Horká krev
Horká krev - Kapitola 12
Bylo rozhodnuto.
Nemusel jsem nad tím ani přemýšlet. Jen jsem se rozhlédl po ostatních a pak chytl Tara za ruce, které měl stále položené na mých ramenou.
„Jdu za tátou,“ konečně jsem se přes své slzy usmál.
„Myslel jsem si to,“ přikývl. „V každém případě si teď půjdeš lehnout. Potřebuješ se...
Horká krev- Kapitola 11
Věděl jsem, že to setkání s tátou nebude jednoduché. Ale nemyslel jsem si, že by mě výraz v jeho tváři až tak vyděsil. Pořád jsem si v duchu opakoval, že jsem zraněný a projde to tím pádem v klidu. Snažil jsem se tím uklidnit… Ale nefungovalo to.
Začal jsem rychle dýchat a jen...
Horká krev - Kapitola 10
Proč zrovna musím vidět jeho? Proč ne třeba Marea? Když umírám, chtěl bych jako posledního vidět toho, koho miluji. Proč to není on?
Yakei se nade mnou sklonil, něco říkal, ale já jsem mu neodpovídal a jen na něj tupě zíral. Pak najednou zbystřil a narovnal se. Zmizel mi náhle z dohledu,...
Horká krev - Kapitola 9
Bylo to špatně.
Někde v koutečku mé mysli mi pořád něco říkalo, abych toho nechal. Jenže zbytek mého já se prostě nedokázalo ovládnout.
Nebude nikdo mluvit o Mareovi za mými zády. To ne. A kdo ví, co ještě všechno Yakei vyžvanil. Ani já sám nevím, jak to bude pokračovat a všechno tohle je jen...
Horká krev - Kapitola 8
Mareo mi zmizel mezi stromy…
Stál bych tam, kdo ví jak dlouho, kdyby mě neprobral Yakeiho hlas, abychom se konečně pohli z místa.
Moc se mi nechtělo, a i když jsem měl na tváři úsměv, stejně jsem se ještě několikrát otočil. Snad jsem doufal, že ho ještě zahlédnu? Ale hleděl jsem jen do...
Horká krev - Kapitola 7
„Budeme potřebovat spojku…“
Tátův hlas zase nabyl jistoty, jako by se ani před chvílí nedozvěděl špatnou správu.
Vždycky jsem ho tajně obdivoval, jak tohle dokáže. Ani tenkrát, když umřela máma a on se zrovna v té době stal vůdcem smečky, neukázal nikomu svůj smutek. Všichni ho berou za...
Horká krev - Kapitola 6
Plakal jsem. Dlouho…
Nebyl jsem schopen se uklidnit, protože vědomí, že jsem přišel o svého bratra, bylo pro mne hodně bolestivé.
Byl to člověk, který si získal mé srdce, i když jsme byli spolu jen dva roky. Jemu jsem mohl říct vše… On byl ten, který chápal mé pocity a on byl u mě vždy, když jsem...
Horká krev - Kapitola 5
Seděl jsem a díval se na Yakei a na tátu. Oba dva zmlkli a jen se na sebe dívali. Dobře jsem si všiml toho nepatrného pohybu hlavou směrem ke mně, když Yakei pronesl poslední slova.
Okamžitě mi došlo, že myslí mě.
Táta to nedovolí. Mám zakázané odejít z vesnice a pochybuji, že by tak rychle...
Horká krev - Kapitola 4
Chtěl jsem se postavit, ale po tátových slovech jsem zůstal sedět a šokovaně na něj hleděl.
‚Ty tentokrát nepůjdeš. Zůstaneš tady!’ pořád mi znělo v uších a nemohl jsem tomu uvěřit.
Saburu se na mě otočil, když slyšel, jak se snažím nadechnout a říct něco smysluplného. Položil mi ruku na...
Horká krev - Kapitola 3
Ležel jsem přitlačený k zemi a nebyl schopen se ani změnit ve vlka. Stejně by mi to nepomohlo. Jen bych se zamotal do svého vlastního oblečení.
Snažil jsem se aspoň zubama chňapnout po čemkoliv, co se mi mihlo kolem obličeje.
Ale marně…
„Jsi vážně k ničemu,“ zavrčel mi znovu ten známý hlas do...