Relikvie - Kapitola 12

Relikvie - Kapitola 12

Micah
Musel jsem uznat, že večeře byla úžasná. Ne, že bych si tak moc věřil s vařením, ale spíš atmosférou.
Tohle jsem naposledy zažil… Vlastně už si ani nepamatuju.
Bylo to opravdu velmi příjemné, a já si uvědomil, že bych si na to nejspíš i zvykl.
Mám sice rád i samotu, ale když teď vím, že můžu být součástí něčeho, je to příjemný pocit.
Samozřejmě, nestane se hned ze mě obrážeč večírků a podobně.
Když půjdeme do vesnice, pořád se budu schovávat za Jayovými širokými zády.
Když pak Damian i Korina zaveleli k ochodu, zvedl jsem se, že uklidím, a sotva jsem začal strkat nádobí do myčky, měl jsem za zády Jaye.
Pokýval jsem hlavou na znamení souhlasu, že s ním půjdu ven, ale při jeho posledních slovech jsem se zachvěl, začervenal, a ještě víc se schoval do jeho náruče.
Naštěstí se Jay rozhodl mě moc netrápit, a když odešel, aby se převlékl, já douklízel nádobí do myčky, a pak se rychle zaběhl převléknout, abych do stáje nešel v pyžamu a Jay na mě nemusel zbytečně dlouho čekat.
Spolu jsme pak uklidili nebo mi spíš Jay řekl, co všechno ráno Portos potřebuje a jak dlouho mu to zabere, ukázal mi poličku, kterou dělal na kuchařky, židle, co spravoval paní z vesnice, a taky jsem si všiml, že přeházel zbytek dřeva.
Vyvenčili jsme spolu ještě Baxe, pak se rozloučili s Portosem a vrátili se domů, kde už bylo skoro všude pozhasínané a ticho, jak nejspíš ti dva vytuhli.
Ještě jsem zašel vyndat nádobí z myčky, abych se s tím nemusel zdržovat ráno, a pak už s Jayem přešel do ložnice a rovnou do sprchy.
Jo, potřeboval jsem ji. Byl jsem zpocený, a hlavně mi byla trochu i zima, jak se už na večer ochlazovalo a já se moc neoblékl.  
Tentokrát jsem se ani nestihl zastydět, jak jsem se svlékl rychleji než Jay, a vmžiku byl pod horkou vodou. Blaženě jsem zasténal a málem se rozpustil, jak příjemné to bylo.

Jay
Mic se nakonec šel převléct s tím, že teda půjde se mnou ven.
Korina se o Portose už postarala, ale nebylo od věci, aby i Mic věděl, co a jak, kdyby to náhodou někdy musel dělat sám. Sice je mi to teď blbé říkat, nebo jen na to pomyslet, ale je to vlastně i můj zaměstnanec. A i kdyby nebyl… Pokud tu se mnou zůstane žít, tak tohle bude i jeho hospodářství a měl by vědět, co a jak. Ale možná předbíhám…
Každopádně bych byl šťastný, kdyby tu opravdu zůstal, kdyby zůstal žít se mnou.
Začínám asi věřit na lásku na první pohled. Opravdu mě zaujal už hned v první chvíli, kdy jsem ho uviděl, jinak bych ho ani jako poslíčka nepozval na snídani.
Když jsme se vrátili do domu, svítilo se už jen v chodbě, a tak jsme se svlékli a rovnou zalezli do sprchy. Já teda nejdříve k umyvadlu, kde jsem sundal ten svůj rašící porost na bradě, a než se Mic stihl osprchovat, vlezl jsem si k němu.
Sprcha byla příjemně teplá, a pěkně to uvolnilo a prohřálo tělo. A já prostě neodolal, a brzy jsem se na Mica nalepil. Přitáhl jsem si ho k sobě, líbal jsem ho a hladil, a nedokázal jsem přestat.
„Myslím, že mě přešla únava,“ otřel jsem se rty o jeho krk a ucho a pohladil jsem ho po zadečku.
Ale pak jsem ho raději pustil, abychom se opláchli od mýdla a mohli jít do ložnice…
„Moc jsem se na tebe těšil,“ znovu jsem si ho přitáhl k sobě, když už jsme stáli vedle postele.
Ani jsem nedovolil Micovi si vzít oblečení, a ručník, který měl kolem pasu jsem mu stáhnul dolů.
„Ani netušíš, jak moc krásný jsi,“ začal jsem ho líbat a pomalu jsem ho ukládal na postel.

Micah
Když jsem se nabažil teplé vody, začal jsem se umývat a po očku sledoval Jaye, který se holil u umyvadla. Ne, že by mi to strniště vadilo, ale trochu to píchalo.
Jenže pak jsem zapomněl i na to, jak se jmenuju, když se o mě Jay začal starat.
Vážně jsem netušil, že líbání na krk nebo ucho může být tak… vzrušující.
Nedokázal jsem udržet pusu zavřenou, a než jsme došli do ložnice, třásl jsem se jako list ve větru.
Myslel jsem, že půjdeme hned spát, protože Jay si potřeboval odpočinout, ale očividně ho únava přešla a teď byl čilý až moc.
„Ne-neřikej to," zafuněl jsem, když mě položil na postel a já ho kousek od sebe odtáhl, abych se mohl vůbec nadechnout.
Ležet takhle na posteli, vystavený Jayovým očím, zcela nahý, vidět, jak si mě prohlíží, dívat se na oplátku na jeho nahé tělo bylo… taky podivně vzrušující.
„My-myslel jsem, že… že jsi u-unavený," vykoktal jsem ze sebe a fascinovaně přejel prsty po Jayově hrudi a pažích.
Jeho kůže byla malinko drsnější než moje, horká, a když jsem prsty přejížděl po jeho pažích, cítil jsem každý jeho sval.
„Zí-zítra ráno chci jít s tebou… myslím za… Portosem… chci vidět, jak to děláš… teda jako myslím úklid… jak uklíziš Portosovi… chci se to naučit, abys mohl ráno taky odpočívat… a pracuju tady a jsem… jsem tvůj pa-partner…" zrudl jsem snad ještě víc a zadíval se Jayovi do jeho krásných očí.

Jay
Bylo vidět, že je Mic nervózní. Nechápal jsem proč, když už jsme to dělali. Sice ne úplně do konce, ale nemusí se stydět.
Přesto se mi líbilo, jak reagoval. Byl vzrušený, a stejně jako by se snažil odvést pozornost od sebe a toho, co bude.
„Řeknu to znovu, protože teď je to vidět ještě víc. Jsi prostě roztomilý, a jsi krásný. A je to pravda. A kašli na práci, teď jsme v posteli, myslím, že se Portos nebude zlobit, když o něm chvíli nebudeme mluvit. Já mu to neřeknu, ano?“ pousmál jsem se nad jeho rozpačitostí.
„A ano, unavený z práce být můžu, ale pro tebe… S tebou na nějakou únavu vůbec nemyslím,“ sklonil jsem se a znovu si vyžádal polibek, abych se pak svými rty přesunul na jeho krk a postupoval jsem níž.
Snažil jsem se nevynechat jediné místo, kde jsem cítil náznak, že se mu to líbí.
Pohrál jsem si i s jeho bradavkami, zatímco jedna má ruka hladila jeho tělo a postupovala níž, a začal jsem se dlaní otírat o jeho nabíhající penis.
„Je čas použít gel,“ vrátil jsem se k jeho rtům.
Natáhl jsem se pro gel a sesunul jsem se dolů k jeho klínu. Dal jsem si záležet, aby se mu to líbilo, abych ho navnadil ještě víc. A i když jsem měl se sebou co dělat a nejraději bych si ho vzal hned, přesto jsem ho nejdříve chtěl připravit už jen proto, že jsem nejspíš jeho první…
A já chtěl, aby to pro něj bylo co nejlepší.
Pohrál jsem si s jeho penisem, s pytlíkem, roztáhl jsem mu nohy a zaměřil jsem se i na jeho dírku, která tak hezky zareagovala na můj jazyk.  
A po chvíli jsem si otevřel gel, nalil jsem na prsty i na jeho dírku, a začal jsem ho masírovat. Postupně jsem přidával na tlaku, až jsem do něj jeden prst vsunul a současně s tím začal jeho erekci protahovat v puse…

Micah
Tak jo. Příště raději nic říkat nebudu. Trochu jsem se nafoukl, když si ze mě Jay dělal srandu, ale pak jsem zase rychle splaskl, když mě políbil a nedal prostor na další protesty.
Vím, že jsme tohle už dělali. Jako takhle. Ale s očekáváním toho, co má teprve přijít, jsem to vnímal úplně jinak, pokud to bylo možné. Nebo jsem si jen něco namlouval.
Koneckonců, bylo tohle moje poprvé.
Snažil jsem se nebýt moc hlasitý, i když s tím, co mi Jay dělal, to šlo jen velmi těžko. A pak ten jeho jazyk…
To už jsem nevydržel, vyjekl jsem, a na moment si přikryl dlani pusu. Ale potřeboval jsem dýchat a jen nosem to nešlo.
Trochu jsem s sebou cukl, když jsem ucítil na zadku nějaké vlhko, a úplně jsem zpanikařil, když do mě Jay strčil prst.
Nevěděl jsem, jestli je to dobře nebo špatně, cítil jsem podivný tlak, ale zároveň vzrušující plnost.
Bylo to vážně zvláštní.
A i přesto, že mi Jay pomáhal pusou, zastavil jsem ho, a s nehty zarytými do jeho ramen jsem ho vytáhl nahoru nad sebe.
„Já…" zachraptěl jsem a svůj hlas skoro nepoznával.
„Víš… Já… Jsemtoještěnikdynedělal…" vypadlo ze mě, že jsem si málem zlámal jazyk, a trochu popotáhl, jak jsem se bál že se mi teď Jay vysměje.

Jay
Nesl jsem to docela nelibě, když mě Mic zastavil, ale nedal jsem to na sobě znát.
Zahleděl jsem se mu do očí, když ze sebe cosik vyhrknul, a mě trvalo asi deset vteřin, než jsem si to v hlavě přebral a přeložil do srozumitelné řeči.
Takže jsem měl pravdu. Micah je ještě panic. Spíš poloviční panic, když už jsem mu ho vyhonil a vykouřil.
„To je v pohodě,“ pohladil jsem ho po tváři. „Já to s tebou taky ještě nikdy nedělal.“
Políbil jsem ho na rty, věnoval mu krátký ale jemný polibek, a pak jsem zase zvedl hlavu a podíval se do jeho červené tváře.
„Kdybys viděl, jak jsi… vážně krásný…“ políbil jsem ho na špičku nosu. „Kdyby ti to bylo nepříjemné, nebo cokoliv, tak řekni, necháme toho, a zkusíme to jindy, ano?“
A s tím jsem se posunul zpátky dolů, aby mi nevychladl.
Znovu jsem se začal věnovat nejen jeho penisu, ale i dírce, kde jsem po chvíli už vsunul dva prsty a pomalinku přidával třetí. Snažil jsem se, aby to nedrhlo, přidal jsem i gel, protáčel jsem prsty, vytahoval a zase zasouval, a když jsem se dotkl jeho prostaty, vyvinul jsem menší tlak, kterým jsem začal ten jeho hrbolek rozkoše pěkně masírovat.
Jeho penis jsem také nenechal ladem. Ale ve chvíli, kdy jsem cítil i slyšel, že má snad kousek před tím, aby se udělal, pustil jsem ho a přichytil u kořene.
Chtěl jsem, aby se udělal, když budu v něm. Rozhodně to pro něj bude příjemnější…
Opatrně jsem vytáhl prsty z jeho zadečku, zaklekl jsem mezi jeho nohy, a ještě jsem pod něj zasunul polštářek, aby měl zadeček trochu výš. Pořádně jsem si nageloval svoji erekci, a pak jsem si Mica přichytil a nastavil se proti němu…

Micah
Znovu jsem se trochu nafoukl, protože si Jay ze mě nejspíš udělal zase srandu.
Ale ani tentokrát mi nedovolil nad tím moc přemýšlet.
Než jsem se nadál, znovu se posunul dolů a pokračoval tam, kde skončil.
Po počátečním strachu, jsem se nakonec uvolnil a zvykl si na ten zvláštní tlak a tu plnost.
Navíc mi to Jay moc neulehčoval tím, jak pečoval o můj penis, což v kombinaci s jeho prsty bylo něco, co se nedalo ustát se zdravým rozumem.
V rukách jsem svíral polštář z každé strany své hlavy, prsty na nohou jsem měl propnuté, a už se ani nesnažil být zticha, zvláště, kdy jsem ucítil ještě větší plnost, a pak to, když se Jay dotkl…
Málem jsem vyletěl z kůže, hlava se mi točila, hučelo mi v ní a tělo se nekontrolovatelně třáslo.
Už, už jsem téměř naplnil Jayovu pusu, ale on to na poslední chvíli zarazil, a já jen frustrovaně zafňukal. Trochu s obavou jsem se na něj podíval, a dech se mi trochu zatajil, když jsem viděl, jak si kleká mezi mé nohy a svůj penis směřuje k mé dírce.
Víc jsem v prstech sevřel polštář, až hrozilo, že ho roztrhnu, trochu víc roztáhl a pokrčil nohy, aby měl Jay lepší přístup, protože pohled na něj byl tak nádherný, že bych nejspíš vyvrcholil už jen z toho.
Byl jsem připravený a chtěl jsem to. Chtěl jsem Jaye. Chtěl jsem mu ukázat, jak moc ho miluju.
Chtěl jsem, aby se naše těla spojila.
Přesto, když jsem pocítil ten silný tlak, jak se do mě začal dobývat, podvědomě jsem se stáhl a ztuhl.
Bolelo to. Ne moc, ale Jay přece jen nebyl žádná malá tříska.
Zkousl jsem si ret a na okamžik mě zachvátila panika, že to nedokážu a Jay bude zklamaný, ale stačily jeho ruce, jeho pohled a polibek, abych roztál a pomalu se začal uvolňovat.
Povolil jsem sevření svého zadečku a začal ho pouštět dovnitř. A s každým kouskem, co byl víc uvnitř mě, bolest začala nahrazovat nesmírná slast.
A, když se pak dovnitř dostal celý a přirazil, málem jsem vypustil duši.
Hlasitě jsem vykřikl, prohnul se v zádech a celý se zase rozklepal.
„Jay…" zafňukal jsem a natáhl k němu ruce, abych si ho mohl přitáhnout pro polibek, zatímco pokračoval v přirážení, a já věděl, že tohle nebude mít dlouhého trvání.

Jay
Byl jsem rád, že jsem překonal svou únavu a začal se věnovat Micovi.
Nejen kvůli tomu, jak moc jsem ho chtěl, jak jsem po něm toužil. Ale i kvůli němu samému.
Byl to opravdu nádherný pohled. Sledovat ho a vnímat, jak to prožívá, bylo takhle daleko hezčí než v mých představách.
Měl jsem strach, že skončíme, když se stáhnul a ztuhnul, jakmile jsem do něj začal pronikat. Ale on se na konec uvolnil, a potom…
„Micu…“ zachrčel jsem, když si mě přitáhl pro polibek, který jsem mu rád věnoval.
„Jsi vážně neskutečný… nejlepší… nejkrásnější…“ zašeptal jsem do jeho rtů a znovu ho políbil.
Když jsem cítil, jaký to má na něj vliv, začal jsem opatrně najíždět. Tak, aby si zvykl, a tak, aby to ještě víc podnítilo jeho touhu. Opíral jsem se o jednu ruku, druhou jsem si pohrál s jeho pytlíkem a několikrát protáhl i jeho penis.
Jenže pak, s každým dalším pohybem a přírazem, jsem zrychlil i pohyby ruky, protože bylo vidět, že Mic nemá daleko od toho, aby se udělal.
A když k tomu došlo…
Nic krásnějšího jsem snad neviděl. Prožíval to úplně neskutečně, cítil jsem každý třes, každý záškub jeho těla. Jeho vlhko se mu usazovalo na břiše, a co ulpělo na mých prstech, jsem pak s blaženým výrazem olíznul…
Jenže to byla nejspíš poslední kapka. Už tak jsem se držel zuby nehty. Po tomhle jsem už nezvládal své pudy udržet na místě, a můj chtíč propuknul naplno…
Víc jsem se narovnal, přichytil si Mica oběma rukama, a pak už stačilo jen pár důraznějších přírazů, myslím, že i nějaká ta nadávka, jak skvělý to bylo, a vzápětí jsem plnil Micův zadeček svou nadílkou.
Trvalo to chvíli, ne moc dlouho, ale bylo to tak intenzivní, že jsem pak na něho dolehl, zcela zbaven sil i slov, rychle jsem oddechoval, a nebyl se ani schopný hnout, abych Mica tolik pod sebou nelisoval.
„Miluji tě,“ zvedl jsem aspoň hlavu a zadíval se mu do jeho krásných očí.
„Vážně,“ mírně jsem se zapřel o ruce, abych se kousek mohl vytáhnout, a ještě mu věnovat ten nejsladší polibek.

Micah
To, co jsem prožíval, se slovy nedalo popsat.
A nejspíš to byl osud, abych potkal právě Jaye a s ním jediným tohle zažíval.
Už před tím, když mi to dělal pusou nebo rukou, jsem myslel, že vypustím duši.
Ale to, co nastalo teď, předčilo všechna moje očekávání.
Samozřejmě, že jsem četl nejrůznější příběhy, nebo slyšel spolužáky si o tom povídat, ale vždycky jsem si myslel, že si to všichni trochu přikreslují. Anebo je pravda, že tak silně to prožívám jen proto, že můj protějšek, je Jay.
Nebylo to však jen moje vyvrcholení, ale i to Jayovo, které umocnilo to moje, a jako bych s tím jeho, znovu to své prožíval.
I když jsem ho sotva vnímal, byl tak nádherný, že se mi nedostávalo slov.
Pevně jsem ho rukama i nohama objal, když na mě dolehl, vnímal jsem tlukot jeho srdce, které hrálo společně s tím mým, vnímal teplo jeho těla, jeho kůži, jeho podmanivou vůni.
Trochu nespokojeně jsem zabručel, když se nakonec Jay mírně nadzvedl, ale spokojeně jsem vydechl po jeho polibku a slovech, které mým uším tak krásně zněly.
„Taky tě… strašně moc… miluju…" vydoloval jsem ze sebe konečně a jednou rukou pohladil Jaye po tváři.
„A… jsem šťastný… že jsem to mohl prožít… právě s tebou," usmál jsem se a znovu si stáhl Jaye pro polibek, jak jsem se ho nedokázal nasytit.

Jay
Byla to prostě krása. A zvlášť, když si Mic kolem mě omotal nohy i ruce…
Byla to ta správná tělesná blízkost, která tomu všemu dodávala ten správný punc.
A já věřil tomu, co říká, a byl jsem moc rád, že to řekl.
Líbal jsem ho po jeho slovech, hladil jsem ho, a pořád se toho nedokázal nabažit.
Trvalo ještě chvíli, než jsme se přestali líbat, ale fakticky jsem nedokázal přestat.
Jenže únava mě opravdu dostihla. A teď jsem byl i příjemně unaven.
Nadzvedl jsem se málem i s Micem, jak byl kolem mě omotaný. Opatrně jsem z něho vyjel a sesunul jsem se na bok. Pohladil jsem ho po jeho vlhkém břiše, otřel se dlaní o jeho rozkrok, a ještě jednou jsem ho políbil na rty.
„Nejraději bych tak zůstal celou noc, a celý den, a celou noc a celý den,“ usmál jsem se na Mica.
„Ale chtěl bych tě poprosit, jestli bys mi namazal ty záda,“ zadíval jsem se na něho omluvným pohledem.
Vážně bych promiloval celou noc. Ale nejspíš bych se pak ráno zvedal z postele jak stoletý stařeček.
Natáhl jsem se přes Mica ke stolku pro mast, kterou jsem koupil v lékárně.
„A já pak namažu tebe, ano? Taky jsi hodně pracoval, a tohle opravdu pomůže,“ políbil jsem ho, strčil mu mast do ruky, a pak se posunul a natáhl se na postel jak dlouhý, tak široký.
Nejspíš brzy usnu, ale tohle milé zdržení vážně stálo za to čekání a odříkání.
Byl jsem rád, že se to Micovi líbilo, a já byl šťastný, že jsem to mohl prožít s ním.
Pootočil jsem hlavu a jen se na něho z pod přivřených víček díval.
Zamilovaně… Jinak to ani nešlo…

Micah
Rty mě už celé brněly, ale vůbec mi to nevadilo. Naopak, přijímal jsem Jayovi polibky rád, a ještě mu své rty s chutí nabízel.
Tohle, co teď proběhlo, bylo jako sen. Nejspíš budu z toho obláčku, na kterém teď jsem, ještě dlouho čučet dolů na zem.
Opravdu se vyplatilo tak dlouho čekat. I když jsem se docela bál, jak to Jay přijme, přece jen, být v šestadvaceti panicem není nic, s čím by se člověk mohl chlubit, opět mi potvrdil to, jak úžasný muž to je, a jaké mám štěstí, že jsem ho potkal, i když za poněkud podivných okolností.
Nejspíš bych i usnul tak, jak jsme byli, ale Jay se nakonec zvedl, což jsem okomentoval nespokojeným zabručením a lehl si vedle mě.
Jo, málem jsem na ty jeho záda zapomněl.
Masírovat sice neumím, ale namazání ještě zvládnu, takže jsem od Jaye převzal mastičku, a pak už se na něm pohodlně usadil, abych mu trochu ulevil od natažených svalů.
Přesto, než jsem se do toho pustil, neodolal jsem, abych prsty nevjel do jeho neposedných vlasů a trochu je protáhl, nebo se sklonil a políbil ho na ramena a lopatky.
Teprve pak jsem nabral mastičku a začal jsem pomalu mazat jeho záda.
A tak jsem se do toho zažral, že jsem si ani neuvědomil, že Jay už dávno pochrupuje, a kdo ví, jak dlouho už spí.
Usmál jsem se, opatrně z něj slezl, zaběhl si opláchnout do koupelny ruce, a pak už hupsnul do postele za Jayem, kterého jsem přikryl a vedral se k němu do náruče, i když jsem ho musel trochu pootočit. Já byl už taky docela utahaný, ale než jsem úplně zatuhnul, ještě jsem se natáhl ke stolku, abych vypnul budík.
Jay mě ráno možná zabije, ale je potřeba, aby si odpočinul, a Portos pár minut navíc vydrží.
Navíc jsem měl v plánu jít ráno s Jayem, a i když nevím, jestli mu budu k něčemu platný, chci mu pomoct.  
Nakonec jsem usnul s pohledem na Jayovu uvolněnou tvář, a se rty přitisknutými na ty jeho, když jsem mu ještě z posledních sil věnoval polibek na dobrou noc se slovy, jak moc ho miluju, a jsem moc šťastný, že ho mám.

Jay
Spokojeně jsem se usmál, když se na mě Mic usadil. Ani by nemusel mazat ty záda, už tohle samo o sobě bylo moc příjemné. A když k tomu přidám i doteky a polibky, kterými mě ještě poctil, byl jsem skoro v sedmém nebi.
A pak, když mi začal mazat záda, jen jsem spokojeně vydechl a užíval si jeho péče.
Užíval jsem si jeho péče tak moc, že jsem usnul, ani jsem nevěděl jak.
Když jsem otevřel oči, zjistil jsem, že už slunce je z poloviny venku. Lekl jsem se, že jsem zaspal, hrábnul jsem po budíku a docela mě překvapilo, že byl vypnutý.
Nejspíš jsem ho vypnul, aniž bych si to uvědomil, a pak jsem znovu usnul.
No, ale pak mi došla jedna věc. Budík stál úplně někde jinde, než ho normálně mívám…
Podíval jsem se na Mica, který si tu v klidu spal, a dokonce se ze spaní i usmíval.
Takže to je jeho práce… Naštěstí jsem nezaspal nějak moc. Spal jsem déle asi o třičtvrtě hodiny než obvykle. Takže tolik zdržení to zas nebude. Jen nejdříve obstarám Portose, a teprve potom se půjdu nasnídat a dát si kávu.
Ale Mic z toho bez trestu neujde.
Začal jsem okupovat jeho tělo, které bylo hezky ze spaní rozehřáté, brzy jsem držel v ruce gel a jeho zadeček protahoval dvěma prsty, zatímco jsem oždiboval, líbal, okusoval a hladil jeho krásné tělo.
A když už byl celý probraný, a že hezky probraný, ukázal jsem mu, jak skvělé je vyřešit ranní erekci ranním sexem, místo toho, co by si ho honil sám, nebo se to snažil rozehnat studenou vodou ve sprše…

Micah
Myslel jsem si, že se vzbudím dřív než Jay a překvapím to.
Jenže jsem Jaye a jeho únavu nejspíš podcenil, nebo to prostě bylo tím, co se stalo v noci a unavilo mě to víc, než jsem si myslel.
Vlastně jsem si napřed myslel, že jsem ani neusnul, protože to příjemné, co najednou zachvátilo mé tělo, bylo podobné, jako tomu, co mi Jay dělal večer.
Jenže po chvilce to začalo být až moc intenzivní. A když jsem otevřel oči, hleděl jsem do těch Jayových, a až příliš intenzivně cítil jeho prsty ve svém zadečku.
Myslím, že jsem v tu chvíli vyvrcholil, protože tohle bylo na mě až příliš.
Tentokrát jsem se ani nedokázal držet zpátky, a sám se dokonce nabídl Jayovi, aby pokračoval, protože jsem chtěl cítil tu neuvěřitelnou plnost.
Podruhé jsem prožíval orgasmus chvilku po něm, a hlavou mi problesklo, že jestli tohle bude dělat každé ráno, tak s takovou nic neudělám, protože jsem pak nedokázal pohnout ani prstem.
„Dobré ráno…" zachrčel jsem, když jsem popadl dech a konečně se vrátil nohama na zem.
Objímal jsem Jaye kolem krku, tiskl se k němu, vnímal tlukot jeho srdce i vůni, a když jsme se zrovna nelíbali, neodolal jsem a vtiskl mu několik drobných polibků na krk a rameno.
„Omlouvám se… za ten budík… ale chtěl jsem, aby sis odpočinul… a taky jsem chtěl vstát dřív, abych tě překvapil. No… asi jsem podcenil tvou únavu," usmál jsem se, trochu jsem od sebe Jaye odtáhl, pohodlně se uvelebil na zádech, a pak prsty okopíroval jeho tvář, hruď i břicho.
„Jsi vážně… moc nádherný chlap… sexy a divoký… a můj… miluju tě," zašeptal jsem s červenými tvářemi trochu rozpačitě, a pak si Jaye zase stáhl pro polibek.

Jay
„Moji únavu?“ podivil jsem se Micovým slovům.
„Já už několik roků vstávám skoro ve stejný čas, takže mám už budík v hlavě,“ zasmál jsem se při té představě, že mě chtěl Mic nechat spát.
Ale to by si nejspíš Portos pak otevřel vrátka a šel by nás pobudit.
„Ale jestli chceš, můžeme jít spolu za Portosem. Nebo můžeš jít ty, a já udělám snídani. Ale nejdříve si dáme sprchu, protože, pokud mi takhle hezky budeš pořád vonět, tak bychom z té postele nejspíš nevylezli, nebo bych tě obtěžoval na každém kroku. Třeba bych ti to mohl udělat v kuchyni na lince, co?“ zadíval jsem se na Mica s povytaženým obočím.
Ale pak už jsem se rozhodl ho nezlobit, ještě jednou jsem ho políbil, a pak už ho vytáhl z postele a zamířili jsme do koupelny. Po cestě jsem Korině popřál dobré ráno, protože ta zrovna scházela schody a mířila do kuchyně.
Jo, taky je ranní ptáče, pokud neusne při psaní svých románů.
V koupelně jsem se ještě s Micem pomazlil, abych mu poděkoval za slova, která moje ego nafoukla do neuvěřitelných rozměrů.
Jo, už dávno jsem neslyšel, že jsem sexy chlap… a divoký sexy chlap… a taky ho miluji, opravdu že jo.

Micah
Trochu jsem se zastyděl, když Jay řekl, že vypnutý budík pro něj stejně nic neznamená a vstane tak, jako tak. Vůbec se mi nechtělo z postele a zvlášť, když pak Jay řekl to o té vůni a dělání na… lince?
Málem jsem se schoval pod postel a měl pocit, že tohle nejspíš nezvládnu.
Ve sprše jsem se málem rozpustil, protože Jay mě nenechal vydechnout a cítil se…
Nádherně.
Chtěný, milovaný, přitažlivý pro muže, se kterým chci dožít svůj život, i když ho znám tak krátce.
Když mě Jay konečně pustil z těch svých tlap a já se mohl utřít a zapnout mozek, došlo mi, že jsem mu ještě neodpověděl na otázku.
„No, a co takhle zajít spolu k Portosovi, aby to bylo rychleji, i když nevím, jestli ti budu k něčemu platný, a pak udělám nějakou snídani?" zapřemýšlel jsem nahlas.
„A tam… tam to… nemůžeme v kuchyni je teď… Korina…" zakoktal jsem se a raději si rychle přetáhl triko přes hlavu.
K Portosovi jsme tak šli nakonec společně, ale byl jsem úplně marný, takže jsem raději odběhl udělat tu slíbenou snídani, než mě Jay něčím přetáhne.
Budu si muset o tom něco přečíst nebo se zeptat Koriny.
Ne, ptát se nebudu. Raději si něco přečtu.
Chci pomoct, ale momentálně jsem spíš škodil, a to jsem nechtěl.
Po snídani jsem Jayovi znovu namazal záda, protože chtěl jít pracovat, a já sám se vrátil k záhonům, aby byl co nejdříve dodělaný.
Korina se zavřela u sebe v pokoji, prý má teď psací slinu a potřebuje to dostat na papír dřív, než to zapomene, a Damien si půjčil Jayovo auto, prý si potřebuje pro něco sjet do vesnice.
Někdy dopoledne jsem odběhl udělat malou svačinu, kávu a čaj, přinesl to Jayovi, a chvilku nad ním zůstal slintat, protože to byl fakt kus chlapa.
Někdy se ho musím zeptat, jak to, že byl sám, než jsem ho potkal.
A během dělání svačiny, když jsem namátkou listoval kuchařkou, mě napadlo, že bych odpoledne mohl zkusit zase nějakou buchtu, a tentokrát by se snad mohla podařit.

Jay
Netuším, proč Mic od Portose utekl. Šlo mu to docela dobře, a nikdo nebyl dokonalý hned při prvním pokusu. Já tady vyrostl, takže to znám odmalička.
Když jsem dodělal věci venku, a potom ještě v dílně jsem se pustil do práce, zavolal mě Mic na svačinu. A i když jsem snídal, stejně to do mě spadlo jako do studny. A musel jsem uznat že i kafe bylo vynikající. Samozřejmě jsem to Micovi pochválil.
Každý si celý den dělal to svoje. Ať už já, Mic, Korina nebo Damien, prostě jsme pracovali tak, jak jsme byli zvyklí.
Mic pracoval i na zahradě, kde bylo poznat, že udělal kus práce. A když se pak po obědě vytasil s buchtou, jen se po ní zaprášilo. Cpali jsme se tak, že se nám dělaly boule za ušima.
Večer, zatím co se Korina znovu zavřela se svým psaním a Damien si pročítal dědovy deníky, já se zavřel v dílně, abych mohl natřít židle pro paní Woodsovou, a udělat poslední nátěr police na kuchařky.
Tentokrát mě ani Mic nemusel volat k večeři, protože tu vůni jsem cítil až do dílny. A ti dva nahoře nejspíš taky, protože jsme se srazili v chodbě, když se i oni hnali do kuchyně.

Micah
Nikdy jsem si nemyslel, že mě vaření a podobné věci budou bavit.
Jistě, vařit jsem něco málo uměl, ale nikdy to nebylo takové, že bych do toho šel s nadšením, nebo vymýšlel složité recepty, abych u plotny stát hodiny a hodiny a s jídlem si hrál.
Proč taky, když jsem vařil jen sám pro sebe?
Jenže… Teď to bylo jiné.
Vědět, že můžu uvařit někomu, koho miluji, a mít pocit, že dělám aspoň něco, mě nutilo snažit se víc a víc. Je pravda, že z koláče jsem měl trochu strach, ale když na mě skoro nezbylo, cítil jsem se opravdu šťastný a spokojený.
A když jsem potom odběhl udělat večeři, ani jsem nestačil nikoho z těch tří zavolat a měl jsem je v kuchyni, sotva jsem dovařil, jako by snad měli nějaký šestý smyl.
No… Byli to Uživatelé, tak možná měli.
Než jsem nachystal na stůl, dal jsem ještě i Baxovi, aby neměl pocit, že ho opomíjíme, a když mě zase oslintal, zaběhl jsem se umýt, a pak už se přidal k těm třem hladovcům.
Když jsme zase tak seděli u stolu, znovu jsem si uvědomil, jaké mám štěstí.
Možná jsme se nesetkali za nejlepších podmínek, nejspíš nás ještě čekají těžké časy. Ani jeden z nás nejspíš netušil, co bude dál, a kdy tyhle poklidné dny skončí, a proto jsme si je nejspíš užívali plnými doušky. Aspoň jsem to tak cítil i z Jaye, Damiena a Koriny.
Když bylo po večeři, ještě jsme poseděli, pobavili se, teda spíš ti tři, já po většinu času jen poslouchal, než se Korina a po ní Damien zvedli, že mají ještě nějakou práci k dodělání.
Po jejich odchodu jsem se i já zvedl, že uklidím kuchyň, abysme mohli s Jayem zapadnout do postele, a tentokrát se trochu víc vyspat.

Jay
Jestli si Mic myslel, že půjdeme po večeři spát, tak to byl na velkém omylu.
Splnil jsem svou výhružku, a když se tak hezky sehnul k myčce, hned jsem se k němu přitočil a pomačkal mu ten jeho pěkně vyšpulený zadeček.
A nakonec jsem jen nohou zabouchnul linku, když jsem Mica vytáhl nahoru a on skončil s holým zadečkem na lince a já si na něm pochutnával.
Ale jen do chvíle, kdy jsem už sám cítil, že nemám daleko k tomu, abych se udělal. A tak jsme sice skončili v ložnici, ale za námi zůstalo rozházené oblečení, lemující naši cestu do ložnice.
Za odměnu, že tak moc dneska pracoval, a uvařil výborné jídlo, jsem mu nakonec teď já namazal záda a udělal mu jemnou masáž. A tentokrát to byl on, kdo usnul dříve než já.
Druhý den jsem vstal normálně podle budíku. Mica jsem nechal ještě spát, šel udělat pořádnou snídani, a pak vypadnul ven. Baxe jsem pro jistotu vzal s sebou, aby Mica nebudil, a stejně potřeboval ven, aby doma neudělal loužičku.
Dokonce se i na chvíli uvelebil ve své boudě, jako by tím říkal, že ví, že je jeho.
Zalezl jsem ještě na chvíli do dílny, kde jsem zkontroloval ještě jednou ty židle a polici. A spokojený, že je všechno v pořádku, jsem pak židle rovnou naložil na korbu a polici odnesl do domu.
Jenže jsem musel nejdříve umýt Baxovi packy, protože se rozhodl honit se s Portosem a proběhl tou jedinou louží, která tam po nočním krátkém dešti zůstala.
Když jsem ho konečně opucoval a osušil, přesunul jsem se do kuchyně, kde už jsem měl všechno nachystané, a začal jsem vyměřovat a vrtat, abych mohl konečně Micovi tu polici zavěsit. A ani mi v tu chvíli nedošlo, že tím vlastně vzbudím zbytek osazenstva domu.

Micah
Tak jo, pochopil jsem, že Jay rád své výhružky plní a není radno jej podceňovat.
Bylo to…
Zase něco nového. Vědomí, že do kuchyně může kdykoliv a kdokoliv z těch dvou vyjít, jako by umocňovalo to vzrušení, takže jsem pak ani neměl v plánu protestovat, když jsme z kuchyně pokračovali až do ložnice, kde jsem pak dostal masáž, při které jsem usnul.
Ani jsem nestihl vypnout budík, a tak nebylo divu, když mě zase Jay při vstávání předběhl.
Nejspíš si budu muset taky nařídit nějaké vnitřní hodiny.
Sice jsem do bývalé práce taky vstával brzo, ale byly dny, kdy jsem si mohl i pospat, takže to nebylo tak pravidelné, jako u Jaye.
Napadlo mě, že bych měl jít Jayovi pomoct, ale místo toho jsem se zabořil do jeho polštáře, a jakmile jsem vdechl tu příjemnou vůni, byl jsem zase v pánu.
Připadalo mi, že spím tak pět minut, když mě vzbudil rachot, jako když někdo střílí.
Vyletěl jsem z postele tak prudce, až jsem skončil na zemi a praštil se do zad a kolene.
Krátká bolest mě probrala natolik, abych po chvilce poznal, že to nejspíš něco v kuchyni dělá Jay, a rozhodně tu nikdo po nikom nestřílí.
Vyškrábal jsem se z hekáním na nohy, odšoural se do koupelny, zašel si na záchod, opláchl se, zabalil do Jayova županu, ve kterém jsem se úplně ztratil, a pak přešel do kuchyně.
Když jsem viděl, co Jay dělá, prostě jsem se na něj nedokázal zlobit.
Místo toho jsem si vyžádal polibek, jako trest za tenhle budíček, a pak už se posadil ke snídani, když dorazil i zbytek osazenstva domu.
Po vydatné snídani, kdy jsem měl co dělat, abych se odvalil do ložnice, jsme se s Jayem domluvili, že pojedu do vesnice s ním.
Ne, že bych se tak hrnul na seznámení s ostatními, ale Jay chtěl zajet i do obchodu, a i když je v nakupování nejspíš zběhlý, vzhledem k tomu, že jsem chtěl zkusit pár věcí z nových kuchařek, rozhodl jsem se, že pojedu s ním, abych nákup nenechával jen na něm.

Jay
Jo, tak nakonec jsem všechny tím vrtáním a klepáním pobudil. Ale dostal jsem pořádný polibek, a nakonec se ani nikdo nezlobil.
Zatímco se ti tři posadili ke snídani, já dovrtal a polici hned zavěsil. Naskládání kuchařek jsem už nechal na Micovi. Byly to vlastně dvě police pod sebou, spojené a rozdílné výšky, právě kvůli tomu, že knihy měly různé velikosti. Ale s uspokojením jsem zjistil, že tam vejdou všechny, i ty, které jsme ještě nestihli donést dolů.
Když jsme se šli oblíkat, abychom mohli jet, Korina a Damien nám připsali na seznam, co by oni potřebovali. Když jsem to viděl, povytáhl jsem obočí na Korinu, jestli to myslí vážně.
Ale ona jen přikývla, že jo, a taky mi přesně řekla, kterou značku tamponů používá. A jiné prý nesmí být.
No, takže budu jen doufat, že je budou mít, jinak budu muset kvůli ní do města.
Asi tak půl hodiny po snídani jsme se konečně vypravili, a já jim ještě přikázal, aby se postarali o Baxe a pohlídali Portose, který už byl v ohradě. A kdyby něco, tak jsme na telefonu.
A my konečně mohli vyjet.
Paní Woodsové jsem volal ještě po cestě, že ji vezu židle, a jen co jsem hovor vypnul, volali mi kluci z pily, že mají pro mne dřevo, které jsem si objednal, a že mi ho dneska odpoledne přivezou, a odvezou to, co pro ně mám nachystané.
A tak jsme se nikde zbytečně nezdržovali, předali jsme paní Woodsové židle, a pak jeli rovnou do obchodu, abychom byli do oběda doma, a já ještě mohl zkontrolovat dřevo, které jsem měl pro kluky nachystané.

Micah
Vzhledem k tomu, že jsme docela spěchali, nemohli jsme se nikde moc zdržovat, přesto jsme od paní, které Jay dělal židle, dostali zase malou výslužku.
A protože byla vesnice opravdu menší, do obchodu jsme dorazili ani ne za pět minut a zaparkovali co nejblíže ke vchodu.
Byl to takový ten obyčejný obchod, kde člověk koupí opravdu všechno potřebné, ale nenajde tam zbytečně drahé věci a od jedné třeba deset různých značek, jako ve velkých supermarketech.
Bylo tam jen pár lidí, za což jsem byl rád, jelikož už jen to samo o sobě mě nutilo se červenat, protože Jaye snad znali opravdu všichni.
Udělali jsme větší nákup, hlavně masa a pečiva, co se dalo dát do mrazáku, koupil jsem si věci, co jsem potřeboval na pečení, případně na nové vaření, a Jay dokoupil zbytek, plus to, co mu zadali Korina s Damianem.
Raději jsem dělal, že nevidím ty tampóny, nad kterými se Jay mračil, jako by snad měly vyskočit z krabičky a něco si brblal pod nosem.
Ještě, že ten seznam nedala Korina mě.
Myslím, že už by mě v tomhle obchodě nikdy nikdo neviděl.
Nakonec jsme k pokladně jeli s narvaným košíkem a donutil jsem Jaye souhlasit, že zaplatím aspoň polovinu, protože pořád u něj bydlím, jím a spím, a zatím jsem moc práce neudělal, abych si na to všechno vydělal. Partneři buďme, ale nemusí za mě Jay všechno platit.
Už tak toho pro mě udělal víc než dost.
Nákup jsme pak narvali do šesti tašek, které jsme naskládali do kufru auta, a byl akorát tak čas, abysme to stihli domů, než přijedou Jayovi známí, kvůli dřevu.
A stihli jsme to akorát.
Takže, zatímco já jsem uklízel nákup, Jay si obstarával, co potřeboval, a Korina s Damienovou pomocí právě dodělávala oběd.

Jay
Myslím, že nejvíc zpocený jsem byl ve chvíli, kdy jsem pro Korinu kupoval tampóny. I když mohla jít sama, přesto jsem byl rád, že zůstala s Damienem, kterého by mohla v případě nebezpečí ochránit.
Ale i tak jsem celou dobu nadával, když jsem procházel ten regál a snažil se najít ty její, a myslím, že jsem pobavil i prodavačku, která šla právě kolem, a stejně mi nakonec pomohla.
Ještě že my chlapi nemusíme nic takového používat…
Když jsme měli nakoupeno, přičemž jsem ty její tampóny hodil až na dno tašky, aby nebyly vidět, spěchali jsme domů.
Vyšlo to tak akorát. Jen co jsme zaparkovali, už z příjezdové cesty troubil náklaďák, který se sotva vlezl do dvora. Ale už jsme to měli odzkoušené, tak kluci šikovně zacouvali, vyložili jsme dřevo, které mi dovezli na výrobu nábytku, a hned jsme naložili kmeny, které jsem měl připravené na zpracování.
Jen jsem ještě musel zaběhnout do domu pro peníze, abych mohl objednávku zaplatit, a pak už se kluci rozloučili a spěchali zpátky na pilu.
Stihl jsem při tom všem i vyřídit hovor s Henrym, který mi volal termín na překování Portose.
A když jsem konečně vlezl do baráku, přičemž jsem se málem přerazil o Baxe, který mě přišel přivítat, dosedl jsem v kuchyni na gauč, a jen nepřítomně hleděl před sebe.
Kluci sice mají na autě mini jeřáb, takovou pomocnou ruku, ale přesto je to vždycky docela makačka.
A zatímco se Bax rozhodl mi rozškubat nohavice dalších kalhot, popíjel jsem džus a sledoval ostatní, jak se snaží udělat oběd, a Mica, který si skládal kuchařky do police podle svých představ…
Stejně jsem ale nemohl nějak moc vysedávat. Do lesa jsem teď nešel, to až mi zavolají z lesní správy, a tak jsem se pustil do práce venku. Bylo potřeba zkontrolovat stav střech, a nejen na domě, zkontrolovat, jak vypadá stáj, abych ji mohl připravit na zimu a Portos mi neumrznul. A taky jsem ještě chtěl roztřídit přivezené dřevo a schovat desky pod střechu, aby mi venku nenavlhly. To bych pak z něho moc nábytku nenadělal.
Ale nevadilo mi to. Miloval jsem tu vůni dřeva, a ta postupně zaplnila celý prostor vedle dílny, kde jsem dřevo skladoval.

 

Relikvie - Kapitola 12

:)

Luc | 08.08.2023

Skoro normálka,než se něco přižene.

Re: :)

topka | 10.09.2023

asi tak :)) taky bych to tak viděla :))

...

Aja | 18.06.2023

Byla to taková pohodová kapitola (jak jste řekli) i když pro Mica a Jaye jistým způsobem spíš divoká jízda,ale jednou to přijít muselo a oba si to užili (i několikrát), takže kdo by si stěžoval. Díky moc za kapitolu a budu se těšit na další.:-)

Re: ...

topka | 02.07.2023

tak to procházím zpětně a vidím, že se mi tu neuložila odpověď, co jsem předtím psala. Omlouvám se, že jsem si toho nevšimla. Zvlášť, když jsme rády, za každý koment.
Tak ještě jednou děkujeme za komentík u kapitolky, která přišla skoro po měsíci. Já doufám, že se to už zlepší a budu přidávat častěji. :)
A pohodová kapitola to opravdu je. :)) Ale když pomineme, co je čeká, tak Jay je Jay a ještě se mu podaří chudáka Mica něčím šokovat. Ale vážně to dělá z lásky. :)))

Přidat nový příspěvek