Brian
Chtěl jsem ještě chvíli zůstat v jeho objetí. Líbat se s ním… Mazlit… Jen tak prostě být, ale nebylo mi to dopřáno. Ze snu se stala krutá realita.
Ten příjemný pocit, který se mnou stále rozléval, se lusknutím prstů změnil v bolest. Nevěděl jsem co dělat, nebo jak se chovat a tak moje stránka šedé myši vyplula napovrch, aby mě skryla.
„To mi stačí, děkuji,“ vzal jsem si kapesníčky od něj a otřel si břicho.
Zatím jsem je odložil na stůl a oblékl se, abych zakryl mé stále ještě uspokojené tělo. Potřeboval jsem na záchod, ale nejdřív jsem zamířil do kuchyně, kde jsem vyhodil kapesníčky. Chtěl jsem se Justina dotknout, ale něco mi říkalo, že by to nevítal.
Jen to toužil zkusit a já se mu nabídl. Můžu si za vše sám…
Tak jsem stáhl už takhle rozklepanou ruku a šel do koupelny. Sedl jsem si na záchod a najednou to na mě všechno dolehlo. Slzy si samy razily cestu z mých očí a já je ani nestíhal stírat ze své tváře.
Tolik jsem chtěl být zrovna jim milován, že jsem zapomněl, kým opravdu jsem a kdo je on. Je to heterák a já gay, tam tenhle románek z jeho strany směruje? Proč to tak bolí, když právě tohle jsem chtěl?
Nakonec jsem si otřel slzy a opláchl obličej. Vyšel jsem za ním do kuchyně, abych se i já zapojil.
„S čím chceš pomoct? Nebo budeš pomáhat mě?“ usmál jsem se, abych vše zakryl.
Justin
Brian odešel do koupelny. Jen jsem se za ním díval a nějak nevěděl co říct.
Bylo to skvělý? Tak skvělý, že ještě teď se mi v břiše prohání ti blbí motýli, o kterých tak rádi píšou v příbězích z červené knihovny? Že se mi třesou nohy i ruce a nejraději bych ho políbil? Že to, co mi to dalo, je jinej level, než to co jsem zažíval s holkama, když jsem cítil uspokojení jen dole, kdežto teď se rozlézalo po celém těle? Že jsem to vždycky chtěl zkusit… Že mi zatím něco chybělo a já nevěděl co, jen jsem to matně tušil? Že po tomhle nejspíš dneska nebudu spát, protože to zabralo komplet celý můj mozek?
Prober se, Justine!!!
Pořád je to o tom, že si může myslet, že jsem to jen chtěl zkusit, může si myslet, že třeba lžu, i kdybych mu řekl pravdu o tom, jak skvělý to bylo.
Ale on mě miluje… A já jeho… můžu už teď říct, že je to láska? Nebo jen zkouška co to se mnou udělá?
Nejspíš jsem ho tím zranil, pokud je do mě opravdu zamilovaný…
Otočil jsem se, když vešel do kuchyně a usmál se. Tak úsměvem snad nic nepokazím.
„No, nechtěl jsem, abys něco nosil, ale když už je to tady, tak z toho něco uděláme, ať se s tím nemusíš tahat domů. Uvaříme to spolu, jen mi řekni, co mám dělat, nějak ten tvůj recept moc nechápu.“
Popošel jsem ke stolu a vzal do ruky papírek s receptem a zamával mu s ním před obličejem.
Brian
„Ty taky nepíšeš zrovna dokonale,“ vyškubl jsem mu ten papírek a něco si naštvaně pro sebe mumlal.
„Nakrájej zeleninu. Tady je paprika a rajčata, já udělám maso,“ podal jsem mu zeleninu a vytáhl si maso na linku.
Chvilku jsem se na to kuře díval a potom na Justina.
„Jak se to krájí? Má to být jako na části, stehna na dva díky, křídla v celku a prsa s kůží,“ z linky jsem uchopil nůž, který byl ve stojánku a zabodl ho do hrudní kosti.
Trochu se svezl a já se o něj lehce řízl.
„No kurňa, fakt budeme asi o hladu.“
Justin
Opláchl jsem zeleninu a začal ji krájet. Stál jsem u linky vedle Briana a po očku sledoval, jak přemýšlí nad tím, jak má naporcovat kuře. Když jsem viděl, jak zabodl špičku nože přímo do hrudní kosti, chtěl jsem ho zastavit, ale bylo pozdě.
„Ty doma asi často nevaříš, co?“ pustil jsem, co jsem zrovna držel, a chytl ho za tu ruku a dal ji bokem, ať krev nekape na maso.
Pustil jsem studenou vodu a strčil mu ji pod ni. Opláchl jsem mu ji a pak si ji zvedl před obličej.
„No, nic na co by se umíralo,“ přiblížil jsem si jeho prst a dvakrát mu ranku olízl. Dělám to tak vždycky a i teď jsem to udělal automaticky. Ale pak jsem si uvědomil, že ta ruka není moje…
Rychle jsem se natáhl pro ubrousek a omotal mu ho kolem prstu.
„Donesu náplast, sedni si,“ ukázal jsem mu na židli a pak zamířil do koupelny pro lékárničku.
Když jsem zmizel za dveřmi, zhluboka jsem vydechl. Tohle, i když jsem to udělal bezděčně a automaticky, mi postavilo chloupky na zátylku. Přejel jsem si po nich dlaní, několikrát se ještě zhluboka nadechl a pak už o něco klidnější vzal lékárničku a vracel se za Brianem.
Brian
Byl jsem naprosto v prdeli. Totálně zmatený a ještě k tomu vzrušený.
Jak mi vsál prst do své pusy a olízl mi ho, nikdy jsem nic erotičtějšího neviděl. Ale já toho neviděl... Projelo mnou mrazení a dech se mi zkrátil, když jsem cítil tu horkost, jak mi obemyká prst. Představa, že mi tohle dělá někde jinde, mi pomalu stavěla penis vzhůru. Byl jsem rád, že odešel, protože jsem netušil, co mám dělat. Tolik jsem ho chtěl políbit… Tak moc.
Radši jsem vzal mrkev a zahryzl se do ní, aby mi ze rtů neunikly vzdechy, které jsem tak urputně držel uvnitř.
Jeden dotek a teču… Jeden dotek a moje srdce šílí… Jeden dotek a umírám touhou se ho dotknout… Jeden dotek stačí, abych byl jeho.
Stáhl jsem si ruku do rozkroku a tišil svůj úd, který se hlásil o pozornost. Myslel jsem na samý smutný věci, aby mi v hlavě nevyvstávala jen Justinova tvář.
Prudce jsem se otočil, když ke mně přišel zpět a mrkev mi vypadla z ruky. Sehnul jsem se pro ni právě ve chvíli, kdy byl skoro u mě a cítil jsem, jak jsem se zadkem otřel o jeho stehno.
Justin
Když jsem vešel do kuchyně a přiblížil se k Brianovi, abych mu zalepil prst, právě se sehnul a zadkem zavadil o mou nohu. Jen na moment jsem se pozastavil nad tím, jak ho má pevný, ale to už on letěl dopředu, protože jsem nedokázal zastavit ten krok.
Rychle jsem se sehnul a zachytil ho jednou rukou kolem pasu, aby neskončil na zemi.
„Co děláš prosím tě?“ pomohl jsem mu narovnat.
Otočil jsem ho k sobě a díval jsem se na něj, jak má červené tváře. Snad víc, než ta mrkev a opět jsem měl chuť ho políbit.
„Dávej pozor,“ pustil jsem ho rychle, když jsem si to uvědomil. „Mohl sis o linku rozbít hlavu. Sedni si, zalepím ti to.“
Brian
Byl tak blízko… Tak moc blízko a já instinktivně začal špulit rty, jak moc jsem toužil po jeho polibku.
Moje srdce tyhle šoky prostě nepřežije.
Přejel jsem si prsty po rtech a skousl si je, abych se uklidnil. Celý rozklepaný z pocitů, co mě okamžitě pohltily, když mě jeho ruce tak pevně držely, jsem si sedl na židli. Stočil jsem pohled na druhou stranu, protože rudější studem jsem už víc být nemohl a snažil se zamaskovat to, že jsem z něj opravdu hotový. Ruku jsem položil na stůl, aby měl snadný přístup a čekal, až mi ji zalepí.
Justin
Byl jsem rád, že se na mě Brian nedívá. Sedl jsem si a vytáhl náplast. Opatrně jsem mu přelepil ranku a ještě jeho prsty promnul.
Má štíhlé prsty a ruce tak jemné…
Raději jsem ho pustil a vstal jsem.
„No, jdu to dodělat. Nějak to dáme dohromady.“
Přešel jsem k lince a začal porcovat maso. Nějak se mi to nakonec podařilo rozdělat na čtvrtky. Okořenil jsem to tím, o čem jsem si myslel, že by to mohlo chutnat.
„Tu zeleninu tam dáme hned, nebo až nakonec?“ zastavil jsem se u stolu s pekáčkem v ruce, ve kterém bylo naskládáno maso.
Většinou, když jsem si vařil, dělal jsem si jednoduchá jídla, nebo jsem si prostě objednal pizzu.
Brian
Pozoroval jsem Justina, jak mu to jde a trochu jsem mu to záviděl. Chtěl jsem pro něj něco udělat, ale jsem vážně tak trochu neschopný, když se jedná o normální věci.
Zvedl jsem se a došel k němu, mírně jsem ho odstrčil a odsunul bokem.
„Tohle bych už mohl zvládnout, aspoň něco, když už jsem to sem dotáhl a chtěl… No nevyšlo,“ pousmál jsem se nad vlastní tragičností a začal rovnat věci do pekáčku, který mi Justin podal.
Pomalu se to vrstvilo a zakončovalo rajčaty, která mají skvělou chuť, když se skoro připečou. Dal jsem dost česneku a nakonec jsem to zalil vínem, které do toho taky patří. Dal jsem to do trouby a díky bohu jsem věděl, jak ji nastavit.
Spokojeně jsem se otočil na Justina, když se to začalo péct.
Opravdu jsem chtěl, ale už jsem se nedokázal ovládnout, když byl tak blízko a políbil ho na tvář.
„Děkuji za pomoc, i když si to vlastně udělal ty,“ usmál jsem se a otočil se k lince, abych si nalil vodu, jak mi vyprahlo v ústech.
Justin
Nechal jsem Briana, ať to dodělá a začal jsem uklízet ten bordel, co tu byl. Kdyby to viděla máma, nejspíš by ji ranila mrtvice. Na kuchyň je strašně háklivá. Právě jsem skládal nádobí do myčky, když se ke mně Brian nahnul a políbil mě na tvář. Na moment jsem ztuhnul a otočil se k němu, ale to on už stál bokem a nalíval si vodu.
Zabouchl jsem dvířka od myčky a ta hned začala vrčet a vykonávat práci, ke které je určená.
Podíval jsem se na troubu.
„Pokud se to pokazí, tak si objednáme pizzu.“
„Tak jdeme pokračovat v matice? Nějak jsem nepochopil ten poslední příklad,“ a šel jsem do pokoje. Zvedl jsem ruku a dotkl se tváře, kde mě Brian políbil. Jako by tam zanechal horkou značku.
V pokoji jsem zvedl sešity ze země a usadil se s nimi u stolu. Snad to pochopím… Znovu jsem si přejel rukou po tváři.
Brian
Díval jsem se na něj, jak mizí v pokoji a musel jsem se trochu uklidnit, jak moje srdce neumělo zastavit to šílené bušení.
Není žádná pochybnosti, miluji ho.
Nakonec jsem sebral všechnu odvahu a šel za ním.
Došel jsem až k němu a přes jeho rameno se nahnul k sešitu na stole.
Začal jsem mu to vysvětlovat a ukazoval přitom prstem na příklady.
Snažil jsem se to převádět do plavání, aby tomu víc rozuměl. Místy jsem se otřel o jeho tvář, nebo zavadil o ruku. Sice to nebylo naschvál, ale tyhle doteky mi dělaly víc než dobře.
Justin
Snažil jsem se pochopit Brianovo vysvětlování. A… Nepochopil. Pozornost mi narušovala jeho neustálá těsná blízkost. Jeho letmé doteky na ruce a na tváři. Už tak jsem měl problém s tím, co bylo, jak se s tím poprat…
Má tělesná teplota stoupala každým jeho třením a já už z toho začal být celkem nervózní.
„Briane!“ zavrčel jsem výhružně.
Když se přese mne opět naklonil a otřel se o mou tvář, došla mi trpělivost. Prudce jsem vstal ze židle, popadl Briana a břichem ho přirazil na hranu stolu.
„Potřebuji se učit. Chceš tohle, aby ses uklidnil?“ stáhl jsem mu kalhoty pod zadek a natlačil se na něj. Ohnul jsem se, že jsem mu skoro ležel na zádech.
Byl jsem vzteklý, ale taky byla pravda, že jen co jsem se o něj otřel, projelo mnou vzrušení. Silně jsem mu stiskl ruce opřené o desku stolu.
„Tak co, Brie?“
Brian
Prudce jsem se zapřel o ruce a měl co dělat, abych se udržel na nohou, když mi málem vyrazil dech. Byl jsem v šoku a nechápal, co se to tu děje. Jediné, co jsem věděl, bylo, že se jeho klín tlačil na můj odhalený zadek a jeho naštvaný hlas nekompromisně hučel mou hlavou.
Naprázdno jsem polkl a potlačil slzy, které se draly z mých očí.
Chtěl bych s ním spát… Moc bych si přál, aby byl můj první. Ale… Ale takhle?
Začal jsem se celý třást a pod jeho prsty se mi div nezapálila ruka, jak horko mi bylo.
„Já… Já… Já… Ještě nikdy…“ koktal jsem a nedokázal najít správná slova.
Určitě už měl spoustu holek, co mu s chutí roztáhla nohy, ale já byl kluk a pokud jsem dobře studoval, tak když to dělají dva muži, tak to bez přípravy dost bolí. Nebál jsem se bolesti, ale toho, co by to ve mně ponechalo.
Justin
Zarazil jsem se.
„Vážně nikdy?“ vyletěla mi z pusy otázka.
Sevření mé ruky povolilo a na moment jsem zaváhal. Je pravda, že jsem vyletěl, protože jsem se už nedokázal soustředit na učení a já to prostě chtěl pochopit. Ale v momentě, kdy jsem ho sevřel pod sebou, kdy jsem se otřel o jeho pevný zadek… A potom co to řekl…
Cítil jsem, jak se chvěje a tak nějak jsem se už nedokázal udržet.
Sklonil jsem se k němu ještě víc a jednou rukou jsem mu odhrnul vlasy z krku. Nasál jsem jeho vůni a pak na něj přitiskl své rty. Políbil jsem ho několikrát na krční páteři a zastavil se u lemu trika.
Druhou rukou jsem ho objal kolem břicha a víc ho natiskl na svůj rozkrok.
Znovu jsem ho políbil na krku, a zatímco jsem na něm zanechával svoji značku, mírně jsem poodstoupil a druhou rukou jsem ho pohladil po jeho napnutém zadku.
Zajel jsem do rýhy a hranou ruky se několikrát o něj otřel.
„Nemusíš se bát,“ zašeptal jsem mu do ucha, když jsem opustil jeho krk, a pak ho jemně kousnul.
Natlačil jsem jeden prst na jeho otvor, ale nevsunul jsem ho dovnitř. Věděl jsem, že by to drhlo a vážně jsem mu nechtěl ublížit.
„Neublížil bych ti, tomu věř, ale hoří nám oběd,“ zvedl jsem hlavu a zavětřil jsem jako pes.
Pustil jsem Briana a otočil ho k sobě.
„Promiň, ale chtěl jsem se naučit matiku,“ potáhl jsem mu kalhoty zpátky a šel rychle do kuchyně, odkud se táhnul smrad připáleného oběda. Nejspíš si budeme muset objednat pizzu.
Brian
„Ni…Nikdy,“ dostal jsem nakonec ze sebe.
Celý jsem ztuhnul, když mě líbal a moje tělo bylo v jedné slastné křeči, jak moc se mi to líbilo. Elektrizující vlna mnou projížděla tak silně, že jsem opět pevně sevřel desku stolu ve snaze ji urvat, jak jsem se držel zuby nehty.
Ale když jsem ucítil, jak se jeho prst tlačí na můj otvor, jen jsem tlumeně vydechl a ještě víc se roztřásl. Nohy se mi chvěly a hlas mě definitivně zradil.
Nemám se bát? Fakt? Já se nebojím, tak nanejvýš sám sebe.
Když mě však opustil, okamžitě jsem dopadl na kolena a jen marně hledal myšlenky. Můj dech byl jak po závodech a srdce šílelo. Všechno hluboko ve mně se sevřelo a já poprvé cítil takové zvláštní šimrání v žaludku, jako kdybych lítal.
Nakonec jsem sebral poslední zbytky síly a doběhl za ním do kuchyně. Podíval jsem se na maso v pekáči a uchopil víno, kterým jsem to celé polil.
„Je… Je to dobrý. Ta zelenina se má trochu připálit, dává to prý tomu nasládlou chuť. Teď už jen trochu zapéct s vínem a mělo by se to dát jíst.“
Vrátil jsem to do trouby a přitom jsem se trochu spálil. Vsunul jsem si prst do pusy a tím si ho chladil, aby mě nebolel. Otočil jsem se k Justinovi a trochu se s tím prstem v puse usmál.
Justin
Díval jsem se, jak Brian spravuje oběd. No, tak možná se nakonec najíme. Když se na mně otočil, jen jsem hleděl na jeho pusu, jak mu v něm prst mizí a hned jsem si připomněl, co se před chvílí stalo.
Přistoupil jsem k němu a chytl ho za zápěstí. Vytáhl jsem mu ten prst a s upřeným pohledem do jeho očí ho namířil do své pusy.
Druhou rukou jsem ho nečekaně chytl kolem pasu a přitáhl si ho k sobě.
Už jsem se jeho prstem dotýkal mých rtů a povystrčil jsem špičku jazyka, abych ho olízl, když…
„Justiné! No tak Justííí! Víme, že jsi doma! Otevři. Jdeme na návštěvu!“ ozval se hluk na chodbě a bouchání do dveří.
„Kurva,“ zaklel jsem polohlasně a rychle Briana pustil.
„Do prdele s nimi,“ nadával jsem cestou ke dveřím. „Co tady tak řvete!“ okřikl jsem všechny, jen co jsem otevřel dveře. Hned se mi do bytu nacpalo asi pět lidí a jako první George.
„Potkali jsme vaše a prý máš zaracha, tak jdeme za tebou, aby ti nebylo smutno!“ rozesmál se a zamířil si to rovnou do pokoje.
„Máš něco k pití?“ ozval se jako druhý Jacob, který za sebou táhl Torresovou. Jen jsem se díval, jak postupně všichni mizí v pokoji a s povzdechem jsem zavřel dveře.
„Ty tu máš Briana?“ vyběhla najednou Grace z pokoje a rozhlížela se kolem sebe.
„Jo, přišel mi pomoct s matikou a uvařit oběd,“ mávl jsem rezignovaně rukou ke kuchyni a pomalu se vydal za ní.
Brian
Z přivřených víček jsem ho pozoroval a už jsem ani neskrýval vzrušení, když se můj vzdech vydral z úst napovrch. Tak strašně mě přitahoval, že jsem měl chuť ho políbit. Hroznou… Neuvěřitelnou… Skousl jsem si rty a už se tváří blížil k té jeho, když…
„Kurva…“ zaklel jsem i já, když Justin odešel.
Naštvaně jsem dokonce praštil do linky a přemýšlel, koho za tohle všechno zabiju. Podle hlasu jsem všechny osoby s určitostí poznal, a že by mi to bylo příjemné, se říct nedá i Grace mě v tuhle chvíli štvala, hlavně, když se ke mně rozběhla a natlačila se svýma kozama na můj plochý hrudník.
Kdybych měl třeba větší prsa… Nebo tohle…
Povzdechl jsem si a taky ji objal.
„Hele ty! Sorry za to předtím. Jasný?“ došel k nám Jacob a prohlížel si nás.
Naschvál jsem Grace ještě víc k sobě přitiskl a usmál se na něj.
Justin
Právě jsem vcházel do kuchyně, když jsem slyšel, jak se Jacob omlouvá Brianovi.
Já snad sním?
Ale za další větu, bych ho nejraději praštil.
„Paráda, budeme mít oběd!“ už otvíral dveře od trouby a čuměl dovnitř.
„Běž do prdele, měli jste se najíst venku,“ odstrčil jsem ho. „To je náš oběd. Celý den šprtám matiku a rád bych něco spolknul, dřív, než mi to sežereš,“ zabouchl jsem dvířka od trouby a raději ho ještě víc posunul bokem. „Proč jste sem vlastně lezli? Nechcete otravovat někoho jiného?“
„Hmmm,“ podíval se Jacob na Briana a zamračil se na něho. Popadnul Grace a přitáhnul si ji k sobě. „No věc se má tak. Líbíš se Naomi a byla otrávená, že nejdeš s námi ven. Pořád se na tebe vyptává. Justin sem, Justin tam. Kde zrovna je. Jestli máš trénink, jestli jsi doma, co máš rád, a pořád dokola. No, otravuje s tím už pěkně dlouho. Asi s tebou chce chodit.“
Brian
Zatrnulo ve mně po těch slovech, co vypustil Jacob z pusy. Ani jsem mu nebránil si Grace vzít do náruče, i když se mě snažila držet, protože moc dobře věděla, co to pro mě znamená.
Naomi? Ano, slyšel jsem i ji. Je moc krásná a myslím si, že je to jedna z těch cool holek, o kterou stojí každej kluk. Pěkný dlouhý vlasy. Štíhlé tělo… Dlouhé nohy a velký kozy. Mozek stejně nikoho nezajímá.
Probudilo mě ze zamyšlení až to, jak mi na zem upadla vařečka, když jsem chtěl začít dělat k tomu těstoviny.
„Já… Já půjdu… Už domů,“ snažil jsem se zamaskovat to, jak moc rozrušený jsem a ihned jsem vypálil do pokoje pro věci.
Justin
Jen jsme se všichni ohlédli po Brianovi, jak rychle zmizel z kuchyně.
„Pohlídej to, jsi holka, vařit umíš,“ řekl jsem Grace a šel do pokoje za Brianem.
Jenže mě nedošlo, že je tam i zbytek bandy. Hned ve dveřích jsem se zarazil, když se zrovna George smál. Kluci seděli na zemi a Naomi na posteli. Prohlíželi si časopisy, které jsem měl v krabici.
Kurva, blbě jsem to zasunul a oni to našli.
„Tohle ti tu nechal Felipe, co? Je to fakt prase. Si ještě pamatuji, jak byl sťatej,“ smál se George a mával na mně právě tím jedním, který jsem si naposledy prohlížel. Letmým pohledem jsem si všiml, jak se Naomi při pohledu do časopisu zatvářila a se zhnuseným pohledem se odvrátila.
„Jsi debil,“ seřval jsem George, ale ten mě stejně neposlouchal a dál si v něm listoval a smál se tomu jak pominutej.
„Briane, ještě jsi nejedl a potřebuji tohle ještě vysvětlit,“ došel jsem k němu, chytl jsem ho za loket a ukázal na sešit.
Brian
Zarazil jsem se hned ve dveřích, když jsem spatřil Naomi a ona se na mě usmála.
Je tak zasraně dokonalá. Stačí jen lusknout prsty a má ho. Je tak krásná a já nemám ani polovinu toho, co má ona. Jak dlouho mi trvalo, aby se mě jen dotkl, a kvůli někomu takovému o tu možnost hned přijdu? Celý můj život je jen jeden velký vtip. Stejně nikdy nedostanu to, co chci, tak proč se snažit, že?
Zamířil jsem k věcem a i přes Georgeovi kecy o tom, že jsem stejně přišel jen Justina otravovat, jsem si je začal zandávat do tašky.
Chtěl jsem už odejít, když mně chytil za loket a byl donucen se podívat do jeho očí. Znovu jsem se ztratil. Všechno ve mně bojovalo o jeho přízeň. Všechno ho chtělo. Tak moc jsem se držel, až jsem si musel skousnout ret a kapka krve z něj vytekla.
„Dobře, ale nevím, jestli ti v tohle prostředí,“ mávl jsem rukou na ty lidi za sebou, „dokážu něco vysvětlit.“
Odložil jsem věci zpět a odešel do koupelny, abych se opláchl studenou vodou. Dveře jsem nechal pootevřené v tom spěchu a okamžitě si do obličeje cákl ledovou vodu.
On… On se díval na gay časopisy? On? Co? Kdy?
Do hlavy se mi okamžitě vryla vzpomínka, jak mi jazykem jezdil po krční páteři a šeptal, že se nemám bát.
„Kurva,“ zaklel jsem tiše pro sebe a stiskl si rozkrok, který začal nebezpečně nabíhat.
Justin
„Vypadněte,“ otočil jsem se na děcka. „Potřebuji se naučit tu zasranou matiku a vy jen opruzujete.“
„Ale, Justi, jedna návštěva tě nezabije,“ zahodil George časopis do krabice a vstal. „A od kdy ty se vlastně učíš?“ šel ke stolu, aby se podíval na rozložené sešity.
„Od té doby, co na tom závisí, jestli pojedu na závody nebo ne, idiote. To dobře víš.“
„Trenér říkal, že kdo nebude mít dobrý průměr, tak nepojede, a byla by škoda, kdyby Justin nejel, protože je fakt dobrej,“ ozvala se medovým hlasem Naomi a i ona vstala. „Pomůžu ti s učením.“
„Neprosil jsem se o pomoc, Brian je nejlepší matikář na škole, takže to mi bohatě stačí. A je to můj poskok,“ zamračil jsem se na ni.
„Ale říkal jsi, že Brian už…“
„Změnil jsem názor a jeho mozek potřebuji,“ zarazil jsem George a ukázal jsem ke dveřím.
„Bože, jsi protivnej,“ zamračil se, ale pomalu odcházel. „Děcka! Jdeme! Justin nás tu nechce!“
Všichni se odebrali ke dveřím a Grace mi ještě vrazila vařečku do ruky. „Za pět minut je máš hotový.“
Všichni už byli na chodbě, když se ještě Naomi ke mně otočila.
„Až budeš mít Briana plné zuby, zavolej,“ usmála se na mně. „Ráda ti pomůžu.“
„To víš, že jo,“ potlačil jsem ji ze dveří ven a konečně je zabouchl.
Zrovna od tebe tu pomoc budu potřebovat. Konečně bylo ticho. Otočil jsem se ke koupelně, odkud se ozývala šumění tekoucí vody.
Brian
Nepomáhalo totálně nic, co jsem zkoušel. Jakékoliv potlačení mé erekce končilo stejně, že ještě víc ztvrdnul, když jsem si vzpomněl, co všechno mi Justin dělal.
Nakonec jsem to vzdal a podíval se na sprchu vedle sebe. Zavřel jsem dveře, ale nenašel klíč, jen jsem doufal, že se na mě nikdo nepůjde podívat, ale kdo by mě taky hledal, že?
Sundal jsem si oblečení a vlezl pod sprchu. Zatáhl jsem závěs a spustil na sebe chladnější vodu, která to běsnění mého těla měla zastavit, ale prd…
Stáhl jsem si ruku na penis a zavřel oči, abych měl živé představy. Začal jsem si ho honit. Kdyby to někdo viděl, nebo cokoliv… Ale nedokázal jsem se krotit. Pociťoval jsem tak silnou touhu, že moje tělo bylo jak v jednom ohni.
Proč jsem musel vidět ten časopis? Proč? Sakra…
„Haaa… Ach… Just… Justine…“ vyšel z mého hrdla skoro neslyšitelný vzdech.
Justin
„Briane?“ vešel jsem do koupelny. On se sprchuje? To jako proč? Se pochcal, nebo co?
Zůstal jsem stát mezi dveřmi a jen na něj hleděl.
Vážně je pod sprchou a poprvé jsem viděl jeho nahé tělo, které bylo… dokonalé. Viděl jsem jen jeho siluetu, schovávající se za závěsem, ale za ty křivky by se nemusela stydět kdekterá holka. I když… pro kluka to zřejmě pochvala asi nebude.
„To ses u toho vaření tak zpotil? Donesu ti osušku,“ rychle jsem vypadl z koupelny a zamířil do šatny, kde bylo uloženo veškeré prádlo.
Jednou rukou jsem vytahoval osušku tak vehementně, že se celá hromada vyvrátila na zem a druhou rukou jsem si tiskl rozkrok.
Do hajzlu s ním…
Ani nevím proč, ale kdykoliv je takhle blízko a zvlášť teď, když jsem s ním… Když jsem mu ho vyhonil současné s mým, mám chuť ho někde ohnout.
Do prdele!
„Tady máš osušku,“ křikl jsem jen mezi dveřmi a hodil ji na stoličku vedle sprchy. „Musím scedit těstoviny, nejspíš budou rozvařené.“ Co nejrychleji jsem z koupelny vypadnul, dokud stál za závěsem. Nemusíš vidět, že mi skoro stojí.
Měl bych jít na rande…
Brian
Zapřel jsem jednou rukou o stěnu, když představy o Justinovi začaly být až příliš reálné a pár pohyby po penisu jsem se udělal na kachličky před sebou. Sperma stékalo po jejich lesklém povrchu a kanálkem někam pryč. Snažil jsem se to všechno rozdýchat, ale nešlo mi to, tak jak bych chtěl.
Najednou se za závěsem ozval Justin a já strnul. Všechno ve mně se v ten moment zamrazilo a já jak kámen stál. Nedokázal jsem se pohnout. Skousl jsem si ret, aby nebylo slyšet, jak hlasitě oddechuji a čekal jsem, co se bude dít.
Popravdě jsem toužil, aby za mnou vlezl do té sprchy a udělal mi to. Jenže… Nejen že se to nestalo, ale dokonce mi přinesl ručník a zmizel v mžiku pryč.
Konečně se mi odmrazily nohy a já se svezl po kachličkách na zem. Jen jsem seděl a nechával na sebe stékat vodu. Cítil jsem se zničeně a mizerně, jak kdybych ho svými myšlenkami pošpinil.
Jen já tu po něm toužím. Jen já se mu míchám do života. Určitě je nadšený z toho, že Naomi o něj projevila zájem. Zkusil to se mnou a zjistil, že jsem jen dřevo, které za to nestojí a Naomi má krásné tělo naproti mně.
Proč mě to tak bolí? Zvládnu zbytek školy s tím, že se budu dívat, jak ojíždí jiné holky a mě zbydou jen tyhle vzpomínky? Budu moct žít v jeho blízkosti?
Pomalu jsem se zvedl a osušil se. Hodil jsem na sebe oblečení a vlasy jen letmo osušil. Měl jsem rád, když mi samy osychaly. Došel jsem k Justinovi a díval se, jak už proklepává těstoviny v sítu. Sám jsem vytáhl maso a zkontroloval ho.
„Myslím, že se můžeme najíst,“ napíchl jsem kus na vidličku a namířil k Justinově puse.
„Ochutnej to, jestli se to dá vůbec jíst. Nechtěl bych, aby ses na rande s Naomi otrávil,“ poslední slova jsem jen procedil mezi zuby a čekal, až si to sousto vezme.
Justin
Raději jsem se zaměstnal, abych nemusel myslet na to, co jsem viděl v koupelně. Pořád mám tu jeho siluetu před očima. Popadl jsem hrnec s těstovinami a slil je. Nestihl jsem ještě nic naložit na talíři nebo vytáhnout maso z trouby a už byl můj „problém“ v kuchyni.
Dělal jsem, jako že tam není, ale šlo to ztuha. Když jsem se otočil k Brianovi, který vytáhl maso, padl můj pohled na okno. Venku se během chvíle zatáhlo a začalo pršet.
No fajn, ani to počasí mi nepřeje, pomyslel jsem si. A vlastně proč se nervuji? Vždyť stejně nikam nemůžu.
Sebral jsem rty ten kousek masa, co mi Brian nabízel a začal přežvykovat.
Proč jsem si to debil nejdříve nepofoukal?
„Kurva!“ vykřikl jsem, a vyplivnul to horké sousto do umyvadla. „Je to horký, do prdele!“ Nalil jsem si studenou vodu a snažil se zchladit spálenou pusu. „Ale jinak to bude k jídlu,“ otočil jsem se na Briana a chtěl se usmát, když v ten moment zatažené nebe pročísl blesk a vzápětí udeřil hrom.
Fajn… tak to bychom měli.
„Pojď, jdeme jíst,“ začal jsem vytahovat talíře, když se náhle v pokoji rozezněl můj telefon. Podle zvonění to byla máma.
„Hned jsem tu,“ vystřelil jsem do pokoje. Nejspíš chce, abych ji schoval kytky z balkonu.
„Zlato, budeš to muset doma zvládnout sám. Jsme u Frederika a je tu hotové peklo. Už dvě hodiny prší a rozvodnil se potok a strhnul mostek. Nemůžeme se dostat k autům a než to opraví, tak to bude trvat. Budeme tu muset přespat, má pršet skoro celou noc. Zvládneš to?“
„Jo, neboj,“ zamrčel jsem a v duchu si pomyslel, že budu mít aspoň klid.
„Ale zaracha platí. Z domu ani na krok, rozumíš? Hned jak budeme moct odjet, tak ti zavolám.“
V telefonu to chrastilo, jak i to pitomý počasí rušilo signál. Divím se, že se od Frederika vůbec dovolala.
Vrátil jsem se zpátky do kuchyně za Brianem.
Posadil jsem se ke stolu a upřeně se na něj podíval.
„Je už celkem dost hodin, v kolik máš být doma? Ještě toho učení je hodně, zůstaneš tu, nebo přijedeš zítra?“
Brian
Nic jsem kolem sebe nevnímal. Ani vztekajícího se Justina, když zjistil, že to sousto je horké. Ve chvíli, kdy nebe pročísl blesk, jsem zůstal strnule stát a s vytřeštěnýma očima se upřeně díval do okna. Začal jsem si nervózně mnout prsty a vše kolem mě zmizelo, jako kdybych byl venku a kolem mě to bouchalo o sto šest.
Nesnáším bouřky… Nenávidím je. Je to můj největší strach, který mám hluboko v sobě. Mám k tomu své jasné a bolestivé vzpomínky, které mi nikdy nenechají vydechnout. Ve chvíli, kdy se ozval i hrom, jsem dopadl na kolena a hlavu si schoval mezi své dlaně.
„Nehlásili, že bude bouřka… Nikdo nic neříkal...“ říkal jsem si pro sebe a snažil se uklidnit zrychlený dech, který mi nedovoloval ani stát na nohách.
Bojím se… Bojím se… Moc se bojím… Nejsem srab, ale tohle… Ten den… Nedokážu se zklidnit. Platil na mě jen Jeff, a když odjel, schoval jsem se pokaždé do skříně a přes hlavu si dal polštář. Vůbec jsem nečekal, že mě to zastihne tady a já se naprosto ztrapním, ale bylo mi to v tuhle chvíli jedno.
Justin
Brian mě vůbec neposlouchal. Stál jak ledová socha a něco si mumlal pod nos. Když uhodil další hrom, sesunul se na kolena a celý se skrčil.
Hmm, tak nejspíš máme problém.
„Briane?“ vstal jsem ze židle a vykročil k němu. Už jsem se ho chtě dotknout, když se znovu rozezněl telefon.
„Do prdele, už!“ zaklel jsem a rozběhl se do pokoje. Tentokrát zvonil Brianův telefon a na displeji jasně svítilo – Máma…
Popadl jsem ho a rychle se vrátil za Brianem. Dřepl jsem si k němu a dotkl se jeho ramene.
„Briane, volá ti máma,“ strčil jsem mu telefon pod nos, ale on snad ani nevnímal, jen se celý třásl. Zkusil jsem to ještě jednou, ale když si ho nebral a zvonění nepřestávalo, hovor jsem přijal.
„Promiňte, paní Huntová, ale Brian je jaksi mimo provoz. Jo, přesně… Nedostali byste ho ani do auta? Ano, může tu zůstat, postarám se o něj. Zítra dopoledne… Dobře, až mu bude lépe, zavolá vám…“
No fajn, takže moje otázka, jestli tu Brie zůstane je zodpovězená.
„Briane, serem na jídlo, jdem vedle,“ popadl jsem ho a zvedl na nohy.
Dotáhl jsem ho do obýváku, zatlačil do sedačky a ještě jsem přes něj hodil deku. Zavřel jsem všude okna, z balkónu rychle schoval kytky, a ještě zatáhnul závěsy. Mírně promočený jsem si sedl k Brianovi a chytl ho kolem ramen.
„Jdem se dívat na nějakou komedii,“ zapnul jsem telku a víc si Briana přitáhl k sobě.