Taishi
„Tss…“ mlaskl jsem nahlas, protože mi to přišlo fakt rajcovní.
Tak nedělali jsme to nějakou chvilku, pár slov mi staví i chlupy na prdeli, jak jsem nadrženej.
„Fajn,“ odpověděl jsem, a ještě omyl a uklidil nádobí.
To, aby tu byl pořádek a on zase neprudil s hadrem a neuklízel za mnou.
Došel jsem pro cestovku a batoh, v kterém jsem měl i uhly a skicák, protože farma byla ideální na kresbu a došel zpět za Ayanem.
„Můžeme,“ vykročil jsem z bytu a s úsměvem se na něj podíval.
„Chtěl bych si tě zase namalovat,“ řekl jsem a políbil ho na tvář.
Ayano
Nechal jsem Taishiho, ať uklidí, a ještě si zkontroloval lékařskou kabelu. Mám ji v pohotovosti sebou vždycky.
A taky, když jsem se zabral do něčeho jiného, aspoň jsem nekontroloval, jak Taishi uklízí. Beztak by byl zas naštvaný, že po něm něco přerovnám. Asi bych toho měl nechat, nebo mi ještě uteče kvůli tomu, že po něm ještě uklízím i uklizené.
Mieko jsem tentokrát vynechal, už v ordinaci jsme si řekli všechno potřebné.
„A stačí ti jen hlava? Nebo zas holé ramena?“ připomněl jsem mu jeho první malování mé osoby podle skutečné předlohy. „Nebo rovnou celé tělo nahé, protože budeš potřebovat na kreslení čistou linii bez oblečení?“
Naházel jsem tašky do kufru a než jsem nastoupil, ještě jsem si Taishiho přitáhl pro polibek.
„Už to vidím, pěkně na pastvině, mezi krávami, hezky na dece celý nahatý, ty přede mnou v pozoru a se skicákem v ruce.“
Taishi
„Jo a na tvým těle si zastepuje naštvanej bejk, že?“ usmál jsem se a polibek mu opětoval.
„Nahej… Celej nahej… Nechci ani trenky a já… Tě budu kreslit taky nahej…“ zasmál jsem se nahlas.
Nastoupil jsem do auta a konečně si oddechl, že nám to zase nikdo nezkazil, a my můžeme konečně odjet na chvíle klidu a pohody.
Ayano
Konečně jsme vyjeli. Usmíval jsem se, když jsem si představil nahého Taishiho, jak přede mnou sedí nahý a maluje. Kreativní svobodomyslný umělec. Jen doufám, že to nebude praktikovat i na škole.
Mířili jsme za město. Projížděli jsme kolem posledních domů, když mi najednou začal zvonit telefon.
Nejdříve jsem ho chtěl ignorovat, ale byli jsme domluvení s Mieko, že mi zavolá pouze, když bude něco hodně vážného.
Zajel jsem ke krajnici a přijal hovor, aniž bych se podíval, kdo volá.
V momentě, kdy jsem uslyšel Isamův hlas, chtěl jsem položit. Jenže…
Byl strašně rozčílený. Snad ještě víc, než když unesli Charlieho…
„Isamo!“ okřikl jsem ho, abych ho zastavil a mohl se doptat, co se vlastně přesně stalo. „Kdo? Charlie? Cejch? Řekni, že si děláš srandu! Ne… promiň. Jsem kousek, za chvíli tam budu. Zatím mu to chlaď, jinak s tím nic nedělej! Slyšíš?!“
Schoval jsem telefon do kapsy.
„Promiň, Taishi, odjezd musíme odložit. Tohle je hodně vážné. Odvezu tě k rodičům, je to kousek a pak musím hned za pacientem.“
Znovu jsem nastartoval a rozjel se k sídlu Hasegawa, který byl nedaleko. Přestal jsem se usmívat. Vadilo mi, že nám přerušili výlet. Ale víc mi dělalo starosti, to, co se Charliemu stalo…
Taishi
„Zakřikl jsem to,“ povzdechl jsem si.
„Bylo jasný, že jde všechno až moc v klidu. Ale pokud je to tak vážný, tak na tebe u rodičů počkám.“
Sledoval jsem, jak rychle ubíhá cesta a když jsme dojeli k sídlu, jen jsem vystoupil a hned šel do domu.
Ještě jsem se otočil a přitáhl si Ayana pro polibek, aby věděl, že mi to nevadí, když má vážný případ. S tímhle rizikem jsem do tohohle vztahu šel.
„Snad to bude v pořádku,“ pohladil jsem ho po tváři a odešel do domu.
Ayano
To nevím, jestli zrovna tohle v pořádku bude, povzdechl jsem si v duchu.
Rozloučil jsem se s Taishim a rozjel se k Isamovi. Nebylo to odsud daleko, takže jsem tam byl za chvíli.
Sotva jsem zazvonil, už mi otvíral Haruna. Po cestě do pokoje mi krátce vysvětlil, co se vlastně stalo.
Charlie ležel na posteli a sotva byl při vědomí. Bylo vidět, že má velké bolesti. A aby neměl. Když jsem to viděl…
„Cejch? Jako opravdu je to cejch? Děláte si srandu, že? Myslel jsem, že se to už nedělá, naposledy ho dostala… No to je jedno, ale přesto. Cejch? Copak je to nějakej dobytek, nebo mnich?“ naštvaně jsem rozhazoval rukama, ale pak už začal vytahovat věci na ošetření.
Opatrně, jak to jen šlo, jsem mu to ošetřil. Byla to velká spálenina a okolí začínalo být zarudlé. Ani jsem se neptal a rovnou jsem mu píchnul něco proti bolesti. V tuhle chvíli to potřeboval a bylo mi jedno, jak moc nesnáší léky. Tady se nic jiného dělat nedalo.
Chvíli trvalo, než jsem byl hotový a celou dobu jsem se ptal a pak i sám začal přemýšlet nad tím vším…
„Dostal něco proti bolesti a má na sobě mast na chlazení. Bude mu za chvíli dobře, ale zůstane mu tam to označení. Bude to chvíli trvat, než se to zahojí, ale je to v dobrém místě, tak mu to nebude ani praskat,“ začal jsem si balit věci.
Odmítl jsem i pozvání na kávu. V téhle situaci bude lepší, když nás tu bude co nejméně. Ani jsem si nedokázal představit, co to udělá s Charlieho psychikou. Poslední dobou se toho na něj hrne nějak moc.
Taishi
Sedl jsem si do pokoje, protože doma ještě nikdo nebyl a jen se díval na televizi. K tomu jsem sem tam něco načmáral do skicáku, co jsem tam měl a snažil se zabavit. Jenže… Měl jsem v hlavě pořád Ayanovu tvář a výraz, který říkal: něco hnusnýho se stalo.
Nechal jsem si udělat čaj a se sušenkami si ho dal k filmu, který jsem měl jako nejoblíbenější. Nějak jsem nepočítal s tím, že by se brzy vrátil, přeci jen… Vypadalo to blbě.
Ayano
„Budu na telefonu, kdyby něco,“ rozloučil jsem se s Isamou a s posledním pohledem na zničeného Charlieho, jsem vyšel z pokoje ven.
Haruna odešel hned po mně, aby uklidnil situaci u Bosse. Přeci jen to vypadá na to, že jeho dcera si Harunu vezme.
Nastoupil jsem do auta a po cestě domů jsem to měl pořád v hlavě. Nedokázal jsem se toho zbavit, protože tohle co Boss udělal, bylo kruté. Nejen že je to velmi bolestivé, ale navíc nedal Charliemu ani na výběr. Jak jsem v tu chvíli byl rád za to, že jsme se rozhodli pro tetování. Boss je strašně nevyzpytatelný člověk, jeden neví, kdy mu zas přeskočí, a on to udělá někomu jinému.
Když jsem dojel k Hasegawovým, už mi automaticky bez ptaní otevřeli bránu. Jako bych tu byl doma.
Starý sluha mi jen sdělil, že mladý pán je v pokoji a já mám připravený opět ten vedlejší, propojený s koupelnou. Pokud mám hlad, nachystají mi večeři. Jen jsem požádal, aby mi ji donesli k Taishimu do pokoje a zamířil jsem rovnou tam.
Vešel jsem dovnitř a zavřel za sebou. Taishi se díval na televizi a zřejmě se mu film líbil, podle toho, jak se zaujatě díval.
„Promiň, Tai,“ došel jsem k němu a políbil ho. „Ale na farmu teď jet nemůžu. Musím zítra znovu k pacientovi. Není to moc dobrý. Teda, neumírá, ale…“ poslední slova jsem polknul, když jsem si uvědomil, jak na tom Charlie je.
Taishi
Nadskočil jsem, jak jsem se lekl, když na mě promluvil. Byl jsem natolik zabraný do filmu, že jsem si ho vůbec nevšiml.
Stáhl jsem Ayana na postel za sebou a zalehl mu hruď, abych se mu mohl dívat do očí.
„To je v pořádku… Nezlobím se. Nějak jsem to tušil,“ usmál jsem se a polibek mu vrátil.
„Je mi jedno, kde jsme, jen když si se mnou. Ale… Už když si odjížděl, viděl jsem na tobě, jak tě to trápí. Pokud můžu, co se děje? Co se stalo? A jména nemusíš,“ zadíval jsem se na něj a potom se rty otřel o ty jeho.
Ayano
Kabela mi vypadla z ruky, když mě Taishi stáhl k sobě na postel.
Poslouchal jsem, co mi říká, a chvilku jsem s odpovědí váhal.
Nakonec… Stejně už je to jedno. Boss už má jasno a za chvíli to bude venku tak jako tak…
„Pamatuješ si na toho chlápka, co jsem ho tenkrát vezl a toho míšence, na kterého jsi tak hezky žárlil?“ chtě nechtě jsem se té vzpomínce musel pousmát, ale pak jsem zase zvážněl.
„Tak ten chlápek, co jsem ti doporučoval na něj nemluvit, je Harunův bratr. Vědělo to jen pár lidí. Haruna, já a manželé Tuovi. Isama byl skoro mrtvý, když ho pan Tua našel a vzal ho k sobě a já ho ošetřoval. A proto, že je znám oba dva, bylo mi jasné, o koho jde. Navíc se o něj Haruna neustále zajímal. Isama měl zůstat mrtvý napořád a pro všechny.“
Povzdechl jsem si, když jsem si na to vzpomněl. Byl jsem tenkrát v praxi jen krátce a už jsem měl vazby na yakuzu. Už tenkrát, i když jsem původně nechtěl, mě nakonec přemluvili, abych se staral o rodinu Hasegawa a Tua…
„Boss nějak přišel na to, že Isama žije. Nejspíš to bylo jak unesli Charlieho a málem ho prodali, protože v tu chvíli Isama kašlal na veškerou opatrnost, když si pro něho šel. No a dnes… Dneska Boss nutil Isamu se vrátit, a protože on nechtěl, tak tam nechal dotáhnout Charlieho a vypálil mu znak jejich rodiny. Jak nějakému dobytku… Přinutil tak Isamu, aby se znovu zapojil do rodinných záležitostí…“
Taishi
Poslouchal jsem Ayanu, co říká a nemohl uvěřit, že se něco takovýho stalo. Byl jsem v šoku a snažil se dát všechny informace do souvislosti.
„Edie je Isama… Myslel jsem si, že jsou si s Harunou moc podobní, ale tohle mě nenapadlo. Nebo napadlo, ale myslel jsem, že je mrtvý. Ale… Cejch… Vážně? Kurva… To je hnusný… kurva…“ nějak se mi přestávalo dostávat slov, protože to bylo, kurva…
Sralo mě to… To, co jsem slyšel, jsem si nepředstavil ani v největších mafiánských filmech. Boss byl vždy magor, ale tohle… Ani od něj jsem to nečekal.
Natiskl jsem se na Ayana a pevně ho objal.
„Co kdybychom se nerozhodli pro tetování? Co by ti ten parchant udělal? Ale ten Charlie je cizinec, ne? Jak si to mohl dovolit?“
Ayano
I Taishi z toho byl v šoku. Nedivil jsem se, protože tohle dostalo všechny. Bylo to prostě něco nepředstavitelného. Po Taishiho otázce se mi stáhl žaludek. Taky jsem na to pomyslel a neuměl jsem si to ani představit.
„Raději nechci ani myslet na to, že by se něco takového stalo nám. Nejspíš jsme se pro to tetování rozhodli na poslední chvíli. Kdo ví, jak by Boss reagoval, kdyby se dozvěděl o nás a o tom, že nechceš pokračovat po otci. Jediné, co tě zatím chránilo, bylo to, že jsi ještě hodně mladý a tvoje rodina je až další v pořadí po Tuových. Charlie je Angličan. Teď hodně záleží na něm. Pokud by to nahlásil, byl by z toho velký průšvih. Ale myslím si, že to neudělá už kvůli Isamovi. Na to ho moc miluje. Jenže ten chudák je úplně v háji…“ povzdechl jsem si.
Tohle opravdu nikdo nečekal. Současný Boss je nebezpečný, nevyzpytatelný. Měl by ho už nahradit někdo rozumnější, jinak celá Yakuza půjde do kytek. Všechny je svým neuváženým jednáním ohrožuje natolik, že bych se nedivil, kdyby se o ně začala víc zajímat policie. Stačilo už jen to, že Stanley požádal o pomoc Kyojiho Sugimoto, když Madoka unesl Eikichiho.
„Nechtěl jsem ti zkazit večer,“ pohladil jsem znovu Taishiho po zádech. „Vlastně celý výlet… Ale rád bych se navečeřel a něco vypil. Bodlo by saké. Ale jen trochu,“ dodal sem rychle, aby si Taishi nemyslel, že se opiju tak, jako minule.
Taishi
„Za chvíli přijde táta i s Ryu, takže bychom si mohli dát večeři a vy si trochu popít. Ale… Vážně mě to dostalo. Tohle se už roky nedělá a je to to největší ponížení, které se dělalo lidským otrokům, a ne členovi Yakuzy, protože oni spolu asi jsou jako partneři, ne? Sere mě to… Vážně tě miluji, asi bych zešílel, kdyby ti tohle někdo udělal… Taishi by se vrátil,“ víc jsem se na něj přitiskl a políbil ho.
Bylo to fakt hnusný a já se nedokázal zbavit té myšlenky, že by mu takhle někdo ublížil.
„A výlet? Jednou se to povede…“ povzdechl jsem si a překulil se i s ním na záda, aby byl nade mnou.
„Doufám, že Bosse někdo sesadí a dá novou krev do těch starých a zatuchlých žil. Myslím, že Isama, nebo ten debil… Haru… Kretén… Se na to hodí víc, než já nebo Ryu.“
Ayano
„Už na to nemysli, stejně se to už nezmění a můžeme jen doufat, že Bosse opravdu někdo brzy vystřídá"
I přesto, jak rozporuplné pocity se ve mně díky tomu všemu praly, musel jsem se usmát.
„Chceš říct, že Taishi tu není? A teda pode mnou je kdo?“ políbil jsem ho a pak se upřeně zadíval na jeho ústa. „Hmm, asi mě zabije, protože tu není a já mám chuť na sex… Je pravda, že Taishi by už sprostě nadával a kousal mě… Tak nějak… občas mi to chybí…“
Narovnal jsem se a usadil se na Taishiho nohách. Pomalu jsem vytáhl košili z kalhot a ještě pomaleji ji rozepínal. Stále jsem měl upřený pohled do jeho tváře a nedokázal jsem se přestat usmívat.
„Tak nevím, co je silnější… Jestli hlad nebo chuť na sex… Ale asi se půjdu nejdříve najíst,“ stáhl jsem si košili z ramen a rozepnul opasek.
Taishi
Zasmál jsem se nahlas, když jsem se dostal pod něj a provokativně si olízl rty.
„Hmm… Tak Taishi ti chybí?“ natáhl jsem se až k němu, až se mi zatly břišní svaly a pořádně ho kousl do krku.
„Ty šmejde… Tak mě pořádně opíchej a furt tu nežvaň sračky… Beztak to chceš stejně, jako já,“ olízl jsem mu hezky pomalu tepnu, která se nadzvedávala v rytmu jeho srdce a špičkou se jemně dotkl jeho ucha, než jsem ho i tam kousl.
Ayano
„Ach… Kruci!“ neudržel jsem se, když se do mě Taishi zahryznul.
Mrazení okamžitě zasáhlo celé mé tělo a všechno se ve mně stáhlo tak silně, že jsem jen byl schopen na moment zatajit dech a pak se jen několikrát trhaně nadechnout.
„Bože, Taishi…“ zavrčel jsem, když se mi zakousnul do ucha.
Mírně jsem ho od sebe odstrčil a stáhl mu košili dolů. Posunul jsem se tak, aby mohl přede mnou sedět.
Začal jsem ho líbat, ale na ústech jsem se nezdržel moc dlouho. Tak moc mě lákalo jeho tělo… Okusoval jsem mu krk, líbal jsem ho, olizoval, postupně dolů na jeho hruď.
Třel jsem jeho kůži na břiše a na bocích, sem tam jsem ho štípnul a hned zase pohladil. Byl jsem jak nenasytná kudlanka… Chtěl jsem ho sníst, celého okousat, až by pode mnou skučel a sténal a vzdychal tak nahlas, že by přiběhla i ochranka z vedlejšího domku.
„Jasně že to chci… a moc,“ zašeptal jsem u jeho bradavky.
Dýchl jsem na ní a pak se ji jemně dotkl špičkou jazyka. Opatrně jsem ji ale po chvilce olízl… Horké tělo, kontrastovalo s chladem kovu…
Znovu jsem ji olízl, jemně, opravdu opatrně ji stiskl mezi zubama a znovu podráždil jazykem…
Ale musel jsem se ovládat, když jsem ji chtěl víc ochutnat… Celý jsem se touhou chvěl, jak jsem měl chuť se do ní víc zakousnout a podráždit ji… Nakonec jsem se přesunul na druhou bradavku, kde jsem tak opatrný už nemusel být
Taishi
Prohnul jsem se proti němu, když jsem ucítil jeho zuby na mých mé bradavce a první záchvěvy mrazení zasáhly mé tělo. Bylo to tak silný… I když byl jemný a opravdu se mi snažil neublížit, cítil jsem to snad stonásobně.
„Ayano… To je tak… Citlivé… Kurva…“ zasténal jsem.
Když opustil mou propíchnutou bradavku, hned atakoval druhou, u které jsem se už svíjel, protože si žádný servítky nebral. Pořádně a hrubě jí znásilňoval, tak… Jak to mám od něj rád.
Jenže… ta první… Té se nic nemohlo rovnat. Nepřišel jsem v ní o cit, spíš se to stonásobně zvýšilo.
Penis se mi napínal, jak kdyby žadonil, aby už do mě Ayano najel a vzal si mě po tří denním půstu tvrdě a nemilosrdně.
„Ayano… Prosím… Chci tě… Moc… V sobě…“
Tělo se mi vzrušením nezastavitelně chvělo, jak kdyby dostávalo elektrické šoky.
Ayano
Měl jsem brzy jasno. Už v momentě, kdy se do mě Taishi zakousnul, jsem začal tvrdnout. A ve chvíli, kdy jsem se do něho pustil já, už jsem byl tak tvrdý, že by snad stačilo jen pár protáhnutí v ruce a byl bych hotový.
„Chceš mě?“ neodpustil jsem si i přesto otázku. „Tak znovu popros, špatně jsem tě slyšel…“
I kdyby nepoprosil, stejně bych si ho vzal.
„Kde máš ruce? Pokud něco chceš, tak víš, co máš dělat…“
Erekce se mi skoro bolestivě tísnila v kalhotách, i když jsem měl rozepnutý pásek a poklopec. Ale to pořád bylo málo… Opravdu jsem se skoro třásl, jak moc jsem chtěl do něj jít…
Posadil jsem se a s velkým sebezapřením jsem čekal, co bude dál. Jen moje ruce ho hladily břiše a občas jsem mu přejel po jeho pěkně naběhlém penisu…
Taishi
„Sráči…“ zavrčel jsem a propnul se k jeho ruce, když se o mě otřel prsty.
Sáhl jsem rukou do šuplíku a hned si nanesl do dlaně slušnou dávku gelu. Jednou rukou jsem si objížděl dírku a pomalu se roztahoval a druhou jsem mu vytáhl z trenek na vzduch jeho penis.
„Hmmm…“ zavzdychal jsem, když jsem si současně s protažením jeho erekce v dlani, zajel prstem do zadečku a pořádně si s ním zakroutil.
„Prosím,“ zašeptal jsem těsně u jeho ucha a znovu ho do něj kousl.
Přejížděl jsem klouzavými pohyby po jeho žaludu a stahoval mu pomalu kůžičku, abych si užil tu tvrdost jeho vzrušení. Sám jsem si přidal další prst a připravoval se na jeho nájezdy, které jsem si už tak žádal.
Stejně je to sráč… Takhle mě trápit…
Ayano
Nechal jsem to na Taishim, jen jsem ho celou dobu hladil. Ale když si strčil prst do zadku a potom druhý, měl jsem dost.
Stáhl jsem jednu ruku dolů a přidal jsem se k němu.
„Musíš být pořádně roztáhnutý…“ natlačil jsem jeho prsty i se svým co nejdál.
Pozoroval jsem ho, co to s ním dělá, a myslím, že tohle stačilo i na to, abych už dále neotálel. I tak jsem ještě zahýbal několikrát prstem, ale pak jsem ruku i tu jeho vytáhl.
„To stačí,“ roztáhnul jsem mu nohy ještě víc a nastavil se proti němu.
Zatlačil jsem. Jen malinko, co se mi jen kousek žaludu schoval, a díval jsem se, jak se Taishi tváří…
Rád jsem ho tak trápil… Pomalým nasouváním, dovádět ho k samé hranici snesitelnosti… O to víc, pak vášnivý byl…
Když jsem se po malých kouskách probil dovnitř celý, zastavil jsem se. Opřel jsem se o lokty a přiblížil se k jeho obličeji.
„Miluji sex s tebou,“ zašeptal jsem těsně u jeho rtů a jemně se o ně otřel…
Taishi
„Jsi… Jsi tyran… Vážně…“ zašeptal jsem hlasem plným vzrušení a podíval se mu do očí.
Cítil jsem, jak mě pohlcuje horko, a já jen hořím vášní po tomhle staříkovi. Opájel mě tímhle pomalým braní si mě… Mohl jsem zešílet z toho, jak se vždy zastaví a potom se otře o moje rty.
„Šílím… já už…“ nemohl jsem ani mluvit, jak se to na mě valilo.
Stačil mi jeden nájezd a já se skoro udělal. Sílou sebezapření, jsem posbíral zbytky rozumu a na moment se udržel, abych byl až s ním, ale nevěděl jsem, jak dlouho vydržím tohle mučení. Stáhl jsem si ruku mezi naše těla a promnul si erekci v dlani, aby víc prožil tohle všechno.
Ayano
„Tyran je mé třetí jméno,“ zavrčel jsem mu do ucha. „Ayano… Hazuki… Tyran“ při každém jméně jsem tvrdě přirazil.
Pak jsem se už ale nedržel zpátky. Stejně jako on, tak i já jsem byl na hranici svého ovládání. Bral jsem si ho tak, jak mi velel můj chtíč.
Miluji ho… Opravdu moc ho miluji, a to dělá náš sex ještě žhavějším a krásnějším.
Začalo mi i hučet v uších, když jsem po chvilce těch pravidelných rychlých a rázných přírazů začal přicházet ke svému konci. Bylo to rychlé… Ten pocit, který mě přepadl, se nedal srovnávat s ničím…
Stáhl jsem ruku dolů a začal třít i Taishiho penis. Několika denní půst a bylo jasné, že to bude rychlé…
Brzy jsem s hlasitými vzdechy naplnil Taishiho zadeček svou dnešní první várkou…
„Miluji tě,“ sklonil jsem se k němu a můj jazyk hned vklouznul do jeho úst.
Taishi
„Sak… Sakra… Ayano… Já už…. Budu…“ zařval jsem, když se to přese mě přehnalo a já cítil, jak se mi stahují kulky.
Horko zaplavilo mé nitro a roztahovalo se do všech orgánů, když jsem vypustil své sperma do jeho ruky. To, jak se ve mně ještě cukal a jeho uspokojení mě plnilo až po okraj, jen zvyšovalo ten nádherný pocit, který mě zasáhl jak šíp. Propínal jsem se proti jeho tělu a ještě si dopřál pár otření o mé stěny. Byl jsem v takovém rauši, že všechno kolem mě se vytratilo. Jen já a on jsme tu zůstali…
„Mladý pane… Váš otec je doma a bude večeře…“ ozval se za dveřmi starý sluha, který zase tiše odešel.
Podíval jsem se na Ayana a začal se smát… Byl jsem určitě rudý, jak jsem ještě cítil ty dozvuky orgasmu, ale…
„Hahahaha… Co kdyby vešel táta?“
Ayano
Líbilo se mi, jak to Taishi prožíval. Tak moc, že jsem mu odpustil i to, že přerušil náš polibek, jen aby si mohl zakřičet…
Jeho sperma mi procházelo prsty a dopadalo na jeho břicho, které se třáslo tím, jak prožíval svůj orgasmus.
Dolehl jsem na něj a jen rychle oddechoval. Byl jsem spokojený, jak už pár dní ne. A to je teprve začátek… Přece jen jsme měli jet na výlet a já ho chtěl plně využít…
Když se za dveřmi ozval sluha, jen jsem zatajil dech, jako by i to mělo být slyšet až k němu.
„Kdyby vešel Dene, tak by si nejspíš do konce života nevrzl, jak by byl v šoku. I když je pravda, že mě už jednou takhle nachytal, když jsem byl ještě mladé ucho a já byl u tvých prarodičů na návštěvě,“ začal jsem se smát. „Jenže teď je to jiné…“
Opatrně jsem se z Taishiho vysunul. Pohladil jsem ho po jeho červené tváři, která úplně sálala horkem a políbil jsem ho.
„Měli bychom se aspoň trochu umýt, než půjdeme na večeři…“
Taishi
„Počkej!“ zarazil jsem se a usmíval se na něj jako blbec.
„S kým si to dělal u mých prarodičů? Sorry… Ale když si vzpomenu na ty suchary… Hahahaha… Kdo to byl? Ochranka? A co táta řekl?“
Vážně jsem byl jako malý dítě, který mohlo dostat hračku. Tak jako každej jsme měli svoji minulost, a občas se něco dozvědět nebylo špatný.
„Jo… Půjdeme do sprchy… A potom na pořádný dlabanec, ale řekni… řekni mi to…“
Ayano
Vážně se tomu směje?
Vstal jsem a potáhl Taishiho na nohy. Plácl jsem ho po zadku a popohnal ho do koupelny.
Já jsem si úplně stáhl kalhoty, které jsem měl stejně u kolen a došel jsem za ním.
„Opravdu to chceš slyšet?“ podíval jsem se na něho.
Myslel jsem si, že bude žárlit, že budu raději mlčet, ale když jsem viděl jeho nadšenou tvář…
„No, bylo to asi podobné, jako teď. Spal jsem tam a tak jsem se byl večer sprchovat, protože jsme byli venku a nepřišel jsem zrovna čistý. Porvali jsme se. Mám pocit, že jsem měl tenkrát i pár modřin. No… A osobní sluha tvého dědy přišel do mého pokoje, aby mě zkontroloval,“ vzal jsem houbu na mytí a namydlil ji.
Začal jsem se umývat a pokračoval jsem přitom v mluvení.
„Spíš si myslím, že za mnou šel s jiným cílem. Ale je fakt, že tvůj děda mě má docela rád a mohl ho poslat, kdo ví… No, hlavní je, že mě nakonec i umyl, a my skončili v posteli, ani jsem nevěděl jak. Prý mě musí pořádně prohlídnout. Fakt jsem byl ucho a s klukem jsem ještě nikdy nespal a tohle bylo moje poprvé. Postavil se mi už ve sprše a já se strašně styděl. Nemusím ti říkat, že jsem se ráno nepostavil… No, ale vzhledem k tomu, v jakém stavu jsme vlastně došli domů a já nepřišel za Denem na večeři, tak se šel podívat co se mnou je.“
Přitáhl jsem si Taishiho a přitiskl si ho zády k sobě. Začal jsem mu omývat břicho, a přitom jsem mu několikrát políbil jeho mokrá ramena a slízával jsem z nich ty kapičky vody, které se tam neustále tvořily další a další…
„Chceš to slyšet dál?“
Taishi
„Tenhle? Vážně? No byl to vždycky pěknej chlap… To jo… To jeho tělo… Ale…“ povzdechl jsem si, protože tohle prase nemusí vědět, že jsem vždy myslel jen na něj.
Bylo by to fakt trapný. Spal jsem až s klukama na škole, a to jsme většinou začínali oba. Tohle mě díky bohu nepotkalo. Asi bych do toho nešel, protože služebnictvo je tabu.
„Povídej dál… Zajímá mě, co táta na to. A hlavně… Co jsi mu řekl tenkrát v noci, že tě přijal. Spíš… Že nás uznal, já jsem s ním nikdy mluvit neuměl.“
Ayano
Tak pěkné tělo? No… Je fakt, že tenkrát měl Ren tak čtyřicet, a přesto to byl kus chlapa. Možná, to jak jsem na něj občas koukal, dopomohlo k tomu, že za mnou tenkrát přišel? A pak ještě několikrát? Od něj jsem se naučil spoustu věcí, co používám doteď, a je pravda, že jsem u Hasegawů od té doby býval na návštěvách častěji.
„Co ti mám povídat… Našel nás zrovna, když já byl na čtyřech a nebyl jsem zrovna moc potichu. Vešel dovnitř, a když nás viděl, tak jen chvíli stál s otevřenou pusou… A pak řekl: Tohle jsem fakt vidět nemusel. Myslel jsem si, že tě něco bolí… Na večeři nemusíš chodit… Ren ti pak něco obstará, určitě tě nenechá o hladu. No a pak odešel. Akorát ještě řekl, že mě nemá nikdo rušit a viděl jsem ho až ráno u snídaně.“
Otočil jsem si Taishiho k sobě, políbil jsem ho na krk a zavzdychal jsem mu do ucha.
„Asi tak nějak to bylo, když tam tvůj táta vešel. To víš, měl jsem penis jejich sluhy ve svým zadku… a navíc poprvé… “
Pustil jsem ho, opláchl jsem se od mýdla a vyšel ze sprchy ven. Začal jsem se utírat a přitom jsem se díval, jak se na to Taishi tváří…
„Co jsem řekl tvému tátovi? Víš, že si už ani nepamatuji? Ale je fakt, že jsem mu připomněl některé zážitky z minulosti a hlavně… Mluvil jsem, pořád jsem mluvil a v tomhle se mnou Dene nikdy nevyhrál.“
Taishi
„Jdi do hajzlu, Ayano! Zas tak moc jsi mi to říkat nemusel, a už vůbec ne s tím, jak ho měl v tvým zadku… Zhebni ty starý vypelichaný prase! Sráči jeden!“
Naštvaně jsem mrskl s namydlenou houbou o dveře sprchy a nasraně se svezl na zem koupelny.
Jen jsem se ptal, co mu na to řekl, ne co spolu, do hajzlu, dělali! Koho to, do prdele, zajímá? Vážně… Nulová taktnost! Já mu taky neříkám, jak jsem s kým šoustal. Tak tohle mě vážně nasralo! To jako chtěl, abych žárlil? No tak na tohle se asi těžko nedá…
„Hajzle!“ sklonil jsem hlavu do svých dlaní a nechal na sebe dopadávat vodu ze sprchy.
Nějak se mi po tomhle nechtělo ven.
Ayano
Díval jsem se na Taishiho, jak vyvádí. Věděl jsem, že se naštve. Ale tak nějak jsem to chtěl vidět. Pro mne to bylo jako vyznání lásky, jen mi potvrdil, že mě opravdu miluje… Žárlil… A neměl se ptát…
Vím, bylo to trochu moc, ale i tak jsem nepočítal s tím, že zareaguje až takhle… Že by chtěl brečet?
„Vstaň,“ řekl jsem přísně.
Popadl jsem ho za loket a vytáhl ho ze sprchy ven. Hodil jsem na něj osušku, pevně ho sevřel v náruči.
„Promiň…“ řekl jsem tiše.
Políbil jsem ho do vlasů a pak ho pustil a začal ho utírat.
„Ale… Víš, tebe ani nezajímá, že jsem to byl já, kdo byl dole? Nikdy jsi ani trochu nezatoužil si to se mnou vyměnit? Přemýšlel jsi někdy o tom, že jsem nebyl pořád ten, kdo měl navrch?“
Otřel jsem mu ještě vlasy a pak si ho za ruku odvedl do pokoje. Podal jsem mu prádlo, a sám jsem se začal oblíkat.
„Už o tom nikdy nebudu mluvit. Nechci, aby se na mě zlobil právě pro tohle. Pokud už, tak jedině proto, že tě naštvu něčím jiným. A že těch příležitostí určitě ještě bude dost…“
Taishi
„Jseš vážně sráč,“ křikl jsem na něj, když mě táhl do pokoje.
Ale když promluvil, nějak jsem měl chuť mu jednu vrazit.
„Nezajímám se o to proto, že mám rád tvýho ptáka v sobě, debile!“
Chytil jsem ho za ruku a přitáhl k sobě, abych ho mohl obejmout.
„Miluji tě, ale jestli mi ještě někdy řekneš, jak si to s tím druhým dělal, tak tě přizabiju, a ty víš, že to pravda je! Jsi zlej, Ayano… Vážně to bolelo!“
Zaryl jsem tvář do jeho ramene, protože mi asi voda vlítla do očí nebo co… Jinak jsem si nedokázal vysvětlit, proč se mi samovolně svezlo pár slz na jeho kůži.
Ayano
Hladil jsem ho po vlasech, aby se trochu uklidnil.
„Víš, že je to poprvé, co tě vidím brečet?“
Chytl jsem ho pod bradou a zvedl mu hlavu, abych mu viděl do obličeje.
„Jsi tak docela roztomilý,“ usmál jsem se na něj.
Setřel jsem mu slzy a políbil ho na čelo.
„Když mě přizabiješ, s kým to potom budeš dělat? Hlavně když máš rád mého ptáka ve svým zadku… A navíc, už jsem ti řekl, že o tom už nebudu mluvit, tak nebreč.“
Jo… tenkrát se mi to taky líbilo… Ale jak řekl Taishi, nezajímá ho to… Nezajímá ho, co bych někdy rád. Asi jsem na to vážně starý…
Z chodby byl slyšet Deneho hlas, jak mluví se sluhou o večeři. Nejspíš má hlad a chce vědět, jestli budeme jíst taky, aby nemusel čekat. Měli bychom jít…
„Půjdeme se navečeřet, ano?“
Oblékl jsem si ještě košili a strčil telefon do kapsy, abych ho měl při ruce.
„Půjdu napřed, ať tvůj táta nevyvádí,“ ještě jednou ho políbil a pak jsem vyšel z pokoje ven.
Taishi
Asi si nikdy nezvyknu na to, že když ho potřebuji, tak většinou odejde. Jsem v tomhle vážně moc mladej a nedokážu ho pochopit, ale… Někdy bych chtěl, aby mě držel o něco dýl.
Neřekl jsem, že není zajímavé to, že byl i on na kolenech. I já jsem si vyzkoušel svoje a to docela dost, když jsem ojížděl jiný kluky. Bylo to taky fajn a určitě… Jo… Asi bych to s ním chtěl zkusit, ale mám strach. Z toho, že nebudu dost dobrej, a on zjistí, že by chtěl někoho jinýho. A hlavně… Chci ho mít v sobě pořád. On je prostě ten, co má mít pořád navrch.
Oblíkl jsem si jen džíny a černý tričko a vyšel ven do kuchyně.
„Zase zdržuješ?“ ozval se táta a ukázal na místo u stolu.
„Sorry… Chtěl jsem si omejt zadek,“ provokativně jsem se na něj podíval a gestem si prohrábl kulky.
No co… Chodím s Ayanem. Mám jeho tetování. Miluji ho. Ať mi všichni políbí prdel…
„Taishi!“
„No co, tati. Je to můj chlap ne? Má moje tetování, ne? Tak co furt řešíš?“
Posadil jsem se vedle Ayana a políbil ho.
Ayano
Tak nevím, jestli to Taishi udělal, aby naštval tátu, nebo proč… Nebo to bylo kvůli tomu, co jsem mu řekl?
Nevšímal jsem si toho, jak se Dene rozčiluje. Nějak jsem neměl náladu to uklidňovat. Ale přesto…
„Mohl bys, Dene, mluvit s Taishim trochu klidněji? Nelíbí se mi, jak do sebe pořád vyrýváte,“ ozval jsem se, protože mě tohle vážně štvalo.
Kdyby to bylo jednou za čas, ale tohle je skoro pořád. A Taishi už je teď můj, dalo by se říct, manžel…
„Nemám moc náladu to poslouchat, chci se v klidu najíst,“ zamrčel jsem a pak pokračoval v jídle.
„Donesly se ke mně nějaké novinky…“ ignoroval Dene moji žádost a začal mluvit úplně o něčem jiném. „Boss prý měl dneska zajímavou schůzku, nevíš o tom něco?“
Zvedl jsem hlavu a překvapeně se na něj podíval. Tak teda… Nepočítal jsem s takovou rychlostí. I když podle toho, kolik tam bylo lidí, a to počítám hlavně ochranku… Dene tam určitě má své lidi, kteří mu nosí informace o tom, co se děje v hlavním sídle.
„Nevím, o čem mluvíš,“ odpověděl jsem přesto a chtěl ještě něco dodat, když mi začal zvonit telefon.
Vytáhl jsem ho z kapsy a s omluvou se zvedl od stolu.
„Aspoň u večeře nemusíš telefonovat!“ vyjel naštvaně Taishiho táta.
„Dene! Jsem doktor!“ prskl jsem po něm, protože mě už vytočil. „A nebudeš mě peskovat! To, že jsi teď vlastně můj tchán, neznamená, že mě budeš okřikovat!“
Naštvaně jsem vyšel z jídelny, abych přijal hovor. Byl to Isama, a určitě nevolal jen tak.
Během chvíle jsem měl v ruce lékařskou kabelu… V rychlosti jsem ještě nakouknul do jídelny
„Musím za pacientem. Nevím, kdy se vrátím,“ mrknul jsem na Taishiho. Určitě pochopí, že jdu vedle za Charliem.
Taishi
Jo… Už zase…
Ani jsem se k tomu nijak nevyjádřil a jen se na Ayana usmál. Tohle není poprvé ani naposledy, co takhle musí odejít.
„Ani ty mu nic neřekneš? Ani se nenajedl… Je neslušně zvedat se od stolu, když má rozjedené jídlo. Taishi…“ okřikl mě táta a já jen naštvaně k němu zvedl pohled.
„Je to jeho práce a je v tom dobrý. Nejednou zrovna tobě zachránit zadek, tati… Zasloužil by si trochu tvého respektu a taktu. Je se mnou a zůstane, teda doufám… Já to beru a jsem s tím v pohodě, protože vím, že ho miluji. Tak už prosím mlč a jez,“ zabodl jsem hůlky do masa a dal si ho do pusy.
„Taishi?“
Táta byl naprosto v šoku, protože takhle mluvit mě ještě nezažil. Ale musel to slyšet… Musel vědět, co pro mě Ayano znamená a znamenat bude.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
dodatek: Kapitolka na přání Áji a také ji věnovaná, za všechny krásné komentíky a trpělivost při čtení :)