Ziro
Nejednou mě něco čaplo a vytáhlo z vany. Záhadně jsem hned přistál na posteli. Když jsem však uviděl jeho, bylo mi jasné, že tohle nebude jen tak. Vrčel jsem, ale bylo mi to prd platné…
Polibkem mi všechen obsah lahvičky nalil do úst a stiskl mi bradu i nos, abych to všechno vypil. Jak já ho nesnáším… Pořád nic nechápe.
Jaké bylo mé překvapení, když jsem se nemohl hýbat. Byl to opravdu ochranný lektvar? Nebo se mě tu snaží spoutat?
Jak se přede mnou svlékal, málem jsem se zapálil. Zprudka jsem dýchal a nedokázal zastavit své touhy…
„Nevím, proč si ho udělal, já se v tobě nevyznám,“ prskal jsem na něj, ale ten prašivý lektvar jsem už spolknul.
„Neposloucháš mě, jinak bys tohle nedělal… Já ti řekl, jak na tom jsem a ty mě zase líbáš? A hladíš mé tělo? Proč mi to pořád děláš? Jsem jen tvoje hračka, tak proč?“ nezvládl jsem to a začal jsem brečet.
„To ty mi ubližuješ…“ tiše jsem jen zašeptal. „A vy máte vrozené, že ničíte životy… Já… Proč tohle cítím? Označení znamená napořád a já se nechci pořád vracet k někomu, kdo mě nemá ani rád…“
Mluvil jsem už tiše a mé tělo se chvělo, jak se ho dotýkal a hladil. Když se do mě zakousl, jen jsem se prohnul proti němu a přijímal sání mé krve. Mravenčení mi projíždělo tělem a moje vzrušení ztvrdlo. Každý jeho dotek se vpaloval do mého těla a já cítil, jak se značka na mém rameni dostává na povrch. Rve se ven z kůže, aby se zakousla do jeho ramene.
Saisho
Může být rád, že nemám čas odpovídat, jinak bych mu něco řekl pěkně od plic. Sál jsem jeho krev a cítil velký příval energie. Pustil jsem jeho krk, když se Ziro proti mně začal prohýbat, a tlačil se na mně svým nabuzeným rozkrokem.
Tak rychle jsem ho zahřál, usmál jsem se v duchu.
Zvedl jsem hlavu.
„Myslíš, že tě neposlouchám? To ty ve své zlobě a svém uzavřeném ukřivděném já neposloucháš. Vidíš pořád všechno tragicky, neustále urážíš druhé, i když to s tebou myslí dobře. Máš tendenci jim vnucovat něco, co ani nejsou. Děláš rozhodnutí za druhé, aniž by ses na chvíli zastavil a přemýšlel, než něco vypustíš z té tvé krásné pusinky. To, že ti ubližuji, vidíš jen ty. Jen se chovám tak, jak ty mi to dovoluješ…“
Přisál jsem se k jeho rtům, když zase chtěl protestovat. Už toho mám sakra dost. Můj jazyk dravě a vášnivě zaútočil na ten jeho. Pátral jsem v jeho ústech po čemkoli, co by mi napovědělo, že to chce stejně jako já. Ale stačil mi jeho horký a zrychlený dech, jeho třes po těle, jeho pevný rozkrok. A k tomu všemu, jeho rameno začalo hřát víc, než jiné části jeho těla a ukázalo se na něm zvláštní znamení. To je zřejmě ta značka.
Kašlal jsem na to. Kdybych to nechtěl, nebyl bych tady. Své polibky jsem přesouval níž. Chvíli jsem dráždil jeho bradavky, ale tentokrát jsem se na nich moc nezdržel. Chtěl jsem z něj ochutnat víc. Pohladil jsem ho mezi nohama… Jeho penis byl už pevný a vztyčený a čekal na jakoukoli pozornost. Odhalil jsem jeho špičku, a setřel první kapky touhy…
Už není proč váhat.
Olízl jsem jeho žalud a pak si celý penis vsunul do úst. Pomalu jsem ho začal laskat, olizovat, vyjížděl jsem s ním ven a zase zpátky… Sem tam po něj lehce přejel zuby… Své vlhké prsty jsem natlačil na jeho otvor. Ale tentokrát jsem již nenaznačil vniknutí. Tentokrát jsem jeden, potom druhý prst zatlačil dovnitř, jak nejvíc to šlo a začal ho dráždit i v tom jeho úzkém prostoru…
Ziro
Neposlouchá mě, to už je naprosto jisté a proč taky? Celý se chvěji, a kdybych nebyl tak hrdý, tak mu řeknu, že toužím přesně po tom, co mi dělá…
Myslel jsem, že se mi zatemnil mozek, když vsunul moje vzrušení do svých úst. Byl jsem naprosto mimo tento prosto… Ztratil jsem se na cestě…
Cítil jsem každé jeho podráždění zuby, když přejížděl po té jemné kůžičce a stahoval ji dolů.
Každé olíznutí jeho hrubým jazykem…
I to, jak do mě zasunul prsty, při prvním, jsem lehce zatajil dech a při druhém, jsem již nedýchal. Jen jsem se prohnul a rychle dýchal, abych se uklidnil. Ale neexistovala možnost, že se dá uklidnit mé splašené srdce….
Zavřel jsem oči a nechal ho, ať si se mnou dělá, co chce. Protože to chci stejně, jako on. Tedy, doufám, že i on to chce…
Najednou mou hrudí projela silná bolest a znamení vyjelo ven z mého ramene. Bylo cítit, jak se pálí kůže a já si nedovolil otevřít oči. Bylo mi jasné, že se právě vpálila do jeho těla a odteď, jsem jeho…
I tak se budu bránit, ale teď…
Jen jsem hlasitě zasténal a prohnul se ještě víc proti jeho prstům, když jsem cítil, jak mi tělem projíždí mravenčení. Chtěl jsem to, jeho, všechno…
„Saisho…“ zasténal jsem hlasitě, jako bych ho volal.
Saisho
Dráždil jsem jeho nitro a zpracovával jeho chloubu. Ještě chvíli … Už to pomalu nedávám. Penis se mi bolestivě otírá o jeho nohu a žádá si taky kus pozornosti. Cítil jsem mírný třas ve svalech, jak moc mě touha po Zirovi pohltila. Mé studené tělo se zahřívalo na lidskou teplotu, srdce chytilo zběsilý rytmus a krev se rozproudila tělem, jak divoká řeka.
V momentě, kdy jsem ucítil bolest v rameni, Ziro vykřikl mé jméno… Kašlat na nějaké rameno… Chci ho… Chci ho tam moc, že už je mi jedno, co se stane.
Zvedl jsem se do kleku, chytl ho za boky a přitáhl si ho k sobě.
„Uvolni se, Ziro…“ řekl jsem polohlasně a doufal, že mě slyší.
Nastavil jsem se proti němu a opatrně zatlačil. Cítil jsem, jak se stáhl a nechtěl mě pustit dál. Měl jsem pocit, že mi snad vyskočí srdce z hrudi. Je tak těsný, zatraceně. Chytl jsem jeho nohy pod koleny a přitlačil mu je víc k tělu. Naklonil jsem se nad ním.
„Dýchej zhluboka…“
Kousek jsem z něj povyjel a znovu zatlačil. Tentokrát jsem se dostal o něco dál. Znovu jsem kousek povyjel a znovu zatlačil. Zopakoval jsem to několikrát. Kousek po kousku jsem se do něho dobýval, až jsem v něm nakonec byl celý na doraz. Na chvíli jsem zůstal nehybně, abych trochu vydýchal to šílené napětí. Zapíral jsem se rukama o matraci s jeho nohama omotanýma kolem nich. Sklonil jsem se až k němu a s polibkem plným vášně jsem se v něm začal pohybovat v pravidelných rytmech. Nejdříve pomalé, celou délkou. Postupně se zkracovaly a zrychlovaly. Rychle jsem oddechoval a občas z mých úst vyšlo zasténání, když mnou projížděly nekontrolovatelné vlny vzrušení.
Ziro
Dál mě dráždil a já se cítil, že jsem zcela pohlcen jeho touhou. Ten úžasný pocit, který mi projížděl tělem a já se mu s chutí dával, najednou přestal. Vystřídala ho prudká bolest, která zachvátila můj otvor… Bolelo to a já cítil, jak jsem ho moc stiskl, ale ani já se nedokázal uvolnit.
Proč to tak bolí?
Ale jeho hlas, tolik mě uklidňoval a jeho klidný přístup, kdy se sám musel ovládat, mě začal uvolňovat. Jeho pevnost v mém nitru, mě zcela vyplnila a já cítil každý nepatrný pohyb. Bylo zvláštní, že jsem cítil velké horko, jako kdyby přicházelo z něj. Otevřel jsem oči, když se začal měnit jeho pohyb a on ze mě začal vyjíždět a znovu se vracel.
„Saisho… Ahhh… Saisho…“ chtěl jsem něco říct, ale nešlo to.
Už se vše změnilo a já si začal užívat jeho penis ve svém vstupu. Jak zvláštní, dát se muži a ještě mu patřit…
Saisho
Nepřestával jsem se pohybovat a pomalu stupňoval všechno mé i Zirovo vzrušení na maximum. Ziro sténal a občas ze sebe vydal zavrčení, jako by chtěl něco říct. Místo toho mě jen chytil za lokty a pevně sevřel.
Začal jsem se v tom všem ztrácet. Ztěžka jsem oddechoval…Spíš jsem se snažil dýchat… Rukama jsem svíral plachtu na posteli a snažil se, aby se mi nepodlomily.
Když se všechno to mravenčení rychlostí blesku z celého těla stáhlo do jednoho místa, jen jsem zasténal. Zavřel jsem oči a začal jsem plnit Zirovo tělo svou horkou várkou semene. Jen na chvíli jsem se zastavil, abych vstřebal ten první největší nápor toho úžasného pocitu. Vědom si toho, že Ziro ještě nedosáhl svého konce, jsem se opět začal pohybovat, aby cítil to tření uvnitř sebe, a jednou rukou jsem uchopil jeho chloubu, naběhlou již k prasknutí. Každá žilka byla vystouplá, každý záhyb kůže byl tím napětím vyhlazen. Sevřel jsem ho v dlani a začal rychle třít, dokud jsem neucítil, jak mi mezi prsty protéká jeho důkaz, že i on je u konce a snad i spokojen.
Ještě pár pohybů rukou, dokud se jeho penis nepřestal cukat a pak jsem ho pustil a dolehl na jeho tělo. Oba jsme rychle oddechovali a já k tomu přidal i spokojený úsměv. Opravdu spokojený. Na okamžik jsem si položil ruku na rameno. Pak jsem zvedl hlavu a podíval se na Zira.
„Takže jsem teď už tvůj?“ zeptal jsem se ho se spokojeným úsměvem a hned na to, aniž bych počkal na odpověď, jsem si ukradl dlouhý horký polibek plný vášně.
Ziro
Byl jsem na své hranici… Moje tělo se nastavovalo jeho pohybům a já se hýbal ve stejném rytmu. Vše ve mně bouřilo a já se rozpaloval, jak pec. Pevně jsem sevřel rty, když jsem ucítil příval jeho horka do mého nitra a to mě ještě víc rozpálilo.
Chtěl jsem okamžitě víc. Uvolnit se… Abych neprasknul… Ale on se na chvíli zastavil a já se taky vydýchal, protože se mi nedostávalo vzduchu…
Zase začal a jeho pohyby se spojily s laskáním mého penisu. To jsem už nebyl schopen udělat nic, jen spokojeně vydechnout a vše, co mě svazovalo, jsem vypustil na jeho břicho.
Nedokázal jsem popadnout dech a ten nádherný pocit, kdy mi tělem projíždělo tisíce mravenců a já stále měl jeho penis ve svém nitru, mě uspokojovalo.
Nechtěl jsem ho ještě pustit a tak jsem ho strhl na svou hruď, když se oddálil po polibku a obmotal kolem něj své nohy, aby mi neunikl.
Políbil jsem ho… Líbal jsem ho se vším, co k němu pro tuto chvíli cítím.
„Ano, jsi můj. Ale já tvůj také… A jen doufám, že víš, do čeho si se uvrtal. Nemám tak silnou krev, jako Tomoko, má tě nedokáže změnit na vlka, ale rozhodně tě pozmění. Bude zábavné pozorovat, jak si mimo z toho, co se s tebou děje. Jsi většinou tak ledově klidný,“ usmál jsem se a pohladil jeho znamení na rameni.
Znamení se jen černě zalesklo a vlčí hlava se ukázala v celé kráse…
Saisho
„Říká se, že první sex bývá bolestivý. Asi měli pravdu… První sex s tebou fakt bolel,“ zasmál jsem se a promnul si rameno, kde se mi vypálilo vlčí znamení a kůže v tom místě byla docela citlivá. Ale nic co by nespravila správná mastička.
„Jak se cítíš?“ zeptal jsem se.
Nadzvedl jsem se a nechal ze Zira vyklouznout můj ochabující penis. Poklekl jsem mezi jeho nohama a jemně, konečky prstů jsem mu přejel po jeho vlhké dírce, ze které vytékala trocha mého spermatu. Opatrně jsem to podrážděné místečko pohladil.
„Na tohle taky dáme mastičku.“
Chytl jsem Ziro za ruce a v opatrně ho vytáhl do sedu. Jeho nohy jsem si omotal kolem pasu a přitáhl si ho do objetí.
„Počítám, že z těch mých změn budeš mít asi legraci, co?“ políbil jsem ho na krk. „Nejspíš to bude něco, co se neshoduje s upírským životem,“ políbil jsem ho na prsa. „No, necháme se překvapit,“ políbil jsem jeho bradavky, které stále měly svou tvrdost a objel jsem jejich hroty a i dvorce jazykem na omluvu, že jsem si jich předtím tak málo všímal. Má je tak krásně zbarvené a chutné. Nasál jsem jednu mezi rty.
Ziro
Zarazil jsem se nad jeho větou…
„Jak první? Moje to bylo první milování, ale já… Nemyslel jsem si, že i tvé? Já myslel… No… Hmmm… Že jsi měl hodně partnerů. Nebo ne? Jsem teď… No… Překvapený… Nečekal bych to,“ opravdu jsem byl z toho rozrušený.
„No, cítím se bolavý. Docela to bolelo a ještě bolí, ale bylo to… Hezké… Bylo to krásné,“ řekl jsem s přivřenými víčky, protože pohladil mou dírku.
„Asi to bude potřeba a ty mi ji tam natřeš?“ hned jsem zčervenal.
Najednou mě vytáhl do objetí a já se cítil, tak v bezpečí.
„Já jen doufám, že tohle není sen a ty se hned nerozplyneš,“ šeptal jsem mu do ucha. „Smát se asi budu, ale ty máš rád můj úsměv, ne?“
Jeho rty se přemístily na moje bradavky a laskal je. Zase mnou projelo to mravenčení a já se prohnul. Jen slabě jsem zasténal v náporu vzrušení, které mé tělo znovu zachvátilo.
Saisho
Neměl jsem to srdce Zirovi říct, že není můj první… Na to bude vhodnější doba. Laskal jsem jeho bradavky a nejspíš se mu to moc líbilo, když tak krásně zasténal. Opatrně jsem ho položil na postel a pokračoval v laskání. Líbilo se mi, jak byl červený, jak vzdychal a sténal, jak se prohýbal… Každičký centimetr jeho kůže jsem ošetřoval polibkem až k pupíku a zase se vracel zpátky nahoru. Olízl jsem dvě malé ranky na krku po mém kousnutí.
„Jseš opravdu nádherný, Ziro…“ v ruce jsem protáhl jemně jeho ocas. „Jsi krásný ze všech stran,“ zašeptal jsem mu do ucha. Olízl jsem ho a pak jemně skousl. Zřetelně jsem cítil, jak se zachvěl. Přemístil jsem se k druhému uchu.
„Myslíš, že bychom mohli pokračovat?“ olízl jsem mu i druhé ucho a špičkou jazyka zajel dovnitř a hned ven. Opovědí mi bylo další sladké zasténání.
Ziro
Nenechával mě vydechnout a pokračoval v dráždění mého těla. Tak a teď mi došla ta lež…
„Nejsem tvůj první, jen jsem si to blbě vyložil, že? Tohle bys jinak neuměl. Zase ty tvoje lži, jak dlouho mě budeš ještě lhát? No nic, nemá cenu to s tebou řešit. Jen doufám, že víš, že jsou vlci velmi žárliví a pokud se budeš milovat s někým jiným, nemám problém, tě zakousnout a roztrhat ti hrdlo. Neodpouštím…. Nikomu… Pokud mě podvedeš, už nikdy ti neodpustím. To je označení… Zjistím vše… Můj čich je velmi dobrý,“ vrčel jsem na něj a sehl se k jeho krku.
Tesáky jsem přejel po jeho kůži a kousl jsem ho…
„Můžeš pokračovat, ale pořád to bolí…“
Olízl jsem mu místo, kde jsem ho kousl a ucítil jeho krev, která lehce vytékala.
„Chutnáte zvláštně, víš to?“
Chytil jsem jeho tváře a políbil ho. Dlouze a něžně… Otřel jsem se jeho vzrušením o jeho a hlasitě jsem zasténal, když mnou znovu projelo to mravenčení.
Saisho
Poslouchal jsem ho, co říká a přemýšlel, jestli používá uši na to, aby poslouchal, nebo jestli je má jen na ozdobu. Tak jestli to takhle bude pořád, nejspíš se brzy navzájem zabijeme. Zavrčel jsem a už otvíral pusu, že mu pěkně něco řeknu od plic, ale o mě v tu chvíli kousl do krku.
Zatraceně… Tohle… S tím se zlobit dlouho nedokážu…
A když mi pak sám od sebe věnoval polibek, už jsem nechtěl ničím dalším kazit tuhle hezkou chvilku. Vyříkat si to můžeme později. Tiskl jsem ho k sobě, a když se o mě otřel svým rozkrokem, myslel jsem, že vyletím z kůže. Tak intenzivní… A přitom jsem se před chvíli udělal, stejně jako on… Nejspíš si budeme stačit navzájem…
Opustil jsem jeho ústa a převrátil ho na břicho. Hladil jsem ho po zádech a své ruce následoval polibky. Jazykem jsem přejížděl po jizvách, které vypadaly tak sexy. A když jsem skončil dole u jeho zadečku, promnul ho v ruce a políbil každou stranu zvlášť, Ziro táhle zasténal a já chtěl ošetřit jeho bolavé místečko.
Ziro byl pěkně rozjetý a já se dostával do ráže, když se docela zřetelně ozvalo bouchnutí dveří a pak hlas Maro. Do prčic. Vyrušit mě zrovna v tom nejlepším… Tak tohle si nedovolí nikdo, ani kdyby šlo o život. Můj vztek okamžitě vystřelil z mých očí a já jimi propaloval nezvané hosty. A on si ještě dovolí říkat něco o chůvách? Mně? Nikdy jsem ho nebil, ale tentokrát mu asi nasekám na zadek. Takhle jsem jen po něm hodil ohnivou kouli, které se mi ze vší té nahromaděné vzteklé energie vytvořila v ruce. Stihl uhnout, zmetek jeden. To mu nedaruji.
Ziro
Ihned mě převrátil na břicho a začal mi jazykem přejíždět po jizvách. Moje záda… Sakra… Každý dotek jeho drsného jazyku mě vzrušoval víc a víc… Zarýval jsem se drápy do matrace, a hlasitě sténal jeho jméno. Jako kdybych si ho vypaloval do hlavy…
„Saisho… Saisho… Ach… Saisho… Chci víc… Tebe…“
Opravdu jsem se cítil, jak nadržená Leiko. Jsem najednou nějaký chtivý, se mi zdá.
Najednou se dveře rozrazily a v nich stál Maru a za ním rozesmátý Tomoko. No super, přemýšlel jsem, kam se mám zahrabat, ale moc možností nebylo. Jen jsem zcela zrudlý spadl na postel a hodil přes sebe deku.
Viděl jsem, jak Saisho zuří a slyšel, jak Maru něco říká o chůvách… Hmmm??? Když odešli, Saisho ještě vztekle hodil na dveře něco, jako ohnivou kouli. Jen jsem ležel a dával mu na obdiv svůj pevný zadek.
„Tak půjdeme za nimi na ten zámek… Nebo…?“ usmál jsem se a olízl jeho klouby na ruce, kterou měl vedle mé hlavy.
Saisho
Zpátky do světa mě probudil hlas roztouženého Zira. Olízl mi ruku a já okamžitě roztál.
„Kašlem na ně. Počkají…“ zašeptal jsem mu do ucha a jemně ho skousl.
Znovu jsem ho začal líbat na krku a na zádech a ocas, kterým stále švihal, a nervózně se mu třásla špička, jsem chytil do ruky a hladil ho pro i proti srsti. Druhou rukou jsem jen zkusmo zajel k jeho vstupu, ale při zjištění, že je stále dost uvolněný a vlhký, jsem se tam nasměroval rovnou a zatlačil. Na moment jsem se zastavil. Položil jsem mu dlaň na záda, párkrát jsem mu projel páteř a pak ruku přemístil pod něj, kde jsem si vzal do parády jeho erekci. Přidržoval jsem si jeho vlčí ocas a pomalu začal najíždět a vyjíždět dokud jsem se nedostal ke svému tempu.
Ziro
No, odpověď na sebe dlouho nenechala čekat. Ihned se znovu vrátil k tomu, kde skončil.
Jeho horký a drsný jazyk přejížděl po mých zádech a hladil i můj krk. Sténal jsem. Tohle se mi moc líbilo a rozechvělo to mé tělo, které dychtivě toužilo po jeho dotecích.
Najednou mi chytil ocas a začal po něm přejíždět. To bylo jako by chytil žhavou lávu a čekal, že vybuchne…
Byl jsem zase mimo. Tak moc, že jsem nezaregistroval, že mi strčil prsty do mého nitra a ihned je vytáhl… Ale to, že se tam napasoval sám, to už jsem cítil až moc…
Ještě to bolelo. Před chvílí to bylo mé poprvé a znovu si mě bral…
Ale když mi přejel po vzrušení a laskal ho rukou, uvolnil jsem se. Stále jsem ho svíral, ale on se dokázal pohybovat a dával tím i mě ten božský pocit, že jsem opravdu jeho.
„Saisho… Tohle je tak… Haaa… Ach…“
Nedokážu mluvit, naprosto tenhle pocit zbožňuji. Asi jsem rád ten dole, i když jsem si vždy myslel opak a toužil po tom, aby Tomoko sténal pode mnou. Jenže se to vše změnilo, když jsem poznal tuhle pijavici.
Saisho
Ziro si to tak užíval, že se jeho vzdechy a mé jméno rozléhaly po celém pokoji. To mě dostávalo do ráže ještě víc a já zapomínal na to, že je to jeho poprvé.
Vlastně už podruhé…
Užíval jsem si to tření. Místy jsem zapomínal na jeho chloubu, ale vzápětí jsem vždy zrychlil její protahování v dlani, abych mu to nahradil. Už i mé vzdechy byly hlasitější a doplňovaly se s Zirovými. Teď by klidně mohl Maro přijít ještě jednou, a já bych o tom nevěděl. Začínal jsem ztrácet pojem o realitě. Vnímal jsem jen Zira pod sebou, jak se prohýbá pod tím vzrušením a vychází mi svými pohyby vstříc a všechny ty pocity co mi tohle milování přinášelo.
Najednou se Ziro křečovitě prohnul, ztuhnul a začal mi ruku plnit svým vyvrcholením. Došel svému konci, o čemž vypovídalo i jeho sténání a nehybnost, jen jeho penis se mi škubal v ruce.
Na moment jsem vypadl z tempa, ale když jsem cítil, že se Ziro trochu uvolnil, přichytil jsem si ho už oběma rukama za boky a pár rychlými pohyby a narážením si jeho těla na sebe, jsem se dovedl k orgasmu i já. Zlomil jsem se pod tím tlakem v pase a dolehl na jeho záda. Jeho ruce neudržely váhu obou těl. Podlomily se mu, a my se zabořili do matrace, ztěžka oddechujíc a snažíce se nepřijít o zdravý rozum.
Ziro
Ovládal mě pocit, že se asi rozpadnu na tisíc kousíčků…
Jeho vzrušení v mém těle se tolik třelo o mé stěny, že já se jen marně snažil bránit tomu, abych nesténal.
Stále jsem hlasitě dával najevo, že tohle je naprosto skvělé a že po tom toužím stejně jako on.
Přejížděl po mém penisu a zároveň zrychloval tempo. Neudržel jsem se již víc a všechno svoje sperma jsem mu daroval do jeho ruky… Celé tělo se jemně škubalo a ještě vstřebávalo to, co se na něj navalilo, jako lavina…
Silné uspokojení, které bylo ještě podníceno pohyby Saishova těla… Bylo slyšet pleskající těla o sebe a to, jak si mě bere, dokud on sám nedal všechno svoje horko do mého nitra…
Dopadl na mě a mé tělo bylo již tak slabé, že jsme oba skončili na matraci…
Jen jsem oddechoval a užíval si to, že ho stále v sobě cítím…
Ruku jsem si div nevyvrátil, abych ho mohl alespoň pohladit po tváři. Potom jen bezvládně spadla k mému tělu a já zavřel oči, abych mohl odpočívat…
Saisho
Ležel jsem na Zirovi a naše těla se nadzvedávala v intervalech našeho dýchání.
Byli jsme jako jedno tělo. Opatrně jsem se z něj vysunul, abych ho nedráždil zbytečně dlouho. Už tak bude celý bolavý. Pro něj to bylo poprvé a my to dělali hned dvakrát.
Sesunul jsem se na bok, vedle něj a hladil jsem ho po zádech a po zadečku. Je opravdu krásný. Miluji ten pocit, když ruka jede po páteři, od krku dolů na prohnutou část a pak se zvedá do mírného kopečku na zadeček. A on je prostě dokonalý. Hladil jsem ho tam a zpátky a nebyl jsem schopen přestat. Úplně jsem se v tom utopil. Přitáhl jsem se k němu blíž a políbil ho na rameno, na tvář a pak jeho rty. Přestal jsem ho hladit. Lehl jsem si na záda, chytl jsem ho a přitáhl si ho na sebe. Položil jsem na něj obě ruce a zadíval se mu do jeho očí, které přitom získaly zlatý nádech, a touha a spokojenost se v nich ještě stále odrážela.
„Jseš neskutečný,“ vydechl jsem. „Tak neskutečně krásný, až se mi nechce věřit, že jsi vlk,“ pohladil jsem ho po zádech a jemně jsem v jedné ruce protáhl jeho ocas. „Tak krásný, že se mi ani nechce věřit, že jsi ještě nikoho neměl a že budeš jen můj. Vlci žárlí… hmm Ale upíři jsou docela majetničtí… Zkus někdy něco bokem a zabiju tě,“ řekl jsem docela vážně a pak jsem si ho přitáhl pro polibek.
Kdyby mě dobře znal, věděl, by, že tohle je něco jako vyznání.
Neumím říkat slova lásky nahlas… Zatím jsem k tomu neměl příležitost, nikdo mě to nenaučil za celý můj dlouhatánský život.
Nejspíš jsem nikdy nepotkal nikoho, kdo by stál za to, abych mu ty dvě krátké slova řekl.
Ziro
Přejížděl po mých zádech a hladil konečky prstů každý kousíček mé kůže… Bylo to, jakoby na mně hrál nějakou skladbu… Prst po prstu sjížděl po mé místy jizvaté pokožce a dělal za sebou cestičku, která byla tvořená z něhy a lásky…
Jemné doteky, které rozechvívaly příjemné mé tělo, jako kdybych předl…
Sám jsem se nemohl nabažit toho, že se mě dotýká. S jakou jemností a lehkostí přejíždí po mých obratlích a sjíždí na zadeček, který se vzpamatovává z toho, co ho potkalo a hned dvakrát. Ale jedno pohlazení i po něm a já pomalu zapomínal, že mě to bolelo.
Pocit bolesti nahradil silnější pocit. Ten, který zcela ovládl mé tělo a mysl.
Už to vím, ale nahlas to neřeknu. Ten, kdo to řekne první, vždy prohraje.
Ale ano, miluji ho… Tak jak s ním, mi nikdy srdce divoce nebilo…
Přitáhl si mě na svoje tělo a já cítil, jak se i on zahřívá na pokojovou teplotu. Že by jedna z věcí, kterou přináší znamení? Po jeho slovech jsem zčervenal…
„Sakra… Jsem z tohohle vždy tak rozhozený… Já krásný? To ty jsi krásný. Neskutečný? To ty se mnou děláš neskutečné věci a vlk jsem a budu,“ říkal jsem a otíral se tváří o jeho dlaň, místy jsem ji i políbil.
„Ano žárlí a hodně. Zabiješ? Pokud něco uděláš ty, skončíš stejně… Nikdy jsem neměl touhu někoho vlastnit, nebo s ním být spojen. Proto mě nikdo neměl. Jen ty jsi výjimka. Tak dlouho jsem čekal, až se objeví někdo jako ty a … A zvládne mou povahu… Ale musím uznat, že mě pěkně štveš. Víš, jak mě dostat do ráže během jedné minuty,“ jemně jsem ho políbil na jeho krásné rty a vpil se do nich.
„Měli bychom jít, můžeme pokračovat potom, co se vrátíme domů,“ mé oči se zaleskly zlatou barvou a znamení se spokojeně vrátilo do mé kůže.
Saisho
Ještě jednou jsem políbil Zira na rty a pak jsem se zvedl z postele. Oblékl jsem se a podíval se na něj, jak ještě leží v posteli a tváří se víc než spokojeně.
„Než se opláchneš, donesu mastičku. Hned jsem tu,“ pohladil jsem ho po vlasech a odešel z ložnice. Zašel jsem do jeho pěstírny. Cestou jsem se usmíval a v hlavě mi probíhal každý okamžik uplynulých minut. Jo, kdyby mě tak někdo viděl ze známých, nejspíš by si myslel, že jsem se opil.
Jo… jsem opilý Zirem…
Prohlédl jsem police, na kterých měl uložené všechno potřebné. Pak jsem vybral jednu krabičku a vrátil se za Zirem. Právě byl v koupelně a nevím, jestli nadával, že je voda studená, nebo jestli to, že ho to bolelo. Prostě jsem slyšel brblání, tak jsem se šel podívat, co to tam vlastně vyvádí.
Ziro
Sakra… Opláchnout…
Problém už byl vstát, natož dojít do koupelny. Šel jsem houpavým krokem a s mírně roztaženýma nohama… No, vidět to někdo asi by se slušně pobavil, ale já se nebavil. Došel jsem, spíše jsem se doplazil k vaně a napustil si do ní vodu. Tu jsem svými slabými plameny ohřál a pomalu vlézal do ní… Byla to… Hrůůůůůzaaa….
Taková ostrá bolest, která mi projela tělem. Asi ho ubiju… Co jsem čekal? Tohle bylo mé poprvé a já sám, jsem ho vydráždil k druhému aktu.
Nadával jsem a dál se nořil do vody… Konečně jsem si dosedl do teplé vody a začal si mydlit tělo.
Vůně z fialek se linula místností, jak jsem tvořil hustou pěnu na svém těle…
Cítil jsem Saishiho přítomnost a usmál se.
„Půjdeš za mnou? Nebo tam vystojíš důlek? Pijavičko…“
Saisho
Usmíval jsem se, když jsem slyšel Zirovy nadávky a opatrné usedání do vany. Když mě pozval do vany, neváhal jsem ani chviličku. Mastičku jsem položil na stolek a rychle ze sebe shodil oblečení. Vlezl jsem za Ziro do vany a posadil se za něj. Opřel jsem si jeho tělo o své a vzal mu z ruky houbu. I když byl už namydlený dost, přesto jsem pomalu krouživými pohyby omýval jeho pokožku na hrudi, na břiše a postupoval níž, aby byl dostatečně čistý a voňavý. Každý tah drsnou houbou jsem zjemnil hlazením druhou rukou.
„Naši vládcové počkají… A myslím, že pokud Maro nechce mít ohořelé vlasy, tak nám dají dostatek času,“ opřel jsem se pohodlně o vanu a přitáhl si Zira k sobě. „Kdybych náhodou usnul, budeš mě muset vzbudit.“
Takhle příjemně unaven a ve vaně s teplou vodou jsem už dlouho nebyl. A opravdu se mi začínaly zavírat oči. Jen podvědomě jsem pevněji Zira chytil v objetí a přitiskl si ho na sebe.
