Aki
„Jedeme do toho penzionu, co mi domluvil Seiji, prý je to jeho rodina, tak to máme zadarmo. Tak se těším, jsou fajn, už po telefonu byli příjemní a dneska jsem tam… Něco tam je,“ dál jsem nemluvil a políbil ho místo toho.
„Holky jsou tu jen do večera, potom musí domů. Dneska se máma vrací a mohla by mít kecy a tvoji rodiče jsou pořád stejní, takže je Rita pod dozorem. No… Máme ještě dost času, takže… Co takhle jít do nedalekého parku, je tam moc pěkné hřiště,“ usmál jsem se na holky a ty si hned na sebe už braly mikiny, abychom vyrazili.
„Je se převlíkneme, tak chvíli,“ vzal jsem si brašnu a za rohem jsem se schoval, abych se mohl převléct.
Hodil jsem na sebe pohodlnější kalhoty a tričko s mikinou, abych se nepařil v motorkářském a ke stejnému vybídl i Kura. Přeci jen… blbě se v tom pohybuje. A vypadalo by to vážně úchylně na dětským hřišti.
Kuro
„Penzion? Vy jste se všichni na mě domluvili, nebo co? Všichni o něčem ví a já nic,“ naoko jsme se zlobil, ale přitom jsem se usmíval. Těšilo mě, že se všichni zapojili, aby mi udělali radost, i když jsem měl do narozenin ještě půl roku. A zase... Aki něco nakousnul a nedopověděl. Kolik těch překvapení ještě má v rukávu?
„Aki, nevím, jestli se holky na dětském hřišti budou bavit, však se na ně podívej,“ nenápadně jsem k nim kývnul hlavou.
Taky jsem se rychle zaběhl převléct, abychom mohli jít.
„Je škoda, že tu budou jen do večera, ale zas raději tak, než aby naši dělali kravál. Sice mi Rita posledně říkala, že je to v pohodě, ale občas k nám prý ještě přijdou na kontrolu ze sociálky. A to se otci moc nelíbí a prý kvůli tomu bývá naštvaný.“
Opravdu se Rita za ten rok změnila. Začala víc mluvit o tom, jak je doma, už se tolik nebála. Byl jsem za to moc rád, protože tak se aspoň ona nemusela dočkat toho, že by s ní otec jednou jednal tak, jak se mnou.
Aki
„Myslím si, že tohle se jim teda líbit bude,“ usmál jsem se, když jsem si představil, jak vypadá.
„Jdeme…“ ukázal jsem všem na dveře a Kura chytil za ruku.
„Tady se bát nemusíme, budeme tu jednou žít, takže si na to lidi prostě budou muset zvyknout. Ano?“ políbil jsem Kura předtím, než jsme vyšli ven, ale ani na chvíli, jsem jeho ruku nepustil.
Bylo to k hřišti vážně kousek, a když se celé ukázalo, nebylo pochyb o tom, že je prostě dokonalé. Různé veliké i malé plastové kočičí hlavy, kterými se dalo prolézat a přelézat, jak si člověk zamanul. Nějaké Chibi postavičky a hlavně… různé hry, co se holkám na první pohled zalíbily, když k nim s nadšením běžely.
„Wau… To je pěkné. Musíme sem častěji,“ usmála se Rita, když už skákala po jedné té hlavě kočky a moje sestra ji následovala.
„Myslím, že je to pěkné místo pro děti, že? Je to tu celé klidné a možná… Nikde jsem tu neviděl ordinaci. Třeba až skončím, mohl bych si tu otevřít praxi,“ pohladil jsem Kura po hlavě a na moment si ho přitáhl pro polibek.
Dnes jsem si využil každé příležitosti, abych ho rozmazloval. Stávalo se to jen zřídka kdy, a zase… Tohle byla naše první společná dovolená.
Kuro
To, jak vypadal dětský park, mě opravdu překvapilo. Mohl bych to přirovnat k Akihabaře. Nebo v zábavnímu parku... Myslel jsem si, že to holky moc nechytne, ale opak byl pravdou, I když se obě pomalu začínaly ubírat z dětského světa dál.
„No, je to tu hezké, to jo, ale Aki, holky už dlouho brát jako děti nemůžeš. Říkal jsem ti, že se máš na ně podívat,“ pousmál jsem se.
Někdy si říkám, že si Ritu neumím představit jako slečnu, pořád jsem ji viděl jako malou holku. Ale je pravda, že je o necelých šest let mladší, a tím pádem, nebude dlouho trvat a změní se ještě víc než doteď. Za chvíli už bude přemýšlet na jakou vyšší střední půjde.
Nechal jsem Akiho, ať mě drží za ruku. I to, že mě políbil, jsem přijal s úsměvem. Ale přesto, když to udělal, všiml jsem si, jak se na nás někteří dívají. A nebylo mi to zrovna moc příjemné. Vážně si na to budu muset zvyknout.
„Bylo by fajn, kdyby nám vyšlo všechno, co si přejeme. Já bych měl bar, ty bys měl vedle ordinaci... Dětí je tu dost, tak proč ne. Zajdu koupit něco pro pití,“ dodal jsem nakonec a zvedl se z lavičky, a zamířil k nedalekému automatu.
Byl jsem rád, že se holky dobře bavily. Ale čas docela pokročil. Přeci jen jsme tu jeli až odpoledne. Komorník už postával kolem a upozornil nás, abychom mysleli na brzký návrat děvčat, aby nebyly problémy.
Aki
Všiml jsem si toho, jak je pořád Kuro nervózní… Kdy konečně přijme fakt, že je gay a je ve vztahu, za který se stydět nemusí. Nechodím s ním týden, jsme spolu rok, tak proč… Proč to pořád nechápe, jak se vlastně cítím?
Čekal jsem, až dojde i s pitím, a potom se na něj zadíval.
„Jo, jsou to už veliký holky, ani jsem si to neuvědomil,“ povzdechl jsem si, když jsem se na obě podíval.
„Víš, chci si tenhle víkend opravdu užít. Nevím, kdy budeme mít volno, takže bych tu rovnou chtěl oslavit náš rok, co jsme spolu. Jinak… Prostě chci, abys věděl, jak moc chci být s tebou a pochopil, že tohle všechno je naše,“ přitáhl jsem si ho k sobě a objal.
Holky se už po asi hodině dost vyřádily a podle toho, jak se komorník tvářil, bylo na čase, aby odjeli.
„Dáme si ještě něco k jídlu?“ usmál jsem se na ně a šel k malému krámku se sladkostmi, abych holkám nakoupil.
Samy se už rozběhly ke mně a vybíraly si nanuky. Bylo to vážně moc hezké odpoledne, až jsem si řekl, že bych takhle mohl být ještě hodně dlouho.
Kuro
Ani jsem si neuvědomil, že je to už vlastně rok, co s Akim jsme.
„Taky s tebou chci být, na tom se nic nezměnilo,“ otřel jsem se tváří o jeho mikinu, než mě zas pustil a šli jsme potom koupit něco dobrého.
Pomalu jsme se pak z parku sunuli zpátky k našemu novému domovu, kde bylo zaparkované auto Akiho rodiny. Řidič už zřejmě byl zpraven o tom, že pojedou domů, tak už na ně čekal. Tihle dva, komorník a řidič, a pak ještě komorníkova žena, tohle byla Akiho rodina. To oni se o něj a o Nyoko starali víc, než jejich vlastní rodiče. A bylo to i vidět na jeho chování. Byl vedle nich takový uvolněný, usmíval se, měl dobrou náladu vždy, když byli poblíž.
Líbilo se mi, když byl takový. Mám rád všechny jeho stránky... I tu horší, i když ji hůř snáším, ale je to jeho součást. Bez ní by to nebyl on. Každý má své pro a proti, jinak to prostě nejde.
Moc se mi s Ritou nechtělo loučit. Ale slíbili jsme si, že hned, jak to půjde, se zase sejdeme. Už dokonce znala i moje číslo a nejednou mi volala od Nyo z mobilu.
„Pošlu ti potom k Nyo můj rozvrh, abys věděla, kdy mi můžeš zavolat, ano?“ objal jsem ji, dal ji malou pusu na tvář a čekal, až se rozloučí i Aki.
Aki
Díval jsem se, jak se Kuro loučí s Ritou, a už teď mi bylo smutno. Bylo pořád divný, když holky odjely a já je potom zase nějakou dobu neviděl. Ještěže mi je občas přivezli a já se mohl s Nyo vidět.
„Tak jo… Ahoj, zase se uvidíme,“ usmál jsem se na Nyo a na moment ji objal.
Už tak ji to vadilo, ale na chvíli se ke mně přitulila i ona, než mě zase v rychlosti odstrčila. Byla roztomilá… Vážně z ní roste pěkná holka. Nastoupily a odjely. Ještě jsme jim mávali, než se jejich auto ztratilo za rohem.
„Tak… Co teď. Už je tma, tak se převlékneme a jedeme do penzionu, co?“
Chytil jsem Kura za ruku a vedl se s ním do domu. Rozsvítil jsem a konečně to chytlo tu správnou atmosféru, když se rozzářily ty krásně zdobené lustry. Tohle bylo na té místnosti nejhezčí, to jsem musel uznat. Šel jsem hned za roh, kde byla taška a vytahoval věci na motorku.
Kuro
Měl jsem z celého dne smíšené pocity. Byl jsem moc rád, že jsem viděl holky, ale smutný, že jsem se s Ritou zase musel rozloučit. Byl jsem šťastný za tohle překvapení, které si pro mne Aki připravil. Ale zase jsem měl výčitky z toho, že se pořád nedokážu uvolnit, když jsme na očích a vždycky se stáhnu. Čeho se pořád bojím? Chybí mi, se ho dotýkat kdekoliv. Mám rád, když se k sobě můžeme přitisknout, když se dotýká i mně. Také teď jsem toužil po tom, se s ním objímat.
Podíval jsem se nahoru na ty krásné lustry. Opravdu byly nádherné a rozhodl jsem se, že tohle měnit rozhodně nebudu.
Přesto jsem však sáhl na vypínač a zhasl je. Nechal jsem svítit jen malou lampu u dveří. V tom pološeru jsem zamířil za Akim a už cestou si svlékl mikinu, abych byl jen v triku.
Chtěl jsem se mu omluvit za své chování, a tohle bylo teď jediné, co mě napadlo. No... tak nějak jsem i chtěl, aby se mě dotýkal, abych mu vynahradil to mé odtažité chování z venku. Chtěl jsem to od chvíle, kdy jsme si nahoře prohlíželi byty.
„Aki,“ došel jsem k němu v momentě, kdy se skláněl k tašce a vytahoval si věci na motorku.
Opřel jsem se o stěnu a povolil jsem si opasek u kalhot.
„Pomůžeš mi s převlékáním?“ rozepnul jsem si poklopec, a pak jednu svěsil dolů, druhou zasunul za lem kalhot, a jen se na něj díval.
Tohle jsem nebyl já. Ale bylo to poprvé, co jsem opravdu chtěl zkusit něco jiného. Nenechat se lákat, ale rovnou ho vyzvat... I to zhasnuté světlo mělo svůj účel. Aspoň nebylo tolik vidět, jak se červenám, protože tohle jsem dělal poprvé.
Aki
Zrovna jsem si vytáhl poslední věc na stůl a už se chtěl převlékat, když jsem za sebou uslyšel Kura. Otočil jsem se s pohledem, který musel mluvit za vše. Odhodil jsem věci na stůl a stáhl si mikinu a tričko, které přistály za nimi. Pomalu… Jako puma jsem se blížil ke Kurovi, a přitom si ho mlsně prohlížel.
„Kuro… Takhle se moc daleko nedostaneme. Máme tam být na večeři,“ usmál jsem se, když jsem k němu došel, a mírně ho kousl do krku.
„Tohle nemám rád,“ vyhrnul jsem mu tričko a odhodil ho někam za sebe na zem.
Na nic jsem nečekal a rukou zajel do jeho spodního prádla a hned se chopil jeho erekce.
„Teď… Nebudu jemnej,“ zavrčel jsem mu do ucha, když jsem mu žužlal lalůček a líbal ho po krku.
Jedna ruka mu dráždila penis, zato ta druhá, si pohrávala s jeho vyčnívajícími bradavkami. Bylo to zajímavé… Jiné… Tohle jsme ještě nezkoušeli. Sílu jsem na to měl, tak proč ne. Stáhl jsem si kalhoty pod kolena a hned to stejné udělal i jemu, ale… Jednu nohavici jsem mu stáhl celou, aby zažil trochu jinou pozici než vždycky.
„Chytni se mě,“ rozkázal jsem mu a jednu nohu mu zvedl.
Naschvál jsem druhou nechal na zemi, ale neomylně se už tlačil na jeho dírku.
„Zvládneš to?“ zeptal jsem se opatrně, když jsem se už tlačil do těch nejlepších míst.
Kuro
Chtě, nechtě jsem si musel přiznat, že to, jak se ke mně Aki blížil, mě docela vzrušilo. Pod svou rukou jsem cítil, jak tvrdnu, a bezděčně si po penisu párkrát přejel, než mi ruku Aki vytáhnul, aby mi mohl svléct triko. Nestihl jsem se ani nadechnout a jeho ruce jsem měl snad všude. Každý jeho dotek mě víc a víc rozpaloval. To vzrušení z něčeho nového bralo mé tělo doslova útokem.
I když jsme to spolu už dělali ve sprše, tak vždy jsem byl k němu otočený zády. Ale teď... teď to vážně bylo jiné. Moje představy z odpoledne začínaly nabírat konkrétní rozměr. I přesto, že to bylo trochu jinak, tak tohle bylo prostě tak vzrušivé, že jsem tomu nedokázal odolat.
Na jeho pokyn jsem se ho chytil kolem krku.
„Snad... j-jo, zvládnu to...“ vydechl jsem, když jsem se k němu přitáhl tak blízko, jak jen to šlo.
Husí kůže mi z toho všeho pokrývala celé tělo. Můj dech se notně zkrátil, a i v něm bylo slyšet to vzrušení, které mě tak silně ovládlo. Horkost jeho těla se přesouvalo do mého, můj penis ztvrdnul do maxima.
Tentokrát jsem nedokázal ani zavřít oči. Musel jsem se na něj prostě dívat. Bez toho jsem si to ani neuměl představit.
Nahoře jsou postele, dokonce dvě... říkal jsem si v duchu, ale stejně se mi tam nechtělo, a jen jsem doufal, že to dokončíme tady, jak moc jsem to teď chtěl.
Zaštípalo to, když se na mě Aki natlačil. A já mírně poklesl, i přesto, že mě držel, a sám jsem se na něj s hlasitým zasténáním nasunul.
Aki
„Ano… To je ono… Lásko…“ zašeptal jsem, když jsem mu mírně skousl ucho, aby se do něj ještě víc rozprostřelo to nádherné, co mě nyní zcela pohltilo.
I kdybych chtěl… I kdybych se mohl ovládat… Nešlo to. Chtěl jsem ho chtěl. Moc… Takhle… Jinak nepřicházelo v úvahu. Jako když zvíře pustí z řetězu, a ono se chystá rozsápat vše kolem sebe.
„Miluji tě,“ zavrčel jsem ve chvíli, kdy jsem si ho jednou rukou podebral pod zadečkem a druhou ho pevně chytil za pas.
Začal jsem do něj přirážet s takovou sílou a frekvencí, že to bylo jako tornádo. Uvnitř něj to tak hezky klouzalo, a v téhle pozici mě svíral tak těsně, že se to snad ani vydržet nedalo. Bylo to něco úžasného… nového… Jako ochutnat nějakou novou sladkost, které se nemůžu nabažit.
Se vší tou touhou, jsem se pustil do líbání jeho rtů, které k tomu tolik vybízely. Nepřestával jsem se na něj dívat.
Určitě se musíme častěji milovat zepředu… Je tak krásný, když se mu to vzrušení odráží ve tváří. Vždy se mi ještě rychleji rozbuší srdce a snad ještě víc se do něj zabouchnu. Tohle mi může dávat jen on. Jen on dokáže zvládnout to zvíře ve mně, které si značkuje to, co je jeho. On… Jen on… je můj.
Přivřel jsem oči, když to na mě šlo, a ještě víc do něj přirážel. Bylo to… nepopsatelné…
„Kuro,“ hlasitě se ozvalo místností, když jsem v oparu orgasmu plnil jeho zadeček.
Horko se mi rozprostřelo nitrem a dělalo si to se mnou co chtělo. I přes to všechno… I přes orgasmus, který jsem si tím vším prodlužoval, dál jsem si ho bral a bylo mi jedno, že je už konec. Nebyl…
Kuro
Pocit, který proletěl mým tělem po Akiho slovech, se nedá ani popsat. Cítil jsem se opravdu skvěle. Byl jsem rád, že jsem se k tomu odhodlal, že jsem přemluvil sám sebe, abych se nestyděl. Tohle.. Tohle bylo fakt něco. I když náročnější na výdrž, přesto úžasné.
Aki si mě dobře přichytil, a já si už jen mohl užívat jeho nájezdy. Zády jsem se opíral o stěnu, ale i přesto jsem se ho pevně držel. Když jsme se nelíbali, posílal jsem vzrušený dech na jeho krk. Sem tam jsem se mu do něj zakousl, když mnou probíhaly ty šílené vlny vzrušení, které člověku roztřesou kompletně celé tělo.
Byl to momentální nápad, byla to rychlovka, ale bylo to opravdu po celém to dni to nejlepší, co jsem mohl mít. Dokonale mi to vzalo veškeré předsudky a váhání.... Opřel jsem se do toho tak, jak jsem to zrovna cítil. Žádné váhání, žádný stud, žádná opatrnost. Bral jsem si to všechno, co mi mohl tenhle živočišný sex nabídnout. Vůbec mi nevadilo, že je mě slyšet po celém domě. Možná i venku na ulici... Ve chvíli, kdy jsem se už neudržel, a s otíráním o Akiho břicho, a pocity, kterými mě svými útoky na mé nitro doslova rozpaloval, jsem se bezpodmínečně poddal orgasmu, který mě nakonec donutil zavřít oči...
Aki
„Kuro… To je tak… skvělý,“ zamručel jsem, když jsem cítil, jak se i on udělal na moje břicho. Dívat se mu přitom do tváře, to bylo něco neskutečného. Vidět každý jeho výraz. To, jak se mu plnil obličej červenou barvou. Cítit každé jeho zachvění… Bylo to něco nezaplatitelného.
„Jsi nádherný,“ zašeptal jsem mu do ucha, než jsem ho začal líbat a objímat se s ním.
Držel jsem ho a nechtěl pustit. Síly jsem měl vždy dost, a on byl vážně lehký na to, abych ho držel třeba ještě hodiny. Chytil jsem ho oběma rukama pod zadkem a vytáhl si ho do klína tak, aby se ani jedna z jeho nohou nedotýkala země. Přenesl jsem ho na stůl a zadkem ho o něj opřel. Cítil jsem, že by se mi nejspíš sesunul k zemi, kdybych ho nyní nechal na jeho nohách stát. A taky… Nechtělo se mi ho opouštět, bylo tam takové příjemné teplo.
Dál jsem ho líbal a mazlil se s ním. Jenže… můj žaludek si řekl o své.
„Mám asi hlad,“ smutně jsem si povzdechl, když mi zakručelo v břiše.
Taky byl čas večeře, a oni pro nás měli vážně navaříno.
Kuro
Vážně jsem měl co dělat, abych se udržel na nohách. Proto jsem ani neprotestoval, když si mě Aki podchytil a přenesl mě na stůl. Dolehl jsem na něj, a jeho chladná deska mě zastudila do rozpálených zad, až jsem se prohnul, a tím se bezděčně znovu otřel o Akiho. Držel jsem ho stále kolem krku, nohy jsem měl omotané kolem jeho pasu, a neměl jsem ani trochu chuť se ho pouštět.
Bylo to prostě nádherné. Tak skvělé, že jsem se s ním jen líbal, protože jsem nenacházel žádná slova. Měl jsem v hlavě úplně vymeteno.
Ale když se ozval ohledně jídla, a zaslechl jsem i zakručení v jeho břiše, nakonec jsem mu věnoval ještě jeden polibek a pak ho s úsměvem propustil z mého vězení.
„Taky bych něco pojedl, nějak mi teď vyhládlo,“ chtěl jsem se posadit, ale uvědomil jsem si, že nejspíš by byl stůl ode mne špinavý, protože Akiho nadílka byla vždy velká, a něco by se určitě dostalo ven. „Podáš mi prosím tě kapesníčky? Takhle bych se asi nemohl ani obléct.“
Aki
„Mě se tak nechce…“ zamručel jsem a snažil se ještě do něj párkrát přirazit, i když už mi penis dávno klesl.
„No jo,“ nakonec jsem si povzdechl a celý z něj vyjel.
Došel jsem do kabely pro kapesníčky a donesl je Kurovi, aby se otřel. Ještě jsem si ho ale přitáhl pro polibek, a jen jemně mu přejel po penise.
„Ale tímhle to dnes nekončí,“ usmál jsem se na něj a sám jsem se očistil, abych se mohl obléct.
Hodil jsem na sebe motorkářské věci a nachystal pro oba helmy, abychom mohli vyrazit.
Kuro
Vždycky, když se otírám, nejraději bych se někam schoval. I po téhle době se pořád stydím. Nechápu proč, ale je to tak. Celý červený jsem se rychle otřel, abych se mohl hned obléct. Je to zvláštní. Stydím se, když jsem svlečený a Aki ne, ale přitom mě to svým způsobem vzrušuje.
Hodil jsem oblečení do batohu a natáhl si motorkářské věci Posbíral jsem použité kapesníky a rovnou je vyhodil. Nevěděl jsem, jestli má komorník klíče, ale podle všeho asi ano. A já nechtěl, aby tu po nás našel něco takového.
„Tak můžeme jet,“ zkontroloval jsem, jestli je všude zhasnuto a vystrkal Akiho ven na ulici.
Bylo to zvláštní zamykat tenhle dům vlastními klíči. Vědět, že je to něco, kde budu žít s Akim.
Než jsem nasedl na motorku, ještě chvíli jsem stál a ten dům si prohlížel.
„Jaký dáme název? A, promiň, vím, že je ještě brzy nad tím přemýšlet...“ zarazil jsem své nadšení a raději šel nasednout na motorku.
Aki
„Zlato, přestaň se už stydět, jsi krásný, a taky… Jsme už spolu rok, nemáme se za co stydět, nebo se před něčí schovávat,“ pohladil jsem ho po vlasech a přitáhl si ho venku pro polibek.
„No… Vyber si název, jaký chceš, ale spíš by to mělo být něco, co by sedlo k tobě. Není brzo, Až to upravíme, určitě můžeš hned začít. Jen… asi ti nebudu moct moc pomáhat, protože praxe na pediatrii jsou celkem náročné, ale budu se snažit,“ nasadil jsem mu helmu a nasedl na motorku, aby mohl i on.
Počkal jsem, než nastoupí, a potom se rozjel přímo k penzionu. Zastavil jsem před hezkým, staře a tradičně zařízeným domem, který byl opravdu rozlehlý a spojený s lázněmi. Sesedl jsem právě ve chvíli, kdy se už k nám blížila nejspíš majitelka se svým mužem, a nadšeně nás vítala.
„Pokoj je připravený. Zrovna jste přijeli na večeř,i a potom máte zařízené horké lázně, jedna koupel je jen pro vás,“ usmívala se a vedla nás do pokoje.
Kuro
Úplně ve mně hrklo, když Aki řekl, že mi s tím nebude moc pomáhat. Ale když potom mluvil o tom, že praxi bude mít docela náročnou na čas, oddychl jsem si. Ani nevím, proč mě to tak na moment vykolejilo. Snad pocit, že mě tu nechá a někam odejde?
Hloupost. To by neudělal. Snad...
A tu byla další věc, která mě trochu rozladila. Nikdy jsem nezapomněl na něčí narozeniny. Ale nikdy jsem nebyl ve vztahu. Aki je můj první. A o to víc mě mrzelo, že jsem si neuvědomil, že je to vlastně rok, co jsme spolu. Máme první výročí, a já to úplně zazdil.
Pevněji jsem se ho chytil a přitiskl na záda, když jsme se rozjeli, jako bych se mu tím chtěl za to omluvit. Když jsme dojeli k penzionu, byla už tma. Líbilo se mi, jak to měli pěkně osvětlené, což dodávalo téhle, řekl bych historické, stavbě ten správný nádech tajemna.
Ještě jsme si nestihli pořádně sundat helmy, a už u nás byla majitelka se svým mužem a vedla nás dovnitř. Hned na recepci jsme dostali klíče, a pak nám ukázala, který pokoj je náš.
Poprvé... opravdu poprvé jsem byl někde v nějakém hotelu. I když penzion, ale byl nádherný. A pro mne to vážně byla premiéra. Hned jsem si prohlédl celý pokoj, kterého součástí byla i koupelna. Za odsouvací stěnou byla malá část zahrady oplocena vysokým plotem, a uprostřed toho přírodní bazének s teplou vodou.
„Budete večeřet tady, nebo s námi společně?“ zeptala se majitelka penzionu, a tak jak se sluší, čekala u dveří na naši odpověď.
Aki
Mírně jsem se uklonil a usmál, když na nás majitelka promluvila ohledně jídla.
„Budeme mít rádi společnost, takže pokud vám to nebude vadit, jen se převlékneme a dojdeme na jídlo,“ jednou rukou jsem si k sobě Kura přitáhl a byl rád, když se na to netvářili divně.
Byli určitě zvyklí, protože sem jezdil nejeden gay.
„Určitě budeme rádi, když se připojíte. Jídelna je na konci chodby doprava, nemůžete to minout,“ usmála se na mě a odešla pryč.
„Líbí se ti tu?“ políbil jsem Kura, a na moment se k němu i víc přitiskl.
Kuro
Souhlasili jsme s tím, že půjdeme povečeřet s ostatními.
Ale nejdřív se ještě zaběhnu aspoň rychle osprchovat, protože to otření kapesníčky rozhodně nestačilo.
Odstoupil jsem od Akiho a svlékl si bundu a kalhoty. Znovu jsem se k němu přitiskl a objal ho rukama kolem pasu.
„Moc se mi tu líbí. Je tu vážně hezky, Jen...“ zabořil jsem obličej do jeho hrudi, „zapomněl jsem na naše výročí. Nikdy jsem neměl možnost něco takového slavit, tak jsem nevěděl. No... opravdu jsem zapomněl.“
Zvedl jsem hlavu a podíval se na něho. Díval se na mě z vrchu, a já musel zaklonit hlavu, abych mu viděl do tváře. Prostě byl vždycky vyšší než já, a na tom nic nezměnil ani ten rok, co jsme spolu.
„Nevím, co se k výročí dává. Co by se ti líbilo?“
Aki
Přitáhl jsem si Kura víc k sobě a zadíval jsem se do těch jeho nádherných očí. Byly tak krásné. On byl krásný... Prostě byl pro mě jediný, na koho jsem se chtěl dívat. Ale po jeho slovech jsem si promnul bradu a dělal, jako že urputně přemýšlím.
„Já si myslím…“ trochu jsem si ho vytáhl, abych ho mohl políbit.
„Že jsi mi ten nejhezčí dárek právě dal. Rozhodně bych nečekal, že bys mi ukázal takovou iniciativu, co teď v našem domě,“ usmál jsem se na něj a trochu mu rukou zajel za kalhoty.
„Sakra… Buď se rychle osprchuj, a hlavně mě k sobě nepouštěj, jinak tě znovu… Víš co,“ zajel jsem níž a pohladil mu jedním prstem dírku.
Jo… Mohl bych pořád a nechtěl s tím přestat. Ale, ten hlad… Bože…
Zase mi trapně zakručelo v břiše.
Kuro
Ještě že jsem měl na sobě boxerky, protože po tom Akiho otření by jeho prst nejspíš lehce zajel dovnitř a nemusel by vynakládat ani moc námahy.
Může se divit, že jsem přebral iniciativu? Nikdy jsem nebyl tak zkažený, jak jsem s ním. Ale hezky zkažený. Kolikrát mám v hlavě spousty jiných nápadů, ale stydím se s tím přijít sám. Ale možná... po večeři... No, když je to výročí...
„No, stejně... nevím, byl to takový momentální nápad, nevím, jestli bych to znovu zvládl. Sice se mi to líbilo, ale ani netušíš, jak jsem byl nervózní, a jak jsem se styděl,“ zamumlal jsem polohlasně, protože ten stud mě přepadl i teď, když jsem si na to vzpomněl, a když jsem už přemýšlel, čím bych ho tak mohl ještě překvapit.
Tak nějak mě to chytlo, a i za cenu, že budu rudý jak vařený rak, bych možná ještě něco zkusil. Ale Aki to nemusí vědět.
„Hned jsem tu, tak ještě neumírej z hladu," ještě jednou jsem ho políbil, abych zamaskoval svoji nervozitu, ale pak už jsem běžel do koupelny, kde jsem za sebou rychle zavřel a zamknul, abychom opravdu na tu večeři mohli jít.
Aki
Kdyby jen věděl, na jaký prasárny myslím já.
„Vítám všechnu iniciativu, mám rád cokoliv, co uděláš,“ zašeptal jsem mu do ucha, když jsem ho ještě v rychlosti chytil kolem pasu, než stihl zaběhnout do koupelny.
Radši jsem ho ale hned pustil, a ještě ho plácl po zadku. Jak pěkně se to ozvalo… Joooo… Líbilo se mi ho provokovat, snad čím byl červenější, tím víc mě přitahoval.
Stáhl jsem ze sebe motorkářské věci a nandal si tepláky a tričko s mikinou, abych se dal do pohodlí. Hned, co jsem se převlékl, jsem ještě zkontroloval, jestli mám, co jsem chtěl v ledničce mít, a už se jen těšil na to, až se Kuro objeví, a dáme si pořádné jídlo. Hlad jsem měl jako vlk.
Kuro
Opravdu rychle jsem se osprchoval, abych zbytečně nezdržoval. Nebylo by to slušné ani vůči majitelům penzionu. Když jsem bral do ruky věci, které jsem si sebou vzal do koupelny, abych zbytečně Akiho svou nahotou nedráždil, na moment jsem se zastavil. Přemýšlel jsem, jestli to udělám, nebo ne. Další z nápadů, který jsem chtěl vyzkoušet, ale nevěděl jsem, jestli to zvládnu.
Na druhou stranu... Jsme v penzionu, a kdykoliv se můžu vrátit do pokoje s tím, že bych si to oblékl, kdybych to nedával.
Rozhodl jsem se. Odložil jsem boxerky a oblékl si jen kalhoty. Prostě jsem šel na ostro. Byl to zvláštní pocit vědět, že takhle půjdu mezi cizí lidi. Došel jsem ke dveřím, ale zastavil jsem se. Udělal jsem pár kroků zpátky k věcem a přemýšlel, jestli teda ano nebo ne. Ale nakonec, když jsem se párkrát prošel po koupelně, abych si zkusil, jaké to je chodit bez spodního prádla, jsem nakonec dveře otevřel.
„Tak můžeme jít,“ obešel jsem Akiho a zamířil na chodbu. „Kde říkala, že to je?“
Rozhlédl jsem se na chodbě, ale to zrovna majitelka na jednom konci procházela, a když mě viděla, hned na mě zamávala, že je to tím směrem.
Aki
„Jo, jdeme,“ usmál jsem se na Kura a s ním vyšel na chodbu.
Hned jsme vyrazili za majitelkou, která na nás mávala a ukazovala, kam máme jít. Byla to vážně pohodlně a hezky zařízená jídelna, kde kromě nás seděli ještě jedni hosti. Podle všeho to byl mladý pár, který se ještě neosmělil nás oslovit. Dívka hned zčervenala, když jsem se uklonil a přitiskla se k chlapci, který seděl vedle ní.
„Dobrý večer,“ pozdravil jsem se se všemi a zasedl s Kurem ke stolu.
Pomalu se stůl plnil samými dobrotami, do kterých se každý pustil s nadšením. Majitelka mi ještě na stůl podala dva lístky a usmála se, když jsem se na ni překvapeně podíval.
„Zítra je tu květinová slavnost, a já dostala pár lístků zdarma, protože tam dodáváme květiny. Doufám, že se přijdete podívat, je to krásné. Kimona si můžete vypůjčit, a je i ohňostroj, je to krása,“ přidala na stůl kimči a sladké brambory, což je opravdu dobrá kombinace.
„Tak co, půjdeme?“ usmál jsem se na Kura a podal mu lístky.
Kuro
Měl jsem pocit, jako bych byl nahatý, i když jsem měl kalhoty. Možná i pocit, že to všichni ví a dívají se na mě. Ale nejspíš se mi to opravdu jen zdálo. I přes to jsem stále cítil mírné teplo ve tváři, když jsem si sedal naproti tomu páru, co večeřel s námi. Ta dívka byla docela hezká, a líbilo se mi, jak se hned tiskla ke svému klukovi. Možná měla strach, že po ní Aki jede, když se na ni usmál?
Podezíravě jsem nenápadně kouknul na Akiho. Když on vlastně s několika holkama spal...
Když jsem dokleknul na polštář, musel jsem se mírně nadzvednout a nenápadně si srovnat kalhoty, které se mi hned zařezaly mezi půlky.
Snažil jsem si toho nevšímat a pustil jsem se do jídla. Bylo to opravdu skvělé, moc mi chutnalo.
Když před nás majitelka položila lístky, přikývl jsem.
„Určitě půjdu rád,“ usmál jsem se na Akiho, i na majitelku penzionu.
Snažil jsem se bavit normálně. Ale i tak jsem byl mírně nervózní, když můj penis visel volně v kalhotách a otíral se o látku. Svým způsobem to bylo i vzrušující.
„Dal bych si saké. Aspoň jeden kalíšek,“ poprosil jsem.
Aki
Po chvíli sledování Kura, mi přišlo pár věcí podezřelých. Rozhodně se nikdy nevrtěl na místě, jako nyní… Vypadal, jak kdyby se mu zařezávaly trenky někam až do krku, a všechny jeho výrazy ve tváři byly vážně k sežrání. Pomalu jsem začínal mít podezření na něco, co by se mi mohlo líbit.
Nahnul jsem se ke Kurovi, když jsem mu nalil kalíšek saké, a i sám sobě, abychom si přiťukli.
„Kuro… Jsi na ostro, že?“ zašeptal jsem mu do ucha, když jsem druhou rukou zajel pod jeho tepláky a ozkoušel to sám.
Radši jsem hned ruku vytáhl, jinak bych ho tady položil a dělal hrozný věci.
„Počkám si do pokoje,“ zašeptal jsem ještě jednou a nenápadně jsem mu olízl ucho.
Pohodlněji jsem si sedl a jednu ruku mu nechal na stehně, aby cítil moje teplo a nevychladl mi. Líbilo se mi i to, jak pil. Ono to jednou za čas nevadilo, ještě jsem ho vlastně ani neviděl opilého. Zajímavá představa, že si s ním budu dělat, co chci, a jak chci. Dneska to byl opravdu pěkný a překvapující den.
Kuro
Aki souhlasil a hned mi nalil. Ale to, co udělal... Ten zvuk, co mi vyšel z hrdla, když jsem ucítil jeho ruku v mých kalhotách, jsem se snažil zamaskovat zakašláním. Ale je fakt, že mi opravdu zaskočilo.
Vážně jsem tak průhledný?
Ale co víc... Aki se ani nerozpakoval a rovnou si svoji domněnku ověřil. A tady před ostatními.
Okamžitě jsem byl rudý jak rak, ale vysvětlil jsem to tím, že mi zaskočilo.
Pane bože, kdy se přestanu stydět? Vždyť já sám jsem do toho šel. Ale...
Pořád jsem cítil ten letmý dotek na mém zadku, a přísahal bych, že jsem i trochu ztvrdnul, jak mě to vzrušilo. Takové zakázané ovoce... Dělat něco tajně... Vážně to bylo vzrušující.
Nevím, jak dlouho jsme ještě seděli, ale když jsem vypil už tři kalíšky, cítil jsem, jak mi to stoupá do hlavy. Nebyl jsem zvyklý pít. A když jsem dopil čtvrtý, utnul jsem to.
Už tak budu mít problém se dostat do pokoje.
„Om... omlouvám se, ale jsem unavený. Půjdu už do našeho pokoje. Děkuji za večeři,“ vstal jsem, ale musel jsem se přichytit Akiho ramene, když se mi mírně podlomily nohy.