Lucian
Musel jsem mámě slíbit, že se brzo ozvu, a když nepřijdu, tak aspoň ať napíšu nebo zavolám.
Výhoda byla, že táta tak nějak věděl, na co si má dávat pozor, takže jsem byl o trošičku klidnější. Ale ne o moc.
Když jsme se rozloučili, přičemž byl už hlavním tématem Perry, kterému najednou došla řeč, přejeli jsme k Mesyho domu, abysme si vzali obrazy.
Vážně je tam měl. A dokonce všechny tři. Musel jsem rychle zamrkat, ale neodolal jsem, abych Mesyho pevně neobjal.
Vzápětí jsem ale odstoupil a mírně se zamračil.
„Vlastně jsem ještě pořád napučený. Takže objímání bude, až si to vyžehlíš," řekl jsem přísně a popadl dva obrazy, abysme se mohli vrátit do auta.
Celou cestu zpátky jsem přemýšlel nad tím, co všechno se událo a jak to mohlo být jiné, kdybysme všichni nemlčeli. Ale zpátky už to nevrátíme.
I když jsem to ze začátku bral od Mesyho jako podraz, byl jsem teď rád, že to udělal.
Je to prostě můj miláček. A chlap, kterého bych nevyměnil za nikoho jiného.
„Chceš udělat svačinu do práce? A mám zajet ráno nakoupit, nebo mám počkat na tebe, až se vrátíš z práce?" otočil jsem se na Mesyho, když jsem v ložnici pokládal obrazy a Mesy je zatím věšel.
Mason
Doma u rodičů jsme se dlouho nezdrželi. Jen jsem sundal obrazy a mohli jsme se konečně vrátit domů.
A já po cestě přemýšlel, jak ten malý podraz na Luciho vyžehlit.
Když jsem zavěsil poslední obraz, poodstoupil jsem a spokojeně se na ně podíval.
„Nemusíš kvůli tomu vstávat. Vezmu si něco z toho, co nám tvoje máma zabalila. Ale pokud vstaneš, tak mi to můžeš aspoň nachystat. Určitě si pamatuješ, jak jsem ráno, tak hodinu, neschopný něco udělat, než se pořádně proberu.“
Spokojeně jsem mlaskl, když obrazy visely přesně tak, jak tomu bylo kdysi. Z postele jsme měli pěkný výhled na nás dva, a to bylo nejdůležitější. Zkontroloval jsem budík, a pak už jsem si rychle nachystal věci do práce, abych ráno zbytečně nešramotil.
„Záleží na tobě, jestli půjdeš do obchodu. Nevím, jestli třeba nemáš taky nějakou svoji práci. A nechci tě nějak zdržovat. Ale možná bych byl rád, kdybychom mohli jít nakoupit spolu. Jo, a zítra můžu zůstat vzhůru déle, je pátek a v sobotu mám zase trénink.“
Chtěl jsem už zamířit do koupelny, abych se rychle sprchnul, když jsem si na něco vzpomněl. Vyšel jsem z ložnice a seběhl dolů do Luciho ateliéru. Otevřel jsem skříň, kde byly jeho věci na malování, a vytáhl jsem jednu krabici, která byla zastrčena úplně nahoře až vzadu, aby na ni Steve nepřišel. Sice měl zakázané se v této skříni hrabat, ale jeden nikdy neví.
Otevřel jsem ji a oddychl si, že je všechno v pořádku. Akorát jsem vyhodil dva gely, které už byly nepoužitelné, vzhledem k tomu, že byly staré deset let.
No, když tak nad tím přemýšlím, budu muset nakoupit novou zásobu, pokud je to tak, jak Luci říkal a Zduhači jsou opravdu nenasytní. Krabici jsem položil na postel a pak se otočil na Luciho.
„Jdu se osprchovat, a ty si mezitím vyber, co chceš použít. Můžeš to brát jako žehlení, nebo třeba i trest za to, že jsi návštěvu u vašich chtěl odkládat na neurčito. Stejně… Lepší bylo to udělat hned, ne?“ políbil jsem ho.
Plácnul jsem ho po zadku, přistrčil ke krabici, a pak už jsem spěchal do koupeny.
Lucian
Já toho svého chlapa jednou uškrtím!
Připadal jsem si, jako by mi bylo zase osmnáct, když mě postavil před krabici s hračkama a řekl, ať si vyberu.
Stačil jsem akorát vyjeknout, když mě plácl přes zadek, a to bylo všechno.
Cítil jsem, jak mi zahořely tváře a bylo jedno, že už mi je třicet. Tohle jsem s nikým jiným nepraktikoval. Byla to výsada jen Mesyho, který si se mnou mohl dělat, co chtěl. A použít, co chce.
Taky mě potěšilo, že si všechno nechal.
Povzdechl jsem si, ale zaculil se jako idiot a nahlédl do krabice.
S tlukoucím srdcem jsem všechno postupně povyndával a neubránil se tomu, abych pocítil to příjemné šimrání po těle.
Můj penis měl na to taky svůj vlastní názor, podle toho, jak mi začínal napínat kalhoty.
Nakonec jsem vybral bičík, anální kuličky, erekční kroužek, skřipce na bradavky a jeden střední vibrátor.
Když jsem ho držel v ruce, hlavou mi prolétla představa, jak se do mě Mesy tlačí spolu s vibrátorem a slabě jsem zasténal.
Zbytek věci jsem uložil zpátky do krabice a tu odložil bokem.
Z nočního stolku jsem vytáhl gel a uložil ho na postel k vybraným hráčkám.
Zapřemýšlel jsem, jestli se svléknout nebo ne, ale nakonec jsem si řekl, že to nechám na Mesym.
Přesto jsem přešel ke dveřím do koupelny, otevřel je a nakoukl dovnitř.
„Jestli si nepospíšíš, tak začnu bez tebe!" křikl jsem na něj, aby mě slyšel přes šumění vody, a pak za sebou zase zavřel a rychle skočil do postele.
Fakt jsem si připadal jako puberťák, kterého čeká první milování.
Ale tak nějak, potom všem, co se stalo, i přesto, že jsem pořád uvnitř sebe cítil nervozitu z toho, co může přijít, jsem se jinak cítil po dlouho době víc uvolněný.
Mason
Byl jsem zvědavý, co si Luci vybere. Bylo to pro mne nejspíš stejně vzrušující, jako to určitě bylo i pro něj. Tohle se asi nezmění. A potvrdil mi to tím, jak na mě křiknul, že si mám pohnout.
Když jsem vyšel ze sprchy, utřel jsem se jen tak lehce, a pak s ručníkem v ruce jsem vešel do ložnice.
Zastavil jsem se až u postele, zadíval jsem se na to, co Luci vybral, a potom i na něho samotného, jak se rozvaluje v posteli.
Jo, už dlouho jsme tohle nedělali. Strašně dlouho. A já to nedělal ani s nikým jiným. Neměl jsem na to prostě chuť. Ale Luci… To je jiná kapitola. Nejsem vyznavač tvrdého sado-maso, ale tak jemně, trochu, pro zpestření to rozhodně neodmítnu.
Když jsem si uvědomil, že je Luci pořád oblečený, mírně jsem stáhl obočí.
Shrnul jsem věci na stranu a pak si klekl nad Luciho.
„Tady někdo zlobí?“ olízl jsem mu tvář. „Někdo se nechce svléknout? Nechej ruce tam, kde je máš teď.“
Znovu jsem mu olízl tvář a potom naznačil polibek, ale jakmile jsem ucítil jeho jazyk, hned jsem uhnul.
„Polibek jen za odměnu,“ sedl jsem si na něho tak, že jsem se otíral o jeho napnutý rozkrok.
Natáhl jsem se pro skřipce. Zadíval jsem se na ně, pak na Luciho, zavrtěl jsem hlavou a nesouhlasně jsem zamlaskal.
„Takže to půjde takhle…“ přejel jsem dlaní a potom konečkem prstu po jeho pravé bradavce. Třel jsem ji přes triko, dokud neztvrdla, a pak jsem ji sevřel v tom kovovém vězení i s trikem. To samé jsem udělal i s levou bradavkou.
„Jaké to je, když cítíš to sevření, otírá se ti o ně látka a…“ nedořekl jsem. Místo toho jsem jeden vztyčený tvrdý hrbolek sevřel mezi zuby a druhý začal dráždit znovu prstem.
Lucian
Trpělivě jsem čekal, až se Mesy vyhrabe z koupelny a mezitím si představoval, co všechno spolu budeme dělat.
No… Ani ty představy to nevystihly.
Polkl jsem a nedokázal z Mesyho spustit oči, když se ke mně blížil, a pak si nade mnou klekl.
Nesouhlasně jsem zabručel, když uhnul polibku a nestihl jsem mu ani olíznout bradu, tak jako on mě tvář.
S napětím jsem očekával, co bude dál, zvláště po jeho slovech o odměně a zlobení.
Byl jsem úplně v háji jen z tohoto. Nikdo na mě neměl ani během těch deseti let takový vliv. Mesymu stačilo slovo a já se málem rozpustil.
Zatajil jsem dech a slabě zasténal, když přes triko začal dráždit mé bradavky, dokud neztvrdly.
Zároveň s tím mi ztvrdlo i něco jiného a já se zoufale snažil otřít o Mesyho, abych nějak uvolnil to pnutí dole.
„Mesy!" vykřikl jsem a zalapal po dechu, když pak mé bradavky sevřel i s látkou ve skřipcích a měl jsem co dělat, abych to rozdýchal.
Myslel jsem si, že po tomhle konečně uvolní můj penis, ale šeredně jsem se zmýlil.
Svůj hlas jsem už nedokázal ovládnout, když si Mesy znovu začal hrát s mými bradavkami a já myslel, že se udělám jen z toho.
Chvíli jsem na něj křičel, ať pokračuje, pak ho zase prosil, ať přestane a mé tělo se začalo nekontrolovatelně třást, stejně jako hrozilo, že mi penis rozerve kalhoty.
Ale Mesyho trápení, spolu s tím, jak byl můj penis uvězněn mi přinášelo něco, co jsem ještě nezažil.
Ta mírná bolest, slast, ten tlak…
„Mesy… Mesy… já… už… už to nevy-nevydržím! Udě-udělám se!" křičel jsem jako smyslů zbavený a ani nevím, kdy jsem své prsty zahrábl do jeho vlasů a víc jsem ho tlačil proti svým bradavkám.
Mason
Líbilo se mi, jak Luci reagoval jen na tohle. Klečel jsem nad ním tak, že i když se prohnul, stejně se o mě neotřel. No, jednou se mu to povedlo a já hned zjistil, že je na hranici, a ani to nemusel říkat.
Když jsem si dost vyhrál s jeho bradavkami, a on vykřikl, že se udělá, zastavil jsem se s tiskl jsem jeho penis přes látku kalhot.
„Ještě ne, neuděláš se,“ druhou rukou jsem se natáhl pro erekční kroužek.
„Sám sis o to řekl,“ strčil jsem mu ho před oči.
Posunul jsem se níž a rozepl mu kalhoty. Vytáhl jsem mu penis, a promnul ho v ruce. Opravdu byl tvrdá a pár kapek rozkoše mu už stihlo uniknout do prádla. Budu muset být opatrný při nasazování kroužku…
Pořádně jsem ho mezi prsty roztáhl a pak jsem ho nasadil a pomalu nasouval až ke kořeni penisu. Musel jsem se držet, abych si ho hned nevzal, protože to vzrušení přecházelo i na mě, a bylo to už dost znát. Ale rozhodl jsem se vydržet. Opatrně jsem mu penis opět uschoval do spodků, a upravil mu kalhoty, které jsem ale nechal rozepnuté.
„Vstaň,“ slezl jsem z postele, podal mu ruku a vytáhl ho na nohy.
Dovedl jsem ho ke komodě, asi dva kroky před ní jsem ho zastavil.
„Opři se rukama o komodu a předkloň se,“ dal jsem mu další příkaz a sám jsem se vrátil k posteli,
Vzal jsem ručník a bičík a vrátil se k Lucimu. Položil jsem bičík na komodu, aby ho viděl, a pak jsem mu ručníkem zavázal oči.
„Takže bičík sis vybral? Dobře… Dobrá volba…“ zachraptěl jsem mu do ucha.
Postavil jsem se za něj, několikrát se otřel o jeho zadeček, vytáhl jsem mu triko do půlky zad, a pak jsem odstoupil a stáhl mu kalhoty jen ze zadku, aby se ukázal celý, ale předek zůstal skrytý.
Byl to krásný pohled, když měl holý a vyšpulený jen zadeček. Bojoval jsem s touhou ho hned nabrat. Opravdu že jo. Ale i tak jsem se neubránil, abych se o něj znovu neotřel, ale vzápětí na jeho dokonalé půlky dopadl bičík, abych ho potrestal za to, že se nesvlékl.
Lucian
Že já vůbec něco říkal!
Zafňukal jsem, když mi Mesy na penis natáhl erekční kroužek a měl jsem po hehe.
Byl jsem úplně v háji, nevěděl, kde je nahoře a kde dole a sotva vnímal to, co Mesy říkal.
Jako ve snu jsem se nechal stáhnout z postele na zem a na roztřesených nohách došel ke komodě, o kterou jsem se podle pokynů opřel a na Mesyho vystrčil zadek.
Ostře jsem se nadechl, když na komodu Mesy položil bičík a vzápětí vyjekl, když mi zavázal oči.
S tímhle jsem jaksi vůbec nepočítal a mé zvukové projevy se už ani nedaly identifikovat.
Ten pocit, kdy jsem nevěděl, co Mesy udělá dál, spolu s kroužkem na penisu a bradavkami ve skřipci byl neuvěřitelný.
Kdybych mohl, nejspíš se udělám už z tohoto. Ale bylo to i tím, že to byl právě Mesy, kdo mě má ve své moci. Mimoděk mi proletělo hlavou, kdo z nás dvou si vlastně co žehlí, ale vzápětí jsem měl myšlenky zase někde jinde, když jsem cítil to otření, slyšel Mesyho slova, a pak pocítil první ránu.
S každou další, kdy jsem nevěděl, kdy vlastně přijde, se mi víc a víc třásly nohy a já se tam musel rozkročit, jak mi to kalhoty dovolily, a pak se hrudí částečně opřel o komodu.
Vykřikl jsem nejen tím, jak se mé bradavky ocitly v ještě větším sevření, ale i tím jsem víc na Mesyho vystrčil zadeček a ten to vzal jako pobídku k pokračování.
Nestíhal jsem s dechem, srdce hrozilo, že mi rozmlátí žebra a penis se snad ještě víc napnul.
Moje dírka se sevřela při každé ráně a ve světlé chvilce si pomyslel, co bude dál, když jsem byl hotový jen z těch tří věcí, co jsem si vybral.
A to ještě další dvě zbývaly.
„Mesy…" podařilo se mi zachrčet jeho jméno a snažil se proti němu víc vystrčit zadek ve snaze se o něj aspoň otřít.
Když se mi to nepovedlo, pootočil jsem hlavu a olízl si provokativně rty.
Netuším, jestli to Mesy viděl, a tak jsem své ruce přesunul na své půlky a pořádně je od sebe roztáhl, abych Mesymu ukázal svou dírku.
„Ještě…" zasténal jsem, jak smyslů zbavený.
Mason
Začínal jsem si to užívat čím dál víc. A hlavně když jsem viděl Luciho reakce. Byl opravdu neskutečný. Já na jeho místě bych se nejspíš udělal i přes ten erekční kroužek.
Jeho zadeček byl už pěkně červený, i když jsem ho občas mezi jednotlivými údery pohladil.
Ale pořád jsme neskončili.
Odložil jsem bičík na komodu, jakmile jsem uslyšel jeho: „Ještě…“
„Říkal jsem, že se máš opírat rukama o komodu,“ zavrčel jsem na něho a dlaní pořádně proplesknul jeho půlky.
„Hezky tu počkej,“ chytl jsem mu ruce a přemístil je zpátky na komodu.
Znovu jsem došel k posteli, vzal anální korále a gel a vrátil se k Lucimu. Klekl jsem si za něho, oběma rukama promnul zadeček, políbil každou červenou půlku a pak jazykem krátce podráždil jeho vstup.
„Ani se nehni,“ nageloval jsem anální kuličky, a pak mu je postupně a trýznivě pomalu začal zavádět do análku.
A znovu jsem si užíval toho, jak sexy přitom Luci vypadá, a to jsem ho jen slyšel a viděl holý jen jeho zadeček…
„Postav se a svlékni si kalhoty. Můžeš se jednou rukou přidržet komody,“ vstal jsem, když jsem do něj zasunul poslední kuličku. Zvedl jsem se a odstoupil o krok, aby měl prostor.
Lucian
Už jsem se ani nedivil, když mé tělo zareagovalo jen na Mesyho zavrčení.
Ta jeho dominance, ta nadřazenost...
Nikdy bych si nemyslel, že mě to bude až tak vzrušovat. I když před mým odchodem jsme už něco zkusili, tohle předčilo i veškerá má očekávání, a i nestoudné sny.
Jen jsem zaskučel, když Mesy řekl, ať počkám a pevně sevřel v prstech hranu komody.
Všechno bylo o to víc vzrušivější, že jsem pořád neviděl a ani netušil, co Mesy udělá dál.
Slyšel jsem jen nějaký šramot, pak sebou cuknul, když mě Mesy políbil na půlky a vzápětí hlasitě vykřikl a málem se složil na zem, když jsem ucítil jeho jazyk na své dírce.
Vydal jsem ze sebe nějaký podivný zvuk a znovu čekal, co Mesy udělá.
Myslím, že zítra si jednak nesednu, a taky vůbec nepromluvím.
Nevím, čím to bylo, ale každou další kuličku jsem cítil víc a víc, stahoval zadeček a snažil se je vtáhnout dovnitř.
„Mesy…" zafňukal jsem, když řekl, že se mám postavit a svléknout si kalhoty.
A jak to mám asi udělat?
Sotva jsem stíhal s dechem a nebýt té komody, tak se teď válím po zemi.
Se skučením jsem se přesto narovnal, ale vzápětí znovu vykřikl a svalil se na komodu, když jsem tak v sobě víc ucítil anální kuličky.
Několikrát jsem se zhluboka nadechl a zkusil to znovu. Tentokrát už to šlo trochu líp, ale přesto jsem měl nohy jak z gumy a hrozilo, že sebou plesknu o zem, když jsem se snažil ze sebe servat kalhoty i spodky.
Myslím, že jsem podle zvuku i něco roztrhl, ale bylo mi to jedno.
Mesy mi to taky moc neulehčoval, když znovu začal trápit mé bradavky.
Nakonec jsem to nevydržel chytnul jednu jeho ruku a nacpal si do pusy rovnou tři jeho prsty.
Začal jsem je cucat a sát, trochu kousat, než se Mesy zase odtáhl a já mohl konečně ze sebe sundat aspoň ty dva kusy oblečení.
Se zasténáním jsem se zhroutil znovu na komodu a tentokrát pořádně roztáhl nohy a zavrtěl zadečkem.
„Víc…" zachraptěl jsem a pootočil hlavu.
Mason
Pozoroval jsem Luciho celou dobu a na chvíli zapřemýšlel, jestli ho raději nevzít na postel.
Ale potom, co mi začal olizovat a okusovat prsty jak hladový pes, jsem to v duchu hned i zamítl.
„Jsi nějaký nedočkavý, Luciane Coltene,“ plesknul jsem ho znovu po zadečku a s uspokojením se díval, jak se jeho dírka stáhla.
„Nejspíš je pravda to, co jsi říkal,“ chytl jsem konec análních kuliček, a pomalu je začal tahat ven.
„A to, že Zduhači jsou nenasytní…“ nacpal jsem kuličky zpátky.
Já sám jsem už byl na hraně. Všechno, co jsem Lucimu dělal, i to, jak se dokázal odvázat, jak byl vzrušený a prožíval to, mě naplňovalo čím dál větším chtíčem po jeho těle.
Chtěl jsem ho, a dokonce jsem se přistihl, že jsem i já párkrát slabě zasténal současně s Lucim, a ruce, vlastně nejen ruce, ale celé tělo, se mi mírně třásly.
Dech jsem měl zkrácený, srdce mi bilo jak bláznivé a krev mi proudila tělem takovou rychlostí, až hrozilo, že mi rozerve všechny žíly.
Popadl jsem gel a pořádně si navlhčil svůj penis. Chytl jsem Luciho, narovnal ho a otočil ho čelem k sobě. Podebral jsem ho pod zadečkem a poručil mu, ať se mě chytne kolem krku.
Když to udělal, vysadil jsem ho na komodu, posunul si ho až na kraj, aby se mi hezky vystavil a já měl k němu dobrý přístup.
„Opři se se pořádně,“ sundal jsem mu ruce a opřel je o komodu.
Nečekal jsem, chytl jeho nohy za kotníky a zapřel mu je o hranu komody.
„Musíš se držet, abys nesklouznul, jinak… jinak nebudeme pokračovat…“ poručil jsem mu, a ve stejnou chvíli, kdy jsem začal pomalinku vytahovat kuličky z jeho zadečku, svým penisem jsem si tam razil cestu, abych si ho konečně mohl vzít úplně.
Lucian
Napadlo mě, že jestli bude takhle Mesy pokračovat, kroužek ne-kroužek, udělám se i tak.
No, víc než pro Mesyho, to byl spíš trest pro mě, ale už teď jsem věděl, že si to budu chtít zopakovat.
Doufal jsem jen, že i Mesymu se to líbí, ale protože jsem neměl možnost ho vidět, nedokázal jsem to určit přesně.
I když to, jak se vyžíval v mém mučení, mluvilo nejspíš za vše.
Nedokázal jsem Mesymu ani odpovědět, místo toho jsem opět jen zasténal a zakřičel, když si začal pohrávat s análními kuličkami a já už snad viděl i všechny Svaté, jak jsem byl mimo.
Jen díky tomu, že si mě Mesy otočil k sobě, a pak zvedl do náruče jsem byl schopný ho aspoň nějak vnímat, i když jsem málem šel do mdlob z toho, jak se můj penis otřel o jeho pevné břicho a moje citlivé bradavky stále uvězněné pod trikem a ve skřipci, o jeho hruď.
Jen silou vůle jsem se chytil komody, jak mi Mesy poručil a vzápětí zabořil paty do Mesyho zad, když mě začal nabírat a zároveň vytahoval anální kuličky.
Byl jsem úplně v háji. Jediné, co jsem dokázal, bylo, třást se po celém těle, svírat Mesyho, držet se komody a vydávat podivné zvuky.
„Mesy… prosím… pro-"
Místo dalších proseb jsem jen zavzdychal Mesymu do úst, když mě začal líbat a zároveň plenil můj zadeček tak, že jsem i přes ty své zvuky slyšel, jak komoda skřípe.
Snažil jsem se mu polibek opětovat, jak nejvíce to šlo, a pak jednu ruku položil na jeho hlavu a mírně potlačil dolů.
S výkřikem jsem se vzepjal proti Mesymu, když mi začal zase okusovat uvězněné bradavky a zazmítal s sebou.
„Mesy… prosím… pro-sím…" zafňukal jsem znovu a víc se pokoušel na Mesyho narazit.
A Mesy mou prosbu konečně vyslyšel.
Popravdě… Nevím, co se dělo potom. Myslím, že ve chvíli, kdy Mesy sundal kroužek z mého penisu, jsem na chvíli odpadl. Všechno to dohromady, včetně Mesyho přirážení, jeho hlasu, jeho doteků, jeho vůně, mě prostě na moment úplně odrovnalo.
Netuším, jak dlouho to trvalo, když jsem pak přišel k sobě, tiskl jsem se na Mesyho, fňukal a sténal, škrábal ho po pažích a na břiše se mi rozlévalo mé uspokojení.
Mason
Jako atlet, běžec, mám silné nohy. Ale tentokrát jsem i já měl co dělat, abych to ustál. Zapřel jsem se víc o podlahu, když to všechno vrcholilo a já tak, tak udržel Luciho na komodě.
Víc a víc jsem tomu propadal. Přirážel jsem a chvílemi zvyšoval či snižoval tempo. Chvíli pronikal zcela do hloubky, na doraz, chvílemi ho protahoval jen krátkými přírazy, za to však rychlými, které mě rozpalovaly ještě víc.
Když Luci skoro zafňukal, jak to bylo u něj už na hraně, slitoval jsem se a stáhl mu kroužek z penisu.
A o tom, co potom předvedl, se mi nikdy nezdálo ani v těch nejdivočejších snech.
Jeho vlhko se mi roztíralo po břiše, celý se třásl, a nejspíš byl i na chvíli mimo, když mi na moment ztěžkl v rukách a já měl co dělat, abych ho udržel.
Ale v momentě, kdy se vzpamatoval, zapřel jsem ho víc o stěnu a pak už netrvalo dlouho, abych si to s divokými nájezdy a steny, které utlumoval polibek, užil na plno…
Moje sperma plnilo jeho zadeček, a já, jak sotva stíhal s dechem, ho musel přestat i líbat.
Zapřel jsem čelo o jeho hruď, prudce jsem oddechoval, až triko vlhlo, a snažil se to na nohách ustát až do samého konce. Bylo mi jedno, že budu mít na sobě plno škrábanců, a fleků od jeho prstů. Bylo mi naprosto skvěle a já věděl, že si to budeme muset brzy zopakovat. Nikdo není jako Luci. Nikdo…
„Jsi… neuvěřitelný…“ zachraptěl jsem do jeho hrudi, a pak k němu s úsměvem zvedl pohled.
Jenže měl stále zavázané oči, a mě došlo, že jsem se ochudil o pohled do jeho očí zastřených touhou.
No, prostě mě to pohltilo tak moc, že jsem na tohle úplně zapomněl.
Přesunul jsem jeho ruce na můj krk, aby se mě chytil a stáhnul mu ručník z očí.
„Máš ten nejkrásnější pohled, jaký jsem kdy viděl,“ usmál jsem se na něho a tentokrát už s pohledem do jeho očí jsem mu věnoval procítěný polibek.
Chytl jsem ho pod zadečkem a za neustálého líbání jsem nás přesunul do postele. Opatrně jsem Luciho položil, nalehl na něj a znovu se do něj nasunul, aby si ještě užil, a já také to jeho teplo a občasné svírání jeho zadečku.
„Chceš ještě pokračovat? Nebo tohle necháme na příště?“ natáhl jsem se pro pouta a vibrátor a ukázal mu je.
Nevím, jestli bude schopen pokračovat. Já klidně ano, i když bych ráno nejspíš v práci vypadal jako mrtvola. Ale Luci…
Musel jsem se usmát, když jsem viděl, jak je úplně vyždímaný. Nejspíš se mytí bude konat až zítra ráno.
Lucian
Měl jsem dojem, že to snad neskončí. Takhle dobře mi snad ještě nikdy nebylo.
Teda, jako s Mesym mi bylo pořád skvěle, ale tohle předčilo úplně všechno.
Opětoval jsem mu polibky, svíral ho v sobě, aby si to co nejvíce užil a sténal, i když už jsem měl to své za sebou.
Ani jsem si neuvědomil, že mám na očích pořád ručník, dokud mi ho Mesy nestáhl.
Výraz v jeho tváři a pohled do očí tuhle naši jízdu zakončil tím nejlepším možným způsobem.
Spokojeně jsem zabručel, když se do mě Mesy na posteli znovu nasunul, a ještě víc ho na sebe natiskl, abych cítil tlukot jeho srdce a mírné chvění těla.
Až po chvilce mi došlo, že mám na sobě ještě triko i se skřipci, které se už svezly z bradavek, takže jsem na moment Mesyho pustil, abych si triko přetáhl přes hlavu.
„Ty máš krásný pohled," zachrčel jsem konečně po chvilce, kdy jsem Mesyho zrovna nelíbal.
Několik polibků jsem věnoval i jeho krku, kde jsem nakonec zanechal výraznou značku a neustále ho hladil nebo jemně škrábal nehty.
„Myslím… Myslím, že pokračování zvládnu… Za chvilku," vydolovali jsem ze sebe a mírně se zavrtěl.
Jenže to bylo asi tak všechno, co jsem dokázal.
Ani nevím jak a kdy, ale nejspíš jsem musel usnout, protože když jsem otevřel oči, byla v ložnici tma, Mesy spal a budík ukazoval asi čtyři ráno.
Chvilku jsem si Mesyho v tom šeru prohlížel, tiskl se na něj a neustále si dokola opakoval, jak můžu mít takové štěstí, že jsem sbalil tak úžasného chlapa.
Pak mi došlo, že večer trestal spíš on mě, než aby to bylo obráceně, a tak jsem se sesunul dolů pod peřinu a rovnou mezi Mesyho nohy.
Pár polibků jsem nasázel na jeho hruď, než jsem se začal věnovat tomu, co mě lákalo nejvíce.
Ten pocit, kdy mi tvrdnul v puse byl neuvěřitelný a donutil mě tlumeně zasténat.
Trochu jsem odhrnul peřinu a zvedl oči, abych na Mesyho viděl, až se začne probouzet.
Mason
Vypadalo to, že přeci jen budeme pokračovat, ale jakmile to Luci dořekl, téměř okamžitě usnul.
Pousmál jsem se, jak rychle odpadl, políbil ho na čelo a pak z něj opatrně vyjel a zvedl se, abych ho nezatěžoval. Zhluboka se nadechl, mírně stáhl obočí, ala pak už začal pravidelně oddechovat, a dokonce se ze spaní i usmál.
Kdyby tak tušil, jak je nádherný. Nevěří mi, i když jsem mu to už několikrát říkal.
Zašel jsem do koupelny pro ručník, namočil ho, a pak Luciho trochu otřel. Odnesl jsem ručník, uklidil bokem hračky, zhasl, a pak už spokojeně ulehl vedle Luciho do postele.
Usnul jsem prakticky okamžitě. A tvrdě. A tak chvíli trvalo, než do mého mozku došla informace, že je něco jinak. Že něco narušuje můj spánek. A to něco je moc příjemné. Trhaně jsem se nadechl, zahrábnul rukou dolů, a otevřel oči, když jsem narazil na Luciho hlavu.
Dokázal mě vzrušit, ještě, než jsem se plně vzbudil, a tak nebylo divu, že jsem sevřel jeho vlasy a donutil tlakem vzít si mě ještě hlouběji do úst.
„Děláš to moc dobře... ale... chci být v tobě," promluvil jsem ochraptělým hlasem a potáhl Luciho vlasy, aby zvedl hlavu.
„Chci na tebe vidět."
Byl jsem dost vzrušený, a věděl jsem, že to dlouho nebude trvat, ale chtěl jsem cítit Luciho teplo, dotýkat se ho, líbat se s ním, a dotknout se jeho krasavce ve chvíli, kdy to na něho přijde.
Lucian
Už jsem si myslel, že si na Mesym pochutnám, ale on se probudil a přivítal mě tím nejlepším možným způsobem.
V penise mi cuklo a tlumeně jsem zasténal, když Mesy mou hlavu potlačil víc na svůj penis.
Pohltil jsem ho, abych mu udělal co nejvíc dobře a nespouštěl z něj přitom oči. Ale Mesy měl jiné plány.
„Mesy…" zachrčel jsem, když mě potahal za vlasy.
Zvedl jsem se do kleku, odhodil peřinu a vysunul se výš. V jednu chvíli jsem se otřel svým penisem o ten Mesyho a málem mě to skosilo.
Natáhl jsem se k nočnímu stolku, rozsvítil lampičku a ze šuplíku vytáhl gel.
Možná by nebyl potřeba, ale já chtěl Mesyho ještě vydráždit.
Nalil jsem gel na jeho penis a oběma rukama ho začal roztírat po celé délce, zajížděl jsem i na jeho kuličky a jednou prstem protáhl i jeho rýhu.
Teprve pak jsem zaklekl nad něj, jednou rukou se opřel o Mesyho hruď a druhou si přidržel jeho penis.
„Chtěl bys to?" zachraptel jsem, přivřel oči, olízl si rty a žaludem se otřel o svou dírku.
Jen lehce jsem zatlačil, aby Mesy pocítil ten tlak, než jsem se zase nadzvedl a jen si špičkou jeho penisu přejel po kůžičce a varlatech.
„Chceš to?" zachraptěl jsem znovu, a znovu jen na kousíček do sebe Mesyho pustil.
Jenže tohle dráždění bylo moc i na mě a dlouho jsem to nedokázal oddalovat.
Naklonil jsem se k Mesymu, abych mu mohl věnovat polibek, mírně zatahat zuby za jeho spodní ret, a pak jsem se zase narovnal, na chvilku se jen Mesymu díval do očí, čekal na ten správný okamžik, na to napětí v těle, než jsem se na Mesyho jednoduše nabodl.
Panenky se mi málem protočily nazad, vydal jsem nějaký podivný zvuk, ale hned jsem začal hýbat boky i pánví, a vysedat, aby mi Mesy nevychladl.
Mason
Bylo to nejlepší probuzení, jaké jsem si mohl přát.
I když mě Luci dráždil, ptal se, jestli to chci, neodpověděl jsem. Nějak jsem nestíhal. Ale Luci to nakonec vzal do svých rukou. Spíš to bylo v jeho režii. Nejspíš byl stejně nadržený stejně jako já.
Když se na mě nasunul, zachrčel jsem s hlasitým nádechem a výdechem a zatnul jsem mu všech deset prstů do jeho boků.
A to nemluvím o tom, když se začal hýbat. Ty pocity, které mi to okamžitě vehnalo do celého těla by se snad ani nedaly popsat.
Takové probuzení bych si nechal líbit klidně každý den. Luci se do toho pustil s vervou sobě vlastní. Skrz prsty jsem vnímal naprosto všechno, každý pohyb, každý zachvěv jeho těla. Nechal jsem to plně na něm, protože převzít iniciativu by teď nejspíš bylo trestné.
S nastupujícím vzrušením jsem konečně pohnul rukama. Hladil jsem ho po stehnech, po břiše, přejel jsem prsty i po jeho penise, který sebou hned zacukal. Pokrčil jsem nohy a na moment jsem se zvedl do sedu, abych aspoň krátce mohl Luciho obejmout a políbit, načež jsem znovu dopadl na záda, když jsem pocítil, jak se to na mě žene.
Chytl jsem ho za boky a s hlasitými steny a vzdechy jsem už i já ho začal ze spodu nabírat a plnit jeho krásný zadeček.
Bylo to proste to nejlepší ranní cvičení, a chvilku trvalo, než sem byl schopen vnímat i mého nádherného milence, a posunout ruku na jeho penis, abych mu trochu pomohl, a skrz ni vnímal i jeho orgasmus, který vždy prožíval celým tělem.
Lucian
Mesy byl prostě dokonalý.
Nechal to všechno na mě a já se mu to snažil oplatit tím nejlepším možným způsobem. Teda, aspoň jsem v to doufal.
Celou dobu jsem ho pozoroval, občas ho poškrábal na hrudi, sténal a vnímal chvění Mesyho těla. Byl jsem z něj úplně v háji, a co teprve když na něj přišla jeho chvilka.
Měl jsem dojem, že se udělám už jen z toho pohledu a vlhka, které se dostalo ven.
Ať si Mesy říká, co chce, je prostě sexy. Sexy mužský, kus chlapa, kterého bych nevyměnil za nic na světě a je mi jedno, že tohle nejspíš o svém partnerovi říká každý druhý.
A když se takový sexy chlap začne starat o vaše tělo a z očí mu ještě kouká to vzrušení, těžko se dá odolat.
„Mesy…" zasténal jsem táhle, když i na mě se to začalo valit jako nezajištěný buldozer z kopce.
Prudce jsem na Mesyho začal nasedat ve stejném tempu v jakém mě masíroval a nedokázal ovládnout své hlasové projevy.
A pak ani své tělo.
Myslím, že jsem Mesymu znovu označkoval tělo svými škrábanci, když jsem s hlasitým vzdycháním a sténáním špinil jeho ruku a břicho svým semenem.
Ani nevím, jak dlouho to trvalo. Při takových věcech prostě ztratíte pojem o čase. Ne, že by mi to nějak vadilo.
Nakonec jsem se zhroutil na Mesyho, a ještě s občasným zachvěním těla mu věnoval hluboký polibek.
„Dobré ráno," zachraptěl jsem a usmál se na něj.
Mason
Když Luci na mě dopadl, vytáhl jsem ruku, kterou jsem stále svíral jeho penis.
Podíval jsem se na ni a prostě jsem neodolal. Olízl jsem si prsty a pak jsem spokojeně mlasknul.
„Dobré ráno,“ odpověděl jsem mu s úsměvem na jeho pozdrav.
„Opravdu je dobré a chutné,“ znovu jsem si olíznul prsty.
Pootočil jsem hlavu ke stolku, kde na nás zeleně blikaly číslice budíku. Bylo něco málo po půl páté.
Věděl jsem, že budu muset za chvíli vstávat do práce, ale nechtělo se mi z postele.
Tak jsem se natáhl pro peřinu, přikryl nás a znovu jsem Luciho objal.
Trvalo skoro do pěti, než jsem se s ním do sytosti pomazlil, a nabral polibky do zásoby, abych vydržel celý den v práci. Stejně mi to budou připomínat jeho škrábance, které jsem měl z večera na pažích a teď i na hrudi. Trošku to štípalo, ale nevadilo mi to. Byla to připomínka toho, jak jsme si skvěle užili noc i ráno…
„Musím vstávat,“ máchnul jsem rukou po budíku, když začal zvonit.
Ještě jednou jsem Luciho políbil, a pak už jsem ho popostrčil, abych mohl jít do koupelny, osprchovat se a připravit se do práce. Kdybych věděl, že mě takhle vzbudí, že bude vzhůru se mnou, tak bych si ty věci ani večer nechystal.
„Uvaříš mi prosím tě kávu do termosky? Dneska ji nejspíš budu potřebovat,“ zasmál jsem se, když jsem si mohutně zívnul.
Oblíkal jsem si pracovní věci, a musel jsem si sednout, když jsem si natahoval ponožky. Bylo to jako kdysi. Vrátilo mi to vzpomínky na dobu, než Luci odsud odešel, a my spolu žili spokojeně, a já byl šťastný, že mám takového muže. Tenkrát jsem si nepřipouštěl, že by se mohlo stát něco, co by naše štěstí takhle narušilo.
A ono se stalo…
„Budeš tady, až se vrátím, že jo?“ zeptal jsem se ho s mírnou obavou, že by se mohlo stát to, co před deseti lety.
Že se vrátím a on tu nebude.
Tentokrát bych to už nejspíš nedal.
Lucian
Vůbec se mu nechtělo Mesyho pouštět.
Bylo mi s ním tak dobře.
Ale nakonec jsem se s povzdechem odkulil a když Mesy odešel do koupelny, vstal jsem taky, abych na sebe natáhl aspoň triko a neprobíhal tu úplně nahatý.
Zarazil jsem se s hrnkem na půl cesty, abych si taky nalil kávu, když Mesy vyslovil svou otázku.
Chvilku jsem se na něj jen díval, než jsem si povzdechl, hrnek postavil na stůl a přešel k němu.
Vecpal jsem se mezi jeho nohy, prsty prohrábl to jeho hnízdo na hlavě a pohladil ho po tváři.
„Lhal bych, kdybych řekl, že mě to několikrát nenapadlo. Že jsem v pohodě s všechno bude zase fajn. Bojím se, Mesy. O tebe, tvé rodiče, své rodiče. Bojím se a pořád si říkám, jestli to byl dobrý nápad. Jestli jsem neměl raději poslechnout Korana. Tohle všechno mi říká můj rozum, ale…" chytil jsem Mesyho ruku a dlaň si položil na místo, kde mi bušilo srdce.
Sklonil jsem se a svým čelem se opřel o to jeho.
„Mé srdce… to mi říká něco jiného," zašeptal jsem. „Nepřežil bych bez tebe už ani den. Ani nevím, jak jsem to dokázal vydržet deset let. Nechci od tebe odejít, pokud mě ty sám nevyhodíš. Prostě tě moc miluju, a i když mám strach, pořád doufám, že to nějak zvládnu."
Políbil jsem ho, a pak od něj odstoupil.
Dovařil jsem kávu, zabalil mu svačinu, a pak už ho plácnutím po zadku popohnal, aby nepřišel pozdě.
Přesto jsme se ještě na chodbě líbali, a dokonce jsem skončil v Mesyho klíně opřený zády o zeď.
„Běž už!" zasmál jsem se ochraptěle, protože hrozilo, že po dalším polibku ho nikam nepustím, a plácl ho přes zadek znovu.
Díval jsem se, jak odjíždí, a ještě mu zamával, dokud mi nezmizel za rohem.
Když jsem se pak vrátil do kuchyně, plácl jsem se do čela a zaklel. Úplně jsem zapomněl Mesymu říct, že na něj počkám a odpoledne zajedeme nakoupit.
Zaběhl jsem proto rychle do ložnice, abych mu napsal zprávu, do které jsem nezapomněl připsat, jak moc ho miluju, a těším se na něj. A že má být na sebe opatrný a kdyby něco, ať mi dá okamžitě vědět.
Hned na to, jsem sebou plácnul znovu do postele, a i když jsem to neplánoval, vytuhnul jsem jako špalek.
Mason
Vůbec se mi od Luciho nechtělo odcházet. Bylo mi takhle s ním u nás doma moc dobře. A já si tyhle chvíle chtěl užít co nejvíc. Jako bych měl opravdu strach, že se něco pokazí a on znovu odejde.
Ale já ten strach mám pořád. Pořád mi tlačí na žaludek, až se občas musím zastavit a zhluboka se několikrát nadechnout, abych ten špatný pocit zahnal. Ne… Musím mu věřit, i když on sám vyslovil obavy. A i když mi neodpověděl na mou otázku, jestli zůstane, přesto jsem v hloubi duše doufal, že to tak bude.
Ale teď se musím už soustředit na práci, i když vím, že mi ten čas bez něho bude utíkat strašně pomalu.
Když jsem dojel k hospicu, svléknul jsem si mikinu, protože už začínalo být teplo, vytáhl jsem si z auta věci, které jsem potřeboval a zamířil rovnou do naší provizorní kanceláře, kde na mě už čekal šéf.
Už chtěl vstát, aby dal vařit vodu na kávu, ale já ho zastavil a vytáhl si termosku.
„Ty sis uvařil kafe?“ povytáhl obočí. „Nebo ti ho uvařil… někdo?“
Jen jsem se usadil, a na další otázky od něj a od dalších dvou předáků jsem se jen pousmál, pokrčil rameny a neřekl nic. Ani na to, že dneska vypadám až moc spokojeně, což se už hodně dlouho nestalo, a se smíchem jsem odstrčil druhého předáka, který se ke mně naklonil a potáhl mi triko, až se ukázaly škrábance, kterými mě počastoval Luci.
„Kdo to je? No? Tak řekni? S kým jsi byl? Vrátil se ten tvůj zajíček?“ zeptal se šéf, když to viděl.
„Nebuďte moc zvědaví,“ zavrtěl jsem hlavou. „Neřeknu vám to, i kdybyste mě ožrali. Ještě ne. Uvidím časem.“
Ještě chvíli doráželi, ale když přes okno viděli, že se sjíždí chlapi, aby začali pracovat, pustili jsme se do práce i my.
Postupně si zapsali příchod, a rozcházeli se po hospicu po své práci. Zadívali jsme se do rozpisu, a jen jsem nespokojeně mlasknul.
„Nejspíš si budeš muset vyzkoušet i tu horší stránku, co to znamená být předákem. Nepřišel ti Roger. Už dostal varování, aby chodil včas. Několikrát. Ale zřejmě to nebere moc vážně. Tak se rozhodni, jestli mu dáš ještě šanci, nebo mu řekneš, že tady končí,“ zamračil se šéf, když se přese mne nahnul a taky se zadíval do sešitu se směnami.
„Počkám ještě chvíli, a když tak za ním zajedu,“ zamračil jsem se i já. „Mohlo se stát cokoliv, tak, než to s ním budu řešit, chci vědět, proč nepřišel do práce včas. Dám mu ještě hodinu.“
Šéf spokojeně přikývl, a pak jsme už i my šli na stavbu, abychom taky udělali svou práci.
Po cestě jsem vytáhl telefon, s úsměvem si přečetl Luciho zprávu a dvakrát jsem zkoušel Rogerovi zavolat. Ale telefon měl nedostupný…
Počkám do desíti, a pak se uvidí…
Lucian
Podruhé jsem se probudil něco málo po osmé hodině.
A na to, že jsem spal jen tři hodiny, po Mesyho odchodu, jsem se cítil mnohem lépe.
Přesto, když jsem se osprchoval, uklidil koupelnu i ložnici, nachystal si snídani a vypil kafe, když jsem tak seděl v prázdné kuchyni, znovu to na mě dolehlo a já si říkal, jestli jsem udělal dobře.
Jenže…
Život bez Mesyho bych si opravdu už nedovedl představit.
Zvláště teď, když mě přijal takového, jaký jsem.
Přemýšlel jsem, co dál. Napadlo mě zavolat Koranovi, prostě mu to vysvětlit a požádat ho o pomoc.
Vždyť i jiní Zduhači museli prožívat lásku. Jak jinak by se pokračovalo v linii sedmý syn sedmého syna?
Asi těžko by to šlo jen udělat pohledem. Chápal jsem, že Koran si nejspíš prožil své a pořád je tu to riziko, že ne všem Zduhačům se podařilo oba životy skloubit dohromady, a i proto nás bylo tolik málo, ale malinká naděje tu byla. Nechtěl jsem, aby Koran zahodil hned svou pomstu, ale aby měl i trochu pochopení.
Nakonec jsem si povzdechl a zakroutil hlavou. Telefon by nejspíš nic nevyřešil. Možná spíš naopak. A to poslední, kromě Stínu, co jsem tu chtěl, byl zaslepený Koran. Měl jsem ho rád, jistěže. Pomohl mi a ne, málo, ale občas by mohl ubrat.
Možná i proto jsem tak nějak podvědomě dobrovolně odešel sem.
Nakonec mě z toho přemýšlení, kdy jsem stejně nic nevymyslel, rozbolela hlava, tak jsem to vzdal a vstal.
Rozhodl jsem se, že se aspoň projdu trochu po okolí, a pak možná zkusím něco namalovat. Od odchodu jsem nedržel štětec v ruce. Nechtěl jsem. Až moc mi to připomínalo Mesyho a můj odchod.
Ale teď…
Oblékl jsem si lehkou mikinu s kapucí, nasadil kšiltovku, abych zakryl vlasy a nebyl tak nápadný, na oči dál sluneční brýle, a za chvilku už jsem vycházel z domu.