Vánoce plné překvapení - Bonus - část 2

Vánoce plné překvapení - Bonus - část 2

 

Ayano a Taishi

Ayano
Věděl jsem, že to Taishimu nedá. Přeci jen jsme na sebe neměli poslední dobou čas, a on, podle toho, co jsem cítil, byl už pěkně nažhavený. Už jsem se chtěl otočit a stáhnout ho pod sebe, když jsem se zarazil.
To, že mě políbil na krku, nebo mi zajel rukou mezi nohy, nebyla žádná novinka. Ale to, co řekl...
Vážně to řekl?
Kdysi jsme o tom spolu mluvili, když Taiho zajímala moje minulost. Ale nakonec to skončilo špatně, a on byl pěkně naštvanej. Nechtěl jsem ho pak k tomu už nutit. Byl jsem rád, že je v pohodě, a i tak nám tenhle sex vyhovoval oběma. Přeci jen Taishiho tělo, a to, jak na mě reagoval... To byla odměna největší.
Ale teď se mi skoro zastavilo srdce. Nebo se mi rozběhlo tak, že jsem nestíhal počítat údery? Zatajil se mi dech, když jsem si to představil...
Měl bych dělat pana nedostupného, nebo mu tu hned roztáhnout nohy? Zatím jsem to byl jen já, kdo byl nahoře. Jaký Taishi vlastně je? No, určitě není k zahození, stačí si vzpomenout, jak po něm jeli jeho bývalí, kteří rozhodně nebyli ti aktivní. A podle všeho si nikdo z nich nestěžoval a chtěli to znovu, i když věděli, že je Taishi se mnou...
Ale ať už jsem na to myslel, z jaké strany chtěl, tohle všechno byla až ta druhá věc, na kterou jsem myslel. Ta první, ta hlavní, která přebíjela, byla, že jsem v duchu souhlasil skoro okamžitě, jak domluvil.
„Chceš mě ojet?“ pousmál jsem se a chytl jeho ruku, která si hrála s mým penisem.
Pravda, skoro okamžitě jsem ztvrdnul a nebylo pochyb, že to chci, ať tak, či tak.
„A víš, jak to mám raději? A myslíš, že tě do sebe pustím? Přeci jen jsem to tak nedělal už hodně dlouhou dobu...“
I když jsem na oko měl námitky, stejně muselo být slyšet v mém hlase, jak mě tohle všechno okamžitě probralo z mé únavy.

Taishi
„Ty o mě pochybuješ… Ayano… Neříkám, že se to po tomhle ještě někdy stane, ale… Myslím, že na to mám dneska chuť a taky jsem se pořádně připravil. Ty nejsi můj první, ale rozhodně jediný, s kým to chci dělat. No…“ zavrčel jsem mu do ucha, než jsem ho pořádně chytil za ramena a přetočil na záda tak, že jsem se nyní tyčil nad ním.
„Takže… Kde mám asi začít? Hmmm…“ na oko jsem se zamyslel, než jsem se přiblížil k jeho krku a po celé délce ho olízl, hned poté jsem ho jemně kousl.
„Nebo to nechceš? Znám tě už pěkně dlouho a vím, že to na mě jen hraješ, co takhle si pořádně pohrát, jako dva dospělí?“ zazubil jsem se na něj a sjel jazykem hezky pomalu po jeho hrudi na bradavky.
Nasál jsem prvně jednu a trochu ji poválel na jazyku, než jsem ji celou nabuzenou vrátil zpět na místo. To stejné následovalo i s druhou. Rukou jsem však už mířil na úplně jiné místo. Natáhl jsem se pro lahvičku a odšrouboval víčko. Naschvál jsem ji pořádně Ayanovi ukázal a prstem zvýraznil místo, které mluvilo za vše. Byl to opravu drahý gel, který měl v sobě afrodiziakum, které uvolňovalo snad ještě víc než cokoliv jiného. Navíc… Působil oboustranně, takže nejen já, ale i on se měl cítit mnohem líp.
Nalil jsem si na prsty a část na jeho penis a část na dírku, aby to líp klouzalo. Hned jsem zkusil jedním prstem na okraj a trochu zatlačil, ale nevjel, chtěl jsem ho prostě trápit. On mě trápil tři týdny, má to mít.
„Tak co? Dělám to špatně,“ provokativně jsem ze sebe strhl deku a ukázal penis, který se mi pěkně napínal.

Ayano
Dokud jsme byli schovaní pod dekou, bylo to celkem v pohodě. Ale v momentě, kdy se mi Taishi opět ukázal v celé své nahé kráse... A hlavně jeho erekce, která se tak hezky tyčila a ukazovala se světu... Hned se mi stáhly půlky, když jsem si uvědomil, že tohle bych mohl mít v sobě.
Páni... takhle vzrušený jsem už dlouho nebyl. Opravdu jsem měl chuť to takhle udělat.
Taishi mě provokativně podráždil na dírce, ale dovnitř nevjel. Tak nejen já jeho, ale i on umí pěkně potrápit.
„Nepochybuji o tobě, ale o sobě,“ opravil jsem ho. „Jen jsem se ptal, jestli tě do sebe vůbec pustím, a taky na to, jak to mám radši.“
Dráždění bradavek bylo příjemné, jeho polibky taky, vážně mi z toho šlo příjemné mrazení po celém těle... Chytl jsem ho za stehna a pořádně mu je stiskl.
„Takže jako dospělí?“ zvedl jsem se do sedu a pevně Taho objal.
„Musíš si mě získat... Rozhodně se nedám tak snadno ojet. Ale jednu slabost mám. Mám to rád ze-za-du...“ zašeptal jsem poslední slova do jeho ucha a hned se do něj zakousl.

Taishi
„Drž už hubu a nechej…“ chytil jsem ho za bradu a přitáhl k sobě předtím, než jsem ho pořádně políbil.
Dneska jsem byl hrozně nadrženej a měl jsem na něj hrozně velikou chuť.
„Možná budu trochu hrubej, tak mi to odpusť,“ ďábelsky jsem se na něj usmál a jednou rukou mu promnul váčky, které se na to už nadšeně těšily.
Táhl jsem jeden prst dolů a druhou rukou mu stiskl penis, abych mu ho pořádně v dlani protáhl.
„Mám rád, když ho máš takhle tvrdej,“ olízl jsem mu krk a potom se znovu pustil do líbání jeho sladkých rtů.
Jsme spolu snad věčnost a já ho pořád nemám dost, a asi se to nikdy nestane. Jednou jsem se rozhodl, že tohohle člověka nikam nepustím, a to se stane. Jen ať to někdo zkusí a je mrtvej.
Rozpojil jsem mu ruce a pevně ho chytil za nohy tak, že jsem ho stáhl ležato na postel. Během chvíle jsem ho prudce otočil na břicho a jazykem pomalu sjížděl každý jeho obratel, který se mi v tuhle chvíli ukázal.
„Klekni si! Takhle se na tebe nedostanu a já to chci udělat pořádně,“ zavrčel jsem mu do ucha a vyčkával jeho odpověď.

Ayano
„Tak mám držet hubu? Hmm?“ pousmál jsem se, ale během chvíle mě smích přešel.
Nevím, co použil, jestli to bylo tím, že to Taishi pro mne udělal, nebo tím, jak se o mně staral, nebo použil nějaký zázračný přípravek, ale byl jsem vzrušený víc než obvykle.
Během chvilky se mi zkrátil dech, bylo v něm to vzrušení slyšet, i když jsem se snažil držet zpátky.
Ani nevím jak, ocitl jsem se na zádech a vzápětí na břiše, až jsem si skoro bolestivě přilehl naběhlý penis. Jen jsem se mírně prohnul, abych si ho uvolnil, ale už následovaly Taishiho polibky.
Mráz mi přejížděl po zádech, cítil jsem to až v kostech, a v každém svalu to jemné chvění.
Byl jsem úplně vedle z toho, že to Taishi vzal vážně, a naprosto jsem tomu během chvíle propadl. Úplně jsem zapomněl na to, že to já byl ten nahoře, a chtěl jsem víc. Mírně jsem se prohnul v zádech, když se dostal na má bedra, čekal jsem, že bude pokračovat, ale on mi dal jasný příkaz.
Ani jsem nepřemýšlel nad tím, že je Taishi mladší a takhle jsem se mu ještě nikdy neukázal, nenastavil.
Prostě jsem to chtěl. Chtěl jsem to tak moc, že jsem okamžitě uposlechl a zvedl se na kolena.
Nemám mluvit... No, ani bych nemohl, protože v tuhle chvíli jsem měl co dělat se svým dechem...
Jen jsem se pevně zapřel o ruce, hlavu sklonil mezi ramena a s rychle bijícím srdcem čekal, co bude dál.

Taishi
„Tak je to správně,“ pleskl jsem ho po zadku, až to zadunělo a jeho půlky se zavlnily.
Přidřepl jsem si za něj a trochu gelu dal přímo na dírku, až mírně stekl i dopředu. Prstem jsem pomalu a dráždivě zajel dovnitř a zase ven, aniž bych mu cokoliv řekl. Líbilo se mi, jak reagoval. To chvění, které se jeho tělem přenášelo na mě. Tak dlouho jsem si takhle nikoho nevzal. Nepotřeboval jsem to, chtěl jsem jen Ayana v sobě, ale tohle byl jeho dárek, musel si to užít se vším všudy.
Obkroužil jsem mu prstem dírku, a potom do ní na jeden zátah najel, ale už hned dvěma prsty. Nebylo to tak těžké, přeci jen tohle byl kvalitní gel a uměl toho dost. Našel jsem si po chvíli ten bod, co mám já sám tak rád, a podráždil mu ho, aby se i on cítil dobře. Napodoboval jsem prsty přírazy, a přitom mu protahoval úd. Pořádně jsem ho dráždil… Mírně jsem mu zaklonil hlavu, abych si vynutil polibek, a přitom mu viděl do tváře. Potřeboval to, a já si ani na moment nenechal ujít jeho výrazy, které se mu neustále v tváři měnily.
„Odpusť,“ zasténal jsem, když jsem cítil, že je uvolněný a moje touha je nesnesitelná.
Promnul jsem si penis a namířil ho na jeho vstup. Nečekal jsem… Pomalu jsem do něj najížděl a dával si pozor, abych ho tím nezničil.
„Nebolí tě to? Přestanu, pokud jo,“ bál jsem se on něj, nejsem zvíře.

Ayano
Zastudilo to, když mi mezi půlky nalil gel. Ale s tím, jak mě předtím pleskl po zadku, to mělo svůj efekt. Stáhl jsem se, ale hned na to se snažil uvolnit, když jsem ucítil jeho prsty.
Taishi si opravdu nebral servítky. I bez ohledu na to, že to takhle se mnou dělal poprvé, hned dovnitř zajel dvěma prsty. Sevřel jsem ho v sobě, protože to bylo nečekané. Zatnul jsem zuby a sevřel prostěradlo, a snažil se nevnímat ten prvotní nepříjemný pocit. Myslel jsem na to, jaké to bude o něco později. 
„Taishi,“ uniklo mi z úst jeho jméno s mírným zasténáním, když mi začal dráždit prostatu.
Jo, tohle se nezapomíná... Přesně věděl, jak prsty zasunout, aby to bylo efektivní. Přesně věděl, které místo podráždit, aby mě dostal ještě víc do stavu, kdy jsem už sám vycházel jeho prstům vstříc a netrpělivě čekal, až si mě vezme pořádně.
Stahovaly se mi svěrače, když jsem si vybavil tu plnost, která mě čekala. Víc vzrušený jsem snad ani nemohl být, a ani jsem neprotestoval, když si mě pootočil pro polibek, a po celou dobu se pak na mě díval.
Ještě víc jsem sevřel prostěradlo, když se do mne začal nasouvat svou erekcí. Byl jsem úplně mimo a jen jsem přivíral oči. Nevím, jestli si mě tak dobře připravil, nebo použil nějaký zázračný gel, ale bolest, kterou jsem očekával, byla jen mírná, a vzápětí prakticky vymizela a zanechala za sebou jen ten úžasný pocit.
„Po...pokračuj...“ vydechl jsem, když byl ve mně úplně celý a zastavil se.
Vážně... Tohle bylo něco. Už jsem skoro zapomněl, jak skvělé je být na druhé straně...

Taishi
„Kurva..." vykřikl jsem, když si to začalo vybírat daň a já do něj přirážet.
Musel jsem mu pevně stisknout půlky, abych se o něj zapřel. Byl jsem úplně mimo tenhle svět, když mě uvnitř svíral, a tím mi dával ještě větší prožitek sexu.
Ne... Tohle, v našem podání, bylo vždy milování.
Stáhl jsem ruku dolů na jeho penis, a tak jak jsem do něj vnikal, jsem mu ho honil. Bylo to skvělý... Tak dlouho jsem takhle nebyl, ale nic jsem nezapomněl. Jenže... Nikdy jsem si to neužíval tak, jako teď, s chlapem, kterýho miluji. Nebude to často, ale jednou za čas...
„Miluji tě," zasténal jsem když mě orgasmus naprosto odrovnal.
Plnil jsem ho, a přitom si užíval všechny pocity, které mě nyní atakovaly.

Ayano
Málem mě ten pocit porazil. Sotva jsem byl schopen se udržet na všech čtyřech. Už mi bylo jedno, jestli mi Tai vidí do tváře nebo ne. Sevřel jsem v rukách prostěradlo, zavřel jsem oči a jen s hlasitým oddechováním bral vše, co mi teď on dával. Jako by mi zase bylo dvacet a já si plnými doušky užíval toho, co znamená být ten dole.
Držel mě pevně za boky a já mu i přesto vycházel vstříc, jak moc jsem chtěl cítit jeho přírazy, které šly tvrdě a rychle za sebou. Opravdu mě nešetřil, ale stálo to za to.
Ve chvíli, kdy jsem cítil, že polevuje, jak ho to bralo, stiskl jsem jeho ruku na mém penisu a stačilo už jen pár tahů, a já kropil prostěradlo pod sebou. Sotva jsem byl schopen vnímat cokoliv jiného než svou chvilku naprostého blaha. Jediné, co jsem zvládal, bylo, že jsem se snažil nebýt hlasitý, protože tady jsou stěny tenké.
Začal jsem se mírně třást, a snad všechny mé svaly povolily. Dolehl jsem na postel, ale stihl jsem Taishiho stáhnout sebou, aby mě ještě aspoň chvíli neopustil, a já ho mohl cítit v sobě. Zadek se mi nepravidelně stahoval, jak jsem ještě prožíval dozvuky toho úžasného orgasmu, a svíral jsem tím Taiho v sobě.
„Taky tě miluji... A... děkuji...“ pootočil jsem hlavu, abych ho mohl políbit jako poděkování za to, že mi připravil tu nejúžasnější chvíli z celých Vánoc.

Taishi
„Za tohle snad ani děkovat nemůžeš, ne?“ usmál jsem se a políbil ho.
Hladil jsem ho po tváři a díval se na něj jak na svatej obrázek.
Jsem pitomej, proč miluji takovýho staříka… Jo… On není starej a je krásnej, hlavně nosí moji značku na lopatce.
„Dávám ti půl hodiny, aby ses vzchopil, protože se potom role otáčí a ty mi konečně pořádně poděkuješ,“ zazubil jsem se a opatrně z něj vyjel.
Hned na to, jsem se zvedl a přešel k batohu, který jsme měl nedaleko. Vytáhl jsem tubus, v kterém bylo srolované plátno. Došel jsem zpátky k posteli a položil ho vedle Ayana.
„Tohle je pravý dárek, který pro tebe mám. Dělal jsem na tom ve škole a docela dlouho, tak snad se ti bude líbit, myslím, že to bylo tvoje větší přání. Je celkem problém o takhle nakreslit po paměti, tak je to všechno prstem, protože tak znám nejlíp naše těla,“ přisedl jsem si na postel a čekal, až to Ayano rozbalí.
Na obrázku byl totiž namalovaný on a já, jak v objetí sedíme na zápraží našeho domu. Prostě rodinný portrét, žádný porno. Prý aby to měl v kanclu. Blbec jeden…

Ayano
Usmíval jsem se jak blázen. Prostě po tom Taishiho skvělém výkonu jsem ten úsměv měl doslova přišitý k obličeji. Nesouhlasně jsem mlaskl, když ze mě vyjel. Klidně bych pokračoval dál, i za cenu, že bych se druhý den neposadil a musel bych si pod zadek dát tak tři polštářky.
Ale i takhle jsem byl spokojený. Pořád jsem měl po těle ten příjemný pocit, a byl jsem jak po požití nějaké drogy.
Zkoumavě, spíš překvapeně jsem se podíval na tubus, ve kterém se skrýval Taishiho dárek. Jenže...
Mírně se mi stáhl žaludek, když jsem si to uvědomil.
„Tai, je mi to líto, ale já pro tebe nic nemám,“ zatvářil jsem se nešťastně.
Tentokrát jsem vážně nic nestíhal a dárky vybírám zásadně sám. No, a dneska jsem vyrazil z domu rovnou na farmu a zapomněl se zastavit někde koupit nějaký dárek. Tohle se mi ještě nestalo, ale ti zatracení yakuzáci mi dali pořádně zabrat.
„Omlouvám se,“ přitáhl jsem si ho aspoň pro polibek.
Mírně jsem zaváhal, jestli to mám otevřít, když já sám pro Taishiho nic nemám. Ale když jsem viděl jeho pohled, nakonec jsem to udělal.
Musel jsem se posadit, jak se mi rozbušilo srdce. Čekal jsem cokoliv, ale tohle...
Jako bychom se dívali na sebe do zrcadla. Naprosto věrná podoba a navíc... Společný portrét a na naší verandě. Ještě nikdy se mi nad nějakým obrazem nezatajil dech, tak jako nad tímhle, který pro mne Taishi namaloval. Prsty jsem jemně přejížděl po jednotlivých tazích a nemohl se prostě vynadívat.
Rychle jsem zamrkal, abych zatlačil ty dvě slzy, které se dojetím tlačily ven.
„Je to krásné,“ konečně jsem se nadechl „Opravdu moc krásné...“
Chtěl jsem znovu Taishiho políbit, když jsem si na něco vzpomněl.
„Pamatuješ, jak jsem ti kdysi říkal, že mám známého, který... No zkrátím to. Nedávno mi volal a říkal, že po Novém roce bude otvírat výstavu mladých umělců, a pro tebe má připraveno speciální místo. Moc se mu tvé obrazy líbí a chtěl by je ukázat i ostatním. Pokud teda budeš souhlasit... Ale tenhle mu nedám. Ten je jen náš...“ znovu jsem se zadíval na náš portrét.
„Vážně tě miluji, mistře malíři,“ položil jsem obraz bokem a přitáhnul si Taishiho do pevného objetí.

Taishi
„Ser na dárek, já mám svůj celoročně u sebe,“ zazubil jsem se a přitáhl se víc k Ayanovi.
Ale když mluvil o tom známém…
„Vážně? To by bylo super. Budu rád, když je někdo jiný uvidí, i když… Pár jich jde do galerie k nám do školy, dokonce o tenhle jsem se musel dohadovat s učitelem, který ho chtěl taky na výstavku. Nikomu jsem ho neukazoval, a nakonec ho schoval, pitomci, furt mě s tím otravovali, ale… Namaluji nový a hezčí, jen mi stačí říct, co si představuje. Nebo jakým stylem jde,“ usmíval jsem se, a nakonec pořádně Ayana políbil.
„Vím, že to máš se mnou těžký. Nikdy nebudu mluvit slušně, a když už, tak se moc přemáhám. Jsem dost vzteklej, ale… Vážně jsem ti věrnej a miluji jen tebe. A taky… Nikdy bych nebyl na tomhle místě, kdybys mi nevěřil, a za to ti moc děkuji,“ trochu jsem zrudnul a radši pohled stočil na bok, jak jsem se cejtil trapně.

Ayano
„Kdyby se někdo o tenhle obraz rval, osobně mu vysvětlím, jak se věci mají,“ usmál jsem se a konečně Taishiho pustil.
Zvedl jsem se z postele, abych dárek mohl uložit tam, kde se mu nic nestane. Cestou jsem se ještě zastavil u své kabely a vytáhl z ní kazetu s těmi nejlepšími čokoládovými bonbony, které se v Japonsku dají sehnat. To jediné jsem měl, ale nebral jsem to jako dárek.
Přisedl jsem si zpět k Taishimu, otevřel jsem ji a jeden jsem mu hned strčil do pusy.
„Víš, taky tě miluji, ale vůbec jsem si nevšiml, kdy jsi měl čas takhle zkrásnět,“ pohladil jsem ho po jeho vypracovaném břiše a nezapomněl ani na penis.
Znovu mi břichem proletěl ten zvláštní svíravý pocit, když jsem si po tom doteku uvědomil, že tohle bylo ve mně a bylo mi vážně dobře.
„Je mi jedno, že mluvíš sprostě. Víš, že když tohle spolu děláme,“ protáhnul jsem jeho erekci v ruce, „tak mě to ještě víc rajcuje. Taky tě miluji a jsem ti věrný... Nic jiného ani nepřichází v úvahu.“
Vytáhl jsem ještě jeden bonbon a než jsem přilehl Taishiho, strčil jsem mu ho do pusy a hned na to ho políbil, abychom tu sladkost mohli sdílet spolu.
Vážně ho miluji. Jasně, je mezi námi věkový rozdíl, a ne malý, ale věřím mu každé slovo, které před chvíli řekl. Dokazuje to nejen tím, co řekne, ale i tím, jak se chová. Miluji ho takového, jaký je. Je to můj Taishi, čekal jsem dlouho na to, abych ho mohl mít, a nehodlám už na tom nic měnit. A pokud si na něj někdo bude dělat nároky... No... v práci mám dost ostrých skalpelů. Jsou účinnější než nějaká kudla nebo kuchyňský nůž...
 

Kioshi a Ryu

Kioshi
Vana už byla napuštěná. Máma nachystala koupelnu hned, jak jsme dodělali večeři, takže se stačilo jen svléct, umýt se a skočit do té perfektně vyhřáté vody. Taky že jsem se už na to těšil.
Nestačil jsem si rozepnout ani první knoflík, když se mi Ryu přilepil na záda. Rozpojil jsem jeho ruce, abych se k němu mohl otočit.
„Taky se chci s tebou milovat, ale nejdříve... Co takhle se nechat trochu hýčkat? Nejdříve tě umyju, pěkně od vrchu až dolů, nevynechám jediné místo,“ hladil jsem ho po těle a ukazoval tím, kde všude ho budu mýt.
Ještě jednou jsem ho políbil, a pak jsem ho pustil. Malinko jsem odstoupil, abych si ho mohl svléknout. Nejdříve košili, pěkně pomalu, knoflík po knoflíku, dokud se mi neukázalo jeho břicho a hruď s krásně růžovými bradavkami. Jen jsem je pohladil, ale hned jsem ruce táhnul dolů, abych Ryu rozepl kalhoty a mohl ho svléct úplně.
„Jsi ten nejkrásnější muž na světě, a víš co je na tom nejlepší?“ pousmál jsem se, když jsem si přidřepl a stahoval mu kalhoty dolů ke kotníkům.
Políbil jsem ho na břiše a pak k němu zvedl hlavu.
„Nejlepší na tom je to, že ten nejhezčí muž patří mně.“

Ryu
Musel jsem si zakrýt ústa, jak moc jsem se styděl a červenal se. Stále jsem si na tohle nezvykl, jak se mnou mluví a co mi dělá, jako kdybychom byli stále na začátku. Moje srdce neuvěřitelně rychle bilo, a já věděl, že je to jenom kvůli němu. Kdybych měl popsat, jak moc ho miluji, nikdy bych to nedokázal. Slova jsou málo proto, abych to mohl vyslovit. Je to úžasný a nádherný muž, jenže já…
„Nikdy jsem si jako hezký nepřipadal… To… Já… Chci ti potom dát dárek,“ špitl jsem, protože mě už jen z tohohle pohledu přestal poslouchat hlas.
Zadíval jsem se do jeho očí a nemohl přestat. Jeho krásně rýsovaná tvář a oči, které mi po celou dobu viděly až do duše... Je to člověk, kterého nikomu nikdy nedám, i kdybych se o něm měl rvát s celým světem. Je jen můj.

Kioshi
„Asi budu muset v bytě nainstalovat spoustu zrcadel. Nejspíš na každou stěnu jedno, aby ses pořádně viděl a přestal o sobě pochybovat,“ objal jsem rukama Ryua kolem pasu a na moment si o něj opřel hlavu.
„Ani netušíš, jak moc tě miluji,“ zašeptal jsem, a ještě jednou ho políbil jeho třesoucí se břicho.
Když jsem ho viděl poprvé, přistupoval jsem k němu jako doktor. Jediný cit, který jsem tenkrát mohl vyjádřit, byla lítost nad tím, co všechno se stalo. Ale on si mě během pár dnů získal. Chytil mě za srdce, a ruku, kterou jsem mu nabídl, už nikdy nepustil.
Postavil jsem se, a ukázal Ryu na stoličku, aby se usadil, a sám jsem se začal svlékat. Rozepl jsem si košili a chtěl si ji stáhnout z ramen, když jsem se zastavil. Tenhle dárek chci, aby si vybalil sám. Nechal jsem ji sice rozepnutou, ale nesvlékl jsem si ji. Zato kalhoty i trenky letěly do koše k Ryuovým věcem.
Vzal jsem sprchu, a pustil na Ryu příjemně teplou vodu. Když byl celý mokrý, vzal jsem houbu a omyl mu celé záda. Nespěchal jsem. Dával jsem si záležet, aby mu to bylo příjemné, když jsem mu s mytím i jemně masíroval jeho unavená záda a ramena. V koupelně bylo příjemně vytopeno, tak jsem ani neměl obavu, že by mu mohla být zima.
Když jsem byl hotový se zády, přešel jsem dopředu a klekl si před ním. Chytl jsem jeho ruce, aby pod nimi neskrýval svůj poklad a dal jsem mu je bokem, podél těla.
„Potřebuji se dostat všude, Ryu,“ mírně jsem se zvedl na kolenou, abych ho mohl políbit, a pak jsem doklekl zpátky, abych mohl pokračovat v mytí.

Ryu
„Já... To..." zasténal jsem, když mě donutil dát ruce z mého rozkroku.
Nebyl jsem schopen ovládat svoji touhu, která se nyní značně ukazovala na světle. Můj penis se tyčil a naznačoval, jak moc mi Kio chyběl.
„Moc si mi chyběl," nahnul jsem se k němu a políbil ho.
Ta doba, co jsem byl bez něj, byla snad věčnost. Na začátku jsem si myslel, že mě bere jen jako pacienta, ale já se do něj zamiloval. Teď jsem jen jeho a ničeho nelituji.
„Miluji tě," usmál jsem se a natáhl k němu ruce.

Kioshi
„Taky tě miluji,“ usmál jsem se a narovnal se.
Políbil jsem ho na ruku, ale na to jsem ho objal a další polibek jsem věnoval jeho ústům.
Líbal jsem se s ním a hladil ho po zádech. Byl příjemně teplý, a jeho pokožka hladká a jemná, jako by snad ani nebyl muž.
„Jsi prostě ten nejlepší,“ opustil jsem jeho ústa a přesunul se na jeho štíhlý krk.
Od okamžiku, kdy se mé rty dotkly jeho horké pokožky, nedokázal jsem se již odtrhnout. Líbal jsem ho a hladil na krku, na ramenou, postupoval jsem níž, kde jsem si na chvíli pohrál s jeho bradavkami. Mé ruce také nezahálely. Nevynechal jsem jediné místo, až jsem je přesunul dopředu a pohladil ho po rozkroku.
„Tohle nemusíš schovávat. I tahle část tvého těla je naprosto úžasná,“ na moment jsem Ryu pohlédl do červené tváře, a pak se sklonil do jeho klína.
Chtěl jsem ho takhle potěšit, uspokojit, protože jeho touha byla očividně velká...

Ryu
Byl jsem jak v transu, když se ke mně sklonil a líbal mě. Jeho rty… Neskutečné polibky, kterých nikdy nemám dost, protože ho tolik miluji. Chvěl jsem se touhou a vzrušením, které se na mě potom všem hnaly. Tolik jsem se ho chtěl dotýkat, ale nemohl jsem pohnout ani jedním prstem, jak jsem mu propadal. Cítil jsem ho všude… Naprosto na každém kousíčku své kůže.
Nadechl jsem se pořádně až ve chvíli, kdy se na mě podíval, a potom…
Dech se mi zrychlil… Moje srdce splašeně poletovalo po celém hrudníku a svíralo se v každém nádechu. Přivřel jsem oči a skousl si ret, protože jsem nechtěl být tak hlasitý, spousta lidí by nás mohla slyšet.
„Kio… Prosím… Já… Chtěl bych… tebe,“ zasténal jsem, když se jeho horké rty obemkly kolem mého nabuzeného mužství.
Ano… Chtěl jsem s ním být spojen… Jen s ním.
Stiskl jsem jeho košili prsty a zatáhl za ní, abych mu ji strhl z ramen.
Najednou jsem asi dostat infarkt, jak se mi zastavilo srdce poté, co jsem viděl jeho záda. Jen trochu, ale…
„Kio… Ty…“ díval jsem se na něj a zakryl si rukou ústa, jak mě to dostalo do šoku.
Cítil jsem pár slz, které nevědomky opustily mé oči a skáply na mou tvář.
Byl jsem šťastný… Neuvěřitelně a bezmezně… zamilovaný.

Kioshi
Nemohl jsem se odtrhnout od téhle Ryuovy části těla. Byl pěkně tvrdý a hlavně... chutný. Laskal jsem ho jazykem, zasouval a vysouval jsem ho z úst, pohrával jsem si s jeho váčkem.
Cítil jsem, jak se Ryu chvěje a rozhodně mu moc nechybělo k tomu, aby skončil, když...
Zastavil jsem se. Políbil jsem ho na špičku penisu, a pak teprve k němu zvedl hlavu.
„To je můj dárek pro tebe,“ pousmál jsem se, když jsem viděl jeho výraz.
Byl neskutečně roztomilý, a já ho snad miloval ještě víc. Nikdo neumí dát najevo svou radost, tak jako on.
Už nemělo cenu cokoliv skrývat. Narovnal jsem se a košili si svléknul. Otočil jsem se na kolenou k Ryu zády.
„Líbí se ti? Návrh dělal Taishi, ale za pár dní se to smyje. To pravé tetování bude, až se vrátíme do Tokia. Tak co na to říkáš? Souhlasíš s tím, abych si to nechal udělat?“

Ryu
Ještě větší šok nastal, když jsem to viděl celé… Nic tak krásného jsem dlouho neviděl. Tai to dělal jako opak mého tetování, a přitom se znaky naší rodiny. Krása… Nebylo to nějak extra veliké… Decentní, aby to mohl nosit doktor, jako je on. Ale…
Prsty jsem se toho dotkl a táhl je po celé jeho tetování. Nedávno jsem si teprve nechal udělat svoje, malý drak, který se choulil na mém rameni, byl obalen ledovými kry, což také navrhoval Tai, plus k tomu musely být naše rodové znaky. Ale Kio… jeho drak zahalený do ohně…
„Je to nádherné… vážně… Já… Děkuji… Jo… Můžeš,“ vyskočil jsem na nohy a objal ho.
„Můj dárek bude proti tomuhle ubohý, ale…“ oblékl jsem si župan a v rychlosti vyšel z koupelny, abych v pokoji vytáhl to, co jsem potřeboval.
Vrátil jsem se do koupelny a pořádně zavřel, aby nás nikdo nerušil, protože jsme rozhodně ještě vykoupaní nebyli.
„Tady…“ podal jsem mu do ruky dva lesklé kroužky a na nich vyryta naše jména.
„Na mém je tvoje a na tvém moje. Vím, že se to do tvojí práce nesluší, ale aspoň doma… Chtěl bych, abys ho nosil. Miluji tě,“ políbil jsem ho, a ještě na chvíli se na něj natiskl.
Mohl by se nyní zbořit svět a já bych byl nejšťastnější člověk na světě.

Kioshi
Líbilo se mi, jak byl Ryu nadšený. Byl opravdu šťastný, že jsem mu dal tento dárek, a pro mne to byla ta největší odměna. Byl jsem však překvapený, když náhle vyběhl z koupelny, že jsem jen klečel a zíral do chodby skrz otevřené dveře. Ani mi v tu chvíli nedošlo, že může kdokoliv projít a vidět mě, jak tam, tak klečím.
Ryu se ale během chvilky vrátil zpátky a do dlaně mi tiskl dva kroužky. Díval jsem se na ně a nechápal. Vážně mě dostal. Vím, že jsem o tom kdysi blábolil, že bych si ho chtěl vzít, nebo se aspoň registrovat, ale tohle bylo, jako by mě požádal o ruku.
„Ryu,“ přitáhl jsem si ho na klín a dosedl i s ním na paty. „Tvůj dárek není vůbec ubohý. Prakticky jsme mysleli oba na to samé, jen jsme to pojali trošku odlišně. Ale výsledek je totožný. Jsme pěkně sehraní, víš to? Můžu tě milovat ještě víc?“
Chytl jsem jeho ruku a menší prsten mu nasadil na prst. Sám jsem počkal, až on nasadí mě ten můj. Krásně se leskly, a naše jména tam budou už napořád. Budu mít Ryu u sebe i ve chvílích, kdy budeme každý jinde. Nesundám ho ani v práci... Není potřeba... Dám tím všem najevo, že jsem zadaný a hlavně zamilovaný.

Ryu
Nasadili jsme si vzájemně prsteny a já se nemohl vynadívat na to, jak se krásně na našich rukách lesknou. Byl jsem vážně zamilovaný, jen a jen do něj.
„Kdyby nebylo tebe, nesjpíš bych už v téhle chvíli nežil, změnil jsi mi život, a i mě. Nevím, co bych bez tebe dělal. Taky tě moc miluji a často si myslím, že se mi srdce rozskočí štěstím, jen díky tobě,“ objal jsem ho a políbil.
Vše se kolem mě točilo, jak kdybych byl v ráji. Ano… Je to dokonalé.
„Kio… Pomiluj mě,“ zašeptal jsem mu do ucha, než jsem se o něj celý otřel.

Kioshi
Myslím, že kdyby nás teď někdo sledoval, nejspíš by se mu tou naší sladkostí zkazily zuby. Ale bylo mi to jedno. Ryua miluji a dávám to najevo tak, jak to umím.
„Pomilovat tě?“ pousmál jsem se, když mi to zašeptal do ucha. „Rád ti splním tvé přání. Ale...“
Rozhlédl jsem se po koupelně a pak se podíval k vaně. Ne... Za tohle by mě zbytek rodiny nejspíš zabil a nahřívat novou vodu by chvíli trvalo.
„Lepší to bude v posteli,“ zvedl jsem se, hodil si ručník kolem pasu a pak se vrátil k Ryu.
Vzal jsem ho do náruče, až mu yukata sklouzla, a on se mi ukázal, jak moc jeho slova jsou pravdivá.
Vyšel jsem s ním na chodbu a hned zamířil do svého pokoje.
„Zamkni, prosím, já nemůžu, mám plné ruce,“ otočil jsem se ještě ke dveřím, abych měl jistotu, že nás nikdo nebude otravovat.

Ryu
„Kio,“ přitiskl jsem se k němu víc a pevně ho držel kolem krku, aby mi celá yukata nespadla na zem.
Zamknul jsem dveře a nechal se položit na postel, abych si záhy mohl ten pitomý kousek oblečení strhnout z těla. Ležel jsem celý nahý, a přitom se na něj díval tak, jak kdybych se chtěl nechat sníst.
„Jsem jen tvůj, Kio, jen tvůj…“ zčervenal jsem, ale přitom nemohl ovládnout tu touhu, která mě dostávala do varu.
Zdálo se mi, jak kdybych se měl roztopit. Přitáhl jsem si Kia na sebe a bez váhání se dotkl jeho penisu, abych mu po něm mohl párkrát přejet. Chtěl jsem ho v sobě… Hned… Nehledě na následky, potřeboval jsem ho.
„Kio…“zasténal jsem a políbil ho tak, jak kdybych se do něj chtěl vpít.

Kioshi
Stihl jsem si akorát stáhnout ručník, a už si mě Ryu stáhl k sobě. Jeho tělo bylo horké, i když jsme se nestihli naložit do vany. Byl rozpálený touhou stejně jako já, a celý se chvěl. Chtěl mě. A já... Chtěl jeho.
Přivřel jsem oči, když se mě dotkl a začal si pohrávat s mojí chloubou. Je vždycky tak jemný, ale přesto mě to okamžitě vzruší. Dech se mi už zkrátil, a srdce začalo bít o něco intenzívněji, když jsem si užíval jeho dotek a polibek, který mi věnoval.
Po...poč...kej...“ konečně se mi od něj podařilo odtrhnout, abych se mohl sklonit přes postel.
Řídili jsme se heslem: Kdo je připraven, není překvapen, a měli jsme pod postelí gel, který jsme si tam schovali pro naše návštěvy tady.
Nečekal jsem už na nic. Taky jsem ho moc chtěl. To všechno, co bylo v koupelně, co jsme jeden druhému dali, co jsme si řekli, a hlavně Ryuova žádost, mě dost nažhavila, a já se s ním také chtěl milovat. Moc...
Nalil jsem si gel na prsty a jen co jsem mu naznačil, aby víc pokrčil nohy, hned jsem s nimi zamířil tam, kde mě čekal ráj. Zatímco jsem do něj vsouval prsty, a snažil se ho co nejvíc uvolnit jemným drážděním jeho prostaty a pohyby naznačující, co ho čeká. Líbal jsem ho na břiše, na podbřišku, líbal a hladil jsem ho na stehnech, a sem tam i v ústech vlhčil jeho erekci.
„Promiň, Ryu, jestli budu trochu hrubší,“ na moment jsem se vrátil k jeho ústům s krátkým polibkem.
Ale vzápětí jsem ho chytil pod koleny, aby se mi víc vystavil a já do něj mohl bez zaváhání najet svou pevnou erekcí.

Ryu
„To mi nevadí…“ zasténal jsem, když do mě naplno zajel po krátké přípravě.
Sice jsme spolu chvíli nespali, ale po té době, co jsme spolu, se tak rychle nestáhnu. Usmál jsem se, když jsem ho cítil hluboko v sobě, a vnímal každé otření o mě stěny, které mě přiváděly k šílenství. Přivřel jsem na chvíli oči, abych to vydýchal, a potom se na něj jen víc přitiskl. Objal jsem ho kolem krku a vycházel zadečkem jeho nájezdům vstříc.
„Kio… Kio…“ sténal jsem jeho jméno a líbal ho, když jsem se dostával do stavu, že nic kolem mě neexistuje.
Prožíval jsem vše, co se s mým tělem dělo, a nemohl se z toho rauše dostat. Extáze mě tak pohltila do své náruče, že i dýchání se zrychlilo a srdce poplašeně bilo na poplach. Propnul jsem se, jak rychle to na mě šlo, a jen si stáhl jednu ruku dolů, protože jsem to dál nemohl snést. Stačilo jen pár tahů, a já se už vznášel v oblacích, jak dokonale mi bylo. Orgasmus si se mnou pohrával a po malých dávkách uvolňoval moje sperma mezi naše těla.

Kioshi
To všechno mě nabudilo tak, že jsem byl netrpělivý. Trochu nešetrně jsem do Ryua najel, ale hned se mu snažil omluvit polibkem a už o něco opatrnějšími přírazy.
Ty se ale stejně postupně zrychlovaly a byly o něco důraznější. Ale ať jsem si bral Ryu v klidu, pomalu a jemně, nebo jsem občas, když to na nás náhle přišlo, byl o něco tvrdší, vždy jsem se snažil, abych mu neublížil.
Celé mé tělo bylo jako v ohni. Cítil jsem ten vnitřní třes, a to podivné stahování kolem žaludku, kdy se ty pocity pak vždy rozprskly po celém těle, a já byl z toho úplně mimo. Nedokázal bych se zastavit, ani kdybych chtěl. Miluji Ryu a tohle to je jen potvrzení mých citů k němu. S nikým jsem to tak neprožíval a neužíval si to, tak jako s ním.
Musel jsem se pořádně zapřít o postel, abych zvládl ten poslední nápor, který se na mě valil doslova s útočnou silou. A když jsem viděl, že si Ryu užívá té vytoužené chvilky, ještě víc mě to posunulo do jiné sféry, kdy zapomenete na všechno a jen si užíváte plnými doušky to, co vám milování s milovanou osobou přináší. Vše, co jsem mohl, jsem věnoval jeho krásnému tělu, které se také mírně chvělo.
Myslím, že i mé vzdechy v té „kritické“ na chvíli přešly v zasténání, a nejspíš mě bylo slyšet až na chodbu. Ale bylo mi to jedno. Opravdu mi bylo fuk, kdo to může slyšet.

Ryu
Podíval jsem se na Kia, jak i on prožívá svůj dokonalý okamžik, a nemohl jsem z něj spustit oči. Byl tak nádherný… Jeho výraz… Ani se nedalo popsat, jak moc se mi tohle líbilo.
„Kio… Miluji tě,“ vynutil jsem si další polibky a tiskl ho k sobě tak, jako kdybych se ho nikdy nechtěl pustit.
Jak první den, tak i ten poslední bude patřit jen jemu. Jsem do něj každý den víc a víc zamilovaný. Nevadí mi, jaký má se mnou sex, hrubý, nebo jemný, je to jedno, záleží jen na tom, aby byl se mnou. Vše se ve mně bouřilo a srdce si jen spokojeně ševelilo, jak moc dobře je mi s tímto člověkem.
Ano… Jsem jen jeho a budu.
Přes jeho rameno jsem se díval na ten prsten, který se leskl na části jeho tetování. Byl jsem tolik šťastný. Ani jsem si nemyslel, že by si něco takového nechal vytetovat. Když ale řekl, že je to návrh od Taishiho, moje radost byla ještě větší. Tohle byla opravdová láska, které jsem se nehodlal nikdy vzdát.

Kioshi
Ležel jsem na Ryu a pomalu se uklidňoval. Bylo to skvělé a vůbec se mi nechtělo vstávat. Natož jít ještě do koupelny...
„Zůstaneme tady až do rána, co?“ pohladil jsem ho po vlasech a políbil ho na rty.
Tváře měl stále červené, a ještě rychle oddechoval. Oči se mu nádherně leskly, a jeho výraz mluvil za vše. Byl spokojený... Usmíval se...
„Až se vrátíme, jsem domluvený, že půjdeme k vám a nechám si udělat to tetování. Tvoji rodiče to ještě neví, tak nejspíš budou hodně překvapeni. Ale Tai už to domluvil s vaším tatérem.“
Zvedl jsem ruku, na které se leskl prsten. Zadíval jsem se na něj, a pak i na ten, který se třpytil na Ryuově prsteníčku.
„Je to, jako bychom už byli manželé,“ pousmál jsem se.
Vážně jsem takový pocit měl. Jako bychom si už dávno oficiálně řekli ano, a teď to jen doplnili těmito malými, přesto však důležitými věcmi.
Prsten se může sundat. Může sklouznout, může se ztratit, může ho někdo ukrást. Budu si ho však hlídat jako oko v hlavě.
 Ale tetování mi nikdo nikdy nesmaže. Zůstane navždy, a navždy bude ukazovat, komu patřím. Že právě Ryu Hasegawa je muž, který projasnil můj život samotáře. Že on je ten, za kterým se budu vždy těšit, až půjdu z práce domů. Je to člověk, kterému chci navždy zůstat po boku, ať se děje, co se děje.
Miluji ho... Opravdu moc.


Hiromi a Montaro

Hiromi
„Hahahaha… To je skvělé. Vážně jsme už jako jeden, lásko,“ usmál jsem se na něj a políbil ho tak, že jsem do toho dal vše, co jsem mohl.
Tiskl jsem se k němu a nemohl zadržet slzy, co se na mě hnaly. Bylo to tak skvělé… Ten stromek, to hřejivé horko, co mě obklopovalo. Láska… trochu jsem se odtáhl a pomohl Montymu se zvednout ze země, aby mi nenastydl. Chytil jsem ho za tváře a donutil, aby se na mě díval.
„Už měsíc, mám pro tebe domluvené překvapení. Máš příští týden volno, a to na tři týdny. Jedeme do Ameriky za moji rodinou a… Chtěl jsem ti to dneska dát jako dárek,“ vytáhl jsem poukaz na výběr prstenů, který jsem si z Ameriky nechal poslat.
„Jak si jednou říkal… Chtěl bych si tě tam oficiálně vzít, ale jen když… Vezmeš si mě i tam?“ cítil jsem se trapně. On mě už požádal o ruku a vážně hezky, ale…
„Moje rodina na nás už čeká, letenky jsem taky koupil, takže…“ podíval jsem se na něj a kousal si z nervozity ret.

Monty
Zbystřil jsem. Netušil jsem, že za tu chvíli, co spolu jsme, budeme tak sehraní. Mysleli jsme na to samé, akorát já chtěl jet o něco později, aby si to Hiromi mohl promyslet.
„Žádáš mě o ruku?“ postavil jsem se a oprášil ze sebe nalepený sníh.
Otřel jsem si ruce, abych je neměl mokré, a pak si od Hiromiho převzal poukaz.
Vážně je to pravda...
„No, rozhodně neodmítnu, jen budu muset tátovi říct, že pojedeme o dva měsíce dříve. Ale myslím, že nebude nic namítat, na jaře je přeci jen víc práce než teď v zimě,“ popadl jsem Hiromiho kolem pasu a přitáhl si ho pro polibek.
„Víš, Hiro,“ políbil jsem ho na rty. „Začíná mi být zima, potřebuji zahřát.“
Přitáhl jsem si ho ještě blíž, aby se o mě otřel svým rozkrokem a viděl, jak na tom jsem.
„A navíc... už máme málo času coby svobodní, tak co si ještě užít nemanželského sexu co nejvíc?“

Hiromi
„Já ti tu dovolenou u tvých rodičů už domluvil. Byli první, kterým jsem to řekl, a byli nadšení. Prý nemáme zapomenout udělat dost fotek, aby si to aspoň takhle užili. Chtěl jsem je pozvat, aby jeli s námi, ale tvůj otec razantně odmítl, že nemá rád letadla. Nebyla s ním řeč,“ povzdechl jsem si a víc se na Montyho natiskl.
„Hmmm… Jo, jsem pro, ale…“ podkosil jsem mu nohy, až znovu spadl do sněhu a rychle běžel do domu a hned do našeho pokoje.
Docela mě to bavilo. Jednou za čas nebylo špatné, se trochu chovat jako děti. Jen tak… Hrát si a dělat nedostupného. Vběhl jsem do pokoje a už od dveří ze sebe sundával kousky oblečení, které dopadaly na zem.

Montaro
Vším tím nadšením mi až teprve teď došlo, že Hiromi říkal, že mám příští týden volno. Takže on to domluvil s tátou? Pěkní tajnůstkáři...
Už jsem otvíral pusu, že něco řeknu, ale v tu chvíli jsem se ocitl na zemi. Stihl jsem se na kolenou jen otočit a hodit po Hirovi sníh, ale to on už mizel za rohem.
Tak to si pěkně slízne.
Nabral jsem sníh do ruky a vběhl do domu za ním. Shodil jsem ze sebe jen boty a šel rovnou do naší ložnice.
„Hiromi... Jsi nějak nedočkavý,“ popadl jsem ho za ruku, když byl už kousek od postele. „A koukám, že ses stihl už svléct. Méně práce pro mne.“
Přitáhl jsem si ho k sobě a hned jsem zaútočil na jeho ústa, aby mi nikam neutekl. A zatím, co jsme se líbali, objal jsem ho pevně jednou rukou a druhou jsem na něj připlácl sníh, a pořádně ho roztáhl po celých jeho zádech.
„Potřebuješ schladit,“ zasmál jsem se, když jsem ho konečně pustil a začal se svlékat z té hromady oblečení, co jsem měl na sobě.

Hiromi
„Monty…“ zapištěl jsem, když se ten sníh dotkl mých zad.
„Tak… Tak studený… Mo… Monty,“ prskl jsem po něm, když mi ta ledová voda stékala po zádech a nepříjemně chladila.
Rychle jsem hrábl po ručníku a otřel se, jinak bych asi umrznul. Mám rád zimu, ale abych ji měl přilepenou na zádech, to teda ne.
V mžiku jsem byl pod peřinou a zachumlaný až po nos, jako nějaká housenka. Chtěl jsem se vážně zahřát, ale tomu druhému to taaaak trvalo.
„Mooonty… Je mi zima… Převezmi hezky odpovědnost,“ zabrblal jsem, a ještě víc se zabalil.

Montaro
„Tak tobě je zima?“ smál jsem se, když jsem viděl, jak se balí do peřiny. „No, je pravda, že tady hodně větráme,“ podíval jsem se k oknu, které bylo malinko pootevřené.
Pomalu jsem se svlékal a díval se, jak se tam Hiromi tak pěkně kuklí. Měl jsem chuť na něj skočit a pěkně se po něm poválet. Ale to bych mu nejspíš polámal pár kostí.
„No, já vím, kde je tepleji,“ došel jsem k posteli a celý ten peřinový zámotek zvedl z postele a přehodil si ho přes rameno.
Tenhle dům je postaven v evropském stylu. Přeci jen tu žili Hiromiho prarodiče a jeho máma. A jako takový má i jednu část, která se mi strašně líbí a v japonských domech bývá snad jen výjimečně, nebo spíš vůbec.
Sešel jsem s Hirem do přízemí, do velkého obýváku, kde pěkně hořel krb, který hospodyně udržovala, když jsme byli pryč. I proto tu bylo vždy příjemně teplo, kdykoliv jsme přišli domů.
Došel jsem ke krbu a opatrně položil Hiromiho na velkou kožešinu.
„Tady to bude lepší, co? A takhle pěkně zabalený dárek jsem ještě neměl,“ pousmál jsem se, a zatímco jsem ho rozbaloval z peřiny, už jsem zaměstnával jeho ústa hlubokým polibkem.

Hiromi
„Jo… Tady je mi tepleji, ale…“ usmál jsem se, když si mě jako nějaký dáreček u toho krbu, začal rozbalovat.
Byl tak krásný, jak ho to jemné světlo plamenů osvětlovalo, a já viděl každý jeho vypracovaný sval. Natáhl jsem k němu ruku a zabořil prsty do jeho nádherných vlasů, s kterými jsem si pohrával, při tom vášnivém polibku. Srdce mi šíleně tlouklo touhou, a já jen slastně přivíral oči, když jsem cítil jeho nahé tělo na svém. Instinktivně jsem roztáhl nohy víc od sebe a čekal jeho vpád. Nevadilo mi, že nejsem připravený… Dělali jsme to stejně jen před pár hodinami, ale tenhle okamžik… Bylo to pro mě tak… Jiné… Krásné…
„Nevím, proč jsem se stal tak moc majetnický, ale vím, že chci být jen tvůj. Proto chci do Ameriky, a aspoň v jednom státě chci být uznán, jako tvůj muž. Jen a jen tvůj… Monty…“ díval jsem se na něj zamilovaným pohledem a nemohl uvěřit, že mám tolik štěstí, že tenhle muž je se mnou. 
Když si vzpomenu na první naše chvíle… Chtěl jsem mu dát za vyučenou, když zmlátil Harunu, ale potom jsem se do něj tak rychle zakoukal, že mi málem srdce puklo, když jsem ho po těch lázních opustil. Ale osud a naše rodiny tomu chtěly jinak, díky bohu.

Montaro
Přivřel jsem oči, když si Hiromi začal hrát s mými vlasy. Miloval jsem, když to dělal. Příjemné mrazení probíhalo mou páteří, vždy, když si s nimi hrál. Jen od něj to snesu a vážně jsem si to zamiloval.
„Taky chci, abys byl jen můj. A proto pojedeme. Tady se můžeme taky nechat registrovat, ale tam budeme mít skutečnou svatbu. Užijeme si ji se vším všudy, a ty budeš moje nevěsta...“
Dolehl jsem na něj celým tělem, abych si aspoň na chvilku mohl užít jeho teplo, a to příjemné otírání o jeho holou kůži.
Je pravda, že jsem žil celkem nevázaný život. Bylo mi jedno, s kým jsem, jestli je to ženská nebo chlap. Hlavně jsem se po špatné zkušenosti nechtěl zamilovat. A to samé jsem měl v plánu s Hiromim. Vyspat se s ním a jít. Jenže... nedovolil mi to. Chytil mě za srdce, a to teď patří jen jemu. Od chvíle, co jsme spolu, už nemám potřebu jít za někým jiným.
Mírně jsem se nadzvedl, chytil jeho ruku a přiložil si ji na hruď.
„Tohle bije jen pro tebe,“ zašeptal jsem.
Ale nebyl bych to já, kdybych hned nemyslel na jiné věci. Ruku jsem mu pomalu táhl níž, až se zastavila na mém rozkroku.
„A tohle je taky jen pro tebe, a moc to po tobě teď touží...“
Nechal jsem, ať mi ho promne v ruce a sám jsem si pohrál s jeho již tvrdou erekcí. Pohladil jsem mu i jeho poklady, než jsem prstem zajel níž, a zatlačil na jeho dírku.
„Myslím, že ani nepotřebujeme gel, co?“ pousmál jsem se, když tam prst lehce vklouznul. „Ale dneska... dneska tě chci objímat...“
Chytl jsem ho do objetí a posadil se. Hiromiho jsem si přitáhl na klín. Na chvíli jsem objetí povolil, abych ho mohl chytnout za zadek a pak ho správně nasměroval.
„Je to na tobě...“ zašeptal jsem, když pomalu dosedal a já ucítil jeho vnitřní teplo, které mi málem vzalo dech.

Hiromi
Podvolil jsem se jeho dotekům a jen slastně přijímal každý jeho vpád. Až když mě donutil, abych si na něj sedl, a nořil se pomalu ve mně, jsem otevřel oči. Pevněji jsem ho objal kolem krku a začal se nadzvedávat podle svého. Opravdu to děláme tak často, že stačí jen málo, a já jsem připraven na cokoliv.
Díval jsem se mu do očí, když jsem se k němu nakláněl, a jemně ho kousl do rtu. Vše tohle pro mě bylo něco neskutečného. Už jen myšlenka na to, že se brzo vezmeme, mě nažhavila na maximum. Zrychlil jsem vysedávání z jeho klína a pevněji se nohama zapřel o zem, abych mě tu správnou stabilitu. Šlo to na mě tolik, že se moje srdce přímo rozechvělo blahem. Musel jsem si jednu ruku stáhnout do klína a ve stejném rytmu i dráždit svoje mužství.
Vůbec nic mě nenapadalo… Naprosto jsem tomuhle okamžiku propadl, a i svému muži… Ano, budu si na to velmi rád zvykat. Mému muži...  
„Monty… já…“ sténal jsem, a přitom silněji přirážel na jeho klín, když už to bylo nevyhnutelné.
Celé nitro mi zaplavovaly jen ty nejhezčí pocity, které se ani nedaly popsat, jak úžasné byly. Sténal jsem jeho jméno, a přitom se k němu sehnul, abych se s ním líbal. Pořád… Neustále... Hlavně, když bude jen a jen se mnou.

Montaro
Byla to dokonalá souhra. Prostě jsme jeden pro druhého stvoření a nepotřebujeme už ani slova k tomu, aby jeden pochopil, co druhý chce.
Nechal jsem vše v Hiromiho režii. Jen jsem pokrčil nohy, abych měl lepší stabilitu a on se případně mohl zapřít. Střídavě jsem ho hladil po zádech, tiskl jsem mu jeho dokonalé hýždě, líbal na ústa, na krk, ramena... prostě kam jsem se v tuhle chvíli mohl dostat. Ale nejvíc mi stejně chutnají jeho ústa. Toho polibku nebudu mít nikdy dost, a ani po té době, co jsme spolu, jeho jahodová příchuť nevyprchala.
Tak moc jsem se zabral do polibku, a užíval si i ten jeho tanec na mém klíně, že jsem zcela zapomněl na vše okolo. Dokonce jsem na moment i přestal vnímat samotného Hira, když jsem cítil, že se blíží ten správný okamžik. Chytl jsem ho za boky a začal si ho víc přirážet na klín, tak, jak intenzívněji jsem pociťoval tu touhu po uspokojení, které se blížilo každou vteřinou.
„Hiro.... Hiromi...“ zavrčel jsem jeho jméno, když jsem uvolnil to napětí, a ten nádherný, a přesto šílený pocit uspokojení proletěl mým tělem.
Nebyl jsem schopen se mu v tuhle chvíli ani věnovat. Ale on mě k tomu snad ani nepotřeboval. Zatímco já, s hlasitým oddechováním a prsty zatnutými do jeho kůže, plnil jeho horké nitro svým spermatem, on si také užíval svou chvíli. Třísnil naše břicha tím, co už prakticky nějakou dobu bylo jen a jen pro mne.
Málokdy skončíme společně, ale tentokrát jsme v tom byli oba...
Ještě chvíli Hiromi dosedával a protahoval sobě i mně ty úžasné pocity, které člověku sevřou žaludek tím zvláštním šimráním. Ale polibek, který si vyžádal jsme nepřerušili ani v této chvíli, kdy ustával ve svých pohybech, dokud pevně nedosedl, a se vzájemným pevným objetím jsem oba dva znehybněli a jen rychle oddechovali, dívajíc se vzájemně do očí.

Hiromi
Vše se ve mně vařilo, když jsem docházel ke svému konci a cítil, jak on mě plní až po okraj. Tak úžasné, když můžu být současně s ním a užívat si to ve dvou. Omamné, nádherné, jako kdybychom byli jedno tělo, které nikdo neoddělí.
„Miluji tě… Monty…“
Nikdy ho nikomu nedám… Jsem yakuza. Jsem syn bosse. Jsem švagr bosse. Jsem muž tohohle zvířete. Jsem to pořád já...
„Zůstaneme dneska jen tady a budeme se třeba dívat na film, nebo tak… Ne? Nechci být ani chvíli bez tebe,“ objal jsem ho a tiskl se na něj, jako kdybych se bál, že se mi rozplyne.

Montaro
Vážně se mi ho nechtělo pouštět. Ale nemůžeme takhle sedět celou noc. Pro Hiromiho by to po chvíli bylo nepříjemné. Ještě jednou jsem ho políbil, a pak ho nadzvednul, aby se mohl usadit vedle.
„Jo, zůstaneme tady, nahoře v ložnici je zima. A vyber nějaký film, možná u něj neusnu,“ usmál jsem se a zvedl se, abych mu mohl podat aspoň kapesníčky, a on se mohl otřít.
Když jsem udělal pár kroků ke stolku, začal zvonit telefon v chodbě. Stejně jako u nás na farmě, i tady je trochu problém se signálem, a proto v každé domácnosti je pevná linka, jako fůležitá součást každého obydlí.
Povzdechl jsem si a šel to zvednout Nejspíš si táta na něco vzpomněl, nebo bude chtít, abych zítra přišel dříve. Zvedl jsem otráveně sluchátko, ale v momentě, kdy se na druhé straně ozval ženský hlas, jsem ztuhnul.
Jediné, co jsem ze sebe byl schopen vydolovat, bylo: „Yes... moment please...“ A jediné, co jsem stihl pochytit, bylo, že někdo v angličtině chtěl mluvit s Hiromim a něco o našem příjezdu.
Ten hlas zněl opravdu nadšeně, tak jsem raději hned šel pro Hiromiho.
„Hiro... To je pro tebe, někdo tě shání... No, nejspíš tě budu muset požádat o laskavost. Budu potřebovat oprášit angličtinu...“

Hiromi
Otřel jsem se a zabalil do deky, která byla nedaleko přehozená přes křeslo. Vzápětí jsem ale došel k Montymu a převzal si sluchátko.
„Yes… Yes… Ok…“ mluvil jsem zcela plynně s tetou a usmíval se přitom jako blbeček.
Tak dlouho jsem ji neviděl. Naposledy, když jsem jel fotit do Ameriky, a ona mě u sebe po celu dobu hostila. Vlastně jsem tam poznal celou svoji rodinu, která tam žila, a byl jsem vážně nadšený.
Ještě chvíli jsem s ní mluvil, než jsem telefon položil a šel si sednout na gauč.
„To byla teta Lili, je moc hodná a bude se ti líbit. Má manžela a tři děti, všechno kluci. Je to dcera babiččiny sestry, která je už ale po smrti, stejně jako moje babička. Vlastně tam mám už jen tetu Lili, a ještě strejdu Stena, ten je taky fajn, je s ním sranda,“ usmál jsem se na Montyho a poklepal na sedačku vedle sebe.
„Film vybraný mám, tak co už jen relaxovat? Zítra přijede to tvoje číslo, a bude zase plný barák. Ale… Moc se na ni těším, je to jako mít tady celou rodinu, ne?“ usmál jsem se na něj. Nejspíš jsem ho chtěl tím pohledem sežrat.

Montaro
Asi je rozhodnuto. Když už volali Hirovi z Ameriky, tak už je to na sto procent, že pojedeme. Nejspíš si budu muset obnovit šatník, ať mu tam neudělám ostudu. Přeci jen byl Hiro model a...
Vlastně...
„Nejspíš si tě tam budu muset dost hlídat, co?“ podíval jsem se na něj, když jsem se usadil vedle něj.
Jo... Modelové. Kolik dostal Hiromi návrhů od takových lidí? Přeci jen se tam pohybuje dost gayů a taky... Modelky. Vždyť Hiromi taky spal s holkama tak jako já.
Usadil jsem se pohodlně a přitáhl si Hira pod křídlo.
„Tak to pusť. Máme poslední chvíli volna, než přijede malá, to se potom opravdu nezastavíme.“
Je pravda, že jsem se na ni už ale těšil. Neviděl jsem ji skoro dva měsíce a určitě zas o něco porostla.
A navíc... Hiromiho si opravdu moc oblíbila, a já jsem za to rád. Jen si musím dávat pozor, aby mi ho neukradla jen pro sebe... Páni. Já už žárlím i na vlastní dceru.  
V duchu jsem se nad tím pousmál, a ještě víc si Hira přitiskl na sebe. Byl to příjemný večer. Přes prosklený vstup na verandu byl krásně vidět vánoční strom, a já měl ten největší dárek u sebe.
Opravdu ho miluji a neplánuji to už nikdy měnit.

Hiromi
„Ty mě? To spíš já tebe. Představím ti tam pár přátel, jsou to modelové, jako jsem byl já, ale fajn kluci. A taky… Mám tam jednoho… čtyřnohého miláčka, na kterého se moc těším. Nemohl jsem ho vzít sem, protože by let nezvládl, ale stará se o něj teta,“ usmál jsem se a políbil Montyho na krk, než jsem se k němu schoulil, jak kdybych byl nějaká drobná holka.
„Moc se na malou těším, a na Ameriku… Hlavně… Když budu jen s tebou,“ pustil jsem film a zabalil nás oba do deky, abych nám nebyla zima.
Srdce mi zalévalo spokojené teplo a světlo krbu dodávalo všemu tu správnou atmosféru. Tolik jsem si tohohle chlapa zamiloval. Budu ho hlídat jak oko v hlavě, je jen můj. Až se stanu jeho a to definitivně, asi už nebude nic, co by mě od něj oddělilo.

 

---------------------------- KONEC ----------------------------

Vánoce plné překvapení - Bonus - část 2

:-*

Aja | 09.01.2018

Děkuji za druhou část vánočního speciálu. Bylo to sladký jak vánoční cukroví, ale tak by to o vánocích podle mě mělo být. Těším se na další vaši práci.

Re: :-*

topka | 09.01.2018

Nemáš zač děkovat, jsme rády, že jsme mohly splnit tvé vánoční přání :) Jojo, pěkné přirovnání - sladké jak vánoční cukroví... Však to i Kioshi říkal, že se někomu můžou nad jejich sladkostí zkazit zuby, ale ukazuje svou lásku tak, jak to umí a jak si Ryu zaslouží. A stejné je to i u dalších dvou párů. :) :) My ti děkujeme nejen za tenhle, ale i za všechny ostatní komentíky, kterými nás vždy potěšíš. :)

Přidat nový příspěvek