Horká krev
Horká krev - Epilog
„Kde je rádce?!“ křičel jsem a běžel jsem rovnou do zámku.
Míjel jsem jednotlivé strážce, kteří teď stejně měli ruce plné práce. Občas jsem musel přeskočit ty, kteří již nedýchali a jen čekali na svou poslední cestu k propasti smrti. Ty, kteří ještě žili a nestačili utéct, nemilosrdně odvlekli...
Horká krev - Kapitola 30
„Kenji!“
Za ruku, kterou jsem měl stále napřaženou, mě táta strhnull zpátky a postavil se přede mne. Možná byl naštvaný, nebo chtěl zabránit strážci po mně vystartovat. Král seděl na zemi, držel se za bradu a šokovaně na mě hleděl.
„Cos to udělal?!“ pokračoval táta rozčíleně.
„Král,“ zdůraznil jsem...
Horká krev - Kapitola 29
„Král tě chce vidět, a to hned.“
Nevadil mi ani tak tátův přísný tón. Ale spíš ta poslední věta. Zvlášť, když ji zdůraznil.
Král mě chce vidět hned.
„Proč?“ řekl jsem nahlas, na co jsem zrovna myslel. „Ani krále neznám, a nevím, co po mně může chtít.“
„Je jedno jestli ho znáš nebo ne. Je to Alfa...
Horká krev - Kapitola 28
Prošel jsem dveřmi ke koupelím jako první. Už jsem chtěl vykročit k sudu s vodou, když jsem se zarazil. Ve vodě si hověl ten, o kterém byla včera řeč. A byl šokovaný stejně jako já, podle toho, jak na mě hleděl.
„Proč nejdeš?“ narazil do mě Mareo, který šel hned za mnou.
Jen jsem mlčky...
Horká krev - Kapitola 27
„Chceš s ním mluvit?“
Tahle otázka tu chvíli visela ve vzduchu, a já nevěděl, jak mám na ní odpovědět.
Za dveřmi je Mareo…
Tolik mě bolelo, když mi řekli, že byl popraven. V životě mi nebylo hůř než ten den, kdy jsem stál u strže a měl jsem chuť skočit dolů. Moc nechybělo a udělal bych...
Horká krev - Kapitola 26
„Jdu dovnitř!“
Tátův hlas se roznesl po obou místnostech, když se s jeho slovy dveře začaly otevírat.
Vyskočil jsem na nohy a začal se rozhlížet, kudy bych mohl uniknout. Kam se schovat. Opravdu jsem neměl náladu s ním mluvit. V rohu místnosti jsem zahlédl ještě jedny dveře, zamířil...
Horká krev - Kapitola 25
Nevěřil jsem tomu. Držel jsem ho v objetí, ale stále jsem tomu nemohl uvěřit.
Nejspíš jsem pořád mimo z toho všeho, co tady proběhlo. Krev mi proudí tělem tak neuvěřitelně rychle, že mám pocit, že vybuchnu. Rozletím na kusy po celém tomhle bojišti, kde čistý bílý sníh změnil barvu do...
Horká krev - Kapitola 24
Nevím, kolik jsem ztratil času, než jsem se rozmyslel co dál. Než jsem ještě narychlo pohladil ty vlasy svázané do copu, kdy ani nektar divokých včel se nemůže rovnat jejich nádherné barvě, a pak je uschoval s tím, že se pro ně vrátím…
Určitě se musím vrátit. Tolik lidí mi už několikrát...
Horká krev - Kapitola 23
Dlouho jsem klečel na té zemi. Nebyl jsem schopen vstát a odejít pryč.
Bylo tu tak zvláštní ticho, jako by i příroda okolo věděla, co je tohle za místo. Dostatečně daleko od vesnice, aby sem nedolehl žádný zvuk. Jen ticho… Ticho ještě tíživější, když si člověk uvědomil, kde se nachází…
Slunce už...
Horká krev - Kapitola 22
Byl to šok.
Tátova poslední slova visela ve vzduchu jako kletba černé magie.
Měl jsem ho před sebou, a přitom ho přes ty slzy skoro neviděl. Něco říkal, ale já ho neslyšel.
Poprava ihned… Tahle dvě slova prakticky vymazala mou existenci.
Byl jsem tu a… přitom nebyl.
Část mě jako by právě...