Calleo
Jen jsem zvedl obočí, jak najednou Matteo rychle ožil, a než jsem stihl říct něco dalšího byl v trapu.
Jerom se spokojeně zašklebil, a taky si to odkráčel.
„No, musím jít nebo začnou beze mě," zabručel jsem, ještě dal Williamovi své a Matteovo číslo, a pak už se rozloučil mávnutím ruky.
A samozřejmě jsem měl pravdu. Sotva jsem přišel k autu, ti dva už se na zadní sedačce ocicmávali a nejspíš nevěděli o světě.
Otevřel jsem prudce dveře a přes Jeroma se naklonil k Matteovi, abych si i já mohl pochutnat.
Zatímco jsem ho líbal, Jerom se dostal pod jeho triko a začal mu obírat bradavky. A já se na celou tu akcičku začínal i docela těšit.
„Tak dost! Zbytek až doma! Jerome, sedni si dopředu! Hned!" zavrčel jsem, když se mi podařilo odtrhnout.
Počkal jsem až Jerom s prskáním Mattea pustí a sedne si na prdel, abych mohl nasednout i já, a mohli jsme vyjet.
Myslím, že rychleji jsem nikdy doma nebyl. A sotva jsme zapadli do baráku, skončili jsme v ložnici.
„Ještě moment!" zarazil jsem ty dva, kdy ze sebe začali rvát oblečení.
Hezky jsem se usadil uprostřed postele a ty dva si přitáhl k sobě.
„Za prvé mi musíte hezky poděkovat, že vám něco takového dovolím. Za druhé, moc si na to nezvykejte, mám slabou chvilku. Za třetí, začneme pouze pod podmínkou, že Mattea nabereme oba dva," ukázal jsem na Jeroma. „A pak, Jerome, nastavíš zadek ty nám. Matteo jednou prohlásil, že potřebujete i jiný úhel pohledu, a když už jsi tady…"
Pokrčil jsem rameny, přivřel oči a čekal na odpověď.
Cítil jsem, jak Jerom ztuhl, protože něco takového nejspíš nečekal. Asi nečekal ani to, že bych se rozhodl pro trojku. No co. Nebylo by to poprvé a Jerom nebyl cizí, tak mi to nějak nevadilo.
„No," zabručel po chvilce, „nabídka je to lákavá. A jestli bude souhlasit i prdelka, tak dobře…"
Podíval jsem se na Mattea a stiskl ten jeho kulatý zadeček.
Matteo
Když jsem dosedl na zadní sedačku, hned se rozletěly dveře na druhé straně a měl jsem okamžitě Jeroma plnou pusu. Jen jsem zasténal, chytl ho kolem krku a přitiskl se na něj.
„Jerome…“ zaskučel jsem, když mě na moment přestal líbat, a kousl jsem ho do spodního rtu.
Chtěl jsem pokračovat, ale to už se mezi nás nasáčkoval Calleo a vzrušení bylo cítit hned po celém autě, že kdyby nebylo otevřených dveří, nejspíš by už nebylo co dýchat.
Nespokojeně jsem zabručel, když Cal odtáhl Jeroma na přední sedačku. Celou cestu jsem si oba prohlížel, místy se k nim naklonil, políbil je na krk, nebo jim ho olízl a jemně kousnul.
Bylo to, jako by mi dal Calleo předčasný dárek k narozeninám.
„Je mi to jedno, jak to uděláme,“ vydechl jsem spokojeně, když jsem slyšel Cala, který se už stihl usadit v ložnici.
„Ale když budete dva, tak použijete tohle,“ hrábnul jsem po gelu a mrsknul ho po nich.
Pak jsem se postavil na posteli u jejich nohou, a s upřeným pohledem na ně jsem se začal svlékat.
Pomalu, mučivě jsem odkládal oblečení kousek po kousku. A když jsem před nimi stál nahý, pěkně jsem si olízl prsty a nasměroval je ke svému zadečku, a druhou rukou nejprve podráždil své bradavky a pak ji posunul dolů, abych s táhlým výdechem penis několikrát protáhl v ruce a zasunul prsty do mé dírky, která se už nemohla dočkat těch dvou krasavců.
Jerom
Tak o tomhle se mi možná zdálo akorát v tom nejdivočejším snu.
Když Matteo souhlasil, a pak se začal svlékat, upřeně jsem ho sledovat stejně jako Cal.
Ten jeho malý striptýz, a potom, když se sám začal dělat…
Myslím, že v tuhle chvíli jsme si s Calem rozuměli jako nikdy.
Když zavrčel, stáhl jsem Meta dolů na Cala a okamžitě se vyhoupl za něj.
„Tak provokace, jo?" zasyčel jsem mu do ucha a ty jeho dokonalé půlky několikrát propleskl.
Když už měl zadeček krásně rudý, odtrhl jsem ho od Calových rtů, abych mu mohl teď já vrazit jazyk do pusy.
Sotva jsem polibek přerušil, Cal vytáhl Meta na nohy a skoro si ho posadil na obličej.
No, já rozhodně nezůstal pozadu. Sedl jsem si na Cala, a zatímco on začal Meta kouřit, já se vrhl na jeho dírku, abych ji mohl pořádně vylízat.
A nejen to…
Netrvalo dlouho, a spolu s Calem jsme do něj každý tlačil své tři nagelované prsty a pořádně trápili jeho prostatu.
A opět, aniž bysme se s Calem nějak domluvili jsme Meta pustili skoro ve stejnou chvíli.
„Řekni, ty malý nadrženče… co bys rád, hmmm?" zavrčel Cal.
„Řekni, prdelko, jak tě máme projet?" přisadil jsem si já.
Matteo
To byla paráda.
Budu se muset Calovi pak nějak odvděčit.
Tohle, co probíhalo, byl teprve začátek a já už byl v sedmém nebi. Ne, že bych se tam někdy dostal, vzhledem ke svému původu a vedení života, ale nejspíš tam bude přesně takhle dobře…
Mít dva takové chlapy jen pro sebe, to se nepoštěstí jen tak někomu.
A nejspíš by to i jen tak někdo nepřežil.
A já budu rád, jestli potom vůbec vstanu.
Ale je mi to jedno. I kdybych se měl plazit po čtyřech, tak z postele je rozhodně nepustím.
Když si mě stáhl Jerom dolů, jen jsem zaskučel a tak, tak, jsem stihl vytáhnout své prsty ze zadečku. Vzápětí jsem ho měl plnou pusu, pak hned Callea. Snad poprvé jsem mohl říct, že nestíhám.
Chvíli jeden, pak druhý. A než jsem se nadál, zařval jsem, jak mým tělem projela ta spalující vášeň, ta nadrženost na něco víc, když můj penis zmizel v Calových ústech, a že to sakra uměl.
A Jerom a jeho jazyk…
Nevěděl jsem, co zpracovávat dříve. Jak mi jeho jazyk rejdil v dírce, myslel jsem, že se blahem doslova vyvrátím.
A pak ty prsty… Jo, mají oba velké ruce, a tohle… Jestli si mysleli, že mě tím rozervou, tak jsou na omylu. Vydržím toho hodně, a tohle bych vydržel klidně i týden.
Mé tělo se tomu poddalo na sto procent, a moje mysl taky. Jen jsem odfukoval, sténal, a rozklepanýma rukama se snažil přidržovat jednoho, nebo druhého, nebo postele, abych to vůbec ustál.
Skoro jsem i přeslechl jejich slova. Byli tak dokonale sehraní, jako by to takhle nedělali poprvé, ale měli to natrénované.
„J-jak…?“ zasténal jsem a prohnul se v zádech jako kočka. „Jak? Je mi to jedno, kurva!“ zařval jsem, když mnou zase otřásl ten chtíč a prázdná dírka se stahovala a čekala na něco, co tam teď nebylo.
„Narvěte mi… ho tam… oba…“ chytl jsem oba za penis a pořádně jim ho v rukách protáhl.
Sklonil jsem se, olízl jednoho, protáhl ho v puse a pak hned i druhého, aby nebyl ochuzen.
Calleo
Tak tohle byl asi nejlepší nápad, co mě kdy napadl.
Vidět takhle Mattea, o tom se mi jen snilo. A vůbec mi nevadilo, že je to s přispěním někoho jiného.
Cítil jsem na sobě Jeromovu váhu, a když se víc sklonil i jeho nabíhající penis, otírající se o mé břicho.
No, já nezůstával vůbec pozadu, takže Jerom na svých půlkách musel dost zřetelně cítit, jak na tom jsem.
„Kurva, kurva, kurva…" zasyčel jsem, když Matteo po naší otázce zařval, a pak se sklonil dolů, aby nás mohl trochu obšťastnit.
Sevřel jsem Matteovi vlasy, zaklonil mu hlavu a kousnul ho do krku.
Pokračoval jsem níž a začal okusovat jeho bradavky.
Jerom nelenil, protože Matteovy steny se změnily v tlumené, jak mu nejspíš nacpal jazyk do krku.
„Propleskni ho… za to, že zlobí…" zavrčel jsem na Jeroma a Mattea si posunul na sebe.
Přidržel jsem ho za boky, a pak už se jen mlsně díval na to, jak Jeromova dlaň dopadá na ty dokonalé půlky.
Trochu jsem se povysunul nahoru, Mattea si posadil na klín, políbil ho, a pak znovu chytl za boky, abych ho mohl nasměrovat na svůj penis.
Druhou rukou jsem zároveň chytl Jeroma za ty jeho rudé vlasy a přitáhl si ho k sobě.
„Nešetři ho… pořádně… a když se částečně přeměníš… bude to ještě lepší…" zavrčel jsem mu do rtů, které jsem pak pod návalem vzrušení skousl a věnoval mu polibek.
Nad jeho zavrčením jsem se jen ušklíbl, a pak ho pustil, aby si i on mohl Mattea nachystat.
„Kurva…" zasyčel jsem, když jsem do toho těsného tepla prudce, až po kořen, najel.
Jednou rukou jsem zatlačil na Matteovi záda, aby se na mě položil a prsty druhé ruky nacpal do dírky ke svému penisu.
„Na co čekáš! Nevidíš, jak na to čeká?! Narvi mu ho tam!" přikázal jsem ostře Jeromovi.
Když se nastavil, vytáhl jsem prsty, a pak se jen díval, jak se Jeromův penis tlačí dovnitř.
„Kurva!" zařval jsem tentokrát společně s Jeromem a naše nehty se zabořily do krásné Matteovi kůže.
ž to nešlo zastavit. jakmile jsem cítil tu těsnost, to, jak se o mě otírá další penis, neovládl jsem se, stejně jako Jerom.
Pokojem se neslo klení, sténání, vrčení, pleskot kůže o kůži, a když jsme se s Jeromem částečně proměnili, myslel jsem si, že Mattea probodneme skrz na skrz.
Několikrát jsme z Mattea vyjeli úplně, abysme se pak do něj mohli zase narvat a vzrušení se dalo doslova krájet.
„Tak hýbni tím… zadkem… kurva, Matteo, pořádně!" zařval jsem, když jsme ho s Jeromem zase pustili, ale tentokrát už do něj nenajeli, ale místo toho propleskli už jeho tak dost rudý zadek.
Matteo
Divím se, že v takové chvíli jsem schopen ještě používat mozek.
O tom, co se mnou dělali, se mi nezdálo ani v těch nejdivočejších snech.
Vyhrál jsem loterii… To je ono…
Zařval jsem na celý Beaverton, když se do mě nacpali oba dva. Zařval jsem na celé státy, když se začali pohybovat, a já cítil jejich proměnu, a ještě o něco víc narostli.
Jen jsem se snažil udržet, aby mě mohli oba projíždět, a když se mi povedlo přitlačit si svou roztřesenou ruku na břicho, cítil jsem každý jejich pohyb, a málem mě to vzalo do mdlob.
Rozpalovali mě každou vteřinou, každým přírazem, každým proplesknutím, a bylo mi jedno, že se tam už víc nejspíš nevleze. Tohle bylo něco nepředstavitelného a já jen skučel, funěl, sténal… Občas se prohnul proti nim…
Když jsem viděl, jak Cal popadl Jeroma za vlasy a přitáhl si ho k sobě… Ten jejich polibek…
Dva vášniví milenci, neskutečně žhaví samci… A tohle byla snad poslední kapka.
Celý jsem se roztřásl a věděl, že nemám daleko k tomu, abych se udělal, a to na mě nemuseli ani sáhnout.
Ale vzápětí jsem zavyl, když jsem náhle pocítil to prázdno.
„Kurva… Kurva!“ zařval jsem až jsem málem sám ze sebe ohluchnul.
Snažil jsem se to rozdýchat, funěl jsem, a moje nadrženost byla v tu ránu ještě větší.
Popadl jsem Jeroma za nohy a prudce ho přitáhl tak, že dolehl na záda, jeho nohy byly vedle Calova těla a jejich pytlíky a zadky se na sebe doslova mačkaly, jak byli blízko sebe.
Klečel jsem nad nimi a měl pod sebou dva nejskvělejší milence.
Chytl jsem je do ruky, vlastně do obou ruk, několikrát je protáhl. Ještě víc jsem je potáhl k sobě, aby mi ani jeden z nich neuhnul. Chytl jsem se za zadek, pořádně roztáhl půlky od sebe, a pak, s rozkazem, aby si je přidrželi, jsem se pomalu nasouval na ty dva krasavce…
Myslím, že jsem dostal infarkt, nebo tak něco…
Oba najednou jsem je do sebe pohlcoval, a bylo mi jedno, jestli to pro ně je, nebo není pohodlné. Teď byli jen mí, a já na nich mohl rajtovat, jak chtěl…
Jerom
Tak o tomhle Alovi asi nebudu ani říkat. Musel bych totiž říct, jak úžasné to bylo, a to by nejspíš nerozchodil.
Popravdě…
Ani jsem se nedivil, že ti dva spolu vydrželi tak dlouho bez potřeby chodit za někým jiným.
O Matteovi jsem věděl, jak náruživý a vášnivý je to milenec, a teď jsem to věděl i o Calovi.
Přijal jsem jeho polibek a jen tlumeně zasténal do jeho úst.
A co teprve, když jsem se k němu natlačil do Matteova zadečku.
A pak ta proměna...
Nevím, kdo z nás kurvoval víc. Neměl jsem už daleko k tomu, abych se udělal, ale Cal měl jiné plány.
A nejspíš věděl, proč to dělá.
Zvedl jsem se na loktech, když mě Matteo potáhl dolů a sledoval, co má v plánu.
Došlo mi to hned a skoro zavyl.
Ještě víc jsem se přitiskl na Cala, cítil jeho horkost i vzrušení, a přidržel se, jak Met přikázal.
Zařval jsem spolu s Calem a Metem, když dosedl a hezky si nás osedlal.
Rajtovat uměl, to se mu muselo nechat.
A to až tak, že jsme to nakonec s Calem nevydrželi, přichytili si ho z každé strany za boky, začali ho na sebe pořádně nabodávat, a zároveň druhou rukou oba sevřeli jeho penis.
Vlastně ani nevím, kdo se udělal jako první, ale můj řev musel jít slyšet až do Caracasu.
Myslím, že jsem na chvilku viděl i ty pověstné hvězdičky, jak mě to úplně vzalo a měl jsem co dělat, abych nevypustil duši, když jsem svým semenem plnil Metovu dírku, a ještě za pomocí Cala se jí snažil nacpat co nejhlouběji.
Matteo
Problém Tepes se odkládá na neurčito.
Protože…
Tohle jen tak nerozchodím.
Zatmělo se mi před očima ve chvíli, kdy mě oba začali plnit svou bohatou nadílkou, až to teklo ven po jejich penisech. Cítit ten maximální bod jejich vzrušení, to, jak prožívali svůj orgasmus, mě ještě víc popohnalo k tomu, abych za jejich pomocí začal rychleji a tvrději dosedat.
A pak…
Pořád jsem byl v mátohách, ale vím, že se moje tělo silně roztřáslo, nohy mi zeslábly, a kdyby mě nepřidržovali, nejspíš bych se rozplácl na jednom z nich.
Mé hlasité nadávky a sténání zesílilo, a pak, když to došlo do určité fáze, ztichl jsem.
Ne tak úplně… Vydával jsem ze sebe jen tiché sténání, skučení, nebyl jsem schopen zastavit třes mého těla. Nevěděl jsem, jestli se nabodávat dál na ty dva, nebo se prohýbat proti jejich ruce, kterými trápili můj penis
Ustrnul jsem v jednom bodě, v jednom místě, uprostřed pohybu, když se moje nadílka rozprskla skrz jejich ruce na Calovo tělo, který ležel přede mnou.
Z posledních sil jsem se nahnul trochu dozadu, zapřel se o Jeromovy stehna a vyslal několik těžkých stenů a vzdechů do stropu.
A pak jsem se do sebe doslova zhroutil. Poskládal jsem se na ně, a bylo mi jedno, kdo to je.
S kňučením jsem oddychoval a snažil se vzpamatoval z té šílenosti, která doslova obrátila můj sexuální svět naruby…
Calleo
I když jsem z počátku do téhle trojky nebyl moc hrr, a spíš to navrhl s očekáváním, že jeden z nich odmítne, přesto, i přes svůj původní předpoklad, jsem už teď věděl, že si to budeme muset jednou zopakovat.
V duchu jsem se omluvil Falcovi, protože Jerom ho hravě strčil do kapsy. To, co předvedl on, to, co dal Matteovi, to asi jen tak nikdo nedokáže.
S nadávkami jsem začal plnit Matteovu těsnou dírku a Jerom nezůstal pozadu.
A pak to přišlo na Mattea.
Sledovat ho, jak to prožívá, bylo něco tak dokonalého, že to jen posílilo dozvuky mého orgasmu.
Když se na nás Matteo s kňučením složil a jeho tělo se třáslo jako list ve větru, nechal jsem mu chvilku, aby si odpočinul.
Pak jsem z něj vyjel, stáhl s sebou i Jeroma, Mattea položil na záda a Jeroma si přitáhl k sobě.
„Má tam toho nějak moc, nemyslíš?" zachrčel jsem do jeho rtů.
Viděl jsem pochopení v Jeromových očích, a vzápětí jsme už oba dva čistili nejen Matteův penis, ale i jeho dírku.
Ochutnávali jsme se navzájem a penis mi ani nestačil klesnout, jak jsem byl znovu okamžitě vzrušený, zvláště, když jsme pak s Jeromem Mattea kouřili, prsty mu projížděli dírku a vzápětí si oba znovu pochutnávali na jeho semenu.
Teprve potom, jsme si dali chvilku oraz, kdy jsem se jen líbali, hladili nebo mazlili, než jsem to rázně utnul a posadil Jeroma na Mattea.
Sám jsem se přesunul za ně a přes Jeroma se naklonil k Matteovi.
„Tak… je čas splnit podmínku…" zachraptěl jsem. „Teď spolu pěkně ojedeme tady Jeroma, a ne, že ho budeš šetřit. Jen mu ukaž, jak to umíš i z druhé strany."
Políbil jsem Mattea, pak Jeroma, a pak se stáhl, potáhl Matteovu ruku na Jeromův zadek, naslinil mu prsty, a pak jsem hned tři narval do Jeromovy dírky.
Matteo
Na tenhle den nejspíš jen tak nezapomenu.
Celý ten zástup noviců, za který mě tenkrát chtěli upálit, tihle dva vlkodlaci hravě strčili do kapsy.
Nestačil jsem se ani vzpamatovat a ležel jsem na zádech. Jejich jazyky rejdily v mé dírce, ošetřovali ji, brali si i můj penis, a já jen slastně vzdychal s rukama zahrábnutýma v jejich vlasech.
Kdykoliv to šlo, jednoho nebo druhého jsem si přitáhl pro polibek, abych je vzápětí potlačil zpátky dolů, když se mi zdálo, že je mému krasavci chladno a chybí mu teplo jejich dokonalých jazyků a úst celkově.
Dokonce jsem už neovládal ani udržet své upírské znaky na uzdě. Nechal jsem tomu volný průběh, a když jsme pak později najeli do Jeromova zadečku, táhl jsem zasténal a vzápětí se na něho skoro poskládal se zuby zabořenými do jeho krku.
To samo přidalo tu poslední věc, tu třešinku na dortu, která tomu chyběla.
Mým tělem probíhalo něco tak neskutečného, že jsem opravdu nestíhal. Ještě větší vzrušení, znásobené chtíčem a touhou těch dvou, když jsem postupně nasál jejich lahodnou krev.
Nevím, kdo z nás byl hlasitější, ale Jerom na druhé straně, Calleo, který se do něj cpal se mnou současně, to bylo prostě dokonalé tak, že jsme všichni tři byli úplně mimo sebe. Ani jsme nevnímali nic jiného než sami sebe. Kdyby sem teď nakráčel Tepes, zřejmě by zapomněl na své plány a určitě by se přidal…
Nevím, kolik času jsme posteli strávili. Dokonce jsem pak i na moment zavřel oči, abych se lehkým spánkem mohl dát do pořádku, protože jsem pak nebyl schopen dojít ani do koupelny, když po dalším čísle, kdy jsem opět nabral Jeroma a Cal zase mě, a já byl mezi nimi skoro slisovaný, byl nadmíru spokojený a pak už se mnou nehlo vůbec nic.
Nevím, kdo z nich vstal z postele jako první.
Jen jsem se přitiskl k tělu, které se mnou zůstalo v posteli, přijímal to teplo, které vydávají jen vlkodlaci a cítil se naprosto báječně.
Až teprve vůně, která šla z kuchyně a můj kručící žaludek mě donutil otevřít oči.
„Mám hlad,“ zabručel jsem a poškrábal se na břiše, kde jsem měl něco, co by se dalo škrabkou sundávat. „Nejspíš budu muset pod sprchu…“
Jerom
Já blbec doufal, že to Cal nechá být.
Ale on ne. Splnil svou podmínku.
Ale v momentě, kdy se do mě oba nacpali, a Matteo se mi zakousl do krku, jsem se z lovce změnil v loutku.
Sténal jsem, křičel, dokonce i prosil, a pak se sám Matteovi nabídl, zatímco jeho zezadu nabral Cal.
Myslím, že jsem odpadl chvilku po Matteovi, ale nakonec mě probral hlad.
S brbláním jsem se vyštrachal z postele a přešel do kuchyně, abych udělal něco k jídlu.
Zrovna jsem dovařil, když jsem zaslechl Meta, jak mluví o sprše a vzápětí uslyšel šumění vody.
No, kdo by odolal?
Brát si Meta ve stoje, bylo ještě intenzivnější, protože byl mnohem těsnější, a nakonec jsem jídlo musel i přihřívat, protože mezitím vychladlo.
Asi netřeba dodávat, že i v kuchyni jsme se zdrželi o něco déle, kdy jsem teď už s chutí nasedl na Cala a Met si pro změnu osedlal mě.
Za celou noc, kdy jsme šukali snad v každém koutě jejich baráku, jsem přišel asi o deset litrů krve.
Kdo z nás tří byl víc pokousaný a poškrábaný se dalo těžko odhadovat.
Nakonec jsem nespíš odpadl jako první někdy za svítání.
Pamatuju si, že jsme opět skončili v ložnici na posteli, Cal a Matteo mi znovu ukazovali svou dominanci a nejspíš během svého orgasmu jsem odpadl.
Ani nevím, v čí náruči jsem skončil, popravdě za poslední dvě hodiny jsem netušil ani kde je nahoře a kde dole.
Ale byla to parádní jízda a má poslední myšlenka patřila tomu, že si to budu chtít brzo zopakovat.
Matteo
Jo, tak tohle rozhodně někdy zopakujeme. A možná… Že bychom k tomu přibrali i Alejandra, abychom ho nenechali bokem? A, abychom mu nějak vynahradili to, že jsme mu ojížděli Jeroma a on zatím sušil doma v Caracasu?
Jo, to není špatný nápad.
Pootočil jsem hlavu k Jeromovi, který spal po mé levici. Odpadl, a to jsem si myslel, že vydrží víc.
Calleo taky tiše oddechoval po mé pravici.
Neodolal jsem, nahnul jsem se k němu a políbil ho do vlasů.
Pak jsem se otáčel k Jeromovi, že i jeho políbím, ale v tu chvíli jsem zahlédl pohyb.
Stín. Bylo to tak rychlé a nečekané, že jsem jen stihl zařvat, a skopnout nebohého Jeroma z postele.
Ve chvíli, kdy on dopadl na zem, na jeho místo v posteli dopadlo velké tělo a zabořilo své drápy do matrace v místě, kde ještě před vteřinou měl Jerom svůj krk.
Hned jsem poznal podle pachu, že se jedná o vlkodlaka.
Ale neměl jsem vůbec čas přemýšlet nad tím, co tu dělá, proč zaútočil, protože z druhé strany se objevili další.
Vpadli do našeho soukromí, našimi velkými okny, do naší ložnice a narušili tu nádhernou chvilku, kterou jsem tu se svými vlkodlaky právě prožíval.
Zařval jsem, a zcela změněný do své upírské podoby jsem toho, co byl nejblíž, popadl za ruku, než se stihl vzpamatovat a mrsknul jsem s ním proti oknu.
Vyletěl ven a sotva stihl dopadnout na Calův záhon rajčat, zabořil jsem své drápy do jeho hrudi a své zuby do jeho krku.
Z jeho rozervaného hrdla se ozvalo jen zachrčení, několikrát sebou škubnul a pak ztichnul…
Jerom
Spal jsem asi pět minut. Nebo mi to tak připadalo.
I když víc než spánek, to bylo spíš bezvědomí.
Jen jsem netušil, jak to vysvětlím Alovi, ale snad to pochopí.
A kdo ví, třeba se bude chtít přidat a uděláme si grupáč.
Jooooo… to by byla paráda… a mohli bysme přibrat ještě to mladé štěně Falca.
Rád jsem ho provokoval, a ani se Calovi nedivil, že to byl jeho miláček.
Spokojený, jak jsem to vymyslel, jsem si s úsměvem na rtech ten grupáč představoval, ale sotva jsem ve snu nabral Meta, někdo nabral mě, až jsem zařval.
Trvalo mi ale asi jen dvě vteřiny, než jsem pochopil, a byl jsem přesně o vteřinu pomalejší než Cal.
„Kurva! Moje rajčata! Rozervu vám prdele, kurva! Jerome! Zvedni tu svou línou prdel! Ničí mi záhonky!" řval Calleo, až jsem měl pocit, že ohluchnu.
„Seru ti na rajčata a záhonky!" vrátil jsem mu stejně a jednou dobře mířenou ranou sejmul vlkodlaka, který se mi snažil snad ufiknout ptáka, podle toho, kam mířila jeho pracka.
„Jerome! Jestli se mým záhonkům něco stane, tak už si nikdy nezašukáš!" řval Calleo, a právě s jiným vlkodlakem hobloval stěnu.
Viděl jsem, jak další tři vyskákali ven, kde byl ještě Met.
V ložnici zůstali tři, které jsem s potěšením nechal na Calovi, a vyskočil ven.
„Mete! Záhonky! Kurva, záhonky! Nechci být o suchu!" řval jsem na Meta ještě v letu, zatímco on zrýval perfektně uklizenou Calovu zahradu.
Po dopadu jsem jednoho vlkodlaka zaryl do země a s chutí mu vyrval srdce z těla.
Vyskočil jsem právě včas, když ten poslední, kterého právě Met odhodil, mířil na záhonek s růžemi.
Trefil jsem se z výskoku přímo do břicha, až mu střeva málem proletěla prdelí, a on narazil do stromu, který se ale zlomil a spadl…
„Kurva! Můj skleník!" uslyšeli jsme zařvání, až jsme s Metem oba málem ohluchli a podívali se k domu.
Cal stál v okně, držel nejspíš posledního vlkodlaka za nohu a zuřivě s ním mlátil o barák.
„Zachránil jsem ti růže! Tak nepindej!" zařval jsem nazpátek a vzápětí musel uhnout, když po mě Cal mrskl rozmašírovaným vlkodlakem.
To, že dopadl na právě zachráněný záhon s růžemi asi nemusím říkat…
Matteo
To, co se strhlo potom, bylo jak ze zlého snu. Kašlal jsem na Calovy záhony, mě stačilo, když jsem slyšel ten kravál z ložnice, a už jsem si v duchu představoval, jak to tam bude vypadat.
Kdo si jako myslí, kurva, že to bude uklízet?!
Vztekle jsem zařval a ohnal se po dalším vlkodlakovi, který se na mě hnal. Ohnal jsem se po něm a odhodil ho směrem k Jeromovi. Se zadostiučiněním jsem se díval na to, jak se ten strom zlomil a vlkodlak s ním.
Ten poslední zřejmě pochopil, že si ukousli moc velké sousto a chtěl zdrhnout.
Ale byl pomalý. Udělal jsem s ním díru v našem dokonalém živém plotě a on nestačil ani pípnout.
„Kurva!“ zařval jsem, když jsem ho pak za nohu táhl k ostatním doprostřed zahrady. „Už toho mám akorát tak dost! Tolik jsme se na tomhle domě namakali a oni to zruší během chvilky!“
Mrsknul jsem s mrtvým vlkodlakem na hromadu k ostatním, založil jsem si ruce v bok a zamračeně se na tu spoušť podíval.
Všichni, do jednoho, to bylo vlkodlaci. A podle jejich smradu patřili k jedné smečce.
Že by měli strach z toho, že je tu Calleo, a rozhodli se nás odstranit? Teda spíš jeho?
Blbý nápad, ale to už je jedno, když ani jeden z nich nedýchá.
„Jerome, která smečka je tady nejsilnější?“ otočil jsem se na toho rudovlasého lovce. „A taky… máš známosti, bylo by dobré, kdyby to někdo šikovně uklidil,“ ukázal jsem prstem na mrtvé vlkodlaky.
Možná by bylo fajn zavolat těm lovcům a informovat je. Třeba to má souvislost s tím, co se děje.
Pak jsem pootočil hlavu k vedlejšímu pozemku a zamračil se ještě víc.
Tihle museli přijít z té strany podle toho, jak byly polámané a zohýbané vršky živého plotu.
Tak jo, jde se koupit nemovitost.
Nasraně jsem vešel do baráku, a zamířil rovnou do koupelny, abych se vypucoval od toho jejich smradu. Raději jsem se ani nerozhlížel, jak to vevnitř vypadá, protože ti venku by pak nemuseli být jediní mrtví.
Oblékl jsem se a se slovy, že jsem za chvíli zpátky, jen jdu na krátkou návštěvu k sousedům, jsem přeskočil živý plot a zamířil rovnou k jejich domu.
Calleo
Seru na barák! Co moje zahrada?!
S funěním jsem přistál před tou kupou sraček, a ještě si do nich kopnul.
„Jerome! Zavolej, kurva, někomu, ať to tu uklidí a zjisti, co můžeš!" zařval jsem na něj, zatímco si to Matteo odkráčel do baráku.
„Neřvi na mě! Můžu snad za to?!" vyjel po mě a sex, ne-sex, měl jsem chuť mu jednu fláknout.
Naštěstí se s brbláním odebral do baráku, nejspíš to zařídit, zatímco já si obhlížel tu spoušť a mé srdce krvácelo.
Nevím, jak to dokázal, ale ve chvíli, kde jsem ze skleníku odhazoval strom a zjišťoval další škody, se na zahradě objevil Alexander s Williamem.
Sral jsem na to, že jsem nahý, stejně jako Jerom, který se ukázal vzápětí a vztekal se na ty dva, že se nemohl ani pořádně vychrápat.
Alexander se naklonil k té změti masa a končetin a nějak se mu podařilo nejspíš někoho z nich poznat.
„Znám je. Nebo aspoň jednoho z nich. Zbytek je těžké rozeznat," zašklebil se a zamračil.
„Je to jedna z nových smeček, co se usadila v Portlandu, ale doposud s nimi nebyly žádné problémy. Spíš naopak. Hleděli si svého a jejich Alfa nám i nejednou vypomohl. Taky jste se mohli krotit! Říkali jsme aspoň jednoho živého! Až se tohle Brandon dozví, máme na krku další problémy!"
„Problémy?!" zařval jsem na něj. „Tohle jsou problémy!"
Ukázal jsem na zničené záhonky a skleník.
„Jestli si jejich Alfa neumí ohlídat svoji smečku, tak stojí za hovno! Seru na to! Kurva! Ani vychrápat se nemůžu! Nesnáším hektické rána!" řval jsem na celé kolo a vztekle přecházel sem a tam.
Tohle si někdo šeredně odskáče.
„Cale…"
„Co je?!" zařval jsem a otočil se na Jeroma, který dřepěl u těch sraček a rýpal do nich klackem.
„Neřvi po mě a pocem, kurva!" vrátil mi to, a já fakt začínal vidět rudě.
Nakonec jsem ale přece jen k němu došel a s odporem se na ty zbytky zadíval.
„Necítíš něco?" zvedl ke mně oči.
Vypadal podrážděně, ale už o něco klidněji.
S prskáním, proč bych měl k tomu smradu čuchat, jsem se přece jen trochu sklonil a natáhl nosem pachy.
Hned vzápětí jsem se narovnal a moje vzteklá nálada zmizela.
„Jsou cítit upírama. Je to sice slabé, ale je z nich cítit nějaký starší a silný upír," vysvětlil Jerom těm dvěma.
„Matteo! Matteo! Okamžitě pocem! Ser na barák a doval sem tu svou rozkošnou prdelku!" zařval jsem směrem k protějšímu baráku, dal si ruce v bok a čekal, až se ta moje pijavice uráčí dovalit.
Matteo
Když jsem přicházel k domu sousedů, ucítil jsem, že už nespí. Nejspíš je probudil ten kravál, co u nás byl.
Jakmile jsem došel ke dveřím, ty se hned otevřely a sousedka se mě hned zděšeně ptala, co se stalo.
Už ani nevím, co jsem si vymyslel. Jo, myslím že něco o motorkářském gangu, který se tu chce usadit a nás chtěli donutit prodat svůj barák. Sice odjeli, ale prý se vrátí a bude jim tu patřit za chvíli všechno, včetně jejich domu.
Nabídl jsem jim, že jejich dům odkoupím, že si s nimi poradím, ale nemůžu zaručit jejich bezpečnost, kdyby sem přišli a my nebyli doma.
Myslím, že se paní i se svým manželem nerozhodovali dlouho. Prý se odstěhují za svou dcerou, přeci jen jsou už starší a chtějí v poklidu prožít svůj důchod a nejlépe s vnoučaty po boku.
Schválil jsem jim to jako skvělý nápad, a za chvíli jsem už spokojeně podepisoval smlouvu.
Vzhledem k tomu, jak to tu v Americe chodí, věděl jsem, že zítra ráno budou odjíždět. Pobalí si jen své osobní věci, to, co si chtějí nechat, ale nábytek a vybavení tu zůstane, jak se to běžně dělá.
Hned jsem jim převedl peníze na jejich účet, a když jim cinkla zpráva z jejich banky, že jsou o pár desítek tisíc dolarů bohatší, a to jsem jim ještě přidal, spokojeně se začali balit s tím, že se už těší na vnoučata.
Nebyl jsem od jejich baráku ani na dva kroky, když jsem zaslechl zařvat Callea. V klidu jsem došel k živému plotu a v místě, kde na mě staroušci už nemohli vidět, jsem ho přeskočil.
Hned jsem si všiml, že nejsme sami. Ten čaroděj a lovec jsou rychlejší než já, když používám své schopnosti.
Ale co se divit, když je to čaroděj.
„Co se děje?“ zabrblal jsem a vrazil Calovi do ruky smlouvu a převodní papíry na náš nový dům a pozemek.
Když mi to řekli, zamračil jsem se. Dřepl jsem si vedle Jeroma a natáhl pachy těch mrtvých vlkodlaků.
Zamračil jsem se ještě víc, když jsem to ucítil.
„Jo, je to tak. Ale ten pach strašně rychle slábne, počítám, že než vstanu, tak už nebude cítit vůbec. Bohužel nedokážu teď odhadnout, komu by mohl patřit. A taky neznám všechny. Možná otec by mohl, ale toho sem vážně volat nechci.“
Postavil jsem se a podrbal se ve vlasech, až jsem si rozcuchal svůj dokonalý účes.
„Je divné, že by vlkodlaci jen tak spolupracovali s upíry. Každý není jako já a Calleo a Jerom. Ale ani to není nemožné. Říkáte nová smečka? A není to třeba jen tak, že si chtějí vytvořit své teritorium a další alfa by jim v tom jen překážel? Třeba chtěli ukázat svou sílu a dominanci a vyhnat nás odsud…“
Alexander
Zrovna jsme byli s Willem v tom nejlepším, když jsem mu vynahrazoval předchozí noc, protože jsem odpadl, když se mi rozeřval mobil.
Kašlal jsem na něj a dál se projížděl na Willovi, jak to měl rád, ale ten krám ne a ne přestat.
Byl jsem hodně, ale opravdu hodně nasraný, když jsem to zvedl a z druhého konce na mě začal řvát Jerom.
Myslím, že takhle sprostý jsem nebyl už hodně dlouho.
Až teprve potom, co jsem přes to jeho řvaní pochopil, že se něco děje, a přetlumočil to Willovi, jsem mohl dodělat svou práci a mohli jsme vyrazit.
Bylo to dost vážné na to, abysme se tahali autem, takže nás Will přenesl a já pak nestačil zírat.
Calleo běhal nahatý po zahradě a vztekal se, že ji má zničenou, když se zjevil nahatý Jerom, málem si dali do zubů, a všemu tomu vévodila kupa sraček, ve kterých jsem rozeznal jednoho známého vlkodlaka.
Nakonec si to nakráčel na zahradu dokonale upravený Matteo, mluvil něco o koupi baráku vedle a já absolutně nestíhal.
Teda do té doby, než začal mluvit o spojení upírů a vlkodlaků.
„Nevím, jak to chodilo tam u vás, ale tady spojení upír a vlkodlak nefunguje. Už vy tři jste pro nás něco jako zjevení. Tady by si raději upíři ukousli hlavu a vlkodlaci sežrali své chlupy, než aby dobrovolně spolupracovali. Kromě toho, vzhledem k tomu, že tu jejich smečku hlídáme, nebo jsme si to aspoň mysleli, museli bychom o nějaké spolupráci vědět. Pokud byla ovšem byla dobrovolná. Můžeme zajít ale za Brandonem a konfrontovat ho. Třeba se pletu. A třeba je to, jak Matteo říká, a jen prostě nechce v okolí žádného dalšího Alfu."
Ozval jsem se po chvilce a pokusil se vzpomenout si, jak se Brandon choval, když jsme se viděli naposledy.
Ale to byly bezmála čtyři měsíce, a za tu dobu se mohlo leccos změnit.
Matteo
Poslouchal jsem Alexe a přemýšlel nad tím, že spolupráce upírů a vlkodlaků zřejmě vážně není myslitelná. Muselo by se stát něco hodně vážného, aby stáli bok po boku, a pak, jak by to vyřešili, hned by si vjeli do vlasů.
„Půjdu udělat snídani,“ vzal jsem si zpátky papíry od Callea, který pořád skučel nad svými záhonky.
„Počítám, že jste taky nejedli,“ podíval jsem se na Williama a Alexandera. „Jen nevím, kde bude lepší pojíst. Jestli vevnitř v tom bordelu, nebo tady s tímhle výhledem. No, pokud to uklidíte a nebudu se muset dívat na tuhle hromadu, najíme se na terase.“
Zamířil jsem si to do baráku, ale před dveřma jsem se ještě zastavil.
„A ty se, kurva, už konečně obleč! Oba se oblečte!“ zařval jsem ještě na Cala a Jeroma, a pak už jsem vešel dovnitř.
Nahoru jsem raději ani nešel. Tak jsem odložil papíry na stůl, natáhl na sebe zástěru a pustil se do chystání snídaně. Chce to silnou kávu, abychom se z toho všichni vzpamatovali a hlavně probrali.
I když… Myslím, že ta ranní rozcvička nás probrala víc než dost.
Zatímco jsem chystal tousty, krájel zeleninu, vařil kávu a čaj, přeříkával jsem si v duchu, kdo by se mohl spojit s vlkodlaky.
Upírská větev z Caracasu to být nemohla. Ani jedna. Jednak jsou daleko, a rozhodně bych věděl, že se sem chystají, ale taky… Oni nesnáší vlkodlaky víc než kdokoliv jiný už jen proto, že jsem se já, čistý ze šlechtické rodiny, s jedním z nich spustil. A rovnou s králem. A s jeho bráchou, který je navíc i lovec.
Jednak by si to s námi vyřídili ještě v Caracasu, jednak by povolali všechny upíry světa, a taky… raději by si ruku ukousli, než aby si měli potřást s tlapou s někým z chlupáčů.
Nejspíš požádám Alexe, aby mi dal seznam registrovaných upírů v nejbližším okolí. Možná mě někdo napadne, a možná… nebude špatný nápad za tím Brandonem jet. Ale ta návštěva se nejspíš bude muset obejít bez mé maličkosti…