Taishi
Už jsem se chystal, že mu řeknu, aby se na to vykašlal, že to nic není, když… Málem jsem se roztřásl jak malej ratlík, když jeho jazyk jezdil po mých, ještě citlivých, polštářcích, které byly místy pěkně rozřezané.
„Nic to není… Já… Chtěl jsem to pro… Tebe udělat,“ cítil jsem, jak začínám mít dole problém.
Jestli odejde, jako že nejspíš jo, protože je pořád v práci, tak ho asi zabiju. Ale zase je to lékař a já ho jako takového uznávám, a to že hodně. Občas si sám se sebou nevím rady.
Otočil jsem se k němu a cítil, jak přímo hořím touhou po něm. Nechápal jsem, co se mnou tenhle hajzl dělá, ale šílel jsem při každé příležitosti se ho jen dotknout. Olízl jsem si rty a díval se přitom na něj, jak hbitě olizuje každý můj prst. Byl jsem úplně v transu. V takových chvílích a s ním, jsem byl v hajzlu, protože ten magnetizmus byl silnější než já. Nějak se mu podařilo, dostat se mi hodně hluboko pod kůži.
Ayano
„Říkal jsem si, proč je ten oběd tak dobrý. Ty jsi do něj přidal pár kapek své jedovaté krve,“ zasmál jsem se a olízl si rty.
Pustil jsem jeho ruku a chytl cíp peřiny. Nadzvedl jsem ji a podíval se pod ni.
„Nevšiml jsem si, že rád spíš bez spodního prádla. Ale je to dobré pro zdraví. To rozhodně.“
Pustil jsem peřinu, ale ruku zasunul pod ní. Po Taishiho břiše jsem ji táhl níž, až jsem narazil na ten teplý kousek těla, který vyčuhoval zpod trika. Na prsty se mi hned přichytila trocha vlhka, která mu unikla.
Taková pauza po obědě je fajn. Nemám ji často. Ale pokud bych měl tuhle možnost, co teď, nejspíš bych ji začal praktikovat pravidelně.
Pohladil jsem Taishiho po penisu a zajel rukou víc mezi jeho stehna.
„Žádné nadávky?“ pousmál jsem se. „Ono se nemá nic přehánět, ale slyšet je při sexu, není taky k zahození…“ přitáhl jsem se k němu blíž a zaútočil na jeho ústa.
Taishi
„Mohl bys jít s tou doktořinou do haj…“ už jsem chtěl něco říct, když mě právě umlčel jeho polibek.
Začal jsem se pěkně rozpalovat a užíval jsem si to, jak mě začal vzrušovat.
„Stihneš to?“ provokativně jsem se usmál a sám jsem jednou rukou zajel do jeho spodního prádla, abych promnul jeho penis.
Prohnul jsem se víc proti němu, protože jsem potřeboval to jeho pevné sevření, kterým mě doháněl k šílenství.
Přejížděl jsem mu po té jemné kůžičce a pomalu ji stahoval dolů. Jak kdybych ho chtěl trápit. Moc dobře jsem věděl, že moc času nemá, ale co… On to dokáže, pokud bude chtít…
Usmál jsem se a druhou rukou si ho přitáhl pro další polibky, které byly tak skvělé.
Ayano
S chutí jsem líbal Taishiho a neodpustil jsem si ani doteky na jeho těle. Spíš na jeho jedné části. Rychle nabýval na tvrdosti a unikající vlhko jsem mu rozmazával po celé délce až k jeho pokladům. Když se i on zapojil a zajel mi rukou do prádla, na moment jsem ztuhnul.
Bylo to poprvé, co se mě takto dotýkal…
Vzrušení okamžitě zasáhlo celé mé tělo. Byl to neskutečně příjemný pocit, který jsem si tak často představoval. A realita byla tu… A kdybych stál, nejspíš by mě srazila na kolena.
Musel jsem ho přestat líbat a několikrát se zhluboka nedechnout.
Pustil jsem jeho poklad a strhnul peřinu dolů. Vyhrnul jsem mu triko, na moment si prohlédnul jeho tělo a vzápětí se vrhnul na ty lákavě vypadající bradavky. Byly pevné a každou jejich nerovnost jsem kopíroval jazykem.
„Stihnu to, nemusíš se bát,“ chytl jsem ho za ruku, kterou mě stále dráždil a odsunul ji bokem.
Natáhl jsem se ke stolku a ze šuplíku vytáhl gel. Popadl jsem Taishiho a rychle ho přetočil na břicho.
„Klekni si,“ dal jsem mu povel a na prsty si nakápnul trochu gelu.
Taishi
„Kurva Ayano… Jo… Sakra…“ vzdychal jsem rozkoší, jak mě jeho jazyk laskal.
Málem se mi zastavilo srdce, když mi dal jasný rozkaz, který mě ještě víc vzrušil. Bez dalších řečí jsem si klekl a víc na něj vystrčil zadek. Moc jsem to chtěl… Tak jak mi to dělá on. Tvrdě a drsně… Tak, s jeho pérem to ani jinak nešlo. Nedivil jsem se, že si nikdo nestěžoval, protože jako milenec byl dokonalý.
„Takhle?“ podíval jsem se na něj a vzrušeně přivřel oči.
Ani tehdy a to neměl gel, jsem nepochyboval o tom, že to bude úžasný. Pro mě to vážně nebyl jen sex. Možná pro něj ano, a tady mě má jen jako takovou matraci, ale pro teď… Takhle jsem to chtěl… A měl.
Srdce mi bilo jak o závod a vše se ve mně stahovalo, jak se mi ty příjemné pocity honily po těle.
Ayano
Taishi se zvedl na kolena a já se zalíbením hleděl na jeho zadeček. Jednou rukou jsem ho za něj chytil a několikrát ho promasíroval.
„Víc,“ pleskl jsem ho najednou po půlce, až na ní zůstal červený otisk.
Natiskl jsem se na něj a předklonil se, až jsem mu skoro ležel na zádech. Ruku, na které jsem měl gel, jsem držel ve vzduchu, jako před operací, když čekám, až mi sestra nasadí rukavice. Olízl jsem mu páteř až ke krku a zastavil se u jeho ucha.
„Víc Taishi…“ zašeptal jsem a pak ho do něj kousl.
Znovu jsem jazykem zamířil na jeho krk a zanechával vlhkou čáru po páteři až k mezeře mezi jeho půlkami. Zastavil jsem se a jemně ho kousl do zadku a pak jsem se narovnal a čekal.
Taishi
Myslel jsem, že se tím horkem, co mi spalovalo tělo, roztavím. Tohle bylo jiné a já netušil, jak se chovat. Ani když se mnou spal poprvý, to takový nebylo. Tolik péče a polibků… Mátl mě… Byl jsem z něj ještě víc v háji, než kdy předtím.
Opřel jsem se o lokty a ještě víc roztáhl kolena od sebe, abych byl níž a tím pořádně ukázal svou dírku. Cítil jsem, jak se z něj chvěju a být na kolenech mi dělá značné potíže, ale i přesto jsem pevně zapřený na něj vystrkoval zadek…
„Ach… Ayano,“ zasténal jsem blahem a doufal, že mě pořádně ojede.
Ayano
Taishi proti mně ještě víc vystrčil zadeček a naprosto se mi tak vystavil. Jeho dírka mě lákala… Volala na mě: Pojď do mě.
A já té výzvě hodlal vyhovět.
Sklonil jsem se k němu a znovu zaútočil jazykem. Několikrát jsem ji olízl a lehce podráždil špičkou jazyka jen tak na povrchu.
„Moc času na hraní není,“ zavrčel jsem a jen nerad ho opouštěl.
Klidně bych ho vylízal tak, že by se udělal jen z toho.
Znovu jsem mu jednou rukou chytl za půlku a sevřel ji. Druhou rukou jsem konečně zamířil tam, kde před chvílí byl můj jazyk. Gel mi už pomalu stékal po prstech dolů, ale stále jsem ho měl na nich dostatek, aby hned dva hladce vklouzly dovnitř.
Zatím, co jsem Taishiho konečky prstů hladil jeho prostatu a roztahoval jeho otvor, můj vlastní problém, vytažený z trenek se už dávno nepohupoval jen tak. Pěkně si trčel a ukazoval mi, kam ho mám strčit.
Tohle už nejspíš dlouho nevydržím. Jen tak, místo abych si pospal, jsem se vrhnul na Taishiho, a hodlám to dotáhnout až do konce.
Proč mě tenhle kluk dokáže tak neskutečně vzrušit, sám nechápu.
Vytáhl jsem z něj prsty a chytl jsem ho za boky. Můj penis se už otíral o jeho vlhké horké místo, které přímo řvalo, abych si ho vzal. Mírně jsem se na něj natlačil, jen tak, aby šel přímo a nikde neuhnul. Znovu jsem ho pevně chytl za boky a aniž bych Taishiho předem varoval, prudce si ho přitáhnul k sobě.
Taishi
„Ach… Kurva… Jsi tak velkej a tvrdej… To je skvělý,“ zasténal jsem nahlas, když do mě prudce najel.
Musel jsem se rychle chytit jednoho jeho stehna, abych získal větší stabilitu, jak mě to zasáhlo. Cítil jsem, jak mnou proklouzl až k tomu místu naprosté extáze. Otřel se o mou prostatu a já úplně ztratil pojem o světě kolem mě… Tohle mě tak pohltilo, že jsem se mu vystavil ještě víc, až jsem zalapal po dechu, jak skvělý to bylo.
„Víc… Prosím,“ potřeboval jsem ho cítit…
Pořádně a tak, že ještě aspoň tři hodiny nevstanu.
Ayano
Na pár vteřin jsem se zastavil a jen rychle oddychoval. Znovu jsem pomačkal jeho půlky, které až napnuté, se jemně chvěly.
„Hodný kluk,“ sklonil jsem se nad ním.
Jednu ruku jsem přesunul pod jeho bradu a pevně ji chytl. Zaklonil jsem mu hlavu, abych mu viděl do tváře.
„Jsi neskutečný, Tai,“ otřel jsem mu prsty o rty a pak mu je zasunul do pusy.
Když jsem ucítil to horké vlhko na svých prstech a když se jeho jazyk o ně otřel, byl jsem mimo ještě víc. Už jsem se prostě nedokázal ovládnout. Začal jsem přirážet… Bral jsem si ho svým rychlým tempem, aniž bych přemýšlel nad tím, jestli to pro něj není nepohodlné.
Držel jsem ho pevně pod bradou, zatím co jsem třemi prsty zkoumal jeho ústa. Druhou ruku přesunul po zádech na jeho rameno a i tím si ho zajistil, aby mi pod těmi prudkými výpady neuhnul.
Byl jsem z něj naprosto mimo a tomu i odpovídal způsob, jakým jsem si ho bral.
Tvrdě a rychle a jen mé krátké a hlasité vzdechy kopírovaly každý můj nájezd do jeho zadečku.
Taishi
Byl jsem úplně v prdeli… Takhle mě ještě nikdo nedostal. Bylo to jak nekončící sen, když do mě začal bušit, tak… Jak se mi to ale kurevsky líbilo.
Napnul jsem snad každý sval v těle, abych si mohl naprosto všechno užít naplno. Jazykem jsem hladil konečky jeho prstů a vtahoval je do pusy, jako kdybych mu je kouřil. Jemně jsem je místy skousl, a potom opět každý olízl.
Moje vzdechy se mísily s těmi jeho, což mě ještě víc nabuzovalo. Bylo to tak neuvěřitelné, že žádný z mých snů k tomuto ani nedosáhl. Jestli tohle byl jen sex, tak jsem potom nechápal, co je to se s někým milovat, protože tohle naprosto plnilo mé představy do puntíku.
Narážel do mě tak tvrdě, že se mi podlamovaly kolena. Jenže to bylo tak skvělý, že už jsem to nemohl dál zvládnout. Vůbec jsem se sebe nedotkl, protože tohle všechno stačilo k tomu, abych cítil tak silné pnutí v tříslech, že po dalším nárazu do mé prostaty, jsem se prohnul jak luk, a všechno své blaho pustil na prostěradlo.
„Jsi… Úžasnej…“ zachrčel jsem hlasem plným orgasmu, který jsem právě dokonale prožil.
V penisu mi to škubalo, jak jsem dál přijímal jeho nájezdy, které mi jen prohlubovaly tak skvělý pocit, že jsem nechtěl, aby to někdy skončilo.
Ayano
Taishiho napnuté svaly na nohou se začaly třást. S hlasitým sténáním prožíval svůj orgasmus, aniž bych se ho já, či on sám sebe, dotkl. Na moment jsem mu snad i záviděl.
Když ale jeho svaly začaly povolovat, rychle jsem si ho oběma rukama znovu chytil za boky. Pevně jsem ho držel a narážel si ho proti svým nájezdům až do chvíle, kdy i mě pohltil ten skvělý pocit orgasmu. Měl jsem co dělat, abych se i já udržel na kolenou.
Na chvíli jsem zatajil dech, když ten pocit, co rychlostí blesku zasáhl mé tělo, byl nejsilnější. Prsty jsem vtlačil do jeho kůže, až se mu pod nimi dělají červené fleky.
Když největší nápor polevil, zhluboka jsem se nadechl a dosedl na paty. Stáhl jsem Taishiho k sobě a ještě několikrát ho donutil udělat ty pohyby proti mému klínu, než jsem se zcela zastavil.
Objal jsem ho a zvedl si ho k sobě. Přitiskl jsem ho na sebe a políbil ho na krk.
Vlasy mu odlétávaly pod mým rychlým dechem. Jen jsem ho držel u sebe… Nic víc jsem teď nebyl schopen.
Taishi
Jen stěží jsem se držel na kolenech, která se klepala, jak kdybych měl zimnici. Bylo to tak… Neměl jsem slov, když mě jeho sperma vyplnilo a potom… Ta jeho horká náruč, která mě přivítala silným sevřením, to se mi málem zastavilo srdce.
Byl jsem v úplném trasu, jak skvěle mě uspokojil a vyplnil, že víc jsem vážně nepotřeboval. Jen jsem mu položil své ruce přes ty jeho a pevně je ještě víc přitiskl na své tělo.
Můj dech byl zrychlený a mé tělo se bezděčně ještě párkrát propnulo proti jeho údu, abych cítil do poslední sekundy to cukání, když z něj vycházel zbytek jeho orgasmu.
Tulil jsem se k němu, jak nejvíc jsem uměl, a přitom pootočil hlavu, abych se mohl natáhnout pro jeho polibek. Olízl jsem mu rty a pomalu vsunul jazyk do úst, jako kdybych se bál, že mi ho ukousne.
Ayano
Přijal jsem jeho vyzvání a políbil ho. Jeho jazyk opatrně naťuknul můj. Chytl jsem ho jednou rukou pod bradou, abych se mohl do toho polibku víc vložit.
Chutnal opravdu neskutečně. Líbal jsem ho s chutí a neměl snahu přestat.
Až teprve, kdy jsem cítil, jak tam dole ubývám na síle, opustil jsem Taishiho ústa a mírně jsem ho nadzvedl. Penis z něj vyklouznul a na stehna mi steklo trochu mého sperma, co ještě před chvilkou byla v něm.
Položil jsem ho na postel a sklonil se nad ním.
„Stihli jsme to včas,“ políbil jsem ho ještě jednou a podíval se na hodinky.
Bylo něco před druhou a já měl ještě dost času se umýt a uvařit si čaj.
„Promiň, ale musím jít. Chceš něco přinést na tvůj…“ zajel jsem rukou dolů a pohladil ho mezi půlkami.
Taishi
Ty polibky mě tak moc bavily, že jsem se chvěl, jak dobře mi bylo. Jenže… Když mě opustil, naštvaně jsem mlaskl. Chtěl jsem ještě chvíli být v tak příjemné pozici, ale… Věděl jsem, že musí pracovat a já neměl právo ho v tu chvíli rušit.
„Ne… Není potřeba…“ usmál jsem se na něj a olízl si rty, na kterých byla ještě cítit jeho chuť.
Protáhl jsem se a tak i zůstal ležet na posteli. Nechtělo se mi vstávat, a ani když mi zvonil telefon, jsem se nenamáhal pro něj natáhnout, jen jsem ležel a nechával sebou proudit to, co jsem právě prožil.
Byl jsem unavený, ale absolutně spokojený. Každej by v tuhle chvíli mohl jít do hajzlu, protože jsem se nehodlal nikým nechat rušit.
Ayano
Zvedl jsem se a šel se opláchnout. Když jsem se vrátil k Taishimu do pokoje, pořád ležel rozvalený na posteli a evidentně se mu nic nechtělo.
„Aspoň zvedni ten telefon,“ ukázal jsem mu na stolek, kde neodbytně vyzváněl. „Nezapomeň, že ti mají donést věci, tak ať sem Dene nevtrhne jak velká voda. Kdyby něco, budu v ordinaci tak do čtyř, pokud se něco nezmění.“
Ještě jsem se na něj se zalíbením podíval a pak se s velkou nechutí vytratil z pokoje pryč.
V čekárně už byli dva pacienti a já je nechtěl nechat dlouho čekat.
Taishi
Když ten telefon zvonil už asi po desátý, nervově jsem to nedal a hrábl po něm. Pořád jsem ležel a bylo mi jedno, že může táta přijít.
„Co kurva?“ štěkl jsem naštvaně, ale vzápětí jsem se uklidnil.
„Je tu celá parta a já jen s Jeanem… Okamžitě doval prdel. Jsou to ti, co tu byli minule, jak jsi mě odvezl do tý ordinace,“ Kai na druhé straně telefonu byl dost nervózní, což u něj nebylo normální.
„Hned jsem tam,“ odpověděl jsem a ihned zavolal našemu řidiči, který okamžitě vyrazil pro mě.
Vyskočil jsem z postele a rychle stáhl prostěradlo, aby to tu nezůstalo. Osprchnul jsem se a hodil na sebe černý tričko, džíny a mikinu. Za pět minut jsem stál před Ayanovou ordinací, a chvíli přemýšlel, jestli mu mám něco říct, ale nakonec jsem za ním došel.
„Jdu ven. Nebudu říkat kam, nebo kdy se vrátím… Možná i to, jak se vrátím, protože nic z toho by se ti nelíbilo. Tak jen řeknu, že se vrátím. A bát se nemusíš,“ usmál jsem se a radši rychle vyšel z ordinace, aby mě nezastavil.
Nasedl jsem do auta a odjel za tím magorem, co se nejspíš už rval jak pitomej.
Ayano
Zrovna jsem vyprovázel pacienta, když dovnitř nakouknul Taishi.
Nestihl jsem ani nic k tomu říct a on už zase byl pryč. Kdybych neměl mít další pacienty, nejspíš bych ho chytil za límec a zastavil.
„Pojďte dál,“ došel jsem ke stařence, která trpělivě, opírajíc si bradu o svou berličku, čekala, až na ní dojde řada.
Jedna z mála „civilních“ pacientů. Se svou dcerou má malý krámek a vždycky mi donese něco dobrého. Ani dnes nebyla výjimka. V krabičce bylo pěkně naskládané dango a vypadalo tak dobře, že jsem měl chuť ho sníst hned.
Probrali jsme spolu její neduhy a trochu si popovídali i mimo doktorské téma.
Ale i když jsem ji poslouchal a mluvil s ní, myslel jsem na to, kam to vlastně Taishi šel a co z toho zase bude.
Když paní Arimachi odešla, měl jsem na chvíli klid. Nikdo objednaný už nebyl, maximálně že by přišel někdo nečekaně.
Sedl jsem si za stůl, procházel ještě karty pacientů a ochutnával to výborné dango. Musel jsem ho jíst opravdu rychle, protože když to viděla Mieko, tak se na to vrhla tak, že se ji dělaly boule za ušima.
Taishi
Když jsem přijel, tak jsem myslel, že div nevyletím z kůže, jak nasraný jsem okamžitě byl. Viděl jsem Kai, jak je pod nějakým kreténem, který do něj buší hlava nehlava a dva kluci ho držel ksichtem zaraženýho do betonu. Jeana, jak má obdobný problém a nikde nikdo, jen já.
Pustil jsem se do nich. Prvně jsem sejmul jednoho, co držel Kaie, který to absolutně nečekal a potom jsem se začal bít s tím druhým. Jenže to už se proti mně řítil ještě jeden, co držel Jeana, a já tím pádem už asi dvě rány schytal, z toho jednu do žeber. Bil jsem se a bylo mi jedno, jak potom budu vypadat, hlavně, když aspoň zachráním kluky.
Kai už se taky zapojil, a když přišel na řadu i Jean, už byli všichni na zemi. Sral jsem na to, jak jsou na tom, a nastrkal oba kluky do auta. Ještě jsem ze země sebral jednoho z těch odpadů, co Kaie minule sejmul zezadu pálkou a taky ho narval do auta. Chtěl jsem mít aspoň svědka, že jsem v tomhle nevině, až si to slíznu od Ayana.
Už při cestě jsem si představoval, jak mě seřve a řekne něco o nezodpovědnosti a takový žvásty. Ale nemohl jsem je tam nechat, to prostě nešlo.
Přijeli jsme před ordinaci a já pomohl Kai, aby došel do čekárny a Jean táhl toho zmrda, co jsem ho chtěl i v tom autě pořádně zrubat.
„Promiň, měli jsme to sem nejblíž a já nechtěl riskovat válku rodin,“ řekl jsem smutně, když jsem pokládal Kai na lehátko u Ayana v ordinaci.
Potom jsem se oddálil a pomohl držet toho skrčka, když se Jeanovi zamotala hlava a on se musel posadit.
Ayano
Užíval jsem si klid s nohama na stole a dojídal zbytky dango. Když náhle vtrhnul do ordinace Taishi jako velká voda a vlekl za sebou Kaie. Zaskočilo mi a já se rozkašlal. Shodil jsem nohy ze stolu a naštvaně se postavil.
Takže si prostě nedají říct.
Už jsem chtěl začít nadávat, když se do ordinace vecpal ještě jeden, a držel dalšího pod krkem.
„Krucinál! Tohle je ordinace! Co kdybych tu měl pacienta?!“ konečně jsem se vzpamatoval.
Další proslovy jsem si nechal na později. Stejně jsem pochyboval, že budou mít význam.
Mieko už běžela ke Kaiovi, div se nepřetrhla, a hned ho začala kontrolovat.
„Pusť mě,“ požádal jsem ji, když mu pomohla svléknout roztrhané triko. „Můžete mi říct, co se zase stalo? Neměli jste toho už snad dost? Vážně chcete jednou přijít s hlavou pod paží?“ začal jsem i přesto brblat, když jsem prohmatával jeho žebra, zatímco mu Mieko tamponem otírala krev z obličeje.
Taishi
Vlastně to začalo přesně tak, jak jsem čekal. Hned se naštval, dával nám kázání a ani nebral v potaz to, jak je Kai zřízenej.
„Hele… Jako tentokrát v tom prsty nikdo z nás nemá. To tenhle malej hajzl,“ vystrčil jsem ho víc dopředu, i když se bránil.
„Ty ruce ti můžu i zlámat, chceš?“ zašeptal jsem mu do ucha a on se zklidnil.
„To je ten sráč, co sejmul minule Kai tou pálkou a upozorňuji, že zezadu. Tentokrát byli jen Kai a Jean, proto mi volal. Kdybych tam nedošel, tak těch šest kluků, co tam na ně bylo, by je stopro umlátili. Jako máš ho tu, protože je to moje alibi, aby si zas nebrblal,“ už naštvaně jsem to na něj chrlil.
Byla to pravda. I když jsem cítil, jak mě bolí žebra, ale mnohem hůř na tom byla ruka, která se přímo rozhořela.
Ayano
Jen co jsem domluvil, Taishi hned spustil. Když se vypovídal, a že celkem naštvaně, jen jsem nervózně mlaskl a raději byl zticha. Kai měl rozražené obočí a rozbitou pusu. Pod okem se mu začala dělat pěkná modřina. Prohmatal jsem mu čelist, ale vypadalo to, že je v pořádku.
„Otevři pusu,“ nakázal jsem mu, když jsem viděl, jak mu to napuchá.
Zběžně jsem mu zkontroloval, jestli má všechny zuby.
„Vypadá to, že nic horšího ti není. Tohle zalepíme,“ ukázal jsem mu na obočí. „No, budete s Taishim jak dvojčata. A na zbytek si budeš dávat led. S těmi žebry… Žádný tělocvik, dokud ti to nepovolím.“
Vstal jsem a přešel ke stolu, abych vytáhl diář a zavolal mu odvoz. Mieko se otočila ke stolku, aby připravila náplast a krytí.
„Nechápu, co proti sobě pořád máte,“ listoval jsem zamyšleně v diáři.
„Ten hajzl mi leze za starou!“
„Co to meleš za sračky? Kdo by lezl za tou tvou brýlatou slepicí, která jen pořád ječí, že to rve ušní bubínky!“ vztekl se Kai.
„Ty zas…“ vrhl se ten prcek na Kaie. „Zabiju tě! To odvoláš!“
Ke Kaimu se ale nedostal. Mieko reflexivně, naučeným pohybem z Aikida po něm hmátla a během setiny vteřiny ležel obličejem zabořený do podlahy a ona mu jedním kolenem klečela na zádech.
„Tohle je ordinace! Nebo jsi nerozuměl?!“ štěkla po něm naštvaně. „Kdo si myslíš, že to tu potom uklízí, co?“
Taishi
„Sorry, ale tvou starou ojíždí polovina školy, jedinej Kai ne. Tak pokud ti tohle řekla ona, tak asi neuspěla, ne? Měl by sis prvně zjistit, jak to je, ty kreténe,“ vyjel jsem na něj, ale Kai mě rychlým hrábnutím po mé ruce stáhl zpět k sobě.
Jen jsem se na něj podíval a nevěřil tomu, že právě začervenal.
„Jseš v pohodě? Nemáš horečku?“ šáhl jsem mu na čelo, ale on mě odrazil.
„Asi jsem se zabouchl,“ usmál se a jen letmo podíval na tu sestřičku.
„Hahahaha… A chceš chcípnout ještě mladej? Podle toho jak ho sejmula, bych řekl, že by nás zvládla zmlátit oba,“ potutelně jsem se usmíval a stáhl si ruku blíž k tělu, když mě začala ještě víc bolet.
„No a? Ty máš taky… Takovýho,“ vrátil mi úsměv.
„On není můj… Bohužel,“ povzdechl jsem si a šel se podívat na Jeana, který nevypadal zrovna v pohodě.
„Ayano, můžeš prosím tě,“ ukázal jsem na nazelenalého Jeana.
Ayano
Zaklapl jsem diář a vyskočil na nohy, ale to už zasáhla sestřička a pěkně profesionálním chvatem.
Potřeboval bych být chobotnice, abych je všechny zvládl. Staří aspoň poslechnou, ale tihle mladí jsou horkokrevní a jedou si ve svým.
„Posaď ho tam,“ ukázal jsem Mieko na židli a sám jsem otevřel šuplík a hrábnul dovnitř.
Když už byl na místě, popadl jsem ho za ruce a připoutal ho k židli.
„Už toho mám právě dost. Nehneš se odsud, dokud nebudu hotový. A pokud mě naštveš, dám ti roubík. A můžeš si stěžovat, kde chceš, takže ti radím, abys mlčel a ani nepípnul.“
Přešel jsem k lehátku a začal kontrolovat Jeana. Opravdu nevypadal moc dobře. Nejspíš bude mít otřes mozku, a měl jsem podezření i na poranění břicha. Tady, v ordinaci na tohle vybavení nemám, a pokud se potvrdí mé podezření, bude potřebovat odbornou péči.
Zavolal jsem Taishiho řidiče a s doporučením ho poslal s mladým do nemocnice. Opravdu jsem nechtěl nic zanedbat.
„Odveď Kaie do pokoje a ulož ho. Potřebuje chvíli klid a zůstane tu do zítra na pozorování,“ poslal jsem Mieko s Kaiem do pokoje a ještě ji řekl, co mu má všechno dát. „A doufám, že takhle zaprasený nepoleze do postele.“
Když i oni dva odešli, o něco jsem si oddychnul. Nějakou dobu to všechno trvalo, a já měl v ordinaci ještě dva výtržníky.
„Ty přijdeš na řadu jako poslední,“ ukázal jsem prstem na toho divokého prcka a pak se otočil na Taishiho. „Sedni si a ukaž mi tu tvou ruku.“
Taishi
Úplně jsem se zarazil, když na mě Ayano promluvil. Byl jsem tak zabraný do toho, jak Kai odchází s tou sestřičkou, že jsem nějak nevnímal. Hlavně, když jsem viděl, jak se na ni culí a ona ho nejspíš ještě bude svlíkat a… Bylo to vtipný, protože jemu se většinou plnilo to, co chtěl. Jenže mně ne…
„No kurva… Máš snad rentgenový oči? Jak sakra?“
Radši jsem dál nic neříkal a svlíknul si mikinu, aby se na mě víc dostal. Ruku jsem položil na stolek a díval se, jak mi zase prosakuje krev skrz gázu.
Ayano
Oddělal jsem obvaz a podíval se Taishimu na ruku. Jen jsem nelibě mlaskl, když jsem viděl, jak to má celé zarudlé. Očistil jsem mu to od krve a zkontroloval stehy.
„Drží to, ale máš to celé zapálené. Dám ti prášek a půjdeš si lehnout. A to myslím vážně, Taishi.“
Ošetřil jsem mu to a zavázal. Vytáhl jsem ze skříňky léky, jeden prášek mu vyklopil na dlaň a podal mu sklenici s vodou.
Já teď budu muset ještě vyřešit toho posledního. A zavolat otci Kaie. To zas bude rozhovor. Jen doufám, že se sem nepožene jak velká voda, jak minule.
„Pohlídej ho, hned se vrátím,“ ukázal jsem na prcka sestřičce, která právě vešla s velkým úsměvem do ordinace.
„Tak jdeme, Tai. Pohlídám si tě, abys někde cestou nezabloudil,“ usmál jsem se na něho a pokynul mu, aby vstal a šel se mnou.
Taishi
Sice nerad, ale ten prášek jsem spolkl. Věděl, jsem, že mi Ayano tamty léky na moji agresivitu vzal, tak tohle mi muselo jen pomoct, pokud mi je dal. Zapil jsem to a potom se zvedl, když mi řekl.
Nějak se ze mě stal poslušnější kluk, když to byl on, kdo se o mě staral. Nejspíš to mělo jen jeden důvod a to ten, že v palici jsem měl jen jeho a to, co se před chvílí stalo v jeho pokoji.
Šel jsem vedle něj a jen očima zabloudil k pokoji, kde jsem věděl, že leží Kai.
„Bude v pořádku? Co mu bylo? A ten skrček… Vážně mě nasral,“ naštvaně jsem mlaskl a sykl, když se ozvalo i to žebro.
Nic ale vážného to nebylo… Jen nejspíš budu mít další modřinu. Vedle vytetovaných prstů od Ayany na svým zadku, bude ještě modrá skvrnka pod žebry.
Ayano
Došli jsme do bytu a já zamířil rovnou do koupelny.
„Umyju tě, než vlezeš do postele. Ten, co je v ordinaci, může ještě chvilku počkat. Pět minut ho nezabije a aspoň si to zapamatuje.“
Chytl jsem Taishiho za ruku a potáhl ho dovnitř.
„Zvedni ruce, ať ti můžu sundat triko,“ začal jsem ho svlékat.
Sám jsem zůstal jen ve spodním prádle, abych si nenamočil doktorské hadry. Přitáhl jsem stoličku a ukázal Taishimu ať si sedne.
„Jen mytí, Tai. Nic víc si od toho neslibuj,“ upozornil jsem ho ještě, než jsem na něj pustil teplou vodu. „A tu ruku drž nahoře, ať se ti to nenamočí..“
Taishi
„Tak to je jasný, jsi v práci. Ani tohle jsem nečekal.“
Poslušně jsem si dal ruku nahoru a jen si představoval, jaký je Ayano bez toho spodního prádla, co mu zbytečně překáží.
Pořád mi v hlavě vrtala jedna myšlenka, která ne a ne zmizet.
„Nejsi naštvanej, že jsem se šel rvát?“ zeptal jsem se a snažil se zamaskovat červené tváře z toho, jak mě tohle kurevsky vyvádělo z míry.
Být tu tak s ním a nahatej… Bylo to, jako dívat se na porno. Měl jsem co dělat, abych se hned nevzrušil, ale tohle bylo jen proto, abych mu nezaprasil postel.
„Potřeboval bych nový prostěradlo, tamto jsem hodil do koše na prádlo, bylo… No… tvrdý,“ zasmál jsem se a snažil si odlehčit ruku tím, že jsem si chytil tou druhou.
Nebylo to moc příjemný, hlavně když mě na tý straně bolelo to žebro.
Ayano
Dával jsem si záležet, abych nevynechal jediné místo na Taishiho těle. Bylo to jiné se ho takhle dotýkat. A přitom Taishi ani slovem neprotestoval. Příjemná změna…
„Jsem naštvaný, ale zjistil jsem, že nemá cenu se pořád opakovat. I člověk jako já se učí,“ zamrčel jsem.
Vážně mě to zlobilo, zvlášť když jsem viděl ty modřiny, co se mu začaly tvořit různě po těle.
„Nemám čas teď převlíkat postel. Tak si můžeš lehnout do mé. Postav se,“ přikázal jsem mu, abych ho mohl omýt i na části, na které si seděl. A že jsem si dal záležet. Zajel jsem prsty i dovnitř, a dokonce i trocha mého dárku z něj ještě vytekla ven.
Jeho tělo mě snad nepřestane vzrušovat. Musím to mytí ukončit co nejdříve, protože mám v ordinaci ještě jednoho mladistvého pachatele. Svou zlost si vybiju na něm. Možná…
Otřel jsem Taishiho, ale než jsem ho propustil, ještě jsem si ho pořádně prohlídnul a prohmatal důležité části jeho těla. Aspoň teď, když byl zcela nahý, jsem mohl vidět bez problémů každou část těla.
Taishi
„Hele ty parchante, neužíváš si to nějak? Máš… Máš jít přece do práce, ne?“
Rychle jsem si chytil penis, který už začal vstávat a zmáčkl ho směrem dolů, aby ho to přešlo. Jenže potom, co se mně takhle dotýkal a že si ten… Ayano… Dával záležet, tak to šlo samozřejmě těžko. Cítil jsem, jak mi už i stihly ztvrdnout bradavky a trčely do vzduchu, jako by ho prosily, aby si je vzal.
Nevím, jak se to stalo, ale stačí mi jeden jeho dotek a už jsem úplně mimo. Vážně ho miluji.
„Místo toho, aby si mě teď dráždil, bys mohl pohnout a skončit dřív, ne?“ usmál jsem se na něj a jednou rukou si ho přitáhl pro polibek, který jsem mu s chutí dal.
Pomalu jsem mu olízl rty a potom jazykem zabrousil do jeho úst. Bylo tak skvělé cítit jeho chuť.
Stáhl jsem si ručník z těla a dal mu ho do rukou, abych se nahý mohl vydat do ložnice. Byla moc krásná… Na tomhle kousku svého soukromí si dal vážně záležet. Útulná s velikou postelí, na kterou se vejdou tak tři lidi. Povzdechl jsem si při představě, že k němu něco cítím jen já. Lehl jsem si a okamžitě zachumlal do teplé deky, která voněla jako on. Bylo to jak nakupovat v nejlepší parfumérii.
Ten tak dokonale voní.
Ayano
„Jasně že si to užívám!“ křiknul jsem za ním, když rychle mizel v mé ložnici.
Díval jsem se, jak odchází a mohl jsem na jeho zadečku oči nechat. Přesně ten typ, co mám tak rád. Žádná rovná deska, pěkně zakulacený, mírně vystrčený, přitom pevný…
Líbí se mi celé jeho tělo, ale tenhle kousek je prostě nejhezčí.
Měl jsem chuť za ním vtrhnout do ložnice a celý mu ho okousat. Jenže práce volá…
„A ty lehni,“ řekl jsem tiše svému penisu.
Trochu jsem ho srovnal, pak se rychle oblékl a zamířil zpátky do ordinace.
Už z chodby jsem slyšel, jak ten vzteklý prcek zase nadává. Vešel jsem dovnitř a hned ho zpucoval na dvě doby.
„Ty nemáš žádnou úctu k ženám? Chceš, abych ti opravdu ten roubík nasadil? Kdo si myslíš, že jsi, co?“ postavil jsem se před něj a přísně jsem se na něj podíval.
„Pusť mě, kurva. Nebo si budu stěžovat. Zavolám policajty!“
„Ohóó,“ zasmál jsem se upřímně.
Natáhl jsem se pro diář, otevřel jsem ho a před jeho očima, aby dobře viděl, jsem převracel jednu stránku po druhé. Spousta čísel yakuzákých rodin a jejich přátel z řad policistů. A že některá jména byla opravdu známá.
„Tak komu mám zavolat jako prvnímu?“
Mladej se zarazil a zmlknul. Mieko se jen začala pochichtávat, ale dělala jako že nic a pokračovala v úklidu.
„Takže mám pro tebe návrh,“ ukázal jsem prstem na jedno číslo na policejní prefekturu. „Buď zavolám sem a nahlásím tě za napadení,“ položil jsem otevřený diář na stůl a vytáhl z kapsy klíč od pout. „Nebo tě odpoutám, prohlídnu tě a se slibem, že už nic takového neuděláš, tě pustím. Dokonce ti zaplatím i taxi, aby si nemusel pěšky. Tak co?“
Taishi
Zajímalo by mě, jestli, kdybych neměl takový tělo a nebyl hezkej, by o mě vůbec Ayano zavadil. Nejspíš je to jen o tom, že mu vyhovuju v sexu a to mu stačí. Proč mě sem vůbec dotáhl? Proč mě nenechal odejít a bydlet třeba s Kai?
Nešťastně jsem mlasknul a protáhl se na posteli. Vážně jsem se cítil zvláštně. Já věděl jak to s Ayanem mám, ale od něj jsem neslyšel nic jinýho než to, že mě má rád. Ale jak?
Zavřel jsem oči a usnul. Dolehly na mě léky a únava z té rvačky, do které jsem se ani zamotat nechtěl. Docela mě štvalo, že Ayano řekl, že nemá cenu pořád něco opakovat, i když jsem šel chránit kamaráda. Připadlo mi, že je to zase moje chyba.
V té měkké posteli a čerstvě vykoupaný jsem se rozvaloval, jako kdyby byla jen a jen moje.
Ayano
„Příště, až ti někdo namluví, že ti leze za tvojí holkou, tak si to nejprve ověř, než někomu rozbiješ hlavu,“ vyprovodil jsem mladýho z ordinace a dohlédnul na něj, aby nasedl do taxiku a odjel.
Konečně i jeho jsem měl z krku, a podle hodin by už nikdo neměl přijít.
Vrátil jsem se do ordinace a začal listovat v červeném diáři. Telefonní čísla na všechny doktory, které znám. Potřebuji toho nejlepšího.
Po chvilce hledání a rozhodování jsem už chtěl volat, když před ordinací zastavilo auto. Nevrle jsem mlaskl, protože se mi už opravdu nechtělo nic řešit.
Ale k mému překvapení vešel dovnitř Deneho bodyguard a nesl dvě obrovské kabely s jeho věcmi.
„Pan Hasegawa mě s tím poslal. Vzkazuje, že když bude Taishi otravovat, tak ho máte hned poslat domů. A že si ho přijde zkontrolovat.“
„A to jsi mu sbalil celý barák?“ nechápavě jsem se díval na ty obrovské tašky, napěchované k prasknutí.
„Ani ne, jen jsem mu vybral věci z jeho skříně, aby měl všeho dostatek.“
Vyšel jsem na chodbu vedoucí k mému bytu a ukázal mu na dveře.
„Mladý pán asi spí, tak to polož jen do obýváku a můžeš se vrátit. A děkuji, že jsi to dovezl,“ usmál jsem se ještě na něj a vrátil se do ordinace.
Musím ještě zavolat tomu doktorovi a taky rodičům Kaie, než ho začnou shánět.
Taishi
Spal jsem docela tvrdě, dokud mě neprobudil hrozný pocit žízně. Měl jsem takovej sušák, že bych vypil bazén. Vylezl jsem ven a hodil na sebe jen tričko, protože mi byla zima z toho, jak jsem byl rozpálenej z postele. Vytáhl jsem si z ledničky džus a napil se. Byl tak skvěle studený.
„To i tady chodíš jen v tričku? Aby si nekuckal.“
Džus mi zaskočil a já se málem udusil. Otočil jsem se a civěl na tu gorilu, co div tátovi nelíbá prdel.
„Co tu, kurva, děláš? A co ti je potom? Spal jsem,“ naštvaně jsem po něm prskal a prudce zavřel ledničku, až se otřásla.
S úsměvem došel až ke mně a natlačil mě zpět na chladný bílý plast.
„To, že nejsi v domě, neznamená, že o tobě všechno nevím. Jsi tak moc nepotřebný, že i tvůj otec je rád, že jsi tak daleko. Kdy přestaneš bavit i doktůrka, co? Taishi… Jsi k ničemu a rozmazlený fracek, co by potřeboval zkrotit. Rád se toho ujmu, až se vrátíš se staženou prdelí,“ práskl do ledničky vedle mé hlavy a potom se oddálil, aby mi vhodil do ložnice tašky.
„Podle všeho je tohle místo, kde spíš, tak máš tam vše, co potřebuješ. I přesto, že nejsi doma, tak máš venku od pondělí zase hlídače, takže pod dozorem prostě budeš,“ usmál se a ještě jednou se ke mně naklonil, až jsem chvíli přemýšlel, jestli ho nemám poslat k zemi.
Ayano
Kaiho otec vyšiloval přesně podle mých odhadů. Ale nakonec jsem ho zklidnil a doporučil mu, ať si Kaie nejdříve vyslechne, než mu dá pár facek. Slíbil mi to, tak jsem doufal, že to dodrží. S ujištěním, že je o něj postaráno a zítra večer ho má doma, jsem ukončil hovor.
Druhý telefonát byl o něco kratší. Seiji nejdříve o ničem nechtěl ani slyšet, když jsem mu řekl, o koho jde. Ale nakonec kývnul. Věděl jsem, že krom toho, že je to kvalitní lékař, tak druhá věc, na kterou slyší, jsou peníze. A že za to, že se bude starat o Taishiho, dostane dobře zaplaceno, bylo víc než jasné.
Teď, jak to vysvětlit mladému pánovi.
Mrknul jsem přes okno ven. Hasegavových auto tam pořád bylo. On ještě neodjel? Vždyť měl jen odnést tašky a vypadnout.
Zamkl jsem ordinaci, zavolal na Mieko, která už zase byla u Kaie, ať mu nezapomene dát večeři a zamířil jsem domů.
Jen co jsem otevřel dveře, uslyšel jsem z kuchyně hlasy.
Že by spolu něco řešili?
Taishi
„Běž si za otcem… Však jsi jeho pes, ne? Táhni!“ strčil jsem do něj a on se jen usmál.
„Ano… Tvůj otec je skvělý, ale tobě bych rád ukázal, kdo je tu pánem,“ olízl si rty a strhl mě zpátky na místo.
„Jdi do hajzlu, ty sráči!“ štěkl jsem po něm a jednu mu konečně ubalil.
Chytil se za pusu a ještě víc se usmál.
„Fajn… Myslím si, že brzo dolezeš sám. Nikoho nebavíš, a už vůbec ne doktora. Ale rozhodně na píchání budeš dobrej, jinak… O bráchu se ti rád postarám.“
„Ty sráči,“ rozběhl jsem se proti němu a rozpřáhl se, abych ho praštil.
Zastavil mi ruku těsně u své tváře a odhodil mě stranou. Jen stál a díval se na mě, jako kdyby přemýšlel nad tím, co mi udělá.
„Jen se ho dotkni a já se postarám, aby tě už nikdo nehledal,“ naštvaně jsem po něm prskl a kopl ho do nohy.
„Vůbec nic o něm nevíš, a to on se o tebe bojí. Nestojíš za to. Nikomu!“ řekl ještě, než se vydal ke dveřím ven.
Ayano
Stál jsem vedle dveří a poslouchal jejich „rozhovor“.
A nic z toho, co jsem slyšel, se mi nelíbilo. Potichu jsem se vytratil na chodbu a rychle vyšel ven před ordinaci. Je minimálně o hlavu vyšší než já, ale vážně mě naštval.
Počkal jsem u jeho auta, dokud nevyšel ven.
„Mladému pánovi jsem to předal,“ usmál se na mě, jen co ke mně došel.
„Spal? Nebo jste spolu mluvili?“ optal jsem se ho, jako by se nic nedělo.
„Spal, tak jsem ho nerušil,“ ušklíbl se a sklonil se, aby si otevřel dveře od auta.
Na tuhle chvíli jsem čekal.
Moje ruka, zatnutá v pěst, ho udeřila do brady. Dveře od auta jsem prudce otevřel a i s nimi jsem ho sundal k zemi.
Nečekal to. Nebyl na tohle připravený a tenhle moment překvapení mi hrál do karet. Rychle jsem se sehnul a ještě jednou mu pro jistotu vrazil pěstí, až mu cvakly zuby o sebe a jen otřeseně zůstal ležet a zírat na mě.
„Jestli nevíš, jak se máš chovat v cizím domě, naučím tě to. Navíc jsi vztáhl ruku na mladého pána. Varuji tě, zkus ještě něco a budou tě odvážet do nemocnice. A já rozhodně nebudu ten, kdo tě bude ošetřovat.“
Otočil jsem se a rychle odešel pryč, než se vzpamatuje. Pokud by se postavil, rozhodně bych si s ním už neporadil.
„Dohlédni na to, že se tu tenhle odpad už nikdy neukáže!“ křikl jsem ještě na bodyguarda Taishiho, který se tu odnikud najednou objevil a běžel se podívat, co se děje.
Zavřel jsem za sebou dveře a zamknul.
To by bylo. Teď se konečně můžu vrátit domů a naložit se do vany.
Taishi
Tak nějak jsem nevěděl co říct, nebo co dělat. Měl pravdu… Bohužel, měl skoro ve všem pravdu. Ale bráchu? Kdo mu dovolil na něj sahat? Na něj? Tohle mi fakt vadilo… Hodně… Tak moc, že jsem měl co dělat, abych za ním nevyběhl ven a nerozmázl ho po chodníku.
„Kurva… Sráč jeden!“ naštvaně jsem se zvedl ze země a přešel i s nově nalitým džusem k sedačce.
Sedl jsem si a upil trochu ze skleničky. Jenže nálada se mi nezlepšila a vše se ve mně nepříjemně sevřelo. Pustil jsem televizi, abych měl aspoň nějakou zábavu. Neměl jsem teď chuť kreslit a ani by to moc s tou rukou nešlo.
„Měl pravdu… Vážně jsem k hovnu. Jen mě ojet, jo… To je ono…“ naštvaně jsem bouchl do sedačky.
Přitáhl jsem si kolena k tělu a opřel si o ně bradu. Jen jsem se díval před sebe a doufal, že na mě spadne třeba meteorit.
Ayano
Vešel jsem dovnitř a zamířil rovnou za zvukem televize.
„Děje se něco, Taishi?“ zastavil jsem se u sedačky. „Donesl ti ty věci? Ukážu ti, kam si je uložíš.“
Svlékl jsem si plášť a hodil ho přes sedačku.
„Ale potřebuji se nejdříve umýt.“
Posadil jsem se na chvilku vedle něj a pohladil ho po zádech.
„Ještě jedna věc. Budeš mít nového doktora. Zítra přijede a převezme si tvoji zdravotní kartu. Rád by se na tebe i podíval.“
Taishi
Škubl jsem sebou, když jsem ho najednou uslyšel vedle sebe promluvit. Jen jsem se pootočil, abych na něj líp viděl a zůstal v té stejné pozici. Jenže…
Najednou ty jeho slova… Moje srdce snad prasklo, protože to, co řekl, znamenalo jen jedno. Už se rozhodl.
„Co? Nový? Proč? Co jsem udělal?“ byl jsem v šoku a nechápal, proč už on nebude můj doktor.
„Má vůbec o tebe někdo zájem?“ prásk, první rána dopadla na moje záda.
„Nestojíš za to. Nikomu!“ druhá rána.
Vše mi došlo a dávalo to smysl.
„Aha… Rozumím. Půjdu se převléct, nebo mám zůstat nahatý? Záleží na tom, jak mě on potřebuje. Jděte všichni do hajzlu. I já vím, jak vás seru… Tak bude lepší, když zmizím, ne?“
Naštvaně jsem se zvedl, protože to právě ve mně explodovalo a zamířil si to do pokoje. Bylo mi jedno, že ještě není převlíklá postel, ale když mě i on odepsal, proč se starat, ne? Zítra odejdu. Ne… ještě dneska.