Bee, celá ta věc se stromem, bolestí ze ztracené lásky, jejich definitivní rozloučení, tohle mě vážně chytlo za srdíčko,, ani nevíš jak. Je to tak krásné a smutné zároveň, moc ti děkuji, že jsem si to mohla přečíst. Nádherně jsi to napsala. Ale abych se nerozplývala jen nad Yukiho, i když jeho část ve mně zanechala nejhlubší dojem, tak musím říct, že Cat - usmívala jsem se, když se ježil, vystrkoval drápy a chtěl skočit mezi dva bohy. A taky potom, když ho Sai chytil. Jak se čertil... :) Sai mu jen tak něco nedaruje a bude ho pořád popichovat. A Rai si začíná uvědomovat city k Naotovi, lásku...
Nádherný díl, už teď vím, že jeden z mých nejoblíbenějších. :)