Popravdě se mi strašně líbí jak Naoto žárlí, vždycky se u toho bavím. Co se týče Yukia, už ho mám radši míň. Jako ne, že bych znevažovala jeho bolest, ale občas se chová jako děcko, kterému sebrali lízátko. Na to, že je pánem živlů, tak by se měl chovat rozumněj. Navíc, dávat za to vinu Naotovi, který si vybral podle mého zprávně, podle srdce, jak říkal Rai, je taky ubohé. Jakože mám chuť mu jednu vrazit a říct mu, ať se vzpamatuje =))). Jinak Shou vypadá zajímavě, jsem zvědavá, co mezi nima bude dál. Jinak díky moc, super kapitola...