Vyhnanec

Vyhnanec - Kapitola 25 - Závěr

„Vítej, králi?“ zeptal se Isao. „Jen to?“ Nebyl jsem schopen k němu pozvednout hlavu. V místnosti zavládlo naprosté ticho. Stále jsem měl hlavu skloněnou, jen jsem pohled přesunul na Isaovy nohy. Díval jsem se na ty boty, precizně ušité z jemné kůže a s pevnou, leč měkkou podrážkou....

Vyhnanec - Kapitola 24

Trvalo skoro celý den, než jsem se konečně pohnul. Po celou dobu jsem jen ležel na posteli zabalený v dece, v huňatém přehozu a dokonce i v botách.  Teprve křeče v břiše, které přišly s hladem, mě donutily vstát. Bezmyšlenkovitě jsem došel ke stolu a vytáhl z mošničky...

Vyhnanec - Kapitola 23

„Měl by ses trochu víc zapojit,“ promluvil na mě Ichi. Seděl jsem na stoličce a on právě spokojeně kýval hlavou nad tím, jak se mi všechno dobře hojí. Bolest v boku už jsem skoro necítil a menší zranění už byla zahojená. Jen tu nehlubší ránu v srdci nikdo nevidí. Ta se zřejmě už nikdy...

Vyhnanec - Kapitola 22

„Tame…“ Někdo mě volá, ale nikoho nevidím. Kolem mne je jen neproniknutelná tma. Jen mé jméno se v té nicotě ozývá a vrací se ozvěnou zpět. „Tame…“ Nechci se probudit. Chci tu zůstat. Je mi tu dobře. Nic mně nebolí, nic mě netrápí… „Tame!“ Proč mě nenechají?  Přináším druhým jen...

Vyhnanec - Kapitola 21

Proběhli jsme skrz první domky. Jen na poslední chvíli jsme se vyhnuli skupině divokých vlků, kteří se na nás chtěli vrhnout, ale než se k tomu dostali, zaútočili na ně vyhnanci. Jen jsem se otočil, jak na tom jsou, ale Yakei mě hned postrčil, abych pokračoval v cestě. Ač jsem nechtěl,...

Vyhnanec - Kapitola 20

„Klid, Kenji,“ položil jsem na něj ruku, abych ho uklidnil. Slyšel jsem, jak začal rychle oddechovat, a bylo mi jasné, že v tuhle chvíli dostal nefalšovaný strach ze svého otce. „Co se děje?“ postavil jsem se, aby se Kaida nevrhnul hned na svého syna a nevymlátil z něj duši. Rozhodně...

Vyhnanec - Kapitola 19

Yakei udělal pár kroků a klekl si k nám. Urval kus látky z haleny a namočil ji do odvaru, co mi Isao připravil na pití. Nechal mě, ať Kenjimu ošetřím ty největší rány a sám se ujal těch menších. „Podívej se mu na tu ruku, prosím,“ požádal jsem Isaa, který už mezitím sundal z ohně kotlík a...

Vyhnanec - Kapitola 18

„Kenji zmizel? Co ho to napadlo?“ posadil jsem se, i když se to Isaovi moc nelíbilo. Aspoň mě pořádně zamotal do přikrývky a do ruky mi podal teplý čaj. „Jak je to dlouho?“ „Včera ráno už nebyl ve vesnici. Nejdříve jsme si mysleli, že se vrátí, ale když se blížilo k večeru a on pořád nebyl,...

Vyhnanec - Kapitola 17

Nevěděl jsem, jestli náhodou stále neblouzním. Možná horečka ještě neodezněla a já pořád ležím na zemi, před vyhaslým krbem a tohle je jen ta část, která se mě snaží utěšit před tím, než naposledy vydechnu. Viděl jsem už spoustu umírajících vlků a všichni těsně před smrtí měli spokojený výraz. Jako...

Vyhnanec - Kapitola 16

Zima se přihlásila najednou. Netrvalo dlouho a já, když jsem se jednou vzbudil, a vyhlédl ven, viděl jsem všude bílý poprašek. Znovu, už poněkolikáté, jsem děkoval Kenjimu, že mi pomohl připravit domek na zimu. Bez něj bych to určitě nestihl. Okolo stěn domku bylo naskládáno dříví na otop, čímž se...
1 | 2 | 3 >>