Aki
Dál jsem ho pozoroval a líbilo se mi, jak je z toho celého červený. Kdyby věděl, jak je sladký… Nechápu, jak o sobě může pochybovat, když je krásný, a já mu to každý den dokazuji. To jen díky němu jsem se změnil a zahodil všechno, abych byl s ním. Je pro mě všechno, proto bych mu neměl lhát a už mu přiznat, že brzo odjedu, a byl bych rád, kdyby on jel se mnou.
„Půjdeme. Určitě velmi děkujeme za večeři a na slavnost se těšíme. Jen… Zítra s námi na oběd nepočítejte, jedeme zpět do domu a musíme ho trochu dát do kupy. Dobrou noc,“ mírně jsem se poklonil a pomohl Kurovi na chodbu.
Když jsme byli na chodbě a nikde nikdo, vzal jsem ho do náruče a přenesl do pokoje. Položil jsem ho na postel a mlsně si olízl rty, když jsem si uvědomil, že pod tímhle není spodní prádlo.
„Kuro… Co když si s tebou teď budu dělat, co chci?“ pozvedl jsem obočí a stáhl z něj jeho triko, které se tím položením na postel vyrolovalo nahoru.
Kuro
Sice se mi malinko točila hlava, ale dalo se to. Měl jsem tu správnou náladu. To bylo snad poprvé, co jsem vypil více saké, a překvapilo mě, co to se mnou dělá. Už jsem se ani tolik nestyděl, že jsem bez spodního prádla. Spíš naopak... Strašně moc jsem chtěl, aby Aki zasunul znovu ruku do mých kalhot.
Překvapil mě, když mě vzal do náruče a odnesl až do postele.
Držel jsem se ho pevně kolem krku a tiskl se na něj, jak ve mně vzrůstala touha každým okamžikem.
„Můžeš si se mnou dělat, co chceš,“ natáhl jsem se a kousl ho do rtu.
Zvedl jsem ruce a chytl se pelesti.
„Jsem jenom tvůj...“ podíval jsem se na něj z pod přivřených víček.
Vážně jsem měl chuť na sex. Možná víc, než normálně mívám. Ale nějak jsem se nepozastavoval nad tím, že na to, jak jsem většinou zdrženlivý, tak teď se přímo nabízím.
Aki
„To si ani říkat neměl,“ zlověstně jsem se usmál a v rychlosti mu stáhl kalhoty dolů, až letěly někam doprostřed místnosti.
Chvíli jsem se zastavil a jen se na něj díval, ruku jsem si zasunul pod tepláky a spodní prádlo, abych si po naběhlé erekci přejel. Tohle bylo vážně hodně vzrušující, přitahovalo mě to jeho povolné chování. Ani neví, co s ním teď budu dělat.
„Hmmm… Jsi nádherný… Co ti udělám jako první?“ ďábelsky jsem se ušklíbl, když jsem mu mírně skousl bradavku a potom ji jazykem obkroužil.
Nenechal jsem ladem ani tu druhou, nechtěl jsem ho o nic ochudit. Polibky jsem se sunul dolů, kde mě to vítalo celé napnuté a vztyčené, to jsem měl nejraději. Chytil jsem ho pod koleny a přitlačil mu je na hruď, abych se mohl dostat k tomu, po čem jsem toužil. Jeho nohy jsem si zahákl o ramena a jazykem podráždil ten otvor, co se mírně stahoval. Rukou jsem mu protahoval erekci v dlani a ve stejné frekvenci zajížděl jazykem do jeho horkého nitra. Tohle jsem mu ještě nedělal, a podle všeho, dnešek byl plný novinek.
Ani na moment jsem ho nenechal vydechnout, dával jsem mu, co proto jen kvůli tomu, co mi řekl. To on mě svedl a tohle byl trest.
Kuro
Jen co jsem domluvil, byl jsem bez kalhot. A bylo to tu zase. Já byl nahý a Aki z poloviny oblečený. I když jsem se takhle styděl, tentokrát spíš převládalo vzrušení nad stydlivostí. Díval jsem se na něj, jak si zasunuje ruku do kalhot a přejíždí si po svém nádobíčku. Bylo to opravdu tak jiné... Měl jsem chuť si sednout a přidat se k jeho ruce. Ale to vyčkávání a dívání se na něj bylo daleko víc vzrušující.
Jen jsem olízl rty, abych zahnal chuť, a pevněji sevřel tyčky pelesti. Zvlášť v momentě, kdy se nade mnou nahnul a zaútočil na mé bradavky. Už tak jsem měl co dělat se svým dechem a on mi ho úplně vzal svými dokonalými polibky a...
„A... Aki!“ vykřikl jsem, když jsem ucítil jeho jazyk tam dole.
Tak intenzivní dráždění toho místa jsem snad ještě nezažil. Zarýval jsem paty do jeho zad, když ten skvělý pocit zesílil. Nebyl jsem daleko do toho, abych ze sebe propustil svou první várku. Propínal jsem se proti němu, protože tohle... tohle bylo vážně něco. Celé tělo jsem měl jak v ohni, a to jsme byli teprve na začátku. Rychle jsem oddechoval, místy jsem se kousal do rtů, abych zadržel hlasitější zasténání. Vydráždil mě tak moc, že jsem byl nedočkavý, kdy si mě vezme úplně.
„Aki...“ zasténal jsem a musel jsem na moment zavřít oči, jak se mi z toho zatočila hlava. „Ve...vem si mě... je mi jedno jak, ale... ale... Prosím!“
Aki
„Ještě ne,“ přivřel jsem ďábelsky oči.
Jeden prst jsem současně s jazykem zasunul dovnitř jeho zadečku a zajel až na to místo, které ho dostává ještě víc. Tak moc se chvěl… Byl úžasný. Chtěl jsem ho trápit, ale sám jsem už ani vteřinu nemohl počkat.
„Kuro,“ zachrčel jsem, když jsem mu v rychlosti stáhl nohy se svých ramen.
Trochu jsem ho rukama podebral nohy pod koleny, aby se mi tím víc vystavil, a prostě do něj na jeden příraz zajel. Pustil mě… Byl tak uvolněný, a nejlepší na tom bylo to, že jsem se mu mohl dívat do tváře.
„Jsi nádherný,“ zašeptal jsem, než jsem ho kousl do ucha a začal se v něm pohybovat.
Díval jsem se na každý jeho výraz v tváři, a přitom neustále atakoval jeho stahující se vstup. Lákal mě každým stažením, a to otírání o jeho stěny bylo tak intenzivní, nejspíš i tím, kolik jsem toho vypil já. Líbilo se mi to… Všechno…
Kuro
Jen stěží jsem se držel, abych nepustil tyčky pelesti, a Akiho si k sobě nepřitáhl a nezakousl se mu do ramene. Sotva jsem své tělo zvládal. Naprosto mě to ochromilo, co všechno mi prováděl, a jak moc jsem to prožíval.
Jako by mě to vyneslo do vyšších sfér. Celé mé tělo doslova hořelo touhou, a už nějakou chvíli jsem stál na úpatí sopky a čekal, až vybuchne. Potřeboval jsem ho... I když jsem to prožíval strašně intenzivně, nádherné pocity, euforie se převalovaly mým tělem jako divoké příboje, a byl jsem na dosah k břehu, přesto se vždy každá příbojová vlna roztříštila o skály, a zas mě posunula zpátky do moře.
„Aki!“ vykřikl jsem v jednu chvíli, kdy se to už nedalo snést.
I když mě vyplnil a svými přírazy rozehříval mé tělo na maximum... potřeboval jsem ho. Chtěl jsem, aby to byl on, kdo mě přivede do konečné fáze, kdy se to rozbouřené moře uklidní.
„Aki! Udě... Chci ab... dokon... to! Prosím!“ vykřikoval jsem jednotlivá nesrozumitelná slova a křečovitě jsem se držel tyček, jak moc se mé tělo roztřáslo.
Aki
Podíval jsem se na něj, když vyslovil ta slova, a nemohl uvěřit tomu, jak moc odvážný je. Byl neuvěřitelně sexy… Narovnal jsem se nechal jeho nohy spadnout na prostěradlo tak, aby je měl pokrčené a tím mě víc sevřel.
„Kuro… Takže… Ty chceš moje sperma…“ najel jsem prudce do něj a víc ho zarazil do matrace.
„Tady? Abych se udělal?“ zašeptal jsem mu ho ucha a políbil ho na něj.
Zapřel jsem se pevně rukama vedle jeho těla, abych mohl víc přirážet. Bral jsem si ho až animálně, ale užíval jsem si každý pohyb, který jsem mu věnoval a že už jich moc nezbývalo.
„Miluji tě,“ zachrčel jsem, když jsem cítil to šílené pnutí, co na mě šlo.
Mírná slastná křeč zasáhla celé moje tělo a já v naprosté euforii, která mi přivírala oči, jsem mu plnil zadeček vším, co jsem pro něj ještě měl. Orgasmus si se mnou pohrával tak silně, až jsem snad i zapomněl dýchat, jak božské to bylo.
„Kuro… Zlato… Byl jsi úžasný,“ zapřel jsem se o lokty a mírně do něj ještě najížděl, i když jsem už klesal, aby i Kuro došel toho co chtěl.
Jenže jsem se chtěl na něj dívat… Vidět každý výraz, který dělá, když se udělá. Všechno, co mi zastavuje srdce.
Kuro
„A-ano... chci...“ zasténal jsem.
Vědět, že se do mě udělal, tak jako kolikrát předtím, ale vidět ho přitom, jeho napjaté nahé tělo, jeho výrazy ve tváři, bylo něco tak neskutečného, že jsem prostě nedokázal myslet na nic jiného. Musel jsem se na něj dívat. Můj stud naprosto zmizel a já si to naplno užíval.
Tohle byla ta pověstná poslední kapka...
Jednou rukou jsem pustil tyčku a stáhl ji dolů, protože jsem už byl jen na dosah nejskvělejšímu orgasmu, co jsem kdy mohl zažít.
V tom rozhodujícím okamžiku jsem se zapřel nohama o matraci a vzepjal se proti Akimu, abych i přitom ještě cítil tu plnost, kterou mi dopřával, a která tohle všechno dělala ještě úžasnější.
S hlasitými vzdechy jsem kropil břicho bílou nadílkou a strašně moc si přál, aby tohle trvalo věčně.
Ruce se mi ještě třásly, když jsem nakonec pod tím vlivem chytil Akiho kolem krku. Bylo mi jedno, že mi to v penisu pořád ještě cuká... Prostě jsem si ho přitáhl těsně na sebe a pohyby pánve jsem naznačoval jeho přírazy a otírání o jeho tělo jen dokončilo to, co jsem začal rukou.
Bylo to prostě nepopsatelné. Jen stěží jsem se uklidňoval. Stále jsem měl tendenci se proti Akimu hýbat, i když jsem cítil, že ochabuje.
Držel jsem ho křečovitě kolem krku, a jediné, na co jsem se zmohl, bylo vyhledat jeho ústa pro polibek, který by tohle všechno ukončil.
Aki
„Vyplním tě tak, že ani místo nebude beze mě,“ zašeptal jsem mu do ucha, když se na mě tak natiskl, a jeho teplé sperma mi stékalo po břiše.
Chytil jsem ho pevně a sedl si s ním tak, aby mi byl na klíně. Bylo to pohodlné, hlavně mi to ponechávalo možnost v něm zůstat. Stáhl jsem mu upocené vlasy z čela za ucho a hladil ho jednou rukou po zádech, když ta druhá přejížděla po jeho tváři. Byla ještě tak plná toho, co právě prožil… K sežrání. Krásně červená a ty zastřené oči… Mohl bych se v nich utopit, a ještě by to nebylo dost.
„Miluji tě, Kuro,“ přitáhl jsem si ho pro polibek a slyšel, jak jeho náramek zacinkal.
Zbožňuji ten zvuk… Vím, že mi tím naprosto patří, je to jak prsten, kterým jsem si ho označil. Jen jsme tak seděli a já ho nepřestával líbat. Prostě jsem si to užíval.
Kuro
Byl jsem nejspokojenější člověk na světě. Moc mi to v tuhle chvíli nemyslelo, ale vůbec mi to nevadilo. Celý můj mozek, celé mé tělo, zaplňovalo jen to, co jsem s Akim právě prožil.
Chytl jsem se ho pevně kolem krku, když mě zvedl na klín. Vždycky se mi líbilo, když mně neopustil hned, a ještě chvíli ve mne přetrvával. Někdy mi to bývalo pak už nepříjemné a já ho od sebe raději odstrčil. Ale dneska... Bylo to prostě skvělé, sedět na něm a vědět, cítit, že je uvnitř mě.
Zavrtěl jsem se, aby se mi lépe sedělo.
Neodmítl jsem jediný polibek, který mi věnoval.
„Taky tě miluji,“ usmál jsem se na něj. „Krásné výročí...“
Opřel jsem si hlavu o jeho rameno. Opíral jsem se o něj celým tělem, a měl jsem tendenci pohybovat boky, jak mi to bylo příjemné a chtěl jsem si ten skvělý orgasmus užít minimálně ještě jednou.
„Chci... ještě..." zašeptal jsem.
Ale ten den, všechna ta překvapení, dobré jídlo, saké, a potom to, co bylo v ložnici, mě docela unavilo, že mé pohyby ustávaly, a já nakonec usnul Akimu na rameni.
Aki
„Chceš ještě jednou?“ pousmál jsem se na něj, ale moc dlouho mu to nezůstalo.
Musel jsem se začít smát, když jsem ucítil, jak mi slintá rameno. Opatrně jsem z něj vyjel a chytil ho tak, abych ho mohl položit na postel. Zvedl jsem se a došel do koupelny pro namočený ručník, kterým jsem ho trochu očistil od našich společných nadílek, abychom se do rána na sebe nenalepili. Otřel jsem i sebe a ručník pověsil zpátky na věšák.
„Hezky jsi usnul, ale jsi strašně roztomilý,“ pobaveně jsem se na něj díval, když jsem mu na noční stolek u postele pokládal sklenici s vodou.
Až se probudí, bude mít hrozný sušák.
Lampičku jsem nechal rozsvícenou, aby se tu nepřerazil, a zaplul za ním do postele. Oba jsem nás přikryl, a ještě chvíli se na něj díval, než to i mě uspalo. To bylo nádherné výročí, které podtrhlo celý rok, co spolu jsme, a za to mohu děkovat jen jemu.
Kuro
Jen jsem se zavrtěl, když mě Aki uložil na postel a otřel. Ale byl jsem tak unavený, že i když jsem strašně moc chtěl pokračovat, nešlo to. Nebyl jsem schopen pohnout ani prstem.
Vzbudil jsem se nad ránem. Trochu mě bolela hlava, cítil jsem se ještě trochu unavený a měl jsem děsnou žízeň. Už jsem chtěl vstát a jít do koupeny, ale všiml jsem si nachystané vody na stolku.
Rovnou jsem to vypil na jeden zátah.
Přemýšlel jsem, jestli se jít osprchovat, ale nakonec jsem si zašel jen na záchod a umyl si zuby. Nechtělo se mi nějak ztrácet čas sprchou, tak jsem se vrátil rovnou k Akimu pod peřinu. Přitiskl jsem se k němu a užíval si to teplo, které z něho sálalo. A navíc krásně voněl...
Nechal jsem se ukolébat znovu ke spánku
Tak nějak se mi nechtělo z postele. Prostě jsem si užíval toho, že jsme v penzionu a nemusím nic dělat, ani chystat snídani. Bylo mi opravdu dobře a byl jsem spokojený. Poprvé jsem s někým slavil nějaké výročí, a bylo to prostě nádherné.
Aki
Spalo se mi hezky, ale probudilo mě to, když mě opustilo teplo, které do té chvíle vedle mě bylo. Dělal jsem, ale že spím a když se za mnou Kuro vrátil, hned jsem ho otočil na záda, a sám se nad něj vyhoupl.
„Ahoj zlato, jak ses vyspal? A jak ti je?“ zašeptal jsem mu do ucha, než jsem mu ho pomalu olízl a jemně párkrát skousl mez zuby.
Cítil jsem, jak se mi ranní erekce otírá o jeho stehno, a ukazuje, že bych si dal říct, kdyby byl svolný.
Kuro
Prakticky jsem už spal, když mě zatížilo Akiho tělo. S námahou jsem rozlepil oči, ale usmál jsem se na něj.
„No, trochu bolehlav, ale nic hroznýho. Ale tak nějak si matně vybavuji, že jsem docela... no... Prostě nebudu pít. Pak dělám věci, co normálně ne,“ začervenal jsem se, když jsem si vzpomněl, jaký jsem předešlý den byl.
Ale na druhou stranu, odhodil jsem zábrany a bylo to fajn. Užil jsem si to. A dvojnásob se mi to připomnělo, když mě Aki kousnul do ucha. Už dávno jsem zjistil, že tohle je moje citlivé místo. To, čemu se říká erotogická...? Erotická zóna...? Nebo erotogenní zóna? Nedokážu normálně myslet, když mi tohle dělá...
Objal jsem ho a kousnul ho za to do krku. Nasál jsem pořádně jeho kůži a zanechal mu tam červenou značku. Tohle většinou nedělám vědomě, spíš v momentech, kdy jsem mimo...
„Jsi nadržený,“ zamručel jsem, ale taky jsem se o něj otřel, když se můj penis po jeho útoku na mé ucho začal probouzet k životu.
Aki
Nooo… Sice jsem chtěl být jemnější, ale když mě kousl do krku a stoprocentně udělal značku, která bude vidět, už se ten rozjetý vlak nedal zadržet.
„Takže… Uděláme s tou nadržeností něco, ne?“ usmál jsem se a začal mu líbat krk.
Rukou jsem instinktivně víc od sebe roztáhl jeho nohy a celý se mezi ně nasunul. Prsty jsem ozkoušel jeho místečko, jestli mě i bez přípravy zvládne přijmout a po prvním zásunu prstu až skoro do konce, bylo rozhodnuto. Tohle prostě dá…
„Kuro… Hodlám tě po ránu pořádně protáhnout,“ ďábelsky jsem se na něj ušklíbl a prudce mu najel do těla, až jsem na moment sám ztratil povědomí o světě kolem sebe.
Bylo tak takové teplo a úžasně se to svíralo kolem mého údu, že už ten první pohyb mě málem udělal.
„Je to v tobě… tak skvělý,“ zachrčel jsem u jeho ucha, než jsem ho oběma rukama objal a začal si ho brát podle své chuti.
Tohle bylo ráno, na které jsem čekal celý náš vztah… Bez přetvářky… Bez nikoho, na koho bychom brali ohledy. Prostě jen my dva.
Kuro
Podvolil jsem se, když se Aki zasunul mezi mé nohy a hned prstem zapátral, jak to tam dole vypadá.
Ale k mému překvapení prst hned vytáhl a vzápětí jsem byl vyplněný, že mi to vzalo dech a já se jen nahlas a trhaně nadechl a vydechl. Málem mě to omráčilo, protože jsem to nečekal. Ale z noci, jsem byl ještě docela povolný ho přijmout bez větší přípravy.
„Vážně... nadržený...“ zasténal jsem, když se hned začal pohybovat a skoro okamžitě jsem se začal chvět pod těmi příjemnými pocity, které jsem cítil snad v každé části svého těla.
Zvedl jsem nohy a omotal je kolem Akiho. Chtěl jsem ho cítit ještě víc, co nejhlouběji ve mně. Každé otření o mou prostatu dělalo naprosté divy a já tomu propadal čím dál víc. Držel jsem ho pevně svýma nohama a mohl mu tak i vycházet vstříc, protože mě to naprosto pohltilo.
Nadrženost se neprojevila jen u něj, ale i u mě.
Netrvalo dlouho a s pomocí své ruky, jsem se po chvíli přiváděl ke svému konci.
Bylo to rychlé, ale bylo mi opravdu nádherně. I když jsem se celý třásl a sotva popadal dech, bylo to něco, co bych klidně opakoval každé ráno, pokud by to šlo.
Vidět Akiho při milování, je něco, co miluji, něco, co doplňuje všechno, co na něm mám rád. Poslední skládačka, která dopadla přesně na své místo.
Aki
Bylo zvláštní, že to bylo něco mezi milováním a animálním sexem, ale naprosto jsem si to užíval. Být tak hluboko v něm a vnímat, jak hezky se stahuje, to bylo vážně něco. Dívat se přitom na to, jak to prožívá, a celé vzrušení se mu odráží v tváři, to bylo úžasný.
„Miluji tě,“ zavrčel jsem mu u tváře, když jsem do něj přirážel opravdu tvrdě, a cítil, jak to na mě jde.
Moje tělo se chvělo naprostou touhou a projíždělo mnou to zvláštní vibrování, kdy si myslím, že tohle je konec světa. Pevněji jsem se zapřel rukama a už si jen užíval ten nejlepší orgasmus, co jsem hned po ránu mohl mít. Sehnul jsem se a líbal se s Kurem, abych si nenechal ujít ani vteřinu s ním, a mohl vnímat naprosto každý okamžik, který jsem v tu chvíli prožíval. Vše, co jsem mohl, jsem věnoval jeho tělu, a celou svou váhou na něj dolehl, až jsem se bál, že ho zlomím.
Kuro
Taky jsem chtěl říct Akimu, jak moc ho miluji, ale sotva jsem popadal dech. Když na mě dolehl, jen jsem ho pevně objal a užíval si ještě všechny ty krásné pocity, které procházely mým tělem.
Tolikrát jsme se milovali a přitom... Do teď jsem se bál, i když jsme spolu už takovou dobu. Spíš jsem se styděl dívat se mu přitom do očí. Ukázat moji tvář, když prožívám ten skvělý orgasmus, který mi on pokaždé dopřává. Nevím, proč jsem s tím včera a dneska neměl takový problém. Pořád se stydím, i teď mám uši červené jak semafory...
Ale za ten pohled, který se mi naskytl při našem milování, to rozhodně stálo.
Myslím, že není na škodu si občas dát jednu dvě skleničky, aspoň pro začátek, a možná si zvyknu a pak už to půjde samo. Objímat ho nejen rukama, ale svírat ho i nohama, držet si ho tak pevně v sobě, aby mi neunikl... Tohle je to, o čem kdysi mluvil Miura. Je to pohled, zážitek, pocit k nezaplacení, když mě Aki vyplňuje, a já se na něj přitom můžu dívat. Miluji to...
Miluji Akiho.
„Aki,“ ozval jsem se po chvilce, co jsme jen tak leželi, a já ho jen jemně škrábal po zádech. „Promiň, ale začínám mít hlad...“
Aki
„Hmmm… Co když tě nechám vyhladovět, a potom tě sním já sám?“ usmál jsem se na něj, když jsem se provokativně zadíval do jeho očí.
Nechtělo se mi z něj vstávat, i když jsem věděl, že jsem celkem těžký, prostě se mi nechtělo…
Jednou rukou jsem ho podebral, a když mi z něj vyklouzl samovolně penis, sedl jsem si i s Kurem na postel. Ještě na chvíli jsem si ho přitáhl k sobě a pomazlil se s ním, jak s nějakým hodně hubeným plyšákem, a potom se se smíchem zvedl na nohy.
„Tady… Tohle vypij a tohle spolkni, nebude tě bolet hlava,“ podal jsem Kurovi léky a pití, aby nebyl celý den nepoužitelný, přeci jen… Kocovina je mrcha.
Bez dalšího čekání, jsem zamířil rovnou do malé koupelny, která tady na pokoji byla, a vlezl pod sprchu. Potřeboval jsem to, nemohl jsem se na snídani takhle promenádovat, každý by to mohl s přehledem cítit.
„Jdeš taky?“ houknul jsem na Kura, než jsem konečně pustil vodu a začal se mydlit.
Kuro
„To by sis moc nepochutnal,“ ještě jednou jsem ho políbil, než se zvedl z postele. „Je na mě masa jako na kuřeti.“
Spolkl jsem prášek, zapil ho pořádnou dávkou vody, a pak se už sunul za Akim do sprchy. A že jsem to potřeboval. Byl jsem použitý, a snad všude jsem měl na sobě něco nalepeno. Nehledě na to vlhko, které jsem cítil mezi stehny.
„Je mi tu s tebou moc krásně, ale nechci se tu už zdržovat. Chtěl bych, co nejdříve vyrazit, abychom se nejpozději do večera vrátili domů. Nechci nechávat Hiromiho tak dlouho samotného,“ podal jsem Akimu houbu.
Byl jsem už umytý, jen záda ještě ne.
Opravdu jsem se chtěl za Hiromim vrátit co nejdříve. Už jen proto, že Rose přijede až za dva dny, a i Hiro podle mě viděl, že s ní něco není v pořádku. Určitě na to myslel celou dobu, a když je člověk sám, ještě víc se to zhoršuje. I když je pravda, že tam mají být kluci, ale kdo ví, jestli celou dobu.
Aki
Vzal jsem houbu, a ještě si ho k sobě přitáhl, abych mu omyl i záda. Stejně jsem neodolal a jeho šíji věnoval alespoň jeden krátký polibek.
„To máš pravdu. Dáme si snídani, potom pojedeme do našeho domu, ale dnes odjet nemůže, máme to až do zítra, a taky… Slíbili jsme tu květinovou slavnost. Takže až zítra ráno,“ pustil jsem ho ze svých spárů, protože jsem začal mít zase toulavé ruce a spláchl ze sebe všechnu pěnu.
Vylezl jsem ze sprchy a otřel se, abych si mohl vzít na sebe jen lehké oblečení, a i s Kurem zamířil na snídani. Všichni už tu poletovali, bylo jasné, že taky spěchají, aby mohl už vyrazit.
„Dejte si, co chcete, vše je připraveno na stole. My odjíždíme, jen syn tu zůstává, takže se těšíme na slavnost. A… Pokud budete chtít klasické oblečení, vše je nachystáno v pokoji 10, kde jsou nějaké věci, které půjčujeme hostům,“ usmála se na nás a položila na stůl i čerstvou kávu v konvici.
Kuro
Byl jsem rád, když jsme se dostali ke stolu, protože hlad jsem měl opravdu velký. Jako bych dva dny nic nejedl. Předtím jsem byl na hlad zvyklý, ale teď, když jsem se už prakticky něco přes rok stravoval pravidelně, to byl nepříjemný pocit, když mi začalo kručet v břiše, a žaludek se hlady svíral skoro bolestivě.
Tradiční oblečení? No vlastně jo, je to festival...
„Aki, nikdy jsem na festivalu nebyl, a ani jsem nikdy neměl oblečené kimono. Nevadilo by ti, kdybych si to aspoň pro jednou vyzkoušel?“ po očku jsem se na Akiho podíval, zatímco jsem do sebe cpal snídani jak nezřízený a zpíjel to kávou.
Vážně bych si to chtěl vyzkoušet. I když nevím, jestli by mi to slušelo. No, když tak si to zase svleču...
Aki
Už jsem se i já cpal snídaní, když na mě Kuro promluvil. Měl jsem prostě hlad, a podle toho jsem i jedl, ono moje tělo zásobovat jídlem, to je, jak lít vodu děravým vědrem. Otočil jsem se na něj a očima si ho přeměřil.
„Jo… Jsem pro. Často mě rodiče na tyhle akce brali. Když jsem byl malý, mívali na mě dost času a docela jsme se jako rodina bavili, jen peníze to zkazily. Bude fajn, si udělat pěkné vzpomínky. Ne?“ políbil jsem Kura do vlasů, a potom se napil kávy.
„Možná bych si mohl vzít jedno i já, i když… Pohybuji, že moje velikost je běžně k dostání,“ zasmál jsem se nahlas, a majitelky syn jen souhlasně kývl hlavou.
Nepochyboval jsem o tom, že zrovna moje výška je pro běžné slavnostní oblečení problém. A taky… Hodně dlouho jsem to na sobě neměl, ale těšil jsem se, že v tom uvidím Kura. Je to jako vidět svoji nevěstu. Když tomu přidám poklonění ve svatyni a napsání přání, je to vážně něco, co chci zažít.
„Nemusíš se bát, budeš se vážně bavit. Se mnou je vše jako s rodinou, ne?“ dal jsem mu hůlkami do pusy pořádný kus ryby, která byla opravdu výborně naložená.
Kuro
„V kolik hodin začíná slavnost?“ zeptal jsem se paní domácí, když kolem nás procházela.
„Po obědě. Ve dvě hodiny bude zahájení, ve tři hodiny pak slavnostní květinový průvod, a potom doprovodný program až do večera. Jinak bude slavnost otevřena až do noci.“
Podíval jsem se na hodinky. Bylo něco po osmé, takže do slavnosti byl ještě čas.
„Než to začne, tak bychom mohli zajet do našeho domu a něco málo tam udělat. Pak bychom se vrátili na ten průvod a mohli bychom zůstat na slavnosti do večera, a pak se vrátit sem Co ty na to?“
Nějak mě ten nápad s festivalem nadchl. Opravdu jsem na žádném ještě nebyl, a už jsem se na něj začínal moc těšit, zvlášť, když jsem tam měl jít s Akim.
Aki
Byl jsem rád, že je Kuro tak nadšený, ani nemusel říkat, že tohle bylo jeho poprvé, prostě to na něm bylo vidět.
„Nasnídáme se a pojedeme. Na oběd budeme v nedalekém občerstvení vedle ve vesnici, a potom bychom se vrátili. Dokonce by nám měl zbýt čas na malé prospání,“ usmál jsem se na Kura a dál snídal.
„Bylo to výborné, poděkujte za nás paní majitelce,“ mírně jsem se poklonil, když jsem vstával od stolu.
Chytil jsem i Kura za ruku, a i s ním mířil do našeho pokoje. Opravdu jsem se těšil na vše, co dnes spolu zažijeme. Chtěl jsem, aby na mě měl hezké vzpomínky, až mu na chvíli zmizím ze života, ale jen proto, abych se vrátil s velikou praxí a možností živit se tím, co chci. Jednou budu hrdý na to, co jsme dokázali, ale nyní na to prostě musím dřít, a to musí Kuro pochopit.
Hodil jsem na sebe jen motorkářskou bundu a nechal si tepláky i obyčejné tričko.
„Vezmi si taky jen bundu, nejedeme daleko, a taky se hned pustíme do práce,“ pohladil jsem Kura po vlasech a jemně ho políbil na čelo.
Kuro
Oblékl jsem se jako Aki. Popadl jsem přilbu a za chvíli jsme už jeli do našeho domu.
Našeho domu... Říkám tomu tak, ale pořád se mi zdá, jako bych snil. Jen se mám strach probudit, že se objevím někde, kde vůbec nebudu chtít být. Dneska zajdeme do svatyně a už vím, o co poprosím bohy. Už to vím...
Když jsme dorazili na místo, vytáhl jsem klíče jako nějakou svátost a odemkl jsem. Otevřel jsem dveře a s úsměvem jsem vešel dovnitř. Mírně, ale příjemně, se mi sevřel žaludek, když jsem pohlédl ke stěně, o kterou mě Aki včera opřel.
Tolik věcí se od včerejška stalo. Tolik, že tomu pořád nemůžu uvěřit. Jsem nejšťastnější člověk na světě.
„Tak s čím začneme? Víš, co? Ještě jednou se tu pořádně porozhlédnu, abych si mohl trochu rozvrhnout, kde by co potom mohlo být. No, a pak se můžeme pustit do úklidu, co ty na to?“ začal jsem otevírat všechna okna, aby se v domě větralo aspoň po dobu, co tady budeme.
Aki
Dojeli jsme k našemu domu a Kuro už začal hned s organizací. Bylo fajn vidět, jak tohle místo má vážně rád a plánuje budoucnost. Ano… Tohle celé je i jeho, a chtěl jsem, aby tady dole měl vše, co chce. Hlavně, když bude šťastný.
„Počkej,“ usmál jsem se a odložil bundu na stůl, abych mohl vytáhnout z malého šuplíku papír a tužku.
„Tak pojď, zkusíme to hodit na papír, aspoň budeme mít představu, kam se, co bude muset koupit. Taky si myslím, a slíbil mi to, že spoustu věcí umí udělat Seiji, a prý zná i jednoho celkem levného řemeslníka na bar a tak. Myslím, že nakonec se s tím docela brzo hned a třeba budeme moct otevřít hned po tvých závěrečkách.“
Pošoupnul jsem papír s tužkou k němu a ukázal, aby začal čmárat.
Kuro
„Myslíš, že to budeme stíhat? Vždyť se budeme hodně učit, a zvlášť ty. Přeci jen doktořina jako učit se vařit a obsluhovat, a vést takový podnik,“ zeptal jsem se Akiho, když zmínil zkoušky.
„Mám před sebou ještě tři roky a ty minimálně tak pět, šest let. Nechci, aby si ztrácel čas prací na domě, když se budeš potřebovat učit.“
Přesto jsem vzal papír a tužku a začal procházet dům, a hned si zaznamenával, kde by co mohlo být.
Ta představa byla tak jasná, jako by už tady skutečně bar existoval. Už jsem viděl, jak chystám hostům drinky. Jak jim píšu objednávky. Jak je tady spousta spokojených lidí...
Zrovna jsem zakresloval druhou místnost, když mi začal zvonit telefon. Hned jsem ho zvedl, protože mi jen tak někdo nevolal. Jen asi pět lidí mělo mé číslo, a jedna z nich mi právě volala.
„Ahoj babičko... rád tě slyším. Ne, nerušíš... No, já nevím. Zeptám se Akiho, a snad příští víkend, dokud ještě nemáme moc učení, bychom mohli přijet. Nezlob se, ale dneska to už nepůjde.... Nezlobíš? Mám tě rád... Pozdravuj dědečka, ano? Zavolám ti hned, jak se s Akim domluvíme...“
Vypnul jsem telefon a vrátil jsem se k Akimu.
„Volala mi babička, chtěla, abychom přijeli co nejdříve. Nevypadalo to, že by byla nemocná, a ani o dědovi nic neříkala, ale prý je to docela důležité. Mohli bychom tam na příští víkend zajet? Ještě bychom to měli zvládat s učením a vším okolo. Později by to asi bylo složitější...“
Aki
Poslouchal jsem, jak se Kuro baví do telefonu a už tak mi došlo s kým mluví. Měl jsem tu paní rád, a i jejího manžela. Sice jsem je oba viděl jen jednou, ale už tehdy nás dva vzali opravdu pěkné. Šlo jim jen o to, jestli je Kuro šťastný, což podle mě byl.
„Určitě, nemám nic proti. Máme teď motorku, takže se dostaneme všude. Tak můžeme hned v pátek po škole, ne?“ usmál jsem se na Kura, když jsem se vracel s kýblem plným pěny a hadrem.
Začal jsem to tu uklízet, co to šlo. Nahoře uklizeno bylo, ale tady dole se prach našel. Chtěl jsem, aby to pěkně vypadalo a hlavně, vonělo. Nějakou chvíli, co tu nikdo nebyl, to tu trochu zatuchlo. Docela jsme se tu bavili. Zase… Když si člověk dělá svoje a ví, že mu to vážně patří, je to skvělý pocit. Nakonec jsem zavelel, abychom šli na jídlo, a stihli se vrátit včas na květinový festival. Jen pro jistotu jsem se mezitím stavil v jednom obchodě, co jsem cestou zahlédl a se schovaným balíčkem pod bundou se vrátil k motorce. Naschvál jsem sebou Kura nebral, aby byl překvapený. Taky jsem netušil, že přeci jen svou velikost najdu. Nastartoval jsem a jel do penzionu, abychom se mohli připravit.
Kuro
„Jojo, bude lepší, když tam zajedeme hned příští víkend. Kdo ví, jak to bude vypadat později, jestli vůbec budeme mít čas,“ políbil jsem Akiho, a také se pustil do práce.
Tak jsem se do ní zabral, že ten čas strávený tady utekl jak nic. Kdyby neřekl, že už jdeme, nejspíš bych tu strávil celý den i celou noc. Opravdu mě to bavilo, a moc jsem se těšil na to, až to jednou bude hotové.
Do motelu jsme se vrátili kolem jedné hodiny. Nakonec jsme se rozhodli, že se najíme tam. Stihli jsme se akorát osprchovat od potu a prachu, a už jsme seděli u stolu a cpali se jak najatí. Přeci jen jsme při tom úklidu vydali dost energie a mě ještě pořád nějaká chyběla z předešlého večera a noci a rána...
„Tak se půjdu převlíct. Poprosím majitele motelu, aby mi pomohl s oblékáním. Nebude ti to vadit?“
Byl už totiž nejvyšší čas vyrazit, abychom stihli květinovou přehlídku.
Aki
Přitáhl jsem si Kura k sobě a políbil ho.
„Bude mi to vadit, ale to jen proto, že ti velmi rád pomůžu sám. A taky… Rád se na tvoje nahé tělo dívám. I když… Asi je bezpečnější, když tě bude oblékat někdo jiný, já bych tě hned… Ani se neptej, co to se mnou dělá…“ usmál jsem se a políbil ho znovu.
„Jen… Co kdyby sis pod to nic nevzal? Noci jsou teplé a zase… Od toho jsou kalhoty rychle dole, nebude problém někde u stromu… Mimo dosah lidí, co?“ olízl jsem mu ucho a trochu od něj poodstoupil, protože bych si vážně dal říct.
„Mohl byste se postarat o Kura? Na moment vám ho svěřím na vázání oblečení, ale brzo za vámi přijdu.“
Popostrčil jsem Kura k němu a už jsem spěchal do pokoje, kde na mě čekalo moje oblečení.
Kuro
Co to říkal? Bez oblečení? Vážně? Jak si mám obléct kimono a nevzít si pod to spodní prádlo? Vždyť půjdeme ven, mezi lidi. Tohle nedám. Tohle vážně nedám. Jen na to myslím, jen si to představuji a srdce mi vyvádí jak šílené. Stydím se. Strašně moc se stydím. Včera... včera to bylo jiné. Ale teď mám jít bez spodního prádle ven, mezi lidi, na celé odpoledne, a ještě v kimonu...
„Jestli se stydíš, tak si tohle obleč a já ti to jen potom zkontroluji, případně opravím vázání.“
usmál se majitel penzionu, když viděl, jak jsem červený.
Kdyby tak viděl, na co myslím...
„Ukážu ti, jak se to váže. Tak se dívej.“
Sám si stáhl kalhoty a vzal si ty od kimona. Hned si je také oblékl. Pozorně jsem se díval, jak se oblékají a jak se vážou, a doufal jsem ve své šikovné ruce a dobrou paměť.
„Počkám venku, až budeš, tak zaklepej,“ zavřel za sebou nakonec dveře.
Chvíli jsem stál a rozhodoval se. Vážně jsem se styděl něco takového udělat. Co když to všechno zašpiním. Nebo já nevím...Špatně uvážu a ono mi to spadne... Ani nagadžuban mi nepomůže...
Nakonec, s velký sebezapřením, jsem se rozhodl.
Po nějaké chvíli, kdy jsem zápasil s každým kouskem prádla, jsem otevřel dveře.
Majitel penzionu vešel dovnitř a prohlédl si mě.
„No, musím uznat, na to, že jsi to dělal poprvé, není to zas tak špatné. Jen tě trochu upravím, a obi bude chtít trochu převázat pevněji. Ale jinak... Myslím, že ti to moc sekne. Jsi vážně šikovný,“ pokyvoval hlavou, když mi upravoval jednotlivé části kimona.
Když jsem byl hotový, konečně jsem se podíval do velkého zrcadla.
Nemohl jsem uvěřit vlastním očím. Přede mnou stál úplně jiný člověk. Kromě toho, že jsem byl rudý jak rajče, protože jsem pořád měl divný pocit, když mi upravoval vázání.
Vážně jsem se styděl... Kdyby tak věděl...
Své civilní věci jsem rychle posbíral a s velkými díky za pomoc jsem šel do pokoje, abych je tam odložil. Nebylo by mi příjemné, kdyby někdo našel mé věci s boxerkami zamotanými v kalhotách, aby je nikdo neviděl. A nemusí to vědět ani Aki. Už tak si festival zřejmě moc neužiju, protože budu pořád myslet na... na... prostě na to, že byť mám na sobě tolik vrstev oblečení, stejnak se cítím prakticky nahý.