Isaack:
Otevřel jsem oči a první co jsem uviděl, byla nahá, vzdouvající se hruď, sexy klíční kosti a část silného krku. Překvapeně jsem zamrkal. Mému mozečku chvíli trvalo, než mu došlo, kde to vlastně jsem a s kým to jsem. Opatrně jsem zvedl hlavu, abych se o tom ujistil.
Pane bože! Byl to on! Skvěle Isaacku! Vážně skvěle! Vyspal ses se svým novým alfou, kterého neznáš ani tři dny. Podvolil ses mu, prosil si ho a ještě se ti to líbilo! Vážně skvělá práce!
Panikařil jsem, ale zatímco jsem se díval na jeho spící tvář, uvědomil jsem si, že to byla vážně dobrá práce. Takového samce ulovit, to se moc často nestává.
Byl nádherný. Měl zavřené oči a já si tak až teď všimnul, jak má dlouhé řasy. Na tváři mu rašilo ranní strniště, vlnité, uhlově černé vlasy mu spadaly do tváře a na bradě měl ten svůj sexy ďolíček. A jeho rty. I když byly celkem úzké, byly tak vábivé. A když jsem si vzpomněl, co s nimi v noci prováděl, dostal jsem neodolatelnou chuť ho políbit.
Během spánku jsem se musel přetočit, protože pokud jsem si pamatoval, usínal jsem zády k němu. Teď jsem byl čelem natisknutý na jeho hrudi, nohy jsme měly propletené a já cítil jeho velké dlaně na zádech. Byli jsme zpola přikrytí peřinou, a i když jsem si to nechtěl přiznat, bylo mi tak teplo a příjemně jako ještě nikdy.
No, jenže pak nastal problém. Uvědomil jsem si totiž svoji ranní erekci. Normálně by mi to nevadilo, ale v jeho přítomnosti to bylo velice nebezpečné a to i přesto, že ještě spal. Opatrně jsem se mu pokusil vymanit. Už to, že jsem tady usnul, byla chyba. Měl jsem se okamžitě spakovat a jít domů.
Dario:
Spal jsem tak tvrdě a tak spokojeně, že se mi probouzet vůbec nechtělo. Úžasné teplo, které jsem celou noc cítil, a to malé otočení v mé náruči mě akorát trochu probralo, ale když jsem zjistil, že se Isaack nikam v noci nechystal, jen se mi obrátil čelem, z mého lehkého spánku se opět stal hluboký až do chvíle, kdy to zavrtění přišlo znovu. Tentokrát to ale bylo jiné, on se jen neotáčel, chtěl mi uniknout. Stále jsem ho držel a nepouštěl, nechal jsem však zavřené oči. Pak už bylo jasné, že zpanikařil, protože se snažil vší silou ode mě dostat.
To už se mé oči rozevřely úplně a hleděly do těch jeho, které nevypadaly moc nadšeně, že se mu to nepovedlo. Chmátl jsem po něm, přitiskl si ho opět úplně na své tělo a zašeptal do ucha.
„Ne. Nikam nepůjdeš.“
Nemusel jsem se o něj nijak otírat, už tak jsem byl vzrušený a tvrdý a tlačil ho tou mou nemalou věcičkou do břicha. Ale také jsem cítil, že i u něj je to stejné. Uvolnil jsem ten stisk, abych se mu mohl dívat zblízka do očí a rukou zajel mezi naše těla. Obě vzrušení jsem uchopil do svých velkých dlaní a třel je o sebe, jako bych je chtěl ještě víc skamarádit, než včera v noci.
„Oba potřebujeme uvolnit. Tak se nebraň a poddej se mi, bude to snazší, nebo chceš, abych tě znovu nutil prosit?“
Isaack:
Ucítil jsem, jak jeho sevření zesílilo. Podíval jsem se na jeho tvář a zjistil, že má otevřené oči a dívá se na mě.
Zamračil jsem se na něj. „Pusť mě.“
Poručil jsem, ale ignoroval mě. Jen si mě k sobě přitiskl a já tak pocítil jeho vzrušení.
Když začal sjíždět rukou dolů, mezi naše těla, doširoka jsem otevřel oči a trhnul sebou, snažíc se od něj dostat.
„Ne! Ať to ani nenapadne! Nedělej...!“ přerušil mě můj vlastní sten, který se mi vydral přes rty, když sevřel naše tvrdá vzrušení v dlani a začal je třít. Znovu jsem zasténal a se slastí přivřenýma očima procedil.
„Parchante!“
Dario:
„Nemá smysl vzdorovat. Vím, už jak tě umlčet. Ale pořád se mi ten parchant nelíbí. Co ti mám udělat jako trest?“
Dál jsem nás svíral v dlaních a neměl s ním žádné slitování. Měl bohužel smůlu, protože jsem věděl, že po mně také touží.
Díval jsem se do jeho tváře, kde se začala odrážet touha.
Isaack:
Jo tak parchant se mu nelíbí? Může být rád, že ho nečastuji peprnějšími nadávkami.
Znovu jsem zasténal a ze rtů mi vylétlo procítěné: „Hajzle!“
Jednou rukou jsem se chytil jeho ramena a zaryl mu do něj prsty. Druhou jsem sjel mezi naše těla a uchopil ho za dlaň, která svírala naše horké údy. Můj dech se začal zrychlovat a rozechvíval jemné chloupky na jeho svalnaté hrudi.
Dario:
Zaplavovaly mě vlny horka, když jsem se díval do jeho zarudle tváře plné touhy. Jeho zrychlený a horký dech na mé hrudi mě nutil pokračovat. Druhou rukou jsem vjel mezi jeho půlky a roztahl je od sebe.
„Tady to chceš? Ano?“
Isaack:
Vydal jsem procítěné zasténání a natáhl krk, abych ho mohl políbit. Zároveň jsem se k němu víc přitiskl, abych mu usnadnil přístup ke své dírce.
Ježíši jo! Chtěl jsem to. Znovu a znovu. Zase mě měl v hrsti. Jako poslušného ratlíka, který splní každé jeho přání. Tedy, aspoň v této chvíli. Nemohl jsem se ho nabažit. Ústy jsem se z jeho rtů přesunul na krk a jemně ho oždiboval a sál. Jeho kůže byla jemná, horká a slaná. Voněl sexem, mnou, mužem a Dariem. A já na té vůni začínal být závislý.
Dario:
„Mám to brát jako souhlas?“ zeptal jsem se ho zastřeně.
Já ho chtěl určitě! Pojednou byl krotký jako beránek, líbal mě na rty a krk a já byl rád za jeho aktivitu. Zajímalo by mě, jaký by byl, kdyby svou touhu neskrýval, ale sám byl aktivní... Doufal jsem, že to jednoho dne okusím. Ta jeho ústa byla tak sládka... Z mého penisu už vycházely první kapky, můj dech hrubl a zrychloval se. Pojednou jsem svou ruku z jeho zadečku oddělal a nechal ji jen tak volně ležet. Byl jsem zvědavý, co udělá.
Isaack:
Zeptal se mě, jestli to má brát jako souhlas a já jen pokýval hlavou. Nějak jsem se nemohl donutit to říct nahlas. A pak sundal svou ruku z mého zadečku.
Zvedl jsem oči a podíval se mu do tváře, jestli to myslí vážně. Ten parchant! Myslel to vážně! Jak já ho za to nesnášel! Hněvivě jsem na něj zavrčel. Takhle mě rozdráždí a pak přestane. Já ho... já ho... Já ho usexuju k smrti!
S dalším hlasitějším zavrčením jsem ho převalil na záda a vyhoupl se nad něj. Však já mu ukážu, dělat si ze mě legraci! Jednou rukou jsem se opřel vedle jeho hlavy, zatímco druhou jsem zamířil ke svému svírajícímu se otvoru. Zajel jsem prsty dovnitř, abych se trochu roztáhl. Přivítalo mě vlhké teplo, což mi připomnělo, že jsem ze sebe jeho dvě předchozí várky ještě nedostal. Hlasitě jsem vydechl a zadíval se mu do očí. Vytáhl jsem prsty a smyslně jsem si je olízl.
Však já ti ukážu, ty bastarde!
Dario:
Nemohl jsem se vzpamatovat z šoku! Najednou jsem byl na zádech a Isaack přebral iniciativu. Kdy se to v něm probudilo? Že by tohle všechno na něj působilo stejně jako na mě? Vše jsem bedlivě sledoval. Jeho hladkou kůži, oči zastřené chtíčem jeho prsty razící si cestu tam, kde jsem toužil být já!
Olízl si ty prsty tak vábivě, že jsem mu je musel chytit a sám si je zasunout do svých úst. Sál jsem je, olizoval a dráždil, jako bych to v té chvíli dělal s jeho penisem, kdybych mohl. Snažil jsem zachytit každý výraz a změnu v jeho obličeji. V koutku oka jsem zahlédl, jak sebou jeho vzrušení zaškubalo. Jako by mě volalo. Chytil jsem ho jen třemi prsty a ze špičky stáhl kůžičku. Byla tak sametová a hebká, jeho penis tak tvrdý a horoucí. Nebylo pochyb o tom, že ho sžírá ten stejný problém jako mě.
Isaack:
Moje prvotní kapky mu začaly kapat na pevné břicho. Když olizoval moje prsty, připadalo mi, že ten dotyk jeho jazyka cítím po celém těle. Vyprostil jsem je z jeho úst a znovu si jimi zajel dovnitř, abych se ještě trochu roztáhl. Přece jenom byl opravdu velký.
Zasténal jsem, když jsem si krátce podráždil prostatu. Jeho prsty na mém vzrušení už začaly dělat své a já chtěl, aby byl co nejdřív ve mně.
No, ale chtěl jsem ho také trochu potrápit. Vyndal jsem prsty ze svého těla a uchopil ho za penis, který jsem si nasměroval ke své dírce. Sklonil jsem hlavu a zmocnil se jeho úst. Spodní ret jsem krátce stiskl v zubech, potáhl a pokračoval dál. Polibky jsem se dostal přes krk a klíční kosti až k jeho bradavkám. Pomalu jsem jednu obkroužil jazykem, trochu stiskl zuby a vsál ji do úst. Zároveň si jeho penisem přejížděl po rýze mezi půlkami a dírce, která se dychtivě stahovala.
Pustil jsem jeho bradavku a narovnal se do kleku. Jeho úd jsem navedl do sebe. Dostal se do mě jen po žalud, než jsem ho rychle vytáhl. Tohle jsem zopakoval asi třikrát, přičemž jsem sledoval výraz v jeho obličeji.
Olízl jsem si rty a šibalsky se na něj usmál. Znovu jsem se o něj lehce otřel svým otvorem.
„Až poprosíš.“
Jazykem jsem si objel zuby.
Dario:
Byla to neskutečně úžasná proměna. Jeho polibky mi putovaly po těle a ta se v těch místech rozehřívala jako žhavý uhlík. Dráždil mi bradavku a na špičce penisu jsem mohl cítit jeho otvůrek. Díval jsem se na ten úžasný výhled, který jsem měl. Jakmile mi dovolil do něj maličko najet, zvrátil jsem hlavu a zasténal. Opakoval to třikrát a já se snažil proniknout dál, protože toto mě připravovalo o zdravý rozum.
Pak najednou ve svých pohybech ustal a jen jím opět přejížděl na povrchu. A pak... Zůstal jsem na něj hledět, a kdyby mi to má povaha dovolila jistě bych i otevřel nevěřícně pusu. On opravdu použil proti mně, to co já proti němu? Nakonec mě to pobavilo. Tenhle souboj ale nevyhraje!
Měl jedinou smůlu v tom, že já byl alfa, silný a dominantní. Nesnažil jsem se jeho boky nasunout na svou chloubu, to ani v nejmenším, protože tohle by čekal. Já místo toho prudce zatlačil na jeho zadeček, tak aby na mě přepadl. Jeho chlouba mi spadla rovnou k rozevřeným ústům. A než se nadál, byla celá uschovaná v mých ústech a dva mé prsty v jeho nitru.
Chvíli jsem ho dráždil a nedovoloval mu pohnout se, díky mým rukám položeným na jeho bocích.
Isaack:
Hlasitě jsem zasténal. Ten... ten... Neznal jsem dostatečně sprosté slovo na to, abych ho jím označil.
Nemohl jsem ani dopředu, ani dozadu, protože kdybych udělal nějaký pohyb tím, či oním směrem, udělal bych se.
Zalapal jsem po dechu, když prsty zavadil o mou prostatu. Ruce, které jsem měl opřené za jeho hlavou, se mi třásly. Jako ostatně celé tělo.
„Jestli nepřestaneš,“ zasténal jsem, „tak se udělám. A jestli se udělám, bez toho,“ další sten, „aby si byl ve mě, tak ti garan... pane bože,“ zajíkl jsem se a jednou rukou si přitlačil jeho hlavu víc do klína. To, co právě udělal se svým jazykem, mě přivedlo na hranu.
Znovu jsem nabral dech. „Tak ti garantuju, že pak už nic nebude!“ dokončil jsem s výdechem a v silné vlně rozkoše se vzepjal. Já... už...
Dario:
Ty slova a steny mě dovedly na maximum. Okamžitě jsem ho pustil a pomohl mu, se přemístit opět nad můj klín. Můj penis přímo volal po spojení našich těl, když se pomalinku dostával do toho těsného otvoru, který tak pulzoval touhou, že jsem se málem uspokojil jen z toho. Pomalinku jsem ho nechal dosednout a pak ho pustil se slovy: „Ukaž mi, jak to máš rád...“
Isaack:
Dosedl jsem. Byl tak hluboko, že se mi tmělo před očima. Zaklonil jsem hlavu, zavřel oči a chvilku tak setrval, plně si vychutnávajíc tu plnost uvnitř. Pak jsem zaslechl jeho slova, otevřel oči a podíval se do těch jeho.
Dobře, ukážu mu to.
Začal jsem na něm vysedávat. Nešel jsem na to pomaličku ani něžně, to ne. Potřeboval jsem to rychle, tvrdě, živočišně. Chvilku jsem se zvedal jen nahoru a dolů, pak jsem udělal pár krouživých pohybů pánví a znovu. Znovu a znovu. Dosedal jsem co nejtvrději a pokaždé, když se jeho penis ocitl hluboko ve mně, jsem se otřásl. Za chvilku jsem na něm vysedával tak vehementně, až se pod námi rozvrzala postel a její pelest narážela do zdi.
Sténal jsem, kňoural, vrčel. Po pár minutkách jsem cítil, že už se opravdu blížím k vrcholu. Ještě jsem zrychlil, narovnal jsem se a ruce, kterýma jsem se až doposud opíral o jeho hruď, si dal za hlavu. Věděl jsem, proč to dělám. Tímto pohybem se mé tělo napjalo a byla tak nádherně vidět moje světlá kůže, i lehce vyrýsované svaly na břiše, prsou a pažích. Odhalilo se tak i pár světlých chloupků u kořene mého penisu i samotný úd, který se pohupoval v rytmu mých přírazů a občas se otřel o jeho břicho.
Dvakrát jsem ještě tvrdě přirazil, a pak bez jakéhokoli dotyku ruky dosáhl orgasmu. Postřísnil jsem mu břicho a pár kapek dokonce skončilo na jeho tetování na hrudi. Zhroutil jsem se na jeho tělo, protože mě mé třesoucí se nohy už nedokázaly unést.
„Dario,“ vzdechl jsem.
Dario:
Tentokrát jsem byl já jako pozorovatel. Sledoval jsem jak sebevědomě a bez ostychu převzal pozici nahoře. Jako by to pro něj bylo zcela přirozené. Čekal jsem, že bude něžný a jeho pohyby opatrnější, ale jaké bylo mé překvapení, když se naše oči setkaly, já v nich viděl divokého a nezkrotného vlka, který mi vždy bude vzdorovat a nebude se podřizovat, ale po kterém budu já tak moc toužit, že už mu jeho volnost nenechám. Bylo mi jasné, že pokud budu potřebovat uvolnit, aby nedošlo k prozrazení našeho rodu, nebude mi již stačit vyběhnout do lesa a ulovit divokou zvěř. Ne, jediné, co budu ode dneška potřebovat jako drogu, je Isaack.
Zůstal jsem však překvapeně koukat, když si mě bral tak sirově a živočišně a já ani nestačil reagovat. Tak moc se mu to líbilo, že mu z úst létal jeden sten za druhým, občas zakňučení a jindy zase zavrčení. Byla to úžasná podívaná. Přál jsem si, abych vydržel více, ale jakmile mi vystavil svoje tělo na odiv a já z posledních sil jen jemným dotykem přejel od jeho krku až po jeho penis, převalila se přese mě obrovská vlna rozkoše, která mě úplně zahltila a rozdrtila.
Propnul jsem se k němu a plnil ochotně jeho dírku už třetí várkou. A i on mě po pár přírazech pokropil.
Byl jsem zcela mimo sebe, ale jen jedna myšlenka mi hrála v hlavě a já se usmíval: Můj pach z něj bude cítit na hony daleko, takže celá smečka bude hned vědět, komu patří.
Dolehl vyčerpaně na mou hrud a já hned automaticky okolo jeho ramen obtočil své ruce. Polibkem do vlasů jsem mu poděkoval za ten nádherný a neobyčejný zážitek. A přidal šeptem jeho jméno. „Isaacku.“
Isaack:
Podsunul jsem mu ruce pod krk, objal ho a přitisknul se na něj. Sálal teplem a jeho ruce na mých zádech, jeho polibek do vlasů a tiché zašeptání mého jména, to všechno mě nutilo cítit se šťastně. Hřálo mě u srdce a mě napadlo, že kdyby byl tenhle muž můj po zbytek mého života, nelitoval bych toho, že jsem se mu podvolil.
Isaacku! Vzpamatuj se! Křičela na mě ta realistická část mého já. Těžko bude tvůj! Ani ho pořádně neznáš. Má snílkovská část se však rozhodla tu první ignorovat, takže jsem se spokojeně zavrtěl na jeho těle. Při tom bezděčném pohybu jsem si připomněl, že je ještě stále ve mně. Něžně jsem ho políbil na tetování na hrudi a na bradu.
„Potřebuju se osprchovat,“ sdělil jsem mu tichým hlasem.
Dario:
Pořád jsem nemohl uvěřit, že by mi ukázal i tu druhou část své povahy, ale ta byla zrovna asi právě nade mnou a vrněla mi na hrudi.
Takhle bych chtěl ráno začínat den, byla má neodbytná myšlenka, která se čím dál tím hlasitěji hlásila o slovo. Takové a i jak nebezpečné myšlenky jsem ihned v zárodku raději zaplašil.
Zavrtěl jsem se a uvědomil si, že jsem s ním stále spojen. Pomalu a opatrně jsem se vysouval ven, když mě políbil na hruď a bradu, přišlo mi to roztomilé a příjemné, takovéhle drobnosti dokážou rozzářit i ten nejtěžší den.
Isaack:
Odfrkl jsem si. „Pochybuji, že by to skončilo jen u mytí, takže raději ne.“
Ještě chvilku jsem setrval na jeho hrudi a poslouchal jeho srdce, než jsem se z něj skulil a posadil se na postel. I když jsem byl vlkodlak a moje tělo toho sneslo hodně a rychle se hojilo, po takovémhle výkonu mě stejně trochu bolel zadek a záda.
Vstal jsem. Nohy se pode mnou krátce podlomily, ale brzy jsem opět nabyl rovnováhy. Cítil jsem, jak mi jeho sperma stéká po vnitřní straně stehna.
Otočil jsem se na něj. „Kde máš koupelnu?“
Dario:
„Před chvílí sis ale vůbec nestěžoval, ba naopak mi přišlo, že to přímo potřebuješ, tak jako já.“
Mrkl jsem na něj a pořád se spokojeně usmíval s podepřenou hlavou na lokti a upřeným pohledem na jeho sexy zadeček. Když jsem uviděl důkaz našeho spojení, který si nekompromisně razil cestu ven z jeho těla, musel jsem se okřiknout, abych ho znovu nestáhl do postele. Ale měl pravdu, i já už z toho maratonu byl trochu opotřebovaný. Unavený rozhodně ne, energie jsem měl přímo na rozdávání. Byl jsem jak králíček Duracel, kterému zrovna vyměnili baterie. Druhou rukou jsem ukázal k zavřeným dveřím nalevo od něj.
„Támhle. Chceš ručník? A kartáček na zuby?“
Isaack:
Zašklebil jsem se na něj. Měl pravdu. Před tou chvilkou jsem to opravdu potřeboval asi stejně, ne-li víc. Otázkou ovšem je, jak moc to potřeboval on.
Při jeho dotazech jsem zavrtěl hlavou. „Jen ručník. Osprchuju se a půjdu domu.“
Dario:
„Půjdeš domů? Vždyť je sobota? Co budeš dělat doma?“ nevěřícně jsem na něj koukal. Najednou jsem chtěl, aby tu zůstal, třeba i celý víkend.
Co se to se mnou sakra děje? Nikdy jsem se svými milenci či milenkami netrávil víkendy, ani noci. A rozhodně jsem s nimi... „Nechtěl posnídat...“
Mumlal jsem nevědomky, aniž by mi došlo, že jsem to řekl nahlas a Isaack to musel slyšet.
Bylo to vše hrozně zvláštní, tak nějak posmutněle jsem šel ke skříni a vytáhl mu ručník. Když se pro něj blížil, díval jsem se mu do očí svým zmateně smutným pohledem a hledal odpověď na to, proč najednou má úžasná energie vzala nohy na ramena.
Isaack:
„Odpočívat? Navíc musím nakoupit, nic tam nemám a to je pro vlkodlaka, jak jistě víš, celkem problém.“
Pokrčil jsem rameny. Najednou vypadal nějak smutně, přemýšlel jsem, čím to, když tu jsem uslyšel jeho slova. Zbystřil jsem.
„Eh? Snídaně?“ zeptal jsem se, protože jsem si nebyl jistý, jestli jsem dobře rozuměl. Vzal jsem si od něj ručník. Pořád se na mě koukal jako ztracené štěně. Neodolal jsem a natáhl ruku k jeho tváři. „Co se děje? Neříkej, že chceš, abych tu s tebou byl.“
Řekl jsem trochu nejistě. Takovéhle chování jsem u něho ještě neviděl a nevěděl jsem co s ním.
Dario:
Proč jsem měl najednou pocit, že se něco strašně změnilo? Něco velmi důležitého, pro mě doposud neznámého a dosti nebezpečného. Něco co nemůžu zastavit, ovládnout či to nechat zmizet. Věděl jsem taky skoro jistě, že se mi to nebude líbit a že mi to může ublížit. Ale co to bylo? Neznámý pocit zaplavoval moje tělo při pohledu na Isaacka. Byl jsem překvapený a dezorientovaný, jako by mě někdo přetáhl něčím přes hlavu.
Slyšel jsem jako by z dálky sebe sama říkat: „Odpočívat bychom mohli spolu a nákup se vyřeší, mám toho tu hodně. No, kdybys něco udělal na snídani... Asi... nevím... asi chci, aby si tu se mnou byl....“
Až když jsem to dořekl, jsem se zhrozil toho, jak se ponižuju. Narovnal jsem se a zamračeně jsem čekal jeho reakci. Jestli mě odmítne a tím mě poníží, zraní mě, rozzuří, alfa se nedoprošuje a ani se neponižuje. Nikomu neukazuje svou zranitelnou část. Připadal jsem si, jako bych teď před ním stál absolutně obnažený.
Jeho pohlazení po tváři bylo jako utišovadlo, už jsem se tolik nemračil, ale stále jsem byl ostražitý.
Isaack:
Trochu zmateně a překvapeně jsem se na něj podíval. On... vážně mi právě nabídl, abych s ním zůstal?
„No... eee... dobře.“
Vymáčkl jsem ze sebe nakonec a stále si ho prohlížel. Nečekal jsem to. Vážně jsem to nečekal. Myslel jsem, že to bude jen na jednu, možná na dvě noci. Možná trvalejší sexuální vztah, ale rozhodně jsem nepředpokládal, že se mnou bude chtít trávit i dny.
Když mi to nabídl, byl jsem tak překvapený a zmatený, že to málem přebilo pocit silného štěstí, rozlévajícího se mi tělem.
Trochu nejistě jsem se usmál, protože jsem ještě stále nevěděl, co si o tom myslet. Otočil jsem se a zamířil do sprchy.
Dario:
Že by mu došla slova? Tomu bych nikdy nevěřil. Má ostražitost polevila a já se uvolnil. Ještě než odešel do sprchy, jemně jsem ho pohladil po tváři.
Přemýšlel jsem, co teď. Vzal jsem si ručník a oblečení a šel se osprchovat do další koupelny v domě. Jen rychle jsem ze sebe trochu smyl jeho pach, osušil se a oblékl bílý nátělník a své těsné kraťasy. Mířil jsem zrovna do kuchyně a myslel na to jak se na dnešní den strávený s Isaackem těším, když se ozvalo razantní zaklepání na dveře a já přesně věděl, kdo to je, a že to nebude příjemná návštěva. Když jsem otevřel, stál jsem proti rozzuřenému pohledu Sáry a jejího bratra.