Joshua
Poslouchal jsem Thomase, jak si nebere servítky, ale u něj jsem to bral. Možná tohle mě na něm tak zaujalo.
Párkrát jsem ještě popotáhl, vysmrkal se, a pak už se pustil do jídla.
Bylo to vážně dobré. Vychutnával jsem si každé sousto, tu pohodu a klid a málem se zase rozbulel. Statečně jsem odolal a ustál to.
„Bylo to vážně výborné. Nikdy bych si nepomyslel, že mi obyčejná grilovaná ryba bude takhle chutnat," řekl jsem, když jsem zhltl poslední sousto, pohodlně se opřel na židli a krátce se zasmál.
Chvilku jsem mlčky seděl a oba pozoroval.
„Myslím, že kdybych se k jednomu z vás nastěhoval, brzo byste toho litovali. Anebo bych vás za chvilku umordoval," mrkl jsem na ně rozverně.
Pak jsem dlouze vydechl, protáhl se a prsty obou ruk propletl na temeni hlavy.
„Páni, nikdy bych si nepomyslel, že vypovídat se někomu takhle pomůže. A to jsem studoval psychologii. Je to… Je to, jako by ze mě spadl obrovský balvan. Připadám si, že bych teď snad mohl i létat. Máte pravdu. Asi je načase začít něco dělat a posunout se dopředu. Možná to nepůjde rychle a budu muset překonat spoustu překážek, ale když budu mít depku, vzpomenu si na tebe Thomasi, a myslím, že mě to rázem přejde," zasmál jsem se a mimoděk se dotkl brady.
„Mimochodem, na tom letišti jsem tě chtěl i já přizabít. Vlastně ještě i několikrát potom. Ale moc se mi líbí tvoje přímočarost a svéráznost. To je asi to, co mě na tobě tak přitahuje. Stejně jako u Marka jeho cit a jemnost. Pro mě jste jako jeden rozdělený do dvou," při té představě jsem se uchechtl a trochu se začervenal při myšlence, která mě najednou napadla.
Mark
To napětí, které tu vládlo, když Josh mluvil, konečně povolilo. Přísahal bych, že jsme si oddechli všichni tři, ale nejvíc asi Joshua. Znovu se ukázalo, že v tom, co si o něm myslím, jsem se nemýlil.
Není to kluk, který by byl rozmazlený a sesypal se po první nadávce, kterou by ho Thomas počastoval. Přemýšlel, uvažoval nad tím, jako rozumný člověk, i když nebyl zrovna v nejlepší pohodě.
Ale když jsem viděl, že se konečně zasmál, věděl jsem, že byť ne úplně, ale to nejhorší je za ním. Ještě bude mít chvíle, kdy bude pochybovat, kdy bude mít pocit, že se mu hroutí svět. Ale pokud půjde za tím, co řekl, je na dobré cestě se z toho vyhrabat vlastními silami a naší malou podporou.
„Až budeš v Anglii a budeš mít pocit, že tě všichni štvou, tak zavolej Thomasovi. Je schopný tě zmlátit i přes telefon. A pak zavolej mi a já ti pofoukám naraženou čelist,“ pousmál jsem se a odsunul jsem prázdný talíř.
Otevřel jsem si další plechovku piva. Bylo to snad čtvrté pivo? Ale nějak jsem to nepocítil. Nebyl jsem z těch, co se po první plechovce sesunou pod stůl. Ale když jsem se pozorněji zadíval na Thomase...
No, myslím, že se nějak snažit ani nemusím.
Viděl jsem, jak mu tváře mírně zčervenaly a oči měly ten zvláštní lesk, když má upito. Sem tam se mu zamotal jazyk, ale zatím se držel.
Začali jsme se bavit o všem možném, abych odvedl řeč už někam jinam. Josh se vypovídal, vybrečel, a teď byl čas, užít si zbytek volna. Nenápadně jsem táhl téma jinam, než k práci nebo vaření, o kterém se Thomas nějak moc rozmluvil, jako by chtěl zamaskovat svou mírnou opilost... A myslím, že to začínalo padat na úrodnou půdu.
Thomas
Přestal jsem pít pivo, když Josh mluvil o svých problémech. Vyměnil jsem ho za brandy a flašku si držel u sebe, jako bych měl strach, že mi ji někdo vypije.
Začínal jsem pociťovat horko, občas se mi zamotal jazyk. Asi byl čas to odpískat...
A hlavně, když se řeč převedla tam, kde jsem nechtěl.
Podíval jsem se dolů mezi nohy. Nějak jsem při těch řečech začínal mít chuť. Teda ten malej začínal mít chuť. Já ne. Já se tu snažil bavit jen o blbostech. Měl bych si s ním promluvit. No... Asi jo.
„Jdu se sprchnout, smrdím jak leklá ryba,“ přičichl jsem si k sobě, ale druhou rukou jsem si nenápadně srovnal nádobíčko v kalhotách.
Opatrně jsem se postavil a mírně nejistým krokem se vydal do srubu. Cítil jsem, jak mi alkohol koluje v žilách a měl jsem s tím docela problém.
Moc nepiju, protože ani v takové chvíli nechci nad sebou ztratit kontrolu.
Ale tentokrát jsem to neodhadl...
„Půjdu si lehnout, jsem odrovnaný,“ zamručel jsem ještě, když jsem za sebou zavíral dveře.
Hned v předsíni jsem ze sebe shodil boty a vestu, ve které jsem byl po celou dobu. Zapadl jsem do koupelny a pustil na sebe vodu.
Byla vlažná, ale nevadilo mi to. Stačilo mi, jak byla vyhřátá z nádrže, kterou měl Mark venku za srubem. A myslel jsem si, že mě to probere.
Ale špatný odhad. Ten malý hajzlík si prostě nedal říct. Pořádně jsem se umyl, a pak jsem nasupeně vyšel z koupelny, s ručníkem kolem pasu.
Možná bych mohl...
Zadíval jsem se na hlavní dveře, přes které šly Joshovy a Markovy hlasy. Chvíli jsem se na ně díval.
Kurva... Já bych tak píchal...
Ne! Zvládnu to sám...
Ale, když ono... Není na škodu se někdy nechat ojet, co?
Drž hubu!
Víš, jak je to fajn, když se o tebe někdo postará? Nemusíš všechno oddřít sám...
Nic nebude!
V duchu jsem se hádal s tím malým zmetkem mezi nohama. Ale byl jsem statečný. Prozatím jsem vyhrával. Pomalým krokem jsem zalezl do pokoje. Padnul jsem do postele, a ani jsem pořádně nestihl zavřít dveře. Ale ve chvíli, kdy jsem se otřel svým tělem o to chladné prostěradlo, jsem byl v prdeli.
Postavil se mi jako na povel. Jo, vyhrál... Chci to... Chci, aby mě někdo ojel, do hajzlu...
Zasunul jsem ruku pod sebe, pod ručník, a sevřel ho v ruce. Ale moje únava mě přemohla. Jen dva tahy v tom těsném prostoru mezi mým tělem a matrací jsem zvládl a v té chvíli jsem odpadl s neukojitelnou touhou a vystrčeným zadkem do prostoru.
Joshua
Bylo mi hrozně fajn. Věděl jsem, že jen tohle stačit nebude, aby se najednou všechno změnilo, ale byl jsem na dobré cestě dát se konečně do pořádku, protože teď už jsem neměl jen jeden důvod, ale hned tři. A za ty dva živoucí důvody to stálo.
„Je docela roztomilý, když si vypije," uchechtl jsem se a mrkl na Marka.
Já sám jsem cítil, že mi už začíná být nějaké horko, a to jsem měl v sobě jen čtyři a půl piva. Ale nejsem zvyklý moc pít, takže mě dokázalo dostat do nálady i tohle.
Věděl jsem, že je Thomas hodně unavený, protože na rozdíl od Marka a mě se vůbec nevyspal, proto jsem se rozhodl, že ještě nějakou tu hoďku strávím s Markem venku, abych ho nechal prospat. Byl jsem totiž už pevně rozhodnutý, že ho později poctím svou návštěvou. A když už nic jiného, tak aspoň se s ním budu mačkat v jedné posteli.
Stále jsem totiž rezolutně zamítal možnost spát sám.
„Myslím, že jsem taky krapet přebral. Nejsem zvyklý pít, takže nejspíš dopiju tohle poslední a dalšího se už nedotknu," usmál jsem se na Marka, a pak vstal, abych se pořádně protáhl.
„Víš, ne že bych chtěl nějak vyzvídat, pokud nebudeš chtít, tak nemusíš, ale rád bych se dozvěděl víc o tobě a Thomasovi. Je mi jasné, že když půjdu za ním, něco zabrble a zavede řeč jinam, ale docela by mě zajímalo, čím si prošel, a jak jsi to ty všechno zvládl, když se mu to stalo," promluvil jsem po chvilce a poklepal si na břicho, kde měl Thomas jizvu od kulky.
„Ale ještě před tím, menší odměna…“ mrkl jsem na něj, přešel až k němu, naklonil se nad něj, a prsty ho začal vískat ve vlasech. Tak nějak jsem to už považoval za normální, myslet na oba zároveň, či škádlit jednoho a myslet na druhého.
„Ber, je to tvoje," zašeptal jsem a nabídl mu své rty.
Mark
Musel jsem se usmát, když jsem viděl, jak Thomas nejistým krokem míří do srubu a nenápadně si srovnává penis v kalhotách.
„To jo, roztomilý je,“ přikývl jsem.
Ale na to jsem přivřel oči, když mi Josh vjel do vlasů.
Jo, za tohle bych mu slíbil i nemožné.
Chvíli jsem si užíval to výskání ve vlasech, ale pak jsem chytl Joshe kolem pasu a přitáhl si ho mezi své nohy.
„Tohle by sis měl schovat pro Thomase. Teď je ta nejlepší doba se mu dostat do kalhot. Teda pokud nějaké má,“ zasmál jsem se.
Přesto jsem však jeho nabídku neodmítl. I já měl trochu upito, a tohle bylo rozhodně příjemné.
„Jestli chceš něco slyšet, měl bys odstoupit,“ přestal jsem ho po chvíli líbat a čekal, jak zareaguje.
No, neměl jsem problém mu teď něco povykládat. Hlavně proto, že si to zasloužil vědět, když už jsme se dostali tak daleko, a on sám našel tu odvahu o sobě promluvit.
Joshua
Vzdechl jsem, když Mark mou nabídku přijal a spojil mé rty s těmi svými.
„Neboj, pro Thomase si taky něco nechám, ale i ty si zasloužíš odměnu," mrkl jsem na něj, když jsme se odtrhli a Mark souhlasil, že mi něco poví.
Jen prý musím odstoupit.
Uchechtl jsem se, ještě v rychlosti ho krátce políbil, pak si přitáhl stoličku, sedl si naproti němu a bosá chodidla zapřel o jeho stehna.
„Doufám, že tohle vadit nebude. Docela je mi zima na nohy, ale nechci se obouvat, když se pak zase budu vyzouvat. A tohle je příjemnější a pohodlnější než smradlavé boty," nakrčil jsem nos a prsty na noze ho pohladil po stehně.
„Povídej," vyzval jsem ho pak.
Mark
Moc se mi ho nechtělo pouštět. Spíš jsem doufal v to, že budeme pokračovat, ale i tak... Slíbil jsem mu to.
Když si položil své nohy na má stehna, i přes ty lehké kalhoty jsem ucítil, jak je má studené. Chytl jsem každou do ruky a třel mu je, aby se zahřály.
„Nevím, odkud začít,“ na moment jsem zapřemýšlel. „No, asi tak... S Thomasem jsme se poznali až když jsem nastoupil na vraždy jako zobák. Nebylo to dlouho, co jsem ukončil školu, a jako jeden z nejlepších, co se umístili v první desítce našeho ročníku, jsem dostal možnost si vybrat umístění. Moje rodina pochází nedaleko odsud a vždycky jsem chtěl pracovat ve velkém městě, tak jsem si vybral právě Sacramento. A co čert nechtěl, byl jsem přidělen k Thomasovi. První dojem?“
Na moment jsem se odmlčel a s úsměvem zavzpomínal na to, jak jsme spolu bojovali. Teda spíš já s ním...
„Měl jsem pocit, že když jsem ukončil školu s nejlepšími možnými výsledky a měl jsem i docela slušný postup a hodnost, tak, že prostě si ze mě všichni sednou na zadek. Ale Thomas mě hezky rychle vyvedl z omylu. No, musím přiznat, že jsem byl trochu namyšlený a chtěl jsem ukázat, že zvládnu všechno, Ale škola není život. Nejednou mě Thomas, a ne, jen on, srazili na kolena. Podupali moje ego, a já sice hodně nerad, ale postupně si začal přiznávat, že nejsem takový skvělý detektiv, jak jsem si myslel. Měl jsem hodně mezery a potřeboval jsem opravdu zkušenosti. A ta hlavní teprve měla přijít. Ta, která skoro jako u tebe, ukončila málem předčasně moji kariéru detektiva. A to se mi prakticky nic nestalo...“
Pustil jsem na moment Joshovy nohy a natáhl se pro pivo. Pořádně jsem se napil. Mělo chuť, jako Joshův polibek. Mírně hořké, a přesto postaví na nohy... Jedním dobrým hodem jsem umístil zmačkanou plechovku do koše.
„Podej mi další,“ ukázal jsem na plechovky, které stály vedle Joshe.
Joshua
Poslouchal jsem Markův příběh a užíval si jeho doteky, kterými mi masíroval nohy a zahříval je.
„Nějak si tě nedokážu představit jako namyšleného floutka, co se snaží hlavou prorazit zeď," zasmál jsem se při té představě a hodil Markovi pivo.
„A, jak to, tak poslouchám, řekl bych, že Thomas ovlivňuje lidi kolem sebe, aniž by si to sám uvědomoval nebo si to možná nechce přiznat. Kdybych ho na tom letišti nepotkal nevím, kde bych byl teď. Nepochybuju o tom, že i ty by si mě srovnal do latě, ale jeho přístup je trochu přímočařejší," pousmál jsem se na nad vzpomínkou z dnešního rána, kdy mi dal do zubů.
„Pokračuj," vyzval jsem ho a spokojeně vydechl, když zase začal třít mé chodidla.
Mark
Pořádně jsem si loknul, postavil plechovku na stůl a znovu chytil Joshovy nohy. Na moment jsem se zadíval ke grilu, kde sem tam ještě vyskočila jiskra a zamyslel se.
„No, byl jsem pěkný spratek,“ podíval jsem se zpátky na Joshe a zasmál se tomu. „Nějak jsme to spolu vydrželi rok. Postupně mě rovnával do příslušných mezí, a já nakonec uznal, že nejspíš budu muset víc poslouchat. Začínal jsem Thomase brát jako staršího bráchu. A on tu změnu vnímal. Dával mi víc volnosti než do té doby. Pracovali jsem spolu na hodně případech, a já měl konečně pocit, že moje práce za něco stojí, aniž bych si to musel vydupat jak rozmazlené děcko. Vlastně... My si spolu ani pěkně dlouho nic nezačali. Ani jeden jsme netušili, za kterou stranu ten druhý kope. Každý jsme si chránili své soukromí, i když jsme o sobě už věděli celkem dost věcí. Ale tohle bylo jaksi tabu. Asi po roce jsme dostali případ, na kterým jsme museli pracovat s klukama z mravnostního. Zítra je uvidíš, až přijedou, jsou fajn. Ale abych neodbočil... Měli v merku skupinu kuplířů. Obchod s bílým masem. Přistěhovalci z Mexika, kteří odchytávali naivní holky a kluky, a pak je prodávali. Prakticky jim sebrali všechno a drželi je pod zámkem na kraji Sacramenta. Dostali jsme se k tomu hlavně proto, že jedna z prostitutek byla zavražděna, a když se zjistilo, že jsem hispánec, bylo rozhodnuto. Umím skvěle španělsky, je to vlastně moje rodná řeč. Tenkrát, když jsme dostali k tomu, že ta holka byla vlastně jejich, přišlo na to, že si zahraju na klienta a zkusím vytáhnout co nejvíc informací. Všechno šlo dobře. Vybíral jsem si ale jen kluky, proč, to ti snad nemusím říkat. Tím se vlastně dostalo na povrch, že preferuji kluky... No, ale byl jsem pravidelný klient a postupně jsem si získal důvěru jednoho z prostitutů. Nikdy jsme nepřišli na to, kde je ukrývají, vždycky je vozili na smluvená místa, a když bylo po všem zase je odvezli. Ale byli tak dobří, že i sledovačce se ztratili. Jenže ne tak dobří, aby se ztratili Thomasovi. Nevím, jak to udělal, ale toho mýho kluka, co mi vozili, sledoval od chvíle, kdy odjel z hotelu. Zná Sacramento jako svý boty, a věděl, kde jsou uličky a místa, kde by se mohli ztratit. A když jsem odcházel z hotelu, už mi volal, abych zajistil posily a poslal je na určené místo.“
Tentokrát jsem to byl já, kdo se potřeboval zhluboka nadechnout. Znovu jsem si upil piva, a když jsem vzal do rukou Joshovy nohy, o něco víc jsem je stiskl.
„Šéfem mordu byla tenkrát ženská. Ne, že bych proti ženským něco měl, ale tahle byla výstavní kus pěkné mrchy, a to doslova. Mám pocit, že tenkrát i jela po Thomasovi, a mě dávala pokaždý najevo, jak jsem neschopný, že jsem ještě mladý ucho, které nic neumí. No, a když jsem se jí tenkrát hlásil, a řekl ji všechno, odmítla poslat posily. Prý se pokoušela Thomasovi dovolat, ale má vypnutý telefon. Bodejť by neměl, kurva, když šel na sledovačku. Si vem, že by mu to tam začalo zvonit!“ už jsem se neubránil sprostým nadávkám, když jsem si na tu mrchu vzpomněl,
Doteď se mi otevírá kudla v kapse, když si na ní vzpomenu.
Joshua
Poslouchal jsem Marka a doslova mu visel na rtech.
Osobně jsem neměl zkušenosti s gangy, takové případy jsem neřešil, ale z povídaček a ze spisů, do kterých jsem měl tu čest nahlédnout, když občas potřebovali s něčím pomoct jsem věděl, že jsou kolikrát horší a nebezpečnější než psychopatický vrah.
Začal jsem si uvědomovat jaké obrovské štěstí je, že Thomas žije, a že měl po svém boku někoho jako je Mark.
A po jeho posledních slovech, kdy jsem začal tušit kam směřuje jsem musel postavil plechovku piva na stůl, abych ji nepromáčknul, jak se ve mě zvedla vlna vzteku.
„Neschopní nadřízení, kteří myslí jen na sebe, jsou zhoubou všech dobrých policistů a detektivů... Zvláště takoví, kteří nejsou schopni ovládat své citové emoce vůči svým podřízeným..." zavrčel jsem a zamračil se, když jsem si vzpomněl na toho idiota, co si říkal můj šéf.
Mark
Jo, v tom má Josh pravdu. Nadřízení, kteří jdou jen po kariéře a jdou přes mrtvoly… A to doslova.
„Byl jsem u ní v kanceláři během chvilky. Myslel jsem si, že když ji to vysvětlím osobně, tak mě vyslechne. Ale tvrdě si stála na svým, a dokonce mi pohrozila suspendací. Bylo to poprvé, co jsem po ní začal řvát a prásknul jsem ji dveřmi. Utekl jsem na poslední chvíli, protože mě chtěla nechat zavřít.
I když jsem netušil do čeho jdu, zavolal jsem klukům z mravnostního, řekl jsem jim prakticky všechno, co mi řekl Thomas, i to, že šéfka odmítá poslat posily. Byl jsem už na cestě za Thomasem, když jsme se domluvili, že tam pojedou taky. Naštěstí jejich šéf měl víc rozumu. Byla to stará vila na kraji města, kde už skoro nikdo nebydlel, jen pár starých baráků a možná tak dva tři usedlíci. Byl jsem tam první. Odstavil jsem auto kus dál, aby mě neviděli, a pěšky jsem utíkal k té vile, kde měl být Thomas. Jenže v tu chvíli se zničehonic začalo střílet. Šlo to z více stran a já netušil kde je Thomas, a kde jsou ti další střelci. Musel jsem se doslova proplížit po zemi, abych nechytil kulku do hlavy. A když jsem vykouknul za roh, kde už měla být příjezdovka k té vile, uviděl jsem tam na zemi ležet dva lidi. I když bylo šero, okamžitě jsem Thomase poznal. Chtěl jsem k němu běžet, ale jen jsem vystrčil hlavu, další kulka se zaryla do stěny nade mnou. Volal jsem kluky, ať si pohnou, že se střílí. Volal jsem i té krávě, co si v kanceláři lakovala nehty. Ale jen jsem ji poslal do hajzlu s tím, že okamžitě pošle posily, a že si to pěkně odskáče, že se o to postarám. Byl jsem úplně v prdeli. Thomas se nehýbal, a já se k němu prakticky ani nemohl dostat. Pitomá ulička, jen s jednou lampou, která tak, tak svítila... Trvalo snad deset minut, než se ozvaly první houkačky. A to už jsem konečně mohl vylézt a běžet k Thomasovi, protože ta banda se okamžitě sebrala a všichni do jednoho chtěli zdrhnout. Ale z druhé strany na ně čekali. Víš, tenkrát jsem si myslel, že Thomas umřel. Ležel celý zakrvácený a skoro nedýchal. A já si myslel, prostě jsem byl přesvědčený, že to byla moje chyba. Že jsem zbytečně ztratil čas tím, jak jsem se snažil přesvědčit šéfku, a jen proto, jak jsem byl předtím pěkný spratek, tak se mnou jednala i nadále. Prostě, že mi kvůli tomu nevěřila a myslela si, že zas chci jen nějaké dobré hodnocení a ukázat, jak jsem nejlepší. To jsem si myslel... Vyčítal jsem si to pěkně dlouho. Udělal jsem chybu, že jsem nejel rovnou za Thomasem a nehlásil to přímo klukům. Měl jsem tu mrchu prostě obejít. Kdybych tam byl s ním, nemuselo se to stát... Víš, v té chvíli, kdy jsem u něho klečel a snažil se ho probrat a hystericky řval ať pošlou sanitku, jsem si teprve uvědomil, jak mi na něm záleží.“
Joshua
Markův příběh mě dojal. A víc než jen to. Vzpomněl jsem si na Franka a na to, jak bylo mě, když umíral, a já s tím nemohl nic dělat. Tenkrát jsem stejně jako Mark udělal chybu a zaplatil za to. Jenže Mark byl silnější než já, postavil se k tomu čelem a teď je tam, kde je.
V tu chvíli jsem zatoužil mít jeho kuráž, odhodlání i odvahu.
V té chvíli jsem věděl, že lepší přátele než Marka a Thomase mít nebudu.
A rozhodně jsem o ně nechtěl přijít.
Nedokázal jsem to však přejít jako oni dva. Netušil jsem, jak to Mark vezme, ale po chvilce ticha, kdy jsem se snažil srovnat s jeho příběhem, jsem vstal, přešel k němu, napasoval se mu mezi nohy, prsty jsem zanořil do jeho vlasů a čelem se opřel o jeho hlavu.
„Promiň, nedokážu to ustát tak jako vy dva. I když je to tvůj příběh, cítím to, jako bych tam byl," zašeptal jsem mu do vlasů.
„Taky vím, jak ses cítil. Ta bezmoc, když ti před očima umírá někdo, na kom ti záleží a ty s tím nemůžeš nic udělat. A navíc, když víš, že je to tvá chyba, že kdyby ses zachoval jinak, udělal něco jinak, mohl si tomu zabránit..."
Mark
Znovu jsem přivřel oči, když mi Josh prohrábnul vlasy. Nedokázal jsem ani zabránit tomu, abych ho aspoň na krátký okamžik políbil. Bylo to uklidňující, a já sám sebe i po tak dlouhé době, dokázal znejistět a znervóznit. Ale jeho doteky a slova, která říkal, mě vrátily zpátky.
„Jo, máš pravdu, proto jsem věděl, jak se cítíš a nechal Thomase, aby si k tomu řekl své,“ postrčil jsem Joshe, aby si sednul zpátky. „Thomas měl opravdu tenkrát na mále. Než byl schopen vůbec promluvit, stalo se hodně věcí. Suspendovali mě, stáhli mě z případu. Vzhledem k tomu, že jsem denně seděl u Thomasovy postele a modlil se, aby přežil, to byla poslední rána, kterou mi mohli uštědřit. Když se Thomas probral a já viděl, že je mimo nebezpečí, požádal jsem o přeložení na jiné místo. Co nejdál od toho všeho. Vzal jsem si volno a prostě jsem odjel. Utekl jsem. Tady, na tomhle místě, jsem teprve dával svůj srub dohromady. Byl jsem tu jako poustevník. S nikým jsem nemluvil, nikomu jsem nebral telefony. Jen jsem si celou dobu vyčítal, jakou jsem udělal chybu a celou dobu se tím doslova ničil.
Asi po dvou týdnech se tu zničehonic objevil Thomas. Neptal se mě na nic, jen mi sdělil, že ví o všem, a jestli prý hodlám ještě dlouho trucovat. Byl jsem šťastný, když jsem viděl, že je relativně v pořádku. Ale ve své hysterii jsem po něm vyjel. Prakticky jsem mu skočil do úsměvu a on mi to okamžitě vrátil. Prý, že se nebude se mnou párat. Nejsem rozmazlené děcko, které potřebuje lízátko. Dal mi tenkrát takovou nakládačku, že jsem tu zůstal ležet v trávě a myslel si, že asi umřu. A on se prostě sebral šel na ryby. A prý, než se vrátí, tak se mám sebrat a začít fungovat. A že mu mám udělat silný kafe, protože tři dny nespal, když mě hledal. No,“ uchechtl jsem se nahlas. „Nepřipomíná ti to něco?“
Fakt jsem se musel usmát, když jsem si uvědomil, že se historie opakuje, jen v malých obměnách. Tak nějak jsem se cítil Joshovi ještě blíž. Ano, bylo to něco, co nás prakticky ještě víc sblížilo.
„No, abych to ukončil,“ protáhl jsem se a dopil zbytek piva.
„Thomas se vrátil a já pořád ležel před srubem. Chtěl mě znovu praštit, ale já radši vstal. Už tak jsem měl málem zlomenou čelist. Zůstali jsme tu další dva dny, a vlastně to tady bylo tenkrát poprvé, kdy jsme spolu spali. Byl překvapený, jak řeším svoje stresy, ale nic nenamítal. A když jsem se vrátili, zrušil jsem žádost o přeložení, ale začal jsem pracovat na mravnostním. Postupně jsem se vyšvihnul zpátky, a nakonec jsem docílil toho, že šéfka byla vyhozena ze svého místa, a já nastoupil místo ní. Přišlo se na víc jejich chyb, nemusím ti říkat, kdo v tom měl prsty, ale zasloužila si to. Nechal jsem ji prověřit vnitřním... Přišla o hodnost a teď pracuje na drobných přestupcích. Tak, a to je konec příběhu...“
Bylo mi po posledních slovech fajn, Tušil jsem, že nějak podobně se musel cítit i Josh, když to tu ze sebe dostal. Ani já neměl prakticky s kým o tom mluvit. Ale na rozdíl od něj, já měl po ruce Thomase...
Joshua
Chvilku bylo ticho, jak jsem vstřebával Markův příběh.
Věděl jsem, že není potřeba nějakých dlouhých proslovů a slov útěchy.
To, co prožil Mark, to, co jsem prožil já, v nás zůstane navždy, bude součástí našich životů, a žádné srdceryvné proslovy na tom nic nezmění.
„Díky... Díky, že jsi mi to řekl, i když jsi nemusel. Já...cítím se teď, jako bych vám byl o něco blíže. Ani ve snu, by mě nenapadlo, že bych tady mohl získat něco tak skvělého a úžasného, co jste mi dali vy dva. A teď teda nemluvím jen o sexu, který je, mezi námi, to nejlepší, co jsem měl kdy tu možnost poznat, a je úplně jedno na které straně jsem," uchechtl jsem se a dopil zbytek piva.
Na okamžik jsem zavřel oči, pohodlně se opřel, a nohy jsem tentokrát strčil pod Markovo triko, kam až jsem se dostal a opřel je o jeho břicho.
„Dokázal bych tu strávit věčnost. Ani se nedivím, že ses tu schoval, potom, co se stalo. Taky bych si asi měl pořídit nějaké takové místo, když mě chytne depka, protože až budu zpátky doma, nikdo to ze mě nevymlátí, tak jako ty včera večer. Jsem rád, že máte jeden druhého, protože vím, že kdyby se něco stalo, postaráte se o sebe navzájem. Škoda, že jsem se nenarodil v Americe," zasmál jsem se při krátké představě, jak by to vypadalo, kdybych i já jednoho dne přišel jako nováček přidělený k Thomasovi.
Mark
„Jo, je tady opravdu krásně,“ rozhlédl jsem se kolem sebe.
I když už byla tma, i tak bylo na co se dívat. Od řeky k nám šlo šumění vody, které opravdu uklidňovalo, a když jsem zvedl hlavu, bylo vidět nebe plné hvězd.
„Možná, kdyby ses narodil v Americe, tak bychom se nakonec ani nepotkali. Ale nikdo neříká, že musíš v Anglii zůstat. Tady by ses určitě uplatnil. Schopný na to jsi dost.“
Chytl jsem Joshovy nohy, které se mi tiskly na holou kůži na břiše, a mírně je k sobě přitáhl.
Naklonil jsem se, abych byl k němu blíž, a zadíval se mu do očí. Byly krásné i v tom světle slabé žárovky, která svítila nade dveřmi. Jen jejich barva jako by teď byla o něco tmavší, a když zvedl hlavu k nebi, mohl bych přísahat, že se mu v nich odrážely hvězdy. V duchu jsem si už představoval, jak se asi bude tvářit, jak ty jeho modré oči budou zářit, až dostane dárek na rozloučenou. Už jen v té představě se mi moc líbil a já se začal usmívat ještě víc.
„Možná bys měl zjistit, jak je na tom Thomas. Víš, co jsem ti říkal o tom, že když si vypije, tak je svolný. A nejraději to má zezadu, když si na něho nalehneš a prakticky ho tím uvězníš pod sebou. Tak si to užívá úplně neskutečně...“
Jo, dával jsem Joshuovi návod, ale pravda byla, že i já bych si dal říct. Hlavně teď, když jsem zajel pod své triko a pohladil ho po jeho kotnících. Ale Thomas si to v tuhle chvíli asi zaslouží nejvíc. A málokdy se stává, že vyžaduje pozornost.
„No, ale je pravda, že teď je asi ještě nejspíš úplně tuhej. Asi by z toho nic neměl, kdybys ho teď vzbudil. Bylo by to, jako tahat se s mrtvolou,“ začal jsem se smát, když jsem si vzpomněl, jak jsem ho jednou táhl domů, když byl totálně na káry.
Joshua
Když se ke mně Mark naklonil zadrhl se mi dech v hrdle.
V té chvíli jsem si uvědomil, že je chci prostě oba. Nedokážu si vybrat jen jednoho. Nemůžu si vybrat jen jednoho, ať už teď nebo do budoucna. Pro mě jsou prostě jako jeden, rozdělený na dva. To, co chybí Thomasovi doplňuje Mark, a obráceně.
Vážně jsem na moment zauvažoval, že bych se možná sem i odstěhoval.
Ale to vyřeším později. Teď jsme tu byli jen my dva a krásný večer.
„Víš, že mi to vůbec neulehčuješ?" pousmál jsem se, nohy vyprostil z jeho sevření, přitáhl si židli, co nejblíž k němu a tentokrát mu svými dlaněmi zajel pod tričko na břiše.
„Posíláš mě za Thomasem, ale sám si napjatý. Zatraceně... Oba jste tak neuvěřitelně sexy, že bych nejraději..." vydechl jsem při té představě, přivřel oči a olízl si rty.
„Jestli nemáš nic proti, rád s tebou ještě chvilku posedím venku. A myslím, že potřebuju taky vychladnout, nejsem zvyklý pít, protože bývám pak dost...nenasytný..." zazubil jsem se na Marka, „A taky si nemyslím, že by Thomasovi stačila hodinka na vyspání natolik, aby mě vnímal. Už jsem měl tu čest poznat, jak bývá ráno strašně milý, a teď když je opilý... no, nerad bych, aby ses tu pak musel tahat s další mrtvolou," zasmál jsem se při představě Marka a opilého Thomase, jak si to šinou domů.
Mark
Tak vidím, že i Joshua se setkal s ranní variantou Thomase. Taky jsem si to pěkně slíznul, když jsem ho šel jednou budit.
„Jo, nejlepší je Thomase vzbudit dvoumetrovou tyčí, a ani v tom případě nemáš jistotu, že tě za ní nestáhne k sobě. Druhá věc je, jestli tě zmlátí nebo udělá něco jiného.“
Trhaně jsem se nadechl, když se Josh dotkl mé kůže svýma rukama. Jeho dlaně byly tak jemné, hřejivé, že jsem to cítil i přes tu rozpálenost, kterou způsobil alkohol. A možná i samotný Josh, když přivřel oči a olízl si rty.
Jak rychle dokáže lidský mozek přepnout, když se jedná o rozmnožovací pud.
I když... My spolu děti nezplodíme, a to je tak trochu i výhoda. Můžem na to skočit prakticky kdykoliv...
A ten jeho pohled byl zatraceně sexy...
Vážně mi to v hlavě okamžitě přeplo. Popadl jsem Joshe za ruce a stáhl ho dolů ze židle. Sám jsem se svezl do kleku k němu a hned se vrhnul na jeho vlhké rty.
Měl pravdu. Jsem napjatý… Jsem napjatý už delší dobu, kdy si položil své nohy na mé stehna. A snad jen tím vyprávěním jsem se držel, abych po něm nevyjel už dříve. Chytl jsem lem jeho trika a hned mu ho přetáhl přes hlavu. Jen na tu kratičkou chvíli, kdy jsem svlékl i své triko, jsem přerušil náš polibek. Přitáhl jsem si ho k sobě tak těsně, že jsem mohl cítit i tlukot jeho srdce.
„Chci tě, Joshi... A je mi jedno jak,“ zavrčel jsem do jeho ucha, a hned ho olízl po celém obvodu.
Joshua
„Marku..." zasténal jsem hlasitě, když se na mě najednou doslova vrhnul.
Jistě, sám jsem ho k tomu skoro pobídl, ale nečekal jsem, že se toho chytne, zvlášť když věděl, kam půjdu později. Ale bylo mi to jedno. Když to nevadí jemu, já si s tím hlavu lámat nebudu.
Chtěl jsem je. Oba.
Mě tělo doslova hořelo pod Markovými dotyky a mé steny ho pobízely vpřed.
Nekrotil jsem se, nebylo proč. Nikdo kolem nás nebyl, a pokud vzbudím Thomase, aspoň bude připravený.
Prsty jsem mu vjel do vlasů, protože už jsem za těch pár doteků poznal, že tohle má rád a pořádně mu je prohrábl. Jemně jsem je sevřel v hrsti a lehce zatahal, aby zaklonil hlavu.
Sedl jsem se na jeho stehna a jednou rukou zajel do klína, abych mohl rozepnout jeho kalhoty, které mi bránily plně cítit jeho vzrušení.
Díval jsem se přivřenýma očima do těch jeho a doslova se v nich utápěl.
„Vem si mě... A je mi jedno jak, ale chci tě v sobě..." vrátil jsem mu, vrhl se na jeho rty a doslova jsem se k němu přimáčkl, až hrozilo, že se oba převalíme.
Mark
Brnkali jsme na stejnou strunu. Věděli jsme oba, co ten druhý chce, a to jsme spolu spali vlastně jen dvakrát.
Zatímco on si hrál s mými vlasy, já se k němu sklonil a začal mu okusovat jeho krk. Doslova jsem si to užíval, doslova jsem funěl do jeho krku, jak mě ten chtíč začal pohlcovat víc a víc. Ruce jsem přes záda zasunul do jeho šortek a pořádně mu stiskl jeho půlky které se tak pěně napínaly.
Mírně jsem se nadzvedával proti jeho ruce, když mi přejížděl po penise a ten si žádal víc těch doteků, A možná ne, jen to...
„Chci ho do tebe vrazit,“ zakousl jsem se do jeho krku o něco víc, když mě naplno ta představa pohltila.
„Sundej si to,“ zatahal jsem ho za prádlo a pak ho pustil. „A klekni si sem.“
Stáhl jsem ho ze svého klína a vstal jsem. Hodil jsem své triko na zem, aby Josh pak neležel na vlhké trávě. Rychle jsem ze sebe stáhnul kalhoty a jen se vzrušeným dechem a roztřesenýma rukama, které se ho už chtěly dotknout jsem čekal.
Joshua
Mimoděk mi problesklo hlavou, že ne má práce, ale tihle dva mě zabijou, protože z toho jejich chtíče, co mi každý z nich předváděl, asi brzo dostanu infarkt.
Markova touha mě doslova smetla, a to mě ještě před nějakou slabou čtvrt hodinkou ani nenapadlo, že by to takhle mohlo skončit.
Markovy příkazy mě pohltily a já doslova zafňukal nad tou jeho dominancí.
Než stačil hodit triko na zem, už jsem měl kraťasy i spodky dole a zahodil je do trávy.
Ale neposlechl jsem hned jeho další příkaz, protože jsem měl jiný plán.
Místo toho si klekl před něj a hned se vrhl na jeho chloubu.
Neměl jsem nic, co by se dalo použít jako gel a do srubu se mi nechtělo, tak jsem chtěl jeho i sebe trochu připravit. Mark na tohle nejspíš bude myslet taky, než do mě vstoupí, ale já si taky chtěl užít něco víc.
Jazykem jsem přejel po celé jeho délce, abych ho naslinil, než jsem sjel k varlatům a pěkně si s každým zvlášť pohrál v puse, než je z mlasknutím vypustil ven. Pak jsem si s nimi pohrával špičkou jazyka, otíral se o ně rty, zatímco rukou, jsem zpracovával Markův penis a celou dobu ho sledoval.
„Tohohle se nikdy nenabažím. Vás se nikdy nenabažím," svým horkým dechem jsem zahřál jeho žalud, než jsem si pak celou jeho délku nasunul najednou do pusy.
„Mhmm..." zasténal jsem, aby cítil i on to chvění, a pak ho vypustil ven.
„Chci tě tak strašně moc, až se bojím, že když ho do mě vrazíš, udělám se," zachrčel jsem mu do ucha, když jsem si stoupl.
Pak jsem se mu rychle přisál na rty, abych umlčel jeho případné námitky a natiskl se na něj.
„Lehni si na záda. Chci se ti dívat do očí," přikázal jsem tentokrát já jemu a pak ho skoro doslova povalil na zem.
Mark
Čekal jsem, že si klekne a já ho budu moct nabrat zezadu. Už jsem se otáčel, ale v tu chvíli se na mě doslova přisál.
Sevřel jsem jeho vlasy a zaskučel jsem, když mi tohle udělal. Sám jsem se proti němu prohnul, a když ještě zamručel s mým penisem až v krku, málem jsem protočil oči v sloup. V tu chvíli jsem ztratil koncentraci. Byl jsem úplně mimo a jeho slova jsem vnímal snad okrajově. Vzpamatoval jsem se až ve chvíli, kdy mě snad chvatem naučeným z výcviku sundal na zem. Jeho slova, abych si lehnul na záda, byla už zbytečná, když jsem na nich už ležel.
Thomasovo triko bude pěkně zmuchlané, ale je mi to jedno.
Netrpělivě jsem čekal s čím Josh přijde. Chtěl jsem ho tak moc, že jsem se už po něm natahoval, abych ho stáhnul k sobě dolů.
Joshua
Rychle jsem dýchal skrz pootevřené rty a otřel se jimi o Marka, když jsem si klekal nad něj.
Sténal jsem mu do rtů, prsty zatínal do jeho ramen a mírně pohyboval pánví tak, aby se naše penisy o sebe třely. Nejraději bych si ho vzal hned, ale chtěl jsem vybičovat to vzrušení na úplné maximum, co to šlo. Zvláště, když jsem měl pod sebou tak úžasného milence.
„Klidně pak ze mě můžeš vyšukat duši, ale teď to chci po svém," vydechl jsem mu do ucha, kousl do něj, a pak sjel až k jeho bradavkám, kterým jsem věnoval trochu své péče.
Když jsem byl spokojený, sedl jsem si, vlasy stáhl gumičkou, co jsem měl na zápěstí, abych na něj pořádně viděl a on na mě, nadzvedl jsem se do kleku, co nejvíc roztáhl nohy, a pak chytil jednu jeho ruku.
Dva jeho prsty jsem si okamžitě strčil do pusy, sál je, lízal a okusoval, než jsem si je pak sám navedl na svou dírku a jeden strčil hned dovnitř.
„Marku!" skoro jsem zařval a měl co dělat, abych to ustál a nezhroutil se na něj.
Zaklonil jsem hlavu, silně sevřel Markovo zápěstí, a když první vlna přešla, začal jsem sám pohybovat jeho rukou a zároveň na něj i lehce nasedat.
Mark
Chtěl jsem protestovat, ale nakonec jsem jen přimhouřil oči a z pod přivřených víček sledoval, co Josh dělá. Sám jsem se prohýbal proti němu, když se otíral svým rozkrokem o můj... Byl jsem nadržený a chtěl jsem víc. Chtěl jsem všechno, ale všechno to vzrušení mi doslova bralo sílu se mu bránit.
Začal jsem tiše vzdychat, když si pohrával s mými bradavkami, které už tak byly citlivé. Ten zvláštní pocit, když mi po nich přejel jazykem, se roztahoval do břicha a nechtěl se mě pustit.
Byl jsem skoro na rozervání, jak moc mě tím dostával a já netušil co udělá dál.
„Joshi! Zavrčel jsem s hlasitým povzdechem, když se sám nasunul na mé prsty.
Byl to něco neskutečného a představa, jak ho do něho zasunuji, mě úplně odrovnala. Sám jsem přidal druhý prst a oba jsem mírně pokrčil, abych při dalším jeho dosedu mohl podráždit jeho prostatu.
Svoji druhou ruku jsem vsunul mezi nás a začal si nedočkavě protahovat svůj penis.
„Nastav zadek, ty malá děvko,“ nadzvedl jsem se.
Vymanil jsem se z jeho držení a celkem necitelně z něj vytáhl své prsty. Chytl jsem ho za vlasy a stáhl ho k sobě dolů, abych se mohl přisát na jeho krk, a přidat tam svou značku vedle Thomasovy.
Joshua
Sledovat vzrušeného Marka byl zážitek.
Když sám přidal druhý prst a mírně je pokrčil, začal jsem ztrácet rytmus a mé tělo se roztřáslo jako list ve větru.
„Marku..." mé sténání muselo být slyšet až někam za hory, když řekl ty slova.
"Budu mít...okousaný...zatraceně!" vykřikl jsem, když se Mark přisál na můj krk a já ucítil známé zatahání kůže.
Nechci vidět, jak bude můj krk vypadat až odsud odjedu.
Ale poslušně jsem mu ho nastavil, a pak si ještě vyžádal jeho rty, než sem z něj slezl, otočil se k němu zády, klekl si, roztáhl nohy, rukama sevřel své půlky a pořádně je od sebe roztáhl, aby se kůžička kolem dírky pěkně napjala.
Podíval jsem se na něj přes rameno a mlsně se olízl.
„Ošukej mě..." zavrněl jsem a zahýbal pánví.
Mark
Na tohle jsem čekal. Doslova mlsně jsem se díval, jak Joshua přede mnou roztahuje nohy, a i své půlky. Pohled k nezaplacení... Přímo jsem se třásl na to, abych do něj už mohl najet. Ale přesto jsem se ještě sklonil a pořádně mu dírku naslinil a zajel jazykem i dovnitř a podráždil jeho vstup, když se tak pěkně roztahoval.
Věděl jsem, co tohle dokáže udělat. Nejvíc vzrušivé je to právě na okraji, kde je nejvíc zakončení nervů. Sám jsem vždycky úplně v hajzlu a jsem se schopen udělat, když na mě někdo přijde s rimingem.
Vnímal jsem s potěšením každý Joshův záchvěv, každé jeho prohnutí či zasténání, a já sám jsem už měl co dělat, abych to zvládl dokončit.
„Tohle bude rychlé, tvůj zadek je děsně nadržený,“ popadl jsem náhle Joshe za boky a využívajíc toho, jak sám sebe pěkně roztáhl, jsem do něj rovnou najel až po kořen.
Myslím, že jsem v tu chvíli ze sebe vydal něco mezi zachrčením a zařváním. Doslova mě ten první nájezd zlomil v pase, a já se musel zapřít přes Joshovo tělo o trávu. Jen, co jsem popadl dech, pomalu jsem se zvedl. Jednu ruku jsem zapřel Joshovi do zad až se prohnul a víc na mě vystrčil zadek. Nic už nebránilo tomu, abych si ho několika dalšími tvrdými přírazy vzal, a s hlasitým sténáním začal jeho nitro plnit tím, co už nějakou dobu chtělo ven.
Joshua
Slastí jsem pomalu ani nedýchal, když mi Mark jazykem dráždil vstup.
Sténal jsem, prohýbal se třásl se jak osika.
Úplně jsem přestal vnímat svět kolem sebe a jen napůl slyšel něco o tom, že to bude rychlé.
Jo, to měl teda pravdu.
Když do mě najednou celý zajel, zaúpěl jsem slastí i bolestí a panenky se mi doslova protočily.
Nešetřil mě. Ani trochu. Bylo to divoké a živočišné, přesně takové, jak jsem od něj čekal.
A když jsem pak ucítil jeho stahy, sám jsem nevydržel.
Dlouze a hlasitě jsem zasténal, víc se na něj namáčkl protože jsem zezadu zaryl nehty do jeho stehen a tím jsem se víc nadzvedl a doslova se na něj narazil.
„Marku!" zaječel jsem při první vlně, škrábal ho po stehnech, chvěl se a sklonil se tak, že jsem se čelem málem dotkl země a pár kapek mého semene mi tak dopadlo na tvář.
Prudce jsem oddechoval a měl co dělat, abych zůstal při plném vědomí.
Mark
Penis se mi cukal, když se snažil do Joshe dostat komplet všechno. Byl jsem jak v transu, a nedokázal jsem se nějak vzpamatovat z té šílenosti, která ukončení toho aktu provázela. Prudce jsem oddechoval a křečovitě zatínal prsty do Joshova zadku.
Svaly na nohách jsem úplně zatnul, když mi jeho nehty mále projely kůží, jak on sám ve své orgasmické křeči zaryl své prsty do mých stehen.
„Říkej mi, kurva, něco o pokousaném krku,“ vydoloval jsem ze sebe, když jsem byl konečně schopen se nadechnout.
Ale přesto jsem se v rámci možností usmál. Byl jsem rád, že to odnesly moje nohy. Nemůžu si dovolit mít při svém postavení celý krk flekatý, i když bych si to někdy i přál.
Pustil jsem Joshův zadek. Když začal vláčnět, podebral jsem ho pod břichem a zvedl ho. Dosedl jsem na paty a jeho si přitáhl k sobě, aby se o mně opíral.
„Ty jsi vážně něco,“ chytl jsem ho za bradu a natočil si ho, abych ho mohl ještě políbit, jako takovou sladkou tečku.
Joshua
Pohodlně jsem se usadil na Markově klíně, opřel se o něj a vydýchával právě prožitý orgasmus.
„Já jsem něco? To bych spíš měl říct já o vás. Zatraceně... Mám pocit, že s každým dalším sexem s kterýmkoliv z vás dvou přijdu brzo o rozum, nebo dostanu infarkt," zachrčel jsem, když jsem Marka po polibku, při kterém jsem ochutnal sám sebe, kousek od sebe odtáhl, abych se mohl pořádně nadechnout.
„Ale přesto mám pocit, že bych tohle dokázal dělat až do rána," dodal jsem ještě, pootočil jsem se v jeho náruči, jednou rukou ho objal kolem krku, a tentokrát si já vyžádal dlouhý polibek.
„A co se týče škrábanců, kdybys mě tak skvěle neojel, neměl bys je," mrkl jsem na něj a rozverně ho lehce kousl do nosu.
Mark
„To raději neříkej dvakrát. Taky by se mohlo stát, že ráno nevstaneš a cestou do Sacramenta bys celou dobu musel ležet,“ zasmál jsem se na Joshova poslední slova.
Ještě jednou jsem ho políbil, a pak ho už jemně nadzvedl, abychom mohli vstát.
Cítil jsem se báječně. Byla to taková euforie, jako po prochlastané noci, a přitom jsem nebyl opilý. V tule chvíli bych snad mohl i lítat. Nebo dělat něco jiného, a bez problémů bych vydržel do rána. Otočil jsem hlavu k brodícím kalhotám, které visely na šňůře a na okamžik zapřemýšlel, že bych si je natáhl na své nahé tělo a šel na noční chytání. Ale nakonec jsem to zavrhnul s tím, že by možná bylo lepší se vyspat, protože se druhý den máme vrátit a čeká nás spousta práce.
„Jestli chceš, zapnu na chvíli bojler. a můžeš se umýt v teplé vodě,“ pomohl jsem Joshovi vstát, a sám jsem se taky postavil.
Otřel jsem si penis do ruky a trochu ho srovnal, i když už visel jako zvadlá kytka. Ale i tak mi bylo opravdu dobře. Tahle jednodenní dovolená byl opravdu dobrý nápad.
„Tak mě napadá, až skončíte s případem, a než se vrátíš zpátky, mohli bychom se sem na pár dní ještě uklidit, co?“ došel jsem ke stolu, ale už jsem si nevzal pivo, ale natáhl jsem se po vodě, abych svlažil ústa, ve kterých mi opravdu vyschlo.