Edie
Rozloučení se Samuru a Stanem proběhlo v pořádku. Jen párkrát jsme na sebe se Stanem narazili pohledem i jinými části těla, ale prošlo to bez úhony.
Opravdu mě ten člověk pije krev, asi ho zkusím dát někdy k piraním.
Ei s Jeffem je následovali do letadla a když konečně odletěli, spadl z nás všech docela veliký balvan, co nás tolik tížil. Byli v bezpečí. Konečně… Zbývalo, abychom se definitivně zbavili toho sráče, co nám komplikoval život… Madoky.
Odvezl jsem Tuovy domů a ještě rozdělil úkoly klukům z ochranky a Sahymu. Potom jsem se rozloučil a mohl odjet za Charlesem. Pro dnešek jsem jim byl stejně houby platný, potřebovali informace od Haruny a ty stejně zatím nemám.
Nastoupil jsem do auta a už spěchal za ním… Charlesem… Doufám… Že je pořád nahý… Tři hodiny jsem ho neviděl a potřebuji… No… Chci… Znovu… A znovu… Sex!
Charlie
Než jsem se nadál, zavřel dveře a kráčel si to rovnou ke mně. Zůstal jsem stát a přemýšlel, jestli mě přišel zabít, nebo ojet.
„Zjistil jsem si o tobě pár věcí, Angličane.“
„To bylo rychlé. Nejspíš ti ležím pěkně v žaludku, co?“ neodpustil jsem si poznámku a ušklíbl se.
Že mně jednou chytil pod krkem, neznamená, že si před ním sednu na zadek.
Je stejně vysoký jako já. Možná udělanější, ale co. Nebojím se.
„Nenabídl jsem ti tykání,“ zavrčel a blížil se ke mně jako šelma na lovu. Prohlížel si mně od hlavy až k patě a dobře jsem v těch jeho tmavých očích viděl pohrdání.
„Já tobě taky ne, takže jsme si kvit. A teď mně omluv. Jdu spát a ty si na Edieho počkej v obýváku,“ otočil jsem se a chtěl se zavřít v ložnici, protože jsem měl tušení, že tahle rozprava nebude jen přátelské tlachání. I když jsem se ho nebál, nechtěl jsem se s ním pouštět do křížku. Ještě pořád nejsem úplně fit a Edie mi dal celkem zabrat.
Jen na vteřinu jsem ho spustil z očí a byl jsem naražen na stěnu, až to zadunělo.
„Isama!“ zavrčel mi hrozivě do ucha. „Když tě někdo ojede, tak si aspoň pamatuj jeho jméno!“
Držel mi ruku zkroucenou za zády a druhou mi stáhl tepláky pod zadek.
„Byl aspoň dobrej? Natrhl ti prdel? Varuji tě,“ sjel rukou dopředu a stiskl mi bolestivě varlata. „Necháš ho být. Jsi špína, která v naší rodině nemá co dělat!“
Jen jsem sykl a v nohách mi cuklo. Skousl jsem si ret, jak to zabolelo.
„Kurva! Mám už tý vaší zasraný Yakuzy plný zuby!“ vykřikl jsem a prudce se odstrčil de zdi, aby mně pustil.
„Tak zasraná Yakuza?“ zmáčknul mně ještě víc. „Přišel jsem si pro nějaké informace, ale možná je dostanu od tebe. Madoku znáš?“ narazil mě zpátky na zeď.
Prudce jsem švihnul hlavou dozadu v úmyslu mu dát ránu do nosu. Podle toho, jak mě pevně sevřel a jak mě zabolela hlava, jsem se nejspíš trefil.
„Zabiju tě!" zavrčel a tlakem na zkroucenou ruku mě donutil klesnout k zemi na kolena.
Edie
Konečně jsem dorazil domů. Zaparkoval jsem, a když jsem vystoupil z auta, okamžitě mi oči zůstaly viset na Harunově autě, ve kterém seděla jeho nabouchaná ochranka, která se tam skoro nevešla.
Rychle jsem vešel do domu a práskl dveřmi. Ten pohled, který se mi naskytl, mě tak strašně nasral, že jsem se neudržel a chytil Harunu pod krkem, až pustil Charlese ze sevření.
Nastavil jsem Charlesovi záda, aby se za ně schoval a mrsknul s Harunou na protější stěnu.
„Co tu, kurva, děláš? Proč držíš Charlese na zemi? Co po něm chceš? A kdo tě sem sakra zval?“ křičel jsem na něj, a asi poprvé se na mě valila vzteku za vše, co mi kdy udělal.
Haruna se držel za krk a pomalu se zvedal ze země.
„Kurva… Kdy ses stal tak silným? Je tě pro Tuu škoda… A…“ to už nestačil doříct.
„Toho si do huby neber! Nechal bys mě na tý ulici chcípnout! Byl jsem ti ukradenej… Rozpáral si mi záda a nechal málem vykrvácet! Jak se opovažuješ přijít do mého domu a vyhrožovat někomu, na kom mi nejspíš záleží? Kdo ti dal právo? Pokud vím, už dávno o mě noc nevíš,“ prskal jsem jedno slovo za druhým a cítil, jak mi adrenalinem praskají svaly.
„Já… Nechej si to někdy v klidu vysvětlit, není to tak, jak si myslíš…“
„Aha a ta jizva, co mám na zádech, to je nic… To je pohoda a vlastně jen takový přelud… Kreténe!“ pokračoval jsem v nadávkách.
„On je s Madokou… Ten koho pícháš, je s Madokou… Vím, s kým spolupracuje, ale nemůžu ho vydat, ale Madoka je na téhle adrese, nic o vás neví, takže ho můžeš dopadnout. Chci, aby ses s ním nezahazoval a začal pracovat pro mě,“ říkal mi už klidněji a podával malý papírek s napsanou adresou.
Vyškubl jsem mu ho z ruky a ukázal mu na dveře.
„Byl s ním spolčený a už není. Co se týče trestu, tak už jsem ho na něm vykonal až moc drsně. Je můj a ty se o mě nestarej. Vypadni!“
Naštvaně se zvedl ze země a nasupeně přešel ke dveřím ven.
„Příště si konečně promluvíme. Myslím si, že si máme co říct,“ potom zmizel.
Otočil jsem se na Charlese a pevně ho sevřel v náruči.
„Jsi v pořádku? Neudělal ti nic?“
Charlie
Sevření povolilo a než jsem se stihl podívat, uslyšel jsem náraz Harunova těla do protější stěny. Edie byl pěkně vynervovaný, podle toho, jak na sebe řvali.
Nechtěl jsem poslouchat, ale nedalo se. Byl jsem hned vedle nich a snad jen hluchý by je neslyšel.
Pomalu jsem se zvedal na nohy a natahoval jsem si tepláky zpátky.
Takhle potupně se mnou ještě nikdo nezamával.
Byl jsem rudý vzteky, ale než jsem stihl vyplivnout nějakou nadávku, Haruna zmizel za dveřmi a Edie mě chytil do náruče.
„Ne! Nejsem v pořádku! Mám toho všeho po krk!“ odstrčil jsem prudce Edieho od sebe.
Na nic jsem nečekal a vrazil jsem rovnou do ložnice. V rychlosti jsem si oblékl své kalhoty a hned jsem si to zamířil ke dveřím.
„Nechte mě všichni být. Lezete mi na nervy!“ chytl jsem dveře a otevřel je. „Triko ti pošlu zpátky poštou!“
Třásl jsem se, jak jsem byl vzteky bez sebe a nechtěl jsem nikoho z nich už vidět.
Jdi do háje Eide, Haruno i Madoko! Vrátím se do Anglie prvním letadlem!
Edie
Díval jsem se na to, jak Charles vyšiluje a ani jsem se mu nedivil. Copak by tohle někdo zvládnul a nezbláznil se z toho? Asi nikdo…
Když otevřel dveře, tak jsem ho okamžitě stáhl k sobě zpět a zabouchl je. Zamknul jsem a klíč si u sebe uschoval.
Pomalu jsem ho táhl do obýváku a posadil na gauč. Přiblížil jsem se až k němu, ale už jsem z něj dal ruce pryč.
„Nemůžeš nikam jít. Ne, dokud je tam venku Madoka. Chápu, že jsi na mě naštvaný a nezazlívám ti to, ale tady jsi v bezpečí. Už se tě nedotknu, abych se ti nehnusil a neboj, nebudu ti překážet. Zmýlil jsem se. Jen tu zůstaň… Ať vím, že jsi v bezpečí.“
Potlačil jsem touhu ho políbit a vytlouct mu ty blbosti z hlavy, a ovládl se. Narovnal jsem se a zamířil rovnou do své pracovny, kde se můžu v klidu uklidnit a probrat si ten zmatek v hlavě.
Charlie
Vzpíral jsem se, když mě Edie chytil pevně za ruku a táhl do obýváku. Zarazil mně do sedačky. Cukl jsem hlavou, když se ke mně přiblížil, že jsme se málem dotýkali nosy.
Cítil jsem jeho dech na své tváři a ve svém vzteku jsem měl chuť mu ten jeho jazyk ukousnout. Nebo ten nos…
Ruce jsem překřížil na prsou a vztekle jsem se na něho díval. Teď mě nechce pustit ven kvůli Madokovi? Najednou taková starost? Nebo se jen bojí, že bych mu řekl, kde Edie bydlí?
Když odešel, konečně jsem svěsil ruce a jednou hned zamířil do rozkroku. Promnul jsem si své poklady, které ještě stále cítily ten Harunův stisk. Kurva, málem mě o ně připravil. Ještě chvíli a byl by ze mě eunuch.
Nejen že mě ještě bolí zadek, jako by mě někdo nabral, kdo ví čím, ale drtit mi koule jak ve svěráku… To nerozdýchá jen tak někdo.
Vstal jsem a zamířil ke dveřím. Zkusil jsem otevřít, ale bylo zamčeno. Vztekle jsem do těch dveří kopnul a začal se kolem sebe rozhlížet.
Když to nejde dveřmi, půjde to jinudy.
Vyšel jsem na zahradu a chvíli se jen tak rozhlížel. Prošel jsem ji z jedné strany na druhou, ale nakonec jsem skončil na lavečce. Lehl jsem si na ní a jen tak čuměl do blba.
Mám toho už vážně dost. Jak vysvětlím, že zítra znovu nepřijdu do práce? Tímhle přijdu o své klienty. Nejsme v tolerantní Anglii. Tady v Japonsku se k obchodním partnerům musíme chovat jak k největšímu pokladu.
„Kurva! Do prdele!“ zařval jsem z plných plic, abych upustil trochu té páry.
Zasunul jsem ruce mezi stehna, zavřel jsem oči a nechal jemný letní vánek ovívat mou bolavou tvář.
Edie
Hned, co jsem vešel do pracovny, tak jsem třísknul se dveřmi, abych si ulevil a sedl si k počítači. Internet tu byl, takže nebyl problém, abych se podíval na tu adresu, co mi Haruna dal. Uchopil jsem mobil a vytočil číslo na Sahu.
„Ano? Potřebuješ něco?“ ozval se hlas na druhé straně sluchátka.
„Jo… Mám adresu na Madoku. Za půl hodiny buďte připraveni u vchodu a jdeme si pro něj. Chci tebe a všechny muže, kromě jednoho, co zůstane s Tuovými. Ještě po cestě zavolám Norimu a domluvím se s ním. Takže za půl hodiny.“
Zvedl jsem se a odešel z pracovny do pokoje. Vzal jsem nějaké věci na ošetření rány a podle Charlesova řevu poznal, že je na zahradě. Došel jsem k němu a přisedl na lavičku.
„Mohl bys mě ošetřit? Prosím? Jedu pro Madoku, takže se třeba ještě dneska dostaneš ode mě pryč, takže tě už má přítomnost nebude trápit,“ řekl jsem a sundal si sako.
Charlie
Odfukoval jsem jako býk, kterému ukážou rudý hadr.
Ležel jsem tam nějakou chvíli, když se náhle ozval vedle mě Edieho hlas. Usadil se na lavičku a požádal mě o ošetření.
Pár vteřin jsem přemýšlel, jestli se na něho nevykašlat. Jsem na ně všechny naštvaný. Ale ta kulka byla určená pro mne… A zachránil mě před Madokou… To jméno budu proklínat asi do konce života.
Posadil jsem se a natočil se k němu. Vzal jsem mu z ruky náplast, desinfekci a nějakou mast. Nevím, co to bylo, ale smrdělo to jak bolavá noha. Asi nějaká japonská medicína…
Přehodil jsem jednu nohu do mezery a seděl tak na lavičce obkročmo, abych na Edieho lépe dosáhnul a položil jsem si ty věci mezi nohy.
Podíval jsem se na jeho široká záda.
„Přes košili ti to těžko ošetřím,“ zamračil jsem se a docela necitelně jsem mu ji vytáhl z kalhot a vyhrnul nahoru a zahákl o ramena.
Očistil jsem mu ránu a pak na to napatlal tu mast. Opatrně jsem mu to přelepil náplastí a už jsem chtěl stáhnout košili dolů, když jsem se prsty zastavil na jeho tetování. Fascinovaně jsem se na to díval…
Velký drak, přes celá záda, končící někde v kalhotách. Sjel jsem po té úžasné malbě a pod polštářky ucítil tu jizvu táhnoucí se skoro přes celá záda.
Na pohled se ztrácela v těch barvách draka, ale pod prsty byla zcela jasně znatelná.
Co to dělám?
Rychle jsem vstal, že všechny věci z lavičky popadaly na zem. Stáhl jsem mu košili dolů.
„Neměl jsi do té rány lézt. Aspoň bys měl ode mě pokoj,“ řekl jsem tiše a rychle odcházel dovnitř domu, abych byl od něj co nejdál.
Edie
Čekal jsem spíš, že se na mě vykašle, ale ošetřil mě. Cítil jsem ty jeho prsty, jak zvědavě jezdí po mé jizvě a moje tělo začalo okamžitě reagovat. Jak kdyby se mě dotýkal elektřinou, jak moc mě to mravenčilo do zad. Rychle jsem se zvedl a došel ho na chodbě.
Už jsem kašlal na to, co jsem mu řekl a natlačil ho zády na stěnu. Okamžitě jsem ho chytil pod bradou a políbil ho. Nedal jsem mu možnost, aby to vstřebal, a divoce jsem mu vecpal jazyk skoro až do krku. Líbal jsem ho a moje ruce mu hladily záda, Nemohl jsem přestat, byl jsem jak omámený.
Tiskl jsem se na jeho tělo a užíval si to krásné teplo, co mezi námi proudilo.
Charlie
Ani jsem nedošel do ložnice a byl jsem přiražen ke zdi. Opět. Čekal jsem nějakou výhružku, nadávku či úder pěstí. Ale místo toho…
Jen jsem vydechl, když se na mne přitiskl a začal mě líbat. Jeho měkké rty…
Chtěl jsem aspoň uhnout hlavou, ale když se jeho jazyk otřel o můj, rázem jsem zapomněl na to, že ho nenávidím.
Jen jsem pevně sevřel jeho lokty, přivřel oči a nechal ho pátrat v mých ústech. Nepatrně jsem ho začal oťukávat svým jazykem, až jsem se nakonec naplno do toho polibku položil.
Tahle jeho chuť… ta chemie mě jednou bude stát zdravý rozum. Jako by se už nestalo.
Chutná takhle celý? Všude?
Na co to proboha myslím? Na sex s ním? Na něj?
Nohy mi slábly, jak na mě ten polibek působil. A ty ruce na mých zádech…
Vzpamatuj se Charlesi! Beztak myslí jen na to, jak tě tu ohnout!
Prudce jsem se nadechl a odstrčil ho od sebe.
Rychle jsem oddechoval a díval se do těch jeho tmavě zelených očí, přecházející do hněda, pro Japonce s netypickým zabarvením.
Řekni něco, Charlesi! Tak, kurva řekni něco! Pošli ho do prdele!
Edie
Když mě odstrčil, jen mě to víc podnítilo, abych nepřestával. Znovu a intenzivněji jsem si ho k sobě přitáhl a opřel ho zády o stěnu.
Byl jsem opravdu nenasytný… Oběma rukama jsem ho chytl pod zadkem a vyhoupl si ho na sebe tak, aby mě sevřel nohama kolem pasu. Nechtěl spolupracovat, ale měl jsem ho stále opřeného o tu zeď, takže nebyla ani potřeba jeho pomoci.
Znovu jsem napadl jeho rty a tentokrát dravěji a atakoval jsem ten jeho drsný jazyk, který tak dobře chutnal…
Sakra… Nestihnu to k Tuovým… No a co… Ser na to Edie… Pro teď se na to vykašli!
Mačkal jsem mu obě půlky a užíval si tu jejich pevnost. Díval jsem se upřeně do jeho očí a snažil se v nich vyčíst, jak moc mě opravdu nenávidí.
Moc dobře jsem věděl, že jsem už v prdeli a nechci ven. Prostě ho tu připoutám a nikam nepustím… Nesmí mě opustit… Nechám ho vůbec jít? Komu tím víc ubližuji?
Charlie
Odpor mi nepomohl. Nenechal mě vydechnout, vychladnout. Znovu přitisknutý ke zdi, jsem byl donucen obtočit nohy kolem jeho boků. Jeho velké ruce mě držely pevně za zadek a evidentně se v tom vyžíval, podle toho, jak tiskl mé půlky.
Nedostávalo se mi dechu při jeho polibku.
Proč jsem to vůbec dovolil? Neměl jsem ho do své pusy nikdy vpustit. Takhle jsem úplně v háji.
Můj předchozí vztek byl rázem pryč.
Chytl jsem ho kolem krku a víc se přitiskl k jeho tělu. Pokud mě on neodstrčí, nedokážu ho přestat líbat. Je to jako droga.
Cítil jsem, jak přese mne přebíhá mírné mrazení a tělo se mi začíná chvět.
Přestaň, Edie! Přestaň!
Už jsem si myslel, že skončíme zase v posteli, když mu náhle začal zvonit telefon.
Tohle mě okamžitě probralo. Přestal jsem mu oplácet polibek a jen jsem v jeho náruči ztuhnul.
Edie
Bylo mi tak dobře, ale jen do chvíle, než se mi rozezněl telefon v kapse a já moc dobře věděl, kdo to je. Sahy…
Vybral jsem si jednou rukou telefon z kapsy, ale nepouštěl Charlieho ze sevření.
„Jo… Aha… No… Stačí jen malý arzenál, nemusíš brát výbušniny, teda doufám. Přijedu spíš za hodinu, tak máte čas, na to sehnat ještě dva muže. Tohle bude nejspíš málo, nevím, kolik jich tam má. Jo a nic nikomu neříkej, ani kam jedeme, neznáme ty, co se s ním znají. Jo… Dobře… Ahoj…“
Zavěsil jsem telefon a pořádně si Charlese podchytil, abych ho mohl odnést do postele. Taky jsem to záhy udělal a on se během chvíle ocitl zády na matraci a já nad ním.
Začal jsem ho znovu líbat a tentokrát se moje ruce rozletěly po jeho těle, jak dva hadi.
„Omlouvám se za to, co všechno jsem ti udělal. Ale nemám sílu na to, abych tě nechal být…“
Dál jsem už nemluvil, ale jednal. Jeho tělo se začalo pokrývat mými horkými polibky, které se snad nedaly zastavit.
Charlie
Nerespektoval svoji povinnost. Zaklapl telefon a myslím, že dopadl někam na zem vedle nás.
Pevně mě chytil a odnášel do ložnice. Vyhrnuté triko jsem rychle přetáhl přes hlavu a než jsem dopadl na postel, byl jsem již jen v teplácích.
Vzrušení, které bylo ještě víc podníceno jeho dravostí, mě válcovalo a já už nebyl schopen jakéhokoliv odporu.
Nejspíš jsem potkal někoho, kdo mě naprosto ovládl svou chutí, svou vůní, svýma krásnýma očima, svýma rukama. Jen pár dotyků a zapomínám, kdo jsem. Jen jeden polibek a jsem ochoten mu roztáhnout nohy. Jen chvilka pod ním a zapomínám na svou nenávist.
Prostě ho chci i za cenu, že to bude potřetí za krátkou chvíli a pak už se nejspíš neposadím.
Chci sex s ním…
Mé ruce samy začaly bloudit po jeho těle. Přes jeho široká záda jsem je ani nedokázal spojit, tak jsem jen zatnul nehty do jeho kůže, když mým tělem otřásla další vlna absolutního vzrušení.
Jen rychle jsem oddechoval a věnoval jeho ústům občasné zasténání.
Nedokázal jsem už ani nechat otevřené oči. Pevně jsem je zavřel a popaměti jsem mu rychle rozepínal opasek, abych se co nejdříve dotknul jeho horkého údu, který se mi sám hned přivinul do dlaně a narůstal každou vteřinou.
Edie
Jeho iniciativa mě lehce zmátla, ale na druhou stranu strašně potěšila. Byl jsem prostě mimo z toho, jak ani jeden už nezvládáme svou touhu.
Zvedl jsem se do sedu a stáhl mu tepláky. Sám jsem ze sebe snad strhal všechno zbylé oblečení a hodil ho na zem. Jednou rukou jsem sáhl po olejíčku, který jsem nechal ležet na nočním stolku a nalil si ho do dlaní. Rozetřel jsem ho na obě ruce a jednou chytil jeho penis a druhou objížděl tu jeho krásnou stahující se dírku. Olízl jsem si rty, když jsem do něj vsunul jeden prst a současně přejel po jeho penisu až ke kulkám.
Nahnul jsem se nad něj a začal mu líbat krk a dráždil jeho ušní lalůčky, které mě tak lákalo prokousnout.
„Charlesi…“ zavrčel jsem mu ucha a olízl mu ho po celém obvodu.
Začal jsem mu dráždit prostatu a roztahovat pomalu jeho nitro, aby ho první nájezd nebolel. Ale skoro jsem se nedokázal ovládat, držel jsem se z posledních sil.
Charlie
Netrpělivě jsem čekal, až ze sebe svleče ty hadry a přitom si několikrát promnul penis, který se už nedočkavě ukazoval v celé své kráse.
Jeho tělo, které na mě na moment dolehlo, mě nenechalo na pochybách, že to chce stejně jako já. Tlačil mě svým penisem do stehna a já už si představoval, jak do mě najíždí, jak mně pomalu vyplňuje a já to prožívám se zatajeným dechem.
Líbal mě na krku a na uších, ale já chtěl cítit jeho chuť. Chtěl jsem se otírat o jeho jazyk. Jednou rukou jsem ho chytil za vlasy na zátylku a přitáhl si ho ke svým rtům. Ihned jsem se probil do jeho úst a nedočkavě hltal každičký náznak jeho chuti. Každé otření našich jazyků mě přivádělo málem do transu.
Roztáhl jsem poslušně nohy, když do mě najel svými prsty. Myslel jsem, že to už nedám, ale opak byl pravdou. Nejspíš jsem byl uvolněný ještě z předchozího sexu, tak do mě jeho prsty lehce vklouzly a já podsadil pánev, abych jim vyšel vstříc.
A pak mé uši zaregistrovaly mé jméno, vyslovené chraplavým vzrušeným hlasem.
To byl konec…
Zasténal jsem, jak mě málem porazila první vlna rozkoše a měl jsem co dělat, abych nežadonil jak nadržená děvka.
Chytl jsem jednou rukou jeho penis a začal ho masírovat. Druhou rukou jsem chytil jeho zápěstí a zastavil rejd jeho prstů v mém zadku.
Prudce jsem oddechoval a podíval se mu vyzývavě do očí.
Edie
Pochopil jsem jeho nevyslovenou prosbu a vytáhl z něj prsty. Víc jsem si ho přitáhl za nohy do klína a S hlubokým nádechem do něj zajel, až po kulky a ihned se mu otřel o jeho prostatu. Přivřel jsem oči, jak moc se mi to líbilo a ještě hladověji jsem ho začal líbat. Jazykem jsem mu kroužil kolem toho jeho a jen místy si dovolil nádech, abych ho ani na moment nepustil.
Začal jsem do něj přirážet tak hluboko a tvrdě, že mi to dávalo do těla tak silné elektrické signály, že jsem jen stěží udržel srdce na svém místě. Nitrem mi proudilo příjemné teplo a vše naznačovalo jedinému…
Prožívám to s někým, koho nejspíš miluji? Nebyl jsem si pořád tímhle citem jistý…
Už jsem mu tolik ublížil… Tolik jsem mu vzal a on mě, tak proč? Proč se s ním cítím tak dobře? Proč ho nejsem schopen pustit?
Byl jsem ztracen sám v sobě a i v něm… Doslovně…
Zajížděl jsem a vyjížděl až na okraj jeho stahujícího se otvoru a užíval si ty hluboké nájezdy na maximum. Jeho chuť, která se mi pomalu vpíjela do jazyku, se mi zapisovala do paměti a moje tělo se chvělo těmi příjemnými pocity, co mnou pulzovaly.
Moje polibky se prohlubovaly a přírazy zrychlovaly, dokud se pokojem nerozeznělo mé hlasité zasténání, když jsem propouštěl své sperma do jeho zadečku a cítil tu příjemnou křeč, kterou způsobuje ten nejlepší orgasmus.
Charlie
Vlasy se mi obrátily proti směru růstu, když si mně Edie přitáhl víc do klína. Jen jsem se svezl po tom hladkém prostěradle a narazil na jeho úd, tepající touhou.
Čekal jsem ten jeho vpád se zatajeným dechem, a když do mě prudce najel, jen jsem zasténal a sevřel jeho lokty, jak mnou projela vlna neskutečného vzrušení. Bleskovou rychlostí to proletělo mým tělem od konečků prstů na nohách až někam do krku, a já polykal naprázdno, jako bych nechtěl ani střípek těch úžasných pocitů pustit ven.
Každý jeho příraz vysílal do mého těla další a další vlny příjemných pocitů roztahujících se po celém těle. Byl tak dravý, že kdyby mě nedržel pevně za zadek, nejspíš bych se mu už odstěhoval na druhou stranu postele.
Zvedl jsem nohy a zabodl mu paty do zad. Nejspíš ho to muselo bolet, ale já potřeboval nějak ventilovat to, co jsem právě prožíval a nechtěl jsem křičet.
Zapřel jsem se mu o ty záda a zadkem jsem vyjel proti němu, abych nepřišel ani o kousek toho, co mi právě dával.
Jednou rukou jsem ho pustil a sjel s ní dolů, protože tam to už volalo po uvolnění tak naléhavě, že stačilo jen několikrát penis projet v ruce a mezi prsty mi začalo procházet sperma a kropilo mé břicho v jednotlivých dávkách.
V záchvatu probíhajícího orgasmu jsem se třásl a nestíhal jsem už ani s dechem. S prsty sevřenými v křeči jsem drtil svůj penis a jen s tichým sténáním jsem nechal jeho jazyk okupovat moje ústa, protože ničeho víc jsem již nebyl schopen.
Edie
Když jsem ucítil, jak mě něco hřeje na břiše a on se pode mnou svíjí, bylo mi jasné, že jsme svého prožitku dosáhli ve stejnou chvíli.
Zapřel jsem se o lokty u jeho hlavy a nepřestával ho líbat, jen jsem byl jemnější a nechával ho víc dýchat. Prsty jedné ruky jsem se začal prohrabovat jeho vlasy a jen místy prohnul pánev, abych si ještě chvíli užíval té rozkoše, co mi dopřál… Jo… Dneska už potřetí.
Měl jsem ještě chvíli času a chtěl jsem ho všechen dát jemu… Nám… Téhle chvíli… Třeba už nikdy tahle možnost nenastane.
Charlie
Stále mě líbal, jako by toho neměl dost. Ani já nechtěl přestat, ještě nikdy se mi nestalo, abych se s někým chtěl pořád líbat. Navíc s někým koho znám pár dní i s cestou.
Pohrával si přitom s mými vlasy a to mi přivádělo mírné mrazení po těle. Nedovoluji nikomu si hrát s mými vlasy. Nesnáším to, protože tohle… Tohle jsem dovolil jen jednomu člověku, co jsem ho kdysi miloval. Nechtěl jsem, aby někdo znal mé slabiny. Vždy jsem je skrýval. Nechtěl jsem, aby někdo zneužíval toho, že bude vědět, co na mně platí. Ale tentokrát jsem jen slastně přivíral oči a vnímal každý jeho pohyb prstů v mých vlasech.
Tenhle člověk mě dostal.
Dostal mě tam, odkud nejspíš nebude návratu. Kdyby tohle udělal hned, nejspíš bych ani neměl snahu z toho sklepa tenkrát utéct.
Ještě na moment jsem se zapojil do polibku. Jen jemně se naše jazyky o sebe otíraly jako při ukolébavce. Oči, které jsem přivíral pod tíhou rozkoše, se mi ale už nechtěly otevřít.
Nohy mi sjely z jeho zad a já i přesto, že jsem měl stále Edieho plná ústa i zadek, začal pravidelně oddechovat.
Jsem totálně vyřízen… Nemám sílu už na nic jiného, než jen usnout…
Edie
Cítil jsem, jak jeho tělo pode mnou tuhne a on pravidelně oddychuje. Opravdu jsem ho nejspíš unavil natolik, že mu nevadí, že jsem v jeho zadku a on spí.
Usmál jsem se nad tím faktem a pomalu z něj vyklouznul. Trochu jsem ho kapesníčky otřel a přikryl dekou. Ještě jsem si skočil do koupelny a opláchl se, abych mohl vyrazit, ale opravdu se mi nechtělo… Ne od něj.
Bylo zajímavé, jak si dal vzteklého psa na vodítko, ale… Zvládne mě ukočírovat?
Podíval jsem se na odraz své tváře v zrcadle a moje oči spokojeně zářily, to se snad ještě nikdy nestalo.
Vrátil jsem se zpět do pokoje a hodil na sebe potichu oblečení, abych ho nevzbudil. Odešel jsem z pokoje a na stůl v kuchyni mu napsal vzkaz:
„Jídlo je v ledničce, tak si ho ohřej. Musím jít, ale vrátím se… Neodcházej…“
Potom jsem hned zmizel z domu, ale pro jistotu zamkl, aby tam zase nevlezl Haruna. Nasedl jsem do auta a ihned zamířil do sídla Tua.
Když jsem dojel, všichni už čekali venku připraveni u svých aut a když mě zahlédli, nastoupili do nich. Jen Sahu si přisedl ke mně.
„Tak… Musíš nás vést, takže pojedeme první,“ konstatoval.
„Ano… Takže jdeme na to?“ potvrdil jsem si jeho rozhodnutí.
„Ano!“ dodal a pohodlněji se uvelebil na sedačce.
Nastartoval jsem auto a pomalu se za mnou rozjeli další tři. Šli jsme si pro Madoku.
Charlie
Cítil jsem, jak se ze mě vysouvá a otírá mě od toho vlhka, co mi zůstalo na břiše. Jen podvědomě jsem zhluboka vydechl, když mě jeho tělo přestalo tížit. Ještě jsem krátce vnímal zvuky, když odcházel z ložnice do koupelny, ale opravdu jsem neměl už sílu ani otevřít oči, či ho třeba poslat do prdele.
Přitáhl jsem si deku víc pod bradu a stočil se do klubíčka. Moje oblíbená poloha, když jsem unavený, nebo na druhou stranu, když mě něco trápí a já v téhle poloze hledám klid.
Šumění vody, které ke mně doléhalo z koupelny, mě nakonec úplně uspalo.
Spal jsem klidně a nevnímal nic, co se kolem mne děje. Jako bych úplně zapomněla, kde vlastně jsem.
Myslím, že se mi kvůli té únavě snad ani nic nezdálo.
Probral jsem se až po hodně dlouhé chvíli. Tělesné pochody člověk nezastaví.
Otevřel jsem oči a ještě chvíli se přemlouval, abych vůbec vstal. Opravdu se mi z té teplé postele nechtělo.
Naslouchal jsem tomu tichu a díval se do okna, kde z venku přicházelo slabé světlo vycházejícího měsíce.
Edie
Dojeli jsme na adresu, kterou mi dal Haruna a zastavili dost daleko na to, aby nás nemohli zahlédnout. Během cesty ještě Sahy sděloval informace Norimu, aby sem i s jednotkou dorazili. Jenže už nedodal, jak to tam bude vypadat a zda někdo přežije.
Nasadil jsem si neprůstřelnou vestu, poslední, co mi zbyla, a vydal se na cestu. Pomalu jsme se plížili k domu, kde před dveřmi hlídkovali dva muži.
Rozdělili jsme se do čtyř skupin a ze všech stran obklíčili dům. Já a Sahu jsme zneškodnili hlídku a uspali je, jejich těla jsme poté odtáhli do nejbližšího křoví. Ten můj se trochu bránil, když jsem mu visel na zádech a on byl chlap jak hora. Narazil mě na stěnu a málem mi zlomil páteř. Kdyby nezaváhal, asi by se mi ho ani nepodařilo uspat, ale zabil bych ho. To jsem pořád nechtěl udělat, nejsem taková zrůda ani v těchto chvílích.
Měl jsem se vyměnit se Sahu, který měl takového drobného kluka, kterého jen jednou ránou do zátylku uspal, místo toho, aby na něm půl hodiny visel.
Obklíčili jsme každý vchod i východ, kudy by se mohli dostat ven. Oknem jsme do domu vhodili asi tři slzné granáty a vyčkávali, až se dveře rozletí.
Po chvíli chrchlání se dveře rozrazily a ven vyběhli se zbraněmi tři muži. Madoka mezi nimi nebyl a tak jsem je nechal Sahymu a jeho partě a šel jsem hledat toho hajzla.
Zahlédl jsem, jak se otevřela malá dvířka, která vedla ze sklepa a z nich se vyšplhal Madoka. Byl sám, tak jsem ho doběhl a srazil k zemi. Okamžitě jsem ho jednou ránou uspal a chvíli jsem i přemýšlel, že ho zabiju, ale to se mi už na temeno hlavy tlačila hlaveň zbraně.
„Pusť ho a zvedni se! Půjdeš se mnou!“ ozval se známý hlas za mou hlavou a já ještě víc stiskl Madokovi hrdlo ve snaze ho zabít.