čtu to s delším časovým odstupem, a i když to teď vnímám jinak, než poprvé, když jsem to četla, stále se mi to líbí. Bere to za srdce, jen už teď u toho neslzím, protože můj život se změnil... Moc ti děkuji za tenhle příběh... Srdce se pohnulo a oklepalo z ledu... Díky :)
Každý by měl dostat šanci a Jakub ji má a nechal se zachytit rukama - jeho rukama... pevnýma, dávající pocit bezpečí...