Hiromi
Wau… Tak tuhle reakci jsem vážně nečekal. Dal mi tak přirozeně pusu, a potom mi ještě řekl tamto. Asi si neuvědomoval, jak zmatený z toho všeho budu. I tak… Neměli jsme si co vyčítat, měl jsem žen, že by se to nedalo spočítat. Nebyl jsem o nic lepší…
„Tohle…“ ukázal jsem na květinu, kterou držel v ruce, „je od smrti maminky jediná, kterou jsem komu kdy dal,“ usmál jsem se a přitáhl si ho ještě pro jeden polibek.
Čert vem to, že to nejspíš viděl strýc a asi i Ryu, chtěl jsem to udělat a udělal. Oddálil jsem se a upravil ho, aby nebyl nikde pomačkaný.
„Dobře, budu nachystaný. Vezmu si dost peněz,“ mrkl jsem na něj a sebral květiny z lavičky, abych je mohl odnést kuchařce.
„Měj dobrou cestu.“
Montaro
Pousmál jsem se, když řekl, že si vezme s sebou dost peněz. To jako chce jet do kina někam do zahraničí?
Ale to, že jsem jediný, komu dal kytku, mě potěšilo ještě víc, než když mi ji dával. Zašel jsem ještě do pracovny Bosse, abych si vzal sako a kravatu. Ryu vypadal dost unaveně, ale byl už také připravený odjet, tak jsme už na nic nečekali a vyrazili.
„Omlouvám se, Ryu, že jsem nebyl teď celou dobu při tobě, ale nějak jsem měl pocit, že je to v pohodě. Stejně jsem nakukoval oknem,“ omluvil jsem se mu, že jsem nebyl celou dobu poblíž. Nějak nejsem zvyklý dělat bodyguarda. Ale na můj smysl vycítit nebezpečí z chování člověka jsem se většinou mohl spolehnout. I když… U Hiromiho to jaksi selhalo. Ale zase možná to bylo tím, že i přes to, co mi udělal, mi nějaké vážné nebezpečí nehrozilo.
Nechal jsem Ryu vysadit u Kiova domu a sebe jsem nechal dovézt k jeho firmě, abych si mohl vyzvednout auto. Moc cestování… ale nějak jsem to auto potřeboval, abych mohl jet pro Hiromiho.
Doma u Kioshiho jsem se konečně v klidu najedl, rychle osprchoval a převlékl, a hned zase vyrazil. Jen jsem tátovi ukázal klíče, aby na mě nečekal.
K sídlu Bosse jsem dorazil skoro na čas. Jen pár minut před půl devátou.
„Zase vy?“ nahlédl do auta bodyguard.
„Jo, zase já,“ pousmál jsem se na něj. „Budeme se zas dohadovat, nebo mě pustíte, nebo zavoláte mladého pána?“
Hiromi
„Tak to je on?“ zvědavě se zeptal strýc a ukázal na nějaké papíry na stole.
„Zítra spolu vyřídíme tohle, takže nejdéle do jedenácti buď u mě, abychom to vyřešili. Jinak se bav,“ postrčil mě, abych už zmizel ven z jeho pracovny.
Pokud jsem dobře viděl, byli to nějaké převodové papíry majetku, ale víc jsem nestihl zaregistrovat. Stejně mě to moc nezajímalo. Osprchoval jsem se, i když jsem se předtím koupal, chtěl jsem ještě jednou. Vyfénoval jsem vlasy a trochu je upravil, abych udělal dojem. Hodil jsem na sebe modrou košili a lehké hnědé kalhoty, které se dole ohrnují. Lehký svetr jsem si vzal do ruky a peněženku do kapsy i s telefonem.
Nemusel jsem ani moc dlouho čekat, protože se během chvíle ozval v interkomu bodyguard a nebyl zrovna nadšený. Došel jsem k bráně a s úsměvem nasedl do auta.
„Jsi přesný. Nevybíral jsem film, půjdeme na blind, a tam, kde bude nejmíň lidí. Prostě půjdeme, co?“ dal jsem mu automaticky pusu na tvář a připoutal se.
„Dole v městě je pěkné malé kino, kde to přímo dýchá tou správnou atmosférou… Pro spánek,“ rýpl jsem si, ale tak nějak hezky.
Montaro
Ten chlápek, co jsem ho včera ohodil bordelem z cesty, se raději nedohadoval a šel rovnou ohlásit můj příjezd. Během chvíle dorazil Hiromi a hned nasedl do auta.
„Vzadu máš tu svoji bundu, tak si ji pak nezapomeň,“ ukázal jsem prstem přes rameno.
Když jsme odjížděli, tak bodyguard raději odstoupil do bezpečné vzdálenosti. Ale nějak jsem tentokrát neměl snahu ho obhodit prachem a kamínky, tak jsem prostě v klidu odjel.
„Naviguj mě, protože nevím, které kino máš na mysli.“
Po celou cestu jsem se usmíval. Měl jsem rozhodně lepší náladu než včera večer, když jsme se rozloučili. A ten polibek na tvář taky nebyl špatný.
„Pokud tam bude příjemná atmosféra a klid, tak nejspíš usnu hned na začátku,“ upozornil jsem Hiromiho, že se to opravdu může stát.
Vždyť já pořádně nevydržím ani u televize.
Dojeli jsme do okrajové části Tokia, a zaparkoval jsem v místě, kde mi Hiromi přikázal. Nedaleko parkoviště bylo opravdu malé kino. Vypadalo, jako by ho sem dotáhli z Evropy. Ale líbilo se mi to. Opravdu to tu bylo příjemné.
„Dáš si něco k pití, nebo tak?“ ukázal jsem na stánek s občerstvením. „Koupíš lístky a já koupím něco na zub, co?“
Hiromi
Dojeli jsme na místo a vystoupili z auta. Bylo to jen kousek do kina, do kterého jsem chtěl. Usmál jsem se, když mi řekl to o těch lístkách a on koupí něco na zub. Nakonec to vážně může dopadnout moc dobře, a ani mi nebude vadit, že tam usne.
„Dobře, jdu je koupit. A… Mám rád sladký popcorn a colu,“ došel jsem ke kase a koupil lístky na nějaký romanticko-fantastický film, který vypadal docela dobře.
Chtěl jsem ho vidět tak i tak, takže jsem to spojil v jedno.
„Můžeme? Za chvíli to bude začínat,“ pohladil jsem ho po rameni a naznačil k druhému sálu, kde se hrál ten film.
„Sluší ti to,“ zašeptal jsem mu do ucha, když jsem se k němu nahnul a potom šel před ním na naše místa, aby viděl, kde budeme sedět.
Nejspíš si dal s výběrem oblečení práci, protože to jen tak k sobě člověk nevyladí. Jenže… Jemu by nejspíš slušelo všechno. Měl vážně dobrou postavu, kterou jsem pozoroval celou dobu, když si sedal, i během cesty sem.
Montaro
Koupil jsem sladký popcorn, sobě sýrový a colu. Hiromi už na mě čekal, tak jsme se šli hned usadit. Příjezd sem, nám vyšel tak akorát, protože film začínal chvíli potom, co jsme dorazili.
Usadili jsme se, a než naběhl film, ještě jsem se na Hiromiho podíval.
„No,“ změřil jsem si ho od hlavy až k patě. „Taky ti to sluší. To jo,“ pokýval jsem hlavou.
V kině jsem opravdu už nebyl strašně dlouho. A tohle byla příjemná změna, zvlášť když jsem tu byl s někým, kdo se mi líbí. Podsunul jsem se blíž k Hirovi, abych se ho dotýkal aspoň ramenem.
Vzápětí zhasla světla a já se zaměřil na plátno. Ta začátek by ušel. Byl to snad můj rekord, že jsem vydržel nějakých patnáct minut, než mi začala klimbat hlava. Snažil jsem se udržet oči otevřené, ale tak nějak to bylo silnější než já. Pomalu a jistě jsem usínal. Kelímek s popcornem se nebezpečně nakláněl, a poslední věc, co jsem zaregistroval, byla, že se mi zbytek toho popcornu sype do klína.
Hiromi
Trochu jsem se začervenal, když mi řekl, že mi to sluší, ale díky tomu, že už zhasly světla, to nebylo vidět, a já se necítil trapně. Musel jsem se usmát, když mu asi po dvaceti minutách spadla víčka, a já cítil, jak se mi uložil na rameno. Na poslední chvíli jsem zachytil popcorn, co mu padal do klína, a odložil ho na prázdnou sedačku vedle mě. Trochu jsem si podsedl a upravil mu hlavu na mém rameni, aby měl větší pohodlí. Ale… I přesto jsem se naklonil a políbil ho na rty, protože to jinak nešlo, byl neuvěřitelně roztomilý. Taková hora svalů, která teď spokojeně spala na mě, byla k sežrání.
Díval jsem se dál a opravdu si to užíval. Nakonec se z toho vyklubala docela i zábavná komedie, a nejen fantasy a romantika. Místy jsem se držel, abych ho nevzbudil, ale na konečnou scénu jsem to nedal. Začal jsem se hlasitě smát a nemohl se zastavit, až mi nadskakovalo celé tělo.
„Měl bys… Hahahaha… už je konec,“ smál jsem se a nemohl se zastavit.
Byla to prostě sranda, a já se tak dlouho od srdce nezasmál, moc jsem neměl čemu.
Montaro
Měl jsem pocit, že je zemětřesení. Trhnul jsem sebou, protože byl celkem hluk, a tak nějak divně se mé tělo hýbalo. Otevřel jsem oči a chvíli hleděl před sebe, než mi došlo, že jsem vlastně v kině a vedle Hiromiho, který se nehorázně směje.
Vlastně na Hiromim…
Pootočil jsem hlavu, abych se na něj podíval, ale v tu chvíli mi křuplo za krkem. Palčivá bolest mi projela snad celou páteří.
„Do hajzlu!“ zaklel jsem a chytl se za krk.
Opatrně jsem se zvedl do sedu. Mnul jsem si krk, abych to rozehnal.
„Příště si vezmu do kina postel,“ zamručel jsem.
Když se rozsvítila světla, mrknul jsem na hodinky. Bylo něco po půl jedenácté, a tudíž ještě brzy jít do postele.
„Máš večerku, nebo ještě někam zajdem?“ chytl jsem Hiromiho za rameno a naklonil se blíž k němu, aby mě začal vnímat.
Hiromi
Lekl jsem se, když na mě promluvil, to, jak jsem byl ještě zabraný do toho filmu. Ale když se chytil za ten krk...
„Bolí tě to?“ promnul jsem mu ho, a cítil pod prsty, jak má jednu stranu celou tuhou.
Ze sportu jsem znal, že to vážně bolí a může se to i na dlouhou dobu zablokovat.
„Večerku nemám, nikdo mě nehlídá už nějakou dobu. Můžu si dělat, co chci, ale nemáš ji ty?“ pousmál jsem se a zvedl se k odchodu.
„Pokud tě to bolí, tak masírovat umím, ale… Musel bys ke mně do pokoje,“ trochu jsem se odklonil stranou, aby neviděl, jak se cítím trapně, když mu to nabízím.
„Mám samostatný vchod a vlastně je to veliký jako byt, tak velikost 2+1,“ natáhl jsem si svetr a zapnul ho.
„Myslím, že tam mám i nějaké dobré čaje i kávu z různých koutů světa, co mi dal strýc k nějakým narozeninám. Není to hned návrh na postel, aby sis nemyslel, jen… Vidím, že si to držíš a máš to zatuhlé,“ už jsem kecal kraviny.
Vážně jsem se s ním cítil nejistý, a on to i musel vidět.
Montaro
„Jsem dospělý, takže pokud táta něco nepotřebuje, tak je moje věc, kdy přijedu domů. Důležité je, abych byl včas tam, kde je mě potřeba.“
Nejspíš si ze mě bude dělat delší dobu srandu, když jsem včera říkal, že musím být do půl noci doma. Ale co… Nevadí mi to.
„Trochu to bolí,“ chtěl jsem ho chytnout za ruku, ale stáhl ji pryč. „Ale masáž by bodla, i když… Nevím teda, jak to chceš udělat, když jsi postel zavrhnul. Ale na zemi by to taky šlo,“ pokýval jsem hlavou.
Vyhodil jsem kelímky do koše a zamířil ven k autu.
„Tak jdeme, vyspaný jsem, tak bych tu masáž mohl vydržet v bdělém stavu,“ zasmál jsem se a chytl Hiromiho kolem ramen a vedl ho k autu.
Hiromi
„To doufám, asi bych tě neunesl, kdybych tě přenášel na futon,“ zasmál jsem se a trochu se na něj natiskl.
Musel jsem uznat, že mi to bylo příjemné. Přeci jen jsem dělal něco, co pro mě bylo nové, a hlavně jsem se cítil pod něčí ochranou, a to pro mě nebylo moc časté.
„Mám spoustu míst na masáž,“ stáhl jsem jednu ruku dozadu a objal ho kolem zad.
Bylo to prostě rande, a já si ho hodlal užít, i kdyby třeba nemuselo pro můj zadek dopadnout dobře. Bylo mi s ním fajn a chtěl jsem vědět, kam až jsem schopný zajít, abych zjistil, jak moc dobře mi s ním je, a co ještě chci udělat.
Nasedl jsem do auta a ukázal směrem, odkud jsme přijeli.
„Cestu znáš ne?“ zasmál jsem se a připoutal.
Dojeli jsme k bráně, kde už vykukoval jeden z bodyguardů, a když jsem řekl, že vjíždíme, jen naštvaně mlaskl a propaloval Montara pohledem. Nechal jsem ho zastavit na malém parkovišti u sídla a ukázal mu na vchod ze zahrady, který vedl přímo k mému pokoji.
„Zuj se prosím, nemám moc rád bordel,“ decentně jsem upozornil na můj nedostatek respektu k prasatům.
Otevřel jsem balkónové dveře, vedoucí do předsíně a tam se u botníku zul. Vedl jsem ho delší chodbičkou přímo do obyváku, kde to už vonělo čerstvými květinami, které jsem ráno nařezal. Můj byt byl velmi vkusně a novodobě vybaven. Nic přeplácaného, a přitom hřejivého na pohled.
„Co by sis tedy dal?“
Montaro
„Jasně že k tobě trefím,“ nastartoval jsem, a vyjeli jsme, abychom byli u něho co nejdříve.
Žádný zbytečný zdržování…
Vedl mě jinou stranou do domu než hlavním vchodem. Za chvilku jsem pochopil proč. Jeho pokoje byly oddělené a měl tady své soukromí. Velice příhodné, když si sem chce přivést návštěvu.
„Vychovali tě v Japonsku nebo v Evropě? Ještě jsem totiž neviděl Japonce, který by šel v botách do bytu. A je jedno, čí je.“
Vyzul jsem se, srovnal jsem si boty, jak se sluší, a pak zamířil za ním. Když jsem vešel, měl jsem pocit, že jsem zpátky na zahradě. Plno květin a vůní. Líbilo se mi to, ale kdybych v tom měl spát, nejspíš by mě bolela hlava. Ale je to jen obývák…
„Dal bych si tebe,“ pousmál jsem se, když se mě zeptal. „Ale pokud nechceš, tak mi stačí něco k pití. Cokoliv…“
Rozhlížel jsem se po bytě a přišlo mi, že to vlastně k němu i sedí. Ten pokoj byl jako on. Krásný a voňavý.
„Kam se mám položit na tu masáž?“
Hiromi
„To by ses divil, kolik prasat tu žije. Málo kdy sem někoho vodím, spíš nikoho,“ usmál jsem se a nalil mu pomerančový džus.
Došel jsem k němu a pohladil ho po ramenech, když jsem ho obcházel.
„Jak už jsem říkal, chutnám po jahodách, takže jsem až zákusek,“ ukázal jsem na širokou a pohodlnou sedačku, která vévodila celému pokoji.
„Támhle, jen si dojdu pro olejíček,“ šel jsem do koupelny, ale cestou jsem zatahoval všechny žaluzie. Neměl jsem rád, když někdo šmíroval, a že tu lidí bylo dost.
Vzal jsem uvolňující olejíček, který voněl směsí jemných tónů květin a citrusů. Sundal jsem si svetr, a místo kalhot si vzal tepláky, abych se nezašpinil. Došel jsem k němu zpět a podíval se na jeho dokonalé tělo.
„Svlékni si triko a stáhni kalhoty i trenky, stačí jen do poloviny zadku,“ provokativně jsem se usmál a došel až k němu.
Montaro
„Víš, že mi ještě nikdo neřekl takhle přímo, abych se svlékl?“ přetáhl jsem si triko přes hlavu a stáhl si kalhoty. „Ale proč ne, je to nová zkušenost.“
Lehl jsem si na břicho na tu prostornou sedačku.
„Jen aby sis tuhle pěknou pohovku nezašpinil,“ podíval jsem se na něj.
Držel v ruce olejíček, ale ten mě zajímal nejmíň. Měl na sobě sice triko, ale místo kalhot si oblékl volné tepláky. V nich se pěkně rýsovala jeho výbava. Neměl nikde nic napasované, utlačené a ta volná látka hezky kopírovala jeho rozkrok.
„Fakt hezký,“ pousmál jsem se, když se ke mně blížil, a raději jsem se otočil.
Hiromi
„Ten olejíček?“ usmál jsem se na jeho větu, ale moc dobře jsem věděl, co myslí, když mi neustále civěl do rozkroku.
Nebyl jsem o nic lepší… Jeho tělo mě přímo fascinovalo, bylo to šílený. Chtěl jsem se ho dotknout… Horší bylo že, i někde jinde než jen na zádech.
„Líbí se mi tvé tělo,“ řekl jsem bez rozmyslu a teprve poté se zasekl.
Jsem blbec…
Vyhoupl jsem se nad něj a sedl si mu z části na stehna a z části na zadek.
„Doufám, že nejsem moc těžký,“ zasmál jsem se a nanesl si olejíček na ruce.
Trochu jsem ho rozehřál v dlaních, aby to nestudilo, a hezky od spodu nahoru táhl kluzkými dlaněmi olej nahoru po jeho těle. Všechny svaly mi pod prsty přímo hrály, a já se toho nemohl nabažit. Krouživými pohyby jsem mu uvolňoval svaly na ramenech, krční páteři… Sjížděl jsem po páteři dolů a promasíroval každou část jeho zad. Dokud jsem nesjel ke křížové kosti a po ní pomalu na esíčka, které jsem zatlačil a mírně promasíroval. Ale jeho pevný zadek… Párkrát jsem mu promnul i ten, ale pak postupoval zpět na záda a dával si záležet, aby se mu to líbilo.
„Je to dobrý?“ zašeptal jsem mu do ucha, když jsem se k němu naklonil.
Montaro
Užíval jsem si, jak jeho dlaně klouzaly po mém těle. Každý dotek, zatlačení či pohlazení. Bylo to jiné od toho, co bylo včera.
„Si piš, že je to dobrý,“ zavrněl jsem blahem. „Klidně bys to mohl dělat celou noc…“
Když byl ke mně nakloněný, chytl jsem ho za zápěstí ruky, o kterou se opíral a trhnul jsem s ní.
Dolehl na mě celou váhou. Přidržel jsem si jeho ruku a víc k němu otočil hlavu. Ležel mi na rameni a já se díval přímo do těch jeho fascinujících modrých očí.
„Ale takhle si užívám jen já. Vím o něčem, co by bylo víc než dobrý… Řekl bych ještě lepší… Úplně nejlepší a nemusíš přitom ani hnout prstem.“
Pustil jsem jeho zápěstí a ruku jsem zahákl za jeho krk. Zajistil jsem si ho tak, aby mi nemohl uhnout.
„Dal bych si nějaké občerstvení. Třeba ty jahody,“ přitiskl jsem své rty na jeho a začal jsem ho líbat.
Hiromi
Když jsem na něj dopadl, cítil jsem to šílené pnutí v těle, které mnou projíždělo jako elektrický proud. Zrychleně jsem dýchal, když se jeho jazyk prodral do mých úst, a on mě líbal. Prvně jsem váhal, protože jsem věděl, že mě začíná vzrušovat, a trochu jsem se toho všeho bál. Stále jsem nebyl jistý v tom, zda tohle všechno chci, ale nakonec jsem mu vše dovolil.
Polibky jsem mu oplácel a vycházel mu jazykem vstříc, jak jsem chtěl i já ochutnat jeho. Ještě jsem neměl pořádně příležitost, v autě jsem to rychle utnul poté, co jsem mu svázal ruce a doposud to nebylo tak intenzivní jako nyní. Ale…
Zavřel jsem oči, jak mě to dostalo, a já se poddal. Sjel jsem po jeho rameni na bok a dostal se tak mezi něj a opěradlo sedačky. Rukou jsem mu zajel do vlasů a jemně je protáhl mezi prsty, než jsem si ho přitáhl pro další polibky. Líbilo se mi to… Moc… A nechtěl jsem s tím přestat.
Montaro
Hiromi se zapojil… Tak nějak jsem to nečekal, ale byl jsem rád, že mi neměl chuť polámat ruce.
Zapřel jsem se jednou rukou o opěradlo sedačky a nadzvedl jsem se aspoň tolik, co mi naše spojené ústa dovolila. Přesunul jsem se nad něj, a jeho tělo dostal mezi své nohy.
„Vážně máš příchuť jahod,“ pousmál jsem se, a ještě jsem mu olízl rty. „Myslíš, že takhle chutnáš všude?“
Posunul jsem se mírně dolů, abych mohl rukama zajet pod jeho triko. Roloval jsem ho nahoru a jedním okem stále sledoval jeho reakce. Jeden náznak něčeho a končím…
Sehnul jsem se, když se objevily jeho narůžovělé bradavky. Opravdu bych je mohl přirovnat k jahodám. Olízl jsem jednu a pak druhou. Pod mým jazykem i mými prsty ztvrdly, a já neodolal, abych je ještě víc podráždil.
Hiromi
„Ne… nevím… Nikdo mě… Neolizoval,“ říkal jsem přerývavě, když začal ruce sunout nahoru po mém těle.
Propnul jsem se proti jeho ústům, když zpracovával moji bradavku, a já cítil to mrazení až v konečcích prstů. Dostávalo mě to do mírné slastné křeče, ve které jsem chtěl ještě chvíli zůstat. I kdybych se chtěl bránit, mé tělo nedokázalo lhát, když mi dával tolik rozkoše jen svými polibky.
Prohnul jsem se ještě víc a cítil, jak se můj nabíhající penis otřel o jeho břicho, jen jsem nahlas vydechl a nemohl uklidnit svoje roztřesené tělo. Tohle jsem nikdy nezažil, a necítil se tak moc nadrženě, jako v tuhle chvíli. Jakoby mé tělo šílelo potom jeho… Jak kdybychom se už znali… Nebo věděli, co druhý potřebuje.
Vnímal jsem, jak horkost prostupuje mými orgány a zaplavuje mi každé místo v těle. Uchopil jsem jednu jeho ruku a přitáhl si ji k ústům. Pomalu jsem olízl jeho prst a přejel si jím po svých rtech. Mírně jsem ho kousl do polštářku a potom s ním zajel na jazyk, abych ho znovu olízl. Vnímal jsem jeho chuť… vůni… To, co mi teď zastavovalo srdce, které bušilo jako šílené. Nevěděl jsem, co dělám, ale připadalo mi to tak přirozené.
Montaro
Vyhrnul jsem Hiromimu triko a přetáhl mu ho přes hlavu. Teď jsem měl krásný výhled na to úžasné tělo, které zdobilo to nádherné tetování. Prsty jsem přejížděl po té kresbě a na moment i zapomněl, že je pode mnou člověk, kterého jsem chtěl už od samého začátku. Ale otření jeho rozkroku o můj mě přivedlo zpět do reality. Jeho tiché vzdechy, jemné chvění, které se přenášelo do mého těla a… kruci ten jeho jazyk, omotaný kolem mého prstu… Vypadá to, že tenhle kluk už má dost dobré zkušenosti, anebo má prostě přirozený talent pro tyhle věci.
„Děsně mě vzrušuješ. Ale pokud mě nezastavíš, už tě nepustím,“ zaútočil jsem znovu na jeho ústa.
Byl jsem si stále vědom toho, že řekl, že není na chlapy. Možná to neměl příležitost zkusit a neví, co je lepší. Nebo to má prostě tak nastavené…
Přesunul jsem své polibky zpět na jeho krk a postupoval jsem níž. Zapřený o ruku, abych na něm neležel celou váhou, druhou ruku jsem však už poslal na průzkum. Sjížděl jsem s ní po jeho napjatých břišních svalech. Pohrál jsem si s jeho chloupky, které vyčuhovaly z tepláků. Zasunul jsem celou ruku do jeho prádla a dlaní jsem se otřel několikrát o jeho probouzející se penis.
„Máš úžasné tělo, zašeptal jsem do jeho horké kůže na břiše a pěkně jsem si pohrál s jeho nádobíčkem, až se mu tepláky shrnuly dolů a on se mi ukázal v celé kráse.
Hiromi
„Jsi… Jediný chlap… Co mě vzrušuje,“ zavzdychal jsem, když jsem ucítil jeho ruku ve svých kalhotách.
Netrvalo však dlouho, a jeho horké rty putovaly po mé pokožce, kde nechávaly rozpálenou stopu. Když mi hladil erekci, hlasitě jsem zasténal a nemohl se ubránit kousnutí do svého rtu, jak mě to dostávalo.
Mohl jsem to celé ukončit. Už od samého začátku… v kině… v autě… na zahradě… v předsíni… i tady jsem mohl, ale neudělal jsem to. Něco hluboko ve mně mi říkalo, že on je jiný než všichni ostatní. Toužil jsem potom, aby se mě dotýkal, a nevadilo mi, kým je. Moje srdce se snad zbláznilo, jak mi chtělo vyskočit z hrudi, jak šíleně tlouklo.
Bylo mi skvěle…
Cítil jsem to pnutí v tříslech a vyšel mu jedním přírazem do jeho dlaně naproti. Jak kdybych ho chtěl vyprovokovat a ujistit, že to chci stejně jako on. Naše druhé rande… Nemohl jsem na něj od začátku přestat myslet, a tady to mám. Spálím se… Bude to bolet… Ale bud to poprvé, co to dělám s nějakým citem, který k tomu člověku chovám. Dá se i říct, že jsem panic v tomhle směru, protože to chlapi dělají jinam než ženy…
Bojím se… Snad poprvé se bojím, že nebudu podle jeho představ, protože on ty zkušenosti má, a sám mi to řekl…
Když se k sobě naše těla nebudou hodit, odejde?
Montaro
„Hmm? Tak to je pro mne pocta, která si zaslouží poděkování. Snad nebudeš zklamaný,“ pousmál jsem se nad tím, co říkal.
Nadzvedl jsem se a rychle mu stáhl zbývající prádlo, až pode mou ležel úplně nahý.
První chlap, co ho vzrušuje… Kolem čeho to celou dobu chodil? I když je pravda, že sexu si užiju, když cítím potřebu, ale je to stejné i tehdy, když má člověk sex s někým, do koho je zamilovaný?
Na moment jsem se vrátil zpátky k jeho ústům. Musel jsem se ho políbit. Tohle je základ všeho…
Tvrdý, nedokonalý polibek si vyslouží pouze ten, u koho to není z lásky, kdo mě nepřitahuje natolik, abych mu propadl a dal do toho cit… Většinou tím druhé odradím a odpadá potom trapnost situace říct, nestál nebo nestála jsi za nic…
Ale u něj mě jeho ústa, jeho chuť a jemnost přitahovala natolik, že jsem dalšímu polibku prostě nedokázal odolat.
Ale to všechno, tohle spojení úst, hlazení jeho těla, dotek jeho kůže na mé, dělalo své… Toužil jsem se posunout dál. Okusit ho až do konce. Jenže… Nikdy to s chlapem nedělal…
Nevadí, pro začátek stačí jen prsty.
Natáhl jsem se ke kalhotám a zašmátral v kapse. Vytáhl jsem malou lahvičku gelu a hned si s ním dobře navlhčil prsty. Lehl jsem si tak, aby nemohl dát nohy k sobě.
„Možná to bude ze začátku trochu nepříjemné, ale zkus to vydržet…“
Vrhl jsem se jeho erekci a zatím co jsem ji opečovával svými ústy, rukou jsem zabloudil dolů. Několikrát jsem ukazováčkem otřel o jeho vstup a pak mírně zatlačil. Několik opatrných zasunutí, otření o jeho stěny, chvilku jsem pátral, než jsem mírně zatlačil na to správné místo…
Hiromi
Zatajil jsem dech, když jsem ucítil, jak do mě vniká a ten tlak mi zatemnil mysl. Snažil jsem se na to nemyslet a jen vnímat to, jak si bere moje mužství, ale… Bolelo to… Cítil jsem, jak je hlouběji a hlouběji. Tak zvláštní…
Nemohl jsem se pořádně nadechnout, když se dotkl nějaké ho bodu uvnitř mě a tím mě úplně vyřadil z provozu. Nechápal jsem, co to je, ale převalilo se přese mě obrovské horko a vpustilo do mě neuvěřitelné vzrušení, které mě po celou dobu nepustilo. Svíjel jsem se pod jeho průniky, které dolaďoval svým jazykem, který se mi obmotával kolem penisu.
Každé otření uvnitř mě i v jeho ústech, mě dělala šíleným. Vášeň naprosto ovládla mé tělo a já věděl, že povoluji sevření jeho prstu, který jsem v sobě na nějakou dobu uvěznil. Klouzalo to… Najednou to bylo úplně jiné. Mnohem víc mě to vzrušovalo a dávalo pocit, že se zblázním.
Vše ve mně se bouřilo a jen stěží jsem se držel, abych neustále nesténal.
„Já… Já už…“ zasténal jsem, když na mě šel orgasmus.
Ale tenhle byl úplně jiný… Mnohem silnější a naprosto jsem ho vnímal až hluboko v nitru.
Montaro
Líbilo se mi, jak reagoval. Jeho vzdechy, bezděčné pohyby, třes v jeho svalech, když se blížil ke svému konci…
Přidal jsem druhý prst, aby si to užil ještě víc a soustředil se na jeho penis, který sebou začal cukat.
Nenechal jsem ani kapku uniknout. Musel jsem uznat, že i tohle chutnalo dobře, a neměl jsem problém pojmout úplně vše.
Jeho vzrušení, když prožíval svůj orgasmus se přenášel na mě. Měl jsem se sebou co dělat, když jsem se svou naběhlou erekcí občas otřel o jeho nohu. A když se pomalu uvolňoval, už jsem to nedával. Ještě jednou jsem olízl celý penis, abych měl jistotu, že nic nikde nezůstalo. Opatrně jsem z něj vytáhl prsty, ještě ho pohladil po podrážděném vstupu a pak se po jeho těle posunul nahoru.
„Teď je řada na mě,“ podíval jsem se s úsměvem do jeho touhou zastřených očí.
Chytl jsem jeho ruku a stáhl ji dolů. Sevřel jsem ji na své chloubě a určoval jsem tempo, s jakým mi má udělat dobře. I mě už netrvalo dlouho a já s pohledem upřeným do jeho očí a rychlými pohyby jeho i mé ruky se přivedl k tomu vytouženému okamžiku, kdy mé sperma procházelo našimi prsty a usazovalo se na jeho břiše.
Vydal jsem ze sebe pár krátkých vzdechů a poslední, když to bylo nejintenzívnější, jsem utlumil do jeho úst.
Hiromi
Prožíval jsem tak silné uspokojení, že jsem na moment přestat vnímat svět kolem sebe. Jediné, co mě drželo při zemi bylo to, když jsem cítil, jak ze mě všechno saje. Znal jsem to od žen, s kterými jsem spal, ale on… Bylo to neskutečné… Vážně jsem mu v ten moment propadl… Jen na okamžik, ale byl jsem jeho.
Cítil jsem strach, když se sunul ke mně a očekával, že si mě vezme a bude to bolet, jenže jeho chování mě vyvedlo z míry. Rád jsem se dotkl jeho penisu a vnímal každou jeho naběhlou žilku. Chtěl jsem najednou něco víc, když jsem uviděl, jak se mu orgasmus odráží ve tváři, a mě to připadá krásné.
Zbláznil jsem se… Stoprocentně. Nikdy jsem si ani nepomyslel, že nejlepší sex zažiju s chlapem. Najednou mi bylo tak trochu líto, že to nedotáhl do konce, i když vidět ho…
Zabořil jsem druhou ruku do jeho vlasů a prohrábl ty jemné vlasy, které se mi proplétaly mezi prsty. Líbal jsem se s ním a nechtěl s tím přestat. Bylo to mnohem intenzivnější, ne bych si vůbec chtěl připustit.
„Musíš jet domů?“ řekl jsem po chvíli, kdy jsem se konečně nadechl.
Poprvé… Poprvé jsem si přál, abych s někým usínal. Nechtěl jsem ho pustit, aspoň pár hodin, než půjde za Ryu.
Montaro
Sesunul jsem se z něj na pohovku. Přeci jen jsem dost těžký a nerad bych ho rozmačkal.
„Nespěchám, ale brzy ráno budu muset odejít.“
Ležel jsem vedle Hiromiho a prohlížel si jeho tělo. Břicho se mu ještě lesklo od mého sperma, které pomalu zasychalo.
„Měl by ses jít opláchnout, nebo to setřít, jinak to budeš sundávat škrabkou. Je to docela kvalitní lepidlo,“ zasmál jsem se a přejel jsem mu po břiše prsty. „No, i když je pravda, že jsem toho trochu nachytal i na sebe.“
Opravdu jsem domů nespěchal. I kdybych musel, nejspíš bych zavolal, že se zdržím, protože mi vedle Hiromiho bylo dobře. Měl jsem tak nějak tušení, že tohohle člověka se už jen tak nezbavím. A ani nevím, jestli chci… I když jsme nešli úplně dokonce, stejně jsem byl spokojený.
Završil to polibek… Důležitá část, kdy si dva tímto předají informace. Chemie, která ukáže, jestli jdou dva dohromady či nikoliv. A když jsem Hiromiho políbil právě v momentě, kdy jsem prožíval svůj orgasmus, myslel jsem, že v tu chvíli opustím své tělo a moje duše se bude vznášet blahem někde u stropu, jako nafukovací balónek….
Prostě mám pocit, že tenhle člověk ke mně pasuje dokonale.
„No, klidně zůstanu, ale jen pod podmínkou, že ze mě zas neuděláš vězně. Vážně musím být nejpozději v šest doma. Povinnosti volají…“
Hiromi
Usmál jsem se, když jsem si vzpomněl, co jsem mu v tom autě udělal a prsty mu přejel po tváři. Zadíval jsem se do jeho uhrančivých tmavých očí, a ještě jednou si ho přitáhl pro polibek.
„Máš krásné oči,“ povzdechl jsem a stejně ho ještě jednou políbil, byl jsem jako posedlý jeho rty a pořád se jich musel dotýkat.
„Pustím tě, nemusíš se bát. Máš povinnosti a to chápu, nebránil bych ti v práci, ani tam nahoře jsem ti to neutáhl tolik, aby ses z toho nedostal. Podle tvé síly a váhy mi bylo jasné, že to pro tebe nebude těžké,“ provokativně jsem se pousmál a posadil se, abych následně vstal.
Chytil jsem ho za ruku a vytáhl za sebou na nohy.
„Pojď,“ usmál jsem se a vedl ho do nedaleké koupelny.
Byla dobře skrytá za posuvnými dveřmi a velmi dobře vybavená. Pustil jsem ho a zalezl do sprchy, ale nechal jsem otevřené dveře, aby mohl za mnou. Stoupl jsem si zády k němu a nechal po sobě stékat teplou vodu, která nyní byla víc než příjemná.
„Přidáš se?“ zeptal jsem se a uchopil do rukou sprchový gel.
„Umyješ mi záda? Nedosáhnu si tam,“ podíval jsem se na něj a rukou si sjel po břiše, abych smyl jeho sperma z těla.