Bouře - Kapitola 24

Bouře - Kapitola 24

Chris
Byl jsem v rozpacích, opravdu. A i když to Jaden řekl za mě, stejně jsem se červenal, jako kdyby mě někdo chytil při první puse.
Ale vidět Freda a jeho nefalšovanou radost mi vyvolalo úsměv na tváři a nechal jsem se od něj i pomačkat.
Jo, jak jsem říkal. Byl jako můj otec…
Jo, Jaden měl pravdu, když říkal, že mám nechat svatební hostinu na Fredovi. Ale pokud to udělám, tak jen částečně, protože chci, aby mě Fred odvedl k oltáři a aby si ten den užil stejně jako já, když jsem mu mohl blahopřát na jeho svatbě. Tenkrát jsem měl z nich ohromnou radost, a ty prsteny, které jim září na prstě, byly jedním z mých svatebních darů.
Vlastně, slíbil jsem i Li-Wei, že jim udělám prsteny, a Lorymu a Nolanovi taky.
Ale v dalších představách, jaké prsteny jim udělám, mě vyrušil Jaden.
Otočil jsem se na něho, když začal mluvit, a ani na chvíli z něj nespustil oči. Myslím, že jsem dokonce ani nemrkl.
V hlavě mi to jelo na plné obrátky, ale nebyl jsem schopen se okamžitě rozhodnout.
A jediné, co mě napadlo…
„Ne, že bych Li-Wei nebo Xi-Wangovi nevěřil,“ konečně jsem promluvil. „Ale já mám zodpovědnost za několik tisíc životů. Pokud by se něco pokazilo, všichni přijdou o práci mou vinou. Vinou mého špatného rozhodnutí. Než ti odpovím, rád bych viděl, co všechno jsi o nich zjistil.“
Opravdu se nemůžu rozhodovat jen tak pro dobré slovo. Tohle prostě nejde.
Podíval jsem se na budík a pak se natáhl pro telefon.
Vytočil jsem Jefersonovo číslo, a když mi to zvedl, omluvil jsem se mu, že musím schůzku posunout, ale ještě nevím na kolik hodin. Ujistil mě, že má pro mne rezervováno celé odpoledne a rozloučili jsme se s tím, že se mu ozvu hned, jak budu moct přijít.
„Ukážeš mi teda, co jsi všechno o nich zjistil?“ otočil jsem se zpátky na Jadena.

Jaden
„Je mi jasné, že je to těžké rozhodnutí. Věř mi, že kdybych o tom nepřemýšlel, ani ti to nenavrhnu, ale připadá mi to jako dobré řešení. Samozřejmě ale, konečné rozhodnutí je na tobě. Přál bych si dát ti tolik času, kolik bys jen na rozhodnutí chtěl, ale bohužel, čas je v tomhle proti nám," zvedl jsem se z postele a z malého trezoru ve zdi vybral jednu z několika složek, co tam byly.
Podal jsem ji Chrisovi a znovu se usadil na posteli.
„Jak říkám, je to na tobě. Já osobně s tím problém nemám, ale u mě je jiná situace. Jsem jen soukromý detektiv a nebylo by to poprvé, co by někdo jako já s mafií spolupracoval. Samozřejmě ale za určitých podmínek. Když odmítneš, zkusíme na něco přijít, ano?"
Usmál jsem se a Chrise pohladil po tváři.
„Nechám ti chvilku, aby sis to mohl v klidu projít a zajdu za Fredem. Určitě už teď plánuje, co na hostinu uvaří."
Nechal jsem Chrise o samotě, aby si to mohl v klidu projít a neměl pocit, že ho do něčeho nutím.
Samozřejmě, jak jsem řekl, být pod takovou ochranou by pro nás bylo k užitku.
Jenže člověk u takových lidí nikdy neví, a pokud by se něco stalo, odnesl by to Chris.
A všichni ti, kteří pro něj pracovali.
Když jsem sešel do kuchyně, přesně jak jsem si myslel, Fred už volal své ženě a všechno jí dopodrobna líčil, co bude muset zařídit a udělat.
Jen jsem potřásl hlavou a rozhodl se, že udělám Chrisovi tu nejlepší čokoládu, jakou ještě neměl.
Po víc jak půl hodině jsem se vracel do ložnice s tácem, na kterém stály dva hrnky plné čokoládové pěny, udělané z bílé, hořké a mléčné čokolády.
„Nesu to něco dobrého na povzbuzení," pousmál jsem se na Chrise a podal mu hrnek s lžičkou.
Nechtěl jsem se ho ptát, jak se rozhodl, až bude chtít, řekne mi to sám.

Chris
Převzal jsem si od Jadena složku. Posunul jsem se na postel, opřel se o pelest a složku otevřel, abych si mohl pročíst všechno, co Jaden o Giannim zjistil.
Věřil jsem tomu, že by se Li-Wei nepustil do spolku jen tak s někým. A určitě ví, že Gianni je mafián, a po jeho zkušenostech s čínskou mafií, by byl opravdu hodně opatrný na to, s kým se baví. Nebo aspoň to ví Xi-Wang. Ten by nedovolil Li-Wei přátelství s někým, kdo by mohl být nebezpečný.
Ale přesto jsem potřeboval čas, abych si to dobře promyslel. Nemohl jsem jen tak něco plácnout jen proto, abych to skončil co nejdříve a mohl odjet do Sacramenta. Tohle jsem musel odsunout hodně dozadu a musel vymyslet co nejlepší rozhodnutí, i kdyby to znamenalo zůstat v Kanadě další rok.
Když mi Jaden donesl hrnek s čokoládou, jen jsem si ho převzal a znovu se začetl do jeho poznámek.
A když jsem skončil, hrnek byl dokonale prázdný a mě se po těle rozlévalo příjemné teplo.
Zavřel jsem složku a vrátil ji Jadenovi. Hrnek jsem postavil na stolek a teprve potom jsem promluvil.
„Možná to není špatný nápad. Vypadá to, že ten Gianni je dobrý člověk, a jestli tu máš všechno, ne, že bych o tobě pochyboval, tak podle všeho má s mafií společné jen jméno. A víš… Tím, že si vezmeš mě, oženíš se i s mou firmou, a tím i s dalšími lidmi, za které zodpovídám. A já věřím, že bys nedovolil, aby se komukoliv z nich stala nějaká křivda.“
Natáhl jsem se na stolek pro telefon a zavolal Jefersonovi, kterého jsem požádal, aby přijel za dvě hodiny ke mně domů, že se plány na dnešek trochu pozměnily, ale je velmi důležité, aby přijel.
A pak jsem požádal Jadena, aby zavolal manželovi Gianniho, a pozval ho k nám také.
„Víš, už hodněkrát jsem se v lidech mýlil. Však víš, jak jsem důvěřivý, nebo spíš mám špatný odhad. Ale věřím ti, Jady. A budu doufat, že se ve svém rozhodnutí nemýlím a nedělám chybu, jako se to stalo už párkrát předtím. Ale jednoho rozhodnutí, vlastně dvou, nikdy litovat nebudu. První: pustil jsem tě k sobě do života. A druhé: vezmu si tě za manžela, i kdyby měla naše firma zkrachovat.“
Políbil jsem Jadena a poděkoval mu za všechno, co pro mne a taky pro firmu udělal, i když vlastně ani nemusel.
„Tak, řeknu Fredovi, že se oběd posune. Najíme se všichni společně, až návštěva dorazí, tak se jdeme připravit.“

Jaden
Ach, Bože. Může být ten kluk ještě dokonalejší?
Když se Chris zvedl k odchodu, povalil jsem ho na postel a zalehl svým tělem.
„A já nikdy, nikdy nebudu litovat toho, že jsem u tebe zůstal. Lituju jen jedné věci. A to té, jak moc jsem ti ublížil. Nikdy si to neodpustím," věnoval jsem Chrisovi hluboký polibek, a pak se nadzvedl.
„Jak jsem řekl i Warenovi, nejsem proti, ale jakmile ucítím jen náznak toho, že je něco špatně, roznesu je v zubech. Takže se nemusíš bát. Ochráním tebe i tvou firmu, odkaz i tvé lidi. Chci tě vidět šťastného a veselého. A chci, aby jediný tvůj problém byl, jaký si vybrat vibrátor, nebo jestli se pomilovat na veřejnosti či doma."
Musel jsem se zasmát nad tím, jak se Chris zatvářil, ale částečně to uvolnilo napětí.
„Dělám si srandu. Tak napůl. Samozřejmě, že starostem se občas nevyhneme, ale už nikdy nic takového jako je teď zažít nechci. Jdu zavolat Warenovi. Až se s ním setkáš, ještě si to budeš moc rozmyslet. Sám se rozhodneš, až ho uvidíš. A ať už bude tvé rozhodnutí jakékoliv, já tě samozřejmě podpořím."
Políbil jsem Chrise na čelo, a pak mu pomohl vstát.
Zavolal jsem Warenovi, a i když mu to nebylo zrovna moc po chuti, přijet k někomu domů, jasně jsem mu dal najevo, že buď tohle nebo nic.
Slíbil mi, že do hodiny dorazí, takže jsme s Chrisem měli akorát čas na přípravu.
Když se objevil Jeferson, pověděli jsme mu, jak se věci mají, už vzhledem k tomu, že firmu vedl, musel znát pravdu.
Moc mu to nebylo po chuti, ale nakonec souhlasil s tím, že asi je to nejlepší řešení.
Teda pokud se Chris rozhodne souhlasit.
Když dorazil i Waren a seznámil se s oběma muži, pozorně jsem ho sledoval a čekal na jakýkoliv náznak nějaké levárny.
Ale všechno proběhlo i v klidu, dokonce i oběd, při kterém Waren zavzpomínal na kuchařské umění Li-Weie, a dokonce nám pověděl, jak se spolu seznámili.
Nemyslím si, že chtěl na nás záchranou Li-Weie udělat dojem, spíš to vypadalo, že je rád, že si jeho manžel našel takového přítele.
Po obědě jsme se přesunuli do obýváku, a já rovnou Warena vybídl, aby přešel k věci, a Jefersonovi a Chrisovi řekl, jak hodlají vyřešit náš problém, a co by to obnášelo.

Chris
Myslel jsem, že se propadnu někam hodně hluboko, když mi Jaden řekl, že chce, abych měl starost jen o to, jaký vybrat vibrátor nebo místo pro náš sex.
Ale nebyl čas nad tím nějak dlouho dumat. To přijde potom.
Když Jeferson a Waren přišli, společně jsme poobědvali, a pak se přesunuli do salónku, kam nám Fred přinesl zákusek a kávu. Poprosil jsem ho, aby šel s Jasperem na procházku. S pochopením přikývl a za chvíli jsme slyšeli už jen klapnout dveře.
Všichni jsme se otočili na Warena, aby nám řekl, co a jak. U toho jsem opravdu nechtěl mít další svědky. Co kdyby se náhodou něco pokazilo. Nechtěl jsem, aby do toho byl zatažen Fred.
Pozorně jsme naslouchali a já si už v duchu dělal své představy. A když Waren skončil a odpověděl mě a Jefersonovi na některé doplňující otázky, omluvili jsme se a na chvíli je nechali v salonku samotné, abychom si promluvili jen my dva.
Naše debata trvala asi tak patnáct minut. Vysvětlil jsem Jefersonovi, jak si to představuji, jaké jsou pro a proti, a on mi k tomu také řekl své. Nakonec jsme se však vrátili zpátky se společným rozhodnutím.
„Dobře, pan Warene. Ne, že bych vám nevěřil, nebo bych si necenil vaší bezprostřední nabídky, ale sám víte, jaké to je, když má váš manžel starost o to, aby všechno fungovalo, jak má. Určitě dobře víte, co to znamená, mít zodpovědnost za takový majetek a za životy zaměstnanců. Souhlasíme s vaší nabídkou, ale pod podmínkou, že nám podepíšete prohlášení, na kterém trvám. Nic vás v něm nebudu k ničemu zavazovat, stejně jako nás nebude zavazovat nic k vám. Jsme nesmírně vděční za vaši pomoc. Bohužel jsem už musel začít uvažovat o tom, kolik lidí budu nucen propustit, a tím bych od toho mohl upustit. Pokud budete souhlasit, ujistíte mě tím, že to opravdu myslíte jako pomoc z vaší dobré vůle, která nikoho nebude k ničemu zavazovat. Musíte uznat sám, že máme velkou zodpovědnost. A i kdybych vám teď nejraději s poděkováním skočil kolem krku, neudělám to ze dvou důvodů. Jsem důvěřivý, ale opatrný. A za další… Mému nastávajícímu manželovi by se to určitě nelíbilo, kdybych teď objímal jiného chlapa, stejně jako by se to nelíbilo vašemu manželovi. No, pokud to přijmete, budu velmi rád. Hodně nám tím pomůžete. A taky… Rád bych se s vaším manželem setkal a osobně bych mu rád poděkoval.“
Nechtěl jsem ho nijak urazit, nechtěl jsem, aby si myslel, že si nevážím toho, co mi tady nabídl, ale jinak to nešlo. Musel jsem tu v první řadě stát jako člověk zodpovědný za obrovský majetek, ne, jako přítel Li-Wei.

Remy
Musel jsem uznat, že to nebylo tak strašné.
Když Gianni před pár dny přišel s plánem, jak pomoci příteli Li-Weie, napřed jsem byl skeptický.
Bylo to velké riziko i pro nás, nehledě na to, že jsme tím pádem museli s pravdou ven. Už tak pro nás bylo docela riskantní, když jsme se zapletli s policií a soukromými detektivy.
Ale Gianni byl Gianni. A jemu se prostě nedalo odmítnout.
Když jsem poprvé naživo spatřil Jadena Chase, v duchu jsem si gratuloval, že jsem donutil Gianniho zůstat doma.
Ten chlap byl snad ještě větší než Adrian.
Ale kupodivu se zdálo, že svou bouřlivou minulost nechal za sebou, a o den později jsem taky zjistil proč.
A rozhodnutí do toho jít jsem nelitoval, stejně jako jsem nelitoval podepsat úmluvu a prohlášení se kterým přišel Florese.
Ti dva byli ideální pár.
Florese byl chytrý, cílevědomý, a i když se několikrát spálil, postavil se na nohy a bojoval.
A Chase byl jeho buldok, který by nedovolil, aby jeho skoro už manžel, jak jsem se později dozvěděl, trpěl a nedopustil by, aby mu někdo ublížil.
Rozhodně jsem nechtěl být tím, kdo se střetne s rozzuřeným Chasem, takže jsem je všechny ujistil o tom, že s Giannim uděláme všechno proto, aby svého rozhodnutí nelitovali.
Když pak Florese navrhl schůzku mimoděk jsem se zadíval na Chaseho.
Slíbil jsem, že schůzku navrhnu, ostatně nejspíš se brzo vrátíme do Sacramenta, protože Li-Wei nás pozval na svatbu, takže se nejspíš ještě potkáme.
Asi po třech hodinách jsme se rozloučili a sotva jsem nasedl do auta, vytáhl jsem mobil.
Můj první hovor byl našim lidem, aby zařídili vše potřebné, druhý Giannimu, že se vracím domů.

Chris
Tak, jak to vypadalo špatně, když jsme se vrátili do Kanady, tak teď to nabralo úplně jiné obrátky a směr k lepšímu.
Li-Wei si to asi možná neuvědomuje, ale je to člověk, který svou povahou nutí lidi dělat dobré věci. Člověk, který přitahuje dobré lidi a kolem něho se dějí dobré věci, i když on sám si myslí, že je jen na obtíž a že nosí ostatním smůlu.
Ale není to tak.
Nebýt jeho, neseznámil by se nikdo s Giannim Warenem. Nebýt jeho, Gianni by o nás nevěděl.
A hlavně, ty problémy, které teď nastaly ve firmě, by byly, ať už by tu Li byl nebo ne.
Když jsem se rozloučil i Rogerem Warenem, přičemž nás požádal, abychom mu říkali Remy, ještě jsme s Jefersonem probrali, co bude potřeba, a pak už odjel i on, aby si po dlouhé době mohl užít klidný večer.
Domluvili jsme se však, že bude všechno hlídat, a pokud zjistí nějaký náznak, že je něco špatně, okamžitě mi to bude hlásit. A Waren slíbil, že to sice nebude okamžitě, že spravit něco takového chvilku potrvá, ale že osobně dohlédne na to, aby to bylo co nejdříve, a jakmile se vše vrátí do našich starých kolejí, dá nám vědět a sami uvidíme, že všechno klape, jak má.
Na moment jsem zapřemýšlel, že by možná nebylo špatné zaměstnat nějakého hackera, jako podporu IT. Ale nakonec jsem to zavrhnul, protože to bylo velmi riskantní.
Ten den už potom proběhl celkem v klidné atmosféře. Byl jsem unavený, nejen z toho jednání a rozhodování, ale i z toho, co jsme předtím v noci s Jadenem dělali. Chtěl jsem mluvit s Li -Wei, abych mu řekl noviny, ale pak jsem se rozhodl, že ho překvapím. Zamluvili jsme letenky do Sacramenta na sobotu. Li-Wei jsem jen napsal zprávu, že se moc omlouvám, ale nebudu moct teď tak tři dny ani zavolat, protože mám moc práce a hodně schůzek.
Čtvrtek a pátek jsem měl na to, abych si dal do pořádku to, co jsem potřeboval, abych prověřil, že Warenovi lidé už dělají svou práci podle toho, jak bylo řečeno. Jo, tohle jsem si nechal od něj taky podepsat. I pro případné kontroly, třeba i z berňáku, jsem potřeboval mít všechno čisté. Tak jsem s ním sepsal smlouvu, kde pod hlavičkou jedné z firem, která patří pod rodinu Riverů, se zavázal k určitým úkonům, za které pak dostane zaplaceno předem smluvenou cenu. O tom jsem nechtěl diskutovat, a navíc… Pro mne peníze nejsou problém a jejich hacker si vydělá pěkný balík.
Ale i tak, když nám Fred nachystal večeři a pak odešel, nechtěl jsem jít spát. Jen jsem čekal, jestli si Jaden něco pro nás zase vymyslel.
Ale co jsem chtěl ještě určitě udělat, bylo, mluvit s Nolanem o samotě bez toho, aby o tom Jaden věděl…
Každopádně jsem se už moc těšil na to, až budu moct nastoupit do letadla do Sacramenta.

Jaden
Docela jsem byl rád, jak se to celé urovnalo a vyřešilo.
Samozřejmě jsem se už nezmínil, že budu Warenovy dál tajně sledovat, ale nějak jsem z nich necítil žádný úmysl škodit.
Aspoň prozatím. U mafiánů člověk nikdy neví.
Ještě, než jsme se odebrali do ložnice volal Nolan, že se v pátek vrací domů, nejspíš brzo ráno, tak abysme se nelekli, když nás probudí.
Přetlumočil jsem to Chrisovi, a když jsme se pak vysprchovali a zalezli do postele, zjistil jsem, že se mi nějak nechce ještě spát.
Sedl jsem si a na klín si přitáhl Chrise.
„Znám moc dobrý způsob, jak se uvolnit," zašeptal jsem do jeho krásného ouška, a pak ho okousal.
Trochu jsem ho nabudil svými polibky a nenechavými prsty, a pak vzal mobil a z naší sexuální svatyně vyndal ten velký vibrátor.
„Chci vidět, jak se uděláš, Chrisi. A pěkně si to natočím, abych se u toho mohl honit, když nebudeš doma," zafuněl jsem a strčil Chrisovi do ruky vibrátor a gel.
Nevím proč, ale vždycky, když s něčím takovým přijdu, nezůstane jen u jednoho čísla, takže jsme znovu skončili až někdy po půlnoci.
Tentokrát jsem byl ráno vzhůru jako první, a když jsme se pak oba konečně po půl hodině z postele vyhrabali, musel jsem do koupelny Chrise skoro nést.
Naštěstí horká voda pomohla, ale i tak jsem se neubránil smíchu.
Celý čtvrtek se pak nesl v pracovním duchu a večer se tentokrát žádný sex nekonal, protože Chris usnul někdy mezi večeří a plánováním svatby.
V pátek ráno mě pak probudil šramot, tak jsem opatrně vylezl, abych Chrise nevzbudil, a sotva jsem vlezl do kuchyně, už se Nolan ptal, jestli je všechno v pořádku.
Ujistil jsem ho, že ano, jen se toho docela dost událo, ale promluvíme si, až se Chris vzbudí.
A když už jsem byl vzhůru, nachystal jsem snídani a uvařil kafe.
Teprve pak jsem vyšel zase do ložnice, lehl si na postel a hrudí se přitiskl na Chrisovi záda.
A samozřejmě jsem nedokázal odolat.
Kdo by taky dokázal, když na mě vystrkoval tu svou krásnou prdelku.
O několik minut později jsem si lehl na záda, vydýchával orgasmus a Chrise si stáhl k sobě, abych mu mohl věnovat pořádný polibek.
„Dobré ráno, Šípková Růženko. Přišel jsem ti jen říct, že je snídaně hotová. Ale když jsi tak krásně vystrkoval zadeček…" mlsně jsem se olízl a jemně ho po těch dokonalých půlkách pleskl.
Nejspíš bych se s ním válel v posteli ještě dlouho, kdyby se neozval Nolan, že jestli nepřijdeme na snídani, tak nám to s Jasperem sežerou, takže jsem se chtě, nechtě musel zvednout.

Chris
Věděl jsem, že Jaden něco vymyslí, a já se tomu rád podvolil, i když si tohle dělat před kamerou, pro mne znamenalo posbírat veškerou odvahu a jít do toho.
Ale ten večer zbyl zakončený tím nejlepším způsobem, a mě se ráno vůbec nechtělo vstávat a jít do práce.
Ale musel jsem, pokud jsem v sobotu chtěl odletět do Sacramenta.
No, a nejspíš jsme si sexu nadělili do zásoby, protože jsem byl další den tak utahaný, že jsem usnul, ještě jsem ani nebyl v posteli.
Za to páteční probuzení bylo takové, jak se mi nejvíc líbí.
Probudilo mě, když Jaden ojížděl můj zadeček a já se jen slastně prohnul a nechal ho, ať to dokončí tak, jak to umí jen on.
A kdyby se neozval ze spodu další hlas, který patřil Nolanovi, nejspíš bych znovu dělal, že spím a nechal Jadena, ať mě znovu probudí tím, že bude okupovat mou dírku.
Jo, miloval jsem to, a miloval jsem Jadena. Už jsem se moc těšil na to, až mu řeknu svůj slib.
Zaběhli jsme se osprchovat, spíš já jsem se doplazil do koupelny, a jakmile jsme byli hotovi, sešli jsme dolů do kuchyně.
Lory právě sklízel nádobí, když dojedli, a Nolan spokojeně popíjel kafe a drbal Jaspera za ušima.
Skočil jsem Lorymu na krk a pořádně se s ním přivítal. Až teprve potom jsem si uvědomil, že se chovám jak puberťák, zastyděl jsem se a šel si raději hned sednout ke stolu.
Mlčky jsem snídal, a poslouchal, co všechno Lory s Nolanem stihli zařídit a kde všude byli.
A už jsem se nemohl dočkat, až jim i my povíme tu novinu. Ale čekal jsem na to, až se ozve jako první Jaden…

Jaden
Když jsme byli po snídani i my, a už jsme jen seděli u kafe, řekl jsem Nolanovi, že se vracíme do Sacramenta.
Pověděl jsem mu o nečekané pomoci, ovšem zamlčel to, že jsou to mafiáni, i jejich skutečná jména.
Nedělalo mi to moc dobře, nejspíš to Nolanovi jednou řeknu, ale nechtěl jsem před Lorym.
Ne, že bych mu nevěřil, ale naši nepřátelé byli tvrdí hráči, a pokud by někdo Loryho unesl a mučil, tak on nebyl z těch, kteří by mlčeli, ať už to ode mně znělo tvrdě jak chtělo.
Tohle byla prostě záležitost, o které mělo vědět jen pár vybraných lidí.
A věděl jsem, že když Nolana požádám, tak to Lorymu neřekne a pochopí i to, proč jsem mu musel lhát.
No, a potom, co jsme si o celé záležitosti promluvili a probrali svatbu Li-Weie a Xi-Wanga, chytil jsem Chrise za ruku a usmál se.
„No, nejspíš nebudou jediní. Požádal jsem Chrise o ruku a on řekl ano."
Myslím, že větší ticho v kuchyni ještě nebylo, než Lory vypískl a vrhl se kolem krku napřed mě, a pak Chrisovi.
„Že ti to ale trvalo," zabručel Nolan a lehce mě ťukl pěstí do paže.
Chvilku jsem na sebe jen zírali v tichém porozumění, než jsem vstal a Nolana objal.
„Děkuju za všechno," zašeptal jsem a pevně ho stiskl.
„Hej, doufám, že na stará kolena neměkneš," zasmál se Nolan, a pak mě odtáhl na délku paže.
Kdyby to tenkrát dopadlo jinak, nejspíš bysme teď my dva byli spolu, ale i tak jsem měl vždycky Nolana víc za staršího bráchu, než abych v něm viděl skutečného milence.
„Hej, od sebe nebo budu žárlit!" ozval se Lory s rukama v bok a s nafouklými tvářemi se na nás díval.
Oba jsme se tomu s Nolanem zasmáli, ještě jednou se objali, a pak už hlavně Lory skoro nezavřel pusu, jak se rozhodl nejspíš naplánovat svatbu úplně všem.

Chris
Když na to přišlo, měl jsem pocit, jako by se ze světa ztratil veškerý zvuk.
Takové ticho v kuchyni zavládlo, že když pak najednou Lory vypískl, strašně jsem se lekl a málem skončil na zemi. I Jasper se rozštěkal a běhal kolem nás, jako by nevěděl, koho má dříve kousnout za ten šok.
Když se pak na mě Lory vrhl, pevně jsem ho objal a políbil na tvář.
„Mám strašně velkou radost. Víš, byla chvíle, kdy jsem ti chtěl Jadena vzít. Ale jsem rád, že jsem to neudělal. Spíš, že Jaden se nenechal zviklat, protože už tenkrát miloval tebe,“ zašeptal mi Lory do ucha a zadíval se pak na Nolana, když se s Jadenem objali.
Taky jsem se na ně podíval, a ač jsem nechtěl, mírně mě bodl osten žárlivosti.
Jo, o Lorym jsem to nevěděl, teda dokud mi to neřekl Jaden. Ale Nolan si sem pro Jadena přímo došel a chtěl mi ho odvést.
Nakonec jsem Loryho plánování svatby musel ukončit s tím, že ještě musím do práce, ale že si popovídáme, až se vrátíme.
Převlékl jsem se, vzal si věci, které jsem potřeboval, a vyšel ven, abych počkal na Jadena, kterému to tentokráte trvalo trochu déle.
„Chtěl bych se tě na něco zeptat,“ zastavil jsem se venku na terase u Nolana, který hlídal Jaspera, protože rád utíkal přes bránu, když jsme někam jeli a on musel zůstat doma.
„Víš, chci si Jadena vzít. Chci být jeho manžel, protože ho opravdu moc miluji a nevyměnil bych ho za nic na světě. Ale trápí mě jedna věc. Mám strach, že by někdo někdy, třeba i na svatbě, mohl vytáhnout to, co se mezi námi stalo. Pořád má záznam za odsouzení za znásilnění. Dá se s tím něco dělat? V novinách tenkrát psali jen o mně, a o Jadenovi ani slovo, zřejmě zasáhly vojenské složky a na veřejnost se o něm vůbec nic nedostalo, ale v archivu policie a registrech to určitě bude. Je možné to stáhnout, anulovat, nebo cokoliv, aby to zmizelo ze světa? Vím, že se tím Jaden občas trápí, a to samo o sobě mi dělá vrásky, i když mu to nevyčítám. Stalo se, a já na něho taky nebyl dvakrát milý. Ale oba jsme si dali navzájem novou šanci, a oba jsme ji využili. Moc bych si přál se oženit a vědět, že nic takového na Jadena nebude moct nikdo nikdy vytáhnout.“
Otočil jsem se k domu, kde se právě otevíraly dveře a z nich vyšel Jaden.
„Popřemýšlej prosím o tom,“ rychle jsem tiše dodal, a už spěchal za Jadenem, abychom mohli nasednout do auta a jet na firmu.

Jaden
Připadal jsem si na stará kolena jako puberťák.
Ale bylo mi moc dobře. I když to celé trochu zastiňovalo to, co jsem Chrisovi kdysi udělal. Snažil jsem se na to moc nemyslet, ale pořád jsem to měl v sobě. Chris mi sice možná odpustil, ale já si neodpustím nikdy.
Chris byl tentokrát nachystaný dřív než já, a to už bylo co říct, takže jsem si raději rychle pohnul.
Někdy uprostřed cesty do firmy, jsem si vzpomněl na jednu zásadní věc.
Hned jak jsem vyhodil Chrise, okamžitě jsem začal všechno obvolávat, a když jsme se vraceli navečer domů, bylo vše zařízeno.
Po příjezdu jsme si dali pořádnou večeři, rozloučili se s Fredem, protože s ním se už neuvidíme, domluvili jsme se co a jak ohledně svatby, a pak už zbývalo si jen zabalit věci.
Nolan s Lorym slíbili, že do Sacramenta přijedou za námi, jen ještě něco zařídí.
„Chtěl bych ti… něco ukázat," zašeptal jsem, když jsme leželi s Chrisem v posteli.  
Teda Chris ležel a já měl hlavu vraženou mezi jeho nohama a dráždil jsem jeho dírku.
Natáhl jsem se ke stolku, otevřel na mobilu složku a ukázal to Chrisovi.
Ve vteřině se z mobilu začalo ozývat jeho vzrušené sténání a já se zatvářil naprosto nevinně.
„Jo, to není ono, počkej," usmál jsem se a teď už mezi fotkama našel tu správnou.
„Tohle…" mlaskl jsem na najel do Chrisovy dírky.  
„Už je náš a doufám… že se ti bude líbit. Musíme ho řádně pokřtít,“ vyrážel jsem mezi přírazy, než jsem na Chrise nalehl a vzal si jeho rty.
Když jsem pak vedle něj ležel, Chris pravidelně oddechoval, neodolal jsem, abych ho nepohladil po tváři.
„Tak moc jsem ti ublížil, a přesto si mě chceš vzít. Nedokážu ani slovy popsat, jak tě miluju," zašeptal jsem, políbil ho na čelo, a pak si ho přitáhl do náruče.
A druhý den jsme samozřejmě zaspali.
Myslím, že tolik sprostých slov, jako za ty tři hodiny, než jsme pobalili zbytek věci, rozloučili se s Nolanem a Lorym a dojeli na letiště, jsem za cely svůj život neřekl.
Samozřejmě to nebylo myšleno zle, a Chris to nejspíš pochopil, podle toho, jak se zaculil, když jsem seřval poslíčka, který začal dělat kukuče na mého muže a strašně mu chtěl pomoct s kuframa.
„Příště musíme mít sex přes den," vydechl jsem, když jsme konečně seděli, a po chvíli se vznesli do vzduchu a mohli si rozepnout pásy.  
„Anebo… letíme první třídou, přehodíš přes sebe deku, já si kleknu a vykouřím tě,“ zašeptal jsem Chrisovi do ucha a mávl na letušku, abych jí řekl o deku, a přitom se nepřestával pochechtávat.

Chris
Nevěděl jsem, jestli se to dá vůbec zařídit, ale chtěl jsem pro to udělat co nejvíc.
Nolan mi rovnou řekl, že se pokusí zjistit, co se dá, ale neví, jestli to vůbec půjde. Ale že se mi ozve, jakmile bude něco vědět.
Večer, než jsme usnuli, byl Jaden zas aktivnější, než se zdálo, že bude. Až jsem si říkal, jestli myslí i na něco jiného než na sex.
Ale dům, který mi ukázal na fotce, hned zahnal mé rozpaky z toho předešlého videa.
Vidět sám sebe, jak si to dělám…
No, myslel jsem, že se hanbou propadnu.
Ale za to ten dům byl nádherný. Nebyl tak velký jak v Oaklandu, ale vážně se mi líbil. A já začal přemýšlet, jestli z letiště pojedeme přímo tam, nebo k Joshuovi. On jediný ví, že se vracíme, abychom měli jistotu, že nás nevyhodí hned u dveří.
Druhý den byl přímo hektický. Nastal doslova chaos. Na poslední chvíli jsem si vzpomněl, že mám připraveny prsteny pro kluky, abych je pak v Sacramentu mohl dodělat, tak jsem ještě rychle běžel do suterénu, abych to všechno pobral.
Opravdu vydechnout jsem si mohl až na letišti. Usmíval jsem se, když Jaden žárlivě a majetnicky seřval toho poslíčka. Jen jsem omluvně pokrčil rameny a usmál se na něj, že opravdu nejsem k mání.
A pak, když jsme už seděli a byli ve vzduchu, moje nervozita se vrátila zpět.
Přesto…
„I když jsme v první třídě, stejně jsou tu další cestující. A ty jsi tak velký, že by ses pod tou dekou neschoval a oni by nás vykázali ven z letadla,“ zašeptal jsem Jadenovi do ucha. „Ale ruka by se tam schovat mohla…Mohl bys mi ho klidně vyhonit.“
Jo, když provokuje on, proč bych jednou nemohl já. Ale byl to pro mne doslova nadlidský výkon mu tohle říct a červenal jsem se až na zadku, který jsem měl pevně přišpendlený do sedačky a odmítal se z místa hnout.

Jaden
Tlumeně jsem zavrčel, když Chris řekl, že mu ho mám vyhonit, a v tu chvíli jsem byl tvrdý jak kámen.
„Provokatére… teď už se zpátky držet nebudu… máš, cos chtěl," zachrčel jsem Chrisovi do ucha, a když letuška přišla a přinesla nám deku, stáhl jsem si Chrise do klína a posadil ho mezi své nohy.
"Má strašnou fobii z létání a jen moje blízkost ho uklidní," vysvětlil jsem zcela vážně letušce, která se hned starostlivě na Chrise podívala, zatímco já mu jednou rukou obratně stáhl kalhoty po kolena a hned v ruce sevřel jeho penis.
„Kdybyste cokoliv potřebovali, tak řekněte."
„Samozřejmě," přikývl jsem s úsměvem a prsty sjel ke Chrisově dírce.
Když letuška odešla, nahmatal jsem volnou rukou z příruční tašky gel a hned začal Chrisovi promazávat dírku.
Seděli jsme úplně vzadu, takže pokud by nikdo nepřišel uličkou až k nám, nezjistil by, že je něco špatně. A i tak by musel vědět na co se dívat, protože Chrise a mě od pasu dolů halila deka.
„Musíme být rychlí a tišší. Ale je to vzrušující viď? A neboj, dávám pozor," vyrážel jsem ze sebe potichu, zatímco jsem zpracoval Chrisovu dírku, pak si rozepl poklopec a opatrně do Chrise najel.
Začal jsem přirážet, a aby si to Chris pořádně užil, nejen že jsem do jeho dírky k penisu přidal i prsty, ale zároveň jsem v ruce protahoval i jeho penis.
Myslím, že jsem se udělal v momentě, kdy jsem Chrisovi do ucha zašeptal něco v tom smyslu, že k nám míří letuška s čajem.

Chris
Krucinál, že já raději nedržím pusu. Už tolikrát jsem dojel na to, že jsem řekl první věc, co mi na mysl přišla, a teď to tady mám i s dvojitou nadílkou.
Když se u nás zastavila letuška, jen jsem se přikrčil Jadenovy víc do náruče, a neměl jsem odvahu se na tu ženskou ani podívat.
Myslel jsem si, že mi ho fakt Jaden jen vyhoní, ale tohle…
Měl jsem najednou holý zadek uprostřed letadla plného lidí. Už to samo o sobě mě nutilo červenat se ještě víc, a jen přikývnout, že to tak je. Že se opravdu bojím létání. Jen jsem se nenápadně rozhlížel, protože jsem měl pocit, že se na nás každý dívá.
Ale na víc jsem neměl čas ani pomyslet.
Jaden do mě najel, a já se chytil sedadla přede mnou a skrčil se, hlavu zabořil málem mezi kolena, až se deka skoro shrnula, a tlumeně jsem zasténal.
Když si mě začal brát pravidelnými krátkými přírazy, měl jsem problém zůstat zticha. Hlavně když do mě nacpal i prsty, tak to jsem šel málem do mdlob. A když mi ho začal protahovat v ruce…
Polilo mě horko a musel jsem se kousnout do ruky, abych byl zticha.
To, co jsme dělali v parku, bylo proti tomuhle nic. Tady jsem byl na očích, kdokoliv nás mohl vidět, pochopit, co děláme. Kdokoliv… A já si připadal tak strašně nahý, styděl jsem se, a přitom se ten chtíč na mě valil jako lavina, a už jsem to nedokázal zastavit.
Ten pocit, že nás může kdykoliv někdo odhalit, mě poháněl jako dobře promazaný motor.
A pak, když mi Jaden zašeptal, že se do mě udělá, a já zvedl hlavu a uviděl jsem letušku, jak se na nás dívá, znovu jsem se skrčil a zahryznul se do ruky, protože tohle byla ta poslední kapka.
Roztřásl jsem se, když jsem do Jadenovy ruky poslal svou první várku. Roztřásl jsem se ještě víc, když jsem nemohl hlasově a ani svými pohyby projevit, jak moc dobře mi teď je. A to všechno udělalo tenhle orgasmus ještě silnějším, a já se doslova na Jadenovi roztekl jak plastelína a ruka mě bolela až skoro k lokti, jak silně jsem její zápěstí tiskl mezi zubama…

Jaden
Spokojeně jsem vydechl, když jsem pocítil Chrisův orgasmus, který rozvibroval i mé tělo. Zachytil jsem jeho sperma co nejvíc do své ruky, kterou jsem pak vytáhl zpod deky a labužnicky ji olízal.
„Je mladý pán v pořádku?" zeptala se letuška, když k nám přišla a uviděla mírně předkloněného Chrise.
„V tom nejlepším, jen dostal lehkou křeč a takhle se uvolní."
„Ach chápu. Chcete přines nějaký dezert? Sladké uklidňuje nervy."
„Bez urážky, ale právě jsem měl ten nejlepší dezert, který by žádný cukrář na světě nedokázal udělat a velice jsem si pochutnal, takže s díky odmítnu."
Když odešla, narovnal jsem Chrise a jeho záda si opřel o svou hruď.
„Jsi úžasný, miluju tě, ale příště neprovokuj," zašeptal jsem mu do ucha, a když jsem se ujistil, že se nikdo nedívá, vášnivě jsem ho políbil.

Chris
Třásl jsem se jako ratlík, když se vedle nás letuška zastavila. Myslel jsem si, že pozná, co se děje a bude z toho problém. Nedokázal jsem zvednout ani hlavu a svíral jsem jednou rukou deku, aby se ani o milimetr neposunula a neukázalo se tak, co tady děláme.
Zdálo se mi to jako věčnost, když mluvila s Jadenem, a on ji odpovídal klidně, jako by se nic nedělo. Stáhl jsem půlky k sobě, sevřel Jadenův penis, ale neměl jsem to dělat. Z úst mi vyšlo tiché zakňourání, když to vyvolalo ten příjemný pocit v tom místě.
Když letuška konečně odešla, vydechl jsem a konečně pustil svou ruku ze zubů. Nechal jsem se přitáhnout na Jadenovu hruď a přijal jeho polibek, který jsem v tuhle chvíli neměl sílu ani odmítnout už jen z důvodu, aby nás nikdo neviděl.
„Nemůžu takhle… pořád… sedět…“ zašeptal jsem zadýchaně. „Musím… na toaletu… setřít tvoje sperma…“
Ale nebyl jsem schopen se skoro vůbec hnout, jak mi zdřevěněly nohy a byl jsem úplně vyšťavený.

Jaden
Říkal někdo, že se pod tu deku nevlezu?
Samozřejmě, že jsem se vlezl. Bylo to sice dost krkolomné, ale Chrisův zadeček jsem dokonale vyčistil a zároveň ho i ochutnal. No co, jsem přece starostlivý manžel.
„Tak, teď už jsi dokonale čisťoučký. Stačí jen říct a já se o tebe postarám," sedl jsem si vedle Chrise a znovu si ho přitáhl si náruče, když jsem jeho i sebe upravil a deku mohl klidně oddělat stranou.
„Klidně spi," políbil jsem Chrise do vlasů a položil si jeho hlavu na svou hruď.
Těsně před přistáním jsem Chrise vzbudil, a pak mu na letišti koupil kávu, aby se trochu probral.
„Zajedeme do našeho nového domu, co říkáš? Podívat se tam, a pak můžeme jet k Joshovi, abysme to všem řekli. A kde budeš chtít spát, to už nechám na tobě. Dům by měl být už vybavený, makléřka říkala, že to všechno zařídí, a pokud bude vše v pořádku zavoláme Nolanovi, aby s sebou vzal Jaspera, až sem poletí. A taky se pak musíme přestěhovat z Oaklandu."
Jo, bude toho potřeba ještě hodně udělat, ale už jsem se na to docela těšil, a taky jsem si chtěl konečně promluvit s Xi-Wangem. Teď víc než kdy dřív, po zjištění, že ví, kdo je Gianni a Roger Warenovi. To, že by se přidal ke mně, místo pod Marka, by mu ulehčilo situaci, a navíc by se nemusel Li-Wei skrývat, pokud by se chtěl s Giannim setkat.

Chris
Nevím, co bych musel vymyslet, abych se za tohle Jadenovi nějak pomstil. Ať už by to bylo cokoliv, věřil jsem tomu, že by mi to vrátil dvakrát tolik.
Nikdy jsem si nepomyslel, že by dokázal své velké tělo poskládat mezi sedačky, a ještě mi udělat tohle, aniž by si toho někdo všiml.
Vlastně… Je to bývalý voják, možná tohle trénoval?
Pravda byla, že cítit jeho jazyk tam dole, mi znovu přivodilo takové stavy, že jsem se skoro znovu udělal. Pořád jsem měl oči přilepené do uličky, jak jsem měl obavy, že někdo projde, nebo že přijde letuška.
Ještě jsem se třásl, když mi Jaden pak natahoval kalhoty a pak dal deku bokem. Konečně jsem se usadil, a hned jsem se opřel o jeho hruď. Zavřel jsem oči, jak jsem se pořád styděl. Stále jsem měl pocit, jako bych měl ty kalhoty stažené a všichni viděli, co jsme tu dělali.
Nejspíš přestanu cestovat letadlem. Ale věděl jsem, že i po cestě autem nebo vlakem by Jaden byl schopný něco vymyslet.
A právě i pro tohle ho miluji, protože se s ním nenudím. 
Byl jsem ještě rozespalý, když mi pak dal do ruky kávu, abych se probral. A ještě jsem byl z toho všeho trochu mimo, když na mě mluvil, a já ani nevěděl, co vlastně říká.
Až teprve po chvilce mi to došlo. Souhlasil jsem s tím, že pojedeme do nového domu, ale i tak bych dneska rád přespal u Joshuy, abych mohl být s Li-Wei.
Už jsem se těšil, jak ho překvapím našim příchodem, a jak mu řeknu tu novinu.
Došli jsme na parkoviště, zaplatili ty dny, co tu Jadenovo auto stálo, a pak jsme konečně mohli odjet.
Cesta k domu se mi z letiště zdála dlouhá. Ale bylo to zřejmě tím, že jsme ji jeli poprvé, a já, i když to jsem to viděl v mapě, tak absolutně netušil kudy a kam jedeme.
Když jsme vystoupili, čekala na nás už makléřka. Provedla nás domem, ukázala i zahradu, a já musel uznat, že na živo se mi to líbilo ještě víc než na fotkách. Byl jsem spokojený a makléřka taky, protože jsme ani nesmlouvali o ceně.
„Tak pojedeme k Joshovi? Jen si s sebou něco vezmu, a něco na spaní. A kartáček na zuby…“ zastavil jsem se u Jadena, když jsme konečně osaměli.
Přitiskl jsem se k němu a vdechoval jeho vůni.
Bylo mi s ním tak moc dobře…
V našem novém domě, a s vědomím, že tady budeme bydlet jako manželé.

 

Bouře - Kapitola 24

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek