Angelo
Dnešní den se mi moc líbil, i když jsme část prospali a část strávili u Pona.
Ale bylo to fajn a já se moc dobře bavil. A čím dál víc jsem se díval na Valentina jinýma očima. Čím dál víc jsem si uvědomoval, že ta zamilovanost do něj, nebude jen tak nějaký můj momentální výmysl.
A taky jsem si čím dál víc uvědomoval, že tohle příjemné za chvíli skončí.
Ale to já nechtěl…
A tak, když jsme nastoupili do vznášedla a mířili na oslavu, tiskl jsem se k Valentinovi, jak nejvíc to šlo.
Ale po jeho slovech…
Přijal jsem jeho polibek, ale najednou jsem měl pocit, jako by to všechno, co se dělo teď, mělo být to poslední, co s ním zažívám.
Jako by ta slova: Jsem rád, že jsem tě poznal, byla slova na rozloučenou.
Sevřelo se mi srdce, zabolela mě ta myšlenka, ale víc jsem chytil Valentina kolem krku a polibek prohloubil.
„Taky jsem moc rád. Ani nevíš jak… Je mi s tebou moc dobře,“ zašeptal jsem, když jsme se od sebe konečně odlepili, a vznášedlo pomalu klesalo dolů na přistání.
Když se otevřela kabina, zvuky z venku byly tak reálné, až to zabolelo. Najednou mi to přišlo až moc hlasité, až moc barev, až moc všeho… Najednou jsem chtěl být s Valentinem sám, někde o samotě.
„Michaeli, budeš dneska s námi, ano? Nebudu volat Brandona. Chci při sobě někoho, komu věřím a kdo ví…“ chytl jsem sluhu za ruku a zastavil ho, když chtěl nastoupit zpátky do vznášedla. „Paolo bude poblíž. Počítám, že se tu dneska dlouho nezdržíme.“
Sluha přikývl, a zatím co na nás hned pokřikovali, ať se ukážeme, ať se na ně podíváme, otázky, kdo je můj doprovod, on vyřídil vzkaz šoférovi, a pak už se k nám připojil, a my mohli jít dovnitř.
Chytl jsem se pevně Valentina za ruku. Byl jsem šťastný, že jsem tu s ním a všechno ostatní šlo prostě bokem.
„Chci svůj stůl. Jen pro nás dva,“ ještě jsem se otočil na Michaela, ať to zařídí, než jsme vešli do hlavního sálu.
Tino
Po mých slovech se na mě Angelo ještě víc nalepil a jeho polibek byl tak nějak jiný.
Nějak jsem ale nad tím nestačil zapřemýšlet, protože o chvilku později jsme už vystupovali že vznášedla.
Sevřel jsem Angelovi ruku a po chvíli ho nakonec objal kolem pasu. Snad jsem chtěl, aby věděl, že ho před vším ochráním.
I když mi to bylo nepříjemné, ten rachot, řev, světla, nepustil bych Angela ani na minutku.
Když nás Michael, Angelův starý sluha, přivedl ke stolu, který byl určen jen pro nás dva, všiml jsem si toho kluka ze včerejška, jak si mě nevraživě prohlíží a říká něco druhému, který stál vedle něj.
„Asi jsem někomu vlezl do zelí…" kývl jsem hlavou k těm dvěma, a pak Angelovy ruce sevřel ve svých.
Zadíval jsem se do jeho očí a z čela mu shrnul jeden neposlušný pramen. Najednou jsem zapomněl i na to, kde jsem, i na ten hluk okolo. Měl jsem oči jen pro toho krásného anděla přede mnou.
„Vím, že je to pro tebe nutnost, tu být, ale… když budeš chtít odejít, stačí říct. Rád bych s tebou byl ještě o samotě," zašeptal jsem, a pak se nahnul, abych se lehce mohl otřít o Angelovy rty.
Až se tohle Desmond dozví, nejspíš mě zabije, ale bylo mi to v tuhle chvíli jedno. Chtěl jsem být s Angelem co nejdéle, pokud to půjde, protože mi s ním bylo opravdu dobře. Nemusel jsem si na nic hrát, bral mě takového, jaký jsem a tušil jsem, že to není jen z rozmaru, a prostě byl jiný než všichni ostatní. Nedokázal jsem to popsat, ale bylo to, jako bych na něj čekal celou dobu. Jako bych někoho jako je on celou dobu hledal.
Angelo
Usadili jsme se ke stolu, a já se rozhlédl kolem. Samozřejmě, že jsme způsobili rozruch. Ale bylo mi to jedno. Já byl rád, že tu se mnou Valentino je, a ostatní mi mohli být ukradení.
Měli by být zvyklí na mé výstřelky. Nadělal jsem extempore víc než kdokoliv jiný v tomto městě. A mohl jsem si to dovolit.
Ale dnes… Dnes jsem to bral vážně. Dnes to nebyl jen tak nějaký výstřelek. Já tu byl s člověkem, s který je mi dobře, a strašně moc rád bych byl, kdyby to tak zůstalo. Kdyby mohl svobodně chodit po povrchu, být se mnou, a nikdo by to neřešil…
A když mě Valentino chytil za ruce a promluvil, měl jsem oči už jen pro něj. Políbil jsem ho, když se o mé rty otřel svými, a tiše jsem vydechl.
„Taky bych s tebou byl rád o samotě…“ usmál jsem se na něj. „Ale… zatančíme si ještě předtím, než odejdeme? A taky bych se rád podíval na ohňostroj, ale to můžeme i ode mne z domu. Je tam velká terasa, tak můžeme být i venku.“
„Angelo, proč nejsi s námi?“ přerušil mě Nigelův hlas, který byl až moc blízko.
Cítil jsem, jak Tinovi trhlo v rukách, ale pevně jsem mu je sevřel a naznačil, aby zůstal v klidu. Nechtěl jsem, aby měl nějaké problémy.
Pustil jsem ho, postavil se a otočil se k Nigelovi čelem. Udělal jsem krok, až jsem stál těsně u něj a dýchal mu do obličeje.
„Jsi nádherný, moc krásný, pojď za námi. Vykašli se na toho chlapa,“ promluvil tak, abych ho slyšel jen já. Chytl mě za loket a víc mě k sobě přitáhl.
Naklonil se k mému uchu a zašeptal: „Proč se zahazuješ s někým, kdo by měl přitápět pod kotlem? Vím, že není z povrchu. Je to lůza, a ty se s ním ne-“
Nedomluvil.
Vytrhl jsem se mu a rozmáchl se. Tu ránu, kterou jsem mu dal zřejmě nečekal. Dostal ji přímo do nosu, až vykřikl a setrvačností udělal krok vzad. Já rychle mávnul na ochranku, aby ho ode mne odtáhli.
„Tím jsme spolu skončili, Nigele,“ zasyčel jsem na něho ještě, a pak už jsem se otočil zpátky k Valentinovi.
„Prosím,“ přistoupil jsem k němu. „Nevšímej si toho. Jen máme nějaké staré nevyřízené účty. Je to v pohodě, vůbec se to netýká tebe. Nechci, aby sis to myslel, ano? Půjdeme si zatančit? Prosím…“ přitiskl jsem se k němu a rukama ho pevně objal kolem pasu. „Zatančíme si a pak půjdeme, ano? Prosím…“
Tino
Angelovi bych tanec samozřejmě neodmítl. Ale než jsem se dostal k odpovědi, ten smrad došel až k nám. Přes ten hluk okolo jsem neslyšel, co říká, ale podle těch pohledů mi to bylo jasné. Když Angela chytl za loket a přitáhl si ho k sobě, už jsem vyskočil, že zasáhnu, ale Angelo to vyřešil za mě.
„Jsi v pořádku?" zašeptal jsem, když se ke mně přitiskl a pevně mě objal.
Vtiskl jsem mu polibek do vlasů, a pak s ním přešel na parket, abych mu věnoval tanec.
Mladého zrovna odváděli bokem a jeho doprovod z toho nebyl nadšený.
„Dobrá rána…" zabručel jsem po chvilce, kdy jsem s Angelem kroužil po parketu, jako by patřil jen nám.
Celou dobu, stejně jako při prvním tanci, jsem ho nespustil z očí, a když rychlejší píseň přešla v pomalou, natiskl jsem si ho na sebe a náš tanec spíš teď připomínal otírání dvou těl.
Hladil jsem ho po zádech, ramenou, výskal mu vlasy, rty se otíral o ty Angelovy, nebo ho líbal na čelo, jako bych si tuhle chvíli chtěl navždy zapamatovat.
Angelo
Zajímalo by mě, jestli se Tino někde učil tančit. Jestli vůbec mají nějakou takovou možnost tam dole, jestli vůbec oslavují příchod nového roku.
Anebo, jestli to má prostě v sobě.
Ale když jsem tančil s ním, nikdo se mu nevyrovnal. Byl v tom cit nejen pro hudbu, ale i pro partnera.
Při pomalejší hudbě jsem se k němu víc tiskl, pevně mě držel kolem pasu, hrál si s mými vlasy, hladil mě po tváři, a když se sklonil, neodolal jsem a políbil ho.
Když si mě po jedné otočce zaklonil, políbil mě na krku, a jeho ruka mě pohladila po hrudi a po holém bříšku. Bylo to tak smyslné, že jsem úplně ztratil pojem o tom, kde vůbec jsem. Vnímal jsem jen tu hudbu a Valentina, jeho doteky a jeho polibky.
Když mě zvedl zpátky ze záklonu, natiskl jsem se na něj tak, že musel cítit, jak moc dobře to na mě působí. Zahákl jsem mu ruku kolem krku a přitáhl si ho pro polibek, zatímco jsme kroužili po parketu.
Až teprve, když hudba přešla v rychlejší, jsem zamrkal, jako bych se právě probudil z nádherného snu a uvědomil si, že máme kolem sebe až moc prostoru.
Všichni stáli okolo a jen se na nás dívali.
Pohlédl jsem zpátky na Valentina a neudržel se, abych se tomu nezasmál. Zabořil jsem obličej do jeho hrudi a pořádně se nadechl jeho vůně.
„Půjdeme, ano? Ukázal jsem se tu, tak už můžeme jít…“ odlepil jsem se od něj a mávl na Michaela, že se chystáme odejít.
„Počkáme venku na vznášedlo, nechci tu už být,“ dodal jsem ještě, když jsem zahlédl, jak kluci všichni stojí u stolu a minimálně dva se na nás dost nevraživě dívají. Richie se držel Nelsona a jeho pohled byl spíš zasněný.
Aspoň že on a Nelson jsou v pohodě.
Tino
Ani jsem si nevšiml, kdy se parket vylidnil a my ho měli s Angelem sami pro sebe.
Tak jsem se do toho ponořil, že všechno ostatní šlo bokem.
Ani jsem popravdě netušil, že umím tak tančit. Ale nejspíš to bylo tím, kdo je můj protějšek.
Když se Angelo zasmál, znělo to tak krásně, že jsem chtěl jeho smích poslouchat znovu a znovu.
„Moc krásně se směješ, chtěl bych to slyšet častěji," zašeptal jsem do jeho rtů, a pak ho objal kolem pasu, abysme mohli odejít.
Chtěl jsem mít Angela už jen sám pro sebe. Užít si volné chvilky, dívat se na ohňostroj jen s ním, prostě si to užít.
Opravdu jsem to chtěl.
Angelo mě prostě dostal.
Když jsme procházeli kolem stolů, kde stáli ti kluci, dva z nich se na nás usmáli, za to ti další dva, hlavně ten, co chtěl nejspíš Angela pro sebe, mě doslova vraždil pohledem.
A když jsem tak nad tím přemýšlel, uvědomil jsem si, že když se vrátím zpátky nebudu vědět, jestli je Angelo v pořádku nebo ne.
Když jsme vyšli ven, zase se kolem nás všichni sesypali, ale naštěstí stačila jen chvilka a my seděli ve vznášedle, kde jsem si hned Angela posadil na klín.
„Víš, přemýšlel jsem," řekl jsem po chvíli, kdy jsme se odtrhli od polibku, abysme se mohli nadechnout. „Jestli ta nabídka na práci bezpečáka pořád platí, vezmu ji. Chci ti byt blíž. Chci být se tebou ve spojení."
Zadíval jsem se do jeho očí a doufal, že si to nerozmyslel, nebo že se mi nevysměje.
Angelo
Těšil jsem se, až budu s Valentinem sám. Bylo to poprvé, co jsem nezůstal na nějaké oslavě či mejdanu až dokonce, ale vůbec mi to nevadilo.
Cítil jsem se vedle něho moc dobře, a proto jsem si s ním chtěl o samotě užít každou chvilku, jak jen to bylo možné.
Paolo se překonal, a brzy přistál se vznášedlem. Možná za toho mohlo i to, že jsem tentokrát měl u sebe Michaela a ne Brandona, který ještě není tak zkušený. Ale aspoň jsme nemuseli dlouho trpět ty všetečné novináře, kteří postávali opodál za páskou a fotili všechno, co se pohlo.
Nechal jsem se pak přitáhnout na Valentinův klín a ochotně přijal polibek. Zažíval jsem opravdu dva šťastné dny. A, když pak řekl, že přijme tu nabízenou práci, aby mi byl blíž, kolem žaludku mi to zašimralo a tělem mi proběhl tak zvláštní třepotavý pocit, že jsem se skoro nedokázal nadechnout.
Už jsem měl na jazyku, ta dvě slova: Miluji tě, ale včas jsem se zastavil.
Teď, když přijal tu práci, mohl bych ho tím odradit, a to já nechtěl. Místo toho jsem se šťastně usmál a vzápětí ho políbil.
„Vím, nebo spíš jsem pochopil, že máš problém s komunikací, že ti nedělá moc dobře jednat s lidmi. To že budeš dělat bezpečáka, neznamená, že budeš s nimi muset jednat. Už jak jsem říkal dole, budeš spadat přímo pode mne, takže nebudeš od nikoho dole přijímat rozkazy a přebírat úkoly. Budeš dělat to, co uznáš za vhodné. A pokud se ti nebude chtít mluvit s lidmi, tak stačí, když budeš třeba procházet podzemí a hlídat, jestli je všechno zařízení v pořádku. Nebo něco podobného…“
Zadíval jsem se do jeho očí, pohladil ho po tváři a než jsme přistáli ještě jednou jsem ho políbil.
Když jsme vešli dovnitř, měl jsem v ložnici už nachystanou večeři pro nás oba. Michael nejspíš dal vědět Brandonovi, aby se o to postaral, než se vrátíme.
„Budeme u sebe, pane Whitte, kdybyste něco potřeboval. Přeji vám oběma dobrou noc,“ otevřel Michael ty obrovské prosklené dveře na terasu, kde také bylo nachystáno občerstvení. Ještě se mírně poklonil, a pak už zmizel ve své části domu.
„Mám jednu prosbu,“ došel jsem na konec terasy a rozhlédl jsem se po okolí.
Tím, že jsem byl v klidné části a na konci celého komplexu, hudba sem doléhala tlumeně, a okolo nebyly blízko žádné další domy, z kterých by nás někdo rušil nebo pozoroval.
„Zůstaň ještě chvíli takhle oblečený. Jsi moc krásný, moc ti to sluší. A vlastně mám prosby dvě. Ta druhá… Mohl by sis se mnou ještě zatančit?“ otočil jsem se zpátky na Valentina.
Hudba sem byla slyšet, takže kulisu jsme měli, a terasa byla tak prostorná, že by se tu vešlo tucet tanečních párů.
Tino
Oddechl jsem si, když se Angelo usmál a hned vysvětlil, co po mě bude chtít. Nejspíš bych se kvůli němu i překonal a začal se víc bavit s lidmi, i když by mi to šlo zpočátku těžko.
Hlavní pro mě bylo, že s ním budu moct být v kontaktu, pokud bude on sám chtít.
Když jsme došli na prostornou terasu a já se na moment zadíval na nebe, přál jsem si víc než kdy dřív, abych Angelovi mohl ukázat právě hvězdy.
„Ne, můj anděli," zavrtěl jsem hlavou, když se ke mně otočil potom, co vyslovil své prosby. „Ne já, ale ty jsi nádherný. Já jsem jen obyčejný chlap z podzemí, co nic nemá."
Natáhl jsem ruku, chytl Angela kolem pasu a přitáhl si ho k sobě.
Hudba šla slyšet tlumeně, tak akorát, aby utvářela příjemnou kulisu, a prostoru kolem nás bylo víc než dost.
„Jsi nádherný…" zašeptal jsem znovu a jednou rukou zatáhl za šňůrku od masky, kterou jsem mu sundal. „Takhle je to ale mnohem lepší."
Přitiskl jsem se mu na rty a za mírného pohupování boků jsem ho líbal, dokud mi nedošel dech.
Vzpomněl jsem si na náš první tanec, kdy jsme se teprve podruhé viděli, a po pár tónech se náš nevinný tanec změnil ve vášnivý a smyslný.
Angelo
Zase mým tělem proletěl ten zvláštní pocit štěstí, když si mě Tino přitáhl k sobě a začali jsme tančit.
Zavřel jsem oči jen na chvíli, co jsme se líbali, protože to bylo nádherné. Jinak jsem se na něj stále díval, do jeho fialkových očí, a nedokázal se od toho pohledu odtrhnout.
Tančil jsem s ním, a tentokrát jsem si ten tanec opravdu užíval. Byl jsem ten nejspokojenější člověk na světě, i když ani pořádně nevím, jak to tam za kopulí vlastně vypadá. Ale bylo mi to jedno. Byl jsem s ním, a to hřejivé teplo při každém jeho doteku, se rozlévalo mým tělem, a já si uvědomil, že to už ani jinak nechci. Že nechci nikoho jiného, protože jen s ním tohle zažívám.
Také já jsem zvedl ruce, a rozvázal mu masku, abych viděl jeho krásný obličej.
Ne, není obyčejný, je opravdu krásný, a může o sobě pochybovat, jak chce.
Miluji ho. Opravdu jsem se zamiloval…
Čím dál víc jsem se na Valentina tiskl, když jsem si to znovu uvědomil. Nejraději bych se do něho vpil, zůstal s ním tak napořád. Ale věděl jsem, že to není možné. Aspoň zatím teď ne.
I když… Pro mne to problém není. Požádal bych ho, a kdyby řekl ano, hned by mohl zůstat u mě.
Ale věděl jsem, že by nechtěl. Že by to bylo moc náhlé, a on by se u mě mohl cítit jako ve vězení.
A pak ty předsudky… Ty zatracené předsudky…
Když hudba skončila hrát, my se ještě pohupovali ve vymyšleném rytmu, jako kdyby píseň ještě pokračovala.
„Děkuji ti za tanec, moc se mi to líbilo.“
Znovu jsem si ho přitáhl pro polibek a pohladil ho po tváři.
„Půjdeme se najíst, ano?“ konečně jsme se zastavili, a já ukázal k pohodlnému sofa a stolku uprostřed terasy. „Za chvíli by měl začít i ohňostroj…“
Tino
Tohle byl asi nejlepší den v mém životě.
Ani nevím, kdy skončili hrát, prostě jsem odmítal Angela pustit a chtěl ho držet, co nejdéle.
Když ukázal na jídlo, odvedl jsem ho k sofa, usadil, ale sám jsem si vzal jen sklenku a vrátil se zpátky k zábradlí, o které jsem se opřel a zadíval se někam do dálky.
Vypil jsem obsah skleničky a položil ji kousek dál od sebe, abych se mohl otočit k Angelovi.
Zrovna v tu chvíli začal ohňostroj a já se ptal znovu sám sebe, proč zrovna já.
V záři barev vypadala Angelova pokožka jako poprášená zlatem a jeho vlasy se třpytily a hrály všemi barvami. Nebyl to anděl. Vypadal, usazený na sofa, ve svém kostýmu, jako nějaký Bůh.
Vydechl jsem a pootočil hlavu, abych se zadíval na nebe ozářené ohňostrojem.
Opravdu má tohle nějakou budoucnost?
Angelo je tak vzdálený. Tak moc daleko, že i kdybych se moc snažil, trvalo by roky, než bych si na něj mohl dělat nárok a říct, že je můj.
Vzpomněl jsem si, jak dopadla Desmondova máma a mimoděk zaťal ruce v pěst.
Jistě, tehdy se to bralo trochu jinak a od toho případu se nic podobného nestalo, ale vědomí, že by můj původ mohl Angelovi ublížit, se mi pranic nelíbil.
To raději…
To raději, ať už ho nikdy nevidím. Jen představa, že by mu kvůli mně někdo ublížil mi sevřela bolestivě žaludek.
Nechápal jsem, jak se mé city kvůli jednomu klukovi z povrchu mohly takhle změnit.
Pravda byla… Pravda byla taková, že bych s ním chtěl být napořád. Chtěl bych s ním být, ale mé svědomí mi to nedovolovalo. Kromě toho, jakou jsem měl jistotu, že si to Angelo nerozmyslí?
Měl kolem sebe spoustu jiných lidí. Co když potká někoho jiného a na mě pak zapomene?
Byl bych akorát za naivního idiota, co hloupě naletěl. A to jsem nechtěl.
Navíc tu byl ještě Desmond. Sice jsem toho Angelovi nasliboval hory doly, ale… Obával jsem se, že po tomhle mě teď bratr opravdu někam zavře. A tak trochu jsem se obával toho, že ve svém ochranitelském rozpoložení by byl schopný prozradit i to, že jsem Blue Fox.
Otočil jsem hlavu zpátky k Angelovi zrovna, když ohňostroj končil, v dálce doznívaly oslavné výkřiky a nebe se zase rozzářilo umělýma hvězdama.
Přešel jsem k němu, klekl si před ním, políbil ho na obě nahá kolena, a pak si z vlasů stáhl stužku.
Omotal jsem ji kolem Angelova pravého zápěstí a zavázal na mašli.
„Nemám ti co dát, můj anděli,“ zašeptal jsem zvedl k němu oči a políbil ho na hřbet ruky. „Ale ať se stane cokoliv, nikdy na tebe nezapomenu.“
Angelo
Ohňostroj byl nádherný. Jasně, byla to jen projekční hra barev, a výbuchů, ale opravdu to byla krása.
A já ho sledoval jen tak napůl. Díval jsem se přitom hlavně na Valentina, který v tom všem vypadal jako pravý král z dávných příběhů a pohádek.
Položil jsem mu ruce na ramena, když si pak ke mně klekl a zavázal mi stužku na ruku.
Co by se mělo stát? Nic se nestane, nesmí se nic stát…
„To je ten nejhezčí dárek, jaký jsem kdy dostal,“ naklonil jsem se k němu, abych ho mohl políbit.
„Jsem vážně šťastný, že jsi přišel, a že tu s tebou můžu být.“
Když jsem se znovu zadíval do jeho očí, opět mě přepadl ten smutek, že zítra odejde
Narovnal jsem se, a přes komunikátor se spojil s Rudym. Řekl jsem mu, aby mi sem poslal komunikační náramek pro Valentina, že přijal tu práci bezpečáka, a já bych byl rád, aby mohl začít hned. A ať zítra dá potom vědět Kellenovi. Ale, ne dříve jak odpoledne.
Když mě ujistil, že ten náramek bude u Michaela ještě dnes v noci, rozloučili jsme se, a já se tak mohl věnovat už jen Tinovi.
Pohladil jsem ho po vlasech, políbil jsem ho a pak jsem vstal.
Přešel jsem kousek dál, skoro až k široké zídce lemující terasu a otočil jsem se na něho.
„To je pro tebe, Valentino,“ usmál jsem se na něj.
Začal jsem se jemně pohupovat a vlnit v rytmu hudby, která zase začala hrát, a s očima upřenýma na něj jsem postupně začínal odkládat jednotlivé kousky mého kostýmu.
Tino
Zapochyboval jsem, že moje obyčejná stužka byla ten nejhezčí dárek, co kdy Angelo dostal, ale nechal jsem to být.
Když se pak spojil s Rudym a vyslovil jméno mého bratra, znovu jsem ucítil ten nepříjemný tlak kolem žaludku. Věděl jsem, že to nedopadne dobře, ale i kdybych se mohl rozhodnout znovu, stejně bych sem za Angelem, i přes Desmondův zákaz přišel.
Angelovy doteky byly tak uklidňující, že jsem jen přivíral oči, a kdybych byl kocour, asi teď vrním blahem.
Upřeně jsem se na mého anděla díval, když přešel kousek dál, začal se vlnit, a přitom odkládat kousky oblečení.
Nedokázal jsem od něj odtrhnout oči, a myslím, že nikdo v životě neviděl krásnější striptýz.
V jednu chvíli jsem se zavrtěl a musel urovnat penis v kalhotách, jak mě začal nepříjemně tlačit a já byl vzrušený už jen z tohoto. Tep se mi zrychlil a jen silou vůle jsem se držel, abych po Angelovi neskočil. Místo toho jsem vstal, přešel až k němu, ale jen tak blízko, abych se ho nedotkl, a prohlédl si ho od hlavy až k patě.
Obešel jsem Angela kolem dokola, opět bez doteku, jen jsem si ho prohlížel, a pak se zase vrátil k sofa na které jsem se usadil.
„Posaď se…“ zachraptěl jsem po chvíli a ukázal na nízký oválný stolek kousek od Angela. „Posaď se a ukaž mi všechno… Ukaž mi, co chceš, abych ti udělal.“
Ve chvíli, kdy se mi Angelo ukázal jsem rázem zapomněl na všechny pochybnosti a starosti.
Tohle byla naše noc. Byly to naše dva dny. O to, co bude zítra, se začnu starat až zítra.
Teď jsem byl jen já a můj překrásný anděl.
Angelo
Bylo vzrušující se před Tinem takhle odhalovat, zatímco on zůstal oblečený a díval se jen na mě.
Ale chtěl jsem, aby se na mě díval, protože to bylo opravdu jen pro něho.
Když přistoupil blíž, myslel jsem, že se mě dotkne, že mě políbí a strhne do náruče, ale on mě pomalinku obešel, aniž by to udělal.
Jeho pohledy mě doslova pálily, cítil jsem je na každém kousku svého těla, vzrušovalo mě to snad ještě víc, než kdyby se mě dotýkal rukama.
Podíval jsem se na stolek, na který ukázal, a pak jsem k němu s úsměvem pomalu přešel.
Zastavil jsem se u něj, otočený k Tinovi a přehodil jsem si vlasy dozadu, aby všechno krásně viděl.
„Chci, abys mě líbal,“ dotkl jsem se konečky prstů svých rtů.
Obtáhl jsem jejich konturu, pak jsem je pootevřel, olízl si je a postupně pak olízl každý prst.
„Chci abys mě líbal na krku, a tady,“ posunul jsem vlhké prsty pod ucho a pak s nimi přejel po linii krku.
„Chci, aby sis pohrál s těmito korálky,“ zvedl jsem i druhou ruku a jemně jsem začal dráždit své bradavky.
Jemně jsem zavzdychal, když se jich mé vlhké prsty dotkly, sevřel jsem je, mírně zatahal, pak se o ně otřel celou dlaní.
„Chci, abys hladil a líbal mé břicho,“ postupně jsem s rukama přešel níž.
Hladil jsem se na břiše, a ve chvíli, kdy se moje prsty dotkly podbřišku, jsem dosedl na stolek.
Posunul jsem se víc dozadu a zvedl nohy nahoru. Zapřel jsem se patami o jeho desku a pořádně nohy roztáhl.
„Chci, abys mě hladil a líbal tady…“ položil jsem ruce na kolena a pak konečky prstů jemně táhl po stehnech k mému rozkroku. Vnitřní stranu stehen jsem i lehce poškrábal, dokud se mé prsty nedotkly mého pytlíku.
„Chci, aby sis pohrál s tímhle,“ promnul jsem v jedné ruce penis a s druhou jsem si pohrál s pytlíkem.
Znovu jsem si zastrčil prsty do pusy, začal je olizovat a vlhčit, zatímco druhá ruka si pohrávala s penisem.
„A chci, aby sis vzal i tohle…“ dal jsem ruku dolů, vlhkými prsty jsem obkroužil svoji dírku, a ve chvíli, kdy jsem zastrčil dva prsty dovnitř a zahýbal s nimi, jsem ze sebe vydal táhlý sten.
„Chci, aby sis vzal tohle všechno, Valentino,“ dodal jsem chraplavě, jak moc jsem zatoužil, aby to byla právě jeho ruka a jeho polibky.
Tino
Že já vůbec něco říkal.
Musel jsem zatnout nehty do stehen, když Angelo začal vyjmenovávat, co všechno po mě chce, a přitom se u toho sám sebe, tak svádivě dotýkal.
Byl jsem z něho úplně v háji.
Dostal mě.
Dostal mě jako nikdo.
Kdyby teď řekl, ať před ním padnu na kolena a líbám mu nohy, udělám to s chutí a rád.
Musel jsem si olíznout rty, když si Angelo zastrčil do dírky prsty a krásně u toho zasténal.
Myslím, že tenhle pohled budu mít v hlavě ještě dlouho a kdykoliv zavřu oči, uvidím to.
Ale tak nějak se mi to zalíbilo.
Provokovat Angela, svádět ho, škádlit, sledovat, co udělá dál.
Vstal jsem, přešel až k němu, ale zase jsem zůstal stát kousek dál.
„Hmm…“ zabručel jsem, zvedl jednu ruku, prsty přejel po Angelových rtech a trochu na ně zatlačil, abych mohl dva strčit do jeho pusinky, otřít se o jazyk a nabrat trochu vlhkosti, než jsem je zase vyndal, a sjel jimi po jeho krku.
Dotkl jsem se místečka pod uchem a okopíroval přesně jeho tahy prsty, které mi před chviličkou ukázal.
Bradavky jsem potahal mezi prsty, bříško lehce poškrábal nehty, stejně jako stehna, než jsem se dostal k jeho klínu, kde jsem jemně sevřel jeho kuličky, a pak prsty táhl po jeho penisu až k žaludu, po kterém jsem rozetřel kapku rozkoše, která mu unikla.
Přesunul jsem se k Angelově dírce, ale tu jsem jen prsty obkroužil, než jsem ruku oddělal a bez dalšího slova obešel stůl a stoupl si za něj.
Chvilku jsem si Angela zezadu jen prohlížel, než jsem trochu poodhrnul jeho vlasy a sklonil se k pravému uchu.
„Strašně rád bych dovnitř… strašně rád bych ti to všechno udělal, ale… máš tam dole moc sucho… Řekneš mi, můj anděli, jak ti to místečko navlhčit?“ zachrčel jsem mu do ucha, které jsem posléze, stejně jako krk, olízl a zase odstoupil.
Znovu jsem přešel před Angela, ale tentokrát se vrátil k sofa, sedl si na něj, roztáhl nohy, a pak ze svých kalhot vyprostil svůj penis, který už byl tvrdý a stál jako stožár.
Angelo
S roztřeseným dechem jsem se díval, jak se Tino zvedá a pomalu jde ke mně. Když se dotkl mých rtů, a jeho prsty zabrousily dovnitř, vyplázl jsem jazyk, abych je mohl olíznout. Naklonil jsem hlavu a tlumeně zasténal, když se dotkl toho čarovného místa pod uchem a pak s prsty přejel po mém krku.
Se zatajeným dechem jsem pozoroval jeho ruce, které putovaly po mém těle, a každý další zvlášť vzrušivý vjem jsem doprovodil povzdechnutím nebo zasténáním.
Jen jsem mírně pootočil hlavu, abych se na něj mohl dívat, než mi zmizel z dohledu. A když jsem ucítil jeho rty pod uchem, musel jsem se zapřít, abych vůbec dokázal vydržet tohle smyslné dráždění v sedě a nesvezl se po stolku dolů na zem.
Byl jsem z toho všeho už celý roztřesený, a se zrychleným dechem jsem se díval, jak se usazuje zpět na sofa, rozepíná si kalhoty a vytahuje svého krasavce ven.
Jeho velikost a tvrdost byla na první pohled patrná, a to jsem se ho ještě nedotkl.
Chvilku jsem se na něho se zalíbením díval, než jsem slezl ze stolku, chytl ho a přitáhl ho před něho tak, abych měl mezi ním a Valentinem prostor.
Sklonil jsem se k němu a s chutí mu věnoval jeden ze svých polibků, který jasně dával najevo, jak moc vzrušený jsem. Když jsem ho přestal líbat, otočil jsem se k Valentinovi zády, předklonil se a rukama se zapřel o stolek. Natlačil jsem se zadečkem na jeho klín a začal jsem se otírat o jeho chloubu.
Cítil jsem ho mezi půlkami, cítil jsem jeho dorážení na moji roztouženou dírku. Jeho prvotní vlhko se roztíralo o můj vstup, a můj dech se tím ještě víc zkrátil a zrychlil.
„Nepotřebuji gel, stačíš mi ty…“ zachraptěl jsem při té své představě, kterou jsem už měl v hlavě.
Přestal jsem se o něj otírat a vylezl na stolek. Zůstal jsem na něm na všech čtyřech a nohy jsem roztáhl tak, aby krásně viděl na to, co po něm tak touží.
„Udělej mi to… navlhči… mě… svým jazykem…“ otočil jsem se na něj přes rameno, olízl si rty a dychtivě čekal na ten první dotyk jeho jazyka.
Tino
Měl jsem tendenci pořádně Angelovi sevřít boky a narazit ho na sebe, když se o mě začal otírat svým zadečkem.
Několikrát jsem se musel zhluboka nadechnout, abych to vůbec ustál se zdravým rozumem.
Vlastně ani nevím, kdo koho provokoval víc.
A když si pak Angelo vylezl na stůl, roztáhl nohy a tím svým sexy hlasem řekl, že ho mám navlhčit jazykem, neudržel jsem se a hlasitě zasténal.
Ještě chvilku jsem si Angela prohlížel, než jsem chytl stůl a přitáhl si ho těsně k sobě.
Měl jsem tu krásu tak přímo před sebou a stačilo se jen trochu předklonit a už jsem nosem kopíroval jeho rýhu mezi půlkami.
Ty jsem několikrát prohnětl, kousl do nich, omluvně políbil, než jsem prsty přejel po kůžičce kolem dírky, a pak trochu víc od sebe roztáhl půlky, abych měl lepší přístup.
Znovu jsem na pár vteřin ustal, jen Angela držel a zadíval se na něj, než jsem se pak na tu krásu doslova vrhl jako hladová šelma.
Můj jazyk neomylně našel cestu dovnitř, ještě víc jsem si Angela na sebe natlačil, že jsem skoro nemohl ani dýchat a pořádně mu začal jazykem v dírce rejdit, než jsem přidal i prsty, abych podráždil i jeho prostatu.
Angelo
Byl jsem nedočkavý. Tak strašně moc jsem to už chtěl, že jsem pevně sevřel okraje stolku, až mě zabolely prsty. Ale aspoň na chvilku jsem někam přenesl ten třes rukou a zvládl bez karambolu posunutí stolku.
Sklonil jsem hlavu a zadíval se dolů mezi mé nohy. Penis jsem měl tak tvrdý, že kdybych klesl níž, nejspíš by to zabolelo, jak bych narazil na desku stolu.
„Val… Valenti… no!“ vykřikl jsem a prudce zvedl hlavu.
Musel jsem zavřít oči a rozdýchat ten nádherný pocit, když jsem konečně ucítil jeho jazyk na mé dírce. To dráždění bylo tak neskutečně příjemné, že jsem nebyl schopný teď ničeho, jen se držet, vzdychat a přijímat tu rozkoš. A když potom přidal i prsty, to už jsem málem políbil desku stolu, jak se mi podlomily ruce.
Snad bezděčně jsem začal pohybovat svými boky, vycházet jeho jazyku i prstům vstříc, jako bych je chtěl do sebe pohltit a nepustit, aby to příjemné dráždění zůstalo napořád.
„Valentino… můj… Val… ách… já… nem… prosím… vem… si mě…“ nedokázal jsem vyslovit víc než jen jednu slabiku.
„Chci… tvého… v… sobě… pro… sím… naplň… mě…“ konečně jsem se dokázal znovu vzepřít na rukách a doslova se svým zadečkem na něj natlačil.
Tino
Chtěl jsem, aby se Angelo cítil co nejlépe, a podle jeho vzdechů, které mě nutily pokračovat, a podle toho, jak se proti mně propínal, se mi to nejspíš i dařilo.
Já sám jsem měl ze sebou co dělat, a když se na mě úplně natlačil po svých slovech, že ho mám naplnit, musel jsem v ruce sevřít svůj penis, aby ještě vydržel, jak moc mě to všechno dostalo.
Angelo byl prostě dokonalý. Sexy, nádherný, vzrušující, vášnivý, provokativní.
A já byl neskutečně rád, že jsem to právě já, kdo může laskat jeho tělo a poslouchat ty krásné zvuky, které vydává.
Ještě jednou jsem ho olízl, než jsem se kousek odtáhl, párkrát ho pleskl po tom dokonalém zadečku, než jsem ho chytl za boky a stáhl na svůj klín.
Byl jsem tak tvrdý, že můj penis okamžitě zajel do Angelovy dírky až nadoraz, a já musel na moment zavřít oči, jak mě to úplně vzalo.
Posunul jsem se trochu dál, abych mohl Angelovy paty zapřít o sofa, chytnout ho za boky, a pak bez dalšího čekání ho na sebe doslova nabodávat.
Každé otření jsem díky téhle poloze cítil ještě intenzivněji, dostával se hlouběji, a když jsem měl příležitost, kousal jsem Angela do krku nebo ramenou, nebo jen nosem kopíroval jeho páteř.
Vdechoval jsem jemnou vůni jeho vlasů i kůže, a to všechno způsobilo, že jsem po chvilce přidal na rychlosti a intenzitě přirážení, abych ho mohl co nejdříve naplnit tak, jak si přál.
Angelo
To byla nádhera. Byl jsem tak rozdrážděný, vzrušený, že jsem se už pomalu přestal ovládat.
Chtěl jsem to. Teď, potom, několikrát, pořád…
Třásl jsem se doslova na to, až se do mě vnoří. Čekal jsem na ten pocit prvního naplnění, a přesto, když přišel, překvapilo mě to tak, že jsem hlasitě vykřikl, roztřásl jsem se a pevně semknul víčka, abych to mohl rozdýchat. V penise mi jako na povel zacukalo, a já věděl, že celou tou předehrou, tím, jak mě teď nabral, a hlavně tím, že je to on… Valentino… nebude dlouho trvat a já skončím.
Bylo to tak silné, že mé tělo doslova hořelo, a přitom mi běhal mráz po zádech, když to doplnil svými polibky i kousanci.
Klidně by mě mohl ohryzat až na kost, a já bych se přitom cítil moc dobře.
Bylo to prostě dokonalé…
Nemusel jsem se ani sebe dotknout, nemusel to udělat ani Valentino, mě stačilo, že si mě pevně držel, že jsem byl v zajetí jeho silných rukou a že mě přitom nabíral zezadu. Měl jsem pocit, jako bych byl otrokem jeho choutek, a já se mu musel bezvýhradně podvolit.
A to všechno ve mně vyvolalo takovou bouři, že jsem mu začal vycházet vstříc. Ale v jedné chvíli jsem se napjal. Otevřel jsem pusu v němém výkřiku, celý jsem se roztřásl, a můj pohupující penis mezi nohama začal ze sebe s cukáním vydávat svou várku spermatu, a moje dírka se začala ještě víc stahovat kolem Valentinovy chlouby.
Když jsem se konečně mohl nadechnout, zvrátil jsem hlavu a do umělého nebe jsem vysílal hlasité steny a výkřiky, které doprovázely každý můj výstřik.
Tino
Stačilo už jen párkrát přirazit, a v momentě, kdy to na Angela přišlo, jsem nejspíš zapomněl i dýchat.
Jeho svírání bylo omračující, jeho sténání kouzelné, a když jsem zahlédl, jak mu cuká penis a vypouští své dávky, nevydržel jsem ani já.
Dvakrát jsem Angela prudce nabral, než jsem ho na sebe narazil tak, že se nemohl ani pohnout, a s táhlým zasténáním a Angelovým jménem na rtech jsem zvrátil hlavu a začal plnit jeho zadeček.
Jen z posledních sil jsem se posunul ještě dál, abych se zády mohl opřít o opěradlo.
Chytl jsem Angela pod koleny, srazil mu nohy k sobě a pokrčil je tak, že na mě doslova seděl jako v klubíčku.
Byl tak ještě těsnější a já s posledními výstřiky ještě několikrát přirazil, abych si to užil co nejvíc.
A nejen já, ale i Angelo.
Když jsem se vzpamatoval, položil jsem ho na sebe, nohy mu pustil, pevně ho jednou rukou objal kolem pasu a druhou mu natočil hlavu, abych se mohl vpít do jeho rtů.
Zadíval jsem se mu do očí, které se krásně leskly a zářily jako ty nejkrásnější drahokamy.
Angelo
Bylo to prostě dokonalé. Držel jsem se pevně ještě i potom, co do mě Tino najížděl, když to na něj přišlo. Poslouchal jsem své jméno, které vykřikl, a jeho vzdechy a sténání.
Bylo to daleko hezčí než ta hudba, co k nám tlumeně doléhala.
Nechal jsem se stáhnout na jeho klín. Jeho vlhko se dostalo i ven a rozmazávalo se mezi mými půlkami. Ani ta nejlepší gelová tyčinka se tomuhle promazání nevyrovná.
Když mi pak uvolnil nohy, natlačil jsem se na něj, zapřel se o jeho hruď, a při tom vášnivém polibku jsem se na něm ještě několikrát zavrtěl, abych si připomněl tu nádheru, která mě při vyvrcholení dostala do jiného světa.
Ještě chvíli potom jsem měl problém popadnout dech. Nedokázal jsem ani zavřít pusu, jen jsem si několikrát olízl rty, které mě stále z těch polibků brněly. Moje srdce se jen pomalinku uklidňovalo a zpomalovalo své údery, a cítil jsem, jak mi po spánku stéká pramínek potu, stejně jako Valentinovi.
Nedokázal jsem od něj odtrhnout pohled, i když mě už začínalo bolet za krkem.
Dokázal bych se na něj tak díval celou věčnost, a to, že byl stále ve mně, že jsem stále cítil jeho plnost, to celé ještě podtrhovalo a dodávalo tomu ten správný šmrnc.
Bylo mi tak skvěle, že i kdyby mi nabízeli snad celý majetek města, abych se vrátil na oslavu, neudělal bych to.
„Jsi… to nejlepší… co mě mohlo… potkat…“ konečně jsem, ještě zadýchaně a chraplavě, promluvil.
Pohladil jsem ho po tváři a ještě se na něm zavrtěl, abych našel lepší pozici.
„Vážně… já…“
Chtěl jsem říct, že ho miluji, ale místo toho jsem mu věnoval další polibek, který jsem chtěl vyjádřit to, co jsem k němu cítil.
Tino
Když Angelo řekl, že jsem to nejlepší, co ho mohlo potkat, jen jsem zavrtěl hlavou a vzápětí mu opětoval polibek, který byl tentokrát nějaký jiný.
Líbal jsem ho, dokud mi došel dech, a pak teprve Angela zvedl, přetočil k sobě čelem, vstal a přešel s ním do ložnice.
Hned, co jsem ho položil do peřin, pokryl jsem jeho tělo polibky, nevynechal jsem jediné místečko, které bych nepolaskal a zároveň se u toho svlékal. Chtěl jsem, aby tahle noc byla pro Angela nezapomenutelná. Chtěl jsem mu poděkovat za vše a dát mu takhle najevo, jak je úžasný a skvělý.
Někdy po čtvrtém čísle, kdy mi Angelo usnul v náručí, jsem ho pevně objímal, hladil po zádech a díval se do stropu. Nemohl jsem usnout.
A tak, sotva začalo svítat, opatrně jsem Angela uložil vedle sebe, políbil ho do vlasů a vstal. Na křesle vedle postele jsem měl uložený svůj oblek z prvního dne, včetně své masky, tak jsem si ho oblékl a kostým od Pona uložil na postel vedle Angela. Opatrně jsem vyšel z ložnice, abych našel starého sluhu, který snad spal na chodbě, protože se vynořil hned vzápětí. Poprosil jsem o papír a tužku a napsal Angelovi krátký vzkaz, se kterým jsem pak vrátil zpátky do ložnice a položil ho na kostým. Ještě naposled jsem políbil Angela do vlasů a měl tendenci si k němu zase lehnout zpátky. Nakonec jsem ale rychle vyšel ven.
Angelův sluha mi pak ještě předal náramek a stiskl mi ruku, což mě docela překvapilo. Musel jsem ale jít, jinak bych neodešel, a to by způsobilo ještě víc problémů než teď.
Naposledy jsem se ohlédl na zavřené dveře ložnice, odmítl odvoz, a pak spěchal raději pryč. Znal jsem tady každou uličku a skulinku, takže pro mě nebyl problém dostat se nepozorovaně až k tajnému vchodu do podzemí. Teprve tam jsem masku sundal a o poznání pomaleji jsem se vracel domů.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
a takhle nějak jsme si představovaly kostýmy Angela a Tina :)
(jen ten bílý v mužském provedení a s holým bříškem :) )
