmatený.
Když vyskočil na nohy a začal se omlouvat, jen jsem zklamaně sevřel rty k sobě.
„Nevím, proč by ses měl omlouvat. A pokud nechceš kazit náladu, tak o tom nemluv a prostě se tu chovej jako doma. Všichni, i mí rodiče i kluci, tě už bereme jako naši součást, i když se známe s bídou sotva týden. Mám pocit, jako bys tu byl odjakživa, jako bys byl poslední kousek skládačky, který zapadl někam pod gauč a my ho nemohli nějakou dobu najít.“
Postavil jsem se, chytl jsem Lea kolem pasu a přitáhl si ho těsně k sobě.
„Nejsi někdo, kdo by za nic nestál. Nejsi někdo, s kým by člověk zbytečně ztrácel čas. Jsi prostě svůj, i když tvrdohlavý a, no… trochu občas problematický. Ale jsi to ty a jako takového tě bereme. Kdyby ses nám nelíbil, a tím nemyslím jen to, jak jsi zatraceně sexy, tak bychom ti to dali najevo hned od začátku.“
Po těch slovech jsem ho druhou rukou chytil za zátylek, aby mi tentokrát neuhnul a políbil jsem ho.
Bylo to příjemné mravenčení po těle a zvláštní šimrání v břiše, které mě probralo z toho opojení, když jsem ho líbal. Uvědomil jsem si co dělám, ale jen s velkým sebezapřením jsem ho nakonec pustil.
„Jdeme na oběd, nebo si nás máma přitáhne za vlasy. Už na nás čekají,“ mávnul jsem rukou k domu, odkud už byly slyšet hlasy i Tobiho a táty.
Leo
Napřed jsem si myslel, že jsem Grigoryho něčím naštval. Pak se málem propadl, když řekl ta slova, a nakonec se mi podlomily kolena, když mě začal líbat.
Snažil jsem se ukočírovat své srdce a opětovat Grigoryho polibek, jak to jen šlo.
„Jo-jo…“ vykoktal jsem, když mě nakonec pustil a řekl, že se musíme vrátit.
Nevím, co to se mnou bylo, ale takhle příjemný pocit, který prolétával mým tělem, když mě Grigory líbal nebo se mě dotýkal, jsem neměl ani při svém bývalém.
Když jsme se vrátili, už tam na nás všichni čekali, kluci se potutelně usmívali, zatímco Grigoryho máma vědoucně kývala hlavou.
Zasedli jsme k obědu, ke stolu, který se doslova prohýbal jídlem, které jsem ani neznal, a když jsme se pustili do jídla nešetřil jsem chválou.
Grigoryho máma mi vysvětlovala, co je co, dokonce prozradila i recept u polévky, kterou jsem si přidal, protože byla opravdu moc dobrá, ze surovin, které by mě nikdy nenapadlo zkombinovat.
Myslím, že jsem toho za celý rok tolik nesnědl jako teď, ale bylo mi vážně moc dobře.
Občas jsem se podíval po některém z kluků, kteří se taky dobře bavili, a hlavně jejich smích byl nakažlivý.
„My-myslíte, že bych mohl mít… prosbu…“ zablekotal jsem na Grigoryho mámu, když jsme seděli u dezertu a kávy.
Když se pozornost celého stolu přesunula na mě, zrudl jsem až za ušima a raději zabodl pohled do stolu.
„Jistě, drahoušku, povídej,“ zvedl jsem hlavu, když Grigoryho máma promluvila a viděl jsem její vřelý a upřímný úsměv.
„No… já… rád bych… vaše kuchyně… je úžasná… a… no…“ zavrtěl jsem se nervózně na židli.
„Chtělbychvámněcouvařit,“ vyblekotal jsem ze sebe, až se mi zamotal jazyk.
O pár vteřin později mě Tobias plácl se smíchem po zádech.
„Cože? Já nevěděl, že mluvíš tatarsky.“
„Nemusíš se bát, tady jsi mezi přáteli,“ povzbudil mě Grigoryho táta.
Zhluboka jsem se nadechl a zadíval se na Grigoryho.
Upřel jsem se na jeho oči, které mi dodaly klid, co jsem potřeboval.
„Moc tohle všechno pro mě znamená a… pokud by vám to nevadilo… Jamie měl jeden recept od mámy, který nám vždycky vařil při slavnostních příležitostech… já…chtěl bych se o něj s vámi podělit… a třeba zítra ho uvařit.“
Grigory
Cítil jsem se zvláštně, když jsme se vraceli ke stolu. Všichni se tvářili takovým způsobem, až jsem začínal, mít pocit, jako by nás při něčem přistihli.
Raději jsem dělal, že to nevidím a sedl jsem si ke stolu. Dominik se dmul jako páv, že s mámou připravil jídlo, kterého bylo plný stůl. Jako by to vařil celé sám…
Zábava u stolu byla fajn. Ani na vteřinu snad nebylo ticho. Kdo zrovna nežvýkal, tak mluvil.
A já se přistihl, že začínám čím dál víc koukat na Lea. Jako by mě tou svou přítomností přitahoval, jako by mě to nutilo se na něj pořád dívat.
A když ze sebe vyblekotal, že chce druhý den něco uvařit, usmíval jsem se, jako by řekl, kdo ví jak dobrou zprávu.
Konečně jsem mohl říct, že se Leo přizpůsobil, že se prostě zapojil do toho, jak to u nás chodí.
A nebylo to tak, že by se nutil. Bylo vidět, že to opravdu chce, a já z toho měl upřímnou radost.
Máma hned nadšeně souhlasila, ale přesto si dala podmínku, že u toho chce být, a že bude chtít recept. Jinak prý Lea nepustí ani do kuchyně.
Když jsme měli všichni břicha nacpané doslova k prasknutí, pouklízeli jsme stůl s tím, že si zahrajeme nějakou hru. A já se tak nenápadně přesunul vedle Lea.
Prostě jsem potřeboval být blízko něj…
Leo
Myslím, že ten šutr, co mi spadl ze srdce, když jsem po mé prosbě uviděl Grigoryho úsměv a uslyšel slova jeho mámy.
Musel jsem souhlasit s tím, že mi bude pomáhat a musím ji pak dát recept.
Když jsme uklidili po obědě a navrhlo se hraní her, cítil jsem Grigoryho přítomnost víc než při obědě.
A když jsme pak zasedli venku ke krbu, aby se opeklo maso, dostali jsme k tomu i víno.
Nebyl jsem zvyklý moc pít, takže mi stačily dvě skleničky a cítil jsem podivnou malátnost a hlavně rozjařenost.
Sledoval jsem kluky, ale do hovoru se zapojoval málo, spíš jsem jen poslouchal a pozoroval.
Když pak hrozilo, že začne pršet, zavelelo se k odchodu a začalo pomalu uklízet.
Zvedl jsem se že židle, a když jsem se ujistil, že se nikdo nedívá, naklonil jsem se ke Grigorymu, který seděl vedle mě.
Položil jsem mu dlaň na stehno a rty se otřel o jeho ucho.
Cítil jsem, jak mi hoří tváře, ale netušil jsem, jestli je to z alkoholu nebo ze studu
„Chtěl bych… dnes spát s tebou…" zašeptal jsem mu do ucha, a pak se odtáhl.
Mírně jsem se pousmál a zatajil dech nad krásou jeho očí podtrhnutou nocí a ohněm.
„Nezírej na něj jak na svatý obrázek a pojď mi pomoct," zahulákal Tobias se smíchem, takže jsem Grigoryho pustil a odklusal k Tobiasovi.
Ten mě podrbal ve vlasech, políbil na tvář, ale pak už jsme museli sebrat nádobí, protože nás Grigoryho máma popohnala.
Grigory
Byl to moc fajn den. A byl to dobrý nápad sem přijít. Budu muset mámě ještě poděkovat. Má nějaký šestý smysl, nebo co. Jako by viděla to Leovo napětí, které ho ovládalo, a možná i proto navrhla, abychom všichni přišli na víkend.
Bavili jsme se dobře i u karet, i potom, kdy jsme seděli u krbu. Stále, jakmile to šlo, jsem se držel poblíž Lea. Prostě mi bylo vedle něj dobře. Tak trochu jinak než s klukama, i když je mám rád.
„Nachystám vám pokoje,“ zvedla se máma a já hned vstal a zaběhl za ní.
Právě vcházela do pokoje pro hosty, který byl vedle mého.
„Leo chce spát u mě, jen mi dej peřinu, já roztáhnu postel, abychom se tam vešli. Víš, od toho, jak ho přepadli, tak nechce spát sám,“ dodal jsem ještě na vysvětlenou, ale myslím, že jsem tím mámu stejně neoblbnul.
Stačilo se podívat jen na její úsměv. Přikývla, podala mi deku a polštář, a začala chystat spaní pro kluky.
Zašel jsem do svého pokoje, roztáhl jsem svoji postel, a pak ji nachystal na spaní. Leovi jsem dal peřinu a polštář ke stěně a svoje na kraj. Ještě jsem Leovi položil na postel triko, aby si ho mohl obléct...
„Půjdu se osprchovat, kdyby mě někdo hledal!“ křiknul jsem ještě mezi dveřmi, a pak jsem rychle zaplul do koupelny.
Než jsem pustil vodu, už jsem slyšel, jak se kluci hrnou nahoru a dohadují se, kdo se půjde sprchovat jako první. A taky jejich pobavené řeči, když máma nasměrovala Lea ke mně do pokoje.
Jen jsem se spokojeně usmál a konečně na sebe pustil teplou vodu.
Leo
Pomáhal jsem klukům, zatímco Grigory s mámou odešli nachystat spaní.
Byli zvědaví, co budu vařit, ale já se zatvrdil a ani nemukl.
Když jsme měli hotovo a mohli zaplout do pokojů, Grigoryho máma mě hned nasměrovala do jeho pokoje.
„Hej, to není fér!" zabrblal Tobias a hned mě přitiskl k sobě.
Myslím, že měl trochu upito, ale choval se neškodně, a hlavně byl vtipný.
„Zapomeň, teď jsem na řadě já," prskl Madd a objal mě zezadu.
„Myslím, že to máte oba popletené. Já s Leem ještě nespal, takže jsem na řadě po Gorovi," ozval se Dominik.
Myslím, že jsem byl rudý až na prdeli, a byl jen rád, že to Grigoryho máma nejspíš vzala jako vtip.
Nakonec jsem popřál klukům dobrou noc, dostal od každého pusu, popřál i Grigoryho mámě, a pak konečně zapadl do pokoje.
Bylo už rozestláno a slyšel jsem sprchu.
Přičichl jsem k sobě a zašklebil se.
Jo, tu potřebuju taky.
Nerozhodně jsem přešlápl, a pak ze sebe, kromě spoďárů, sundal oblečení.
Mám jít za Grigorym nebo počkat?
Nakonec jsem skousnul ret a došel ke dveřím. Zaťukal jsem a trochu pootevřel.
„Grigory? Mám počkat nebo… jít za tebou?" zaskřehotal jsem, jak mi najednou vyschlo v krku, a vůbec netušil, jestli mě Grigory zaslechl.
Grigory
Byl jsem v polovině mytí, když jsem zaslechl opatrné zaťukání na dveře, a Lea, jak něco říká.
Absolutně jsem mu nerozuměl, a navíc pak už nic dalšího neříkal.
Vylezl jsem ze sprchy, ještě napůl od mýdlové pěny a šel jsem ke dveřím.
„Co jsi říkal?“ otevřel jsem.
Leo stál za nimi a vypadal docela nervózně. A při jeho pohledu, mi i došlo, co nejspíš mohl říkat.
„Chceš se sprchovat? Klidně můžeš se mnou, není problém,“ odstoupil jsem ode dveří, aby mohl vejít.
Hned jsem zase zaběhl pod teplou vodu, aby mě nestřeplo, jak jsem byl ze sprchy rozehřátý.
„Ale zavři za sebou, ať sem nejde zima!“ houkl jsem ještě na Lea a pokračoval jsem v mytí.
Stejně jsem si nebyl jistý, jestli jsem správně odhadl, co chtěl, tak jsem se po něm po očku díval, co dělá.
„Do prdele!“ zaklel jsem a hned jsem nastavil tvář proti vodě.
Celým tím koukáním mi natekla pěna do očí a bylo to vážně nepříjemné. Chtěl jsem si otřít oči, ale jen jsem to zhoršil, protože jsem měl ještě ruku od mýdla.
Leo
Málem jsem nadskočil, když se najednou Grigory objevil ve dveřích, a po jeho pobídce jsem raději vešel dovnitř.
Nejspíš mě neslyšel, protože zase hned zaplul do sprchy, a než jsem si stihl sundat trenky, tak zanadával.
Napřed jsem se lekl, že za to můžu já, ale když jsem viděl, jak si šmudlá oči, do kterých mu nejspíš natekla pěna, najednou byla moje nerozhodnost ta tam.
Vletěl jsem do sprchy a plácl Grigoryho přes prsty.
„Počkej, stůj klidně. Takhle si to z očí nevytřeš,“ zabrblal jsem, trochu ho odsunul, aby mu voda netekla do pusy a stoupl si na špičky, abych na něj pořádně dosáhl.
„Zakloň trochu hlavu,“ přikázal jsem a prsty mu pak smyl pěnu z čela a šampon z vlasů, aby mu to nenateklo zase do očí.
Možná jsem to ale prožíval víc, než bylo potřeba, protože jsem mezi prsty protahoval Grigoryho vlasy, i když už na nich šampón neměl.
Ale rychle jsem se vzpamatoval, hlavu mu narovnal, omyl obličej, a pak palcem začal jemně otírat víčka a oči.
„Pootevři,“ zamumlal jsem, přejel opatrně Grigorymu přes řasy, a pak palci přejel po kůži pod očima.
„Zkus otevřít,“ řekl jsem po chvilce, kdy už to vypadalo, že všechny mydliny jsou dole.
Zase jsem si normálně stoupl a najednou si uvědomil, jak moc blízko Grigoryho jsem a srdce mi začalo pádit jako zběsilé, aniž bych to mohl nějak ovlivnit.
Grigory
Podivil jsem se, když mě Leo pleskl přes ruce. Nechápal jsem, kde se to v něm vzalo. No, možná to má v sobě, jen byl ze začátku zatvrzelý, a spousta toho co má v sobě ještě vypluje na povrch.
Ale líbila se mi jeho rozhodnost. Aspoň jsem věděl, že není baba, která se o sebe neumí postarat.
Když řekl, že je hotovo, otevřel jsem konečně oči a zadíval se na něj. Nevím, jestli byl červený z té teplé vody, nebo se styděl…
No, ale podle toho, že má na sobě trencle, tak to nejspíš bude z teplé vody.
Přesto jsem si ho přitáhl k sobě a druhou rukou jsem mu prohrábnul mokré vlasy.
„Nachystal jsem ti triko na spaní, ale spodky by ti byly velké a v těchto… No, doufám, že v nich nechceš spát,“ zašeptal jsem mu do ucha.
Políbil jsem ho na něj, a pak jsem ho pohladil po zádech a skončil na jeho zadečku, kde jsem ruce zasunul pod mokré trenky a potáhl mu je pod zadek a nechal tam.
Prohmátl jsem ty jeho dokonalé tvary, ještě jednou jsem ho políbil a pak ho pustil.
„Děkuji za pomoc. Chceš taky pomoct s mytím, nebo to zvládneš sám?“
Leo
„Počkat. To jako budu spát bez spoďárů?“ blesklo mi hlavou, když se ke mně Grigory naklonil, ale vzápětí jsem měl myšlenky zase někde jinde.
Vzdychl jsem, když mě pohladil po zádech, a pak mu zaryl prsty do ramen, když mi potáhl spodky dolů a prohmátl zadek.
Když mě pustil sice jsem nespokojeně zabručel, ale nejspíš bych se k mytí ani nedostal, pokud by pokračoval, takže jsem ho skoro vystrčil ze sprchového koutu, sundal si spodky a vyhodil je za ním.
„Zvládnu to sám. Moc mě rozptyluješ,“ vyplázl jsem na něj jazyk, a pak se otočil zády, abych se mohl umýt.
Jo, takhle to bude rychlejší.
Chvilku jsem na sebe nechal dopadat kapky vody, než jsem si pořádně vydrhl vlasy Grigoryho šamponem, a pak se vymydlil. Naštěstí mě už nic nebolelo, ale modřiny ještě zůstaly.
Když jsem byl spokojený, vypnul jsem vodu, vyšel ze sprchy, pořádně se vydrbal ručníkem, a pak si jeden omotal kolem boků.
Přešel jsem do pokoje, kde už Grigory seděl na posteli, vzal jsem si nachystané triko, přetáhl si ho přes hlavu, a teprve pak si sundal ručník a přehodil ho přes opěrku křesla.
I když bylo triko dost velké, sahalo mi skoro po kolena, přesto jsem si ho potáhl ještě níž kvůli tomu, že jsem neměl spodky.
Vlezl jsem na postel a posunul se ke stěně.
Přiklekl jsem si ale tričko, takže jsem zahučel obličejem do peřiny a na Grigoryho vystrčil svůj nahý zadek.
Když jsem se sbíral a snažil se rovnou i zakrýt, málem jsem se do všeho toho povlečení zamotal.
„Promiň,“ neubránil jsem se smíchu, když jsem málem Grigoryho kopl do hlavy.
Grigory
Leovy mokré trenky mi přistály na hlavě. Chtěl jsem je po něm mrsknout zpátky, ale on se stihl zavřít. Tak jsem je hodil do umyvadla, popadl fén a šel jsem raději do pokoje. Oblékl jsem si volné kalhoty na spaní a pak zapnul fén, a zatímco se Leo myl, vysušil jsem si vlasy.
Posadil jsem se na postel, hleděl jsem na dveře koupelny a čekal, až vyleze. A jak vyleze, když si nechal triko tady v pokoji.
No, vyřešil to po svém. Schoval se pod ručník a ten sundal, až si natáhl triko. Ale bylo mu to prd platný. Stejně jsem všechno viděl, když se začal motat na posteli do trika a pak do peřiny.
Byl na něho tak úžasný pohled, a začal jsem se tomu i smát, že jsem měl co dělat, abych uhnul jeho noze.
A to už se začal smát i on.
Zapřemýšlel jsem, jestli ho slyším smát se poprvé. Nejspíš ano, protože bych si jeho smích zapamatoval. Dobře se to poslouchalo. Byl upřímný a hlavně nakažlivý.
Popadl jsem ho za tu nohu, kterou ještě měl ve vzduchu, a potáhl jsem za ní, až se Leo rozplácl na matraci. Triko se mu shrnulo do půl zad, a já tak měl krásný výhled na jeho nádherné pozadí.
„Zamknout,“ ozval jsem se, když jsem se tak na něj zadíval.
Zámek cvakl, a já tak měl jistotu, že sem nezavítá žádný nezvaný host. Já… nemohl jsem odolat, tomu, abych ho na ten krásný zadeček políbil.
Chytl jsem ho oběma rukama za boky a pokračoval jsem v rozdávání polibků. Několikrát jsem mu ho promnul, a pak se rukama sunul po jeho zádech, až jsem mu vyhrnul triko nad lopatky, a pokračoval jsem ústy a jazykem po jeho páteři, až nahoru na krk, dokud jsem ho celého nezalehl.
„Jsi tak… krásný, Leo… nádherný… a já… já… chci se s tebou milovat… dovolíš mi to?“ zašeptal jsem do jeho ucha, a pak ho znovu políbil na krk.
Chtěl jsem to, zatoužil jsem po tom, ale nechtěl jsem si ho vzít bez varování. Chtěl jsem jeho souhlas, aby zase neutekl.
Leo
Nedokázal jsem se Grigoryho smíchu nabažit.
Úplně mě to rozechvívalo a zapomínal jsem na všechno kolem sebe.
Když mě pak stáhl za nohu dolů, jen jsem vyjekl a vzápětí přidušeně zasténal do peřiny, když jsem znovu na svém těle pocítil jeho ruce a nejen to.
Zatnul jsem prsty do povlečení, až jsem ho málem roztrhl, a přivřel oči, když mě Grigory celého zalehl, a pak jsem na svém krku ucítil jeho dech.
Když vyslovil svou prosbu na moment jsem ztuhl.
Část mého já, ta stará, ta horší, chtěla odmítnout.
Jedna věc bylo vypomoct si ručně, ale něco jiného bylo zajít do úplného konce.
Bál jsem se, že bych se tím ke Grigorymu mohl ještě víc připoutat, kromě toho, moc zkušeností jsem neměl. A co když pak bude zklamaný?
Znali jsme se jen týden.
Možná jsem jen oživení jejich běžných dnů, něco nového, co se třeba brzo omrzí.
Trochu jsem se zvedl, a pak se otočil na záda, abych na Grigoryho viděl.
Ale možná jsem to dělat neměl.
Všechny pochybnosti, všechny důvody, proč to nedělat, se mi okamžitě vykouřily z hlavy, když jsem se zadíval do jeho krásných očí a tváře.
Byl jsem ztracený.
Nadechl jsem se k odpovědi.
Zvedl jsem ruce a položil je Grigorymu na ramena, snad abych někam přenesl ten třes, nebo abych našel nějakou oporu.
Jeho horká kůže, kterou jsem cítil pod prsty, zbořila i tu poslední hradbu mého zamítavého postoje.
„Grigory… já… já…“ zasténal jsem slabě a musel si olíznout rty, jak jsem je měl najednou suché. „Já… chci… chtěl bych… moc… jen… bojím se, že… že tě zklamu… nemám… nemám tolik zkušeností… a… a ty si zasloužíš… jen to nejlepší…“
Vydechl jsem tiše, a pak zavřel oči, jak jsem se bál toho, že na Grigoryho tváři uvidím znechucení a odpor.
Grigory
Nadzvedl jsem se, když se Leo přetočil na záda, a zas jsem ho mírně zalehl. Přivřel jsem na moment oči a tiše vydechl, když jsem se o něj otřel, a v tu chvíli si nadával do idiotů, že jsem si vůbec oblíkal ty kalhoty.
Ale už jen ta jeho teplá kůže, kterou jsem cítil na svém břiše a hrudi, když jsem se o něj otřel, mi přiváděla mrazení po těle, po kterém mi vstávaly všude chloupky.
Když promluvil, nadzvedl jsem se v loktech a zadíval se mu do očí, které však vzápětí zavřel.
„Zklamat? Nesmysl,“ otřel jsem se o jeho rty, a když je pootevřel, vyhledal jsem jeho jazyk, abych mu ukázal, že to myslím naprosto vážně a o žádném zklamání nemůže být řeč.
Ale to, co řekl, jsem bral jako souhlas. V břiše jsem pocítil zas to zvláštní chvění kolem žaludku. Byl jsem z něho mimo, a to jsme se ještě k ničemu pořádně nedostali. A tohle se mi nestalo ani u žádného z kluků.
Nevím, čím to je, ale Leo… Leo je prostě jiný…
Moje ruce se rozeběhly po jeho těle. Přetáhl jsem mu triko přes hlavu, a pokračoval jsem s polibky po jeho těle níž a níž… Nevynechal jsem jediné místo, postupoval jsem pomalu, naslouchal jsem jeho vzdechům, vnímal jsem záchvěvy jeho těla… Zjišťoval jsem, co se mu líbí, co ho vzrušuje, a těm místům jsem věnoval zvláštní péči, dokud jsem se nezastavil u jeho rozkroku, kde to nádherně ožilo.
Já taky už byl vzrušený tak, že bych si ho nejraději hned vzal. Ale chtěl jsem, aby si to užil, aby měl dobrý pocit, a neměl myšlenky na to, že mě zklamal…
A když jsem si ho podebral pod zadečkem, jeho úd se pěkně tyčil, že stačilo jen olíznout, pootevřít pusu a za další moment jsem se do toho tak vžil, že jsem zapomněl na všechno ostatní, kromě samotného Lea…
Leo
Nedokázal jsem jednat, jak poroučel mozek.
Byl jsem z Grigoryho úplně mimo, a když mě začal líbat, nemohl jsem jinak, než mu vyjít vstříc.
O chvilku později se mi ale stejně všechno vykouřilo z hlavy, protože tu péči, jakou mi Grigory věnoval, jsem prostě nemohl rozdýchat s klidnou hlavou.
Snažil jsem se nebýt moc hlasitý, prsty jsem zatínal do prostěradla, ale když se Grigory přesunul až k mému rozkroku, který měl na jeho péči jasný názor, vykřikl jsem a prohnul se v zádech.
Zatočila se mi hlava a mimoděk jsem trochu přirazil proti Grigoryho puse.
Musel jsem si před pusu přehodit ruku a zakousnout se do ní, abych nějak aspoň utlumil výkřiky, které se teď z mého hrdla draly víc a víc.
To, co mi dělal bylo naprosto neuvěřitelné.
Mimoděk jsem si vzpomněl na Tobiase, ale z nějakého důvodu jsem to od Grigoryho prožíval mnohem intenzivněji, což mělo za následek jen jediné.
Najednou se mé tělo roztřáslo, jak to na mě přišlo, a nestačil jsem ani Grigoryho varovat.
Paty jsem zabořil do jeho zad, když jsem stehny mírně sevřel jeho hlavu, zvedl zadek do výšky a ztratil se v tom krásném momentě, kdy se mi i zatmělo před očima.
Výkřiky jsem tlumil do ruky a prsty druhé ruky málem rozerval prostěradlo.
Když ten největší nápor odezněl, najednou jsem si uvědomil, že jsem byl jednak až moc rychlý, a taky jsem se udělal do Grigoryho pusy bez varování.
Co když mu to bylo nepříjemné?
Kdybych mohl, nejraději se zkroutím do klubíčka, takhle jsem si mohl jen schovat tvář pod dlaněmi a otočit hlavu.
„Pro-promiň...“ napůl jsem zavzlykal napůl zasténal.
Grigory
Nejen já, ale i Leo se úplně zapomněl. Prožíval to tak intenzívně, až jsem se musel v duchu pousmát.
Ale když jsem ucítil cukání v penisu, zaměřil jsem se už jen na to, abych mu udělal tak dobře, že nebude svého rozhodnutí litovat.
Nejraději bych dal jeho ruku pryč, abych ho slyšel, ale měl jsem ho plnou pusu a on sám mě sevřel mezi svými stehny.
Vzal bych si to všechno, i kdyby to neudělal. Bylo to prostě pro mne přirozené, a jeho chuť byla… úžasná.
Jiná než od kohokoliv jiného. Jako by se jeho schopnost manipulovat s rostlinami přenesla i do jeho vůně a do jeho chuti.
Pořádně jsem ho očistil, ještě jsem ho promnul v ruce, dokud se neuklidnil, jazykem jsem podráždil i jeho zadeček, aby věděl, že ještě budeme pokračovat, a pak jsem se po něm vytáhnul nahoru.
Odstrčil jsem mu ruce z obličeje, olízl jsem mu vlhké oči a pak se přisál na jeho rty, aby nepochyboval o tom, že se mi to líbilo.
„Chutnáš moc dobře, tak se neomlouvej,“ usmál jsem se na něj.
I přesto, že jsem se držel, moje tělo po něm toužilo stále víc, zvlášť po tom, co jsem teď měl možnost vidět i slyšet.
Pohladil jsem ho po vlasech, políbil na čelo, a pak se přes něj natáhl ke stolku a vytáhl gel.
„Pokud ti to bude nepříjemné, řekni mi, ano?“ znovu jsem ho políbil, a pak už jsem se opět sesunul trošku níž, abych mohl navlhčit jeho zadeček gelem a připravit ho na svůj vstup.
Leo
Tlumeně jsem zasténal do Grigoryho úst, když mi je nabídl.
Nevypadal nespokojeně, právě naopak, a to se pomalu začalo přesouvat na mě.
Nelhal jsem, když jsem říkal, že nemám moc zkušeností, ale jeden z důvodů byl i ten, že můj bývalý… no, poznal jsem, že je mu sex se mnou nepříjemný.
A pro mě potom taky, protože jsem se musel držet zkrátka.
Když jsem se totiž rozvášnil a zapomněl na všechno kolem sebe… No, řekněme, že nejsem z cukru a trochu tvrdšího zacházení přežiju.
I proto jsem mluvil o zklamání. Protože jsem neměl moc zkušeností s tím to ukočírovat.
Protože Grigory dělal všechno proto, abych se právě do tohoto stavu dostal.
Srdce mi pádilo jak zběsilé a tělo se roztřáslo, když se Grigory zase posunul níž, a jeho prsty… ty zatracené prsty…
Bylo to tak slastně mučivé, když mě začal pomalu protahovat, když se jakoby náhodou dotkl mé prostaty, až jsem se opravdu zapomněl.
„Grigory! Goro!“ vykřikl jsem a už mi i bylo jedno, jestli mě někdo uslyší.
Zvedl jsem se do sedu a v prstech mírně sevřel Grigoryho vlasy.
Využil jsem momentu překvapení a převrátil Grigoryho na záda.
Okamžitě jsem ho zasedl a sklonil se k němu.
„Nedrž… nedrž se zpátky… nejsem… nejsem z cukru… ani panenka… chci tě… cítit… celého… v sobě… chci tě… Grigory…“ zachrčel jsem mu do rtů, než jsem k němu přitiskl ty svoje a vyžádal si hluboký polibek.
Chtěl jsem ale Grigorymu oplatit i jeho péči, takže jsem se začal sunout níž, zvláštní péči věnoval jeho bradavkám, a tam, kde jsem zrovna neměl jazyk, byly mé ruce a naopak.
Přes jeho pevné břicho jsem se dostal až ke Grigoryho klínu, kde to žilo svým vlastním životem a já už si z naší první výpomoci pamatoval, jak velký je.
Sundal jsem mu tepláky, a pak přes celou jeho délku přejel jazykem, než jsem ke Grigorymu zvedl oči, a pak jsem si velice pomalu, abych mu částečně oplatil to mučení před chvílí, začal zasouvat jeho penis do pusy.
Grigory
Nějak jsem ani neměl čas přemýšlet nad tím, jestli je to pro Lea příjemné nebo ne. On sám se na mě potom vrhnul doslova jako saň ze starých pohádek.
Nestačil jsem ani mrknout a ležel jsem na zádech a užíval si jeho péče.
Byl jsem napnutý, a nadržený tak moc, až hrozilo, že se udělám jen tak.
Ale já to nechtěl. Chtěl jsem s ním jít do konce.
S velkým sebezapřením jsem ho chytil za vlasy a potáhl nahoru, a druhou rukou jsem si přichytil penis u kořene, aby ještě chvíli vydržel. Nadzvedl jsem se a převrátil Lea na záda.
„Když nejsi z cukru,“ popadl jsem ho za nohy a hodil jsem si je přes ramena.
„Tak se drž,“ sklonil jsem se k němu ve stejné chvíli, kdy jsem se nastavil proti jeho nadržené dírce a zatlačil.
Vydal jsem ze sebe chrčivý vzdech, docela hlasitý, když jsem do něj najel na doraz. Zapřel jsem se rukama vedle jeho hlavy, a musel ten neskutečně první nápor na moment vydýchat.
„Jsi… jsi… prostě nádherný…“ zachraptěl jsem do jeho rtů a následně mu vnutil svůj jazyk.
Začal jsem už bez otálení najíždět, abychom si oba dva užili i tu další slast, která celý tenhle akt provází.
Leo
Ani jsem si moc neužil Leovu velikost, protože mě po chvilce shodil zpátky na záda a hodil si moje nohy na své ramena.
Nejspíš Grigorymu ode mě zůstanou jizvy, jak jsem mu v momentě, kdy do mě najel zaťal nehty do paží a poškrábal ho.
Srdce se mi zastavilo a hlasitě jsem zasténal, když jsem ucítil jeho velikost v sobě.
Na malý moment jsem se stáhl i bolestí, ale tu přerušila slast a hlavně...
Chtěl jsem odporovat, když Grigory řekl, že jsem nádherný, protože on v tu chvíli vypadal neskutečně.
Snažil jsem se jeho polibku vycházet vstříc, ale nemohl jsem. Nestíhal jsem s dechem, když do mě začal najíždět a já ztratil i poslední zbytky soudnosti.
„Gri-gory!“ vykřikl jsem, když se otřel o to slastné místečko a já pocítil, že znovu brzo dosáhnu vrcholu.
Bylo to celé strašně neuvěřitelné, a tak úžasné, že jsem měl co dělat, abych to udýchal.
„Tam… je-ještě!“ vykřikl jsem znovu, a aby i Grigory pocítil to, co já, objal jsem ho kolem krku, stáhl na sebe a úplně se na něj přitiskl.
Nohy mi trčely do vzduchu, nemohl jsem skoro dýchat, zadek jsem měl ve vzduchu, nehty škrábal Grigoryho kůži, sténal tak, že mě muselo jít slyšet až do školy, ale tohle všechno šlo stranou.
Teď byl pro mě nejdůležitější Grigory.
A vzhledem k téhle poloze, kdy jsem cítil snad každou žilku na Grigoryho penisu, a jeho pevné břicho, které se tisklo k tomu mému, netrvalo moc dlouho a já prožíval ten nejšílenější a nejbláznivější orgasmus v životě.
Byl jsem úplně mimo, cítil jsem, jak mi po tváři stéká něco mokrého, vnímal jsem, jak pevně svírám a tisknu k sobě Grigoryho, jako bych ho už nikdy nechtěl pustit, a třásl se tak, že i list ve větru by mi mohl závidět.
Grigory
Byl jsem z Lea úplně mimo. Netušil jsem, že to bude až tak intenzívní, ale když mě přivítal jeho úzký prostor, doslova jsem se třásl na každý další pohyb, každé další otření.
Můj penis byl Leem doslova obalen, otírání o jeho stěny mi přinášelo neskutečnou rozkoš, doslova mě to rozpalovalo víc a víc s každou další vteřinou.
A když jsem ho slyšel, když se proti mně vzepjal a sám mi začal vycházet vstříc, byla to snad ta poslední pověstná kapka.
Už jsem se ani nemohl držet zpátky, bral jsem si jeho zadeček s takovou razancí, že jsem musel položit ruce za jeho ramena, abych se do toho mohl ještě víc opřít a on mi neprošel zdí.
Své hlasové projevy jsem, stejně jako on, už ani já nedržel v sobě. Dával jsem najevo, jak moc se mi to líbí, a jak moc dobře mi v tuhle chvíli je.
Přišli jsme ke konci skoro současně. Leo chvilku přede mnou, kdy se jeho sperma dostalo až k jeho tváři, jak byl skrčený a zavěšený na mě. A já, když to viděl, a cítil, jak mě v sobě pod tlakem orgasmu svírá, chraplavě jsem zasténal, a po další vteřině začal plnit jeho zadeček svým sperma. Zasunul jsem ruce pod jeho ramena a zatnul do nich prsty. Ty fleky, co tam bude mít, nejspíš nějakou chvíli nezmizí, ale je mi to jedno. Stejně jako mi bylo jedno, že mám dodrápané záda… Patřilo to k tomu, a o to, to bylo ještě lepší…
„Leo,“ zachrčel jsem, když jsem pak na něj dolehl, jak jsem se už nedokázal držet opřený na loktech.
„Jsi prostě… neskutečný… a…“ olízl jsem mu sperma z jeho tváře, „opravdu dobře chutnáš…“
S pár dalšími pohyby, abychom si to opojení užili co nejdéle, jsem ho pak začal líbat, abychom tomu dali ten správný punc…
Leo
Slyšet Grigoryho sténat a vidět jeho vzrušení byla pro mě ta největší odměna.
„To ty… jsi… neskutečný…“ zachraptěl jsem, když jsme se na okamžik přestali líbat.
Sundal jsem své nohy z jeho krku, ale jen proto, abych je mohl přehodit přes ty jeho.
Prsty jsem zahrábl do Grigoryho vlasů a znovu mu nabídl své rty.
Nemohl jsem se prostě nabažit jeho chuti.
„Grigory…“ zašeptal jsem a jednu svou ruku stáhl na jeho tvář. „Tohle všechno… připadá mi to… jako sen… pořád… pořád nechápu, proč… proč já…“
Usmál jsem se, a pak se k němu znovu přitiskl a pevně ho objal kolem krku.
„Ale… děkuju… za všechno…“ zašeptal jsem mu do ucha.
Pak jsem se i s Grigorym znovu překulil, a jako bych svá slova chtěl potvrdit i činy, začal jsem jeho hruď zasypávat polibky.
Čím níž jsem se sunul, tím víc ze mě Grigory vyjížděl, až jsem nespokojeně zabručel, když jsem ucítil to náhlé prázdno.
Jeho krasavce jsem ale dlouho o samotě nenechal.
„Mhmmm…“ zabručel jsem s plnou pusou hned potom, co jsem Grigoryho penis vzal do pusy.
To šimrání v bříšku a příjemné mrazení kolem páteře na mě znovu udeřilo plnou silou, jako by mé tělo chtělo dohnat ten ztracený čas.
Když jsem si s Grigoryho penisem dost vyhrál a dech se mi znovu zkrátil, vysunul jsem se zase nahoru a zadečkem se otřel o jeho klín.
„Chci ještě jednou… abych se ujistil… že to není sen,“ zamumlal jsem do Grigoryho úst, jednu svou ruku protáhl mezi našimi těly, abych si mohl Grigoryho penis pěkně nastavit, a pak jsem se na něj jednoduše nabodl.
Většinu mého výkřiku utlumily Grigoryho ústa, zbytek jsem věnoval stropu, když jsem se narovnal do sedu a zaklonil hlavu.
Grigory
Byla to neskutečná jízda. Užíval jsem si toho, jak si mě Leo osedlal a projížděl se na mě jako na rodeu.
Mohl jsem se mu naplno věnovat, mé ruce se věnovaly jeho tělu, pohrál jsem si s jeho penisem, kuličkami, nacpal jsem prsty i do jeho dírky, když na něj šel orgasmus. A bylo mi jedno, jestli jsme slyšet nebo ne, prostě jsme si to užívali naplno…
Na to, jak byl Leo ze začátku protivnej, jak byl odtažitý, jak byl nesmělý a stydlivý, tak teď se naplno projevilo jeho pravé já.
A já byl potěšen, že jsem u toho mohl být. Že jsem poznal i tuhle jeho stránku, která se mi opravdu moc líbila. Myslím, že jsme byli spokojení oba dva…
„Nechápu, jak o tobě mohl někdo pochybovat,“ přitáhl jsem si Lea na hruď a hladil ho jednou rukou po zádech a druhou jsem si hrál s jeho vlasy.
Bylo mi moc dobře. Byl jsem příjemně unavený, měl jsem skvělý sex s krásným klukem.
A nejen to. Opravdu mi jeho společnost dělala dobře, tak nějak jinak než s klukama, i když je mám rád.
Natáhl jsem se pro deku a přehodil ji přes nás, aby Leovi nebyla zima. Jen jsem se usmíval do tmy, a cítil, jak mě začínal přemáhat spánek. Ještě chvíli jsem se to snažil překonat, ale bylo to silnější než já. Jen mi moje ruka sjela na jeho zadeček, a pak už jsem nevěděl o světě.