Alexander
Ani nevím, kdy jsem usnul. Nejspíš to bylo chvilku potom, co přišel Matteo, aby mi ošetřil rány.
Ani jsem je do té doby nijak nevnímal a napřed na něj jen překvapeně hleděl.
Pro mě byl přednější Will.
Ale vypadalo to, že jak rychle o síly přišel, tak je začíná nabírat zpátky.
Přesto jsem u něj seděl celou dobu v křesle a snažil se ho hlídat.
To, že jsem usnul mi došlo ve chvíli, kdy jsem sebou cuknul po Calleově řevu a málem sletěl z křesla.
Zmateně jsem zamrkal a podíval se na Willa, který se taky už probouzel.
„Dobré ráno,“ zašeptal jsem a vtiskl mu jeden procítěný polibek.
Pak už jsem raději spěchal dolů, abych zjistil, co se děje, potom, co barákem otřásla rána, jak někdo prudce zabouchl dveře.
Hlavou mi probleskla myšlenka, jestli vůbec ještě náš dům bude stát, až se všichni vrátí k sobě.
Když Matteo řekl, o co jde, nebyl jsem z toho moc nadšený. Ale když souhlasil Will, jen jsem pokrčil rameny.
A zatímco Matteo šel pak uklidňovat toho svého vzteklého chlupáče, Logan dodělával snídani a Will pomáhal Jeromovi, který už vypadal mnohem líp než včera, popíjel jsem kafe a přemítal, co všechno se ještě stane.
Snídaně probíhala celkem v poklidu, až na Jaela, který přišel oblečený, jako by bylo mínus třicet a Willovo pozdější zamračení mi potvrdilo, že něco není v pořádku. Ale než jsem stihl cokoliv říct, Matteo vyskočil na nohy a vzápětí se ozvalo zaklepání na dveře.
„Jdu otevřít,“ zamračil jsem se a sešel ke dveřím.
Jo, byli si z Matteem podobní.
Jen Matteo měl jiné oči. Nemyslím barvu, ale hloubku. To jsem poznal a nemusel jsem být mág.
Pokynul jsem mu, aby vešel a zavedl ho do kuchyně.
Jael se okamžitě rozklepal ještě víc a natiskl se na Logana, jakoby jím chtěl snad projít.
Napadlo mě, jestli on nebyl ten upír, co na ně zaútočil, ale to mi přišlo jako nepravděpodobné, vzhledem k tomu, že tu teď jen tak stál.
Každopádně Jael nebyl jediný, kdo zareagoval.
Snad kromě Willa a mě byli všichni napnutí jak struny, a od Jeroma a Calla jsem cítil i jakousi nevraživost a snad možná i nenávist.
Matteo
Jen co jsem domluvil, otec zaklepal na dveře.
Okamžitě jsem se napjal v očekávání, co se stane. Ale on trpělivě čekal, až mu někdo přijde otevřít. Dokonce jsem slyšel i pozdrav?
Tohle vážně není normální, a já z toho začínal mít divný pocit.
Jen jsem doufal, že se doma něco nestalo, ale to by nepřišel takhle v klidu. Prostě by se tu zjevil, popadl mě a byli bychom pryč.
Když vešel do kuchyně, jen jsem zaskřípal zuby, když nás svým typickým pohledem přelétl, a pak se podíval na jediné volné místo u stolu.
Bylo mi to jasné. Nesedl by si jen tak mezi tlupu lidí a jiných. On prostě musel být v čele, a to místo, k jeho smůle, patřilo Williamovi. Když jsem viděl, že William vstává, jako by to pochopil, zarazil jsem ho rukou, aby si sedl zpátky.
„Čemu vděčím za tvou návštěvu, otče?“ otočil jsem se na toho vetřelce a snažil se, aby můj hlas zněl dost sebejistě.
Naše nátura, naše hrdost tu v kuchyni zabrala tolik místa, až jsem se divil, že jsou všichni ještě naživu.
„Omlouvám se, ctihodný pane Bloodworthe, že vás ruším při snídani, stejně jako… ostatní,“ ignoroval mě a mírně kývnul hlavou směrem k Williamovi.
Pak si ale pomalu, za naprostého ticha, obešel celý stůl a každého si dobře prohlédl.
U Jaela a Logana se na moment zastavil, a já si dobře všiml jeho pozdviženého obočí.
„Zvláštní společnost. Nikdy bych nečekal, že budeš sedět u stolu s těmito…“ podíval se na Jeroma a Callea, „…lidmi. Nu, což. Ale potřeboval bych s tebou mluvit, pokud možno, o samotě.“
„Ještě jsme nedojedli,“ ozval se najednou Logan, pustil Jaelovy ruce a postavil se čelem mému otci.
Jo, odvahu má, chlapec, to se mu musí nechat.
„Jsi odvážný, mladíku,“ přikročil k němu otec blíž a zkoumavě se mu zahleděl do očí.
Pak položil ruku na Jaelovo rameno, a po chvilce se ušklíbl a ruku zvedl. Promnul si prsty, a znovu se otočil k Loganovi.
„Měl by ses mít na pozoru, chlapče…“
„Otče,“ ozval jsem se o něco hlasitěji a ukázal jsem rukou k obýváku. „Chtěl jsi se mnou mluvit, tak prosím.“
Vážně bych byl raději, kdybychom byli sami. Nebál jsem se ho, ale ctil jsem ho a měl jsem před ním respekt. A nepotřeboval jsem, aby ostatní slyšeli, a hlavně viděli, jak mě cupuje na malé kousíčky. Moje hrdost by tím nejspíš utrpěla.
Jael
Chtěl jsem přikývnout na souhlas, když Logan řekl, že by možná bylo lepší, kdybych ještě zalezl do postele a nebo si dal horkou vanu. Ale v ten moment vyskočil Matteo na nohy a než mi to došlo, vešel do kuchyně on.
Úplně jsem se rozklepal, a ještě víc se natiskl na Logana.
Nelíbil se mi.
Nelíbil se mi ten jeho pohled.
Nelíbilo se mi to, když na mě sáhl.
Nelíbilo se mi to, jak se díval na Logana.
Ano, možná to byl šlechtic, upír z doby, kdy po zemi ještě chodili dinosauři, ale to neznamenalo, že se jen proto, že je něco víc, k nám bude chovat jako ke kusu masa.
Nevím, co se stalo, ani co se změnilo, ale najednou jsem ten chlad už ani tak nevnímal.
Spíš jsem ho přijal jako součást mě samého.
Zdálo se mi, že se i v místnosti ochladilo a trochu potemnělo.
Cítil jsem, jako by se mě dotýkaly stovky rukou, jakoby mi dodávaly sílu, energii, sebevědomí.
„Neznám vás, pane a vy neznáte mě. Ale znám Mattea, a za tu krátkou chvíli ho s hrdostí můžu nazvat přítelem. Stejně jako všechny ostatní tady. Pro vás je to možná nepředstavitelné, ale už nežijeme ve věku dinosaurů, kdy jste si každý hlídal to svoje. Každý z těch mužů, co tady stojí je silný, hrdý a za své přátele by položil život. Dokážete totéž říct i sám o sobě? Máte vůbec přátele? Nebo jste jeden z těch, co tvrdí, že jsou k ničemu? Pokud ano, v tom případě vás lituju, protože jste v mých očích politování hodný děda, který hledá chyby jen u druhých a nikdy sám u sebe,“ vypálil jsem to na něj jedním dechem, a i když jsem nekřičel můj hlas zněl pevně a klidně.
„Jaeli?“ uslyšel jsem a otočil se na Alexe, který na mě překvapeně hleděl.
V ten moment, jakoby to všechno zmizelo, já zavrávoral, chytil se Logana a znovu se rozklepal zimou.
Matteo
Otec už měl nakročeno, že půjde, ale v tu chvíli nás všechny překvapil Jael.
Cuklo ve mně, a už jsem se obával nejhoršího. Ale…
Otec se v klidu díval, a čekal až Jael domluví.
Pak lehce naklonil hlavu, podíval se Jaelovi zpříma do očí a pousmál se.
„Jsi odvážný, chlapče. Vážně… Nečekal bych, že někdo takový jako ty, se mi postaví čelem a bude mě tu poučovat o přátelství. Je dobře, že to takhle vidíš. Ale… dinosauři?“ uchechtl se pobaveně. „Zas tak starý nejsem. Ale je pravda, že jsem toho prožil daleko víc než kdokoliv z vás.“
Rozmáchl se kolem sebe rukou, a pak napřímil prst proti Jaelovi.
„Anebo z vás,“ ukázal na jeho hruď a o něco se k němu naklonil blíž. „Pokud sis přišel pro mne, věz, že mě tak lehce nedostaneš. Já nejsem „on“. Já se o sebe umím postarat. Ale i tak byste se před ním měli mít na pozoru. Cítím ho. Byl tady… Ne přímo v tomhle domě, ale to ty víš, že ano?“
Otec se znovu pousmál, a já měl chuť ho chytit za krk a odtáhnout. Ale on se vzápětí zaměřil na Logana.
„Říkal jsem ti, že by ses měl mít na pozoru. Nemyslel jsem tím sebe. Jsi silný, máš silnou mysl, ale on… Kdysi jsem ho několikrát srazil na kolena, ale… Kdo ví, jaký bude teď, když nabere moc od někoho, kdo velmi dobře ovládá své upírské síly a spojí to s magií.“ otočil se znovu na Jaela a povýšenecky se usmál. „Nevím, jestli si s ním poradíš. Dostal jsi Tepese, ale se mnou sis neporadil, Báthori…“
Pak se znovu hrdě narovnal a poodešel dál.
Byl jsem v šoku, když jsem to uslyšel, a nevěděl jsem, na koho se mám dívat dříve. Nechápal jsem to. Jak to může vědět?
„Tati… jak…“ vydoloval jsem ze sebe.
„Právě proto jsem tady,“ otočil se konečně na mě.
„Slyšel jsem, co se včera stalo na tom tržišti. Co se týká trestu na tom…“ mírně zaskřípal zuby. „Tak ten už jsem vykonal. Ale chtěl jsem vědět, jestli jsi v pořádku, a chtěl jsem tě požádat, aby ses vrátil. Tvoje matka má o tebe starost. Já vím, že se o sebe umíš postarat, ale tohle…“ znovu mávnul rukou k Jaelovi a Loganovi.
„Tohle bude nad vaše síly. Pokud se ten mladík nenaučí víc ovládat svou mysl, víc ji uzavřít i ve svých slabých chvílích, nemusel by mít příště tolik štěstí. Mohl bych ho pár věcí naučit, ale musel by chtít a slušně požádat. Zatím přebývám v domě toho rádoby šlechtice, co tě včera urazil. No, ten dům už je můj. A budu čekat na tvou odpověď. Rozmysli se, a ty taky, mladý muži…“
Po posledních slovech se ještě krátce podíval na Logana a na Jaela, a ostatní úplně ignoroval, jako by tam vůbec nebyli.
„Víš, kde mě máš hledat.“
Jeho poslední slova tu ještě visela ve vzduchu, když náhle ve vteřině zmizel.
Jael
Nechápal jsem nic z toho, co ten muž říkal.
Chtěl jsem zaprotestovat, že to, co říká není pravda, protože by to znamenalo, že mě začíná pohlcovat druhá strana, a duchové tak mohou kdykoliv ovládnout mé tělo, ale nedostal jsem ze sebe ani slovo.
Ovšem to, co říkal o Tepesovi…
Když zmizel, dosedl jsem na židli, začal si třít ramena, a ještě víc se roztřásl.
„Nejsem… nedovolil jsem mu… nedal jsem slib… nemůže…“ pokusil jsem se nadechnout a snažil se ze sebe vydat kloudnou větu. „Neslíbil jsem mu… duši… nemůže… ale… na trhu… na tom trhu… byl tam… přišel… přišel si… cítil jsem to… on ho cítil… snaží se… chce převzít… bojovat… nenávidí Tepese… pořád mluví… mluví… mluví… nenávidí… chce pomstu… potřebuje mě… musím…“
Začal jsem zrychleně dýchat a měl jsem pocit, že mi zamrzá i jazyk v puse.
Měl jsem dojem, jakoby na mě mluvilo několik lidí najednou, varovalo mě, prosilo, křičelo, cítil jsem bolest, ale ne svou, strach, lítost.
Potřeboval jsem uzavřít svou mysl, abych nezůstal uprostřed obou světů, jenže jsem nevěděl jak.
Moje babička mě před tímhle varovala, ale teď tu nebyla, aby mi pomohla.
William
Když Michaelo Benasi vešel do kuchyně, měl jsem pocit, že mi tenhle dům během okamžiku nepatřil.
Bylo vidět i cítit, jak si je sám sebou jistý. Jak se ničeho nebojí a nás ostatní bere jak otravný hmyz.
Snad jen „První“ by ho mohl srazit na kolena.
I přes to všechno, co jsem k němu cítil, jsem si na moment pomyslel, že někdo takový by nám mohl pomoci v boji s Tepesem.
Ale on by to zavrhl. Jen se bude z povzdáli dívat, jak to všechno dopadne, a pak si v klidu odejde.
Bylo by pod jeho úroveň bojovat po našem boku.
Každopádně…
Potvrdil mi to, co jsem si myslel, a když zmizel, vstal jsem, a přešel jsem k Jaelovi.
„Uklidni se a zhluboka dýchej,“ položil jsem mu ruku na hlavu a snažil se k němu vyslat aspoň něco z mé magie, aby se přestal třást a začal vnímat pouze tento svět. „Pojď vedle do obýváku.“
Sám jsem tam šel, ale hned ve dveřích jsem se zarazil a nezvykle k mé povaze, jsem docela sprostě zaklel.
Koberec tu byl sice už nový, ale magický kruh byl narušený. Podlaha byla na některých místech poškrábaná od Calleových drápů a tím přerušeny kruhy a obrazce.
„Musíme zavolat Faileona,“ potáhl jsem Jaela ke křeslu a donutil jsem ho sednout. „Alexi, zavolej ho, prosím, já se teď musím soustředit na Jaela. A ty se snaž zhluboka dýchat a myslet jen na mé ruce.“
Zvedl jsem je a položil na Jaelovu hlavu. Jen velmi tiše jsem odříkával určitá slova, která jsem stále opakoval. Snažil jsem se uzavřít Jaelovu mysl natolik, aby se mu do hlavy nehrnuli duchové, a hlavně ten jeden konkrétní.
Logan
Myslím, že v šoku jsme byli úplně všichni, Dokonce ani Calleo a Jerom neřekli ani slovo, i když jsem z jejich strany zaslechl tiché vrčení. Ale zřejmě to, že je Matteův otec naprosto ignoroval, je drželo ještě celkem v klidu.
Ale co nedrželo v klidu mě, bylo, jak s námi ten upír mluvil.
Ne s Matteem, ale se mnou a s Jaelem.
Byl jsem tak šokovaný, že mi chvíli trvalo to vstřebat a probrat si to v hlavě. Jak ve snách jsem došel do obýváku a ztěžka dosedl na novou sedačku, a nepřítomně zíral na Williama a Jaela.
A až teprve po chvíli mi to došlo.
Vyskočil jsem na nohy a rychle jsem zaběhl do podkroví pro můj notebook, a hned se zase vrátil zpátky dolů. Otevřel jsem ho, a jakmile naskočil, hned jsem vyhledal to, co jsem potřeboval.
Už vím, kde jsem viděl ty oči, které mě na tržišti tak bedlivě zkoumaly.
Vyhledal jsem jeden z obrázků Tepese, jeden z těch, které se nedostaly nikam jinam než k nám, a pak jsem otočil notebook k ostatním.
„Byl tam… včera na tom tržišti… Ale vypadal jinak… Zkoumal mě, pak řekl, že ještě není čas a zmizel. Ale i když vypadal jinak, přísahám, že to byly tyhle oči. A podle všeho pochopil, jak je na tom Jael. Přišel i k němu, ale pak se od něho odtáhl a šel rovnou po mně. Zřejmě se v tu chvíli objevil i Báthori, protože se pak Jael zhroutil. On… Tepes… Ví o nás, ví o Báthorim… Já… nebojím se ho, ale… Co když vážně někoho posedne, a my nestačíme nic udělat? Už tak je silný, nedokázal jsem se ani pohnout, když se tam objevil…“
Jerom
Na celém dopoledni se mi zatím líbily jen dvě věci.
Když mě omuchlal Calleo, a pak Matteo.
Během snídaně, až na mé zlatíčko, to vypadalo celkem v poklidu, dokud se neukázal Matteův fotr.
Měl jsem s ním tu čest. Několikrát. A přísahal jsem, že pokud Matteovi ublíží, urvu mu tu jeho namyšlenou palici.
No a co, že je šlechtic. Klidně ať je král upírů. To mu nedává právo chovat se jako vylízaný kretén.
Tiše jsem vrčel, stejně jako Calleo, a byli jsme oba napjatí, připraveni vystartovat na maličkost.
A pak promluvil Jael a mě jen vylétlo obočí vzhůru.
Než jsem se nadál, fotr zmizel, Jael se ještě víc rozklepal zimou, Will ho odvedl a vzápětí odešel i Logan.
Vešel jsem do obýváku zrovna ve chvíli, kdy se Will nějakým zaříkáním snažil dostat duchy z Jaelovy hlavy a Logan ukazoval fotku, nebo spíš obrázek Tepese. Ty oči bych nikdy nezapomněl.
„Jo, to je ten hajzl. Teda vypadal jinak a necítil jsem ho. Jen když on sám chtěl. Překvapil mě. Byl rychlý. Kurevsky rychlý. Nestačil jsem ani mrknout a už jsem se díval na svoje střeva,“ zavrčel jsem při té vzpomínce.
V tu chvíli Jael hlasitě vykřikl, sevřel Willovi ruce, povalil ho na zem a zaklekl ho.
„Nech mě být!“ vykřikl Jael hrubým mužským hlasem, „Jedině já ho dokážu porazit… musím si vzít toho kluka… dřív, než bude pozdě. Dřív, než Tepes najde správné tělo. Já ho dokážu-“
„Jdi pryč!“ vykřikl Jael svým hlasem a jednou svou ruku si položil na spánek.
„Nesmíš mě nechat odej-“
„Vypadni z mé hlavy! Nedal jsem ti svolení!“
Už jsem viděl pár posedlých lidí, ale ještě jsem nepotkal nikoho, kdo by se ducha dokázal zbavit sám.
Jael byl velmi silný, i když možná tvrdil opak.
Díval jsem se na to, jak se Jael dohaduje sám se sebou, než vykřikl, zmalátněl a já automaticky přiskočil, abych ho zachytil, než dopadne na Willa.
Vlasy mu přepadly dopředu, ale zřetelně jsem cítil tlukot srdce.
Přestal se třást zimou a jeho pokožka se zahřívala, už jsem chtěl něco říct, když se Jael pohnul, zapřel se o mě a zvedl se do sedu.
Zmateně koukl na mě, na Willa, který ležel pod ním, na Logana a ostatní, jako by přemýšlel, co se stalo, a pak mu hlasitě zakručelo v břiše.
„Mám hlad…“ špitl Jael a zrudl jako rajče, takže jsem se neubránil tomu, abych se nezačal smát, až jsem se musel chytnout za ránu, jak mě zabolela.
Logan
Všichni, až na Williama, který se v momentě válel na zemi, jsme vyskočili na nohy a jen hleděli na Jaela.
Takže je to pravda. Ten zatracený upír měl pravdu.
Mrknul jsem na Mattea, jako bych snad chtěl odpověď od něj, jak to jeho otec vlastně může vědět.
Ale upíři…
Živí a vlastně mrtví…
Možná ti opravdu silní mají tu moc a vycítí to, co se děje mezi nebem a zemí. A podle toho, co jeho otec řekl, tak žije opravdu už spoustu stovek let. Možná je i starší než Calleo. Nedivil bych se.
Se všemi těmi myšlenkami jsem hleděl na Jaela, ale neměl jsem odvahu k němu přiskočit.
Nevěděl jsem, jak by zareagoval, zvlášť, když já se mám mít před ním na pozoru.
Ale on se vrátil zpátky.
Povedl se mu doslova husarský kousek a zbavil se toho otravného Báthoriho.
Nesnáším toho chlapa. Dokonce jsem se v jeden moment přistihl, že svírám ruce v pěst a mám chuť Jaela chytit pod krkem, jen abych se Báthoriho zbavil.
Když jsem si to uvědomil, uvolnil jsem svůj napjatý postoj a rychle k němu došel.
Zvedl jsem ho na nohy, aby mohl vstát i William a pořádně jsem si Jaela prohlédl.
Zdálo se však, že je v pořádku.
Ale na jak dlouho?
Dost necitelně jsem odstrčil Jeroma, a pevně jsem Jaela objal.
„Musíme se těm dvěma ubránit,“ políbil jsem ho. „Nesmíme jim dovolit, aby nás ovládli. Nechci jednou stát proti tobě. Opravdu nechci. To bych se raději nechal zabít. Půjdu za Matteovým otcem a požádám ho, aby mi pomohl…“
Jael
Bylo to, jako bych se právě probudil.
Hleděl jsem na Jeroma, který mě podpíral, na Willa, na kterém jsem, kdo ví proč, seděl a na Logana, který ke mně akorát přiskočil, zvedl mě na nohy, a skoro odhodil Jeroma.
Když promluvil, chvilku mi trvalo, než to můj mozek zpracoval.
„Ne!“ vykřikl jsem a mírně se zamračil, „tohle neříkej. Tohle už, prosím, nikdy neříkej. Myslíš, že bych byl šťastný, kdybys umřel? Myslíš? A co se týče Matteova otce…“
Podíval jsem se na Mattea a povzdechl si.
„Bojím se, Logane. Nechci, abys s ním zůstával sám… Promiň, Matteo,“ otočil jsem se na něj. „Není to tak, že bych ti nevěřil, ale neznám tvého otce a… necítím z něj přátelské úmysly.“
Na moment jsem zabořil Loganovi hlavu do hrudi a chtěl něco říct, ale zase mi zakručelo v břiše, a někdo zase zaklepal.
Alex šel otevřít, a než jsem se stačil nadechnout, kolem mě to doslova vybouchlo.
„Cale!“ zakřičel první muž, co vběhl do obýváku, skočil Calleovi kolem krku a přitiskl se mu na rty.
„Jerome!“ vykřikl další a hnal se k Jeromovi, aby zjistil, jak na tom je.
„Ten je roztomiloučký!“ ozvaly se další dva hlasy, a ke mně najednou přišli další dva muži a nehledě na Logana, začali mě objímat, otírat se o mě a mačkat mě.
„Nesahejte na moje rozkošňátko! To můžu jen já a moje prdelka!“ uslyšel jsem zaprskat Jeroma.
„Jerome! Cos dělal?! A vy ostatní! Klid! Jste na návštěvě!“ ozval se další hlas a k Jeromovi přišel muž o něco starší než všichni ostatní.
Chvilku se na něj jen zamračeně díval, než ho objal a políbil.
„Calleo, rád tě vidím,“ otočil se pak ten muž na Callea, který měl pořád plné ruce a plnou pusu toho mladého muže, až ho musel ten starší, který je přivedl, doslova od Callea odtrhnout.
„Mno… tak se seznamte. Moje smečka. Ti dva, co obírají Jaela jsou Braz a Fabio. Ten u Jeroma Je Chavier, ten, co se třepe na to, až ho ohnu, je naše mládě Falco, a ten nejrozumnější z nich je Alejandro.“ představil je všechny Calleo, a pak se s tím Alejandrem objal.
Logan
Nic jsem Jaelovi neřekl, ale stejně jsem už byl rozhodnutý.
Mám silnou mysl, jsem člověk, který se nejlépe se vším popere sám. Ale po tom, co jsem za poslední dny viděl a zažil… Kdy, ne jeden upír, ale hned dva dokázali ovládnout mé tělo natolik, že jsem se nebyl schopen hnout a necítil ani jejich přítomnost… Kdy jsem viděl, co to udělalo s Jaelem…
Po tom všem jsem se prostě rozhodl.
Necítil jsem z Matteova otce vůči mně nepřátelství. Spíš naopak. Ne, že by se chtěl se mnou hned kamarádit, spíš by mě raději sežral. Ale podle jeho chování a toho, jak se občas podíval na Mattea a jak mluvil, jsem pochopil, že nechce útočit na ty, kterým Matteo říká přátelé.
Možná to nedává najevo, ale má svého syna rád a nechce s ním zbytečně vyvolávat další spory, aby o něj nepřišel.
Jen tak pro nic za nic sem nedošel. Mohl klidně zůstat doma a být zticha, kdyby tomu bylo jinak.
Než jsem to však všechno stačil domyslet, najednou byl obývák plný, že jsme se sotva mohli hnout. Najednou jsem měl prázdnou náruč a Jaela obírali další muži…
„Tak dost!“ rozkřikl jsem se. „Přestaňte mi ho všichni osahávat Není to vaše hračka!“
Vážně jsem byl už naštvaný. Už tak jsem musel snášet Jeroma a Mattea, ale tohle už ne…
Popadl jsem Jaela za ruku a odtáhl ho do kuchyně.
„Najez se,“ usadil jsem ho u stolu a sám si sedl vedle něho, aby zas někoho nenapadlo ho začít obírat.
Nejspíš si na to budu muset zvyknout. Ale asi to nepůjde tak lehce…
William se jen nešťastně rozhlížel kolem sebe.
„Nejspíš budu muset použít kouzlo a zvětšit dům,“ povzdechl si, když se konečně prodral mezi tou hordou vlkodlaků za námi do kuchyně. „A to tu ještě není Faileon a Andrew.“
„Jsme tady,“ ozvalo se od druhých dveří kuchyně. „Jen jsem nemohl projít obývákem. Copak se to tu děje?“
Faileon se jen usmíval a byl nad věcí, jako obvykle, Andrew měl oči navrch hlavy a nahlížel do obýváku, co se to tam děje.
A to ještě neví, že tu byl Matteův otec.
William už se nadechoval, že Faileonovi odpoví, když se najednou plácl do čela a rozběhl se pryč.
„Zapomněl jsem, že má dneska přijít Demetrius! Musím ho poslat domů, jinak tu z toho budu mít kůlničku na dříví“ křikl ještě na vysvětlenou a zmizel v části, kde má krámek.
Jael
Zrudl jsem, když je Logan okřikl, a pak mě stáhl do kuchyně.
Pustil jsem se do snídaně tak vehementně, až jsem se málem udusil.
Padalo to do mě, jako bych snad týden nejedl, a Andy, který se s Faiem objevili, mi pak podal zbytek lívanců, když viděl, jak to ve mně mizí.
„Ne… udu… ánit… vej… zor…“ zahuhlal jsem s plnou pusou.
Nejspíš mi ale nebylo rozumnět, tak jsem dožvýkal a natočil se směrem k Loganovi.
„Víš, že ti nebudu bránit… ani nemůžu… vím, jak paličatý dokážeš být…“ pousmál jsem se a pohladil Logana po tváři. „Jen buď, prosím, opatrný, ano? Já… rád bych byl s tebou, ale… myslím, že mě nemá rád… a bojím se ho… takže… prostě dávej pozor…“
Naklonil jsem se, že Logana políbil, ale v ten moment se mi něco otřelo o tvář.
„Měl jsi tady marmeládu,“ ozvalo se vedle mě, a ten Falco, si výmluvně olizoval prst.
„Ahoj. Já jsem Falco. Jsem hlavně Calleův milenec, ale klidně budu i tvůj, když jsme teď rodina,“ usmál se na mě a naklonil se tak blízko, až to vypadalo, že mě snad už políbí.
„Falco! Kurva!“ ozval se Calleův řev, až jsem se přikrčil. „Každý nemyslí jen na šukání jako ty! Nechej naše zlatíčko být! Je můj, Mattea a Jeroma! Jasné! A pocem! Nech je v klidu nasnídat!“
„To není pravda!“ zaječel v odpověď Falco. „To ty myslíš na sex dvacet pět hodin denně! A zkazil si mě! Já za to nemůžu!“
„Kurva, Falco! Nedržkuj! A nemůžu na to myslet dvacet pět hodin denně, když den má jen dvacet čtyři hodin!“
Víc jsme se nedozvěděli, protože Falco zašel do obýváku a jejich hlasy se ztišily.
„To jsou ale poděsové,“ zasmál jsem se po chvilce a přitiskl se na Logana.
Bylo mi u něj moc dobře. A i když se na mě všichni ostatní vrhali, necítil jsem k nim to, co k mému milovanému.
„Nevím, kdy chceš jít za Matteovým otcem, ale nepůjdeme si ještě na chvilku lehnout? Rád bych byl aspoň chvilku s tebou o samotě,“ zašeptal jsem a cítil, jak mi hoří tváře.
Logan
Líbilo se mi, jak se Jael začervenal.
A v tu chvíli, kdy řekl, že by byl se mnou rád o samotě, jsem okamžitě zapomněl na svou odpověď ohledně Matteova otce.
Jen silou vůle jsem se donutil, abych počkal, až dojí lívanec a napije se.
Pak jsem vstal a vzal Jaela do náruče. A zatímco jsme vycházeli schody do podkroví, olízl jsem mu tvář.
„Jsi sladký,“ zavrněl jsem mu do ucha. „Až budeme nahoře, tak si tě svléknu… Olížu každý kousek tvého těla… pochutnám si na tvém krasavci… potrápím tvoji dírku… a než do tebe zasunu tak chci nejdříve ochutnat… tvé… semeno… Miluji, když se červenáš… stydíš se? Je mi jasné, že ti dole by tě chtěli taky… Myslel jsi už na to? Jak někdo z nich pěkně trápí tvé tělo a já se na to dívám? Miluji tvé rozpaky a vím, že to přitom tak strašně moc chceš… Možná jednou… ale ne teď… teď jsi jen můj…“
S posledními slovy jsem zabouchl nohou dveře a přenesl Jaela k posteli.
Postavil jsem ho na zem, stáhl jsem si triko a spodky, a při pohledu na něj, jsem si prostě musel protáhnout svůj penis, který už začal pěkně nabíhat.
„Miluji tě… Jaeli…“ přistoupil jsem k němu a začal ho pomalinku zbavovat oblečení, doprovázel jsem to polibky a hlazením, dokud nebyl úplně nahý a já před ním doklekl na kolena.
Mírně jsem syknul, když ještě trochu zabolely, ale teď na nějakou bolest kašlu…
Teď je přednější Jael a jeho krasavec, který vzápětí zmizel v mých ústech, zatímco jsem rukou hladil jeho nohy, stehna, až jsem skončil u jeho pokladů, s kterými jsem si trochu pohrál a pak prsty pomalu táhl k jeho dírce…
Jael
Myslel jsem, že si jen lehnem do postele a třeba se ještě trochu prospíme. Chtěl jsem být s Jaelem sám, protože tu bylo až moc přeplněno, a v posledních dnech jsme spolu akorát vstávali.
Vyjekl jsem, když mě Logan vzal do náruče a během cesty do pokoje mi řekl všechny ty věci.
A než jsem se stihl nadechnout, můj penis zmizel v jeho ústech.
„Logane!" vykřikl jsem a zaklonil hlavu, až mě mé vlastní vlasy polechtaly na zadku.
Prsty jsem vjel do Loganových vlasů a na malý moment ztuhl, když se jeho prst dotkl mě dírky.
Ale vzápětí jsem zase zasténal a tentokrát se předklonil.
„Lo… Logane… ne-nemuzes… všechno… jak jsi… říkal… nejsem sladký… uslyší nás…" vzdychal jsem, prsty svíral Loganovy vlasy a mimoděk trochu roztáhl nohy.
„Logane! Pro-prosim!" zasténal jsem nahlas, když mě jeho práce pusou brala skoro do mdlob.
Z posledních sil jsem ho odtáhl a zadíval se mu do očí.
Sklonil jsem se, Logana políbil, naznačil mu, ať si stoupne, a pak bez řečí ho chytl a odvedl k posteli, na kterou jsem ho povalil.
Hned jsem si lehl na něj, znovu ho políbil, a pak se usmál.
„Taky… taky tě chci… ochutnat… tvé se-semeno… než… než mi… pro-projedeš dírku…" koktal jsem rudý snad až na patách, a pak jsem se otočil tak, že jsem klečel nad Loganem s hlavou u jeho klína.
Odhodil jsem si vlasy na bok, chytl toho jeho velkého krasavce do ruky, a pak si ho nasunul skoro až do krku.
Logan
Tak jsem se do toho ochutnávání zabral, že jsem úplně zapomněl, že nejsme v baráku sami.
A i kdyby… Teď mě zajímal jen Jael.
Od chvíle, kdy jsme se k sobě vrátili, neměl jsem, až na tu první noc, moc možností s ním být a jen si užívat. A já z toho začínal být docela frustrovaný. Zvlášť, když ho ti dva nadrženci pořád obírali…
I když… Podle toho, co jsem viděl, co teď Jael udělal, to na něj nejspíš má dobrý vliv.
Usmál jsem se a zahrábnul jsem prsty do Jaelových vlasů.
„Tady je… někdo… pěkně… nadržený…“ zavzdychal jsem a moje hlava padla zpátky na polštář, když se jeden z těch silných vzruchů prohnal mým tělem.
Nechal jsem ho. Byl jsem rád, že se zapojil a necouval tak, jako předtím, když ho kluci přinesli od toho zmetka.
Měl jsem po jeho návratu strach, že už to nebude nikdy stejné, jako kdysi.
A není.
Jael je teď daleko víc odvážnější, akorát nevím, kdo nebo co za to může…
Během chvíle jsem začínal pociťovat, jak se moje vzrušení stupňuje. Já sám jsem začal bezděčně pohybovat boky proti Jaelově pusince a držením za jeho vlasy určovat tempo.
Ale… Chtěl jsem naplnit jeho zadeček, a netušil jsem, jak dlouho nám ti dole nechají naše soukromí.
„Ja-Jaeli…“ zaskučel jsem v jednu chvíli a potáhl ho, aby mě pustil.
Sám jsem zatnul zuby, a snažil se to přes nos rozdýchat.
„Ochutnávání necháme na příště…“
Sedl jsem si, popadl ho za ramena a svalil ho na postel vedle sebe. Sám jsem se nahnul ke stolku, kde ležel gel od našeho posledního milování. Nečekal jsem na nic, vlastně jsem ani nemohl čekat, jak moc jsem v něm už chtěl být, chytl jsem jeho ruce a přikázal mu, ať si je chytne pod koleny a přitáhne nohy víc k tělu.
Když to celý červený udělal, měl jsem v tu chvíli chuť ho celého sežrat.
Ale sklonil jsem se, ještě jsem si jeho zadeček o něco přizvedl a pak na něj nalil pořádnou dávku gelu.
Hned jsem do něj zasunul dva prsty… Na co se zdržovat. Několikrát jsem ještě přesto v puse protáhl jeho penis, a když už se do něj bez problému vměstnaly dokonce čtyři prsty, zvedl jsem se.
„Pořádně si nohy drž,“ nastavil jsem se proti němu.
A ve chvíli, kdy jsem se nahnul nad ním a opřel se o ruce vedle jeho hlavy, čímž jsem ještě víc přitiskl jeho nohy k tělu, jsem se do něj jedním přírazem nasunul až po kořen…
Veden svou touhou, tím, že jsem se chtěl do něj tak moc udělat, označit si to, co patří jen mě, jsem hned začal přirážet se rty přitisknutými na jeho, a jazykem zasunutým do jeho úst…
Jael
Úplně jsem se do toho ponořil.
Chtěl jsem, aby se Logan cítil dobře, chtěl jsem mu vynahradit všechny ty dny, všechnu tu dobu, co jsme spolu nebyli.
Chtěl jsem, aby věděl, jak moc ho miluju, a i potom všem prostě patřím jen jemu.
Trochu zklamaně jsem zabručel, když mě potáhl nahoru, a pak shodil na postel.
Když ale začal trápit mou dírku, měl jsem co dělat, abych stačil s dechem.
Propínal jsem se proti němu, hlasitě sténal, prohýbal se v zádech, a bylo mi už jedno, kdo mě slyší a kdo ne.
„Logane!" vykřikl jsem hlasitě, když do mě najel a začal hned přirážet.
Cítit zase jeho plnost, vědět, že mě miluje, že mu i přesto všechno nejsem odporný, to všechno jen víc umocňovalo to, co jsem v tuhle chvíli cítil.
Přijal jsem polibek, i když jsem sotva dýchal, pustil si nohy, které jsem hned omotal kolem Loganova pasu a nehty ho poškrábal po zádech.
„Logane… prosím! Je-ještě… já… už…" zakřičel jsem, když se to na mě začalo hrnout.
Pevné jsem sevřel jeho paže, snažil se na něj ještě víc narazit, a doslova se prohnul v zádech, když to na mě přišlo.
Sténal jsem, křičel jeho jméno, skučel, jak silně to bylo, až jsem měl pocit, že snad omdlím.
Celý jsem se rozechvěl a svíral v sobě Logana tak silně, jako bych ho nikdy nechtěl pustit.
Až když jsem dokázal částečně vnímat okolí, jsem se proti Loganovi několikrát pohnul, abych mu naznačil, že může pokračovat, a stáhl si ho pro polibek.
Logan
Cítil jsem se moc dobře.
Tak moc dobře, že opravdu mi bylo jedno, kdo v tomhle domě je.
Miloval jsem se se svým Jaelem, cítil jsem jeho vzrušení, které se přenášelo i na mě, a ještě víc to mé umocňovalo. Každý pohyb, otření v jeho nitru mě ještě víc rozpalovalo, a já věděl, že nebude trvat dlouho, a jeho zadeček bude plný mého sperma.
Ale on mě předběhl.
Na moment jsem se přestal soustředit na sebe a s neustávajícím přirážením jsem se na něho díval. Sotva jsem dýchal, jak mě jeho nohy svíraly, ale klidně bych ho nechal, aby mě ve svém zápalu udusil, protože byl tak nádherný…
Jen jsem stáhl jednu ruku dolů, a ještě mu pomohl, aby si to užil až do konce.
A teprve potom, když se trošku uvolnil, jsem pokračoval.
Dosedl jsem na paty a jeho jsem si přitáhl do náruče. Chytl jsem jeho vlhký zadeček, začal jsem si ho na sebe narážet a sám jsem ho proti jeho pohybům nabíral zespodu.
Musel jsem se na moment opřít čelem o jeho rameno, když to na mě najednou přišlo. Jeho kůže zvlhla od mého dechu, a ruce se mi třásly, ale nepustil jsem ho a do posledních přírazů jsem dal vše.
Moje nadílka plnila jeho nenasytnou dírku, ale i přesto trocha vytekla ven a skončila na mých stehnech. Prsty jsem měl zaražené do jeho svalů, ale nepustil jsem ho ani na chvilku.
„Jaeli… Jaeli…“ zasténal jsem a pak, aniž bych se už dokázal ovládnout, jsem se zakousnul do jeho krku a zanechal mu tam pěknou značku, zatímco jsem do něj vystříkal zbytek mého vyvrcholení.
A až teprve po pár vteřinách, kdy jsem byl schopen trochu vnímat, jsem ho povalil zpátky na postel, a už jen s pomalými pohyby v jeho vlhkém zadečku líbal jeho sladké rtíky, bral jsem si jeho ústa v polibku, kterým jsem mu říkal, jak moc ho miluji…
Jael
Málem jsem se rozplynul blahem potom, co si mě Logan posadil na klín.
Mohl jsem mu tak být ještě blíž, víc ho cítit v sobě, silněji vnímat jeho bušení srdce.
Zapřel jsem se dlaněmi o jeho ramena a snažil se vysedávat tak, aby mu to působilo, co největší potěšení.
A když pak prožíval svou chvilku a zakousl se mi do krku, jen jsem potěšeně vykřikl, a ještě víc se mu nabídl.
„Taky tě strašně moc miluju," zachrčel jsem, když jsme se už váleli v posteli a já měl rty opuchlé z neustálého líbání.
Kousek jsem od sebe Logana odstrčil, a pak se i s ním překulil, takže teď on ležel na zádech.
„Tak strašně moc… že se tě ještě rozhodně nevzdám…" zašeptal jsem celý červený do jeho rtů, a pak zavrtěl zadečkem.
Zavzdychal jsem, když jsem ucítil tu plnost v sobě a přivřel oči.
Pak jsem se nadzvedl, až ze mě Logan téměř vyjel, sklonil hlavu a začal pomalu dosedat.
Fascinovaně jsem zíral na to, jak ve mě centimetr po centimetru mizí Loganuv penis, a cítil jsem, jak mě vyplňuje.
Jakmile jsem zcela dosedl, vzdychl jsem a sklonil se k Loganovi.
„Strašně moc… jsi mi během toho… roku a půl chyběl… nebýt toho… co se děje… řekl bych, že jsem… konečně šťastný… už tě nikdy… nikdy neopustím… Logane…" zašeptal jsem do jeho rtů, které jsem vzápětí políbil, a pak se začal pochybovat, aby Logan moc nevychladl.
Logan
Byla to paráda. Nevím, jestli mě nabudilo to, že jsme spolu tak dlouho nebyli, nebo to, jak mi ho každý ošmatává a obírá, ale tohle bylo něco neskutečného a já si to konečně užíval plnými doušky.
Když mě Jael převalil na záda a hezky se na mě usadil, jen jsem táhle vydechl a sevřel jeho boky.
Přimhouřil jsem oči a zálibně se díval na mého krásného muže.
„Jsi ten nejhezčí muž, co v tady tomhle domě vůbec je…“ usmál jsem se na něho.
„Áááá…“ ozval se táhlé vydechnutí ode dveří. „To máš pravdu. Nejhezčí, nejkrásnější, nejvoňavější… a teď obzvlášť…“
Natočil jsem hlavu, abych přes Jaela viděl na vetřelce. Už podle hlasu jsem věděl, že je to Matteo.
A já chtěl mít jistotu, že se trefím.
„Já si ho chci taky pomuchlat… Jaeli… zlatíčko… když ty jsi tak… rozkošný…“ skoro kňoural jak štěně a udělal pár kroků k nám a mlsně se díval na Jaela.
Přehodil jsem ruku přes okraj postele, rychle zašmátral v tašce a vytáhl kolt.
„Nemusím ti, doufám, říkat, že jsou v tom stříbrné kulky a rozhodně neminu?“ namířil jsem na Matteovu hlavu, který byl už u nás a jeho prsty projely po Jaelově páteři až k zadečku.
Druhou rukou jsem chytl Jaela a stáhl si ho na svou hruď.
„Chceme soukromí… mám to opakovat?“ natáhl jsem víc ruku a opřel mu hlaveň mezi oči.
„Když já… no… Jaeliii…“ zakňoural znovu. „No dobře, já jdu…“
Matteo se ještě jednou podíval na Jaela, olízl si rty, chytl jeho vlasy, přivoněl si k nim, a pak s pohledem na nás vycouval pozpátku ven.
Když se za ním zavřely dveře, konečně jsem odložil zbraň a oběma rukama chytl Jaela, aby se mohl znovu posadit.
„Vidíš? Říkal jsem to, jsi to nejhezčí, co tu je… Ale teď jsi jen můj…“
Jael
Snažil jsem se Loganovi dopřát, co nejvíc potěšení.
Když řekl, že jsem nejkrásnější muž, zavrtěl jsem hlavou, zrudl a chtěl mu na to něco říct, ale místo mě se ozval někdo jiný.
Měl jsem pocit, že snad umřu, jak jsem se styděl, zvlášť, když Matteo přišel až k nám a já jeho prsty ucítil na své kůži.
Zabořil jsem hlavu do Loganova ramene, odhodlaný z pokoje už nikdy v životě nevystrčit nos.
A líbilo se mi, když Logan prohlásil, že jsem jen jeho.
Bylo to tak jiné, než když to říkal Gilbert.
Když Matteo odešel, znovu jsem se zvedl a dlaněmi se zapřel o Loganovu hruď.
„A ty jsi nejúžasnější muž tady…“ zašeptal jsem a zavrtěl zadečkem.
Začal jsem se pohybovat a dával do toho vše, co jsem dokázal, aby se to Loganovi líbilo, sténal jsem, občas se sklonil, abych ho políbil, nebo jemně mezi zuby sevřel jeho bradavku, a když jsem cítil, že nemám daleko k tomu, abych znovu vyvrcholil, potáhl jsem Loganovu ruku na svůj penis.
Jeho stisk bylo přesně to, co mi dodalo ten poslední záchvěv rozkoše.
„Kurva, ty jsi tak sexy… a ta vůně… chci ochutnat tvé semeno…“ ozvalo se najednou za mnou, já pocítil na svém krku horký Jeromův dech a jeho ruce na svých bocích.
Jenže to všechno jsem vnímal jen matně, protože v tu chvíli…
„Logane!“ vykřikl jsem hlasitě, táhle zasténal, zvrátil hlavu na zad, takže mi dopadla na Jeromovo rameno a začal svým sperma špinit Loganovu hruď.
„Logane…“ zakňoural jsem znovu, jak byl ten pocit silný, snažil se proti němu pořád pohybovat, i když mi to moc nešlo, a rozechvěl se s každou další várkou poslanou na jeho hruď.
Logan
Myslel jsem si, že když tu byl Matteo a Jael takhle zareagoval, že jsme nejspíš skončili.
Ale opak byl pravdou.
Jael se do toho pustil znovu a s vervou, až jsem nestíhal. Ani jsem v tu chvíli neměl chuť na naší poloze cokoliv měnit, protože byl Jael prostě k sežrání a já si ten pohled užíval plnými doušky.
Hladil jsem ho po stehnech, občas jsem mu do nich zaryl prsty, když ty pocity válcovaly mé tělo.
A ve chvíli, kdy on potáhl moji ruku na svůj penis, jen jsem ho sevřel a rychlými tahy jsem mu pomohl k jeho vyvrcholení, při kterém je tak nádherný, vydává tak krásné zvuky a celý se třese, že já ho chvíli po něm následoval a začal jsem plnit jeho zadeček svým spermatem už podruhé.
Jael byl prostě tak nádherný, a když se prohnul, když se zaklonil a zapřel se o Jeroma, byl ještě krásnější…
„Jerome!“
Byl jsem z Jaela úplně mimo, a to, že nejsme sami mi došlo, až když po chvíli moje ruka narazila na tu jeho, která svírala Jaelův bok, a jeho druhá ruka se dotkla mé, v které jsem snad jen ze setrvačností protahoval Jaelův penis. Vnímal jsem, jak se dotkl i mé hrudi a nabral na prsty trochu Jaelova sperma.
„Kurva! Přijďte si někdo pro toho nadržence, nebo ho zabiju! To vážně nemůžeme mít chvilku soukromí?!“ zařval jsem a znovu jsem si stáhl Jaela na svou hruď.
Jenže jsem byl ze svého orgasmu ještě mimo a nebyl jsem schopen v tu chvíli ani si vzpomenout, kam jsem odhodil zbraň.
„Jerome… zlato… přišel jsem si pro tebe…“ ozval se vzápětí zavrčení ode dveří a já jen koutkem oka zahlédl, že je to jeden z těch nových, co dneska přišli.
Jerom
Tohle bylo doslova mučení.
Hned potom, co mě Al seřval, že si mám dávat příště větší pozor, protože mě rozhodně nechce vidět naporcovaného, se domem začal ozývat krásný hlásek zlatíčka, stejně jako jeho vůně, která teď nabyla na intenzitě.
Nedokázal jsem se ovládnout, a hned po Matteovi se tajně vplížil do jejich pokoje.
To, co jsem viděl, mě okamžitě postavilo do pozoru.
Jael to s prdelkou rozhodně uměl a Logan vypadal, že si to opravdu užívá.
V tu chvíli jsem mu záviděl a měl chuť ho z té postele skopnout a lehnout si místo něj.
Nakonec jsem se dostal až za Jaelova záda a promluvil na něj ve chvíli, kdy začal stříkat.
Měl jsem co dělat, abych ho nepovalil na Logana a nenacpal se do jeho zadečku, jak to bylo sexy.
A co teprve, když si položil hlavu na mé rameno.
Hned po něm se udělal i Logan, ale to já už pevně Jaela držel za bok, prstem druhé ruky přejel po jeho penisu, a pak z Loganovy hrudi setřel Jaelovo semeno, abych ho mohl ochutnat.
V tu chvíli ale Loganovi došlo, že je něco jinak a začal držkovat.
Slízl jsem z prstů semeno a chtěl ho poslat někam, když ode dveří zavrčel Al, až se mi postavily všechny chloupky na těle.
„Ale… když on je tak sexy… jen se podívej…“ zakňoural jsem a sledoval, jak ten můj krasavec ke mně míří.
Al byl většinou kliďas. Oproti Calleovi o hodně, ale když se naštval, když se rozhodl předvést mi, kdo je u nás dvou pánem, vzrušoval mě ještě víc.
Stejně jako teď, když mě popadl za vlasy a přitáhl si mě k sobě.
„Zlobíš! Moc zlobíš!“ zavrčel mi do rtů, a pak mě přetočil na břicho.
Stáhnul mi spodky, a když jeho dlaň dopadla na mé půlky hlasitě jsem zasténal.
„Omlouvám se…“ plesk, „za toho…“ plesk, „prevíta…“ plesk, „co neví…“ plesk, „kde je…“ plesk, „jeho…“ plesk, „místo…“
„Ale… prosím…“ zasténal jsem a na ty dva rázem zapomněl.
„Tak šukat bys chtěl, jo?“ zavrčel mi do ucha Al, nadzvedl mě a v ruce tvrdě protáhl můj penis, až jsem vykřikl. „Napřed mi ale musíš ukázat, že si to zasloužíš!“
Alovým rozkazům jsem prostě nedokázal odolat, a tak jsem v momentě klečel na zemi s rukama zavázanýma za zády svýma vlastníma spodkama a tlumeně sténal, když se Al vecpal svým penisem do mé pusy, pevně sevřel moje vlasy a začal mě sám ojíždět.
Logan
Mám já to zapotřebí? Za co mně, kdo trestá? Proč se na Jaela všichni lepí jak vosy na bonbón?
Ale na mé zařvání okamžitě přišel jeden z těch, co dneska dorazili. A podle toho, jak zavrčel, tak nejspíš on teď vede smečku místo Callea. A nejspíš on je ten, který dominuje právě Jeromovi.
V tu chvíli jsem cítil jakési zadostiučinění.
Nadzvedl jsem se v loktech a s úsměvem se díval, jak ten Al pěkně cupuje nadržence Jeroma.
Podsunul jsem se tak, abych se mohl opřít o pelest za hlavou, a Jaela jsem si přitáhl znovu k sobě, i když ten by nejraději nejspíš zalezl do pekla a schoval se Satanovi pod plášť.
Otočil jsem Jaela zády k sobě a začal se otíral svým penisem mezi jeho vlhkými půlkami.
Jednou rukou jsem ho objal a druhou znovu začal protahovat jeho penis.
„Dívej se, Jaeli…“ začal jsem mu šeptat do ucha a nosem jsem se mezi jednotlivými slovy otíral o jeho krk. „Dívej se… je to vzrušující, co? Stydíš se… nejraději bys utekl… ale přitom… stále tě to nutí se na ně dívat… Líbí se ti to? Celý se chvěješ, a to ses před chvilkou udělal… Stydíš se, a přitom tu chceš zůstat… chceš se dívat do konce… Chceš si to užít, chceš, abych ti znovu protáhl tvoji dírku. Chceš políbit Jeroma… Chceš se ho dotknout, abys na svých prstech cítil, jak dobře mu je… ale nevím, nevím… Jaeli… jsem dost…“
Už jsem chtěl říct, že jsem dost majetnický a žárlivý, ale v tu chvíli jsem si vzpomněl na Gilberta.
Nechtěl jsem mu ho připomínat jediným slovem. Zvlášť ne, v tuhle chvíli, kdy by se mohl zaseknout.
Pustil jsem ho z objetí, a začal ho hladit po krku, po hrudi a břiše, až konečky mých prstů narazily na jeho penis, který se znovu vzpamatovával.
„Jsem dost… nadržený… na tebe…Jaeli…“ pokračoval jsem ve výčtu toho, co se mi teď honilo hlavou.
A zatímco jsem si hrál s jeho poklady i s jeho krasavcem, druhou rukou jsem si ho mírně nadzvedl, až se špička mého penisu dotkla jeho dírky, a pak jsem ho potlačil prudce dolů.
Jael
Nevylezu.
Už nikdy z tohoto pokoje nevylezu. Schovám se do koutku v koupelně a budu tam žít.
Jo. To je dobrý plán.
Netušil jsem, co na mě všichni mají.
A když se začalo za mými zády ozývat sténání a chtěl jsem Loganovi říct, že raději zmizíme, on měl jiné plány.
„Logane! Ne!“ vykřikl jsem, když mě otočil zády k sobě a já viděl, jak kousek ode mě Alejandro zrovna hodil Jeroma na postel a hlavu vrazil mezi jeho nohy, až se Jerom prohnul v zádech a vykřikl.
Jenže i navzdory tomu, jak jsem se styděl, Loganova péče mě znovu dostala do varu.
Poslouchal jsem jeho slova, ale než jsem mu stihl odpovědět, už se do mě znovu natlačil.
Vykřikl jsem a zvrátil hlavu dozadu. Zapřel jsem se zády o jeho hruď a hlavu natočil směrem k němu, abych ho mohl políbit.
„Nehci… líbat nikoho… jiného než tebe… Nechci se dotýkat… nikoho jiného… než tebe… Je to… vzrušující… protože mi to děláš ty… chci… jen tebe…“ dýchal jsem do jeho rtů a zavrtěl se.
Jeho plnost ve mně přebila i to, co jsem slyšel pár centimetrů od sebe.
„Dívej se… jen na mě…“ zašeptal jsem, pak jsem Logana pustil, lehl si na matraci mezi jeho nohy, jak nejvíc to šlo a táhle zasténal.
Sice to bylo pro mě trošku nepohodlné, ale cítit, jak se můj penis a kulky tlačí na ty Loganovy, a cítit intenzivněji každé jeho otření o mé stěny, za to stálo.
Nemohl jsem přirážet moc do hloubky a tvrdě, ale to vrtění zadečkem, kroužení pánví a krátké přírazy stačily na to, abych za chvilku cítil, jak to na mě opět přichází.
Zvedl jsem hlavu a zadíval se na Jeroma, který právě roztahoval nohy a doslova kňučel o to, aby do něj Al strčil svůj penis.
A když to udělal, a jejich sex začal připomínat spíš páření divokých zvířat, zvedl jsem se, dlaněmi se zapřel o matraci, přes rameno se zadíval na Logana, a pořádně se do toho opřel.
Teď už jsem si mohl dovolit tvrdé a rychlé přírazy, mé sténání se stávalo hlasitější, chvění těla intenzivnější, a konec se blížil závratnou rychlostí, a to na mě ani Logan nemusel sáhnout.
Logan
Musel jsem to nejdříve trochu vydýchat, než jsem se vzpamatoval natolik, abych se mohl znovu plně věnovat Jaelovi.
Omotal jsem ruku kolem jeho hrudi a přitiskl si ho na sebe ještě víc, když se o mně opřel.
Příjemně teplý pocit se mi rozplynul po těle, když mi Jael řek ta slova. Byl jsem šťastný za to, co řekl, a opětoval jsem mu polibek s těmi nejhlubšími pocity, které jsem k němu měl.
Miluji ho… Strašně moc ho miluji, že si ani neumí představit jak moc.
Když dolehl mezi mé nohy, naklonil jsem se nad něj a položil ruce na jeho záda. Hladil jsem je, i jeho zadeček. Sem tam jsem ho jemně štípnul, nebo lehce plácnul, když s ním začal vrtět a já byl za chvilku tak mimo, že jsem přestal vnímat i ty dva, kteří si to před námi už hezky divoce rozdávali.
Každým okamžikem, každou vteřinou a Jaelovým i nepatrným pohybem, se vracelo to správné vzrušení, tak chvíle, kdy jsem věděl, že znovu naplním jeho zadeček svou další várkou sperma, i když toho nebude už tolik, co na začátku.
Ale za ten příjemný pocit, kdy člověk zapomene na všechno kolem, mi to rozhodně stálo.
Protože to bylo s ním. S mým milovaným Jaelem,
Když se pak nadzvedl na rukách a začal se důrazněji nabodávat na můj penis, už jsem to nedával a párkrát o něco víc proplesknul ty jeho dokonalé půlky.
A ve chvíli, kdy to na něj přišlo…
Skoro se mi zatmělo před očima, když mě v sobě začal svírat, a mé vyvrcholení už bylo jen dílem okamžiku. Pevně jsem sevřel jeho boky, a i když on pod náporem orgasmu začal ztrácet sílu a důraz, já si ho na sebe začal víc a důrazněji začal narážet, až jsem v jeden moment jen zatnul nehty do jeho kůže a pevně si ho na sebe přirazil a držel… S cukáním ve svém penise jsem plnil jeho zadeček, zapřel jsem se o pelest a na moment ztratil Jaela z očí, když jsem zvedl pohled ke stropu a jen ztěžka dýchal a vysílal k tomu dřevěnému obložení a trámům své spokojené vzdechy.
A teprve, když jsem se trochu vzpamatoval, jsem se uvolnil a jeho boky pustil.
Opatrně jsem podsunul nohy tak, abych si mohl přikleknout, srovnal jsem i Jaelovy nohy a pak už nic nebránilo tomu, abych na něj mohl nalehnout a líbat ho na ramenou, na krku a jen občas se v něm ještě pohnout, aby to bylo dokonalé pro nás oba.
„Taky chci jen tebe…“ chytl jsem ho jednou rukou za bradu a natočil si ho, abych ho mohl políbit. „Miluji tě, a jen s tebou… to je… nejdokonalejší…“