Relikvie - Kapitola 8

Relikvie - Kapitola 8

Micah
Nakonec jsme se všichni usadili u stolu, a Helen se Stuartem začali hned servírovat.
Jen jsem zabrblal, když mi Jay, který si jako na potvoru sedl vedle mě, přihodil ještě maso, abych se najedl. No, v jeho prospěch mluvilo to, že to bylo moc dobré, já vyhodil snídani a docela mi vyhládlo, takže jsem si nakonec ještě celý rudý přidal.
Damien, který mi hned nabídl tykání, byl… No, mnohem lepší společník než já.
Pustil se hned s ostatními do řeči, vykládal o své práci a o svých zážitcích z cest, a já mohl jen tiše závidět.
Jo, na tuhle společnost prostě nemám. Čím jsem asi tak chtěl Jaye okouzlit?
Přesto to byl ale velice příjemně strávený čas, dokonce jsem chvíli po obědě vzal děcka s sebou do kuchyně, abysme udělali nějaký zákusek a Helen nestála celou dobu u plotny, a k mému potěšení se i povedl. Pak jsem ještě šel se Stuartem probrat zahrádku, kterou jsem chtěl co nejdříve dodělat, a když se blížila doba jejich odjezdu, už jsem byl i o něco jistější a neklopil pořád pohled, když se mě na něco ptali.
Jo, musím se trochu víc osmělit. Do budoucna…
Blížilo se kolem šesté večer, když Stuart zavelel k odjezdu, prý už si to tak dost protáhli.
Popadl jsem Baxe, který se začal všem plantat pod nohama, dostal od Helen pusu, Stuart mě málem zarazil svým poplácáním do země, děcka mě objali, Robin o něco dýl, rozloučili se s Jayem i Damianem, a pak už naskákali do auta a odjeli.
Ještě chvilku jsem se za nimi díval, dokud nezmizeli za zatáčkou, a pak se taky vydal k domu.
„Půjdu uklidit kuchyň a udělat večeři," zamumlal jsem, když mi došlo, že teď jsme tu jen sami tři.

Jay
Ten den utekl celkem rychle. Nejdříve jsme nebyli schopni vstát, potom zase projížďka, pak fofr s Damienem. A pak klidné posezení se všemi.
Ještě chvíli jsem se díval za odjíždějícím autem, než jsem se konečně odebral do domu, stejně jako Damien.
„Jestli nevadí, něco bych uvařil já,“ ozval se právě Damien, když Mic zmínil večeři. „Něco málo umím, a rád bych se nějak odvděčil za pomoc.“
Podíval se po očku po Micovi, aby bylo jasné, že mluví o něm. Ale má pravdu, nebýt Mica, ani bychom nevěděli, že se něco děje, a kde se to děje…
„Micu, necháme to na Damovi, a my půjdeme dělat ven, ano? Musíme uklidit stůl, gril, a byl bych rád, kdybys mi pomohl s Portosem.“
Zůstal jsem stát před Micem a pozorně se na něho zadíval. Přišel mi nějaký přešlý, i když se potom taky později už bavil se všema.
„Pomůžeš mi?“ jemně jsem ho chytl za loket a přitáhl ho k sobě.
Jen jsem se na moment kouknul k Damienovi, co on na to, ale nevypadal, že by mu to vadilo.

Micah  
Hmm… Tak teď nevím, co si mám myslet o tom, když se Damian ozval, že on udělá večeři a Jay souhlasil. Tak trochu mi to připomnělo mě, první den. Opravdu je to Jayovi jedno, kdo to bude?
Stiskl jsem rty k sobě a už jsem měl tendenci zase chytat svou depku, když na mě Jay promluvil, a pak si mě přitáhl blíž k sobě.
Snažil jsem se to rozdýchat, srdce mi zase začalo pádit jako zběsilé, očima jsem propaloval jeho hruď, o kterou jsem se zapřel dlaní jedné ruky a snažil se to brát jako obyčejnou věc, kterou normální lidi dělají.
Hlavně nezvedat hlavu.
Nezvedej hlavu…
Nezvedej hlavu…
Nezvedej…
Jsem v háji!
Mé druhé, a nejspíš rozumnější já, zaúpělo, když jsem pohlédl Jaymu do očí a byl zase naprosto ztracen. A nejspíš bych tak na něj hleděl ještě dlouho, kdyby se mi v náruči nezavrtěl Bax.
„J-jo… pomůžu ti…" zamumlal jsem, raději rychle odstoupil, a pak už zdrhal ven, až jsem málem zakopl o vlastní nohy a skončil na zemi.
Přešel jsem k boudě, abych tam položil Baxe a sám se snažil uklidnit.
„Máš úžasného páníčka, víš to?" zašeptal jsem Baxovi a pohladil ho.
Pak jsem se ale raději zvedl, protože hrozilo, že Jay, co nevidět přijde, a přešel k terase, abych začal uklízet.

Jay
Fakt se mi to zdálo, nebo byl teď Micah úplně mimo? Jen jsem udiveně hleděl na to, jak rychle i s Baxem mizí za dveřmi.
„Ty a Micah… Jak je to mezi vámi?“ ozvalo se za mnou od kuchyňské linky. „Spíte spolu? Jste partneři?“
Otočil jsem se na Damiena, pak jsem přes okno mrknul ven na Micaha, který se tam právě mihnul, a pak se vrátil pohledem na Damiena.
„Nechodíme spolu, ale budeme,“ pokýval jsem hlavou. „Mic to ještě neví, ale…“
„A myslíš, že bude chtít?“
„Bude. Vím to. Věř tomu, že jo. Prostě… Líbí se mi, a tak nějak si už nějakou chvíli představuji, že my dva… no, však víš… Ale před ním ani muk, rozumíš? Nechci, aby mi zdrhnul. A jak je to vlastně s tebou? Já a Mic… tobě to nevadí?“
„Víš, se mnou je to trochu složitější. Dalo by se říct, že jsem homosexuál a zároveň nejsem. Říká ti něco hyposexualita? No, tak to jsem prosím já. Nestydím se za to, protože tak žiju odjakživa. Ale ani v médiích nevykládám, jak jsem hrdý na to, že nemám sex, že ho prostě nepotřebuji. Nejsem jako ostatní. Jsi vlastně jeden z mála, kterým to říkám, a to jen proto, že teď nejspíš nějakou dobu budeme žít pod jednou střechou. Ale zamilovat se můžu, to jo. Jen jsem zatím nenašel nikoho vhodného, komu by sex opravdu nechyběl. V našich kruzích se vážně těžko hledá, víš?“ 
„No, nemusíš to nějak rozebírat,“ zastavil jsem ho, když jsem viděl, jak se tváří, a že mu není extra příjemné o tom mluvit člověku, kterého zná sotva pár hodin.
„Jen, no, pokoj máš sice na druhé straně, ale i tak… Kdybych já a Mic právě spolu něco dělali, snad ti to nebude vadit. Kdyby ano… Asi by ses musel nastěhovat k Portosovi do stáje.“
„V pohodě,“ mávnul rukou Damien, evidentně rád, že ho nerozebírám na kostičky. „Nevadí mi to, a navíc ty jsi tady pán domácí.“ 
„Tak já jdu ven, ať to můžeme dodělat, povečeřet, a pak bychom si měli promluvit o tom, co se poslední dobou vlastně děje.“
S těmi slovy jsem konečně vyšel ven a zamířil rovnou za Micem, který právě sklízel věci z terasy.
Aniž bych nad něčím přemýšlel, došel jsem k němu, přitáhl si ho do objetí a vlepil jsem mu pořádný polibek.
„To, aby se nám lépe pracovalo,“ usmál jsem se pak na něho, když jsem ho pustil. „Tak já jdu za Portosem…“

Micah
Právě jsem chtěl složit dřevěné židle, abych je přenesl do kůlny, přemýšlel nad tím, jak se co nejrychleji odmilovat a nezbláznit se přitom, když se odnikud vynořil Jay, a než jsem stihl něco říct, tak mi zacpal pusu svým jazykem.
A že to byl pořádný polibek, až jsem se nejspíš červenal i na zadku.
Jeho slova šla úplně mimo mě a jen jsem civěl na jeho záda s otevřenou pusou, když odcházel. A nejspíš bych tam stál do rána, kdyby Bax neštěknul.
Okamžitě jsem si dřepl, schoval se za stůl a tváře složil do dlaní. Srdce mi bušilo jako zběsilé a měl jsem dojem, že mi praskne hlava.
Potvora jedna!
Já se tu snažím složitě zapomenout a on udělá tohle! Co pro něj vlastně vůbec jsem?
Jen někdo, kdo ho rozptýlí? Damian mu dal košem? Je hetero? Má někoho jiného, tak šel Jay za mnou?
Nenene, Jay takový není.
Zavrtěl jsem prudce hlavou, vykoukl jsem zpoza stolu a vydechl, když Jay šel právě s Portosem do stáje.
Jeho silné ruce, drsné dlaně, vůně, jeho hlas a pohled…
Zasnil jsem se, málem se u toho poslintal, a jednou rukou si musel přikrýt rozkrok, kde to začalo samo ožívat.
Kruci! Jsem jako nějaký úchylný puberťák!
„Vzpamatuj se, Micahu," zašeptal jsem a poplácal se po tvářích, až byly červené.
Zhluboka jsem se nadechl, vylezl ze své skrýše a raději se pustil do práce.
Možná, když si pohnu a stihnu to dřív než Jay, dokážu mu utéct.
S tímhle plánem jsem začal skládat stoličky, odnášet je do kůlny, přetáhl jsem tam i stůl, u kterého jsem se trochu zapotil, pozametal jsem, uklidil odpadky, zkontroloval, jestli je gril vychladlý, vybral popel a nedopalky, a pak ho taky zatlačil do kůlny, kde jsem ho přikryl plachtou, kterou tam na to měl Jay určenou.
Jay byl ještě ve stájí, takže jsem měl jedinečnou šanci, jenže když jsem se rozešel, místo k domu mě nohy zanesly ke stáji. Vešel jsem dovnitř a přešel až k Portosovi, který slabě zafrkal. Dlaní jsem se opřel o jeho bok a mírně ho pohladil.
„Potřebuješ pomoct?" vypadlo ze mě dřív, než jsem si to stačil uvědomit, a zadíval se na Jaye.
Zatraceně, proč je tak sexy?
Jazykem jsem se olízl suché rty a proklínal toho dole, který si dělal, co chtěl.
Proč jsem sem vůbec lezl?
„Myslím… myslím, že se půjdu podívat… jak je na tom… Damien…" zamumlal jsem nakonec nesouvisle a otočil se, aby Jay neviděl, co se mnou jeho přítomnost dělá.
Najednou mě veškerá bojovnost opustila, a já si znovu vynadal, proč jsem vůbec šel do stájí, a ne do domu, jak jsem plánoval původně.

Jay
Byl jsem u Portose už skoro hotový, když dovnitř vešel Micah s tím, jestli nepotřebuji s něčím pomoct.
Rozhlédl jsem se kolem sebe, ale nebylo nic, co by ještě mohl udělat. A pak mě něco napadlo.
Popadl jsem Mica oběma rukama a hodil ho na hromadu sena, že se do ní skoro probořil.
„Myslíš, že se v tom bude Baxovi dobře spát?“ zasmál jsem se, ale pak jsem přiskočil a Mica celého zalehl.
„Přemýšlel jsem, co mu dát na spaní. Pelech jsem mu nekoupil, na to jsem úplně zapomněl. A tak jsem myslel, že mu dám deku a jeden starší polštář. Aspoň zatím. Jenže co když se rozhodne ho rozkousat? Pak přemýšlím nad tím, co je lepší po domě mít, jestli seno nebo peří. Co říkáš?“ zadíval jsem se Micovi do jeho nádherných očí.
Má je modré, jak nebe, když se stmívá, nebo někdy nebe před bouřkou, když ztmavne, ale má ještě tu svou modrou barvu. A nějak jsem se přitom pohledu do nich zapomněl.
Bezděčně jsem skláněl hlavu níž, až se naše nosy dotýkaly. A v tu chvíli jsem se zapomněl úplně.
Jasně, políbil jsem ho tam venku. Ale teď… teď to bylo jiné.
Už mi ruce zajížděly pod jeho košili, když mě z mého zapomnění světa vyrušil Portos, který zafrkal a kopl do vrátek svého boxu. Otočil k nám hlavu, jako by říkal, že tohle si máme nechat na jindy, že on toho nemusí být svědkem.
Přesto, než jsem vytáhl ruku z pod Micovy košile, ještě jsem ho pohladil po jeho rozpáleném a rozechvělém bříšku.
„Zítra musím do lesa dostahovat to dřevo. Tu hromadu, a odtáhnout ji na přístupnější cestu, odkud ji pak už stáhnou kluci s technikou. Jestli chceš, můžeš jít se mnou, nebo můžeš zůstat tady pracovat. Nechám to na tobě. Vstávat budu tak normálně, přeci jen nemusím vyrážet tak brzy, jako předtím.“
Ještě jednou jsem se k Micovi sklonil, políbil ho, a pak už jsem vstal.
„No, a myslím, že lepší bude ten péřový polštář, protože seno a sláma kouše a píchá, když se dostane do postele. A musím mu najít nějakou starší deku,“ chytl jsem Mica za ruku a vytáhl ho na nohy.
„Tak jdeme večeřet,“ ještě jsem mu dal menší pusu, a pak ho pošoupnul ze stáje ven.
„A kdyby se ti špatně spalo, klidně přijď ke mně do postele,“ ještě jsem mu šeptnul do ucha, když kolem mě procházel.

Micah
Vyjekl jsem, když mě najednou Jay shodil do sena, až jsem se probořil skoro po nos.
Už jsem se lekl, že jsem něco udělal špatně, ale vzápětí měl co dělat, abych všechno to, co mi Jay dělal, rozdýchal.
Jeho polibek byl tak…
Vážně jsem málem zapomněl i dýchat a hlava se mi točila ještě i potom, co mě vytáhl na nohy.
„Jo… polštář bude lepší a deka…" zamumlal jsem skoro u domu, když mi až tam došlo, o čem Jay vlastně ve stáji mluvil.
Byl jsem z něho fakt úplně mimo. Z toho, co dělal, jak se choval, prostě jsem byl zabouchnutý až po uši.
„Všechno v pohodě?" zeptal se Damien, když jsem zůstal stát uprostřed chodby a jen civěl do blba.
„Jo… co? Jo?" vykoktal jsem ze sebe a zatlačil slinu.
Damien jen zakroutil hlavou, myslím, že se i uchechtnul, a pak nás nahnal ke stolu.
Musel jsem uznat, že opravdu vařit umí, i když se přiznal, že ho to moc nebaví a většinou si vaří jedno jídlo pořád dokola, dokud ho neomrzí, a pak teprve přejde na jiné.
Takže pořád dokola točí pár jídel, ale prý mu to nevadí.
Po jídle, kdy jsem uklidil kuchyň, aby se mohl jít Damien opláchnout, jsme přešli do obýváku.
Většinu času mluvil Jay, já na to moc nejsem, pověděl mu o našem setkání, já vypověděl, kdy začaly mé stavy. Damien se přiznal, že Idunniny jablka dostal už jako desetiletý od své umírající tety, a i když zpočátku nechápal, postupně si zjistil pravdu. Ale nikdy si nemyslel, že by ho mohl kvůli tomu někdo ohrozit na životě. Spíš to bral tak, že v minulosti prostě našel někdo pár starých věcí a ty se dědili z generace na generaci, jako nějaký dar.
To, že jsou i jiní uživatelé věděl, to, že je Strážce taky, ale přesně nechápal jeho podstatu.
No, v tom jsem mu moc nepomohl, protože já pořád tak nějak hledal sám sebe.
Ale myslím, že Jay mu hodně věcí osvětlil, a stejně jako mě, i jemu dal přečíst dědův deník, pro který jsem zaběhl k sobě do ložnice.
Když se Damien rozloučil s tím, že toho na něj dneska bylo už moc a jde si lehnout, taky jsem se zvedl.
Pořád jsem měl v hlavě Jayova poslední slova a chvilku nerozhodně přešlapoval, než jsem se zhluboka nadechl a odhodlal se.
„Chcisteboudneskaspát!" vykřikl jsem na něj a kousl se přitom do jazyka, který se mi zamotal.
Proč se vůbec o něco snažím, když to pak dopadne takhle?
Raději jsem se otočil a vzal nohy na ramena, aby se mi Jay nezačal smát, jaký jsem břídil.

Jay
Po dobré večeři jsme se ještě posadili v obýváku, a povykládali, co vlastně všechno víme my, a co Damien. Řekli jsme si toho dost, ale nejspíš nic moc. A uvědomil jsem si jednu věc, nejspíš Damien zná některé Uživatele, a minimálně jednoho známe oba. Bude asi dobré se s nimi zkontaktovat a varovat je.
Ale to probereme až druhý den.
Když se Damien rozloučil s tím, že půjde spát, ještě jsem mu rychle hodil čisté povlečení, a upozornil ho, že ráno budu vstávat a půjdu stahovat dřevo do lesa. Budit ho nebudu, ale aby se nedivil, kdyby byl dům prázdný. Klíče bude mít na věšáku, a kdyby někam šel, tak ať raději zamkne. A kdyby náhodou chtěl jít do lesa, ať nechodí ke skaliskům, protože tam je plno hadů, a právě tam se nám stala ta podivná příhoda. Ukázal jsem mu, kde je Nyxin šál, kdyby potřeboval ochránit, a pak už jsem ho nechal být, protože zíval na celé kolo.
Snad až ve chvíli, kdy odešel jsem si uvědomil, že tu Mic přešlapuje na místě, jako by se nad něčím rozhodoval.
A než jsem se stihl zeptat, vyhrkl to na mě a utekl.
Musel jsem si v hlavě zpomaleně přehrát, co to vlastně říkal, a pak už jsem pozhasínal, kromě chodby a zamířil za ním. Nevím, jestli úmyslně, nebo zpanikařil, ale vběhl rovnou do mé ložnice.
Chytil jsem ho ve chvíli, kdy mu to nejspíš došlo a zarazil se.
„Nejdříve do koupelny,“ hodil jsem si ho přes rameno. „Osprchujeme se spolu, a nemusíš se stydět, Jsem kluk stejně jako ty,“ dodal jsem se smíchem, a pak už zamířil rovnou do koupelny.

Micah
Byl jsem úplně mimo. To dokazovalo i to, že jsem místo k sobě do pokoje, utekl k Jayovi do ložnice.
Ale ve chvíli, kdy mi to došlo, přišel i Jay a chytil mě.
Jen jsem vyjekl, když si mě přehodil přes rameno, jako svou kořist, a táhl si mě do koupelny.
Asi umřu.
Jo, dneska určitě umřu, a ten, co sbírá relikvie zvítězí.
Ale třeba se někde narodí jiný Strážce, někdo, kdo bude schopnější a lepší než já.
A prý se nemusím stydět.
Jemu se to řekne, když vypadá, jak vypadá!
Když jsme byli v koupelně a Jay se hned svlékl, elegantně, zatímco já se zamotal do trika, snažil jsem se na něj moc nedívat.
Cítil jsem, jak mi hoří tváře, a pak si málem nakopl palec, když jsem zapackoval a sletěl na Jaye.
„Pro-promiň!" vyjekl jsem a snažil se narovnat.
Byli jsme tak moc blízko!
A co teprve ve sprchovém koutu, kde nebylo moc prostoru, abysme stáli metr od sebe?
Tohle nezvládnu! Tohle…!
Kruci!
Musel jsem se otočit zády k Jayovi a rukama si přikrýt klín, protože ten malý zrádce zase začal vystrkovat růžky.
Snažil jsem se myslet na něco nehezkého, nevnímat teplou vodu a Jaye za zády.

Jay
Musel jsem se kousnout do jazyka, abych se nezačal smát nahlas, když jsem viděl, jak se Mic vysvléká a málem u toho poboří celou koupelnu včetně mě. Posbíral jsem jeho pohozené věci, aby neležely na zemi a odložil je na stoličku.
Teprve potom jsem vešel za ním do sprchového koutu, mírně jsem se o něj zapřel, a natáhl se přes jeho rameno po kohoutku.
„S vodou to mytí půjde lépe,“ zašeptal jsem mu do ucha a jemně ho zkousnul.
Pobaveně jsem se podíval, jak si zakrývá rozkrok, a snaží se být ke mně otočený zády.
„Hele, nemusíš se za nic stydět, taky mi stojí, podívej,“ chytil jsem ho nakonec za rameno a otočil ho k sobě.
„A ani se nedivím, když je přede mnou tak krásný objekt. Víš, neměl by ses k homosexuálovi otáčet zády, mohl by si to vysvětlit jako nabídku k sexu,“ přitáhl jsem si ho na moment a oběma rukama ho pohladil po zadečku.
Pak už jsem ho pustil a strčil mu do ruky mýdlo.
„Kdyby ti náhodou upadlo… no… prostě ho tam nech ležet…“ zasmál jsem se, když jsem si vzpomněl na tyhle odrbaný vtipy o homosexuálech.
Nakonec jsem mu to mýdlo stejně vzal a odložil na poličku. Popadl jsem houbu, nalil na ni sprcháč a to jsem mu strčil do ruky. Sám jsem si vzal druhou a taky se začal mýt.
„Chceš umýt záda?“

Micah
Nemusíš se stydět…
Taky mi stojí…
Krásný objekt…
Otáčet zády…
Nabídka k sexu…
Nechat ho ležet…
Umýt záda…
Myslím, že jsem všechno vnímal jen napůl, protože hlava se mi točila jako nikdy.
Odmítal jsem se podívat dolů, odmítal jsem se dívat někam jinam než doprostřed Jayovy hrudi, ale věděl jsem, že mi sto stejně nepomůže.
Ale, když já byl z něj úplně mimo!
Byl to chlap mých snů, a já se do něj bezhlavě zabouchl snad hned první den!
Jenže jsem úplně jiný než on! Jsem břídil a nemehlo, skoro nic neumím, věčně fňukám, neumím se ani pořádně vyjádřit, tak, jak by mohl stát o někoho, jako jsem já?
Jo, sice mi řekl, že se mu líbím, ale to se taky dalo vyložit mnoha způsoby.
Když se začal umývat, nevydržel jsem to a zvedl hlavu. Hleděl jsem na jeho ruku, která držela houbu a mydlila jeho tělo.
Fascinován tím krásným, co jsem viděl, jsem jako ve snu zvedl ruce, až mi houba vypadla, ale stěží jsem to vnímal.
„Tak krásný," zašeptal jsem a dlaně položil na Jayovu hruď.
Začal jsem prsty roztírat mýdlo, které ulpělo na jeho kůži, jako bych chtěl, aby se ho nic jiného kromě mě nedotýkalo.
Až teprve v momentě, kdy jsem sjel na jeho břicho a nechtěně zavadil o penis, jsem ruce odtáhl a překvapeně zamrkal.
Tentokrát jsem ale nezpanikařil, jen svěsil odevzdaně ruce podél těla a sklopil hlavu.
„Já…" zašeptal jsem.
Měl bych mu to říct? Ne, nemůžu.
Kruci! Je mi šestadvacet!
„Jsi úžasný, nádherný a sexy chlap mých snů, a zamiloval jsem se do tebe hned první den. A čím víc jsem s tebou, tím víc mi motáš hlavu, a nejsem schopný vedle tebe rozumně uvažovat. Chtěl bych se s tebou milovat, chtěl bych, abys byl můj první a jediný chlap. Ale bojím se, že tě zklamu, bojím se, že ti nedám to, co by sis zasloužil, a vlastně je to i jedno, protože ty si zasloužíš něco lepšího, než jsem já. A chci, abys mi umyl záda, ale myslím, že raději půjdu."
Sakra!
Fakt jsem to řekl nahlas?! A dokonce srozumitelně?!

Jay
Zatajil jsem dech, když Mic položil ruce na mé tělo a začal mě omývat svými dlaněmi.
Měl tak příjemné a jemné dlaně, i prsty… Mimoděk jsem zatnul svaly na břiše, když se dotknul mého penisu, ale vzápětí dal ruce pryč.
Poslouchal jsem ho, co říká, a celou dobu ho pozoroval. Snad poprvé promluvil, aniž by se zakoktal nebo začal panikařit. Dokonce se na mě přitom i díval.
Když domluvil, na moment jsem byl ticho, jak jsem to potřeboval zpracovat, ale pak jsem si ho přitáhl k sobě tak těsně, že mezi námi nepropadla jediná kapka vody.
„Chci se s tebou milovat,“ vydechl jsem těsně u jeho ucha, když jsem se k němu sklonil.
Políbil jsem ho těsně pod uchem, na krku, na rameni a pak se přesunul k jeho rtům.
„Jen nemám žádný gel a nechci ti ublížit. Zítra po práci zajedeme do vesnice něco koupit,“ zašeptal jsem do jeho rtů, a hned se na ně přisál, abych ho mohl políbit.
Jednou rukou jsem se natáhl a zastavil vodu. Popadl jsem Mica pod zadečkem a vyhoupl si ho nahoru, abych ho mohl odnést do ložnice. Jen jsem cestou ještě popadl osušku, abychom se mohli aspoň trochu otřít.
„Taky se mi líbíš. A moc…“ opatrně jsem ho uložil do postele, rychle jsem se aspoň trochu otřel a vzápětí jsem už ležel na tom úžasném rozpáleném těle.
„A chtěl bych s tebou chodit,“ dodal jsem ještě, než jsem ho znovu začal líbat, a s polibky, hlazením a doteky se po jeho těle sunul dolů, abych ho mohl potěšit aspoň ústy…

Micah
Počkáááááááát!
Takhle to skončit nemělo!
Jen jsem vydechl, a pak zasténal, když si mě Jay přitáhl blíž a začal mě líbat.
Po jeho slovech jsem mu jen zatnul nehty do ramen, když si mě vyhodil do klína a přenesl do ložnice, kde mě položil na postel.
Hlava se mi točila ze všeho, co dělal, z jeho slov i jeho vůně, a když řekl, že se mu taky líbím, jen jsem zavrtěl hlavou.
Na tu druhou věc jsem ani raději nedopověděl, protože jsem měl co dělat s tím, kam se vzápětí dostal.
„Jay!" vykřikl jsem, až mi přeskočil hlas, a prsty jedné ruky vjel do jeho vlasů.
Tohle nemůže! Tohle je…
Prohnul jsem se v zádech a znovu vykřikl.
Kruci! Proč je to tak úžasné?!
Do očí mi hrkly slzy a celý jsem se roztřásl, když mnou projížděl tak neuvěřitelný pocit, jaký jsem doposud necítil, až jsem netušil, jak na to mám reagovat.
Jen v jednu chvíli jsem se zarazil, a dokonce srazil stehna k sobě, a to, když se Jay přesunul z mého penisu až tam…
Ale díky jeho péči a tomu, co dělal s rukama i jazykem, jsem se brzo uvolnil, a pak už se jen polštářem snažil krotit své výkřiky, když mě znovu pohltil do úst, ale prstem zároveň zůstal tam dole.
„Jay… Jay… Jay!"
Myslím, že moje paty bude mít Jay vyražené v zádech nadosmrti, jak jsem se proti němu propnul ve chvíli, kdy už se to dál nedalo zvládat.
Jo, byl jsem moc rychle, ale prostě nemohl jsem jinak potom všem, co mi Jay dělal.
Ani jsem ho nestačil varovat, zeptat se, co mám dělat, a už jsem plnil jeho pusu, prohnutý v zádech a s táhlým sténáním.
Točila se mi hlava ještě chvilku potom, co bylo po všem a já se rozplácl na posteli jako žába na slunci, než mi došlo, co se stalo.
„Promiň!" zahučel jsem do dlaní, když jsem si jimi přikryl tvář, jak jsem se zastyděl.

Jay
Byla to nádhera, a měl jsem pravdu, když jsem si myslel, že je Micah ještě panic. Rozhodně musel být, podle toho, jak na všechno reagoval. A že ty jeho reakce byly úžasné, o tom není pochyb.
Líbilo se mi, jak jeho tělo reagovalo, a jeho mozek ani nestíhal poručit, aby se nějak krotil, nebo se měl stydět.
Vychutnával jsem si ho se vším všudy. A při každém doteku, polibku či pohlazení jsem se snažil vnímat jeho reakce, abych věděl, co se mu líbí víc a co méně.
Trochu se zasekl, kdy jsem se jazykem vrhnul na jeho dírku, ale já se nedal. I za cenu jeho pat bolestivě zatnutých do mých zad, jsem to dotáhl do konce.
Jeho dírku jsem přenechal mým prstům, a s tím jsem se pak už cele věnoval jeho penisu…
Jeho chuť byla naprosto dokonalá, a byl jsem rád, že mě v jeho blažené chvíli neodstrčil. Nejspíš bych se stejně nedal…
„Za co se omlouváš?“ vysunul jsem se po jeho těle nahoru, když jsem ho dokonale očistil, a ještě pohladil jeho pulsující dírku, do které bych fakt nejraději zasunul.
Ale to musí počkat.
Popadl jsem polštář a odhodil ho bokem, abych na něho dobře viděl. Olízl jsem si rty, usmál se na něj, a pak se sklonil, abych ho mohl políbit, a on mohl aspoň trošku ochutnat dám sebe.
„Chutnáš lépe než Helenina nebo Damienova večeře,“ olízl jsem jeho rty, když jsme se konečně přestali líbat.

Micah
Určitě mě zlobí schválně.
Určitě jo…
Když se Jay vysunul nahoru, odstrčil mi ruce, a pak mě políbil, zprvu opatrně, ale pak s chutí jsem mu polibek oplatil, a rukama ho objal kolem krku.
„Děláš si ze mě srandu," zachrčel jsem, když řekl že chutnám líp, než Helenina nebo Damienova večeře.
Pro jistotu jsem se schoval ještě do jeho paže a nadechl se vůně, ze které se mi točila hlava.
Opravdu byl tak krásný a silný!
Užíval jsem si jeho přítomnosti, dokonce se odvážil ho pohladit po pažích a zádech, vyžádal si další polibek, a až po chvilce mi tak nějak došlo, že i Jay je vlastně vzrušený.
Teda…
Došlo mi to ve chvíli, kdy se o mě otřel.
Zadíval jsem se mezi naše těla a polkl.
„Taky… taky to chci zkusit… taky chci… lepší jídlo než od Heleny nebo Damiena," našpulil jsem rty a podíval se Jayovi do očí.

Jay
Tak o tomhle se mi nezdálo ani v těch nejdivočejších snech.
A Mic se u toho ještě tak krásně červenal. Kdyby věděl, jak je při tom rozkošný, doslova sexy…
No, asi by to potom nedělal.
Ale nevím, jak přišel na to, že si z něho dělám srandu. Já to myslel naprosto vážně.
Na moment jsem se mu zadíval do očí, jestli i on myslí vážně to, co řekl. Ale když tak roztomile špulil ty své rtíky, prostě jsem mu to nedokázal odmítnout.
Raději jsem se ho neptal, jestli to už někdy někomu dělal, abych ho neodradil, a rovnou jsem se překulil na záda a jeho si stáhl na sebe.
„Nevím, jestli budu chutnat lépe, ale… Můžeš to zkusit,“ přitáhl jsem si ho pro polibek, a pak už jsem povolil objetí, a nechal to na něm.
Jen jsem mu opatrně doporučil, aby dával pozor na zuby, a můj zadek je tabu, ale jinak si může dělat chce…
A že jsem se na to těšil, o tom nebylo pochyb. Byl jsem opravdu vzrušený, a měl jsem se sebou co dělat, abych i přes to, že jsem řekl ne, nakonec Mica nenabral po svém...

Micah
Zafuněl jsem, když mě Jay pustil a řekl, že si mám dělat, co chci.
Lepší návod by tam nebyl?
Jako vůbec nevím, co chci dělat!
Ani na porno jsem se nikdy nedíval a vůbec… Sotva jsem viděl pár romantických filmů, kde si maximálně dali pusu.
Fajn. Ale to zvládnu. Teď nemůžu couvnout.
Zhluboka jsem se nadechl a na moment se usadil na Jayově klíně.
Vydechl jsem, když se můj zadek otřel o Jayův penis, jak příjemné to bylo, že jsem se ještě jednou musel zavrtět.
Potom jsem sklonil hlavu a vzpomínal, co všechno Jay dělal mě.
Nesměle jsem ho políbil na rty, a pak pokračoval dolů, přes krk a hruď, jeho bradavky, které jsem olízal, a zjistil, že mě baví si s nimi hrát, protože je příjemné, cítit jejich nerovnosti, než se mi podařilo konečně od nich odtrhnout a posunout se niž.
Jayovy vypracované svaly mě lákaly k doteku, a než jsem si to stačil uvědomit, bradou jsem se otřel o jeho naběhlý penis.
A že to byl kus, o tom žádná.
Zvedl jsem hlavu a zadíval se na Jaye, jestli si to třeba nerozmyslel, ale když nic neříkal, tak jsem ho uchopil do ruky a několikrát protáhl.
Byl tak jemný, a přitom jsem cítil každou jeho naběhlou žilku.
Sklonil jsem hlavu a špičkou jazyka letmo olízl hladký žalud.
Překvapilo mě, jak sametový je. Teda… Ne, že bych lízal samet, ale prostě…
No, bylo to to první, co mě napadlo.
Zkusmo jsem jazykem přejel i po celé délce na naběhlých žilkách a překvapilo mě, jak zatraceně příjemný pocit, to je.
A tak jsem už na nic nečekal, odhodlaně znovu pevně v ruce sevřel Jayův penis, a pak si jeho špičku strčil do úst.
„Mhmm!" vydal jsem ze sebe zdušený výkřik a zvedl na Jaye oči.
To bylo… Zatraceně příjemné!
A i když jsem si zvládl strčit do pusy jen půlku jeho penisu, rozhodně mi to neubralo na tempu, které jsem nasadil a pomáhal si přitom rukou.
Jen jsem doufal, že to dělám správně a Jayovi se to líbí.

Jay
Zatnul jsem zuby a snad všechny svaly, když se Micův zadeček otřel o mou erekci.
Už tak se držím zuby nehty, a on se na mě zavrtí ještě jednou, jako by snad zkoušel, kolik toho ještě vydržím.
Nakonec se ale posunul níž, po trochu nesmělém polibku, a začal se věnovat mému tělu.
Zprvu váhavě, nesměle, trochu nešikovně, ale velice rychle se do toho dostával, a tentokrát jsem musel sevřít ruce v pěst, abych ho nepopadl a nepřevrátil pod sebe.
A že mi to trápení za to stálo…
Nadzvedl jsem se v loktech, když se dostal dolů, a já ucítil dotek jeho jazyka na tom správném místě. 
Nechal jsem ho, ať si to „osahá“ a seznámí se, ať si určí sám, jak mu to bude příjemné.
Já byl tak vzrušený, že bych se snad udělal, i kdyby mi jen olizoval žalud a nic víc.
„Pohrej… si trochu i s… pytlíkem…“ zachrčel jsem malou radu, aby to bylo ještě dokonalejší.
Už i ten pohled na něho byl k nezaplacení. Už jsem si nelehal zpátky, prostě jsem zůstal zapřený o lokty a celou dobu ho sledoval, protože tak to bylo ještě víc vzrušující, a ten správný okamžik se na mě hrnul čím dál rychleji. Tak rychle, že jsem nakonec na zádech přeci jen skončil a jednu ruku jsem zahrábnul do jeho jemných vlasů, které jsem sevřel.
Můj dech už nebyl tichý, byl roztřesený tím chtíčem a tím, co se blížilo, vyslal jsem ke stropu pár hlasitějších vzdechů, dokonce i pár stenů, když to bylo nejlepší. Na moment jsem převzal do své ruky i jeho pohyby hlavy, a na chvilku si ho přidržel, když to přišlo.
Jen jsem stačil zachrčet, že to nemusí polykat, ale na to jsem raději pustil jeho vlasy, zatnul snad všechny svaly a pak už jsem tomu nechal volný průběh…  

Micah
Splnil jsem Jayovo přání, když mě navedl, a snažil se co nejvíc pohybovat hlavou, občas pohnout i jazykem a dívat se na Jaye, abych věděl, jestli se mu to líbí nebo ne.
Podle toho, jak mě sledoval, a podle toho, co jsem slyšel, se mu to nejspíš líbilo, takže jsem nepolevoval a snažil se ho potěšit co nejvíc.
Jeho prsty v mým vlasech mě znovu rozechvěly stejně, jako když si pak tempo ke konci určil sám.
Jeho slova jsem chytil jen částečně, ale stejně to bylo jedno.
Rozhodně jsem ho nehodlal pustit.
Když on může, tak já taky.
Překvapeně jsem zasténal a vykulil oči nad chutí, co mi stekla do krku.
Zčásti hořké, zčásti sladké, konzistence neurčitá... ale zatraceně dobré!
Nasál jsem, abych z Jaye dostal co nejvíc a trochu zklamaně zabručel, když už mi nebylo co dát.
Přesto, když jsem ho vypustil s pusy, ještě jsem jazykem přejel po celé jeho délce, špičkou zarejdil ve štěrbině, jestli tam přece jen něco nezůstalo, pomazlil se s žaludem, pohladil kuličky, a pak se vysunul nahoru.
„Myslím, že je to to nejlepší… co jsem jedl…" zamumlal jsem, když jsem se usadil na Jayově klíně, a spokojeně vydechl.
Doufal jsem, že se to Jayovi líbilo, a teď mě neshodí z postele a nevyhodí z ložnice.

Jay
Jo, tak doufám, že se mi o tomhle bude dneska zdát.
Chci mít tenhle erotický sen každou noc.
I když to Mic dělal poprvé, byl jsem navýsost spokojený, a rozhodně jsem mu to dal najevo.
Ještě jsem byl lehce mimo, když se na mě usadil a řekl, že to bylo to nejlepší, co kdy jedl.
„Říkal… říkal jsem to… že je to lepší… než jejich večeře…“ pousmál jsem se, když jsem ze sebe zadýchaně vydoloval pár slov.
Ale pak už jsem Mica popadl, povalil ho na postel a zalehl ho. A hlavně po tom, co se mi tak hezky znovu zavrtěl na klíně. On si snad ani neuvědomuje, co tím způsobuje.   
Dnešek byl zatraceně náročný, i když byl vlastně volný den.
Ale ukončený byl tím nejlepším způsobem. Opravdu nejlepším…
Ještě jsem se sklonil, abych Mica mohl aspoň chvíli líbat a dotýkat se ho, protože on za to rozhodně stál.
„Jestli nebudeš proti, tak… Budeme to brát tak, že jsme odteď partneři. Jednoduše… chodíme spolu, co? Já rozhodně chci, ale po tom, co jsi mi řekl v koupelně, tak doufám, že ty taky,“ znovu jsem ho políbil, ale pak jsem se nadzvedl a málem jsem se plesknul do čela, jaký jsem zapomnětlivec.
„Zapomněl jsem na Baxe,“ ještě jednou jsem líbnul Mica a pak vyskočil z postele.
„Nikam mi neutíkej, odteď je to i tvoje postel,“ ještě jsem ho upozornil, a pak už jsem vyběhl z ložnice, abych našel štěně.
Dlouho jsem hledat nemusel. Ustlal si v obýváku v křesle, a když jsem vešel dovnitř, hned zvedl hlavu a zadíval se na mě.
„Pojď, půjdeme se ještě vyčurat,“ popadl jsem ho a zamířil jsem s ním ven.
Ani jsem se neoblíkal, nebylo proč. Bydlím tu sám, a vidět mě můžou tak jedině noční zvířata.
Počkal jsem u dveří, až se Bax vyvenčí, a pak jsem ho vzal a šel s ním do koupelny, kde jsem mu otřel packy. Odnesl jsem ho do ložnice, dal ho Micovi na postel, aby ho na chvíli pohlídal, a šel ještě najít nějakou starší deku a polštář, kterého mi nebude líto.
„Tak jo, všichni máme postel, tak můžeme jít spát,“ přilehl jsem si k Micovi pod peřinu, když jsem uložil i Baxe kousek od postele do jeho provizorního pelíšku. 
Přitáhl jsem Mica co nejvíc k sobě, a zabořil jsem nos do jeho vlasů. Zavřel jsem oči a spokojeně jsem zabručel.
Už dlouho jsem takhle s někým neusínal…

Micah
Jestli je tohle sen, asi se nechci probudit.
Vyjekl jsem, když mě Jay povalil na postel, a ještě chvilku potom líbal a hladil.
Oddechl jsem si, protože se mu to zjevně líbilo, a mě to potěšilo víc, než jsem si myslel.
Když odešel, chvilku jsem jen tak ležel, a pak se neudržel, vyskočil na posteli a zavýskl, jako idiot.
Řekl… Vážně řekl, že spolu budeme chodit?
A že je tohle i moje postel?
Vážně?
Zachichotal jsem se jako pako a několikrát jsem na posteli převalil s Jayův polštářem na obličeji.
Nemůžu uvěřit tomu, že se to opravdu děje.
Že mám opravdu takové štěstí.
Když se Jay vrátil, posadil jsem se, převzal Baxe a díval se na Jaye, jak hledá něco, na čem by štěně mohlo s námi spát.
Na boudu venku byl ještě malý, a nechat ho někde samotného by od nás bylo sobecké.
Když pak Jay zavelel ke spánku, zalehl do postele a přitáhl si mě k sobě, jen jsem spokojeně vydechl, zavrtěl se a neubránil se úsměvu.
„Tohle je to nejkrásnější… co mě potkalo…" zamumlal jsem do ticha.
A vzhledem k tomu, jak náročný byl dnešní den, asi jsem ani nestihnul Jayovi popřát dobrou noc a vytuhnul jsem jako špalek.

 

Relikvie - Kapitola 8

:)

Luc | 08.08.2023

Krásná kapitola

Díky

Midzi | 19.04.2023

Budu se snažit občas chválit. Nejsem zvyklá všechno komentovat. :-)

Re: Díky

topka | 19.04.2023

nemusíš nutně chválit, ale když člověk vidí koment, ví, že se to čte. Takhle nevíme, jestli vůbec dál přidávat a člověk ani nemá motivaci. Moje pracovní doba přes týden mi dovolí tak dvě tři hodiny volného času, za předpokladu, že bych šla spát ve slušnou dobu, a z toho mi minimálně hodinu někdy i víc, v závislosti na délce kapitoly) zabere oprava a její vložení, pokud chci něco přidat i v týdnu. A mám i jiné rodinné povinnosti a své zájmy, o které se tímhle okrádám. :(
Ale! Děkuji moc za komentík, vážíme si ho a těší nás, zvlášť když nejsi zvyklá komentovat. :)) ♥

Přidat nový příspěvek