Isaack:
Jackob přišel k Ezekielovi a padnul na kolena, aby ho mohl obejmout. Já jsem se nechal odvést Dariem ven a už jsem jim nevěnoval jeden jediný pohled.
Cítil jsem, jak Dario zprudka dýchá a jeho ruka se chvěje. Cítil jsem z něj zuřivost. Obrovskou. Takovou jsem u něj ještě nezažil. Vypadalo to, že dělá vše proto, aby se uklidnil, ale moc se mu to nedaří.
Sám jsem byl vyhecovaný. Adrenalin, strach i bolest ve mně začaly probouzet vlka, ale nemínil jsem se jen tak přeměnit. To by nepomohlo ani jednomu z nás.
Náhle se na mě otočil a začal si mě prohlížet. Zůstal jsem stát a ani nedutal. Cítil jsem, jak se jeho zuřivost začíná mísit se vzrušením, což mě ještě víc nabudilo. Bože, jak já ho teď chtěl! A bylo mi úplně jedno, že tak půl kilometru za námi je chlap, který mě znásilnil.
Když ke mně natáhl ruku, udělal jsem krůček směrem k němu a vydal tiché, toužebné zakňučení. Jenže on se stáhl, přikázal mi, abych čekal jako nějakej čoklík a vydal se pryč.
Naštvaně po něm hrábnul a chytil ho za paži. Jen prudce oddechoval a hleděl mu do planoucích očí.
„Ne!“ zavrčel jsem nasupeně.
Dario:
Nedovolil mi odejít a já začal mít sám ze sebe strach. Ublížím mu! V tomhle stavu se nedokážu ovládat. Pokud zažíval to, co říkal, nemůžu mu to svou zuřivostí připomenout. Mluvil jsem trhaně. „Izzy.... neovládám se, musím pryč... po tom.... co si zažil.... nechci ti ublížit…“
Díval jsem se do jeho očí a má touha mě začala pohlcovat. Nesmím dopustit, aby se mě dotknul znovu, jinak už se neovládnu. Stáhnul jsem jeho ruce ze svého těla. Ta touha mě v ten okamžik zabíjela, Znovu jsem se pohnul, že odejdu a už v tu chvíli mě zahlcovaly představy, co bych mu ihned udělal. Ale já ho miluji, nemůžu mu ukázat, jaké jsem zvíře, když se rozzuřím. Ale tuhle zuřivost dokázala vyvolat jen jedna jediná věc, strach o něj.
Isaack:
Zaklonil jsem hlavu a chraplavě se zasmál.
„Nedělej, jako bych byl nějaká ustrašená čuba. Nikdy jsi nebyl zrovna něžný a mě se to tak líbilo. Proč si myslíš, že tomu teď bude jinak?“ zavrčel jsem, znovu ho chytil za paži a přitáhl se k němu.
„Zkus mi to odepřít a v životě už ti nedovolím se mě dotknout!“ zaskřípěl jsem zuby těsně u jeho obličeje. Pustil jsem jeho ruku a prsty mu zajel do klína. Vyzývavě jsem zvedl bradu.
„Zkus mi odolat!“
Dario:
Po tom co řekl, už nebylo cesty zpět. Jeho ruka na mém rozkroku, překročila hranici. Chmátl jsem do jeho vlasů a přitiskl si ho na své rty. V zuřivosti jsem ho kousl do spodního rtu, až z něj vytékala krev. Po chvíli jsem se musel nadechnout, protože mi došel dech.
„Promiň.“ Zašeptal jsem jen, když se ozval páravý zvuk, to bylo v okamžiku, kdy jsem trhal na kusy jeho triko a trenýrky, co měl na sobě, jsem stáhl těsně pod zadeček. Má ruka ho otočila zády ke mně a zatlačila na nejbližší strom. Palci jsem od sebe oddělil jeho půlky a penisem zkoušel vstup. Třásl jsem se po celém těle nedočkavostí a nashromážděným adrenalinem. Jednou rukou jsem se zapřel o kmen a na druhé jsem si olízl prsty a uchopil do nich jeho penis. Ve snaze mu alespoň trochu dopřát rozkoš, avšak má dravost se projevovala i v dráždění jeho údu. Zuby jsem nepatrně vycenil a zakousl se do jeho krku. Naštěstí tentokrát bez krve. Má špička mužství už byla zvlhčena prvotními kapkami a já mohl cítit, jak jsem se kousíček dostal při svých bezděčných pohybech mezi jeho půlkami, do jeho nitra.
Ne, takhle jsem to nechtěl. Pustil jsem ze zajetí i jeho krk. Svojí rukou zatlačil na jeho záda, aby se předklonil a ustoupil kus od stromu. Teprve teď jsem byl spokojen.
„Promiň, nemůžu přestat...“ Má slova se vytratila v okamžiku, kdy jsem do něj najel až po kořen.
Isaack:
Hlasitě jsem vykřikl, když do mě vstoupil. Pálilo to jako čert a chvilku mi připadalo, že mě roztrhne. Sklonil jsem hlavu a zakousl se do již rozkousnutého rtu, abych, ztlumil steny bolesti. Mohl jsem si za to sám. On tohle nechtěl, já ho donutil a byl jsem si naprosto jistý, že mu to bude líto, až se zase vzmátoří. Ale já ho nenechám.
Ramenem jsem se opřel o strom a zdravou ruku natáhl dozadu, abych mu aspoň na chvilku zabránil v pohybech. Po asi minutce bolest trochu ustoupila a já stáhl ruku, že může pokračovat. Poraněnou rukou jsem se snažil mít co nejmíň nehybnou a zdravou sjel ke svému mužtví. Mé prsty obemkly jeho a začaly pomalu třít mou chloubu.
Jazykem jsem přejel rty, ze kterých odkapávala krev, a zaklonil hlavu, abych mu nabídl prostor k polibkům. Chtěl jsem, aby si mě označil.
Dario:
Když jsem do něj tak prudce zajel, myslel jsem, že se udělám hned, svíral mě až bolestivě a já potřeboval chvíli na vydýchání. Bylo ale jasné, že bude stačit par pohybů a já budu u konce. K mým uším dolehl bolestný výkřik Izzyho, ale přes mou jedinou touhu označit si ho neprošla. Pár okamžiků uběhlo a já se začal pohybovat. Nevnímal jsem, jak se naše vůně mísí v jednu a vzniká jedna jediná pro nás dva opojná esence, kterou od této chvíle budeme ze sebe vydávat, a každý okamžitě pozná, že jsme partneři.
Chytil jsem si Izzyho za boky a pár tahy do jeho dírky jsem pocítil tu známou uvolňující křeč. Plnil jsem jeho otvůrek semenem a ještě párkrát bezděčně přirazil, abych mu daroval vše. Má ruka společně s tou jeho se snažila přivést k orgasmu i jeho.
Isaack:
Bolelo to. Už ne tak moc, jako na začátku, přesto to byl asi nejnepříjemnější styk od doby, co jsem ho potkal. Když vyvrcholil, prohnul jsem se pod návalem tepla, které zahltilo podrážděné stěny mého konečníku, a z úst mi vyklouzl tichý sten. Začal mě uspokojovat rukou, ale já potřeboval jeho polibky. Jeho ústa na svých a jeho jazyk v mé puse. Otočil jsem tedy k němu a zdravou rukou si ho k sobě přitáhl. Cítil jsem, jak mi jeho ještě horké sperma sjíždí po stehnech a zůstává na látce trenek, které jsem měl ještě stále na sobě.
Zhluboka jsem nasál jeho vůni a zarazil se. Něco se změnilo. Znovu jsem začichal a oči se mi rozevřely poznáním. Podíval jsem se mu nevěřícně do očí a vydechl: „Jsi můj. Jsi opravdu můj! Celý patříš mně!“
Šťastně jsem se usmál a přitulil mu nos ke krku. Nějaké uspokojení sexuálních potřeb mi teď bylo ukradené. Cítil jsem uspokojení mnohem větší, které pocházelo z hloubi mé duše, kde něco konečně zapadlo na své místo. Byl jsem kompletní. Jen s ním jsem mohl být.
Dario:
Přitáhl si mě pro polibek a pak jsem se už neudržel na nohou, sedl jsem si do listí na zem a stáhl ho sebou. Byl jsem vyčerpaný a zesláblý ze všech těch událostí. Začalo mi vše docházet, když ze sebe Izzy vydal ty tři věty. I já nasál náš nový pach. Byl tak úžasný a já byl neskonale šťastný, ale pak jsem si uvědomil, co jsem Izzymu udělal. Polila mě hrůza a já bych se teď nejraději zabil. Jak jsem mu to mohl udělat. Slza neštěstí mi ukápla z koutku oka. Tohle se nikdy nemělo stát. Tohle mi po tom vše neodpustí.
Zničeně jsem zašeptal: „Už navždy budu jen tvůj, pokud mi někdy odpustíš, a jestli to zvládneš, věz, že já sobě neodpustím nikdy! Musím to alespoň zahojit.“
Dál už jsem na nic nečekal. Položil jsem ho na všechny čtyři a vystrčil jeho zadeček k mým ústům, těmi jsem tišil jeho bolest a přitom zatínal své pěsti. Jednal jsem s ním jemně a snažil se o důkladnou nápravu. Ze začátku jen jemně narážel na jeho poškozený zadeček, ze kterého vytékala má nadílka. Potřeboval jsem se dostat blíž, aby se zacelilo vše i vevnitř, po chvíli jsem jazykem trochu více zatlačil a ruce položené na jeho půlkách mi roztažením pomáhaly k lepšímu přístupu.
Isaack:
Usmál jsem se, vzal ho za bradu a zdvihl mu hlavu, abych ho mohl políbit. „Dario, vždyť není co odpouštět. Bránil si se, ale já to chtěl a ohnal tě k tomu. Panebože lásko, vždyť nejsem z porcelánu. Jsem vlkodlak, to se zahojí...“
V ten moment mě Dario obrátil na všechny čtyři a ústy se přisál k mé dírce. Zasténal jsem a horní polovinou těla padl do listí, protože mě poraněná ruka neunesla. Chladně listy se otřely o mou horkou pokožku a mě přejel mráz po zádech. Zasténal jsem a zdravou rukou sevřel v pěst.
Cítil jsem, jak se Dariův jazyk dostává do mého těla a vzrušovalo mě to tak moc, že jsem myslel, že se udělám.
„Dario,“ zasténal jsem. „Víc!“
Dario:
Chtěl po mě víc a já mu to toužil dopřát. Jazykem jsem stále dráždil vstup a pomalu zasouval jeden prst dovnitř. Zajel tam bez sebemenších problémů, protože byl vevnitř ještě stále plný mé bílé tekutiny. Snažil jsem se dosáhnout na jeho prostatu, abych ji mohl jemně dráždit. Užíval jsem si to a chtěl jsem mu ukázat, jaké něhy jsem schopný. Druhou rukou jsem masíroval jednu krásnou půlku zadečku a cítil jeho jemnou pokožku pod svými prsty. Nechtěl jsem jakkoliv reagovat, ale opětovné ztuhnutí mého mužství bylo skoro automatické.
Isaack:
Vydal jsem hlasitý vzdech, když do mě jeho prst zajel. Cítil jsem ho mnohem víc, než kdykoli před tím, protože stěny mého konečníku byly stále velmi citlivé. Napjal jsem se, když jsem ucítil jeho prst na prostatě. Čekal jsem prudké dráždění, tak, jak to měl ve zvyku, ale místo toho ji jen jemně masíroval prsty. Myslel jsem, že se zblázním. Takhle mě trápit!
Na druhou stranu, ta velice pomalu stoupající hladina slasti mi po těle rozlévala proudy horka a zimy najednou. Střídavě jsem se třásl a napínal. Rukama drtil spadané listí a pnul se k jeho ruce.
Dario:
Toužil jsem vidět jeho výraz, dívat se do jeho obličeje v okamžiku, kdy se uspokojí. Jemně jsem ho přetočil, položil ho na záda do listí a pod něj roztáhnul mé tričko. Vpíjel jsem se do jeho očí a přibližoval se k jeho rtům. Má ruka zamířila k jeho mužství a něžně ho mnula. Stahovala kůžičku, kroužila okolo špičky a občas promnula váček. Zastavil jsem se těsně u jeho rtů a zašeptal do nich: „Miluji tě Izzy.“ Něžný polibek jen zpečetil má slova.
Isaack:
Obrátil si mě na záda a já taj mohl spatřit jeho tvář. Byla tak plná něhy a lásky, že mi to málem vyrazilo dech. Jeho dráždění neustávalo a mně tak zbylo jediné - tiše vzdychat, slastí přivírat oči a kroutit prsty u nohou.
A pak z jeho úst vyšla ta tři slova a mě se sevřelo srdce radostí, láskou a touhou. Natáhl jsem ruku a vzal ho za temeno, abych si jeho hlavu přitáhl k sobě a mohl ho políbit. Když jsem se odtrhl, něžně jsem se na něj usmál.
„Taky tě miluju, Dario.“
Dario:
Jeho vyznání mi rezonovalo v uších a já se musel jen pousmát. Rty a jazykem jsem laskal jeho krk, ouško a pak sjel na bradavku. Byla již krásně tvrdá a já jí jemně zmáčknul mezi rty. Pak jsem vystrčil jazyk a něžně si s ní pohrával. Jednou rukou jsem se zapřel o zem, abych neztratil rovnováhu a neležel přímo na něm, kvůli jeho zraněné ruce, která jak se zdálo, byla už skoro zahojena. Druhá stále dráždila jeho úd a občas zavadila o jeho otvůrek.
Isaack:
Zavzdychal jsem a vjel mu prsty do vlasů. Něžně jsem se jimi prohrabával a přitom se vypínal k jeho ruce. Nakonec jsem to už nevydržel a jemným tahem ho donutil zvednout hlavu.
„Dario, pokud hned nebudeš pokračovat, opravdu udělám to, čím ti hrozím celou dobu. Jen to ještě zvednu na pár měsíců,“ pohrozil jsem mu s úsměvem.
Vážně jsem potřeboval, aby mě konečně uspokojil, protože to pnutí v tříslech už bylo nesnesitelné.
Dario:
Usmál jsem se jeho další výhrůžce. Byl tak krásný, oči zastřené touhou, tváře zarudle a jeho ústa napuchla od polibku. Již jsem ho nechtěl dál napínat a tak má ústa uchopila jeho chloubu a mé dva prsty se vydaly hledat to citlivé místečko uvnitř. Vše jsem dělal pomalu a něžně, ale můj úmysl ho uspokojit se dral ven.
Isaack:
Konečně mě přestal mučit a dal se do díla. Ale tak ztraceně pomalu, že mi připadalo, že se z toho asi zblázním. Teplo jeho úst, jeho jazyk a jeho prsty v mém zadečku, to všechno mě přivádělo na pokraj rozkoše, ale abych se přes něj přehoupl, potřeboval jsem víc.
Chtivě jsem začal pohybovat boky, abych se dostal ještě o trochu hlouběji do jeho úst a zároveň ho vybízel k rychlejšímu pohybu prsty. Dlaně jsem mu zapletl do vlasů a snažil se určovat hloubku přírazů. Po chvilce jsem se přiblížil na samou hranici toho všeho a už mi zbývalo jen pár chvilek, než z ní spadnu.
„Dario! Už budu!“ zasténal jsem.
Dario:
Vycházel mi svými boky vstříc a plnil mou pusu svou tvrdostí. Vřele jsem to vítal a nemohl se toho nabažit. Objel jsem špičku jeho penisu a cítil, jak se mi do úst dostává jeho uspokojení. Pořádně jsem ho chytil za boky, aby mi neunikla ani kapička a ještě párkrát přes jeho penis přejel, abych tak prodloužil jeho orgasmus. Vše jsem spolykal a mlsně se ještě olízl.
„Výborná a vydatná večeře, děkuji,“ nemohl jsem si odpustit poznámku.
Přilehl jsem si k němu a vsunul si ho do svého náručí. Oba jsme odpočívali a já vnímal jen tlukot jeho srdce.
Isaack:
Otřásl jsem se a s tichým vzdechem se udělal. Ještě jsem se chvěl dozvuky uspokojení, když jsem uslyšel jeho slova. Zasmál jsem se a káravě ho plesknul po rameni.
„Blbče,“ poznamenal jsem a opětoval mu objetí. Vtiskl jsem mu polibek na rty a usmál se na něj. Ruku už jsem necítil a při zběžném okuku už vypadala téměř zahojená. Po dírách od zubů už zbyly jen dva velké strupy a rána už nebolela.
„Ehm… Dario? Přemýšlel jsem a chci se tě zeptat, jak se dostaneme zpátky?“
Dario:
„To nechej na mně.“ Mrkl jsem na něj. V mžiku jsem se změnil ve vlka, z tankbagu u motorky jsem vzal peněženku majitele do zubů i se svými kalhotami a utíkal lesem. Zahlídl jsem velké nákupní středisko na konci městečka. Asi za dvě minuty už jsem byl zase člověkem a oblékal si kalhoty. Měl jsem štěstí, protože na začátku celého areálu byla prodejna motorek a motorkářského oblečení. Byl jsem v ráji. Helmu jsem měl, takže bylo potřeba pořídit vše ostatní. Helmu a tričko pro Izzyho, bundy, kalhoty, boty a rukavice pro oba. Naštěstí se ukázalo, že ten majitel, byl docela při penězích. Myslel jsem však na to, že mu to hned jak přijedeme domů, musím vrátit.
Doufal jsem, že tohle nebude naše první a zároveň poslední vyjížďka na motorce. V garáži se mi blýskalo červené VTRo, jen jsem ho neměl zatím šanci vytáhnout. Nechal jsem si vše naskládat do kabel a vydal se zpět za Izzym, byl jsem jak vánoční stromeček, skoro mě za těmi věcmi nebylo ani vidět. Vše jsem vyhodil z tlamy Isaackovi k nohám se slovy: „Obleč se, snad ti to bude dobré.“
Isaack:
Nechal mě ležet samotného uprostřed lesa a odběhl. Musel jsem se zasmát. Teď to vypadalo, jako by prostě vzal do zaječích. Aspoň jsem vstal, znovu si natáhl trenýrky, třebaže nejspíš potom budou špinavé od jeho nadílky a oblékl si jeho tričko, které nechal na zemi, abychom na něm mohli ležet.
Za půl hodinky byl zpátky i s věcmi na převlečení. S pozvednutým obočím jsem se na to podíval.
„Vykradl jsi obchoďák?“ zeptal jsem se a sehnul se, abych si oblékl kalhoty. Za chviličku už jsem byl konečně zahalený a bylo mi teplo.
„Tak,“ přistoupil jsem k Dariovu a objal ho kolem krku, „můžeš mě odvézt domů.“
Dario:
Vypadal strašně sexy v tom koženém oblečení. Až přijedeme domů, musím si to vychutnat. Chytil mě kolem krku, a jelikož měl už nasazenou helmu, nemohli jsme se ani políbit. Tak jsem ho jen plácl přes ten jeho krásný zadeček.
„Tak jedeme, ať jsme rychle doma. Hlavně se mě pořádně chytni.“ Musel jsem ho upozornit. Vytlačil jsem motorku z lesa, nastartoval a podal Izzymu ruku, přitom držel balanc. Po polní cestě jsem jel pomalu, ale jakmile jsme se dostali na státní silnici, pořádně jsem na to šlápnul. Jeli jsme jako vítr, potkali jsme jen pár aut a dvakrát jsme se zastavili na malou zastávku. K mému domu jsme dorazili se svítáním.
Isaack:
S úlevným výdechem jsem sesedl a sundal si helmu z hlavy. Byl jsem celý ztuhlý a dlouhého sezení mě bolel zadek. Teď jsem si přál udělat jen jednu, jedinou věc – padnout do postele a tulit se k Dariovi. Byl jsem tak unavený, že na nic akčnějšího jsem neměl náladu, i když jsem si byl celkem jistý, že Dario by mě jistě navnadil. Obrátil jsem se na něj a prohrábl si vlasy, které jsem měl připlácnuté k hlavě.
„Jdeme ke mně, nebo k tobě?“ usmál jsem se a přešel k němu, abych mu rozepnul přezku na helmě, sundal mu ji a políbil ho. „Komu jsi tu motorku vůbec ukradl?“
Dario:
„Asi ke mně, nebo už máš spravené ty dveře?“ sundal mi helmu a políbil mě, ach, nikdy toho nebudu mít dost, takových něžných gest, které mi zastavují srdce.
Zamyslel jsem se, komu jsem jí mohl vzít, ale to zkusím zjistit později, podle pachu bych ho měl najít a ještě musím vybrat peníze za to oblečení. Sevřel jsem ho v náručí a něžně pohladil po obličeji. „Líbila se ti projížďka? Projedeme se občas?“
Isaack:
Se zasmáním jsem zavrtěl hlavou. „Ne, musím na to někoho zavolat.“
Znovu jsem mu vtiskl polibek na rty a přitulil se k jeho ruce, která mě pohladila. „Abych byl upřímný, jsem teď tak ztuhlý, že pokud bez úhony dojdu ke dveřím, budou mě muset prohlásit za svatého a jmenovat papežem. A bude úplně jedno, že nejsem mrtví, ani osmdesátiletý děda,“ zašklebil jsem se na něj a vyprostil se z jeho objetí.
„Tak, jdu to zkusit.“ usmál jsem se a vydal se ke dveřím.
Dario:
V půli cesty jsem to nevydržel a vzal jsem ho do náruče. Šel, nebo se spíš coural tak pomalu, že bychom tu krátkou vzdálenost přecházeli asi měsíc. Se smíchem jsem ho podebral.
„Pojď ty můj dědečku hříbečku.“ Šikovně jsem si poradil s klikou a nohou dveře zase zabouchl zevnitř. Vynesl jsem Izzyho do ložnice a po cestě mě uhodil do nosu puch ze spáleného jídla, Sára se to asi snažila vyvětrat, ale jde to těžko. Spíš jsem se divil, že tu nehořelo.
Izzyho jsem posadil na postel. Klekl si k jeho nohám a zouval mu nové boty. Pak přišla na řadu bunda a ty kožené kalhoty. Mé potěšení musí počkat. Z kuchyně jsem sebral trochu jídla z ledničky, dal ho na talíř a položil ho na nohy Izzymu.
Isaack:
Zachechtal jsem se, když mě vzal do náruče. „Evidentně nechceš, abych byl papežem,“ povzdechl jsem si a nechal se odnést až do ložnice. Lehl jsem si na postel a nechal se svléknout. A pak mi přinesl jídlo. Posadil jsem se, s vděčným úsměvem ho přijal a okamžitě se do něj dal.
„Dáš si taky?“ zahuhlal jsem s plnou pusou a natáhl k němu ruku s talířem. „Tak pojď,“ poplácal jsem místo vedle sebe.
Dario:
Viděl jsem, jak se láduje a jak to v něm mizí, jen jsem s úsměvem znovu odešel, abych si nabral taky, protože jsem toho nevzal dost. Samozřejmě jsem k tomu vzal dobré pití a vtiskl ho Izzymu do ruky, když jsem si sedal na jím označené místo vedle něj. Vzal jsem mezi prsty jeden plátek šunky a s úsměvem jsem mu ho nabídl, abych ho mohl krmit, chtěl jsem, abych cítil na svých prstech jeho jazyk.
Isaack:
Jakmile jsem uviděl kousek šunky v jeho prstech, skočil jsem po ní jako měsíc nekrmená piraňa. Jemně jsem jeho prsty objel jazykem a zuby vyprostil šunku z jeho sevření. Oddálil jsem se a labužnicky sousto rozžvýkal a spolkl. Pak jsem se na něj usmál a napil se vína, které přinesl. Přesunul jsem se na k čelu jeho postele, opřel se o něj a nohy si natáhl na matraci vedle jeho těla. Talíř jsem si dal do klína a sklenici vína položil na noční stolek. Spokojeně jsem se na něj usmál a pohladil ho nohou po stehně.
„Takže, co teď?“ zeptal jsem se.
Dario:
„A co by sis přál, abych řekl?“ zamyslel jsem se nad jeho otázkou. Pár věcí jsem věděl jistě. „Chci s tebou žít a zešílet, jsi teď už můj partner, a pokud mě opustíš, zemřu. Má smečka tě musí přijmout, jinak si zjednám pořádek. Ale pokud o tohle nestojíš, protože si vlk samotář, budu to respektovat.“
Zadumaně jsem třel jeho chodidla a kotníky i lýtka až po kolena. Přemýšlel jsem, co se mnou bude, pokud mě odmítne, vlastně mi to může byt jedno, když budu mrtvý.
Isaack:
Zasmál jsem se, sundal si talíř z klína, položil ho na noční stolek ke sklence a natáhl se, abych vzal jeho hlavu do dlaní a políbil ho.
„Dario, prosím tě. Já tě nikdy neopustím. Slyšíš? Nikdy.“ Pohladil jsem ho po strništi, které tam opět měl. Já na tom nebyl o moc líp, ale stejně to bylo stále méně, než jeho.
„Miluju tě a pamatuj si, že do zešílení se mnou nebudeš. Já tě totiž nikdy zešílet nenechám. A kdyby se mi to nepovedlo, zabiju tě,“ znovu jsem ho políbil, „a pak půjdu za tebou. To, že jsem stále trochu vlk samotář, nemění nic na tom, že jsem ve tvé smečce. Donutil si mě, pamatuješ?“ usmál jsem se a přisunul se tak, abych si mu mohl vlézt na klín a obejmout ho.
„Nechápu, jak sis mohl myslet, že bych tě mohl teď, po tom všem, opustit. Jen jsem si dělal starosti, jestli to neovlivní tvoje postavení. Znáš dominantní vlky, pořád by chtěli něčemu velet a mohlo by je napadnout, že sesadit tě by mohl být dobrý nápad. A víš moc dobře, jak se sesazuje alfa.“ Ponuře jsem se zašklebil a zabořil mu nos do ramene, abych natáhl jeho vůni.
„A teď se ptám, co budeme dělat teď? Právě v této chvíli.“ Zašeptal jsem laškovně.
Dario:
„Zrovna teď o sesazování přemýšlet nechci, má smečka mi byla až do teď loajální, doufám v to i dál, i když jsem si našel partnera.“ Sedl si mi na klín a mě obklopila naše nová vůně, pane bože, byla tak omamná a ten provokatér si svůj nos zabořil do mého ramene. Chtěl jsem dbát na jeho únavu a jistě bolavé tělo a to ani nemluvím o jeho prokousnuté ruce. Přihodilo se toho hodně, muselo být úplně vyčerpaný.
„Měli bychom si asi odpočinout...“ Jen jsem přemýšlel, proč mé tělo jedna v rozporu s mými myšlenkami.
Isaack:
„Hmm...“ zamručel jsem mu do trička a trochu se zavrtěl. A právě díky tomu jsem si uvědomil, že jistým částem Dariova těla se nechce spát tak, jak to řekl. Zvedl jsem hlavu a usmál se na něj.
„To bychom měli, ale vypadá to, že tobě se moc nechce.“ Olízl jsem mu spodní ret a trochu se zahýbal v bocích.
„Chceš se milovat?“ zeptal jsem se ho s něžným úsměvem a odhrnul mu z čela pár pramenů vlasů. Byl jsem sice unavený. To ano. Regenerace, stres, sex a ta příšerně dlouhá jízda na motorce mi daly zabrat, ale stejně jsem teď toužil jen potom, aby se semnou miloval. Chtěl jsem cítit jeho kůži na své a dokázat si tak, že to není jen pouhý sen.
Dario:
Jestli se chci milovat? Byl jsem utahaná jako kotě a Sotva jsem seděl, ale jak se jednalo o Izzyho, má neudržitelná touha po něm, přebyla vše. Pohladil jsem ho po zádech a vjel do vlasů, abych si ho přitáhl k sobě pro polibek. Mezi nádechy jsem zašeptal jen: „Ano. A ty?“
Isaack:
Usmál jsem se, vstal z jeho klína a přetáhl si tričko přes hlavu. „Můžeš to brát jako ano, jen počítej s tím, že dnes moc aktivní nebudu. Chci to pomalu a něžně.“
Sklonil jsem se k jeho tváři, zapletl mu prsty do vlasů a jazykem mu vnikl do úst. Když jsem se konečně odtrhl. Vlezl jsem si na postel a položil se do polštářů. „Doufám, že nemáš nic proti.“
Dario:
Mít něco proti, mě v té chvíli ani nenapadlo. Jistě, že budu něžný, vášnivého sexu si ještě užijeme... své ruce jsem mu dal vedle hlavy, abych se zapřel. Díval jsem se mu do očí a jazykem přejížděl přes jeho pootevřené rty. Má dolní část se k němu mírně tiskla. Přenesl jsem váhu na jednu ruku a jeden prst si strčil do pusy, abych ho s ním mohl dráždit na bradavce, která se pnula do prostoru a ukazovala mi, že chce moji pozornost.
Isaack:
Zasténal jsem pod jeho dotyky a nadzvedl hlavu, abych ho mohl pořádně políbit. Pak jsem zaklonil hlavu, abych ho vybídl k polaskání mé kůže na krku. Pohnul jsem boky a otřel tak o sebe naše rozkroky. Při tom jsem zasténal a rukama sjel k zapínání svých kalhot, abych se osvobodil. Můj penis už se totiž začal až nepříjemně mačkat a toužil po uvolnění.
Dario:
Osvobodil svého kamaráda z kalhot a já mu velmi rád pomohl se jich zbavit úplně. Na chvíli jsem se od něj vzdálil, ale jen na tak malou abych ze sebe sundal vše, co nás mohlo dělit od doteku kůže na kůži. Malého Izzyho jsem vzal do dlaně a laskal. Nakonec jsem do té mé dlaně přibral i můj úd. V těsném objetí jsem je dráždil. Mé rty si hrály s kůží na krku a teď už zběsile pulzující tepnou. Vsál jsem kousíček pokožky do úst, abych mu udělal malou značku i pro lidské oko.
Isaack:
Zasténal jsem a udělal několik pohybů boky, abych se co nejvíc třel o jeho horké vzrušení a teplou dlaň. Rty jsem vyhledal jeho ústa a vnikl do nich jazykem, abych ho propletl s jeho. Prsty jedné ruky jsem mu zajel do vlasů a jemně za ně zatahal, jak jsem se to s oblibou naučil dělat. Druhá ruka mu zajela na záda a lehce do jeho kůže zaryla nehty. Cítil jsem pod polštářky prstů, jak se mu vlní svaly a ten pocit mě vzrušoval jako nic na světě. Tedy, samozřejmě, byla tady ještě jeho vůně, jeho doteky, jeho polibky, jeho tělo, chuť... on.
Zasténal jsem mu do úst a zašeptal: „Připrav si mě, chci, aby si byl ve mně.“
Olízl jsem si rty a už chtěl znovu promluvit, když tu se najednou ozvala jakási protivná znělka. Chvilku mi trvalo, než mi došlo, že je to můj mobil a ještě delší než mi došlo, že takové vyzvánění mám u sestry. Rázem jsem se probral ze sexuálního omámení a zmučeně zasténal: „Já idiot!“
Dario:
Už jsem si myslel, že do něj pěkně pomalu zasunu své prsty, abychom se mohli milovat, když se rozezvonil mobil a on si sedl na postel a vzal ho. Jen jsem na něj nechápavě chvíli hleděl. On dá přednost hovoru přede mnou? To se mi pranic nelíbilo. Přisunul jsem se k jeho zádům, aby na zadečku cítil, o co se nyní ochudil. Mé rty se opět přisály na to místečko, kde jsem mu udělal svoji značku.
Jedna má ruka přejížděla po jeho dvorci u bradavky a občas nehtem zavadila o její střed. Druhá sjížděla dolů přes bříško na vnitřní stranu stehen, trochu jsem na ně zatlačil, aby je víc od sebe roztáhnul a já měl úžasný výhled. Zamířil jsem k jeho pytlíku a jemně mu mnul váček. Nevnímal jsem ten hovor, jen boky nechal bezděčně narážet na jeho zadeček a záda. Doufal jsem, že to ihned položí.
Isaack:
Posadil jsem se a našel mobil. Byl pod postelí a mě asi navždy zůstane záhadou, jak se tam dostal. Zmáčknul jsem tlačítko pro přijetí hovoru a přiložil si mobil k uchu. Okamžitě se z něho ozval vřískot.
„ISAACKU LIGHTSTORME! Neříkal jsi náhodou 'pak ti zavolám'?!“ rozeřval se na mě mocný hlas Rachel, až mi zalehlo v uších.
„Já vím, já vím. Promiň Rachel, ale stalo se toho tolik, že jsem neměl č...ah...“ uniklo mi přes rty, když Dario začal s drážděním mých bradavek a mých varlat.
„Isaacku? Co to bylo?“ ozval se ze sluchátka podezřívavý hlas mé sestry.
„Nic,“ vydechl jsem. „Prostě jsem neměl čas, protože mě... pane bože Dario, nech toho!“ pokusil jsem se ho odstrčit, protože jeho doteky mi braly schopnost srozumitelně mluvit, nebo jen uvažovat.
„Takže to ten tvůj frajer přežil! A ani si mu neukousl hlavu!“ zazněl posměšný hlas mé sestry.
„Samoz.... hnn... zřejmě, že ne. Je to můj alfa a...“ znovu jsem se odmlčel, protože jsem právě jen tak tak zachytil vzrušený sten, deroucí se mi přes rty.
„A spíš s ním,“ dokončila za mě Rachel.
„Jo...“ vzdechl jsem blaženě, když jsem si uvědomil kluzkost jeho penisu, narážející mi na zadeček. Chvilku po tom, jsem se však zajíkl. „Teda vlastně ne! Rozhodně ne právě teď, ne. Potom únosu jsme oba moc unavení a opravdu bycho - no tak Dario, ne! - bychom to...“
Dario:
Ten hovor trval nějak zatraceně dlouho, jediné, co jsem postřehl, bylo, že volala nějaká Rachel. Kruci, kdo to byl? Musím se ho pak hned zeptat. Mé dráždění ho sice trochu rozptylovalo, ale ještě né tak, aby to odložil. Ne ne, tohle si ta ženská poslechne, že je Isaack jen můj a poddává se jen mě!
Bříšky prstů jsem jemně přejel po jeho tvrdosti a už si před něj za jeho protestů klekal. Držel jsem jeho penis ve své ruce a vpíjel se do jeho očí v okamžiku, kdy se jeho vlhká špička ztratila v mé puse. Než jakkoliv zareagoval, hodil jsem si jednu jeho nohu na rameno a tak odkryl jeho dírku. Mé prsty tam okamžitě zamířily a pomalinku se dobývaly dovnitř. Byl jsem stále něžný, ale nekompromisní. Pří té mojí dvojí stimulaci jsem doufal, že si Rachel poslechne, co s ním dělám a pak položí.
Isaack:
„Isaacku,“ začala moje sestra a já cítil, jak bublá hněvem. „Takže za prvé mi vysvětlíš, co má znamenat to, že tě unesli a za druhé - ty to právě teď děláš, že jo.“
Odpovědí jí bylo pouze mé táhle zasténaní, to když Dario vzal s pohledem do mých očí můj penis do úst a začal sát. Tiché sténání se změnilo ve vzrušené, oddychování, když do mě Dario vniknul prsty.
„Isaacku! Kurva! Ty to vážně děláš zrovna teď?! Odpověz mi! Okamžitě přestaň a řekni mi, co se stalo?!!“
Už jsem nebyl schopen ničeho. Jen jsem volnou ruku zabořil Dariovi do vlasů, zadíval se mu do očí a vykoktal do telefonu: „Promiň Rachel, pak ti zavolám.“
Když jsem dával ruku pryč od ucha, ještě jsem stačil zaslechnout sprosté kletby a vřískání, abych to nepokládal. Umlkly, jakmile jsem klepnul na tlačítko „ukončit hovor“.
Zadíval jsem se na Daria a s úsměvem zavrtěl hlavou. „Miluju tě.“
Dario:
„Taky tě miluju, ale takové vyrušování ti trpět už nebudu! Tohle jsou naše chvíle, a pokud ještě někdy zvedneš telefon při našem milování, poletí oknem! Doufám, že je to jasné...“ Vytáhl jsem své prsty a položil si Isaacka na postel, měl jsem ho jako na dlani a nemohl jsem se na tu nádheru vynadívat. Nikdy ho nebudu mít dost. A budu ho chránit, dokud budu moct.
Jeho roztoužená dírka byla nakonec vyplněná až po okraj mým mužstvím a já se opět cítil celý. Jeho i mé sténání se neslo pokojem, dokud jsme oba nedošli vrcholu.
O několik stovek kilometrů dál stála v malebném domku se zahrádkou uprostřed pokoje blonďatá žena, vztekle zírala na černou obrazovku mobilu a při tom drtila v prstech. Zpod stolu ji se zájmem pozorovala černobílá border kolie. Nakonec si Rachel povzdechla a svalila se na pohodlnou pohovku.
„Midasi, pojď ke mně.“ Přivolala psa, který k ní s radostí přiběhl a položil jí hlavu na koleno, aby se mohl tulit. Rachel s úsměvem zabořila prsty do jemné srsti a začala se jí probírat.
„Tak to vidíš, kamaráde. Izzy se na nás vykašlal a to všechno jen kvůli sexu s člověkem, kterej se mi ještě ani nepředstavil. No věřil bys tomu?“ zasmála se a pak si s úsměvem povzdechla. „Prý ho unesli. Od té doby co ho Izzy potkal, má furt nějakej problém. Ale neboj, to se zpraví, já na ty dva dohlédnu.“
Sklonila se, aby políbila psa na hlavu a pak se opřela do sedačky, přičemž znovu vzdechla.
„Ti dva...“