Aki
Probudila mě až majitelka penzionu, která nás svolávala na snídani. Promnul jsem si oči a vůbec nechápal, jak a v kolik jsem usnul. Jak kdyby mě někdo vzal po hlavě a já z toho měl výpadek paměti. Byla pravda, že jsem se takhle dlouho nevyspal, bylo mi vážně dobře. Natáhl jsem ruku vedle sebe a přitáhl si tu drobnou postavu do náruče, abych ho mohl polibky vzbudit. Byl tak roztomilý… Jemně jsem ho přetočil na záda a začal okusovat jeho krk. Voněl tak hezky…
„Kuro… Měl bys vstávat, jinak…“ zamručel jsem mu do ucha.
Na důkaz, že to myslím vážně, jsem zasunul ruku pod peřinu a pohladil mu penis. V tu chvíli ale už začalo být otázkou, jestli chci, abych se vzbudil.
„Jestli to chceš taky, roztáhni nohy… Kuro…“ olízl jsem mu ucho a trochu ho skousl.
Kuro
Spalo se mi moc dobře. Bylo to jiné než doma. Tady jsem se prostě nemusel o nic starat, a navíc ty dva dny byly tak skvělé, že se to odrazilo i ve spokojeném spánku.
V polospánku jsem slyšel majitelku penzionu, ale jen jsem zamručel a spal dál. Nechtělo se mi prostě vstávat.
Jenže... Po chvíli mě něco zašimralo v uchu. Jako by mi do něho někdo něco šeptal.
Trochu jsem se skrčil, když jsem ucítil ten dotek. Trochu jsem tím uvěznil Akiho ruku. Ale když na mě znovu promluvil, tak jsem se v tom polospánku musel pousmát. Bylo to jako Pavlovův reflex.
Na jeho příkaz jsem se přetočil na břicho s nohama od sebe, jak si přál. Chtěl jsem to, ale byl jsem tak rozespalý, že nějaká velká aktivita takhle po ránu by mě asi zabila. Tak jsem doufal, že mě nebude moc trápit a všelijak si mě natáčet a skládat. Že si mě prostě vezme tak, jak jsem právě byl...
Aki
Jen jsem se usmál, když mě Kuro bez žádné odpovědi poslechl a přetočil se na břicho. Úžasně se mi vystavil jeho zadeček a já neodolal, abych hned nezkusil, jak to uvnitř má. Jeden prst tam hned zajel, jak kdybych z něj nikdy nevyjel. Byl tak horký a svíral mě, že se to nedalo vydržet. Jednu nohu jsem mu chytil pod kolene a trochu pošoupnul nahoru, aby bylo ohnutá a povolila mi větší sílu přírazů.
Napasoval jsem se mezi jeho nohy, abych mu mohl líbat krk. Jazykem jsem sjížděl po jeho páteři a nejednou ho něžně kousl, až se mu tvořily cucfleky. Nedokázal jsem se krotit, takže i kdybych chtěl, nezastavil bych se.
„Kuro… Jsi tak sexy,“ zamručel jsem, když jsem do něj najel.
Nebyl to takový problém, dokonce jsem hned byl celý v něm. Tak silné teplo a sevření jsem nečekal, až mě to trochu zatemnilo mozek. Musel jsem se zapřít u jeho hlavy, abych to rozdýchal, moje krev se nahrnula jinam a válcovala moje pocity jak tornádo. Pevně jsem mu sevřel jednu půlku a začal přirážet.
Tohle jsou rána, které vážně zbožňuji, plné sexu.
Kuro
Myslel jsem, že na to půjde pomalu a bude mě chtít úplně probudit, ale mýlil jsem se. Aki moji nabídku využil, a hned se do toho opřel naplno. Nevadilo mi to... Nebylo to poprvé, a mě se tenhle budíček rozhodně líbil.
Když mi pohnul s nohou, už jsem vnímal trochu víc. A když do mě vsunul svůj tvrdý a horký penis, okamžitě jsem byl vzhůru. V téhle poloze jsem ho víc svíral a přinášelo mi to i větší potěšení, když jsem intenzívněji cítil každý jeho příraz, to tření, které mě rozpalovalo do běla. Postupně mě to bralo víc a víc... Začal jsem tiše vzdychat, a celé to vzrušení, které mě zaplavilo se začínalo projevovat. O něco víc jsem se prohnul v zádech a vystrčil víc na něj zadek, jak moc dobře mi to dělalo. Zasunul jsem ruku pod sebe a už s hlasitějšími vzdechy začal zpracovávat mou erekci, kdy opravdu chybělo jen málo, abych pod sebou začal kropit prostěradlo.
„Miluji ranní sex,“ vydechl jsem a pak zasténal, když orgasmus naprosto převzal vládu nad mým tělem a já se jen víc prohýbal proti Akimu, aby to bylo dokonalé.
Aki
„Kuro… říkáš to, na co já myslím,“ řekl jsem předtím, než jsem se mu trochu zakousl do ramene.
Vnímal jsem, jak on došel svého konce, když mě pevněji sevřel uvnitř sebe. Už jsem kašlal na vše kolem sebe a naplno se do toho opřel. Vzdychal jsem blahem, když to na mě šlo tak jako vždy, kdy jsem s Kurem. Zaplavilo mě takové horko, že by se člověk snad i spálil.
„Miluji tě,“ zamručel jsem, když jsem cítil to, co jsem chtěl nejvíc.
Vše, co se ve mně do rána nahromadilo, nyní plnilo Kura. Tak skvělé, že jsem se jen tak, tak držel opřený o ruce. Orgasmus mě dostal tak, že jsem se svalil na Kura a nejspíš ho vtetoval do matrace.
„Je mi tak dobře… Nic se mi nechce, ani s tebe slízt,“ políbil jsem ho do vlasů, a jen se slabě přetočil na bok i s ním.
Kuro
Bylo to hodně rychlé, ale úžasné. Takové probuzení bych klidně měl každé ráno. Stále jsem svíral svůj penis v ruce, když mě Aki zalehl. Rychle jsem oddechoval a srdeční tep byl rozhodně rychlejší, než když jsem se teprve probouzel. Tohle byla ta nejlepší ranní rozcvička, než nějaké dřepy nebo sedy – lehy, nebo běhání v parku.
Když se Aki překulil trochu na bok, konečně jsem vyprostil svou ruku.
„Nevím, jestli se majitelka penzionu nebude zlobit za to prostěradlo, nejspíš mi něco uteklo,“ ukázal jsem ruku Akimu. „Podáš mi kapesníčky, nebo to mám utřít do tebe?“
Tím, že jsem byl vzhůru jen chvilku a probuzení bylo tak náhlé a překvapující, můj obranný mechanizmus nefungoval ještě na plno. Neměl jsem ani kdy se stydět, tak jak se většinou stává, když jde o tuhle věc.
Natočil jsem k němu hlavu, abych ho mohl políbit a poděkovat mu tak za krásné probuzení...
Aki
„Líbí se mi, když mluvíš tak, jak to cítíš,“ usmál jsem se, a víc si ho přitáhl pro polibek.
Takové ráno… To je můj Kuro… Když ho nespoutává jeho stydlivost, je velmi upřímný, což považuji za nejvíc sexy.
Tulil jsem se s ním a jen si užíval tyhle hezké chvilky, které měly brzo skončit.
„Myslím si, že je zvyklá na mnohem horší věci, nejsme jediní gayové, kteří tu spolu spí,“ políbil jsem Kura naposledy a potom z něj opatrně vyjel, abych mu neublížil.
„Co takhle…“ zvedl jsem se z postele a vzal Kura do náruče, abych i s ním šel do sprchy.
„Mám hlad, takže ze sebe smyjeme tohle, a potom se najíme, než pojedeme. Musíme už za Hirem a těma dvěma. Ani nechci domýšlet, co tam dělaj,“ zasmál jsem se a postavil Kura na zem, abych mohl pustit vodu a namydlit se.
Kuro
„Hlad už mám taky,“ pousmál jsem se, když mě Aki zvedl do náruče a odkráčel se mnou do sprchy.
Postavil jsem se a hned se natáhl po žínce, abych se taky mohl mýt.
Přemýšlel jsem nad tím, co řekl. Zajímalo by mě, jak Aki přišel k tomuhle penzionu, hlavně když i ví, že tu jezdí více gayů a nejsme jediní.
„No, doufám, že se Seiji a Miura budou chovat slušně. Ale... vlastně mi došlo, že Hiro zatím s nikým nechodil. Vždyť si domů ani nepřivedl holku. Je pravda, že občas se ze školy vrátil později, ale nemluvil zatím o žádné holce...“ zamyslel jsem se.
Rychle jsem se umyl, abychom se mohli co nejdříve obléct a sbalit. Hned po snídani jsem chtěl vyrazit zpátky.
Aki
„Jestli někoho má? Myslím, že jsem ho jednou s holkou viděl, a i se líbali, ale nemyslím si, že Hiromi vztah chce. Budou to jen takové krátké románky, podle mě se prostě nezamiloval,“ zamyslel jsem se začal se osušovat.
Možná se Hiromimu jen v životě neobjevil ten pravý, jako mě. Ale zase byla pravda, že jsem se s ním o tom nikdy nebavil. Asi bylo na čase, abych o něm věděl víc. Žádného sourozence neměl, a já ho bral jako bratra, a trochu se o něho starat bylo důležité.
Oblékl jsem se a čekal na Kura, abychom se vydali na snídani. V jídelně to už žilo a spousta jídla lákalo k jeho snězení.
Kuro
Rychle jsem se oblékl a naházel věci do batohu, abych se potom nemusel s balením zdržovat.
Byli jsme poslední, kdo zasedl ke snídani. Ale i tak nás všichni přivítali s úsměvem a přáním dobrého dne. Bylo to fajn. Cizí lidi, a přesto se k nám chovali hezky, i když věděli, že jsme gayové.
Nasnídal jsem se opravdu vydatně. Měl jsem pocit, že snad nebudu muset ani večeřet, jak jsem byl plný. Od chvíle, kdy jsem se začal lépe živit, jsem toho i podstatně víc snědl.
„Kimona necháme vyčisti a pak vám je pošleme domů,“ obrátila se na nás majitelka penzionu.
Chtěl jsem něco namítat, ale odmítla to s tím, že to pro nás ráda udělá.
Byla to vážně příjemná paní, a když jsme se šli později loučit, několikrát jsem ji poděkoval.
Byla udivená, když jsem se s ní i s jejím mužem zastavil a měl k nim prosbu. Nejspíš jsem byl první, kdo to udělal, ale moc se mi tu líbilo, a já tak nějak tušil a doufal, že by mi později mohli pomoci.
„Tak jedeme?“ hodil jsem batoh na záda a vzal do ruky helmu, do které se mi sice moc nechtělo, ale jinak to nešlo.
Aki
Už jsem se i domů těšil. Sice míň soukromí, ale byl to jediný opravdový domov, který jsem kdy měl a rád se tam vracel. Najedl jsem se tak, že jsem si myslel, že prasknu. Jen tak tak jsem se narval do motorkářského a během chvíle chytil Kura za ruku a sebral oba bágly.
„Moc děkujeme za tak krásný pobyt, doufám, že se tu zase někdy brzy ukážeme. Za všechno vážně děkuji,“ uklonil jsem se a usmál na majitelku penzionu, která nás přišla vyprovodit.
„Určitě vás tu znovu rádi uvidíme. Jste milý pár, tak, jak nám Seiji vypravoval. Mějte hezkou cestu a opatrně,“ opětovala mi úsměv.
Nechal jsem ještě Kura rozloučit se, a už jsem startoval motorku. Vyrazili jsme docela brzo, takže bylo jasné, že se na oběd ukážeme doma. Cesta byla klidná a celkem rychle utekla, takže se jelo vážně skvěle.
Kuro
Byl jsem moc rád, že na mou prosbu kývli. Určitě se mi při zařizování baru budou hodit rady někoho zkušeného.
Ještě jsem se rychle rozloučil, a už jsem seděl na motorce, přilepený na Akiho zádech. Tyhle dny s Akim byly prostě úžasné. Ale i přesto, když jsem viděl, jak se před námi objevuje Rosin dům, byl to zvláštní pocit, který jsem zažíval opravdu až teprve tady. Vraceli jsme se domů...
„Ohó, copak to tu máme?“ ozval se Miura, který seděl se Seigim na verandě a učili se.
Došel k nám, několikrát obešel motorku a pak si nás pořádně prohlédnul.
„Hmm, sluší vám to, ale už si to sundej, nevidím ti pořádně do obličeje. Chci vidět tvůj spokojený výraz,“ zaťukal mi do helmy.
Konečně jsem si ji sundal a zhluboka se nadechl Je pohodlná, ale přesto mám pocit, jako by mě to v ní svíralo a omezovalo. Kdyby to šlo, nejraději bych jezdil bez ní.
„Kde je Hiro?“ rozhlédl jsem se kolem sebe.
„Jo, Hiro... Tak ten má nahoře návštěvu... Už od včerejška,“ nahodil Miura výmluvný úsměv.
Aki
Grrrr… Pořád mě štve, když na něj takhle sahá, ale už je to taky kamarád, a hlavně Kurův, takže to beru v klidu. Jen jsem si sundal helmu a opřel motorku na stojan, aby nespadla.
„Tak návštěvu? No jo… Je to mladý hřebec a musí se někde vybít,“ usmál jsem se a přivítal se se Seijim, který se už taky k nám blížil.
„Bylo to super co? Ten penzion je nejlepší,“ hned vyhrkl Miura a sunul Kura před sebou do domu.
„Něco jsme uvařili, já jen pomáhal, takže to bude dobrý,“ dál mlel a ukázal na stůl, kde byly nachystané misky a hůlky.
Usedli jsme, ale já byl tak plný ještě od snídaně, že jsem se snažil sníst aspoň něco málo a neurazil kluky, když se tak vážně snažili.
Kuro
Nevím, jestli to bylo z té cesty, nebo vážně začínám jíst jak Aki, ale nakonec jsem snědl skoro všechno, co přede mne kluci položili. A že se snažili...
Musel jsem se usmát tomu, jak Miura říkal, že je to poživatelné, protože jen pomáhal. Ale i kdyby to vařil celé sám, určitě by to zvládnul, kdyby chtěl. Poletoval kolem nás jak ženuška kolem svého muže a dětí. Tenhle člověk je pořád plný energie a rozdává ji kolem sebe, aniž by si tu uvědomoval. Možná je to démon, který má tyhle schopnosti? No, nedivil bych se ani tomu, kdyby to byl upír, který se vyžívá v tom, být sukuba...
Ani nevím proč, ale právě mě napadl příběh a mladém upírovi, který se v lidském těle učí na doktora. Jo, byl by u zdroje, co se krve týče.
Usmíval jsem se nad svou představou, ale tak nějak ty představy v mé hlavě začínaly dostávat trojrozměrný obraz...
„Musím si odskočit,“ vyskočil jsem náhle od stolu a spěchal nahoru.
Jen jsem se ještě ve dveřích otočil a poděkoval za jídlo, a už jsem běžel nahoru do studijního pokoje, kde jsem hned otevřel notebook a jen co naběhl, už jsem psal.
Fakt nevím... Nejspíš to bude nečitelné, ale měl jsem prostě silné nutkání to napsat, i když jsem to předtím nikdy nezkoušel.
„Copak to bude?“ ozval se za mnou najednou holčičí hlas.
Bylo to tak nečekané, že jsem úplně nadskočil. Otočil jsem se...
Stála ve dveřích...
Holka, co jsem ji jednou viděl v kampusu, když se motala kolem Hira. Měla na sobě jen župan a v ruce ručník a nejspíš se chystala do koupelny.
„Koupelna je dole,“ ukázal jsem směrem ke schodům.
„Ale nahoře je to prý bezpečnější, říkal Hiro. Nechceš mi mýt záda?“
„Há...?“
To jako myslí vážně, když mi dala tuhle nabídku a pomalu se blíží ke mně?
„Víš, holky nebiju, ale Hiro si nezaslouží mít takovou mrchu, jako jsi ty,“ zamračil jsem se a odstrčil ji, když se na mě přilepila.
Aki
Usmál jsem se, když Kuro odešel nahoru, jako kdyby mu za patami prášilo. Sám jsem se pustil do hovoru s kluky, a jak to tady měli, když jsme byli pryč. Chtěl jsem vědět, jestli se postarali o zvířata a rostliny. Přeci jen by nás Rose zabila, kdyby to všechno uschlo.
„Děkuji kluci, a hlavně za ten penzion. Ani jsem nevěděl, že tak bude květinový festival, ale vážně jsme si ho hodně užili. No… Myslím, že se půjdu převléct, tohle je nepohodlné, a potom vám pomůžu s čím bude potřeba,“ zvedl jsem se od stolu a vydal se do pokoje.
Ta holka, co jsem ji uviděl, jak se prsí na Kura, mě naštvala. Zaprvé, asi to byla pěkná coura, podle toho že na sobě moc oblečení neměla, a zadruhé, asi byla od Hiromiho, což jí v tuhle chvíli spíš dělalo mrtvolou. Nemám rád takové typy holek, blbé jak tágo, a nohy roztáhnou všem, prostě kdo je pro ně zajímavější. Nakonec takový lidi zůstanou sami, nebo někde pod mostem.
„Vypadni, než tě vyhodím,“ zamručel jsem na ni, a když se na mě s úsměvem podívala, došel jsem k nim blíž.
Chytil jsem Kura za bradu a políbil ho, aby ta blbka věděla, že tady pro ni nic není.
„Vypadni odsud z baráku, nebo se to Hiro dozví a ten je mnohem horší než já,“ pozvedl jsem obočí a celou si ji přeměřil.
Kuro
„Bože,“ usmála se, „však se nic nestalo. Nemusíte být takoví puritáni. Barák plný chlapů... Mohla jsem pozvat kamarádku.“
Ušklíbla se, přehodila si ručník přes rameno, a pak odkráčela do koupelny a nezapomněla přitom výmluvně kroutit zadkem.
„Nemám je rád...“ mírně jsem se třásl, i když vedle mě stál Aki. „Nemám rád, když se mě holky dotýkají... Vadí mi to...“
Nevadí mi přátelství, podání ruky, nebo přátelský polibek na tvář. Nevadí mi, když mi do náruče skočí Rita nebo Nyoko, protože i ji už beru jako sestru. Ale tohle... S tím jsem měl a nejspíš budu mít vždycky problém. Možná mám nějaký blok, či co...
Úplně mě z toho otřepalo, a byl jsem celkem rozhozený, i přesto, že jsem se před ní snažil tvářit jako borec. Ale nejspíš jsem vážně slaboch, když mě tohle rozhodí.
„Musím se jít napít...“
„Ahoj kluci,“ ozval se náhle Hiro ode dveří. „Nevěděl jsem, že už jste doma. Lena se potřebovala osprchovat, tak snad nevadí, že jsem ji poslal sem, kdyby náhodou kluci potřebovali koupelnu.“
„Ahoj. Ne... nevadí,“ breptnul jsem tiše a zadíval se do země.
Nevěděl jsem, jak reagovat. Nechtěl jsem Hira rozzlobit nebo nějak rozhodit. Na to jsem ho měl moc rád... A říct mu něco, jen co jsme přišli domů... Vážně to nešlo.
Aki
„Já přesně tyhle typy nesnáším. Myslí si, že zakroutí zadkem a je to. Hlavně… Když je to Hiromi, sere mě to,“ zavrčel jsem a chytil Kura kolem pasu, když chtěl odejít, ale zrovna se ve dveřích objevil i Hiro.
„Ty tu holku dlouho znáš? Je to vážný?“ zeptal jsem se opatrně a dal si záležet, aby neslyšel ten jedovatej podtón, co to mělo.
Nemohl jsem si pomoci, a hlavně jsem byl k němu vždy upřímný, proč bych to měl měnit nevím.
„Ani ne. Je to spíš jen tak. Ona nikoho nemá a já taky, spíš pobavení. Nemám moc rád vztahy, moc mě to zavazuje a to nechci. Kdyby tady byla máma, ani bych ji sem nebral,“ usmál se a mě trochu zatrnulo, protože to nebyl jeho obvyklý úsměv, ale takový podlý.
Oddechl jsem si, když odešel, a já věděl, že to není nic, čím bych se měl znepokojovat. Vrznout si neškodí, hlavně když to ani z jedné strany není o citech. Nejednou jsem takovou holku měl doma… Jo… Byl jsem stejný jako on, než jsem potkal Kura. Kdyby nebylo jeho, mohlo se ze mě stát pěkný prase. Stejně… Nikdy bych si neřekl, že budu s klukem a šťastný. Nezkoušel jsem to s jiným… Nelíbal se s jiným… A přesto s jedním dokonalým jsem. Občas je to trochu zvrhlé, když si to uvědomím, ale o to víc mě Kuro přitahuje. Je jiný než všichni kolem mě… Je můj.
„No… Pokud je to jen bokovka, nevadí mi to, ale k tobě se přibližovat nebude, strašně se klepeš, ale to můžeš jen po sexu se mnou. Hmmm?“ políbil jsem se a přitiskl ke svému tělu.
Kuro
Oddechl jsem si, když Hiromi řekl, že ho s tou holkou neváže nic jiného než chvilkové potěšení. Divil bych se, kdyby zůstal bez sexu a zvlášť v našem věku. Trochu jsem si i oddychl. Sice nevázaný sex asi není to pravé ořechové, ale aspoň jsem věděl, že se Hiro umí o sebe postarat i v tomhle směru.
„Vážně nemám rád, když se na mě takhle holky lepí. Teda ne že by to dělaly běžně, ale už jako menší jsem se jich bál. A nejspíš proto mám odpor k představě, že bych s nimi měl spát. Prostě si to neumím představit,“ přitulil jsem se k Akimu.
Ještě že jsem to byl já. Neuměl jsem si představit, kdyby to zkoušela na Akiho. Možná by ji odmítl, ale přeci jen má s holkama zkušenosti. A kdybych ho viděl, tak jak on nás, nejspíš bych utekl s brekem a samou žárlivostí bych se ukousal. Ta představa, že by jednou mohl jít za holkou, mě doteď občas budí ze snu...
„Půjdeme dolů?“ natáhl jsem se ke stolu a zaklapl notebook, aby neviděl, co píšu.
Možná mu to jednou dám přečíst, až to bude hotovo.
Z koupelny bylo slyšet puštěnou vodu a mě znova otřepalo, když jsem si uvědomil, že je tam ona... a v naší koupelně. Nejspíš ji budu muset potom pořádně vydrhnout.
Aki
„Víš co? Potom se celý svlékneme… Zalezeme do koupelny… Prvně ji celou vydrhneme a potom umyjeme jeden druhého… Co ty na to?“ provokativně jsem se na Kura podíval a odhrnul mu vlasy z čela, které mu tam padaly.
„No hlavně se převlékneme. V motorkářském rozhodně za zvířaty nepůjdu,“ usmál jsem se a shodil věci, abych si mohl vzít tepláky a tričko s mikinou.
„Musíme zkontrolovat vše na farmě, sice klukům věřím, ale víš jak… Lepší bude se ujistit, než Rose raní,“ přitáhl jsem si ještě Kura k sobě a potom i s ním šel dolů.
Zrovna Seiji a Miura něco řešili s učením. Nedalo mi to a podíval se na Seijiho poznámky. Měl to hezky přehledné a musel jsem uznat, že rozhodně věděl, jak má výpisky dělat. Musel se na to dlouho připravovat. Pokud jsem jim dobře rozuměl, letos měli dělat atestaci, každý na něco jiného, ale Seiji mi připadal do učení víc zapálený.
„Jen se učte, my se o vše postaráme, že Kuro?“ ukázal jsem na dveře ven a vzal ošatku na zeleninu, abychom to nasbírali na večeři.
Popravdě jsem i potřeboval vydýchat to, co se s tou holkou nahoře stalo. Představa, že by někoho takového měl Hiromi rád, mě teda moc netěšilo, a ani jsem si to představit nechtěl. Byl jsem rád, že s ní nebyl, ale i tak…
Kuro
„Jo, uděláme to, jak říkáš,“ konečně jsem se usmál.
Představa, jak spolu nazí drhneme koupelnu, byla víc než lákavá a hodně živá. Aspoň něco mi zlepšilo náladu. Navíc, když přišlo na úklid, neměl jsem s tím problém. Rád jsem uklízel. No, jsem prostě taková hospodyňka. Nejspíš jsem se vážně měl narodit jako holka. Asi se někde stala chyba.
Taky jsem se rychle převlékl a šel s Akim zkontrolovat zvířata, a potom na pole.
Vypadalo to, že to kluci zvládli v pohodě, protože nic neuhynulo a ani neuschlo. Posbíral jsem do jedné ošatky čerstvé vejce, abychom si je mohli dát na večeři. Nic lepšího jsem vážně neznal. Rozdíl, mezi vejci z obchodu a tady z farmy byl opravdu znát.
„Udělám večeři sám, ano?“ opřel jsem se o Akiho ramenem, když jsme dřepěli a sbírali ještě zeleninu.
Už jsem se na to i těšil. Vážně jsem měl pocit, jako bych se vrátil domů z dlouhého výletu, a vrátil jsem se tu opravdu rád.
A rozhodl jsem se, že uklidím všechno v domě, co budu moct, abych Rose udělal radost, až se vrátí.
„Nezapomeň si nic na příští víkend plánovat. Pojedeme k babičce a dědovi. Už jsem jim to slíbil.“
Aki
„Určitě… přeci jen jsme byli dlouho pryč, a kluci tu vařili a starali se co mohli. Bude fajn, když uvaříš, rád od tebe jím cokoliv,“ naklonil jsem se a políbil ho, když byl dost blízko ke mně.
Jenže záhy se ve mně dost věcí sevřelo. Jo… Těšil jsem se na jeho rodinu, přeci jen o nich hezky mluvil, ale bylo to poprvé a taky… Nebyl jsem si tím moc jistý.
„Doufám, že se jim budu líbit. Sice o nás ví, a byli podle tebe v pohodě, ale i tak… Možná je to pro mě jako se představovat tvým rodičům. Jsem asi nervózní,“ pročísl jsem si prsty vlasy a zapomněl, že na nich mám hlínu.
„Skvělý… Asi se budu muset vykoupat hned. Doufám, že ta mrcha tam nevleze… Zamknu se,“ pousmál jsem se a šel i s Kurem dát zeleninu do kuchyně. Kluci pořád seděli v učení, a bylo vidět, že toho mají docela dost. Ti dva byli vážně skvělí, i když k jednomu z nich jsem měl výhrady. Ale nikdy se nestalo, že by nepomohli, když bylo potřeba. Dost mi přirostli k srdci.
Kuro
„Babička a děda jsou hodní. Nemusíš se bát. Jsou jiní než táta. Stejně nechápu, po kom on má takovou povahu. Ani strejda není takový. Taky je hodný...“ povzdechl jsem si, proč zrovna můj otec se nevydařil.
Kdo ví, čím to je. Možná vliv mámy a její rodiny? Je pravda, že tam jsem moc rád nejezdil, s druhou babičkou jsem si nikdy moc nerozuměl...
Jen co jsme vešli dovnitř, umyl jsem si ruce a hned se pustil do vaření. Po očku jsem občas sledoval kluky, jak sedí u stolu a učí se, a Aki jim nakukuje přes rameno. Je pravda, že taky začal studovat doktořinu a může se od nich něco přiučit, i když mají každý jiné zaměření.
V duchu jsem si zkoušel představit Akiho v doktorském, obklopený dětmi. Vím, že je to zvláštní představa, když ještě nevím, jestli bude chtít pracovat v nemocnici, nebo ne. Ale i tak... Už teď jsem byl pyšný na to, že mám takového kluka, který ví, co od života chce.
Když Aki zamířil do koupelny s poznámkou o té ‚mrše‘, zamračil jsem se. Měl jsem chuť tam jít a pohlídat si ho. Ale musel jsem dodělat večeři, abychom se mohli najíst.
„Co se děje?“ zbystřil Miura, když jsem si asi potřetí povzdechl.
„Co?“ otočil jsem se na něj.
On i Seiji se na mě dívali a čekali odpověď. Nezdá se to, ale taky byli dost všímaví.
„Chceš jít za svým milencem a umýt mu záda?“ pousmál se znovu Miura a Seiji do něj drcnul.
„No... ne... jen ta holka...“ podíval jsem se do stropu, jako bych chtěl prohlédnout skrz rovnou do koupelny. „Je trochu moc vlezlá...“
„Hm... Zdálo se mi to tak,“ podíval se Seiji taky nahoru. „Ale je tu s Hirem, nemůžeme mu upřít trochu toho potěšení...“
„To jo, ale ona... obtěžovala mě,“ otřepal jsem se, když jsem si na to vzpomněl.
„Jdu to zkouknout,“ postavil se Miura, a než ho stihl Seiji zastavit, byl pryč.
„Neboj, Miura je sice svérázný, ale umí si poradit v každé situaci způsobem sobě vlastním,“ usmál se na mě Seiji a stoupnul si vedle mě, aby mi pomohl s čištěním zeleniny.
Aki
„Fajn… Jdu do sprchy,“ pronesl jsem, a ještě políbil Kura na tvář, než jsem se zdejchl do koupelny.
Bylo fajn, že jsem ze sebe mohl strhat věci a poházet je po zemi, jak se mi chtělo. Občas bylo příjemné se chovat jako malý spratek, i když jsem z toho vyrostl. Kuro všechno hned uklízel a já ho obdivoval, ale občas… Možná to byla hloupost, ale chtěl jsem se chvíli cítit jako dítě. Tak rychle to uteklo, a já si nestihl ani uvědomit, že jsem víc dospělý, než bych chtěl.
Vlezl jsem do sprchy a pustil na sebe příjemně teplou vodu, která stékala po mém těle a příjemně mě hladila. Uvolnění… Napětí znovu rostlo, jen když jsem si uvědomil, že můj objekt chtíče je dole a má na sobě zástěru…
Sakra… Co všechno by se dalo dělat, kdyby měl opravdu na sobě jen tu zástěru?
„Moc pěkné tělo… Je škoda, že jsi gay, co takhle zkusit něco jiného?“
Do prdele… Zapomněl jsem zamknout.
Hrklo ve mně, když se její ruce omotaly kolem mého pasu jako hadi a mířily tam, kam může jen Kuro.
„No… To bych si ho radši nechal upadnout, i když nepochybuji, že to je s tebou i možný,“ chytil jsem ji za ruce a prudce od sebe odtrhl.
„Sereš mě,“ zavrčel jsem na ni.
Tak jak byla a bylo mi jedno, že jsem nahý, jsem ji odtáhl před koupelnu a vystrčil ven. Prudce jsem zavřel a zamknul tak, že kdyby tak strčila ruku, tak jí ji zlomím.
Kuro
Já i Seiji jsme se zastavili v práci a oba jsme pohlédli do chodby, když jsme zaslechli bouchnutí dveří.
„Co to...“
Nestihl jsem ani domluvit, když Seiji všechno, co držel v ruce, hodil na linku a rozběhl se nahoru.
Nečekal jsem na nic a už jsem mu byl v patách. Už po cestě jsme slyšeli, jak se nahoře Miura a ona dohadují.
„Hmm, jsi opravdu hezká,“ zaslechl jsem Miuriho hlas. „Ale víš co? Hirův pokoj je dole, a nemyslím si, že by ses potřebovala tolik sprchovat. Možná bych ti radil navštívit psychiatra. Možná máš nějaký jiný problém, který by se dal léčit? Nebo by bylo lepší, kdyby-“
Za facku, kterou mu ta holka dala, by se nemusel stydět ani chlap. Miura si jen protřel tvář a popošel k ní blíž.
„Kluci holky nebijí. Ale já jsem spíš holka, takže když ti to vrátím, tak to nebude vadit,“ zamračil se na ni, a než jsme stihli zareagovat, taky ji jednu vrazil.
Zatvářila se překvapeně, a vypadalo to, že se rozzuří. Ale najednou změnila svůj výraz.
„Hiro. Tamten mi vlezl do koupelny a obtěžoval mě,“ začala natahovat a ukázala na dveře koupelny. „Nechtěla jsem, tak mě uhodil... Když jsem se bránila, tak mě vyhodil a tenhle se po mně taky sápal, tak jsem mu dala facku...“
Krve by se ve mně nedořezal, když jsem to uslyšel. Seiji nic neřekl, jen popadl Miuru za ruku a odtáhl ho dolů do přízemí. Já jen stál a těkal pohledem mezi dveřmi koupelny, Hirem, který doběhl taky nahoru, a tou holkou.
Věděl jsem, že co se týče Miury, tak lhala. Ale... Vešel Aki dovnitř, když tam ona byla? Nebo... udělala mu to samé, co mě? Komu mám věřit? Přiběhli jsme nahoru, když se právě dohadovala s Miurou, nevím, co bylo předtím...
„Obleč se a vypadni. Za půl hodiny ti jede autobus,“ zamračil se Hiro.
Chytl ji za loket a vedl ji dolů.
Ještě jednou jsem se podíval na dveře koupelny, a pak jsem se otočil a pomalu šel dolů. Musím dodělat tu večeři...
Aki
Slyšel jsem ten hluk, co se dral přes dveře za mnou, a musel jsem uznat, že mě to štvalo. Když vše utichlo, a já si vyslechl dost na to, abych věděl, o co se jednalo, vylezl jsem ze sprchy a otevřel dveře. Tak jak jsem byl, jsem stihl zachytit Kura, když mířil pryč, a zatáhnout ho zpět do sprchy.
„Příště, je mi jedno, jestli je to holka, protože pokud se dotkne mě, nebo tebe, tak jí ty ruce zlámu. Doufám, že se ti do hlavy nedostaly nějaké věci, které nejsou pravda. Chytla mě kolem pasu a já ji vyhodil jako panenku ven. Nezajímám se o nikoho jiného než tebe,“ zavrčel jsem mu u obličeje.
Nebyl jsem naštvaný na něj, ale na ní, a docela to rostlo. Nemám rád, když jsou holky vlezlý, a ještě tak slizký, jako byla ona.
„Noooo…“ prohlédl jsem si Kura od spodu nahoru a rozvázal mu zástěru, která během chvíle dopadla na zem.
Na nic jsem nečekal a zbavil o i trička, které bylo ode mě celé mokré.
„Potřeboval bych důkladně omýt, to víš, mohla infikovat celou sprchu a taky… Ta zástěra mě rozrajcovala,“ olízl jsem si provokativně rty a pohladil ho po hrudníku, kde jsem nezapomněl zavadil o bradavky.
Kuro
„Ak... Aki!“ vyhekl jsem, když mě náhle popadl a vtáhl do koupelny.
Chtěl jsem se mu vytrhnout, ale nepustil mě, a navíc...
Hlasitě jsem se nadechl, když se jeho ruka otřela o můj holý hrudník. Přejel mi mráz po zádech, když podráždil mé bradavky...
Ale na to, co říkal jsem mu neodpověděl. Nevěděl jsem, co na to říct, a nechtěl jsem přiznat, že mám pochybnosti o tom, jestli mi někdy neuteče za holkou.
Sehnul jsem se k zemi a zvedl zástěru. Pověsil jsem mu ji na krk.
„Když tě zástěra rozrajcovala, tak si s ní užij,“ popadl jsem konce a zavázal mu je, aby mu zástěra nespadla. „Já musím jít udělat večeři.“
Těšil jsem se domů. To jo... Ale od chvíle, kdy jsme se vrátili, jsem byl nějaký podrážděný, a já ani nevěděl proč...
Aki
„Haaaaa??? To jako chceš jít pryč? Hooo…Hoooo… No… Můžu si s ní užít a zatáhnout tě do toho, ne?“ pousmál jsem se a zástěru si rychle stáhnul, abych ji omotal Kurovi kolem rukou a tím mu je spoutal.
„Kluci chvíli počkají, ty ne…“ rozepnul jsem mu jedním tahem kalhoty až samovolně spadly na zem.
Jemně jsem ho pohladil po rozkroku a trochu se pousmál, když jsem cítil, jak mu roste erekce. Líbal jsem ho na krk, než jsem ho prudce otočil obličejem ke kachličkám a přitiskl mu na ně ruce. V ten moment jsem ho jemně kousl do lopatky a jazykem opečovával každé místo na jeho páteři, které bylo v mém dosahu.
„Jediný člověk, který mě dokáže tam moc vzrušit, a který se mě může dotýkat, jsi jenom ty. Nebo se mě nechceš dotýkat?“
Povolil jsem mu ruce a dal mu volnost, bylo to na něm, jestli můžu, nebo nesmím pokračovat, ale podle všeho se mi zdál dost naštvaný, i když jsem nevěděl proč.
Kuro
Chtěl jsem opravdu jít pryč. A chtěl jsem to i Akimu říct. Ale než jsem stihl odpovědět, udělal něco, co jsem vůbec nečekal. Byl jsem tak v šoku, že jsem se na nic nezmohl a jen překvapeně hleděl na mé ruce zamotané v zástěře. A to nemluvím o dalším překvapení, když mi stáhnul kalhoty.
Už jsem zvedal ruce, že si pomůžu zubama, abych zástěru rozmotal, když mě Aki prudce přirazil ke zdi, a já se jen mohl o ty ruce opřít, abych si neodřel... No, cokoliv...
Opřel jsem se čelem o kachličky a zatnul zuby, když mě kousnul a pak postupoval po páteři. Každý dotek jeho rtů, jemné kousnutí či olíznutí vyvolávalo v těch místech příjemné mrazení.
Byl jsem rozladěný, to jo. Ale tomuhle... Tomuhle jsem se prostě nedokázal ubránit.
„Chci... chci se tě dotýkat,“ vzrušeně jsem vydechl.
Dal jsem uvolněné ruce za sebe a pohladil Akiho po stehnech a po zadku. Opravdu jsem se ho chtěl dotýkat, protože to miluji. Nikdo nemá tak dokonalé tělo jako on. A vždy, když jsem ho mohl hladit, jemně ho škrábat, či se ho dotýkat jen konečky prstů, ve mně vyvolávalo vzrušení, které narůstalo každou vteřinou.
Aki
„Dobrá volba… Víš, nejsem jenom hodný. Čím víc mě rozdráždíš, tím víc si tě vezmu. Tvoje tělo… zadek…“ pohladil jsem ho od stehen nahoru po zadek, kde jsem mu jemně promnul půlky.
„Bradavky…“ ty jsem nezapomněl pomačkat a podráždit tak, jak to mají rády.
„Rty,“ přejel jsem po nich prsty a hned dva vpustil dovnitř, aby je Kuro olízl.
To holka mě tak naštvala a vůbec nepřitahovala, že jsem měl chuť si to na někom vybít, jenže tohle byl lepší způsob zbavení se agrese.
„Chci tě ochutnat, pořádně se zapři,“ protočil jsem ho pod sebou jako panenku a přitiskl zády na stěnu, aby mi nespadl, až budu dělat tamty věci.
Klekl jsem si na zem a promnul jeho váčky, aby se přede mnou pěkně napružila jeho tvrdost. Hezky pomalu jsem olízl špičku jeho ztopoření a vsunul si ji do úst. Chytil jsem ho jednou rukou pod zadečkem, abych mu mohl dráždit vstup a zkoušet se do něj dostat, během pořádně žhavého kouření. Chtěl jsem mu dát takový sex, že o mě jednou provždy přestane pochybovat.
Kuro
Poddal jsem se tomu, co mi Aki prováděl. Mohl jsem být naštvaný, jak jsem chtěl, ale v momentě, kdy mi začal tohle všechno dělat, moje špatná nálada byla rázem pryč, a já se už nedokázal soustředit na nic jiného než na jeho doteky.
Vsál jsem jeho prsty a omotal kolem nich jazyk, když mi je strčil do úst. Nikdy bych si nepomyslel, že by mě mohla vzrušit taková věc...
A když pak klesl k zemi, a já se díval na to, jak můj penis mizí v jeho ústech, byl jsem úplně v koncích.
„Ak...Aki...“ zasténal jsem jeho jméno a sevřel mu vlasy, když jsem ucítil ty prsty, jak se do mě tlačí.
Musel jsem se přemlouvat, abych aspoň dýchal. Cítil jsem, jak mé roztřesené nohy slábnou, když se to všechno hrnulo mým tělem. Jednou rukou jsem se zachytil držáku na sprchy, abych nešel úplně k zemi. Všechno kolem mne šlo do ztracena, jen ten úžasný pocit, který na mě útočil s každým zasunutím do jeho úst, či olíznutím, jsem dokázal vnímat. Úplně mě odrovnalo už jen to, jak jsem cítil pohyb jeho prstů v mém nitru. Každé otření, či povytáhnutí a důraznější zasunutí, když jsem se chvílemi stáhl v momentě, kdy podráždil můj hrbolek rozkoše.
„A... aa.. haa... Aki...“ zaskučel jsem, když se blížil ten očekávaný konec, který doslova roztřásl celé mé tělo. „Prosím... Aki...“
Aki
Tohle se mi velmi líbilo, když se mu podlamovaly kolena a já cítil, jak hezky to v něm klouže. Mohl jsem už před chvílí skončit, ale chtěl jsem ho dostat na hranici, ze které se sám nebude schopen dostat. Bavilo mě ho takhle hezky mučit, byl potom upřímný… V tomhle teda určitě.
„Hmmm…Máš tak tvrdý penis a… Moc pěkně to v tobě klouže. Co kdybych tě prostě ojel?“ usmál jsem se, když jsem propustil, jeho penis ze svých úst a postavil se, až jsem byl o hodně vyšší než Kuro.
Trochu jsem se přikrčil a chytil ho pod zadkem, abych ho vystrčil nahoru. Pevně jsem ho narazil na stěnu a bez okolků do něj najel. Přijmul mě tak rychle, že jsem cítil, i to jeho stáhnutí, což mě ještě víc rozrajcovalo.
„Dneska zkusíme tohle,“ zachvěl se mi hlas, když už mě přemohlo všechno vzrušení, které mě nyní ovládalo.
Začal jsem si ho brát tak, jak mi moje touha a zvířecí instinkty dovolovaly. Musel jsem uznat, že sex s ním se každý den zlepšoval, a to jsem potřeboval nejvíc. Nemohl bych žít s člověkem, který by se mi celý nedal. Kdybych s ním nemohl spát a necítil to horko uvnitř něj, potom bych nejspíš nebyl šťastný a hledal to jinde. Jenže s ním jsem měl všechno…
„Joooo… Kuro,“ zasténal jsem v orgasmické křeči a začal plnit ten jeho skvělý zadeček.
Kuro
Chytl jsem se Akiho kolem krku, když mě přitlačil na zeď a nadzvednul mě. I tak mi nohy už skoro nesloužily a já měl strach, že skončím na zemi. Ale i tak... ten strach jsem měl pořád. Bál jsem se, že podklouzneme, držel jsem se Akiho tak pevně, jak jen to šlo. Adrenalin mi doslova valil žilami, jak to bylo zvláštně vzrušující. Jako bych cítil vzrušení z nějakého nebezpečí, a to mě víc dostávalo do varu.
Každý jeho příraz jsem doprovázel hlasitými vzdechy. Každé jeho zasunutí jsem vnímal tak moc, že jsem nebyl schopen myslet na nic jiného.
Jen jsem se díval do jeho tváře, která byla tak nádherná tím, co prožíval, a byl jsem šťastný, že já jsem ten, kdo mu tohle může dopřát.
Slastná křeč náhle zavalila v jednom momentě mé tělo. Celý jsem se stáhl a křečovitě se držel Akiho kolem krku, když přišel ten správný okamžik. Cítil jsem, jak ve mně víc a víc klouže, když mě naplnil svým spermatem. Jak mě to víc, a víc rozpaluje, až se mi dech skoro zastavil, a jen s hlasitými projevy dával najevo svou spokojenost.
„Ne... nemůžu...být zticha...“ vydoloval jsem ze sebe, když mé uši konečně zaregistrovaly můj hlas ozývající se s ozvěnou po celé koupelně.
Přitiskl jsem se na Akiho co nejvíc ve chvíli, kdy se to nedalo už snést a vnutil jsem mu své ústa, abych umlčel mé hlasové projevy v hlubokém polibku.
Aki
Byl jsem jak utržený ze řetězu, nedalo se naprosto nic kontrolovat, a o to víc jsem se držel toho doznívajícího orgasmu, který mě naprosto ochromil. Slyšet Kurovy vzdechy, bylo jako ta nejlepší rajská hudba, a já toužil to slyšet ještě hodně dlouho. Jenže…
Moje nohy byly sice silné a vymakané sportem, ale slabost z prožitého uspokojení byla silnější. Pomalu jsem z Kura vyklouzl a opatrně ho přenesl pod sprchu, kterou jsem na nás pustil. Postavil jsem ho na zem a posadil na sedátko, aby mi nikam nespadl. I já sám jsem si musel sednout na zem, protože mi krev pořád vězela někde jinde. Nechal jsem nás oba omývat příjemně teplou vodou, a přitom jsem si klekl mezi jeho nohy a přitáhl si ho k sobě.
„Je mi takhle dobře. Potom ti s večeří pomůžu, to za tohle zdržení,“ usmál jsem se a za bradu si Kura přitáhl pro dlouhý polibek plný mých citů k němu.
Kuro
Nemohl jsem popadnout dech a byl jsem rád, když mě Aki přidržel, jinak bych určitě skončil na zemi. Jeho pevná náruč mě vždycky uklidní, když se zlobím, nebo když jsem smutný. A když se mi stále v břiše prohání ty zvláštní šimravé pocity po prožitém orgasmu, tisknu se na něj a s přivřenýma očima se snažím uklidnit své divoce bušící srdce.
„Taky je mi s tebou moc dobře,“ zašeptal jsem roztřeseným hlasem a přitiskl rty na jeho krk.
I já ho chtěl políbit a zanechat mu značku, tak jak to on dělá mně. Málokdy jsem se dostal k tomu, aby jen ležel, a já se ho mohl dotýkat po celém těle a líbat ho všude po jeho horké kůži.
Tak aspoň teď, když klečel mezi mýma nohama, a já se cítil moc a moc dobře, chtěl jsem mu to aspoň tímhle dát najevo.
„Miluji tě, moc...“ znovu jsem se přisál rty na jeho rameno a zanechal další značku. „Ale víš... To všechno, co bylo, je moc krásné. Tak moc, až mám strach, že se něco stane. Mám pocit, jako by mělo něco přijít, a já nevím co. A ne jedna věc. Jako by se toho na nás hnalo víc, a já jsem z toho strašně nervózní. Stačila mi ta Hirova holka, ale myslím si, že tohle nebyl ten hlavní problém. Jako by tohle byl jenom začátek...“
Ani nevím, proč jsem se tak rozmluvil. Málokdy tak moc mluvím, a navíc hned po sexu, který byl naprosto úžasný. Ale moje houbovitá povaha, která všechno kolem nasává do sebe, se nejspíše teď projevila. Opravdu... Jako bych cítil nějaké negativní proudy z více stran, a to mě tlačilo do malé škatulky, ze které není úniku.
„No, asi se mi to jenom zdá,“ pousmál jsem se nakonec. „Měli bychom jít udělat večeři, než se do toho pustí Miura.“
Aki
Poslouchal jsem Kura a trpělivě čekal, až skončí tenhle monolog, který mě opravdu vážně štval. Ovládl jsem trochu ten svůj pud, který mi velel, abych mu hned ukázal, že nemá tolik pochybovat a narovnal se. Chytil jsem jeho tváře a políbil ho předtím, než jsem začal mluvit.
„Víš Kuro… Zatím pokaždé jsem ti věřil, i když jsem mohl mít pochybnosti, ale neměl. Vzdal jsem se hodně věcí, jen abych byl s tebou a nikdy toho nelitoval. Vážně jsem si užil tenhle víkend a dělal to pro tebe… Pro nás. Myslel jsem si, že i ty jsi spokojený. Pořád o mě nějak pochybuješ? Chci po tobě jen jedno. Věř mi!“ znovu jsem ho políbil předtím, než jsem se zvedl.
Přišlo mi to nějaké divné. Všechno bylo… Bolelo mě to. Snad poprvé se mě to dotklo víc, než bych chtěl. Udělal jsem mu nádherný víkend… Dal mu svoje srdce i dům, a on? Nakonec myslí jen na to, že se to celé podělá. Nooo…
Osušil jsem se a natáhl na sebe tepláky i tričko, abych mohl jít za kluky. Počkal jsem ještě na Kura, ale spíš byl mimo, když jsem nad tímhle vším přemýšlel. Možná moje praxe v Americe bude pro něj zkouška, jestli je schopný mi věřit a počkat, než se vrátím. Měl jsem chuť do něčeho praštit, jak se mě to dotklo. Snažil jsem se jako blbec, dělal jsem to z lásky a bylo mi skvěle… Jak to dopadlo? Cítil jsem se vážně nanic, jak kdyby mu bylo všechno málo.
Kuro
Poslouchal jsem, co mi říká Aki, a nějak jsem z toho některé věci nepobral. Vždyť jsem řekl, že mám strach, že se něco stane, ne že by Aki něco dělal špatně...
Seděl jsem dál na stoličce, nechal na sebe téct vodu a jen se díval, jak se utírá a obléká.
„Ale... Aki... já...“ zašeptal jsem spíš jen pro sebe, protože jsem nedokázal ze sebe nic víc vydolovat.
Postavil jsem se a otočil se k němu zády, abych se mohl ještě aspoň trochu umýt. Rychle jsem se opláchl a setřel slzy, než jsem zastavil vodu.
„Jdeme udělat tu večeři,“ obešel jsem ho, abych se mohl jít do pokoje obléct, protože moje věci byly mokré.
V pokoji jsem se ještě rychle doutíral a hodil na sebe jen triko a tepláky. Stejně už dneska nikam nepůjdeme, tak není třeba se nějak moc oblíkat. Vlasy jsem si jen trochu vytřel ručníkem, abych se nezdržoval. Ani jsem ho nezavěsil zpátky do koupelny. Jen jsem ho hodil na postel a šel dolů do kuchyně.
„Večeře bude za chvíli hotová,“ s úsměvem se na mě otočil Miura.
Stál u linky a za asistence Seijiho se snažili dodělat moji rozdělanou večeři. Jen jsem si povzdechl a šel se podívat, co stihl napáchat.
„Něco se děje?“ naklonil se ke mně Seiji.
Jen jsem zavrtěl hlavou a odstrčil Miuru, abych spravil to, co on podělal, aby jídlo bylo aspoň trochu poživatelné.
„Jak budeš mít čas, naučím tě vařit,“ vzal jsem mu z ruky hůlky a šel dochutit omáčku.
Aki
Už jsem na něj nečekal, když se šel obléct. Sešel jsem za kluky a díval se, jak se Seiji rozčiluje, že se Miura snaží vařit. Tohle byl pro mě ideální pár, takový můj vzor. Jo… Byli každý jiný a nejspíš měli pár špatných chvil, ale byla vidět mezi nima ta důvěra a láska. Popravdě mě to trochu štvalo.
„Kuro nebude moc rád, že mu tady měníš recept,“ provokativně jsem si rýpl a Miura po mě hned hodil vařečku.
Jen jsem se uhnul a sedl si na nedaleké křeslo. Seiji mi mezitím donesl knihu, o které jsme se bavili, že by mě zajímala, a já ji se zájmem začal číst. Aspoň jsem mohl vypnout a soustředit se na učení.
Chci být dobrý, jak v doktořině, tak v tom být dobrý partner pro Kura, ale občas holt i mě dojde síla, a to by měl prostě pochopit.
Dál jsem nikoho nevnímal, ani to, že dorazil Kuro a začal vařit, prostě jsem se ponořil do toho pěkného materiálu, a jen slyšel klapnout dveře, když se naštvaně vrátil Hiro.
Kuro
Snažil jsem se spravit to, co Miura podělal. Naštěstí nestihl napáchat tak moc škody, která by se nedala opravit. Počkal jsem, až kluci uklidí učení a pak jsem jim každému nachystal talíře s jídlem, na kterém jsem si dal opravdu záležet, abych aspoň trochu spravil Akimu náladu. Věděl jsem, že má ryby rád, tak jsem se to snažil udělat tak, aby mu co nejvíc chutnalo.
Každému jsem dal rýže, kolik chtěl a přidal jim k tomu i misku s omáčkou, do které si mohli namáčet jednotlivé kousky.
Já sám jsem však na jídlo moc chuť neměl. Snědl jsem jen trochu rýže a zeleniny.
„Hiro, pojď se najíst,“ vyskočil jsem hned od stolu, když jsem ho slyšel přicházet, a nachystal jsem i jemu.
„Jo, jenom se převleču a umyju,“ odsekl a hned zmizel ve svém pokoji.
Podíval jsem se na dveře a na ostatní. Ještě jsem nezažil Hiromiho naštvaného a měl jsem z toho docela obavy.
„Omlouvám se, ale jsem unavený. Jdu nahoru,“ řekl jsem opatrně, jako by se mělo stát bůh ví co.
Nechtěl jsem zažít nějaký Hiromiho výbuch, tak jsem se chtěl uklidit bokem. Pořád ve mně zůstávalo to, co jsem zažíval doma, když byl táta naštvaný. A vždy, když byl někdo ve špatné náladě, měl jsem strach, co se stane.
Uklidil jsem si nádobí a raději šel hned nahoru. Na chodbě jsem se ještě míjel s Hirem, který šel s hlavou skloněnou, ale neušel mi jeho naštvaný výraz.
Vyběhl jsem nahoru do pokoje a zalehl hned do postele. Přikryl jsem se až po krk a jen doufal, že to všechno přejde v klidu.