Nejhezčí dárek
Nejhezčí dárek - Kapitola 4 - Závěr
„Ichiro! Vstávej!“
Mámin hlas se nesl naším skromným příbytkem a neomylně došel až k mým uším.
„Ichiro! Za chvíli budeme otvírat!“
„Jo, už jdu!“ ozval jsem se nazpátek, aby věděla, že se ji opravdu podařilo mně vzbudit.
Posadil jsem se na futonu a pořádně se protáhl. V zádech mi zakřupaly...
Nejhezčí dárek - Kapitola 3
Déšť neustával, a i když drobný, přesto byl čím dál víc hustější a já cítil, jak mi oblečení postupně vlhne až na tělo. Akenovi se přilepily vlasy k hlavě a když se konečně přestal dívat k nebi, měl jsem chuť mu je stáhnout z čela. Už mi cuklo v ruce, ale na poslední chvíli jsem se...
Nejhezčí dárek - Kapitola 2
Stáli jsme před tou vysokou bránou a já se nemohl na Akena vynadívat. Opravdu se usmíval a mě hřál pocit, že jsem o ten úsměv zasloužil.
Byl opravdu krásný a bylo jedno v jakou denní či noční hodinu. Teď ve světle pouličních lamp byl ještě krásnější. Jakoby se kolem něj rozprostřela záře…...
Nejhezčí dárek - Kapitola 1
Často jsem ho vídával chodit kolem našeho krámku. Každé ráno ve stejný čas.
Jeho oblíbená oranžová mikina zářila do okolí a bylo to, jako by na chvíli naší uličku osvítilo slunce. Občas, když procházel, ohlédl se a usmál se.
A ten den byl pro mne vždycky krásnější.
Chodíval jsem spát s tím, že...