Tak... to byla nádhera. Nejen tato kapitola, nejen epilog, ale celý tenhle příběh. Ti dva mi strašně přirostli k srdci a představa, že už neuvidím aktualizaci mě dostává do kolen.
Nikko a Kane, přeju Vám jen to nejlepší v další pouti, toho vysněného kloučka, spoustu lásky, spoustu štěstí a spoustu radosti jak s rodinou, tak i lidem, co k Vám vzhlíží.
Jak již řekla Klooky, také se k tomuhle dílu budu vracet s úsměvem na tváři, tak jako se vracím k Surimu a Akiovi, k Maruovi a Tomokovi. Doufám, že si pro nás připravíte další skvělé Rp, jelikož jste mě příšerně rozmazlily a bez vašich děl bych tyhle černé dny nepřežila.
Mockrát děkuju a omlouvám se za tento dlouhý příspěvek, ale já musela :-D :-)