Vzteklý pes - Kapitola 4

Vzteklý pes - Kapitola 4

Ayano
„Říkáš dost, ale nejsem si jistý, jestli tvé tělo souhlasí s tím, co řekla pusa,“ zadíval jsem se mu přímo do jeho rozespalých očí.
Přesto se však mé prsty na jeho penisu zastavily. Vytáhl jsem ruku z jeho prádla a popadl ho za obě ruce a přitiskl mu je vedle hlavy k matraci.
„Něco se ti nelíbí? Před chvílí ses choval jinak,“ nahodil jsem jeden ze svých úsměvů, který používám málokdy. Značil blížící se nebezpečí…
„Víš, možná vypadám jako klidný a vyrovnaný člověk. Ale nikdy nevíš, co se v druhém skrývá. Měl by ses mě začít bát,“ pevně jsem ho držel za zápěstí. „No, ale že jsi to ty, můžeš si vybrat. Připoutám tě tady k posteli, nebo tě prostě budu celou dobu držet. Víš, říkal jsem ti přece, že se v noci často budím.“
Dolehl jsem na něj. Yukata se rozprostřela kolem něj a já se o něj otřel svým odhaleným tělem.

Taishi
„To, kurva, vím i bez tebe, že se to mýmu tělu líbí. Kurva… Fakt mě sereš, Ayano!“
Naštvaně jsem vyjel hlavou víc dopředu a cvakl těsně u jeho tváře zuby.
„Taky tě můžu pokousat, ale to by se ti líbilo co? Ty starej prasáku! A jako že bych se tě měl bát? Vážně? Copak mi můžeš udělat? Hmm…“
Tentokrát jsem se už stočil a kousl ho do zápěstí. Jenže jsem to nedal… jeho nahé tělo, které se válelo po tom mém a ta vůně, když byl ještě cítit vykoupáním, to nešlo zastavit. Olízl jsem mu to místo, kam jsem ho kousl a pak se vzpurně pánví otřel o jeho rozkrok, aby cítil, jakej zkurvenej problém mám. Že jsem na něj nažhavenej, jak žehlička na prádlo.
„Tak ukaž, co se v tobě skrývá, ty šmejde,“ pousmál jsem se a provokativně se na něj díval.

Ayano
Přechytil jsem si Taishiho do jedné ruky a druhou se natáhl pro pouta. Neptal jsem se na nic. Nedával jsem mu už na výběr. Během chvilky byl připoutaný k posteli stejně jako odpoledne. 
Klekl jsem si mezi jeho nohama a zadíval se na něj. 
„Chceš vědět, co se ve mně skrývá? Tohle…“ chytl jsem lem yukaty a svlékl si ji. Chvíli jsem nad ním nehybně klečel a jen ho propaloval pohledem.
Stáhl jsem mu prádlo, aniž bych se zeptal na svolení a triko jsem mu vytáhl přes hlavu a nechal ji viset na jeho rukách.
Sklonil jsem se nad ním a svými rty se pohyboval v milimetrové vzdálenosti od jeho pokožky. Úplně jsem cítil to horko a vzrušení, které z něj sálalo.
„Říkal jsem ti, že mě můžeš kousnout pouze, pokud ti to dovolím,“ kousl jsem ho nečekaně do bradavky. 

Taishi
„Kurva…“ zaklel jsem a úplně v transu pozoroval jeho tělo.
Ani omylem jsem netušil, že má tak pěkné tělo. Vypracované, svalnaté, sice malé, ale nádherně tvarované. Jeho snědší pokožka a hlavně… Byl prostě nad moje žebříčky. Úplně se vymykal tomu, na co jsem mohl kdy jen dosáhnout. Stan byl pěknej a já si vždy vybíral hezký kluky, ale on… Nemohl jsem z něj spustit oči.
Zhluboka jsem dýchal a snažil se jen na moment dotknout jeho rtů, abych ho cítil mnohem víc.
„Kurva… Ayano, ty magore!“ nahlas jsem zařval, když mi stiskl mezi zuby bradavku.
Bylo to tak… Bolelo to a zároveň mě to strašně vzrušovalo, až jsem měl co dělat, abych si ho nohama hned nepřitáhl na sebe. Propnul jsem se do luku a nechal to v sobě všechno proudit. I kdyby to dneska bylo jen jednou, tak tohle muselo proběhnout celý.

Ayano
Usmál jsem se, když Taishi vykřikl. Vztekal se, ale bylo mu to houby platné.
Zakousl jsem se mu i do druhé bradavky, chvilku ji podržel mezi zubama a pak ji podráždil špičkou jazyka.
 Musel jsem se rukama opřít a mírně nadzvednout, aby se o mně už neotřel ani kouskem svého těla. Postupně jsem postupoval níž. Stejně jako před chvíli, jen nepatrný kousek od jeho pokožky. Mohl cítit můj dech na svém těle, avšak rty jsem se ho nedotkl ani trochu. Sem tam jsem se mu mírně zakousnul do kůže na břiše a na boku.
„Tak magore, říkáš?“ několikrát jsem mlaskl v náznaku nesouhlasu.
Sehnul jsem se k jeho nohám. Roztáhl jsem mu je a kolena přitiskl k matraci. Tentokrát už jsem se ho dotkl. Jazykem jsem tvořil vlhkou čáru od kolene po jeho stehně. Když jsem byl kousek od jeho rozkroku, zakousl jsem se mu do vnitřní strany stehna. Jemné opatrné kousnutí, ale dost efektní.

Taishi
Byl jsem úplně mimo a šílel z toho, jak se mi jeho dech pohupoval po pokožce. Nemohl jsem ani klidně dýchat, jak moc rychle se mi nadzvedával hrudník. Můj penis už byl naprosto naběhlý z toho jeho dráždění. Bylo to pro mne úplně nové, takhle se ke mně ještě nikdy nikdo nechoval. Nevěděl jsem, jak se ještě víc prohnout, abych už konečně cítil jeho. Ale...
„Auuuu... to fakt bolí ty... Do prdele... Ayano," kousl jsem se do rtu, abych mu neřekl, jak jsem z něho v háji a co se mnou dělá.

Ayano
Tohle všechno Taishiho dráždění vyvolávalo čím dál větší vzrušení i u mne. Když jsem viděl, jak krásně reaguje… Jak je jeho tělo roztřesené a kouše se do rtu, aby zabránil svým vzdechům. Hrdost do posledního dechu…
Stejně jako na první noze jsem pokračoval i na druhé. Ústy jsem se dostal až k jeho chloubě, která byla tak pevná, že to snad už ani víc nešlo. Když jsem se jí jen lehce dotkl rukou, hned mu unikly první kapky a krásně se leskly na jeho špičce.
Stáhl jsem mu předkožku, až se odhalil jeho pěkně zabarvený žalud a hned olízl jeho sametový povrch.
S chutí jsem si s ním hrál, olizoval ho, schovával ho ve svých ústech. Dráždil jsem ho na špičce i po celé délce. Pohrával jsem si s jeho varlaty a sem tam se prstem otřel o jeho dírku.
Už jsem cítil, jak sebou jeho penis začíná cukat…
Zastavil jsem se a pevně ho stiskl u kořene. Narovnal jsem se do kleku a rozhlédl jsem se kolem sebe.
„Tak nevím… zapomněl jsem na gel. Máš nějaký, nebo můžeme jet na sucho? Tobě přeci trocha bolesti nevadí, co?“

Taishi
To bylo tak neskutečné, že jsem se cítil jak ve snu. Tohle… Takhle… Možná to nebylo poprvé, co mi takhle někdo dopřával rozkoš, ale určitě poprvé s někým, koho miluji. Byl to naprosto jiný level. Nechápal jsem jak, ale naprosto jsem se mu podal. Bylo to pro mě jako být v ráji. Jeho kousání… Lízání… Klidně si mě mohl vzít a neptat se, ale on to musel zkurvit…
„Sráči! Je… Je v šuplíku, ale radím ti, mi nepouštět ruce…“ i když jsem mluvil přerývavě, stejně jsem ho provokoval.
Chtěl jsem ho… Chtěl jsem ho sakra hluboko. Ať to klidně bolí… Nemusím se ani zítra postavit, ale potřebuji to… Jeho.

Ayano
„Víš co? V té tmě se to špatně hledá a nechce se mi rozsvěcovat lampu.“
Vytáhl jsem se po jeho těle nahoru a cítil, jak mi přitom jeho tvrdost dělá vlhkou cestičku na břiše až k mému rozkroku. Naše penisy se o sebe otřely a já s uspokojením vydechl.
„Možná mi to bude stačit takhle,“ začal jsem se o něj otírat. Opřel jsem se o loket vedle jeho těla a druhou rukou ho chytil pevně za bradu.
„Víš, nemám v úmyslu ti ruce ani pouštět, takhle se mi to líbí víc.“
Donutil jsem mu pootevřít pusu a hned se dovnitř vecpal jazykem. Líbal jsem ho… Potřeboval jsem ochutnat tu jeho chemii. A chvění v mém těle, které bylo čím dál intenzívnější, mi napovědělo, že opravdu jsem se nemýlil. Dokázal mě tenhle kluk pěkně štvát. Ale přitom…
Pustil jsem mu bradu a stáhl jsem ruku dolů. Jen nepatrně jsem ho prsty pohladil po boku, po tříslech, abych vzápětí dva zasunul do jeho pevného zadečku a naučeným doktorským pohmatem zaútočil na jeho prostatu.

Taishi
Bože… To je hroznej šmejd. Vážně mě musí ještě víc trápit? Proč ho do mě prostě nenarve a ať se klidně roztrhnu, aspoň mě to konečně naučí nikoho nemilovat. Fakt jsem v hroznejch sračkách…
„Ty… Šmejde… A… Ach… Hn… Hmmm… Ach… Kurva… Ayano… Víc ty parchante!“ už jsem to nedával.
Moje sebekontrola, která zatím fungovala u všech, najednou naprosto selhala. To, jak se mě dotýkal uvnitř a otíral se o ten pitomej hrbolek, kterej mě dostával úplně někam do neznáma, to mě naprosto pohltilo. Jak posedlý jsem se začal propínat proti jeho prstům, aby byl hlouběji a nenechával mě prázdným. Tak silné horko mě zaplavilo každou část těla a já ztrácel naprosto soudnost.
Ale… Blbej polibek… Ten zasranej polibek… Nikdy jsem se nedostal na takový dno, jako budu po tomhle dni a nejhorší je, že to nebudu mít komu vyčítat, jen sám sobě.
Cítil jsem tu dokonalou chuť jeho jazyka… Otíral jsem se svým jazykem o jeho a proplétal ho s ním, jako kdybych s tím nechtěl skončit. Častokrát mi holky, nebo kluci říkali, že se mnou to bylo nejlepší, že nikdy nic lepšího nezažili a já se jen smál, ale nyní… Poprvé vím, co to je, když je přitažlivost tak silná, že ten druhý naprosto propadne kouzlu okamžiku.
Dychtivě jsem přijímal všechno, co se mnou dělal… Všechno…

Ayano
Ještě chvíli jsem dráždil jeho zadeček a s uspokojením sledoval, jak to prožívá. A to, jak se opřel do toho polibku… Nezdá se to, ale má v sobě tolik vášně… Určitě by byl schopen čehokoliv, jen aby dosáhl svého uspokojení. A určitě ne jednou… Je nabitý tou správnou energií.
Vytáhl jsem z něj prsty a znovu stiskl jeho penis, aby se mi neudělal předčasně. Opřel jsem se o volnou ruku a zadíval se Taishimu do tváře.
„Víc?“ znovu jsem v nesouhlasu zavrtěl hlavou a zamlaskal. „Jsi zlobivý chlapec. Nevíš, že když něco chceš, tak pěkně poprosíš?“

Taishi
„Hajzle… Starej perverzní zmrde… Furt mě jen trápíš… Seru na tebe…“
Byl jsem naprosto vzteklej, když mi najednou řekl, že mám prosit.
Já? Já mám prosit? Vážně? Po tomhle všem, mě vážně rozkazuje, abych prosil?
„Chceš chcípnout, viď, až budu při smyslech,“ vztek ve mně přímo doutnal.
Jenže… Když jsem se víc zadíval do jeho očí a cítil, že mi ten nejlepší orgasmus dá jen tehdy, pokud ho opravdu požádám… Byl jsem v hajzlu!!! Udělal bych cokoliv, abych ho měl.
„Udělej mi to pořádně… Prosím, ty… Ayano,“ všechna hrdost najednou zmizela do odpadní jámy a já myslel jsem na jedno.
Srdce mi už divočeji bít nemohlo a já cítil, jak se každý sval na mém těle nekontrolovatelně chvěje touhou

Ayano
Spousta nadávek…
Jen jsem se na Taishiho díval a na tváři mi hrál úsměv.
Viděl jsem, jak bojuje a jeho hrdost mu dala sakra vysokou překážku. Ale… Řekl to.
Sklonil jsem se k jeho obličeji.
„Když tak pěkně prosíš, tak nemůžu odmítnout,“ zašeptal jsem mu do ucha a pak ho do něj jemně kousnul.
Znovu jsem se narovnal do kleku a přichytil si jeho nohy pod koleny. Natlačil jsem mu je k tělu, záda se mu zakulatila a jeho vyzývavý otvor, který přímo křičel, abych vstoupil, se mi pěkně ukázal. Přidržel jsem si ho jednou rukou a rukou ještě jednou zapátral v jeho nitru.
„Opravdu se mi nechce hledat gel, Taishi, ale jsem doktor, já tě potom ošetřím.“
S těmi slovy jsem se proti němu nastavil a zatlačil. Vklouznul jsem do něj, skoro celý. 
Na moment jsem se zastavil a s krátkými nádechy a výdechy jsem si vychutnával ten úžasný pocit, kdy mě jeho svěrače drtily a jeho teplo mi přitom poskytlo tak nádherné a vřelé přivítání.
„Chtěl jsi víc, dám ti to,“ s těmi slovy jsem si ho opět chytil oběma rukama za nohy a začal přirážet s pohledem vpitým do jeho tváře.

Taishi
Nedával jsem to… Nešlo to… Byl jsem tak v transu z toho všeho, že svět kolem mě zmizel a já vnímal jen jeho. Naprosto polapen… V pasti… Měl mě v hrsti a já mu to dovolil.
„Au… Bolí to… Prosím…“
Na moment jsem se snažil vymanit z jeho sevření, protože byl… Větší? Rozhodně byl jeho penis silnější, než Stanův, který ho měl zatím z mejch bejvalejch největšího. Tohle… nebyl jsem na takovou velikost zvyklej a přeci jen… Se Stanem jsem spal asi týden zpátky, takže jsem se dost stáhl. Pevně jsem ho sevřel a snažil se bojovat s tím, abych nebrečel.
Tohle jsem vážně nečekal. Podceňoval jsem svého nepřítele, který mi ukradl srdce.
Ale… Jak jsem ucítil asi třetí, příraz povolil jsem… Uvolnil jsem mu cestu a snažil se víc povolit zadek, abych ho cítil až do konce. Ve chvíli, kdy první brnění projelo mým tělem, věděl jsem, že tohle je to nejskvělejší, co jsem kdy zažil. Skousl jsem si ret a cítil, jak mi znovu naprosto ztvrdl penis, který pod tíhou bolesti na moment ochabl. Docházel jsem na svůj limit… Blahem jsem se proti němu jen propínal, ale nedal jsem mu ani jeden hlasitý vzdech. Nemohl jsem dát najevo, jak moc jsem z tohohle všeho v háji, i když se mi v těle začal rozlévat ten přicházející orgasmus, stále jsem bojoval.

Ayano
Moje tepová frekvence se zvyšovala… To úžasné tření mě rozpalovalo na maximum…
Pustil jsem Taishiho nohy a víc se k němu sklonil. Jen mé boky automaticky dělaly ty kopulační pohyby, které máme vrozené a snad nikdy nad nimi nepřemýšlíme. Prostě, jak se na to jednou vrhnem, nejsme k zastavení.
A já nejsem výjimka. Zvlášť pokud mám pod sebou tak nádherný objekt, který se kouše do rtu a snaží se být zticha.
Ale jeho tělo ho zrazuje.
Se zalíbením jsem celou dobu pozoroval výraz v jeho tváři a vnímal řeč jeho těla. Mé přirážení se postupně zrychlovalo s tím, jak se to blaho rozlévalo mým tělem, a přicházející orgasmus o sobě sakra dával vědět nárazovými vlnami, které se postupně slévaly v jednu velkou. Ta ochromila můj mozek, který naprosto vypnul. Jen jsem nechal všechny ty úžasné pocity proplouvat svým tělem a pod tíhou slasti přivíral oči.
Několik kratších a prudších nájezdů a už jsem se slabým zasténáním plnil Taishiho zadeček svým spermatem.  Snažil jsem se to ustát při vědomí. Ale tenhle sex – poprvé se Taishim, mi skoro vzal veškerou sílu. Poprvé s někým je vždy nejvíc vzrušující…
Jen ztěžka jsem zvedl ruku a chytil jeho penis, abych i mu, i přesto že se snažil celou dobu mlčet, pomohl k jeho vytouženému vyvrcholení, i když mé pomoci bylo potřeba už jen nepatrně.

Taishi
Byl jsem v naprostém rauši. Cítil jsem každé zavadění i otření o mou stěnu. Takhle jsem to vážně s nikým ještě nevnímal. Byl to jen sex… Z mojí strany to teď bylo s každým, ale s ním… Věděl jsem, že to je jen pro tuhle chvíli a jen z mé strany, ale sral jsem na to. Stačil mi tento okamžik, vše šlo stranou.
Moje tělo se propnulo, když jsem ucítil, jak mě jeho horko plní a samovolně se mi rozlévá do těla. Měl jsem co dělat, abych si to mohl užít a přitom se neudělat. Ještě chvíli jsem chtěl, aby byl jen on. Cítit, jak jsem na pokraji a on se ve mně cuká, to bylo naprosto úžasný.
Jeho ruka mě ale najednou pevně sevřela a dvěma tahy mi dopřála tak silný orgasmus, že jsem se v mírné křeči propínal jak luk. Už jsem se nekontroloval. Sperma se pumpovalo z mého těla ven a já hlasitě a slastně zasténal.
Potom jsem dopadl zcela vyčerpaný zpět na matraci a hlasitě oddechoval, jako kdybych právě zdolal Mont Everest. Dokonalá extáze okupovala moje tělo… Byl jsem…. Byl jsem… V prdeli.

Ayano
„Je tak vzrušující tě slyšet,“ sklonil jsem se znovu k Taishimu a za odměnu mu věnoval další polibek.
Přestal jsem se hýbat a dolehl na jeho tělo a zabořil jsem prsty do jeho vlasů. Užít si aspoň na chvíli jeho horkost, jemnou pokožku bez jediné chybičky. Co na tom, že jsme k sobě přilepení jeho dávkou spermatu, která snad neměla konce.
Jeho jazyk se lehce otíral o ten můj a já vážně začal i přes ten příjemný pocit, uvažovat, že jsem ho nejspíš rozbil. Ale jak moc, to se teprve ukáže. Nejspíš mi, hned jak to půjde, skočí do úsměvu. Ale čert to vem. Teď jsem se cítil opravdu moc dobře.
Tolikrát jsem si představoval jaké to s Taishim bude. Tolikrát jsem se musel držet zpátky, když jsem ho jako doktor prohlížel, zatím co ostatní mužská těla, a že mi jich pod rukama prošlo hodně, mě nechávala chladným.
A teď ho tu mám pod sebou. Mé představy vzaly za své. Skutečnost byla daleko lepší.
Přestal jsem po chvilce Taishiho líbat a hladit.
Opatrně jsem se z něj vysunul, i když na opatrnost teď už asi bylo pozdě. Pohladil jsem jemně jeho podrážděné místo a penis.
„No, první vzbuzení a snad poslední,“ řekl jsem s úsměvem.
Natáhl jsem se pro yukatu a z kapsy vytáhl klíček a odemkl mu pouta. Jemně jsem promasíroval jeho zápěstí a teprve, když jsem si lehl vedle něj, pustil jsem ho. 
„Promiň, že jsem tě vzbudil. Ale jsem už ospalý. Dobrou noc,“ jako by nic, jsem přehodil přes nás deku, jednou rukou ho objal kolem pasu a zavřel oči.

Taishi
Chtěl jsem něco říct. Cokoliv… Vynadat mu… Bejt zase sprostej… Poslat ho do prdele… Praštit ho…
Ale vše by byla jen lež. Veliká a nic neřešící lež.
Prostě jsem si tohle všechno užíval a nemohl jsem nic namítat. Na konci mě líbal a teď mě drží v náruči. Byl to prostě dokonalý akt.
Nemohl jsem ani říct, že to byl jen sex, protože pro mě nebyl. První milování, i když bolelo jak prase… Bylo naprosto zničující… Uspokojující… Vášnivý… Úžasný… Nepřekonatelný.
Prostě jsem se schoulil do klubíčka a zády se opřel o jeho hruď. Ty zasraný ruce, který nesnáším ze všeho nejvíc, jsem pevně chytil a přitiskl si je ještě víc kolem pasu. Potřeboval jsem ho takhle cítit… Jen pro tentokrát a asi naposled, ale musel jsem to mít. Aspoň jednou.

Ayano
Taishi zřejmě neměl sílu mě zmlátit nebo mě aspoň seřvat. Držel mě za ruce a jen ležel.
Stejně jako já. Tohle jsem si přál už takovou dobu a teď jsem to měl.
Jenže…
Co bude ráno, až se vzpamatuje a uvědomí si, co se vlastně teď stalo?  
Zase ten stejný boj…
Ale pro teď… Držel jsem ho, on držel mě a jen se na mě tiskl. Všude bylo naprosté ticho a tma.
I přes to všechno, co se mi honilo hlavou, jsem nakonec začal pravidelně oddechovat a netrvalo dlouho, spokojeně jsem usnul. 

Taishi
Byl jsem z toho všeho zmatený a hlavně unavený. Srdce si už jen příjemně bouchalo do taktu, ale tělo nepřestávalo být citlivé na každé otření jeho kůže o tu mou. Věděl jsem, že ráno to bude jiné... Zase se probudím jako mé staré já a to už jen proto, že mu nemůžu ukázat, jak moc mě zničil. Jenže... Teď bylo teď... Všechno šlo stranou, když jsem cítil jeho příjemnou vůni a poprvé i teplo, které se mi propalovalo do kůže. Takhle jsem s nikým nespal... V náruči a naprosto důvěřivý. Promnul jsem si pravé zápěstí, které mě hodně bolelo od toho, jak mě škrtily pouta.
Ale stejně jsem nic neřekl... Bál jsem se, že vše zase poseru a tohle skončí dřív, než si to stihnu  zapamatovat.
Nakonec jsem usnul...
Spalo se mi tak dobře, že jsem neslyšel budík. Bohužel se ale nedalo přeslechnout neustálé zvonění telefonu a venkovního zvonku u dveří.
„Všichni chcípněte! Kurva..."
Prudce jsem vstal, ale zadek mě překvapivě bolel víc, než bych čekal. Pomalu jsem sundal Ayanovu ruku ze svých boků a hodil na sebe aspoň triko a trenky. Naštvaně jsem došel ke dveřím, které jsem hned otevřel.
„Co tu chcete? Hovada... Takhle brzo ráno?" ještě rozespale jsem na ty vetřelce křičel.
„Milej jako vždy. Jak brzo... Hned se obleč a jdeme do školy, je čas." okamžitě mi to vrátili zpátky a vecpali se do dveří.
„Dnes na to seru, nikam nejdu," prskl jsem a cpal je zase ven.
„Ale... Nejsi nějaký neklidný? Máš v pokoji kurvičku? Nebo toho chlapa?" jeden z kluků už nakukoval do pokoje.

Hned jsem mu práskl dveřmi před nosem a ukázal jim na kuchyni.
„Dejte si z ledničky, co chcete. Hned jsem u vás, jen se osprchuji. A hlavně... Nic vám do mýho soukromí není! Nebo tu chce někdo chcípnout? A že v týrání se vyznám, že?"
Ihned couvli a zamířili do kuchyně. Oddechl jsem si a zalezl do pokoje. Jen jsem po očku zkontroloval spícího Ayanu a dal mu rychlou pusu, abych ho nevzbudil. Bylo vážně kurevsky brzo. Fakt mě srali tím, že mě tahali do průserů, a že tohle byl zase nějakej jejich stupidní plán, jak se po ránu zabavit.
Potom jsem šel do sprchy a konečně ze sebe smyl zaschlé zbytky našeho uspokojení.
Sráč... Byl tak dobrej...

Ayano
Slyšel jsem budík i vyzvánění telefonu a domovního zvonku. Někdo byl pěkně neodbytný a dokonce to donutilo i Taishiho vstát. No, není tu žádné služebnictvo…
Jen mě se nechtělo moc vstávat. Tak jsem se jen víc přikryl a vzápětí zase usnul. Probral mě až zvuk z koupelny.
Pomalu jsem vstal a protáhl se, abych se trochu rozpohyboval a pak si na sebe oblékl yaukatu. Prošel jsem koupelnou do svého pokoje, zahrabal ve své lékařské kabele a pak se vrátil do koupelny. Chvilku jsem se díval, jak se Taishi upravuje a že to byl krásný pohled na jeho tělo. Klidně bych se tak díval třeba hodiny. Jenže jeho mírně pokroucený postoj o něčem vypovídal. Zřejmě jsem to v noci trochu přehnal.
„Dobré ráno, Taishi. Sice ještě nemám ordinační hodiny, ale pro tebe udělám výjimku. Říkal jsem přece, že tě ošetřím. Tak nastav…“ ukázal jsem mu mastičku, kterou jsem držel v ruce. „Nebo to zvládneš sám? Já si zatím půjdu uvařit do kuchyně čaj,“ dodal jsem, maje na paměti jeho nepřekousnutelnou hrdost.
Položil jsem mastičku na umyvadlo a zamířil jsem ke dveřím. 

Taishi
Málem jsem rozflákal to zrcadlo před sebou, jak moc jsem se lekl, když vedle mě promluvil.
„Kreténe... Vážně budu mít infarkt, a ty za něj budeš moc stejně jako za mou bolavou prdel."
Chňapl jsem po mastičce, kterou položil na umyvadlo a pomalu si malou část toho krému namazal na i do análu. Konečně se bolest trochu utišila a já si na sebe oblékl školní uniformu. Jen kravatu jsem si neuvázal, protože mě něco vyrušilo.
„Hej, Tai. Co to tu máš za starouše? No, ale je to kus pořádnýho matroše," křikl jeden z kluků na mě.
Úplně ve mně zatrnulo. Nějak jsem asi neslyšel, kam jde. Vyběhl jsem ve sprintu z pokoje a stihl tak akorát Kaie, jak mu prsty chce zajet pod Yukatu na hrudi. Prudce jsem ho od něj odstrčil a stoupnul si před Ayana sám.
„Nesahej na něj, nebo tě zabiju! Je můj!" byl jsem jak smyslů zbavený.
A kurva...
Najednou mi došlo, co jsem řekl a dal si rychle ruku před pusu, jak jsem cítil menší horko v tváři. Z posledních sil, jsem pobral zbytek rozumu a vhodil kluků, batohy do ruky, abychom už vypadli.
„Jdeme!" štěkl jsem po nich, když jsme mířili ke dveřím.
„Přeci by ses na mě nezlobil? Proč jednou nenastavíš mě? Víš, že by ses měl jak princezna. To co ti dám já, to ti nikdo nedá," Kai mi položil ruku kolem ramen, tak, jak to s oblibou dělal pořád.
„Protože bys nebyl můj kámoš," odsekl jsem a sehnul se pro batoh, který ležel na zemi u mého pokoje.

Ayano
Stihl jsem dojít jen na chodbu a cestu mi zastoupil důvod ranního vyrušení. Ale podle toho, co se ozývalo z kuchyně, tak nebyl jediný. 
Mladej mi zastoupil cestu, vyzývavě se na mě díval a řval přitom na Taishiho. Jen jsem v klidu stál a čekal, co bude dál. 
Taishi náhle vyběhl z pokoje a postavil se mezi nás. Teda vážně překvapil. Počítal jsem s čímkoliv, ale tohle jsem nečekal. Takže jsem jeho? A kdy na to přišel, když mě neustále častuje urážkami a vším možným? Opravdu mě tahle reakce ale překvapila. 
„Ano, jsem jeho... doktor," usmál jsem se na kluky. 
Když si Taishi šel pro školní batoh, popošel jsem k tomu mladýmu a zastavil jsem se těsně před ním. 
„Tak tenhle starouš by tě s přehledem strčil do kapsy. Nevydržíš ani jedno kolo," zašeptal jsem mu do ucha a pak se oddálil. 
Ještě jsem se otočil na Taishiho. 
„Přijď za mnou po škole potom do ordinace. Musíme se někde zastavit a je to důležité." 
V klidu jsem se potom otočil a odešel. Lepší bude, když se převleču a osprchuji, než půjdu do kuchyně. Už po cestě jsem si sundával yukatu a zamířil rovnou do sprchového koutu. 

Taishi
AU... Tak pěkná reakce, to jsem musel uznat. Po takovým sexu zcela tvrdě a suše řekne, že jsem jeho pacient. Fajn...
Zhebni Ayano a ať ti přitom upadne.
„Jo, je to můj... doktor. Udělá vám zajisté kvalitní prohlídku, na to je nejlepší, že?" vrátil jsem mu ostrou odpověď.
Nasral mě. Byl jsem vážně naivní. Nic se nezměnilo... Chladný postoj doktora...
Potřeboval jsem se vybít... Kurevsky a tvrdě někomu rozmlátit držku, až bude žadonit, abych toho nechal.
„Důležité? Tak možná pro tebe," strčil jsem do něj, aby viděl, jak moc naštvaný jsem.
Vyšel jsem z domu, ale než mě následovali kluci, tak jsem viděl Kaie, jak něco Ayanovi říká a přitom se mu vysmívá do tváře.
„Kai!" štěkl jsem po něm a on hned došel za mnou.
„Copak jsi potřeboval? Už jsem u tebe, já nejsem tvůj doktor, ale prohlídku ti klidně udělám," usmál se a pohladil mě po zadku.
„Nech si zajít chuť," odhodil jsem jeho ruku a křápl s dveřmi, až se málem vyvrátily z pantu.
„Já vím, jen tě provokuju, ale možná i někoho jinýho," zasmál se Kai nahlas a postrčil mě k připravenému autu jeho otce.
Kaiova rodina byla fakt bohatá a patřila také pod Yakuzu. Znal jsem ho od dětství, tak jsem mohl s určitostí říct, že na kluky rozhodně není. Sice ženský střídal jak ponožky, ale do mužskýho zadku nikdy nešel.
Jeli jsme přímo ke škole. Zrovna dneska byl nejlepší den na to, abych se vybil z podoby. Před školou v malém parčíku na nás čekala parta kluků z druhé školy. Nijak mě to nepřekvapilo, častokrát si chtěli vyjasnit, kdo je tu pánem, ale my zatím stále vyhrávali.
Bitka na sebe nedala dlouho čekat... Jeden z těch kluků vzal Kai po hlavě, a hlavně zezadu pálkou, až zavrávoral a málem šel k zemi. Ale nebylo to tak hrozný, zvládl mnohem větší perdy, na to měl tu mozkovnu prázdnou, aby se mu tam něco poškodilo. Ihned jsem vypálil tomu klukovi pěsťovku a začal se s ním prát. Rozpoutala se pořádná bitka, ze které nikdo neměl vyjít bez zranění, ani já ne.

Ayano
V klidu jsem umyl a oblékl. Budu se muset potom převléct. Ještě že mám ordinaci ve svém domě. Je to pohodlnější i vzhledem k tomu, že jsem pořád při ruce.
Než jsem odešel, zastavil jsem se ještě v malém domku vzadu v na zahradě. Věděl jsem, že tam někdo bude. I když služebnictvo odešlo, ochranka vždycky zůstává. Řekl jsem jim, že odcházím a dům zůstane minimálně do odpoledne prázdný. 
Do ordinace jsem dorazil necelou hodinu na to. I přesto, že se už blížilo k osmé hodině, zatím nikdo nepřišel. Jen sestřička mě čekala s úsměvem a nachytanou snídaní.
„Dal bych si dneska kafe,“ trochu jsem upil čaje, ale pak jsem hrnek odsunul.
„Perná noc?“ podívala se na mě se zájmem.
„No, dalo by se to tak říct.“
„Kde jsi spal?“
„V sídle Hasegawa.“
„Byl tam nějaký problém? Já jen, že jsi mě nevolal,“ zastavila se u stolu a položila přede mne hrnek horkého kafe.
„Věř mi, že u toho bys nechtěla být,“ usmál jsem se na ní a ještě poděkoval za kávu.
„Co? A s kým prosím tě jsi…“
„Neptej se,“ mávl jsem rukou a začal konečně snídat. Nejvyšší čas, než se mi sem nahrne někdo s rozbitou pusou nebo kudlou v zádech.

Taisho
„Máš to rozbitý a ty taky… Kurva… Nesahej si na to, Kai! Fakt jak malej,“ lítal jsem od jednoho vola k druhýmu a aspoň jim dával základní ošetření.
Bohužel to u Kai bylo na šití a u druhýho to vypadalo na zlomený žebro. O druhý partě se nedalo ani mluvit. Dva kluci byli dost dobitý a ti další zdrhli. Super… Byl jsem máma pro všechny, i když bych jim nejraději zakroutil krkem. Kai už zavolal řidiči a jediná možnost, při který nehrozily průsery, byla bohužel Ayano. Navigoval jsem k němu do ordinace a nakonec pomohl i ty kluky dovléct až k němu.
„Než mě začneš poučovat, tak je sprav… Prosím,“ protáhl jsem poslední slovo a dal si záležet, abych se mu ani jednou nepodíval do očí.
Skrýval jsem poctivě pravou ruku, kterou mi jeden z nich pořezal a stáčel hlavu na levý bok, aby nebylo vidět natržené obočí. Fajn bylo, že se trefil do tý jizvy, takže to další jizva nebude, jen se roztrhla ta stará.
Neměl jsem chuť s ním mluvit a už vůbec ho vidět, ale co se dalo dělat. Stejně mu na mě nezáleželo tak co? Mohl bych mít třeba v břiše kudlu a on by mi to jen ošetřil a poslal domů. Sráč jeden.

Ayano
Tak jsem si maloval klidný den. Ale skutek utek. Netrvalo dlouho a před ordinací zastavilo auto. Během chvíle se mi do ordinace nacpali čtyři lidi a minimálně dva z nich potřebovali akutně ošetření.
„Myslíte si, že lidské tělo je dětská skládačka?!“ pustil jsem se do nich, jen co jsem je viděl. „Že je to jen tak udělat průser a pak přijít sem a říct: Dej mě do pořádku? Kdo si myslíte, že jsem? Čaroděj?“ začal jsem nadávat.
Seřval jsem je všechny. Ne proto, že přišli za mnou dobití, ale proto, že tohle bylo určitě zbytečné.
„Chci slyšet důvod, proč jste se rvali. Pokud mi neodpovíte, ošetřím vás, ale budete si to pamatovat víc, než tu vaši hloupou rvačku. A Taishi vám může potvrdit, že nelžu. Tak co?“
Přešel jsem ke klukovi, kterého jsem neznal, ale vzpomněl jsem si, že byl ráno u Hasegawů v sídle. Se setřičkou jsem mu pomohl svléknout potrhanou košili a začal ho opatrně prohmatávat.
„Tak tohle se musí zkontrolovat na rentgenu. Je už na pohled jasné, že máš zlomené žebro, ale musí se předejít komplikacím. Pokud bych ti bez rentgenu měl říct, jak na tom jsi, musel bych ti rozpárat břicho. Zlomenina žebra nejen že bolí a dlouho se léčí, ale je ohrožena plíce nebo slezina. V tvém případě spíš to druhé.“
Přešel jsem ke stolu a hned volal do nemocnice známému, který se o něj postará. S řidičem jsme mladýho naložili do auta a ten s ním hned odjel.
„Tak a teď vy dva,“ ukázal jsem tomu druhému na lehátko. „Jak se jmenuješ? A mimochodem – čekám ještě na vaší odpověď,“ pohlédl jsem na moment k Taishimu. „Nebo chcete, abych vám ty rány šil bez umrtvení? Dobře vím, Taishi, podle fleku pod tebou, že taky potřebuješ ošetřit. Takže poslouchám,“ sedl jsem si na stoličku vedle lehátka a s rukama zkříženýma na prsou čekal odpověď.
Sestřička jen stála vedle mě a s úsměvem se dívala z jednoho na druhého.

 

Kapitola 4

Wau

Yoko | 15.10.2016

Tak to bylo něco, všechny 4 kapitolky jsem hltala písmenko po písmenku a ještě teď se usmívám jak blbeček :-D ... tohle bude ještě horké tak díky za skvělí začátek mého návratu :-)

Re: Wau

topka | 16.10.2016

Jsme rády, že jsme tě potěšily. Taky tě vítáme zpátky. :) Těch dílů bude ještě dost a doufáme, že se budou líbit i dál. Děkujeme :)

Re: Re: Wau

Yoko | 16.10.2016

To dozajista budou :-) jste holky šikovný ... A já děkuji vám ^.^

....

zuzka.zu | 15.10.2016

no pááááni.... tak sa do toho konečne opreli :) .... ehm.... tak ale to naťahovanie medzi nimi dvoma je super.... som zvedava kedy si to vyjasnia.... zlatíčka....dikiiiiiiiiii

Re: ....

topka | 16.10.2016

Jojo, opřeli a s plnou vervou. :D Ale tak potom to ráno - no dalo se to čekat, když tam vpadli Taishiho kamarádi. :) Uvidíme, jak to natahování mezi nimi bude vypadat dál. :) Děkujeme Zuzi za kometík. :)

Re: Re: ....

zuzka.zu | 16.10.2016

myslím, že si toho ešte dosť užijú :)

:3

Ája | 15.10.2016

Skvěléééééé...tak konečně se Taishi dočkal a Ayano vlastně taky :D.Teďka se to však vrátí zase do normálu, kdy si budou zase jen nadávat a házet na sebe nenávistné pohledy že.:( Paličáci oba dva! Těší se na další díl.

Re: :3

topka | 16.10.2016

Pravda, kluci se dočkali :) Ale jak píšeš - vrátí se to normálu? Nebo to něco mezi nimi změní? Nebo vážně budou mezi sebou dál válčit? :) Paličác? hi hi hi ... Jak se to vezme. :) Děkujeme za komentík. :)

Přidat nový příspěvek