Pořád jsem to já...
Pořád jsem to já - Kapitola 22 - Závěr
Mashiro
Jen jsem se nechal konejšit teplem, které šlo od Rena, když mě odnášel, bůh ví kam. Po chvíli mě položil na zem a rozdělal oheň, choval se ke mně jako správný muž, což jsem já nebyl. Hned, co jsem měl šanci, celé jsem to chtěl vzdát a nedat jim možnost mě z toho dostat, byl jsem...
Pořád jsem to já - Kapitola 21
Ren
Všichni jsme se změnili do lidských podob a oblékli se. Bylo trochu chladněji, ale nebylo se co divit. Byli jsme ve skalnatých horách, dost vysoko, kde teplé letní období trvalo vždy jen krátce a pak hned nastupovala dlouhá a krutá zima. Kdo se tu nevyznal, zřejmě dlouho nepřežil, pokud ho tu...
Pořád jsem to já - Kapitola 20
Mashiro
Ten odvar, unavuje mě pokaždé, když jej vypiji. Tak moc jsem chtěl bojovat se spánkem a počkat na Rena, ale nešlo to. Nakonec se mi oči zavřely, a já usnul, jako naše malé kotě. Občas jsem letmo vnímal malé kňučení nebo vrčení našeho malého, které šlo z pokoje mých rodičů, ale věděl jsem,...
Pořád jsem to já - Kapitola 19
Mashiro
Dýchal jsem tak, jak mi ten hlas říkal, ale cítil jsem, jak moc to bolí. Moje tělo bylo v jednom ohni, a tak moc se chvělo, že mi s každým dalším nádechem docházela síla. Bylo to tak zvláštní… Tak moc.
„Sakra… Co se to tu děje. Je tu… Krev… Co to je?“ slyšel jsem Fuyukiho, jak kleje, ale...
Pořád jsem to já - Kapitola 18
Mashiro
Roztáhl jsem deku, když mě na sebe Ren přitáhl, abych ho mohl obejmout nohama a cítil to příjemné teplo, které z něj tak krásně sálá. Co nejvíc jsem se přitáhl na jeho klín a jemně se mu na něm zavrtěl. Byl jsem nahý, takže mi jen deka kryla záda a ramena, jinak nic. Líbat se s ním, je tak...
Pořád jsem to já - Kapitola 17
Mashiro
Byl jsem rád, že mě Ren už nepustil, měl jsem takovou jistotu a podle toho, jak se mi udělalo hned lépe, se to líbilo i našemu malému. Bylo zvláštní chodit těmi ulicemi, jak kdyby tu nikdy nikdo nežil. Byl slyšet hluk, cinkání příborů a sklenic o sebe. Dětský smích, pláč, jak kdyby si tohle...
Pořád jsem to já... - Kapitola 16
Mashiro
Byl jsem v nervech, až teprve když jsem za sebou uslyšel Rena, jsem se uklidnil. Stejně to ve mně vřelo. Zanechával jsem za sebou ohnivou stopu a moc dobře jsem to věděl. Nebyla taková, že by vše shořelo, ale popel to udělalo. Zastavil jsem v klusu až ve chvíli, kdy se objevila loďka, do...
Pořád jsem to já... - Kapitola 15
Ren
Vyskočil jsem na nohy, když mi Mashiro vyrazil hrnek z ruky. Chtěl jsem na něj vyjet, proč to dělá, ale po jeho slovech jsem se zarazil. Než obsah konvice vylil, ještě jsem si k tomu přičichl.
„Máš pravdu. V tom hrnku to nebylo tak cítit,“ zamračil jsem se a otočil se ke dveřím, rozhodnutý jít...
Pořád jsem to já... - Kapitola 14
Mashiro
„A je rozdíl pořád tvrdit to své, anebo si poslechnout i toho, kdo tě miluje,“ zavrčel jsem, když domluvil, a tak nepříjemně mě od sebe odstrčil.
„Vážně nevím, proč byl o tebe nemohl mít strach a nic společného s tvým podceňováním to nemá. Proč jako nemůžu mít strach o člověka, kterého...
Pořád jsem to já... - Kapitola 13
Mashiro
Hbitě jsem prokličkoval mezi stromy a schoval se tak ve čtvrtině lesa. Slyšel jsem Renovy skoky, když pod ním větvičky praskaly a jeho zařvání… Všechny chlupy na těle se mi postavily do pozoru. Měl jsem tendenci se za ním poslušně rozběhnout, skočit po něm a nechat se od něj povalit na zem....