Gianni
Li-Wei je prostě neskutečný. Vážně jsem moc rád, že jsem ho mohl poznat. I když jsem si původně přál se s ním pouze setkat jako s autorem jedné z nejlepších kuchařek, nakonec se z něho stal můj přítel.
Člověk, který mi připomíná, že život není jen o obchodech a příkazech a rozkazech, ale který mě vrací zpátky na zem, mezi normální lidi, vedle kterých si nemusím na nic hrát.
Určitě se mu bude Bianca líbit, a jak znám Biancu, hned si ho vezme pod své křídla a bude se o něj starat, jako o svého vlastního.
I jeho oběd, který, jak jsem slyšel, chystal s Chrisem, byl vynikající. A vážně nechápu, proč se styděl za svůj řez, který byl taky výborný,
Každopádně tenhle člověk navodil pozitivní atmosféru, a všechny nás dokonale uklidnil aspoň do té míry, že jsme pak k problému Sheng už nepřistupovali s náladou, kdy každý z nás měl chuť mu jít prostřelit palici. Ale bylo to dobře. Takhle jsme aspoň mohli uvažovat s chladnou hlavou, a nebyli jsme tak moc ovlivněni emocemi, které po útoku na kluky v nás všech vyvolal.
„Jestli dovolíte, začal bych jako první,“ vzal jsem si hned slovo, když jsme se tak nějak usadili a spojili se i s Jadenem. „Je toho víc, něco vám ještě řekne Remy, ale ode mne… Promluvil jsem se všemi kápy našich rodin a doporučil jim, aby se stáhli z ulic, aby měl každý někoho s sebou, a aby se nepletli policii pod nohy. Tím, že Sheng zaútočil na mé lidi, považuji za nutné, aby se každý chránil. A taky jsem chtěl, aby se stáhli z dalšího důvodu. Tady…“
Vytáhl jsem dvě objemné složky a položil je na stolek.
„Tohle je práce za přibližně 7 měsíců. Všechno, co bylo možné zatím zjistit o Shengovi. Jeho kontakty jsem vám již dal. Tohle se týká všeho ostatního. Všechno o obchodech jeho lidí, překupnictví, bordely, drogy, distribuce a jiné. I kontaktní místa jeho dealerů… Jediné, co tu není, jsou informace o samotném Shengovi. Hlídá si své soukromí, ale myslím, že Remy by k tomu něco mohl říct.“
Remy
I když jsem byl zpočátku proti tomu, aby Gianni mimo Joshuy a Xi-Wanga řekl, čím se v podstatě živí, byl jsem rád, že v případě Li-Weie udělal výjimku.
Vypadalo to, že sám Li-Wei má na Gianniho velký vliv. Ukazuje mu v podstatě jeho samého před pár lety, a to ho nutí být ještě lepším člověkem, protože nejspíš podvědomě nechce, aby Li-Wei zažíval to, co Gianni v případě Adriana.
Byl jsem na svého muže hrdý tak, že to už snad ani nešlo, a i když jsem to nahlas nikdy neřekl, v duchu jsem byl rád, že se připletl pod nohy Nicolasovi i Adrianovi. Kdyby nebylo těch dvou a jejich šíleného plánu, Gianni by nikdy neskončil se mnou.
Občas, hlavně když jsme šli na hrob, jsem si na Nicolase vzpomněl. Kdyby nebylo Adrianova vlivu na něj, nejspíš by to teď dopadlo jinak.
Zachránil Chrisovi život. A za to jsem mu byl vděčný, i přesto, jak moc mu ublížil. S Adrianem to bylo jiné. Byl u nás zakázané téma, protože kdykoliv na něj přišla řeč, otvírala se mi kudla v kapse.
Když Gianni v obyváku promluvil a stáhl mě zpátky do reality, usmál jsem se na něj a kývl hlavou.
„O Shengovi toho nikdo moc neví," převzal jsem slovo a zvážněl. „Je to nejspíš hlavně z toho důvodu, že se jednak bojí všichni mluvit, a taky si všechny drží od těla. Kromě jednoho člověka."
Ze své složky jsem vytáhl fotku asi pětadvacetiletého štíhlého, poměrně pohledného muže s nakrátko střiženými černými vlasy a šedýma očima, a položil ji na stůl.
„Tohle je Lucas alias Loman. Jediný člověk, který je k Shengovi nejblíže. Je to jeho milenec, hacker a technicky zaměřený typ, který pro něj dělá v podstatě veškerou důležitou práci. Teda aspoň na dálku. Zajišťuje mu přepravu zbraní, drog, prostitutek, nabourává se do systémů, zařizuje odposlechy, sleduje v podstatě pro Shenga celé město. Je to ten typ, co se schovává ve stínech, ale paradoxně nadělá nejvíce škod. S tím, co víme, je pravděpodobné, že má napíchlou i policejní stanici. Sheng tam nemusí mít přímo svého špeha, předpokládám, že na to je nejspíš moc opatrný, ale je možné, že vás sleduje jinak. Peníze na to, aby dostal tu nejmodernější techniku má. A abych se dostal k tomu hlavnímu…"
Vytáhl jsem ze složky další papíry, na kterých byli konkrétní informace o Lomanovi, a i něco málo o Shengovi.
„Sheng pozítří odjíždí na pět dní mimo město na nějakou schůzku. Navrhuji zaměřit se na Lomana a zasadit Shengovi úder. Vyjebával s námi všemi dost dlouho. Máme veškeré informace i čas na přípravu. Není třeba čekat nebo si něco rozmýšlet. Pokud Shengovi dáme šach, nezazmatkuje, ale vystrčí hlavu a pokusí se ještě uhrát mat. Ale ten mu nedovolíme. Slíbil jsem Giannimu, že se budu držet bokem. Chápu, že máte své postupy, ale Loman je pro nás důležitý. Pokud byste nesouhlasili s jeho dopadením…"
Podíval jsem se na Gianniho a mírně se zamračil.
„Nejspíš budu muset sám podniknout jiná opatření k jeho chycení," dodal jsem a vrátil se pohledem zase k ostatním.
Xi-Wang
Hned jsem popadl jednu z těch složek a začal jsem ji procházet.
Musel jsem uznat, že to bylo dobře zpracováno, přehledně, a bylo tam tolik informací, že se mi z toho málem zatočila hlava.
A za těch sedm měsíců toho stihli víc, než kdyby to samé dělali policajti. Přeci jen je v mafii víc lidí a všichni mají zájem o to, aby to už se Shengem, skončilo.
„Mám návrh,“ promluvil jsem do ticha, které nastalo po Remyho slovech.
Rozhodně Mark přemýšlel, co s tím. Pokud by se do toho pustil Remy sám, znamenalo by to válku mezi mafiemi, což nikdo z nás nechce.
Bylo by to hotové peklo, a jak je známo u čínské mafie, tak ti v rukavičkách na nikoho nejdou. Nejdříve vystřelí a pak se ptají.
„Marku,“ otočil jsem se na svého šéfa. „Počítám s tím, že máš moji složku, veškerá doporučení z Hong Kongu dopodrobna pročteny. A víš, jakým způsobem jsme zaútočili a podkopali základy Shengovu bratrovi. Sice ho to nepoložilo úplně, ale stačilo to na to, abychom ho nahnali někam, kam on nechtěl. Tady těch informací máme daleko víc, a musím uznat, že je to precizně zpracováno, a byla by škoda toho nevyužít. A je mi jedno, od koho ty informace jsou. Navrhoval bych udělat zátah. Sehnat co nejvíc lidí, a i když nepokryjeme všechno, co tu je, mohli bychom se zaměřit na ty nejdůležitější body. A navíc… Sebrat Lomana, jen Lomana, by mohlo znamenat problém. Takhle, když sebereme víc lidí, včetně jeho, můžeme Lomana schovat někam, kde ho Sheng nenajde, i kdyby měl štěnice třeba v policejním prezidiu. A pokud zatkneme více lidí, nebude to tak okaté, jako kdybychom se zaměřili jen na Lomana.“
Odložil jsem složky na stůl a zadíval se na ostatní.
U Remyho jsem si byl jistý, že rozhodně čekat nebude. Když ucítí náznak pochybnosti, nebo odmítnutí, sebere se, sebere i Gianniho a odtáhne pryč. A budeme moct čekat, že se něco začalo hýbat. V tomhle případě, by ho nejspíš ani Gianni nedokázal zastavit, a může se mračit sebevíc.
Co se týká Chrise a Jadena, tak nejspíš by Jaden reagoval stejně jako Remy, už jen proto, že taky zmlkl a bylo vidět na obrazovce vidět, jak moc přemýšlí. Dokonce si založil i ruce na hrudi a jen se zamračeně díval do kamery.
U Thomase a Joshe jsem věděl, že v první řadě budou akceptovat Markovy názory a rozkazy, a Mark…
U něj jsem absolutně nevěděl, jak se rozhodne. Jestli přijme Remyho nabídku, nebo mou, nebo obě dohromady. Ale znamenalo by to pro nás v příštích pěti dnech hodně práce, která však může vést k nějakému zdárnému výsledku a Shengovi můžeme podkopnout pořádně nohy.
Mark
Tušil jsem, že s něčím Xi vyrukuje. Určitě ho muselo štvát, že původní plán na křivého poldu nevyšel, a tak se nejspíš mohl cítit nevyužitý.
Ale opět mě ujistil o tom, že je skvělý policajt. A že pokud není možná jedna varianta, začne uvažovat nad náhradním plánem.
Jo, měl jsem jeho složku přečtenou, i jeho doporučení. Ale co se týká případu Zhuanga, k tomu jsem moc informací neměl. Tohle si Čínská vláda samozřejmě tajila. Jen jsem věděl, že to byla nějaká větší akce.
I u nás se dělají zátahy většího rozsahu. A uvažoval jsem o tom...
Jen, nejde to snadno. potřebovali bychom nějaký čas na přípravu. Nemůže to být spíchnuto horkou jehlou. A taky zatykače, povolení a jiné nesmysly. Prostě byrokracie, která brání rychlé akci.
Informace máme, ale projde to, když přijdu za soudcem a prokurátorem s tím, že jsme je získali od mafie?
Je to sázka do loterie...
A Thomas to ví, proto doteď neřekl ani slovo, jen s pohledem na mě čekal nějakou odpověď.
„Říkal jsi, že odjíždí pozítří? To jsou dva dny. Odjíždí na pět dní. Pokud budeme počítat že se pátý den vrací, tak máme dva plus tři dny, protože ten čtvrtý den bychom museli udeřit. V noci z třetího na čtvrtý, abych byl přesnější. Určitě je dobrý nápad mu takhle podrazit nohy. Ale nejdříve musím tohle probrat se soudcem, a samozřejmě s Clarksonem. Dejte mi chvíli. Musím si to dobře promyslet. Ne, že bych vás chtěl z něčeho vyšachovat, jsme vděčni za tyhle informace, ale rád bych teď byl o samotě s Joshuou, Thomasem a Xi-Wangem. Pokud jste proti, můžeme tuhle akci hned odpískat."
Poslední slova patřila Remymu a Giannimu. Ale ať už se na to dívali, jak chtěli, nesednu před nimi na zadek okamžitě, jak s tímhle přijdou. Musím to probrat s klukama.
„Stačí mi půlhodina. Rozhodnutí je na vás..."
Remy
Když Mark domluvil, podíval jsem se na Gianniho, a pak vstal.
„Než odejdu, chci říct ještě jednu věc. Xi-Wangův nápad není špatný. Je dobrý. Samotného mě to napadlo, ale asi je vám jasné, co by se stalo, kdybysme ty razie udělali sami. Myslím, že válku mafií tu nechce nikdo. Samozřejmě, pokud ale bude potřeba, tajně vám půjčíme lidi. Chápu, že jsou věci, které nám nemůžete sdělit, a které musíte probrat s vašimi nadřízenými. Ale… chápejte i nás. Chceme to už ukončit. A předpokládám, že raději tu budete mít nás než Shenga. Tím chci říct, že pokud se to bude na naše měřítka zbytečně protahovat, zakročíme. Bez ohledu na to, jestli jsme teď seděli u společného oběda. A, ještě jedna věc. Pro Lomana si zajdeme, s vámi nebo bez vás. Zátah na Shenga mu udělá čáru přes rozpočet. Ale útok na Lomana ho vytáhne na světlo. To je asi vše, co k tomu řeknu. Až budete rozhodnutí, zavolejte," s těmi slovy jsem pomohl na nohy Giannimu a vytáhl ho ven z obýváku, a pak i z domu, kde jsem se opřel o auto.
Netušil jsem, jak naloží s tím, co jsem teď řekl, ale já se zpovídat nikomu nemusel, ale nejen moje, ale i Gianniho reputace by utrpěla, kdyby se nic nedělo, i přesto, kolik máme informací a za normálních okolností bysme to řešili po svém.
Jen proto, že jsme se s nimi seznámili a Gianni má laskavé srdce, tak tu teď stojíme a čekáme.
Přitáhl jsem si Gianniho do náruče a políbil ho do vlasů.
„Promiň, jestli jsem ujel, ale už to chci mít za sebou…" zabručel jsem, a pak ho kousek odtáhl, abych ho mohl políbit.
Mark
Tušil jsem, že si k tomu Remy řekne svoje. Jen jsem po očku mrknul na Liho, jak to pobral, ale pak jsem se pohledem vrátil ke klukům.
„Půjdeme do pracovny,“ kývl jsem hlavou ke dveřím.
Vzal jsem složky, Thomas vzal notebook, na kterém byl připojený Jaden, a pak jsme všichni šli do pracovny.
„Omlouvám se, Li, a Chrisi, ale tohle je vyloženě pracovní. Ale výsledek se dozvíte, nebojte,“ otočil jsem se ještě na moment mezi dveřmi, a pak už jsem zapadl za klukama do pracovny.
„Chci slyšet váš názor. Můj jsem de-facto řekl. Stojí za úvahu ten zátah udělat. Trochu problém však může udělat to, že tyhle informace máme od mafiánů, a taky to, že nám můžou poskytnout své lidi. Nejsem si jistý, jestli někdy v historii kriminalistiky někdo v takovém měřítku s mafií spolupracoval. Nicméně… Když se Sheng dozví, že jsme se proti němu spojili, může to být pro něj velké varování, že už proti němu nestojí jednotlivci, ale dvě velké organizace. A nejspíš to bude mít ten dopad, jak říkal Remy. Vytáhne to Shenga na světlo. Jenže… Co když udělá něco podobného, jako udělal Zhuang? Co vím, tak mu z toho hráblo a postřílel několik lidí, uprostřed rušné ulice. A málem zabil Liho. Půjdeme do toho i s tímhle rizikem? Chci slyšet názor od vás všech. Máte na rozmyšlenou patnáct minut.
Zaměstnáš mě Thomasi, pokud to nevyjde a budu muset od policie odejít? Už jen ta spolupráce s mafií stačí na to, aby mě suspendovali. Ale i tak… Za mě, já jsem pro. I když hodně riskuji, ale Xi-Wang bude krytý, že poslouchal jen rozkaz.“
Odmlčel jsem se a čekal na jejich odpověď.
A ta na sebe nenechala dlouho čekat.
Jako první se ozval Thomas.
„Pokud ti to udělá problém, zaměstnám tě. A navíc… Jdu do toho. Jsem soukromý detektiv. Klidně Clarksonovi hodím tenhle případ na hlavu a pojedeme ve svém vlastním vyšetřování. Takže odpověď je: ano a ano. U mě máš dveře vždy otevřené.
Oddychl jsem si, že to Thomas takhle bere. Ale od něj jsem ani nic jiného nečekal. Trochu obavy jsem měl z Xiho.
Ale ten nakonec taky překvapil, když sdělil, že je mu jedno, jestli bude dělat u policie nebo ne, pokud se bude moct zbavit Shenga, klidně to bude riskovat. A ať prý neuvažuji o tom, že bych se vymluvil na to, že dostal rozkaz. Prý řekne a bude si na tom trvat, že do toho šel z vlastní vůle, a částečně to navrhl on.
Zbýval už jen Jaden a Joshua. Všichni tři jsme se otočili, a střídavě se dívali do monitoru na Jadena a pak na Joshuu a zase zpátky a čekali na jejich odpověď.
Joshua
Ještě že jsem byl jen soukromý detektiv.
Popravdě vůbec jsem Markovi jeho situaci nezáviděl. Ale ani tu Gianniho.
Tak jsem se zamyslel, že mi až po chvilce došlo, že je nějak moc dlouhé ticho.
„No… Popravdě řečeno z mého pohledu, když se na to dívám ze všech stran, a vy víte, že některé věci umím dobře rozebrat, máte pravdu oba dva. Nezávidím ti tvoji situaci, Marku, ale nezávidím ji ani Giannimu a Remymu. Kdyby to byl někdo jiný, už tu máme válku mafií a nikdo ani necekne. Vím, že to není jednoduché, kdyby si tě někdo spojil s mafií, byl by problém, ale jejich pomoc je neocenitelná. Neříkám, aby sis z toho sedl na prdel, ale nechci a nezkoušel bych je vyšachovat. Co se týče mě samotného, myslím, že odpovídat nemusím. Jsem pro všechno, co toho parchanta dostane z ulic. A taky souhlasím s Remym, a to je, že jediný způsob, jak mu uštědříme největší ránu je zaměřit se na Lomana. Nejspíš ale stejně udělám, co budete chtít, když už teď bydlíme spolu, i když se mi to třeba nebude líbit," pokrčil jsem rameny a mírně se pousmál.
„Jestli můžu říct, tak za mě, sejmeme toho hajzla a je mi jedno jak," uslyšel jsem Jadenovo zavrčení.
Seděl na posteli se založenýma rukama a vypadal, že kdyby mohl, tak jde a Shengovi vystřelí mozek.
„A co se týče práce, chtěl jsem o tom mluvit v soukromí, ale když už jsme u toho… Vzhledem k tomu, že se stěhujeme sem, tak si tady budu otevírat i detektivní agenturu. A chtěl jsem, tebe Xi-Wangu, jestli bys nepracoval se mnou. Měl bys u mě volnější ruku, byl bys častěji s Li-Weiem, a Li-Wei by byl častěji s Chrisem. Promiň, Marku, vím, že jsi to Xi-Wangovi nabídl jako první, ale někdo jako Xi-Wang by se mi hodil."
Musel jsem se uchechtnout, když to Jaden takhle vybalil.
Podíval jsem se na Marka a Xiho a byl zvědavý na jejich reakci.
Xi-Wang
Jo, vážně mi v tuhle chvíli bylo jedno, jestli mě vyhodí od policie nebo ne. Pro mne byla priorita zbavit se Shenga, a jednou pro vždy to skončit, aby se Li-Wei nemusel bát vyjít na ulici.
Viděl jsem na Markovi, jak je z toho napjatý, nervózní. Strašně moc by chtěl něco udělat, ale brzdí ho pořád předpisy, a kde jaké: co by, kdyby…
Ale pak, když Jaden prohlásil, že si tu otevře taky detektivní kancelář a chtěl by mě k sobě, zůstal jsem hledět na monitor s otevřenou pusou. Ale neuniklo mi Markovo stažení obočí.
„Je to dobrá nabídka. Ale neodpovím ti hned. Musím si to promyslet. A taky… Chci nejdříve uklidit tenhle Shengův bordel,“ odpověděl jsem nakonec.
Nepřijal jsem to hned, ale ani neodmítl.
Je pravda, že kdyby mě sem Mark nepřizval, nejspíš bych zůstal v New Yorku a brzy bych konfrontoval Shenga tam. A nejspíš by to dopadlo tak, že bych u policie skončil, protože bych mu musel nejspíš vpálit kulku do hlavy jako jeho bráchovi. Věřil jsem totiž tomu, že i když je Sheng tady v Sacramentu, tak kvůli mně a Limu by si výlet do New Yorku určitě udělal.
Mark
Tak jo, nejprve si oddechnu, že to kluci takhle vzali.
A pak na nás Jaden vybalí tohle…
Jasně. Nemůžu Xi-Wanga držet u policie násilím a je jen na něm, jak se rozhodne. Ale tenhle typ detektiva na našem oddělení chyběl, a byla by to velká pomoc.
Mírně jsem se zamračil, když jsem si uvědomil, že to Xi-Wang sice nepřijal, ale vlastně ani neodmítl. Takže o tom bude přemýšlet.
„Můžeme se vrátit, jsme tu už dlouho a obávám se, že Remy už má nakročeno odjet. Tak ať se nesemele něco, co bychom pak nebyli schopni ukočírovat. Nechci vyšetřovat trestné činy spojené s italskou mafií. Jen by nás to zdrželo od důležitější práce. Joshi, sice jsem to chtěl udělat sám, ale až zítra půjdu za soudcem a Clarksonem, hodila by se mi tvoje pomoc. Půjdeš prosím se mnou? Ale chce to jít hned ráno, ať neztrácíme čas,“ otočil jsem se ještě na Joshe, když jsme se vraceli zpátky do obýváku.
Sice jsem chtěl v pracovně hned projít ty nejdůležitější body, kde bude nejlepší na Shenga zaútočit a udělat zátah, ale teď, když jsme se shodli v tom, že to uděláme, tak to probereme i s Remym. Jen budu od něj potřebovat vědět, jak si představuje spolupráci s námi a jeho lidmi.
Nemůžu si dovolit jít za Clarksonem jen tak s nějakým odhadem…
Joshua
Pozvedl jsem obočí, když Xi-Wang Jadenovu nabídku hned neodmítl.
Od něj bych spíš čekal, že bude ten loajální a věrný, pro službu veřejnosti až do smrti.
Ale na druhou stranu mě to potěšilo. Byl by to v podstatě kolega, a někdo jako on by se u Jadena rozhodně nenudil.
Ale taky jsem si všiml, jak nelibě to nese Mark. Nejspíš Xi-Wanga viděl jako náhradu za Thomase a takhle by přišel o velmi dobrého koně.
No, ale mluvit jsem mu do toho nechtěl. Ani jednomu z nich.
„Za Clarksonem s tebou půjdu. Podpořím tě ve všem, co budeš chtít. A teď asi zajdu pro Remyho a Gianniho," pohladil jsem Marka po zádech a mrkl do obýváku, kde seděl Li-Wei, který vypadal trochu vyděšeně a Chris.
Jak nejrychleji jsem ve svém stavu mohl, vyšel jsem ven a mávl na Remyho a Gianniho.
„Hlavně v klidu. Nejsi jediný, kdo to chce mít za sebou. A věř mi, kdyby nebylo těch pravidel, které Marka svazují, vypadalo by to všechno jinak," řekl jsem Remymu, když jsme vešli dovnitř a přešli k obýváku.
Remy
Vážně jsem měl nakročeno odjet a Shenga si podat sám. Jen kvůli Giannimu a jeho vztahu s Li-Weiem jsem to neudělal.
Připadalo mi to jako věčnost, než pro nás konečně někdo došel.
Nad Joshuovými slovy jsem jen pokrčil rameny a vešel do obýváku.
„Takže? Vaše rozhodnutí?" zadíval jsem se na Marka, hned co jsem si sedl a napjal se.
Thomas
Vypadalo to, že by se to snad mohlo posunout k nějakému konci. Ale proč se to, kurva, musí zas komplikovat jinými věcmi?
Viděl jsem na Markovi, jak je z toho vedle.
Nejspíš si říkal, že je toho na něj opravdu už moc, a nejraději by s tímhle případem už praštil. Ale tentokrát si ho on sám nevybral, ale byl mu přidělen. A jeho povaha mu nedovoluje odejít od rozdělané práce, i když ji má už plné zuby.
Už jen to, že požádal Joshe o pomoc, když bude mluvit s Clarksonem a soudcem. Jindy by šel a zvládl by to v pohodě sám.
Nejspíš je už ze všeho unavený a rozladěný. A nedivil jsem se mu. Na něm ležela největší zodpovědnost.
A pak, když vešel Remy a Gianni, a Remy se posadil a vybalil na nás svou otázku jako velký šéf…
„Warene,“ zavrčel jsem okamžitě, než stačil Mark cokoliv říct. „Ještě chvilku a prohodím tě oknem. Tímhle postojem a tímhle tónem mě akorát nasíráš. A věř tomu, že Mark se teď drží zuby nehty, aby ti neskočil do úsměvu. Takže ti odpovím za něj. Ano, přijímáme nabídku. Ale i proto, že to dobře pasuje do Xiho návrhu, a taky proto, že toho už máme všichni plné zuby. Ale musíš si uvědomit, že to není jen na Markovi. On bude ten, kdo teď bude muset jít za soudcem a svým šéfem, možná i za návladním, pokud to bude nutné. Nevím, jestli si to uvědomuješ, ale jen tohle stojí člověka několik let života, byť jde jen o jeden den. Takže tě, kurva, žádám, abys změnil postoj, a nechoval se k němu jako Boss ke svým poskokům. A není v tom nic osobního vůči mafii, ale vůči tobě a tvému vystupování vzhledem k Markovi. A neboj, Mark se umí bránit sám, ale jeho povaha mu nedovolí být hrubý a já tohle nechci už dál poslouchat a snášet.“
Bylo mi jedno, jak to Remy vezme. Ale vůči Markovi se takhle chovat nebude. Nevím, jestli si uvědomuje, jak velkou zodpovědnost má, a i když my uděláme hodně práce, on ji musí udělat dvakrát tolik, a ještě navíc je to víc stresující. A já nechci mít z Marka za chvíli vytřepanou trosku.
Trochu respektu si rozhodně zaslouží i od lidí z druhé strany zákona, a jak znám Marka, neřekl by ani ň na svou obranu.
Remy
Musím říct, že tohle jsem teda nečekal.
„Tak pozor, Warde," zavrčel jsem tentokrát já. „Jen jsem se slušně zeptal. Na nic si nehraju, a pokud to tak vnímáš v tom případě jsi krapet přecitlivělý. Marka i jeho práci respektuju, kdyby ne, nesedím tady, ale už dávno se zařizuju podle sebe. A když já mám brát ohledy na Marka, tak ty, kurva, ber ohledy na nás. Myslíš, že je jednoduché ukočírovat několik nasraných lidí, kteří chtějí jen pomstu? Chceš, aby v ulicích tekla krev proudem? To chceš?! Tak mě tady, kurva, nepoučuj! Snažím se vůči vám zachovávat co nejlepší postoj! Nehledě na to, že vím, jak jsi na mě zaměřený už od začátku. Chci znát jen Markovo rozhodnutí. Nechci, aby se mi klaněl!"
Vím, že má Mark svázané ruce, ale to neznamená, že si sednu, složím ruce do klína, a budu čekat, až si to vyříká s nejvyššími.
Zatímco on bude čekat na povolení, my už můžeme udělat první kroky.
Thomas
Tak tohle vážně přehnal.
Vyskočil jsem ze sedačky a sevřel ruce v pěst. Měl jsem chuť mu jednu okamžitě natáhnout.
„Nějak ti to s tím nejlepším postojem nejde. Jen si přehřej zpátky, jakým stylem ses zeptal na naše rozhodnutí! A ještě mě chvíli, kurva, ser, a ta krev poteče proudem tady. Už toho mám vážně plný zuby! Jasně, oceňuji to, jak jste pomohli Chrisovi, i to, že jste nám dodali všechny ty informace, což věc rozhodně uspíší. Ale v žádném případě nedovolím-“
„Thomasi,“ přerušil mě Mark a chytl mě za ruku, aby mě stáhl zpátky na sedačku.
Sám se pak postavil a zadíval se nejprve na Gianniho, který se už taky mračil, a taky chytal Remyho za ruku, aby se uklidnil.
Mark
Nemohl jsem dovolit, aby se mi tu servali. Nebo aby vznikl nějaký spor a všechno by šlo do kytek.
Na jednu stranu mě zahřálo u srdce a potěšilo, že mě Thomas brání, ale i přesto má tenhle případ přednost před jakýmkoliv osobním egem, byť by bylo sebevětší.
„Naše rozhodnutí jste slyšeli. Pokud máte problém počkat jeden jediný den, který více méně můžete i tak využít na přípravu, tak se potom nemáme spolu o čem bavit. Pokud nám to schválí, je možné, že s vámi bude chtít soudce mluvit. Jste na to připraveni? Tentokrát to budu já, kdo se zeptá: Jaké je vaše rozhodnutí. Nebudu vám poroučet, ale chce to spolupráci, a ne dávání si podmínek. Vy máte své a já zase své. A nedovolím, aby kdokoliv udělal něco, co by bylo proti zákonu. Nebudu nikomu z lidí, za které zodpovídám, ničit život špatným rozhodnutím. Pokud půjdete a budete jednat na vlastní pěst, počítejte s tím, že budeme stát proti sobě. A věř mi, že to bych velmi nerad. Opravdu si cením toho, co jste pro nás udělali. Ale ruku na srdce. Stalo by se to i v případě, že by se Gianni neseznámil s Li-Wei? Že by nevěděl, že je Chris jeho velmi dobrý přítel? Udělali byste to i tak? Počítám, že Chrisova firma není jediná, na kterou se Sheng zaměřil. A teď mě omluvte. Zítra mě čekají náročné rozhovory a bez toho do akce nepůjdu. A pokud změníte názor, dejte mi vědět do sedmi do rána, abych si ušetřil cestu na prezidium.“
Ještě jsem se podíval na ostatní, a pak jsem se už otočil a odkráčel z obýváku nahoru do ložnice.
Potřeboval jsem se osprchovat a jít spát.
Thomas to odhadl dobře. Mám toho plné zuby. A i když tuhle práci mám rád, začíná mě tohle šéfování unavovat. Nejsem skoro vůbec doma. A kolikrát bych raději pracoval jako obyčejný detektiv než tohle.
Asi je nejvyšší čas uvažovat o rezignaci na post velitele vražd. Dělám to už několikátý rok, ale od toho momentu, kdy mě málem zabili, to na mě začíná padat čím dál víc. Bylo jen otázkou času, kdy přijde nějaký náročný případ, jako tenhle, a já budu mít chuť se vším praštit.
Remy
Připadal jsem si jako ve špatném snu.
A to ten den začal poměrně dobře.
Když Mark odešel na chvilku jsem zamračeně zíral na dveře, než jsem se otočil na Joshuu, protože s Wardem jsem odmítal komunikovat.
„Fajn," povzdechl jsem si a promnul kořen nosu, protože tohle mě fakt unavovalo.
„Uděláme to jinak, protože očividně se nijak rozumně nedomluvíme. Vyřiď to i Markusovi. Všechny podklady, co jsme měli, máte. Jak se zařídíte je to vaše věc. Než se vrátí Sheng tak se stáhneme úplně. Pokud budete potřebovat pomoc, stačí zavolat. Pokud do týdne nehnete prstem, zařídím se podle sebe. Není to podmínka, ale se soudcem nikdo z nás mluvit nebude. Chceme spolupráci, ne někomu přikazovat, a proto nabízím tohle, protože je jasné, že Markusovi jen to, že tu s náma je, svazuje ruce. A ano, nejspíš později a tajně, ale ano, o nějaké informace bysme se podělili i kdyby se Gianni neznal s Li-Weiem. Všichni jste dobří poldové, proto jsem to udělal. A teď nás omluvte," otočil jsem se na Gianniho a kývl hlavou.
„Gianni," zaslechl jsem špitnutí, když jsem byl skoro u dveří.
Podíval jsem se na Li-Weie, který to celé asi teď snášel nejhůř.
„Počkám v autě," zabručel jsem směrem k Giannimu, a pak se otočil k Li-Weimu. „Mrzí mě, jestli jsme ti zkazili den. Jen si každý jdeme za tím svým a každý chceme to nejlepší. V konečném důsledku můžeme mít stejný cíl, ale rozdělují nás postupy."
Po těch slovech jsem vyšel z obýváku a zamířil ven.
Gianni
Měl jsem k tomu všemu chuť něco říct, ale raději jsem mlčel. Nechtěl jsem podrývat autoritu Remyho před nikým. Stejně tak jsem se nechtěl stavět proti druhé straně, která taky měla svou pravdu.
Ale už dlouho jsem nezažil Remyho v takovém módu. Nejspíš ho budu muset po návratu do hotelu uklidnit, a nelepší způsob je sex.
Když mě oslovil Li-Wei, zastavil jsem se a vrátil k němu.
„Neboj, Li,“ chytl jsem ho za ruce a stiskl je. „Bude to v pohodě. Každý má svou pravdu. A Remy je spolehlivý člověk. Zachránil mi dvakrát život. Jednou, když mě ochránil před jasnou smrtí a podruhé, když mě vytáhl z mých depresí, které potom následovaly. Je to hodný člověk, i když má někdy jiný přístup k věcem než já. Na druhou stranu je to on, kdo mě drží při zemi, aby se ze mě nestal stejný parchant, jako byl starý Simeone nebo jeho syn. A věřím tomu, že i tentokrát to dělá hlavně proto, aby mě, a teď i vás ochránil před Shengem. Naše rozhodnutí se nemění. Naše nabídka platí a můžeš to vyřídit i Markovi. A nestáhneme se na celý týden. Jak znám Remyho, stejně by nevydržel v klidu celý ten týden sedět a nic nedělat. Tak pokud Mark dostane povolení s akcí začít, ozvěte se nám, ano?“
Na moment jsem Liho objal, a pak už jsem se i s ostatními rozloučil mávnutím ruky a vyšel ven za Remym, který už seděl v nastartovaném autě a čekal.
„Můžeme jet. Jedeme rovnou do hotelu, Mám neodkladnou práci a ta rozhodně nepočká,“ naklonil jsem se ke svému muži a políbil ho na tvář.
Thomas
Měl jsem pocit, že si stejně Remy jel ve svém. Nějak jsem nedokázal pobrat ani ten jeho odchod. Mark jasně říkal, že mu stačí jeden den. Tak, co to, kurva, jako mělo být s tím, že se na týden stáhnou?
Ale vzápětí se Gianni vrátil k Limu a vysvětlil mu, jak to vlastně je a bude.
Trochu mě to uklidnilo, ale vzápětí mi došlo, v jakém nastavení Mark odešel, a hned jsem se rozběhl za ním do ložnice.
Chytl jsem ho akorát ve chvíli, kdy mířil do koupelny s čistýma spodkama v ruce.
„Tohle nebudeš potřebovat,“ vyškubnul jsem mu je z ruky a odhodil na postel.
Dostrkal jsem ho do koupelny, pustil sprchu a sám jsem vlezl za ním, jen co jsem se svlékl.
„Marku,“ počkal jsem chvíli, až se trochu vyhřál v teplé vodě. „Omlouvám se, že jsem tak vyletěl, ale nemůžu se dívat na to, jak s tebou někdo takovým způsobem mluví. Byla to jen jedna blbá věta, ale i tak. Ale vážně mě mrzí, pokud jsem ti přidělal další starosti. To jsem vážně nech-“
Moje další slova mi vzal Mark z úst hlubokým polibkem, když se na mě vrhnul doslova jako hladový vlk.
Pevně jsem ho objal, aby cítil, jak moc mi na něm záleží. Vážně ho miluji, stejně jako miluji Joshe, a nikdy nedovolím, aby si z nich někdo dělal dobrý den ani ze srandy.
„Kašli na to,“ zachraptěl Mark, když se konečně odlepil od mých rtů. „Kašli na to. Taky má pravdu. Jen mě mrzí, že nechce počkat ani ten jeden blbý den. Pokud se rozhodne jinak, i tak využijeme jejich informací, a pak mi bude jedno, jestli zavřeme někoho z číňanů nebo italů. I za cenu, že se bude Li-Wei zlobit. Ale nedovolím, aby si ze Sacramenta někdo dělal bojiště. To vážně ne. Ale víš… Upřímně uvažuji o tom, že u policie skončím. Není to momentální rozhodnutí, ale uvažuji nad tím už nějakou chvíli… Tak pokud tvá nabídka platí, že bys mě zaměstnal, tak jakmile dokončíme tenhle případ, dám výpověď. Rezignuji na svůj post a odejdu od policie. Stejně už teď je mi jasné, že i Xi-Wang přijme Jadenovu nabídku, tak co už…“
Zůstal jsem v šoku na Marka hledět. Ale tím, jaký měl on pohled, bylo jasné, že to, co řekl, myslí naprosto vážně.
„Kdykoliv, Marku. Kdykoliv přijdeš a řekneš, okamžitě tě beru k sobě…“ vydechl jsem a pak ho znovu pevně objal a začal líbat.
Chtěl jsem ho odměnit za to, jak je silný, jak se nenechá porazit jen tak nějakým slovem. Chtěl jsem ho uklidnit, chtěl jsem mu pomoct od stresu, chtěl jsem, aby se cítil dobře a měl na druhý den, na schůzky, dost energie a pozitivní náladu.
Remy
Myslel jsem, že tam u auta vystojím důlek, než Gianni přišel.
„No jo, už jedu," zabručel jsem, když mi poručil jet. Ani jsem nehleděl na nějaké předpisy.
Prostě jsem jel, dokud jsme nedojeli k hotelu. A teprve až v pokoji jsem dal průchod svým emocím.
Sundal jsem si sako a vztekle s ním mrsknul na pohovku.
Přešel jsem k baru, vytáhl flašku ginu a neobtěžoval se nalít si do sklenice a rovnou si pořádně přihnul.
„Promiň, Gianni," otočil jsem se, když mě došlo, že v pokoji nejsem sám. „Mrzí mě, že to takhle dopadlo, ale je to pro mě strašně ubíjející. Chci tě chránit a chápu i Markovo postavení, a vím, že má pravdu, ale prostě… to je jedno… nechci se už o tom bavit."
Rezignovaně jsem se svezl do křesla a zaklonil hlavu.
„Taky mám pocit, že kvůli tomu všemu na sebe máme míň času. Nemyslím, jakože nejsme spolu, ale kdy jsme si jen tak vyšli na procházku?" povzdechl jsem si a zatřepal hlavou. „Promiň, asi stárnu, ale strašně mě to vyčerpává. To vědomí, že můžeme udělat víc, ale přesto máme svázané ruce."
Gianni
Viděl jsem na Remym, jak je naštvaný. Ani ten polibek na tvář nic neudělal. Ani se neusmál. A dokonce porušil dvakrát předpis, takže budeme očekávat obsílku o zaplacení pokuty, protože tam byly kamery.
Ale raději to, než aby si namočil prsty v nějaké vraždě. I když si stejně myslím, že jeho ruce nejsou úplně čisté, ale nechci vědět nic o tom, co dělal, nebo co má na triku.
Když jsme dorazili na pokoj, jen jsem se po něm ohlédl a zavrtěl hlavou, když do sebe nalil snad půl flašky ginu.
Postavil jsem se za něho, chytl ho za ramena a donutil ho se narovnat.
„Prodáme hotely, otevřeme si jenom nějakou malou kavárnu a cukrárnu, a budeme mít na sebe víc času. Přenechám vedení famílie někomu jinému a my se úplně stáhneme. Co ty na to?“
Zaklonil jsem mu hlavu a políbil ho. Pak jsem se narovnal a začal mu masírovat ramena i krk, aby se trochu uvolnil.
Ale po chvíli jsem přešel před něj.
„Potřebuješ pořádný relax. Moc se nervuješ a pak jsi celý napjatý a ztuhlý.“
Po těch slovech jsem si přetáhl triko přes hlavu a hodil mu ho na klín.
Rukama jsem sjel po hrudi, kde mé prsty brnkly o ztvrdlé bradavky, až jsem mírně vzdychnul, ale pak se zastavily u kalhot.
„Mám ti pomoct se svlékáním?“ usmál jsem se na něho, když jsem si kalhoty rozepnul a pak pomalu i se spodkama je stahoval dolů.
Když jsem je měl u kolem, otočil jsem se k němu zády, a pak se předklonil, abych stáhl nohavice a tím tak Remyho ještě o něco vydráždil.
Občas mu dělávám striptýz, a většinou se stydím, když jdu sám před ním takhle úplně donaha a on je stále oblečený. Ale pro něj to udělám, i kdybych se hanbou měl propadnout. A dneska to sice nebylo nic extra dokonalého, ale i přesto jsem doufal, že dostane myšlenky na něco jiného.
Zůstal jsem v předklonu, a chytl se za půlky a roztáhl je od sebe, aby dobře viděl moji nadrženou dírku.
„Co bys tam chtěl strčit?“ zeptal jsem se s rozechvělým hlasem a červenými tvářemi…
Remy
Byl jsem hodně naštvaný, ale hlavně podrážděný a frustrovaný. A taky unavený.
Nechtěl jsem se ale s Giannim hádat a přemýšlel jsem, že si skočím do pracovny, abych se aspoň uklidnil a vrátil se až Gianni usne.
Ale on měl jiný nápad.
„A ty bys to chtěl? Odejít? Prodat to? Mít jen kavárnu s cukrárnou?" zabručel jsem, když mi masíroval ramena a krk a já se začal pomalu uvolňovat.
Nezůstalo však jen u toho.
I když to bylo rychlé, jen jsem zaťal nehty do opěrek křesla, když se přede mnou svlékl, otočil a vystrčil na mě ten svůj zadeček.
Chvilku jsem se na něj jen mlsně díval, než jsem Gianniho ruce odstrčil a nahradil je svými.
Pořádně jsem ty krásné půlky promačkal, až byly hezky červené, a pak se jazykem vrhl na jeho dírku.
Řádně jsem ho vylízal a vůbec si nebral servítky, ani se nedržel stranou.
Ví, jaký jsem v sexu, když jsem podrážděný a naštvaný.
Když jsem byl spokojený, zase jsem se v křesle opřel a Gianniho si stáhl k sobě na klín.
Zaklonil jsem mu hlavu, abych viděl jeho červenou tvář a vrhl se na jeho rty.
Jen jako by mimochodem jsem prsty zavadil o jeho penis, rukou vyjel nahoru a začal si pohrávat s Gianniho bradavkami, které byly za chvilku tvrdší než kámen.
Neodpustil jsem si, abych se nesehnul, a ještě je pořádně nepotahal v zubech a nepodráždil jazykem.
Teprve pak jsem Gianniho pustil a otočil čelem k sobě.
Prohlédl jsem si ho od hlavy až k patě a spokojeně mlaskl.
Jo, krásnějšího chlapa bych mít nemohl.
„Svlékni mě," zachraptěl jsem do ticha.
Gianni
Věděl jsem, že Remy neodmítne.
Vzápětí jsem ucítil jeho ruce na svém zadku. A kdyby jen ruce. Brzy se můj dech podstatně zkrátil a byl hlasitější a celý rozechvělý. Měl jsem problém se udržet na nohách, když zaútočil na mou dírku, a rozhodně to nebylo jen takové nevinní škádlení.
Zatnul jsem zuby, když jsem v jednu chvíli myslel, že půjdu k zemi, a tak, tak, že jsem se na nohách udržel. Byl jsem rád, když si mě stáhl na klín, kde jsem se pak málem rozplynul blahem, pod jeho péčí.
„Víš… prodal bych je. Hlava rodiny nemusí mít nutně několik hotelů… Nechal bych si jen tenhle v Sacramentu… líbí se mi tu… a otevřeli bychom si malou kavárnu a cukrárnu někde na předměstí. Třeba někde poblíž kluků… je tam moc hezky… ale… ale to potom… teď je důležitější… můj… nejhezčí manžel…“
Přitom, co jsem Remymu vysvětloval, jak si to představuji, jsem mu začal rozepínat košili. Stáhl jsem mu ji z ramen, a než jsem ji odhodil bokem, sklonil jsem se k němu a políbil ho na krk. Taky jsem mu na něm zanechal malou značku, a s chutí ho políbil na hrudi a potahal mezi zubama bradavky, tak jak to udělal on mě.
Sesunul jsem se pak do kleku na zem mezi jeho nohy a stáhnul mu boty a ponožky, které letěly někam za mě.
„Miluji tě, Remy,“ pohlédl jsem na něj, když jsem mu rozepínal kalhoty a on se musel mírně nadzvednout, abych mu je mohl stáhnout i se spodkama.
Jakmile byly i ty dole, vrátil jsem se mezi jeho nohy.
„Vážně tě miluji, strašně moc,“ pohladil jsem jeho stehna, a i když jsem cítil, jak mě polévá teplo, a můj penis byl docela dost napjatý, sklonil jsem se do jeho klína, abych mohl jeho stojící chloubu vzít do úst a pěkně ho protáhnout.
Remy
Jo, Gianni věděl jak na mě.
Zatnul jsem zuby, když si pohrál s mými bradavkami, a nespouštěl z něj oči, když se začal věnovat mému klínu potom, co mě svlékl.
Moc dlouho jsem ho ale nenechal.
Po pár vteřinách jsem ho vytáhl nahoru a v prstech mírně sevřel jeho vlasy.
„Já myslel, že jsi sem chtěl jet kvůli neodkladné práci," zachraptěl jsem ho jeho krku, na který jsem se vzápětí přisál, abych tam zanechal pořádnou značku.
I kdyby ale chtěl pracovat, tak už má smůlu. Už mě rozdráždil natolik, že bych nepřestal, ani kdyby se mi dveřma objevil Sheng.
„Ukaž mi, jak moc mě chceš…" olízl jsem Chrisovi krk, vytáhl si ho výš a posadil si ho tak, aby klečel na mých stehnech, zatímco jeho krásný klín a vztyčená chlouba byla přímo před mýma očima.
Mlsně jsem se olízl, vedle do stolku hrábl pro gel, smočil prsty a zároveň s tím, jak jsem pohltil jeho chloubu jsem jedním prstem zajel do jeho vzrušené dírky.
Byl jsem sám napjatý k prasknutí, zvláště, když jsem v Gianniho dírce rejdil už třemi prsty a cítil to jeho svírání, jeho chvění a slyšel jeho sténání.
„Řekni, Gi… řekni, jak ti to mám… udělat…" zachraptěl jsem, když jsem si jazykem začal pohrávat s jeho kulkama a zvedl oči, abych na něj aspoň trochu viděl.
Gianni
Nespokojeně jsem zamručel, když mě Remy připravil o tu laskominu.
Ale na to jsem vzrušeně zavzdychal, když majetnicky sevřel mé vlasy a přisál se mi na krk. Málem jsme se udělal už jen z toho.
Teď už jsem nebyl schopen myslet vůbec na nic. Jen na něho a na to, co mi dával a co se mi chystal dát.
Pevně jsem se zapřel rukama o jeho ramena, abych to ustál. Sevřel jsem půlky k sobě, když rejdil v mé dírce svými prsty, a zvlášť, když podráždil moji prostatu.
Mé zasténání muselo být slyšet až do recepce, když jsem se proti němu prohnul, uvěznil tak jeho prsty v sobě ještě víc a zároveň mu do pusy najel tak hluboko, že mě musel cítit snad až v krku.
„Ty jsi… moje práce…“ zasténal jsem znovu. „Udě… udělej mi… to… jak chceš…“
Jen z posledních sil jsem se vyprostil z jeho sevření a postavil se na své roztřesené nohy.
Byl jsem už tak nadržený, a tak nažhavený, že na nějaké opatrné milování nebylo ani pomyšlení.
„Dělej si… se mnou… co chceš…“ vytáhl jsem ho na nohy a pak jsem sám zaklekl do křesla, opřel se hrudí o opěradlo a vystrčil na něj svůj nadržený zadek.
Remy
Očividně jsem nebyl jediný, kdo byl napjatý a potřeboval se uvolnit.
Ale nedivil jsem se.
A proto, když mě Gianni zvedl na nohy po svých slovech, že si můžu dělat co chci, jen jsem tlumeně zavrčel a když si klekl do křesla zakousl jsem se mu do ramene.
„Tak jak chci, jo?" zamručel jsem do jeho ouška, prstem přejel po páteři až k jeho rýze, vjel mezi půlky a jen na jeden článek ho strčil do dírky, než jsem odstoupil.
Přešel jsem ke skříni a vytáhl jednu z mých kravat.
Vrátil jsem se k Giannimu a svázal mu ruce za zády.
„Pak si nestěžuj," zavrčel jsem do jeho ucha, zvedl ho do náruče a přešel k zrcadlu na protější stěně pokoje.
Posadil jsem se na zem a Gianniho jsem si usadil mezi nohy. Trochu jsem ho poposunul níž, a pak mu pořádně roztáhl nohy. Prsty jsem zajel k jeho dírce, kterou jsem taky roztáhl, a pak se zadíval na obraz do zrcadla.
Byl vidět, jak se Gianniho dírka krásně cuká, jak se kůžička stahuje a já neodolal, abych do ní na moment nezajel prsty.
„Máš to ale krásnou a nadrženou dírku. Myslím, že už se těší na to, až ji vystříkám..." zašeptal jsem Giannimu do ucha a pousmál se.
Ještě chvilku jsem ho trápil a dráždil, než jsem ho zvedl na nohy, a bez dalšího varování do něj najel až po kořen.
Moje nadávky musely jít slyšet až dolů, když mě Gianni v sobě pevně sevřel.
A protože měl ruce svázané za zády a neměl čeho se držet, za přirážení jsem ho dovedl až k posteli, na kterou jsme si vlezli, a pak už mi nebránilo nic v tom, abych si jeho krásný zadeček vzal pořádně do parády, zatímco polštáře tlumily Gianniho zvukové projevy.
„Jsi tak… krásně… těsný… naplním ti… tu tvoji… nadrženou… dírku…" zachrčel jsem, do posledních přírazů dál všechno, až jsem se bál, že Gianniho odstěhuju mimo postel, a pak už jen zaryl nehty do jeho kůže, když to přišlo.
Zařval jsem na celý pokoj a musel zaklonit hlavu a zavřít oči, jak mě sevřela silná křeč.
Trvalo mi chvilku, než jsem se vzpamatoval, ale pro jednou jsem si to chtěl vychutnat až do konce.
Sotva jsem začal vnímat, vyjel sem z Gianniho, lehl si na záda a jeho si přesunul na sebe.
„Do pusy… udělej se mi…" zachrčel jsem a v momentě, kdy se jeho klín ocitl nad mým obličejem, pohltil jsem Gianniho penis do úst a zároveň do něj narval rovnou tři prsty, aby se necítil o nic ochuzen.
Gianni
Věděl jsem, že Remy nezklame. On nikdy nezklamal… Vždycky udělal něco, co mě ještě víc nabudilo, víc nažhavilo a s netrpělivostí jsem čekal na další jeho akci.
Byl jsem celý červený, když mě posadil před zrcadlo a pohrával si se mnou. Mohl jsem se o něj jen zapřít, ale přitom jsem nebyl schopen spustit oči z mého odrazu v zrcadle. Díval jsem se na to, jak trápí mou, už tak nadrženou dírku. Jak do mě noří svůj prst… Bylo to jiné než to jen cítit. Bylo to strašně vzrušující to i vidět.
Jenže nenechal mě takhle dlouho. Vzápětí jsem stál na nohách a byl jsem tlačen k posteli i s tou plností v mém zadečku, kterou jsem přivítal s dalšími steny.
„Remy…“ zavzdychal jsem nahlas a pak se už nebránil hlasitým stenům, kdy doslova prznil můj zadek svými tvrdými přírazy.
Bylo to tak skvělé, že jsem jen přivíral oči, slastně vzdychal a snad bezděčně se mu snažil vycházet vstříc, a tím se otíral o matraci, a moje chlouba už pomalu sebou začínala cukat, jak se blížil ten nejlepší okamžik.
Jenže Remy mě o něj ochudil. Utnul to, jakmile se do mě udělal. A i když se mi to strašně moc líbilo, vědět že plní mou dírku, že je mu dobře, a já to klouzavé tření a tu razanci vnímal ještě víc a násobilo to mé příjemné pocity, přesto jsem zaskučel, když mi sebral tu možnost se takhle udělat.
„Remy… prosím…“ zakňoural jsem, když si mě posadil tak blízko, že se můj penis otíral o jeho rty.
„Consigliere… prosím…“ moje nohy se rozjely, když jsem se předklonil a čelem se nad Remym opřel o pelest.
Díval jsem se na něj z vrchu z pod přivřených víček a mírně začal pohyboval svými boky.
V jednu chvíli se mi snad i palce na nohách zkroutily blahem. Napjal jsem se, kravata se mi ještě víc zařezala do zápěstí, ale bylo mi to jedno. S hlasitým sténáním a pohledem upřeným na to, jak můj penis mizí v Remyho ústech, jsem se celý roztřásl, a netrvalo dlouho a já mu dával to, co tak moc ode mne chtěl.
Remy
Myslel jsem, že se snad udělám znovu už jen z toho, jak to Gianni prožíval.
Klidně by mě mohl zadusit. Bylo by mi to úplně jedno, když mi začala do krku stékat jeho lahodná chuť a mé prsty v sobě sevřel jako ve svěráku.
Dokázal jsem jen tlumeně zasténat, a ještě víc si ho přirazit do pusy, když se nade mnou ozývalo jeho sténání.
Poslušně jsem všechno spolykal, vyndal prsty, ale nečekal jsem, až se vzpamatuje.
Stáhl jsem Gianniho dolů a znovu si ho na sebe nabodl, když se jeho dírka snad ještě bezděčně stahovala, čím ten tlak uvnitř něj byl ještě šílenější a znovu mě to donutilo vykřiknout.
Teprve pak jsem Giannimu rozvázal ruce, chytl ho za zátylek a vyhledal jeho ústa, abych ho mohl políbit a sebrat mu jazykem poslední zbytky stenů.
Nikdy jsem neměl tak úžasného milence, a i přesto, jak dlouho jsme spolu už byli, sex s Giannim byl pořád výjimečný.
„Miluju tě… jsi úžasný…" zachraptěl jsem, zadíval se mu do očí a mírně se zavrtěl.
Zasypal jsem jeho krk polibky a hladil jeho rozpálené tělo, dokud se aspoň trochu neuklidnil.
Jeho srdce bylo snad stejně splašeně jako to moje, jako by spolu byly propojené, a já si znovu uvědomil, jaké mám štěstí, že mám za muže právě Gianniho.
Gianni
Lepší to snad už být nemohlo. Ale to si říkám pokaždé, když se s Remym milujeme.
Je prostě nejlepší…
Ještě chvíli jsem se uklidňoval, když jsem na něm ležel a rychle oddychoval. Byl jsem schopný zvednout aspoň jednu ruku a prohrábnout mu vlasy, které mu padaly do obličeje.
„Ty jsi úžasný,“ vydechl jsem spokojeně.
Až po chvilce, kdy jsem byl schopný něčeho víc než jen popadat dech, jsem se na něm posadil a zavrtěl se, aby cítil, jak moc toužím po zopakování.
„Kdybych byl zvíře a ty taky…“ usmál jsem se na Remyho. „Nejspíš bychom byli lvi. Lvice jako jednu z možností uklidnit lva, se mu sama nabízí. A vidím, že na tom něco je…“
Znovu jsem se zavrtěl a pak se nad ním sklonil, abych ho mohl políbit.
Teď jsem měl v hlavě jen jeho a to, co mi ještě může dnes v noci dát. Uklidní se, uklidním se i já, a pak budeme uvažovat s chladnou hlavou, a ne ovlivněni emocemi.
Rozhodl jsem se. Prodám hotely a nechám si jen tenhle v Sacramentu, a otevřu si malou kavárnu na předměstí. Chci žít s Remym spokojený život, a ne, se jen honit z práce do práce, a cestovat pořád mezi městy, abych zajistil dobrý chod všeho, co momentálně vlastním. A navíc… To, co od zítřka nastane, bude náročné pro všechny. Ale pro teď na to nechci myslet. Teď mám jen Remyho, nejlepšího manžela na světě, a já mu chci dokázat, jak moc ho miluji, a co pro mne znamená.
