Ponožka

Sedím ve vaně a snažím se ze sebe udělat člověka. Dneska jsem byl celý den na nohách a trochu, spíš dost jsem unavený. Teplá voda příjemně hřeje a já se snažím i tak nějak relaxovat.
Už je to nějaká doba co jsem sám a tudíž mě ve vaně nikdo neruší.
Nebere mi moje mýdlo, nebere mi můj kartáček na zuby, neutírá se mým ručníkem, nečeše se mým hřebenem, nepoužívá můj gel na vlasy a nepoužívá můj holicí strojek.
Rozhlédl jsem se po koupelně a můj pohled padl na koš, z něhož přetékalo prádlo.
Zatraceně. Vždyť já si ráno vzal poslední čisté ponožky a než stihne doprat pračka, usnu a zapomenu, že jsem pral. Ráno pak vstanu a všechno bude mokré v pračce a do práce tak budu moct jít akorát v sandálech, což se na mínus deset asi nehodí.
Znovu jsem se podíval na ten koš a mírně jsem se otřásl. Pár ponožek viselo přes okraj a některé byly i na zemi, jako by chystaly útok na moji osobu.
No nic. Budu si muset aspoň jedny vyprat. Jenže když vylezu z vany, utřu se a zamířím rovnou do postele, tak na praní zapomenu.
Nedá se nic dělat, musím to vyprat hned.
Natáhl jsem se k podlaze a zvedl pár ponožek, který stihl dojít skoro k vaně.
Jednu jsem nechal ležet přes okraj vany a druhou jsem si natáhl na ruku.
Chvíli jsem se na ni díval, než jsem ji s povzdechem utopil ve vodě.
A máš to. Teď se nalokáš vody, a ještě dostaneš novou vůni.
Vzal jsem první lahvičku, kterou jsem měl po ruce a vymačkal trochu mýdla na dlaň, která se schovávala v bavlně s modrošedými proužky. Odložil jsem lahev a volnou rukou jsem začal mýdlo pěkně roztírat postupně po každém proužku.
Prsty jemně klouzaly po tom drsném povrchu, látka byla kluzká od gelu a já se při těch pravidelných tazích zasnil.
Jo… proč jsem vzal zrovna tohle mýdlo, netuším. Tohle tu zůstalo po mém bývalém, jehož dotyky byly stejně jemné, jako právě teď ty moje na té kluzké bavlně. Vždycky věděl, kam sáhnout, které místo podráždit, které jen tak jemně polaskat. Vždycky se zastavil u mých bradavek, jemně do nich štípal a pak na omluvu olízl. Sjížděl svými ústy níže po břiše a vždy se zastavil u mých chloupků, s kterými si chvilku pohrával, než svými ústy začal obšťastňovat mou chloubu.
Přivřel jsem oči a jen se zrychleným dechem jsem si přehrával jeho obličej, jeho oči, které se na mně vždy smály, jeho ústa, která mi vždy dávala hřejivé polibky všude po těle. Jeho ruce, které se mne dotýkaly a já u toho vzdychal jako teď, když ta namydlená věc, kopírovala mou hrudní kost směrem dolů.
Jen jsem sykl, když se mi chloupky v rozkroku zachytily o bavlnu a mírně to štíplo, když jsem si jich pár vytrhnul. Ale nedal jsem se. Ponořil jsem ruku pod vodu a než se mýdlo stihlo vyplavit z látky, přenesl jsem ho na svoji již stojící parádu a dopřál ji taky trochu toho potěšení, doplněné mými představami.
Ruka samovolně dělala ty naučené pohyby, voda se mírně vlnila a narážela o stěnu vany. Zapřel jsem hlavu o její okraj a upřeně jsem sledoval strop, když jsem s přerušovaným zasténáním a rychlým dechem odměnil ty proužky bílou batikou, která se jí však dlouho nedržela a vydala se sama vodou na průzkum vany.
Nohy jsem měl skoro v křeči, jak jsem je měl napnuté a ani ta teplá voda nepomohla, aby se mi prsty na nich nekroutily blahem. 
Přestal jsem hypnotizovat ten flek na stropě, a začal normálně dýchat.
Jsem vážně ztracený případ.
Proč jsem ho vyhodil? Jen proto, že si nebyl schopný vyprat a všude se válelo jeho prádlo?
Stáhl jsem z ruky ponožku, která na sobě neměla už ani špetku mýdla, ale za to voněla jako on.
Podíval jsem se znovu na ten koš, ze kterého na mě řvalo moje špinavé prádlo.
Jsem idiot…
Vylezl jsem z vany a běžel jsem do obýváku, div jsem se nerozplácl, protože jsem se ani neutřel. Ještě mokrýma rukama jsem popadl jsem telefon a vytočil jeho číslo…
„No… ahoj… víš, chtěl bych… mohl by ses vrátit? Stýská se mi…“

 

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

dodatek: tak jsem tak jednou diskutovaly o tom, jak pračka žere ponožky. Je to nenasytná mrcha. A jak to u nýs bývá, přešli jsme z nošení a praní ponožek na to, co jiného by se s nimi dalo dělat. Yaoistky se prostě nezapřou. :D A tak na ten popud jsem odskočila z rozjetého velmi zajímavého rozhovoru a spíchla tohle. Tak snad se to bude aspoň trošku líbit, ja to taková mega kraťoučká blbost.Řekla bych, že kratší, než tenhle mega dodatek. :D
PS: a jelikož jsem nenašla vhodný obrázek, to to tentokráte máte bez... :)

Ponožka

:-D

wiky | 06.12.2015

Parádní povídka :-D
Má pračka taky baští ponožky, navíc mám dojem, že nám v bytě bydlí nějací skřítci, co často čmajznou věc, co jsme před chvílí měli v ruce a jen ji na moment odložili... ;-)

Re: :-D

topka | 07.12.2015

Jo, taky mám doma takové zlodějíčky, jen se mi je ještě nepodařilo čapnout. :D A pračka? To je jedna velká černá díra. :) A díky, jsem ráda, že se povídka líbila. :)

Oddechovka

Klooky | 29.11.2015

Zajímavý nadpis a povídka byla příjemné spestření v tomhle depresivním počasí. Snad ho neodmítne a budou prát ponožky a nejen ty společně ;)

Re: Oddechovka

topka | 01.12.2015

No tak záleží, jak moc byl ten druhý naštvaný, ale myslím si, že neodmítne... :) Jsem ráda že se líbilo, děkuji za komentík. :)

miluji ponožky

katka | 24.11.2015

jj ale ne ty svoje tahle ponožková povídka je skvělý relax a prostě mě nutí chtít poznat i to zlatíčko co si po sobě neuklízelo , moc jsem se pobavila a kdyby náhodou jsi Topko měla chuť napsat jak perou spolu byla bych šťastná moc děkuji

Re: miluji ponožky

topka | 24.11.2015

haha Káti, tak to je výzva, jak jsem si přečetla komentář, tak jsem už viděla ty dva jak perou :D Jen vzpomínám, co jsme se tenkrát navymýšlely s těmi ponožkami, použití stokrát jinak :D

Přidat nový příspěvek