Justin
Vešel jsem do pokoje a hleděl na tři postele a přemýšlel, kterou si vybrat. Dvě byly vedle sebe, jen s úzkou uličkou mezi nimi, a třetí stála naproti u stěny. Už jsem si chtěl hodit batoh na tu samostatnou postel, když se s velkým rachotem dovnitř vřítil Felipe.
„Tak jsem tu, Justi,“ chytl mě kolem krku s velkým úsměvem. „Nikdo mě nechtěl, nechápu to.“
No to mi tak ještě scházelo. Felipe, o kterém se veřejně vědělo, že ojede kde co, ať už holku nebo kluka. Bylo mu to jedno. Má francouzské geny a ty se zřejmě na něm dost podepsaly. Jeho vlnité delší vlasy mi málem vlezly do pusy, jak se na mě se smíchem pověsil.
„Máš radost?“
„Tys mi tu fakt scházel,“ shodil jsem ho ze sebe. „Budeš spát tady,“ ukázal jsem mu na postel, kterou jsem si chtěl zabrat pro sebe. „Dostatečně daleko ode mne.“
Otočil jsem se a šel k druhé posteli. Na jednu jsem si hodil tašku.
„Snad se mě nebojíš?“ začal se smát nahlas, až ho bylo slyšet až na chodbu. „Hele, v klidu. Potkal jsem dole jednu holku, co má fakt pěkný prsa. Řekl bych tak čtyřky,“ naznačil rukama velikost poprsí, o kterém mluvil. „Nějak jsme se zakecali, no a ona mě pozvala večer na pokoj, a prý má spolubydlící, která teď nikoho nemá. Co říkáš, že bysme si udělali noční výlet?“
Začal si vybalovat věci, ale ještě se na mě otočil. „Už jsi někdy píchal se starší holkou?“
Brian
Nakonec jsem vešel, ale právě ve chvíli, kdy se do pokoje jako velká voda vhrnul i Felipe. Samozřejmě mě ani jeden nevnímali. Mohl jsem je tam klidně okrást a ani by si té šedé myši nevšimli. Nakonec jsem se šokujícím výrazem dal věci na postel hned vedle té Justinovy.
Tak blízko… Tak kurevsky blízko… Zastřelte mě… Prosím! Prosím! Tohle nedám.
Znechuceně jsem poslouchal jejich rozhovor, a každé slovo mě bolelo víc, než bodnutí nožem do srdce.
„Jo… Ty jsi tu taky? Nějak jsem si tě nevšiml. Jsi jak stín. Tak co, už máš nějakou sukni, kterou by si chtěl ojet?“ usmál si Felipe a prohlédl si mě od krku k patě.
„Ne,“ odsekl jsem a začal si vybalovat těch pár věcí, co jsem tu měl.
Ohnul jsem se přes postel, abych vytáhl prodlužku na elektřinu, abych mohl zapojit nabíječku na tablet.
„Docela pěknej zadek, Briane,“ usmál se Felipe a plácl mě po něm.
Naštvaně jsem ho chytil za ruku a prudce narazil na stěnu, až se praštil do hlavy.
„Už na mě nikdy nesahej, nebo ti zlámu obě ruce, rozumíš, Felipe? Běž si za těma, co ti podržej, takovejch je tu spousta,“ naštvaně jsem ho pustil a ujistil se, že se ještě jednou praští o stěnu.
Nebyl jsem nějak moc silný, ale ubránit jsem se dokázal. Dokonce jsem v mládí dost dělal bojová umění. Jeff mě v tomhle hodně naučil. Stan se pokoušel do mě nacpat základy boxu, ale na to jsem byl hodně lehká váha.
„Pokud vše máte, tak jdeme. Exkurze na nás nepočká. Za minutu dole u hlavního vchodu,“ zařval učitel na celou kolej.
Vzal jsem si jen kšiltovku a mikinu s teniskami. Bez dalšího čekání na cokoliv, jsem vyběhnul ven a netrpělivě čekal na Grace.
Justin
V šoku jsem hleděl na Briana, co to právě udělal.
„Kurva, ten tvůj pes nějak kouše, ne? Měl bys mu dát náhubek,“ promnul si Felipe místo na hlavě, kde se mu nejspíš dělala boule.
„Zasloužil sis to,“ s úsměvem jsem se na něj podíval, ale vzápětí můj úsměv zmizel. Popadli jsme věci, já zamknul pokoj a šli jsme dolů, kde jsme měli sraz.
„Briane!“ zavolal jsem, když jsem ho viděl stát u holek. Došel jsem k němu, chytl ho za loket a odtáhl ho bokem. „Myslím, že mi poskoka dělat nemusíš. Jak vidím, dokážeš se ubránit sám. Jinak klíče od pokoje jsou u mě.“
Pustil jsem ho a vrátil se ke skupince. Podle povelu jsme šli za profesorem, který nám už stihl představit děkana právnické fakulty. Prý nás provede po univerzitě. Procházeli jsme jednotlivé chodby a učebny, ve kterých zrovna nebyly přednášky. Ale mě zajímala jen jedna.
Sportovní hala, která stála na konci areálu a vedle ní velký bazén. A ten byl na programu jako poslední. Chtěl jsem je všechny popohnat, jak jsem byl netrpělivý. Všechno ostatní mě přestalo zajímat…
Brian
Vše ve mně zatuhlo, když mi řekl, že už nebudu jeho poskok. Byl jsem v šoku, ale mohl jsem si za to sám.
Vždy jsem se radši nechal zbít, nebo jsem utekl, abych se vyhnul konfliktu, ale nikdo mi nebude sahat na zadek, jak kdybych byl prodejná děvka. Nikdo… Možná jen jednomu bych to dovolil, ale toho jsem právě od sebe odehnal.
Pro tu chvíli, to pro mě bylo to nejlepší řešení, mohl jsem se zase držet dál a nebavit se s ním. I když jsem si na jeho přítomnost zvyknul.
„Potřebuji tě,“ řekl jsem nahlas, ale v tom davu lidí se to ztratilo.
Nevěděl jsem, jestli to slyšel, ale spíš jsem věřil tomu, že ne.
„Briane?“ křikla po mě Grace, když jsme všichni zamířili do Univerzity.
Děkan nám ukázal hodně tříd a různých zaměření, které mě ani jedno nezajímalo. Až poslední třída byla zajímavá. Byla to matematicko-fyzikální. Byl jsem tím místem naprosto uchvácen a zrovna jsme přišli ve chvíli, kdy zbývalo do konce hodiny asi deset minut.
„Pokud někdo z nově příchozích chce, může se zapojit do debaty,“ usmál se učitel, který právě psal příklad na tabuli.
Bylo vidět, že tomu nevěří. Moc žáků tu nebylo, ale zase ti, co sem chodili, vypadali soustředěně.
„Briane?“ podíval se na mě náš třídní a já zamířil k tabuli.
Vzal jsem do ruky křídu a začal rozebírat docela složitý příklad. Stihl jsem to tak akorát na zvonění. Po celou dobu mě ten učitel sledoval a prsty se prohraboval ve vousech. Poté rychle překontrolovat příklad a poplácal mě po rameni.
„Doufám, že přemýšlíš nad mou třídou?“ pousmál se a ukázal mi výsledek ve svém sešitu.
„Sice si zvolil tu složitější cestu, ale to bych tě naučil. Jak se jmenuješ? Brian? A dál?“
„Brian Hunt,“ odpověděl jsem a stiskl učiteli ruku.
„Simone!“ křikl učitel do třídy a vysoký snědý kluk se zvedl z lavice.
„Simone, provedeš Briana po škole a ukážeš mu naší třídu a nějaké prospekty. Byl bych rád, kdybys ho přesvědčil pro tuhle univerzitu. Ty máš na to nejlepší nadání,“ usmál se a oba nás popohnal ke dveřím.
„Jen běž, Briane, potom se mi jen nahlas, že ses vrátil na kolej,“ dodal ještě třídní, když viděl, jak nerozhodný jsem.
V tom klukovi jsem uviděl toho, kterého jsem srazil u těch dveří.
„Tak vidíš, říkal jsem ti, že se zase uvidíme,“ zašeptal mi do ucha a vystrkal mě ven ze dveří.
Justin
No jasně. Matematika… Brian okamžitě zapomněl na to, že tam jsme i my. A třídní se samozřejmě musel hned pochlubit, jakého má ve třídě génia.
Ale musím uznat, že mu to opravdu pálí. Jak se hned vrhnul na to počítání příkladů, o kterých my neměli ani páru. Všichni jen zírali, včetně vysokoškoláků, kteří ještě zbyli v posluchárně.
„Jdeme,“ popohnal nás profesor, protože děkan byl už kus před námi, rozhazoval rukama na jednu pak na druhou stranu a mluvil. Ani si nevšiml, že za ním skoro nikdo nejde.
„Tak ještě se podíváme do sportovní haly. Součástí je přilehlý bazén. Příští týden se budou konat univerzitní kola v plavání o postup do semifinále.“
Tak v tenhle moment jsem ožil já…
„Je tu někdo, kdo by měl zájem o sportovní fakultu?“ ozvalo se najednou před námi, když jsme vyšli před budovu.
Zvedl jsem ruku a se mnou ještě další dva.
„Jaký sport?“
„Jeden za plavání a dva atleti,“ ozval se znovu třídní.
„Tak se jdeme podívat, jaké tu můžete mít možnosti,“ řekl ten vysportovaný chlápek a vedl nás rovnou k hale.
Brian
„Takže máš zájem? Myslím si, že je tu jedna z nejlepších tříd, které znám,“ promluvil konečně Simon, když jsme vešli do třídy.
Byla krásná. Plná různých vzorečků, které se v podobě tapety vyjímaly na stěnách. Všechny možné knihy, plné největších matematických „bohů“. Veliká tabule přes celou stěnu, aby se člověk nemusel zastavit v polovině příkladu. Cítil jsem se tu opravdu skvěle.
„Jak si věděl, že chceš studovat matematiku?“ najednou mi vyjelo z pusy.
„To je zajímavá otázka. Nikdy jsem nad tím nepřemýšlel. Vlastně jsem nechtěl jít na matematiku, chtěl jsem studovat Filozofii, ale nakonec, když jsem se přišel podívat na tuhle školu a viděl první hodinu učitele Olmana, nějak jsem tomu propadl. Vždy mi šla dobře, jenže on ji tak skvěle vysvětluje a sám je úžasný matematik, že jsem neodolal a šel sem. Jsem ve druháku, pokud budeš chtít, tak tě můžu doučovat, nebo připravit na přijímačky, ale nejspíš to není potřeba, podle tvých znalostí,“ usmál se a pomalu vyšel ze třídy ven.
„Páni, nějak se nám to protáhlo, asi tě rovnou vezmu na večeři, jo?“ najednou mě bez varování chytil za ruku a vedl do jídelny.
„Nemám… Nemám tu peníze, nechal jsem si je na koleji,“ vyhrkl jsem ze sebe, když jsme se blížili k jídelně.
„Máte to zaplacené z výletu, ale myslím si, že jen základní stravu. Peněz mám dost, nestarej se o to. Můj táta vede jednu celkem prospěšnou firmu, takže jsem v pohodě,“ zavedl mě do obrovské místnosti, kde se to jen hemžilo lidmi.
Už tu dokonce byla i moje třída a Grace. Chtěl jsem jít k nim, ale Simon mě zastavil a vrazil do ruky tác.
„Vyber si, co chceš, jo?“ usmál se a uvolněný pramínek vlasů my schoval za ucho.
„Simone! Simone! Hej, Simone!“ mával na něj vysoký blonďák, který v ruce držel basketbalový míč.
„To je ten génius? Harry mi něco říkal. Jdete si sednout k nám?“ usmál se a já byl málem oslněn tím andělských vzhledem.
„Na něj si dej pozor, je na tak pěkný zadky, jako jsi ty. Ale je to blb, beze mě by neprošel ani prvákem,“ zašeptal mi do ucha a já se poprvé nahlas zasmál, což oba zaseklo.
Dívali se na mě a usmívali se také. Nabral jsem si nějaké dobře vypadající jídlo a sedl si vedle Grace. Simon si sedl naproti mně a ten blonďák hned vedle mě.
„V tak malém těle a tolik vědomostí, jsi zajímavý,“ prohlížel si mě a poté odešel za hloučkem dívek, které povykovaly jeho jméno.
Justin
Z bazénu jsem byl úplně nadšený. Trenér univerzity dokonce říkal, že pokud mám dobré výsledky v plavání, mohlo by to srovnat mezery v žádosti o stipendium, kdyby tam nějaké byly, kvůli známkám.
Byl jsem spokojený.
Ještě po cestě do jídelny jsem se usmíval. Hned jsem zamířil pro oběd. Měl jsem hlad, jako bych byl sám po tréninku. A to se mi stačilo jen dívat na ten, který právě probíhal. Hned jsem měl chuť do toho bazénu skočit za nimi.
Usadil jsem se u stolu s klukama, kteří už měli skoro dojezeno. Místo aby mluvili o univerzitě, tak řešili akorát to, kolik pěkných holek potkali. Rozhlížel jsem se kolem sebe, když jsem u jednoho stolu uviděl Briana. Seděl tam s nějakým pěkným klukem a dobře se bavili. Dokonce se i usmíval.
Takže nejspíš má o zábavu postaráno. Asi mu ukáže kde, co mají, kde jsou nejhezčí holky…
„Jdu na pokoj,“ vstal jsem najednou a odcházel pryč. Kluci ještě za mnou volali, ale já si jich nevšímal.
Poslední dobou jsem nějaký protivný.
A proč taky ne. Pořád jen poslouchám to, jak si kdo s kým bude užívat. A já už s nikým delší dobu nebyl a Gladys je na mně nasraná.
Vlezl jsem do pokoje, skopl boty a padl do postele. I když bylo kolem páté, nějak se mi už nikam nechtělo jít. I když ostatní měli v plánu ještě vyrazit do města.
Stočil jsem se na bok a natáhl se do kabely pro foťák. Aspoň zabiju čas.
Procházel jsem jednotlivé fotky z autobusu. Prohlížel i ty, na kterých se holky ukazovaly. Občas jsem si některá místa zvětšil, abych se víc pokochal, tím, co bylo nenápadně poodhaleno. Ale nějak jsem asi vážně neměl náladu, protože mě to nechávalo chladným. Až na poslední fotku.
Chtěl jsem to už vypnout, ale vždy jsem se s prstem vrátil zpět z tlačítka. Přiblížil jsem si to… Prohlížel jsem si jeho plné rty, které se v koutku leskly od sliny, co mu tekla po puse a byl jsem tím jak hypnotizovaný…
Bezděčně jsem si prsty přejel po rtech… A ruka pomalu sjížděla dolů, až narazila na můj rozkrok…
Pane bože… Jsem v prdeli… Měl bych si najít holku, pomyslel jsem si, když jsem se dotkl penisu, který se mi napínal v kalhotách.
Brian
Bylo mi docela fajn v Simonově blízkosti a ani jsem netušil proč. Jenže se mi častokrát pohled i přesto stočil k Justinovi. Ať jsem chtěl nebo ne, pořád jsem ho měl plnou hlavu a nic na tom se neměnilo ani po téhle exkurzi. Možná právě tím, že jsem s ním v poslední době byl často, jsem se do něj zamiloval ještě víc.
„Jsem docela unavený, bylo toho na mě moc a potřebuji pobrat informace,“ zívl jsem a přikryl si ústa, aby mi nebylo vidět až do krku.
Ta dnešní noc pro mě byla opravdu těžká, vůbec jsem se nevyspal.
„Chápu, opravdu jsem ti ukázal všechno, tak si to v klidu promysli a ještě se zítra stavím, abych ti ještě něco ukázal,“ usmál se a odnesl mě i sobě prázdný tác.
Chvíli jsem ještě klábosil s holkami a Simon nás jen poslouchal, ale potom jsem už chtěl ležet. Simon mě odvedl před kolej a ještě se se mnou rozloučil. Zamířil jsem rovnou do pokoje a do své pohodlné postele, protože takové tu byly. Vzal jsem za kliku a otevřel, teprve v tu chvíli jsem si uvědomil, že Justin říkal něco o tom, že má klíče u sebe. Takže…
Zarazil jsem se, když ležel v posteli a nejspíš spal. Opatrně jsem si sundal kalhoty a převlíkl tričko za jiné na spaní. Přeběhl jsem do koupelny, abych se opláchnul a v tichosti zalezl pod peřinu, abych ho nevzbudil.
Justin
Trhnul jsem sebou, když klaply dveře. Rychle jsem stáhnul ruku z rozkroku pryč a vypnul foťák.
Ještě že tak. Byl to Brian. Jen si však v tichosti pobral věci a zapadl do koupelny.
Když se začal sprchovat, schoval jsem foťák do batohu a znovu zalehl.
Snažil jsem se uklidnit, ale nějak moc mi to nešlo. Proč si právě teď, když potřebuji, aby mi lehl, představuji Briana ve sprše? Měl jsem si jít zaplavat. To by mě aspoň unavilo ještě víc, a teď bych nejspíš spal.
Rukou, schovanou pod peřinou, jsem si zajel do kalhot. Nedá si říct, zmetek, když jsem si ho promnul a on se ještě víc zpevnil… Jsem vážně v prdeli.
Pomalu, aniž bych si to uvědomoval, jsem si ho začal třít. Voda pořád teče. Brian je stále pod sprchou…
Začal jsem se v tom ztrácet. Tohle musím ukončit co nejdříve…
Vytáhl jsem ho ven a zvýšil frekvenci tření….
Začal jsem zrychleně oddechovat. Už jen chvilka… Příjemný pocit mi začal polévat tělo, když se najednou otevřely dveře koupelny a Brian vešel do pokoje.
Kurva drát! Zastavil jsem se uprostřed pohybu. Jen jsem si zakousnul do polštáře, aby nebyl slyšet můj rychlý dech.
Do hajzlu!
Těsně před dokončením!
„Už jdeš spát?“ zeptal jsem se po chvíli, když se můj dech trochu uklidnil.
Snažil jsem se teď nic nepředstavovat. Žádnou holku, žádný prsa, žádného Briana…
Do prdele!
Vůně jeho čerstvě osprchovaného těla došla až k mému nosu a já si bezděčně stiskl penis. Vlhko, které se prodralo mými prsty, se už nedalo zadržet.
Jen jsem skousnul ret, aby mi přes ně neprošlo ani náznak zasténání…
„Zhas… zhasni!“ vyhrkl jsem ze sebe.
Brian
„Promiň, chtěl jsem si ještě chvíli číst. Pokud nevadí, tak nechám rozsvícenou aspoň lampičku,“ zeptal jsem se opatrně.
Najednou se mi do nosu vetřela vůně, která mi ihned zatemnila mysl. Kompletně jsem upadl do stavu rovnajícímu se tranzu.
Takhle voní jen… Sakra… Tohle nedám… Tohle fakt nedám.
Promnul jsem si penis a zjistil, že je tvrdší než bych si přál. Vzal jsem sebou deku, když jsem sahal po vypínači a když byla tma, tak jsem rychle vstal z postele a vběhl do koupelny. Hned jsem zavřel dveře a skoro se svalil na zem, jak se mi adrenalin vlil do žil. Rychle jsem ze sebe stáhl tričko a trenky a vlítl pod sprchu.
Voda mi vůbec nepomáhala a to nemluvím o myšlenkách na to, jak si to nejspíš Justin dělal. Okamžitě jsem chytil svůj penis a druhou rukou se zapřel o kachličky před sebou. Nedokázal jsem se ovládnout. Tak dlouho jsem to v sobě dusil a k tomu všemu jsem ho měl tak blízko, že to prostě vyšlo na povrch, jako tornádo.
Začal jsem si jezdit po vzrušení, které teď bylo opravdu naběhlé, a prsty si vždy pohladil žalud, což mě dovádělo k naprosté agónii.
„Justine…“ uniklo mi tiše ze rtů a já je za trest skousl.
Justin
Najednou Brian vystřelil z postele a potmě vběhl do koupelny. Nechápal jsem proč, když se před chvilkou sprchoval, ale v tuhle chvíli jsem za to byl rád. Rychle jsem ze sebe shodil peřinu a vytáhl si kapesníčky, abych se otřel. Potřeboval bych si umýt ještě ruce, ale koupelna je jaksi teď obsazená.
Jen jsem tiše zaklel a kapesníčky šel vyhodit do koše.
Upravil jsem se a sedl si na postel. Čekal jsem, až Brian vypadne z koupelny, ale nějak mu to trvalo.
Když už jsem ztrácel trpělivost, zvedl jsem se a šel na něj zaklepat. Ale než jsem stihl byť jedinkrát klepnout, ozvalo se opatrné zaťukání na dveře do chodby.
„Briane!“ ozvalo se tiché zavolání. Ten hlas jsem poznal hned. Byla to Graceina kamarádka Jeny.
Otevřel jsem dveře a vtáhl ji dovnitř.
„Chceš, aby tě tu někdo nachytal?“
„Je tu Grace? Odešla s tím, že se za chvíli vrátí. Že si musí něco vyřídit s Brianem, a ještě není na pokoji. Je už dvě hodiny pryč,“ špitla Jeny a celá červená sklonila hlavu.
Hmátl jsem po vypínači, abychom tam nestáli potmě.
„Grace šla na klučičí kolej?“
Jen přikývla.
„Briane! Nezamykej, hned přijdu!“ zavolal jsem a šel si rychle nazout boty.
Jsem debil. Úplně jsem na Grace zapomněl.
„Ty tu počkej, podívám se po ní,“ postrčil jsem Jeny k posteli a rychle vyšel z pokoje ven.
„Jdeš za holkama?“ promluvil mi najednou za zády Jacob, který se právě vracel na svůj pokoj. Naklonil se ke mně a přivoněl si. „Anebo už jsi byl?“
Ignoroval jsem jeho poznámku.
„Kde má pokoj Carlos?“
„Ten? Chceš s nima chlastat?“
„Kdo tam s ním je?“
„No, on a Denis. Říkal, že se vrátí pozdě a bral si s sebou zásobu šprcek. Asi mají v plánu…“
„Opít a přetáhnout Torresovou!“ dopověděl jsem za něj.
„Do prdele!“ ulevil si Jacob, a aniž by se na cokoli dál zeptal, rozešel se přímo na konec chodby.
Brian
Bylo to tak rychlý, že jsem se musel opřít o stěnu, abych se nesvalil na zem, když mě to zcela pohltilo a já vypustil své sperma. Bylo to tak uvolňující. Svezl jsem se na zem a nechal se omývat vodou.
Rychle jsem se probral, když Justin promluvil a osušil, když na mě zaklepala Jeny a vystrašeně něco zašeptala. Hodil jsem na sebe věci a vyšel ven. Pevně jsem Jeny chytil za ramena a upřeně se jí podíval do očí.
„Co se děje? Kam šel Justin a co tu děláš? Ty…“ najednou mi pomalu začal šrotovat mozek.
„Kde je Grace? Kde je?“ zvýšil jsem hlas a netrpělivě čekal na odpověď.
„Je… Ona… Ona šla za Carlosem a teď i Justin,“ konečně ze sebe vykoktala.
„Zůstaň tu!“ posadil jsem ji na svou postel a hodil na sebe ještě tepláky a boty.
Vyběhl jsem z pokoje a ještě stihl zahlédnout Justinova záda, jak mizí v posledním pokoji na konci chodby. Byl jsem tam snad jak blesk a plný vzteku vlítl do pokoje, který mi už z dálky smrděl cigaretami. To co jsem tam uviděl, mi vzalo jakákoliv slova a jen mě podnítilo v agresi, kterou jsem ani nehodlal krotit.
Skoro svlečená a omámená Grace, která se nemohla bránit, protože o sobě ani nevěděla. Podle všeho se zrovna chystali ji… Spolkl jsem nadávky, protože ty by nic nevyřešily a přehodil přes Grace deku. Nemusel nikdo jiný vidět její nahé tělo. Díky bohu to Justin s Jackobem stihli v čas a já se ani nedíval, co s těmi kluky dělají, bylo mi to jedno. Důležitější bylo dostat Grace pryč a pod ledovou sprchu, aby se probrala.
„Co jste ji dali? Co jste ji, kurva, dali?“ štekl jsem po nich, když jsem ji bral do náruče.
Justin
Vběhli jsme s Jacobem do pokoje, kde měl být Carlos. A taky že byl. Seděl na jedné posteli, chlastal pivo a povzbuzoval Denise, který se právě plazil po Torresové. Ta byla úplně mimo.
Ani jsem nestihl nic říct, když se Jacob vřítil na Denise a serval ho z Grace dolů.
Já jsem skočil po Carlosovi a hned schytal pár ran do ksichtu, ani nestačil polknout. Plechovka mu vypadla z ruky a pivo se rozlilo po zemi.
„Ty hajzle!“ slyšel jsem Jacoba řvát po Denisovi. Ten se jen kryl před ranami, které dopadaly na jeho tvář.
Carlos se vzpamatoval a podkopl mi nohy, ale já ho sebou strhnul na zem.
Narazil jsem si však loket o podlahu. Carlos mi už chtěl jednu vrazit, když do pokoje vtrhnul Brian.
Využil jsem jeho překvapení a skopl ho ze sebe dolů.
„Máš štěstí, že by Grace měla problém z toho, kdyby ji tu našli, takže nic nenahlásím. Ale ještě jednou se jí chytneš, tak ti rozbiju hubu!“ zavrčel jsem na něj a vstal jsem.
Denis ležel uprostřed pokoje a jen se držel za tvář.
Jacob se podíval na Briana, jak drží Grace a pak k němu došel.
„Dej mi ji, odnesu ji na pokoj,“ natáhl k němu ruce.
„Zajdu pro Jeny, ať tě navede. Dej si bacha, aby tě nikdo z profesorů neviděl.“
Vyšel jsem z pokoje ven. Jen jsem se ještě otočil, co Carlos, ale ten seděl, a nejspíš byl rád, že jsem ho nezabil.
Zaběhl jsem k nám na pokoj a hned popadl Jeny.
„Grace bude potřebovat studenou sprchu, aby se probrala, Jacob ji k vám odnese,“ vystrčil jsem ji na chodbu, když jsem se ještě přesvědčil, že tam není žádný z profesorů. Zavřel jsem dveře a děj se vůle boží.
Jacob s Brianem se o ni určitě postarají. Došel jsem k posteli a promnul si prsty. Bolely mě klouby, jak jsem s nimi narazil o Carlosovu čelist. Doufám, že bude mít aspoň pořádný monokl.
Brian
Byl jsem z toho všeho tak v šoku a vztek mi zatemnil mysl, že mě ani nezajímalo, co se děje okolo mě, ale jen Grace. Bylo to, jako kdyby chtěl někdo znásilnit mou sestru a to mi teda rozhodně vadilo.
Jacob mi Grace vzal z ruky a společně s Jeny zamířili na holčičí kolej. Ještě chvíli jsem zmateně stál, ale nakonec jsem zavřel dveře do Carlosova pokoje a spěchal za nimi. Dohnal jsem je venku a opatrně se s nimi na tu kolej dostal. Jacob odnesl Grace do koupelny, kde už jsme to nechali zcela na Jeny. Sedli jsme si na jejich postele a netrpělivě čekali.
„Vypadá to, že se z toho dostane,“ vyšla asi po půl hodině Jeny z koupelny a podpírala do ručníku zamotanou Grace.
„Měli byste jít, nebo budou problémy,“ říkala Jeny, když ukládala Grace do postele.
„Běž Briane, já tu ještě chvíli počkám,“ mrkl na mě Jacob a přisedl si ke Grace.
Trochu jsem se zlidnil, když jsem viděl, jak ji svírá ruku a mluví s ní.
To se muselo stát něco takového, aby si jí konečně všiml?
„Půjdu, ale piš mi každou hodinu zprávu, ano Jeny?“ ta se jen usmála a zamávala mi na rozloučenou.
Ty dvě hrdličky jsem ani nerušil. Líbilo se mi, jak Jacob Grace hubuje a přitom ji pevně svírá v náruči. Jak moc jsem chtěl něco podobného zažít.
Pomalu jsem došel na pokoj a vešel.
Justin
Chvíli jsem seděl a snažil se uklidnit. Teprve teď mi docházelo, co se mohlo stát. Na druhou stranu, mi taky začíná docházet, co se může stát dalšího. Kluci těžko zamaskují ty modřiny a profesor se bude ptát…
Promnul jsem si znovu prsty. Budu se muset jít umýt. Vzal jsem si věci a šel do sprchy. Vlezl jsem pod teplou vodu a stál tam opřený o kachličky. Nějak se to poslední dobou všechno sere.
Vlastně všechno ne.
Matika díky Brianovi dopadla dobře.
Jsem rád i za něj, že ten jeho čas, strávený se mnou, nebyl zbytečný.
Pomalu jsem se umyl a oblékl do věcí na spaní. Rád jsem spal jen ve volných trenkách.
Posbíral jsem věci a vrátil se do pokoje. Brian byl už zpátky...
„Jak je Grace?“ zeptal jsem se a ukládal si přitom věci do police ve skříni. Ručník jsem přehodil přes židli, aby proschnul. Lehl jsem si a nechával své tělo vychladnout z té horké sprchy.
Brian
Vešel jsem do pokoje a zavřel a zamkl dveře. Nějak jsem se po tom všem necítil dobře a potřeboval jsem vědět, že tady je bezpečno.
Sedl jsem si na postel a díval se do země, musel jsem si utřídit myšlenky, které mi dělaly v hlavě zmatek a že jich tam bylo opravdu přespříliš. Konečně jsem se probudil, když jsem uslyšel Justinův hlas.
„Ona… Ona bude v pořádku. Jacob tam s ní zůstal.“
Nějak jsem se cítil slabý a tak, když už mi selhaly všechny obrané smysly, jsem se zvedl z postele. Došel jsem k Justinovi a sedl si vedle něj na jeho postel. Chvíli jsem váhal, ale potřeboval jsem to víc, než jsem chtěl.
„Odpust!“ řekl jsem a prudce ho ještě ležícího objal.
Jen jsem chtěl trochu jeho tepla a pocitu, že tu nejsem sám, když nemůžu po tomhle všem být s Grace. Stiskl jsem ho tak pevně, že se mi i srdce zastavilo štěstím.
„Děkuji… Moc děkuji, bez tebe… Kdybys tam nepřišel… Grace by… Sakra… hovada… Nejradši bych je vykastroval, aby tohle nemohli už nikomu udělat,“ cítil jsem, jak mě opouštějí síly a nakonec jsem se z Justina zvedl, abych ho neobtěžoval.
Justin
„Tak hlavně aby tam Jacoba nikdo nenachytal, aby neměl prolé-“
Zadrhl jsem se uprostřed věty. Brian se z ničemnic zvedl, lehl si na moji postel a objal mě.
Ztuhnul jsem…
Do nosu se mi vetřela jeho vůně…
Proč to udělal?
Jen povrchově jsem dýchal a snažil se poslouchat, co mi říká.
Cítil jsem podivné mrazení, které probíhalo mým tělem, když se na mě přitiskl. Tak zvláštní pocit, jaký jsem ještě nezažil… A že se na mě už lepilo holek…
Krev se mi rozproudila celým tělem a nebezpečně se začala hrnout do těch míst, kde by neměla. Ne, když mě objímá kluk… Brian…
Do prdele…
Zvedl jsem konečně ruku a dotkl se Briana, abych ho od sebe odstrčil, ale v tu chvíli on už vstal. Oddechl jsem si. Popadl jsem peřinu a rychle ji přes sebe přehodil. Několikrát jsem se zhluboka nadechl…
„No, ještě že Jeny přiběhla,“ promluvil jsem konečně. „Víš, věděl jsem, že Carlos chce něco takového udělat. Slyšel jsem ho. Proto jsem se tě ptal na Grace. Jen jsem neměl pak možnost ji to říct a taky… no, zapomněl jsem pak na to.“
Otočil jsem se na bok a díval se na něj. Proč to? Proč na něj takhle reaguji? Vždyť jsme se doteď ani pořádně nekamarádili…
„Ráno máme sraz po snídani, v deset hodin odjíždíme… No, Felipe tu není, ať si spí na chodbě.“
Sáhl jsem po lampičce a zhasnul. I když se v pokoji rozprostřela tma, stále jsem měl pohled nasměrovaný na Brianovu postel, kde jsem matně viděl obrysy jeho těla. Chtě nechtě, jsem si rukou sjel dolů, stiskl jsem penis a ruku nechal sevřenou mezi stehny, aby se neopakovalo to, co předtím.
Brian
„Ty jsi o tom věděl?“ hrklo ve mně a já se rychle zvedl z postele.
Začal jsem zmateně chodit po pokoji a nechápal, jak mohl říct, že na tak důležitou věc zapomněl.
„Ty jsi zapomněl na něco takového? Proč si mi to neřekl? To se ti tak hnusím? Musel si to přede mnou tajit a mluvit s Grace? Chtěl jsi odměnu? O co ti šlo, Justine? Zapomněl?“
Naštvaně jsem praštil do zdi, až jsem cítil, jak mi po kloubech stekla krev.
„Myslím si, že jsi možností měl víc než dost. Podle všeho už víš, koho mám rád, takže proto se ke mně tak chováš. Pokud se ti hnusím, tak si za to nemusel trestat Grace. Já nemůžu za to, že to cítím takhle.“
Vběhl jsem do koupelny a zabouchnul za sebou dveře. Došel jsem k umyvadlu, kde mi studená voda chladila tvář. Všechno ve mně bouchlo a strašně to bolelo. Moc…
Justin
A to mělo být jako co? Nechápavě jsem se díval na Brianův výbuch.
„Co to meleš za sračky?“ zařval jsem na dveře od koupelny. „Jseš debil, nebo co? Ty si, kurva, jako myslíš, že mám na starosti lítat jen kolem tebe a Torresové? Že nemám svých povinností víc než dost? To jsem se jako, kurva, měl postavit doprostřed třídy a přede všema měl říct – Hej, Torresová, Carlos tě chce opíchat i s Denisem, dej si bacha? Nebo v autobuse, kde bylo plno lidí?“
Vztekle jsem vstal a vrazil do koupelny.
„Taky jsem se, kurva, nemusel vůbec starat! Torresová je dost stará na to, aby neudělala takovou kravinu, jak udělala. A co meleš o tom, že vím, koho máš rád? Jak to mám asi čuchat? Umím číst myšlenky, nebo co?“ byl jsem rudý vzteky a měl jsem chuť Brianovi jednu natáhnout. Popadl jsem ručník a hodil mu ho na hlavu. „Zkus tady všechno nezasvinit! A to, že jsem trestal Grace, jsi neskutečně posral, kreténe!“
Vyšel jsem z koupelny a zabouchl za sebou dveře. Chytl jsem se za loket, když mě tím prudkým pohybem rozbolel ještě víc. Vztekle jsem na sebe hodil triko a boty. Na recepci určitě budou mít nějakou lékárničku. Potřebuji to stáhnout nebo aspoň schladit. Ale do koupelny teď rozhodně lézt nebudu.
Brian
Tak v tuhle chvíli to ve mně bouchlo takovou rychlostí, že ručník zůstal přišpendlený na zrcadle, jak rychle jsem ho odhodil.
Vlítl jsem do pokoje jak vichr, že jen dveře prudce narazily o stěnu. Došel jsem k Justinovi a povalil ho na postel. Sedl jsem mu obkročmo na ruce a nadzvedl se, aby se nemohl zvednout.
„Mohlo ti to být u prdele, ale nebylo, to o něčem svědčí. Ale mohl si mi to říct, nemuselo k tomu vůbec dojít. Grace znám od plenek a nikdy bych s ní nic neměl, protože jsem na chlapy. Víš to? Divný, že sis takového faktu nevšiml. Viděl si mě někdy s nějakou holkou?“ přiblížil jsem se skoro k jeho tváři a dýchal mu do ní.
„I přesto ti děkuji, nebýt tebe, tak je Grace bez panenství,“ chytil jsem ho za tričko a prudce si ho k sobě přitáhl.
Na moment jsem ho políbil a potom nechal spadnout zpět na postel.
„To je odpověď na to, koho to mám ty roky rád,“ adrenalin naprosto pohltil mé zdravé uvažování.
Byl jsem rozhodnut vyklopit všechno, protože tohle bylo naposledy, kdy jsme spolu o samotě.
„Už se tě nikdy nedotknu, aby ses mě nemusel štítit, tak se stanu zase stínem. Doposud sis mě nevšiml, takže tomu tak necháme. Dobrou, Justine.“
Prudce jsem se zvedl a tak, aby mi nemohl ubalit, jsem vlítl do koupelny a zamknul se. Okamžitě jsem si dřepnul na zem a hlavu si schoval v dlaních. Teprve nyní mi došlo, že jsem se choval jako čurák a ještě k tomu mu všechno vyzvonil. Jenže… Stejně jsem už neměl co ztratit.