Dario:
„Další kolo?“ Dělal jsem, jako bych přemýšlel. „Hmmm, já se asi úplně nevyčerpal, přece jen si to byl ty, kdo to zvládl dvakrát po sobě.... Tobě to stačilo?“
Pozoroval jsem jeho výrazy ve tváři. Rukou jsem jel od jeho stehna, přes bok až k rameni. Mírně jsem se nadzvedl a jazykem přejížděl po jeho bradavce, druhou jsem svíral mezi dvěma prsty a mnul. Rozkroky jsem pomalinku třel o sebe. Bylo jasné, že má touha se zvětšuje.
„Chci být opět v tobě... Nedokážu to zastavit... Ale zase tě chci!“
Isaack:
Trochu jsem se na něj zamračil. „Ty si vážně tak hrozně samolibej parchant!“
Moje tělo se zachvělo, když mi začal dráždit bradavky. No, a můj malý vlček se začal stavět na zadní a tvrdnout. Odehnal jsem jeho ústa od své hrudi, políbil jsem ho na bradu a se zamručením se přetočil na břicho. Trochu jsem vystrčil zadeček, kterým jsem se otřel o jeho tvrdnoucí úd, vzepřel se na loktech a hlavu otočil k němu.
„Můžeš. Ty parchante.“
Dario:
Tak takhle ne! Bude litovat toho, že mě nazval parchantem! Prosit o to abych si ho konečně vzal. Chytil jsem ho za rameno a narovnal si ho tak, že klečel a byl vzpřímený. Natiskl jsem se na něj a uchopil jeho tvrdnoucí kopí do ruky a laskal ho. Jazykem dráždil krk a ouško a dechem tu horkou kůži zchlazoval. A má druhá ruka? Kroužila kolem bradavky, ale jen na dvorci, tak aby se jí přímo nedotýkala.
„Až si rozmyslíš toho parchanta a poprosíš mě, tak ti možná splním to, po čem pořád toužíš, ale snažíš se to přede mnou skrývat.“
Isaack:
Dobře, oprava. Není to parchant, je to hajzl. Bohužel, můj problém netkvěl jenom v jeho dráždění. Takhle pozice mě opravdu vzrušovala. Cítil jsem jeho naběhlý penis, jak se mi otírá o kůži na zadečku.
No, tuhle hru můžou hrát koneckonců oba. Vystrčil jsem zadeček. Jeho penis pasoval přesně do rýhy mezi půlkami. Začal jsem pohybovat boky a třít jeho penis mezi mojí dírkou a jeho břichem. Obrátil jsem hlavu a vydechl mu do úst.
„Nejsi ty ten, kdo chce být ve mně? Chceš, abych prosil? Přinuť mě.“
Dario:
Přinutit ho? Chce si hrát? Tak dobře!
Cítil jsem jeho zadeček, jak si se mnou hraje a vybízí k tomu, po čem jsem opět toužil. Nemohl jsem se ho nabažit, chuť jeho pokožky a její jemnost mě přiváděla k šílenství! Ruka, co dráždila jeho přirození, se posunula na jeho váček, až jsem ucítil své sperma, které z něj vytékalo. Mé nedočkavé prsty neomylně mířily ke zdroji této tekutiny. Ukazováček pomalinku jezdil přes jeho dírku, aby pochopil, co se chystám udělat. Jeho ke mně natočená ústa jsem si vzal a líbal ho, vychutnával jsem si ten polibek, jako bych degustoval to nejlepší víno.
Isaack:
Ano! Zády jsem se přitiskl na jeho teplé tělo. Cítit hebkost jeho kůže, jeho jemné chloupky, tvrdé svaly. Začínal jsem na tom být závislý. Zadečkem jsem se mu malinko přitlačil do dlaně, protože i přese všechno, co jsem řekl, jsem ho chtěl. A jemu to muselo být jasné. No, neřeknu to nahlas. Aspoň ne teď.
Dychtivě jsem přijal jeho teplý, vlhký jazyk ve svých ústech, trochu ho potáhl zuby a začal sát. Jen ať si chlapec představí, co všechno bych takhle mohl dělat s jeho penisem. Jednou rukou jsem mu sjel po té jeho, která mě laskala u zadečku, a druhou jsem si přitáhl jeho hlavu víc k sobě.
Dario:
Při polibku mě začal sát a já si představoval, jak mi to dělá i jinde.
„Příště chci, aby si to zopakoval, ale na jiných místech,“ řekl jsem a při těch slovech víc přirazil na jeho zadeček svého nedočkavce. Když mi zajel do vlasů a přitáhl si mě ještě víc ke svým ústům, líbal jsem ho ještě náruživěji. Jeho ruka na mé, té co nyní pomaličku vklouzávala do jeho nitra, mi naznačovala, po čem touží, ale nechce mi to říct. Mírně jsem prsty v jeho nitru zavrtěl a čekal, až se konečně přizná.
Isaack:
Tiše jsem se zasmál. „Proč si myslíš, že nějaké příště vůbec bude?“
Olízl jsem konturu jeho rtů a trochu sebou cuknul, když jsem ucítil, jak zahýbal prsty v mém nitru. Znovu jsem se přitlačil k jeho ruce, snažíc se dostat jeho prsty ještě hlouběji. Cítil jsem, jak je vzrušený, ale stejně odmítal udělat to, po čem jsme oba toužili, dokud nepoprosím. A já si musel nechtě přiznat, že jestli mě bude dráždit ještě chvíli, už se neudržím. Ovšem, byl jsem tvrdohlavý a rozhodně jsem ho nehodlal prosit. I když už jsem to vlastně udělal při našem poprvé. To ale určitě bylo jen zastření smyslů, v důsledku sexuální frustrace, jíž jsem trpěl dva roky. Jasně, mohl jsem si někoho najít na jednu noc, ale takový já jsem zkrátka nebyl. Tedy dokud jsem nepotkal Daria
Dario:
Má touha už byla na maximu. Ale chtěl jsem slyšet to slovíčko. Prsty jsem vnořil hlouběji díky jeho pohybu a pak jsem ucítil jeho prostatu. Dráždil jsem ji a jako bych našel poklad nehodlal jsem se toho vzdát...
Jeho opět jizlivá poznámka už mě nenechala na pochybách, že se jen snaží udržet svou touhu na uzdě, ale já se s ničím jiným nebo menším, než jeho podrobením nespokojím. Byl jsem nyní až posedlý tím, abych si ho pro sebe zkrotil a on již nikdy nepatřil někomu jinému. Nechápal jsem proč a ani jsem po tom nyní nepátral. Prostě jsem to jen nutně potřeboval, tak jako další nadechnutí.
Isaack:
Zasténal jsem a celý se zazmítal, když začal podle dráždit mou prostatu. Chytil jsem ho za ruku, jejíž prsty měl ve mně a silně stiskl. Nesnažil jsem se o to, aby prsty vytáhl, jen jsem se prostě potřeboval něčeho zachytit.
Pane bože! Tenhle chlap mě přivede do hrobu! Znovu jsem zalapal po dechu. Z toho místečka, kde mě dráždil, mi do celého těla vystřelovaly proudy rozkoše a já se začínal blížit k vrcholu. Ale takhle jsem to nechtěl. Chtěl jsem, aby byl ve mně a přirážel do mě. Chtěl jsem cítit tu plnost ve svém těle a to šíleně příjemné tření. Ale to bych musel poprosit a to já neudělám! Rozhodně... to... neudě....
„Prosím...“ přešlo mi přes roztřesené rty.
Dario:
A bylo to tu... Ano! Nemohl jsem být spokojenější, ale tohle mi nestačilo, chtěl jsem víc! Prsty jsem začal zmítat rychleji. Ústy si hrál s jeho ouškem a šeptal naprosto ztracen v jeho touze.
„Zopakuj to... Ještě....“ zasténal jsem a zatlačil na jeho rameno tak, aby dopadl na ruce. Zadeček byl krásně vystavený a já při těch prudkých pohybech masíroval jeho půlky. Ne, tohle mě ovládalo! Dělalo to ze mě majetnické zvíře, které si něco přivlastní a pak už si na to nedá ani sáhnout. Isaack se s tím bude muset smířit. Je jen můj a nikoho jiného!
Isaack:
Vzrušeně jsem se otřásl, když jsem uslyšel jeho šepot, následovaný zasténáním. Dopadl jsem na ruce a žádostivě se proti němu prohnul.
„Prosím!“
Zasténal jsem, jak si přál a zadečkem začal narážet do jeho klína. Pane bože! Byl tak tvrdý a já ho už toužil mít v sobě. Cítit jeho horkost, jak se mi otírá o stěny a přivede mě k vrcholu. Chtěl jsem, aby byl můj. Na okamžik jsem se zarazil.
Cože? Isaacku zbláznil ses? Toho chlapa znáš sotva dva dny a nejen, že už si s ním měl sex a hodláš se ho mít znovu, ale ještě si ho chceš přivlastnit? Uvědom si to! Nesnášíš ho! To, že je dobrej v sexu ještě neznamená, že to bude dobrý partner! Určitě seš totálně omámenej sexem! Jo! Tím to určitě bude!
I přesto všechno jsem se o něj znovu otřel a toužebně zakňučel. Otočil jsem hlavu, abych se na něj podíval. Naskytl se mi pohled na něj, jak svírá můj zadek v dlaních, hněte ho a přitom má ve tváři hladový pohled. Dobře, číslo tři ve věcech, které jsem shledával jako nejvíc sexy. Vůbec mě nepřekvapovalo, že už zabírá první tři příčky mého sexymetru.
Dario:
Už to nešlo zastavit. Vytáhl jsem z jeho nitra své prsty. Odhalil si rukama jeho dírku, tím že jsem rozevřel jeho zadeček. Jeho vstup se leskl ještě pozůstatkem mého předchozího řádění a já tam chtěl přidat další várku, naplnit ho po okraj.
Svůj penis, tvrdý jako skála, jsem zasunul dovnitř, tentokrát ale vůbec ne něžně, vlastně na jeden jediný prudký příraz. Vykřikl jsem rozkoší, rozklepal se po celém těle a mírně se zapřel o Isaackova záda.
V té chvíli se ze mě stávalo o pravdu zvíře, protože mé přírazy do něj byly tak živočišné a tak zoufalé, že jsem nemohl vydržet dlouho. Snažil jsem se do něj pronikat tak, abych dráždil jeho prostatu a on se mohl takto uspokojit.
Vykonal jsem bezmyšlenkovitě posledních pár přírazů a zařval, ano, opravdu jsem zařval jeho jméno. Co to se mnou, pane bože, dělá? Tohle se ještě nikdy nikomu nepodařilo. Vlna rozkoše mě úplně paralyzovala a já se zhroutil na jeho záda. Sotva jsem vnímal a dech jsem jen ztěžka popadal. Přesto jsem dokázal poznamenat: „Pokud... tě nezabiju. Tak.... si tě zotročím.“
Isaack:
Vykřikl jsem spolu s ním, když do mě prudce najel. Ruce se mi podlomily a já padl na lokty, čímž jsem ještě víc vyšpulil zadek. Každým tvrdým a hrubým přírazem se otíral o moji prostatu a mě nezbylo nic jiného, než křičet rozkoší. Začal jsem se pohybovat proti němu. Chtěl jsem to víc. Tvrději, rychleji, drsněji. Chtěl jsem, aby si mě bral tak, jako ještě nikdo. Naše zpocená kůže o sebe pleskala a já se chvěl slastí.
„Dario! Tvrději!“ zasípal jsem ve chvíli, kdy do mě prudce přirazil a se zařváním mého jména vyvrcholil.
Zoufale jsem zakňučel, víc se na něj přitlačil, abych ho dostal ještě hlouběji a následoval jsem ho. V křeči jsem se skrčil do sebe a znovu cítil jeho horké uspokojení. Dopadl na mě tělem. Moje třesoucí se ochablé svaly neunesly jeho váhu a já dopadl na prostěradlo. Splašeně jsem oddechoval a stále hořel teplem a dozvuky vášně.
Uslyšel jsem jeho hlas tak blízko své tváře, že jsem dostal okamžitou chuť ho políbit. Přivlastnil jsem si jeho vlhká ústa a chvíli ho vášnivě, až surově líbal. Když jsem se konečně odtrhl, vytékala mu z koutku úst slina. Olízl jsem ji a vydechl: „Nikdy...“
Dario:
„Nikdy? Ty jsi ale paličák, ani po tomhle se mi nepoddáš? Budeš neustále tak vzdorovat?“
Měl jsem zavřené oči a jen stěží je rozevřel od sebe.... musel jsem se mu podívat do očí, aby mě zase uchvátil... Jak je možné že mě takhle upoutal? Chci ho tak moc až to bolí, nyní už bych to fyzicky nezvládl ale i tak má chuť na něj byla stejně intenzivní.
Rukou jsem ho uchopil za temeno hlavy a znovu si ho prudce přitáhl a líbal ho, jako bych mu chtěl vysát duši. V té chvíli byly moje pocity zmatené a já se nimi nechtěl zabývat, protože teď se mi chtěla už jen jedna věc, aby se mi stulil do náruče a my spolu usnuli.
Cože to chci? Chci s někým sdílet celou noc postel? Tohle jsem nikdy nedělal, bylo mi to nepříjemné a každého jsem vždy poslal pryč. Ale pravda je, že mě taky nikdo nikdy neuspokojil a nevyčerpal tak moc jako Isaack.
Isaack:
Otevřel oči. Usmál jsem se na něj a řekl jediné slovo: „Ano.“
Opětoval jsem polibek, dokud mi nedošel dech a ještě chvilku potom. Odtrhl jsem se od něj a položil si hlavu na polštář. Znovu jsem na sobě cítil jeho váhu a to teplo, tvrdost jeho těla a jeho vůně, mě uspávaly. Jen jsem si nebyl jistý, jestli takhle dokážu usnout, protože jsem měl celkem zkroucený krk.
„Mohl bys...“ trochu jsem se zavrtěl, abych naznačil, co chci.
Dario:
Musel jsem se unaveně usmát. Tohle bude ještě těžké. Překulil jsem se na polštář, zvedl v němém gestu deku a čekal, jestli si ke mně přilehne, aby se zahřál a přitulil. Byl jsem strašně unavený a teď jsem byl schopný myslet jen na spánek a na to že ho chci svírat u sebe.
Isaack:
Vydechl jsem, když se ze mě skulil. Oči už se mi klížily a věděl jsem, že v příští minutě odpadnu. Přesto jsem však ještě sebral zbytky sil a přisunul se k němu pod peřinu. Zády jsem se mu opřel o hruď a zadeček natiskl do klína. Nebylo v tom nic vášnivého, zkrátka jsem chtěl cítit jeho kůži na své co možná nejvíc. Zvedl jsem hlavu, naposledy ho políbil a zavřel oči. Spokojeně jsem vydechl. Bylo mi teplo, byl jsem uspokojený, obestírala mě jeho vůně a mě napadlo, že kdybych vedle něj mohl usínat po zbytek života, byl bych šťastný. Byl jsem ale až příliš unavený na to, abych o tom nějak víc přemýšlel a tak jsem zkrátka usnul.
Dario:
Jak moc mi bylo příjemně, když se nebránil. Vlezl si ke mně, jako by to byla samozřejmost a já byl šťastný. Trochu jsem pozvedl tvář a chvíli pozoroval jeho spící obličej. Byl tak moc krásný, až se mi tajil dech. Pak už i já odpadával únavou, takže jsem si opět lehl, chytil ho kolem pasu a pevně sevřel. Nedovolím mu, aby mi kamkoliv zmizel, až ráno vystřízliví. Věděl jsem skoro jistě, že to bude chtít udělat, ale tohle jsem mu rozhodně dovolit nechtěl…