Tak právě s těmahle kouskama mívám největší problém. Píše se mi to strašně dlouho, protože mám otevřené dva wordy. Původní verzi a novou, a pořád přklikávám a přepisuji, aby to sedělo. I tak se mi stalo, že mi něco uteklo a musela jsem to opravovat. Stejné to bylo, když jsem psala Pavla v místě, kdy se už setkal s Alexem. :) Taky jsem musela překlikávat a kontrolovat jak magor :D Jako jednodušší je pro mne psát úplně nový příběh :D
No zpátky ke Kenjimu... Je silnej, musí být, jinak by ho všechno převálcovalo a pro další vývoj v jeho příběhu by to nebylo dobrý. Pořád ho ještě sposuta věcí čeká a nepotřebuji, aby se mi chudáček hned zhroutil. Ale jako líto mi ho je. Co si budem povídat. našel bratra a zas ho ztratil...
PS: Myslíš, že bych do neděle stihla napsat další kapitolui? ha ha ha ... a zase ha ha ha... to asi fakt ne. Jen tahle mi trvala dva dny. :) I když - pokud bych začala dneska, do zítra bych to mohla sfouknout, co? No, ale raději s tím nepočítej, je mi líto... :(
A jinak - děkuji za opět krásný komentík. :)