Gianni
Ještě, že jsem se zeptal. Remy miluje ořechové dorty, zatímco Tiras zas ořechové nejí. Byl by to trapas, kdybych mu to po to všem nabídl. A já si ho chtěl udobřit. Prošel jsem lednici, podíval se, co tu má, a pak už jsem se pustil do práce.
Občas jsem se musel zastavit, jak jsem uhýbal klukům a málem se rozmáznul na rozbitém vejci. Ale nakonec to všechno kluci zvládli, a ve chvíli, kdy Li-Wei ostatní zavolal, že je oběd nachystaný, citronový krémový koláč z mascarpone se už chladil v lednici. Ještě jsem jim místo kávy chtěl udělat barbajadu, ale to až potom později, až si budeme dávat dezerty.
Ale nejdříve budeme muset vytrávit ten bohatý oběd, který Li-Wei připravil. Divil jsem se, že se to na ten stůl vůbec vešlo.
Zvedl jsem stoličku, která se Liho nervozitou ocitla na zemi a pak jsem ho pošoupnul, aby se posadil.
Když se usadili i ostatní, popřáli jsme si dobrou chuť a pustili jsme se do jídla.
Měl jsem pocit, že Li-Wei nepozře snad jediné sousto, jak byl nervózní. Na chvíli mi připomněl první den, kdy měl vařit na Gastro festivalu.
Xi-Wang se k němu naklonil, něco mu pošeptal, stiskl mu ruku, a políbil ho do vlasů. Kdo ví, co mu řekl, ale Li se začervenal, ale pak už se konečně pustil do jídla.
„Li-Wei, je to výborné,“ spokojeně se Thomas rozvalil na židli, když už nebyl schopný do sebe nacpat něco dalšího.
„A dokonce Aria ani nepotřebovala ty svoje zabijácké papričky,“ zasmál se, když Aria něco s plnou pusou zahuhlala čínsky, a zašklebila se na něho.
„Mám pro vás připravenou sladkou tečku,“ ozval jsem se já. „A budu rád, když ochutnáte. A potom, abychom vás nezdržovali při práci, bych se rád podíval po městě. Dlouho jsem tu nebyl, ale líbí se mu tu, tak bych se rád prošel. Co vy na to, kluci?“ otočil jsem se ještě na Chrise a Liho.
Jsem rád, že jsem tu mohl přijet, i to, že nám Tir nakonec dovolil zůstat a taky souhlasil se spoluprací. Ale určitě bych nechtěl zdržovat, nebo zneužívat jeho benevolenci…
Tiras
Když jsem se vrátil zpátky do pracovny, Caleb akorát začal zase cvakat na klávesnici a hledat něco pro Remyho, který se skláněl nad ním.
Jaden jen něco zabručel, a já na půl huby zamumlal všem omluvu.
Nakonec, po dalších informacích od Remyho jsme se přesunuli do obýváku s tím, že po obědě se do toho pustíme.
Jenže to bych nesměl pak vidět ten oběd, který kluci přichystali. Málem jsem dostal infarkt už ve dveřích. Bylo nás tu snad padesát?!
Chtěl jsem něco říct, ale Xi-Wangův pohled mě zastavil, tak jsem si sedl, a pak se do toho pustil.
A pak jen funěl. Bylo to tak zatraceně dobré, až jsem skoro brečel.
Tohle musí ochutnat Ef. Ti dva se prostě musí seznámit.
Když pak po obědě Gianni přišel ještě se zákuskem a s kávou, se kterou jsme se přesunuli do obýváku, vytáhnul jsem váhu, abych se pak mohl zvážit.
Jaden se mi smál, ale dobře jsem viděl, jak si ochmatává boky a břicho, jestli náhodou neztloustnul.
„Půjdu do města s váma. Rozhodně vás nenechám jít samotné," ozval se pak Jaden, když jsme mlaskali nad skvělým zákuskem, až jsem se fakt málem rozbulel.
Divím se, že z Xiho a Remyho už není koule.
Během toho jsem Warrenovy trochu víc poznal a počáteční napětí, které mezi námi vzniklo, postupně opadlo. Jasně, asi nebudeme nejlepší kamarádi, nejspíš, jako třeba s Frankem, ale pokud někdy něco budou ještě potřebovat a přijedou jen za mnou, nevyhodím je.
„Já zůstanu tady. Musím se podívat ještě na to tetování a pořád mám otevřenou složku z Whitte Rose. A ještě se chci podívat na záznamy, co mi stáhl Caleb, ohledně toho zabijáka," zamumlal jsem s plnou pusou, když jsem se ládoval už asi čtvrtým kouskem koláče.
„Kurva… Je to naprosto dokonalé," zafuněl jsem a ukázal na kafe.
„A tohle mě musíš naučit,“ podíval jsem se na Gianniho.
Tohle určitě bude chutnat i Efovi a já mu musím udělat něco dobrého, až se vrátí.
Chris
Tohle byla jedna z mála situací, kdy jsem se tu cítil tak trochu navíc.
Li-Wei se snažil uvařit skvělé jídlo, Gianni připravoval dezert, na který jsem měl chuť, jen co jsem ho viděl, jak ho chystá. A já se svými antischopnostmi jsem nejspíš jen zavazel.
Ale snažil jsem se. Zažral jsem se do toho jak buldok a nepustil. I když to byla chvílemi pohroma a měl jsem strach, že mě Tiras vyhodí.
Ale ve chvíli, kdy se ho Li-Wei lekl, vrátilo se mé sebevědomí a byl jsem schopný se před Tirase postavit, aniž bych přemýšlel nad tím, že je schopný mě rozmáznout jedním máchnutím ruky.
Když se omluvil, a pak přišel a pocuchal nám vlasy, jen jsem zatnul zuby a snažil se to ustát.
Nejsem ten typ, kterému by to nevadilo. A navíc tohle může dělat jen Jaden.
Teda aspoň mě.
Ale nakonec jsem se usmál, Tirovi se taky omluvil za to vyrušení, a pak už se znovu pustil s Liem do vaření.
Sám jsem hleděl, jak to takhle Li-Wei dokázal zvládnout a že toho bylo tolik, když jsem mu víc překážel, než pomohl. Ale aspoň se tím tak nějak to napětí uvolnilo…
A co teprve potom, když všichni seděli u stolu, kam jsme se sotva vešli, a do jednoho jsme chrochtali, jak vynikající to bylo.
A co teprve Gianniho zákusek. Dal jsem si kousek ořechového dortu i citronového koláče, a hned jsem šeptal Jadenovi, že se tohle musí naučit. Ten citronový koláč byl vážně skvělý… A ta
Baj… bar… bab…
Ani nevím, jak se to vyslovuje, ale prý je to původem z Lombardie. Bylo to vynikající. Kombinace čokolády a kávy…
Měl jsem po tom jídle a po dezertu tolik energie, že mi to už trhalo nohama, jen abychom už vyšli. Chtěl jsem se taky podívat po městě.
Rychle jsem se zaběhl do koupelny umýt a převléknout, protože moje věci u vaření trochu utrpěly. A než se nachystali ostatní, surfoval jsem po netu a hledal, kam všude bychom se mohli jít podívat.
„Budeme muset vzít dvě auta,“ ozval se Gianni, který už byl taky nachystaný.
„Počítám, že Jaden bude chtít vzít svoje, a vy se Xi rozhodněte s kým pojedete. Je to na vás, a Li-Wei… určitě se nebude ten druhý zlobit, když si vyberete jednoho z nás. Klonovat se neumíte. Ale klidně teď můžete jet s námi a zpátky pak s Jadenem,“ ještě se zasmál, když viděl, jak se Limu skoro kouří z hlavy a tváří se nešťastně, když neví, koho si vybrat.
Li-Wei
Nechápu to.
Vařil jsem už pro mnohem více lidí, ale když se všichni ukázali v kuchyni, najednou jsem strašně znervózněl a v duchu si opakoval všechny recepty, jestli jsem na nic nezapomněl.
A když se pak všichni pustili do jídla a bylo slyšet jen cinkání příborů, mlaskání a spokojené bručení, ulevilo se mi.
Když jsme se pak přesunuli do obýváku, na moment jsem se přitiskl ke Ximu, abych pochytil trochu jeho jistoty a tepla.
„Bylo to strašně moc dobré," objal jsem Gianniho, když jsme se chystali ven, a já do teď neměl příležitost mu poděkovat.
Stejně jako Chrisovi, ke kterému jsem taky přistoupil a objal ho.
Vážně mi hodně pomohl, a hlavně mi dodával při vaření sílu.
„A já… no… když já nevím… tak pojedeme s Chrisem a zpátky s Gim," povzdechl jsem si nakonec.
Vážně to bylo docela těžké. Nejraději bych byl s oběma pořád, i když mi bylo jasné, že to nejde.
Jaden jen něco zabručel a Remy se na mě pousmál, než jsme vyšli ven, nasedli do aut a zamířili do města. Podle řeči jsem pochopil, že auto necháme na jednom parkovišti u hotelu v centru města, a pak se projdeme pěšky. Chris vybral nějaké místa, které chtěl vidět a nadšeně mi je v autě ukazoval.
Tak nějak mě tím nakazil taky, protože sotva jsme vystoupili z aut, rozpustil jsem si vlasy a nadechl se letního svěžího vzduchu.
Hlasitě jsem se zasmál a měl jsem dojem, že dokážu i létat, jak dobře mi bylo.
Brzo jsem zůstal s Chrisem a Giannim, zatímco naši muži zůstali o krok za námi.
Dokonce jsem s Giannim kousek cesty i protančil.
Zarazil mě až dojem, že nás někdo sleduje, proto jsem se zastavil a rozhlédl kolem sebe, až do mě Chris málem narazil.
Procházeli jsme kolem parku, a když jsem se zadíval na jednu lavičku, udiveně jsem otevřel pusu.
„Hele," zatahal jsem Chrise za rukáv a ukázal na toho kluka, co tam seděl.
I když měl na sobě kšiltovku, ty jižanské rysy bych si nikdy nespletl.
Chris
Tak jsme nakonec vyrazili. Podle toho, co jsem našel na netu, jsem si říkal, že by bylo fajn sem někdy zajet i na více dní. Taky jsem se chtěl podívat do těch vinařství, kterých tu bylo dost a měly dobré recenze.
Ale jen projít město samotné nám bude trvat, a stejně to nestihneme za dnešek. Právě jsem plánoval, že bychom se někde zastavili na malé občerstvení, abychom ulevili nohám, a otočil jsem se na Remyho, který to tu trochu znal, když mě zabrzdil Li-Wei a ukázal někam do parku.
Zaměřil jsem se na toho chlápka, co tam seděl. Vytáhl jsem telefon, nalistoval fotku, kterou mi Jaden před pár dny poslal a znovu se podíval na toho kluka.
Jo, je to on…
Otočil jsem se na Jadena, který se právě bavil s Remym a Xim, nejspíš přemýšleli taky, kam si půjdeme sednout.
A pak, aniž bych někomu něco řekl, jsem se rázně rozešel k té lavičce.
Zastavil jsem se až před tím klukem. Založil jsem si ruce na hrudi a mírně se zamračil.
„Hledáš někoho, koho bys chtěl ojet? Nemáš dost klientů? Hele… Dělej si, co chceš, ale na mýho chlapa už nikdy nesáhneš, jasný? Líbilo se ti, co má v kalhotách? Nejspíš něco takovýho jen tak nevidíš, co? Ale můj manžel není k mání. Ne, pro někoho takového, jako jsi ty,“ stáhl jsem obočí a nahodil výraz znechucení, i když ten kluk byl zatraceně hezký.
A teď, když jsem ho viděl na živo, jsem to musel chtě, nechtě uznat dvakrát tolik.
„Máš jediný štěstí, že jsem v tom baru nebyl, jinak bych ti urval ruce. Ještě jednou něco na mýho chlapa zkusíš,“ ukázal jsem přes rameno na Jadena, „tak věř, že se přede mnou nikde neschováš. Možná se neumím rvát, abych ti jednu natáhl přes hubu, ale rozhodně mám jiné způsoby, jak se tě zbavit. Na pořád… Pochopil jsi to, nebo ti to mám zopakovat?“
„Na něco tak úžasného můžu sahat jenom já. Ne, někdo… hmmm… takový…“ prstem jsem ve vzduchu ukázal na celou jeho postavu.
Je mi jedno, že jsem se teď choval jako kdysi. Je mi jedno, že teď vystupuji jako nějaký zazobaný spratek. Ale Jaden je jen můj, a když nedovolím, když u toho nejsem, tak nesnesu, aby na něj sahal kdokoliv jiný. Zvlášť ne, někdo, koho neznám, a courá se po barech jako tanečník.
Jaden
Fakt toho svého chlapa miluju.
Ví vůbec, jak je sexy, když se takhle chová?
Jasně, ze začátku mi to vadilo a nesnášel jsem ho za to, ale od chvíle, kdy jsem ho víc poznal, od chvíle, kdy vyplavala na povrch jeho skutečná povaha a tu nesnášenlivou ukazoval jen občas, jsem si ji docela i oblíbil. Navíc to většinou bylo v situacích, kdy to bylo i potřeba.
Vlastně jsem toho kluka v první chvili ani nezaregistroval. Až když na nás zavolal Li-Wei a ukázal směrem k parku.
Napřed mi to nedošlo a myslel jsem si, že Chris potkal nějakého známého, ale až když jsme došli blíž, poznal jsem tanečníka z baru a uslyšel přitom, jako ho Chris cepuje.
Hrdě jsem se nafoukl, a pak se zašklebil, když Remy jen protočil očima.
Li-Wei vypadal, že neví, jestli se má víc strachovat o Chrise, nebo se schovávat za Xiho. Nejspíš se mu tím připomnělo to, co se stalo mezi ním a Chrisem, protože byl rudý snad až na zadku.
Zasmál jsem se, a pak přešel k té své dokonalé prdelce, za kterou jsem ho chňapl a přitáhl do náruče.
„Jsi fakt sexy, když si mě takhle přivlastňuješ," zavrčel jsem na něj a bez ohledu na to, že se všichni dívali jsem ho dravě políbil a jednou rukou zajel do jeho kalhot, abych mu podráždil dírku.
„Nejraději bych tě přehnul hned tady a udělal ti to tak, že by ses pak ani nepostavil na nohy," okousal jsem mu krk a zajel dopředu do kalhot, abych mohl podráždit i jeho penis.
Na chvilku jsem opravdu zapomněl, kde jsem, dokud mě neprobralo výmluvné zakašlání.
S brbláním jsem Chrise pustil a upravil ho, a pak se zadíval na toho tanečníka, který vypadal, že se dobře baví a Chrisova slova se ho snad vůbec nedotkla.
„Kdybych ho skutečně chtěl, tak ho dostanu," zasmál se kluk, který se otočil na Chrise, a přitom ukázal na mě. „A nemysli si. Viděl jsem i mnohem větší. Ale…"
Přivřel oči, přistoupil ještě blíž, popadl Chrise kolem pasu a přitiskl si ho na sebe.
„Není to o velikosti, ale o tom, co s tím umí udělat. Klidně bych ti ukázal takové věci, že bys týden nechodil," zašeptal a než jsem se stačil vzpamatoval, vrazil Chrisovi pořádný polibek.
Zíral jsem jako puk, sotva dokázal Chrise zachytit, když ho ten kluk pak od sebe odstrčil a se smíchem utekl pryč.
„Co to, kruci, bylo?" ozval se Remy, který se zamračeně díval do míst, kde ten fracek zmizel.
Chris
Nestíhal jsem. Jaden přerušil mou konverzaci s tím klukem dost nevybíravým způsobem.
Teda, jako… nevadilo mi to, ale já se rozhodl toho kluka rozcupovat na kousky za to, že sahal na mého Jadena.
Jenže, pak jsem měl co dělat, abych vůbec ustál Jadenův útok na mou maličkost.
A co teprve potom, když ke mně přišel ten mladej a na férovku mi vrazil jazyk do pusy.
Myslím, že na chvíli jsem oněměl…
Ale líbat uměl, to jo…
„JO!“ vzpamatoval jsem se konečně.
„Co to, kurva, mělo být?! Hej! Ještě jsem s tebou neskončil!“ vytrhl jsem se Jadenovi ze sevření a rozběhl se za tím klukem.
Ale nejspíš má lepší fyzičku než já, protože mi brzy zmizel z dohledu. A já to tady neznal a nechtěl jsem se někde ztratit.
Zamračeně jsem se chvilku díval do míst, kde mi zmizel, než jsem se ještě víc zamračeněji vracel zpátky za klukama.
„Co se směješ!“ vyštěkl jsem na Jadena. „A ty taky!“
Dokonce i Xi-Wang se trochu pousmál, což u něj je už co říct.
„No, nevím, jaký jsi byl kdysi, ale teď mi připomínáš horkokrevného Itala,“ zasmál se dokonce i Gianni.
„Chci jít do toho baru,“ nafoukl jsem se, když jsem se před Jadenem zastavil.
Jo, chci tam jít a s tím mlaďochem si to vyříkat pěkně z očí do očí. A když už tam nebude, tak někdo ho bude znát a řekne mi, kde ho najdu. A neodjedu dřív, než si s ním hezky promluvím…
Jaden
Nemohl jsem jinak.
I když jsem měl v první chvíli chuť toho smrada najít a zabít za to, že mi sahal na Chrise, když jsem viděl, jak ten vypěnil, nemohl jsem jinak než se začít smát.
Dokonce i Xi, Gianni, a pak i Remy, který s úsměvem kroutil hlavou, to nevydrželi, když Chris začal vyvádět.
V duchu jsem si gratuloval, že jsme nechali psy u Tirase, protože jsem si dokázal představit, jak teď Chris nutí chudáka Jaspera k vraždě.
Jediný, kdo byl trochu mimo a stěží to pobíral byl Li, který vypadal, že neví, jestli se smát, schovat se nebo se propadnout hanbou.
Už nejednou mě napadlo, že bych s Lim nemohl být. Ano, byl krásný, ano, chtěl jsem vidět, jak si to s ním Chris rozdává, dokonce se mi v mých prasáckých snech i zdálo, že mu Chris projíždí dírku, ale žít bych s ním nemohl. Na mě byl Li moc... Jak bych to řekl. Nevýrazný? Ne, vzhledově, ale chováním. Ke Ximu se dokonale hodil, ale já potřeboval někoho jako Chris, kdo občas vyletěl, uměl si dupnout, uměl se pořádně nasrat, klidně mě i seřvat, a já ho pak za to mohl seřezat.
To jsem potřeboval.
„Jsi vážně sexy, když se vztekáš," zasmál jsem se, popadl Chrise, a hned se vrhl na jeho ústa, snad abych ukázal, že jen já ho můžu líbat.
„A zklamu tě, ale do baru se nejde. Chci si večer zašukat. Pořádně. A to jaksi nepůjde, když budeme v baru. Jedině, že bych ti to udělal tam. Navíc, není jistota, že tam bude, a podle číšníka je úplně nový, takže pochybuju, že o něm někdo něco bude vědět. A taky… Nepotřebujeme na sebe upozorňovat, co? Ale slibuju, že ti to všechno večer vynahradím," pleskl jsem Chrise po zadečku, a pak ho pošoupl dopředu, abysme se posunuli dál a zašli si sednout do kavárny, kterou Remy vybral.
Gianni
Vážně jsem se musel smát, když jsem viděl, jak Chris vyletěl. Opravdu jsem přemýšlel nad tím, jestli nemá nějaké italské předky. I když Francouzi taky umí být někdy pěkně divocí.
Díval jsem se na něho, jak se nafučeně vrací, a jak ho Jaden uklidňuje a zamítá návštěvu v baru.
I když… Do toho zmíněného baru bych klidně šel. Pár z nich patří právě našim lidem, možná to bude jeden z nich… Musím se zeptat, kde vlastně přesně byli. Ale to až později, až nebude Chris tak napružený.
Jen po očku jsem se na chvíli zadíval na Remyho. I když se taky Chrisovi smál, stejně mi neušlo, že je trochu zamyšlený, a když jsme odcházeli, ještě se, snad bezděčně, zadíval směrem, kde ten kluk utekl.
Vybrali jsme kavárnu, kde jsme s Remym už jednou byli. Když k nám přišla obsluha, nejdřív se na moment zarazil, ale můj nepatrný pohyb hlavou ho vrátil zpátky, a tvářil se, jako by nás neznal.
Nechtěl jsem, hlavně kvůli Li-Wei, aby se k nám hlásil kdokoliv z familie. Sice by se k nám přímo nehlásili, protože nesmí bosse oslovit jen tak na ulici, ale už svým chováním by se mohl prozradit. A já nechtěl Liho znervóznit, zvlášť, když ten den se tak příjemně vyvíjel. Teda až na ten začátek u Tirase.
„Děje se něco, Remy?“ naklonil jsem se k mému muži a šeptem se ho zeptal, zatímco si kluci vybírali z MENU. „Přijdeš mi nějaký zamyšlený. Teď… teď se tváříš jako consigliere…“
Remy
Často slyším od Jadena, nebo Xiho nebo od Thomase, či Marka, nebo od kluků, jak je jejich protějšek skvělý a neměnili by.
No, já taky ne. A v duchu si vždycky říkal, že můj Gi je stejně nejlepší.
Měl mě dokonale přečteného, a tak mě ani nepřekvapilo, když se ke mně v kavárně nahnul a pošeptal mi do ucha, jestli se něco neděje.
Pootočil jsem k němu hlavu, chvilku se jen tak díval do jeho krásných očí, a pak se pousmál.
Opravdu mám štěstí, že ho mám.
„Víš o tom, že tě miluju, viď?" pošeptal jsem, a pak jsem ho lehce políbil na čelo.
Jsme tady na návštěvě. Už tak jsme klukům přidělali víc starostí, než mají.
Kromě toho, pořád je to jen moje domněnka.
„Nic se neděje, jen se mi něco zdálo," pohladil jsem svého muže po tváři, a pak už se musel soustředit na objednávku, když přišel číšník.
To, že jsme dostali dvakrát větší porce, a ještě dvě věci navíc, údajně jako pozornost podniku, mě ani nepřekvapilo. Jen jsem se nad tím pousmál a nenápadně mrkl k pultíku.
Byl jsem za tuhle procházku moc rád. Kluci se aspoň trochu protáhnou a přijdou na jiné myšlenky.
Navíc, Li měl neuvěřitelnou schopnost všechny uklidnit, a tak se Chris za chvilku odpučil, i když mi bylo jasné, že by nejraději z fleku zašel do toho baru a toho kluka si podal.
Mírně jsem se zamračil. Nejspíš to byla jen náhoda. Nedokázal jsem si představit, proč by někdo jako on dělal takové věci a pracoval po barech.
Asi jsem přetažený a potřebuju dovolenou. Už vidím stíny všude.
„Vím, že jsme měli úžasný zákusek a skvělý oběd, a teď máme ještě další dezert, ale vím o jedné zmrzlinárně nedaleko odsud. A prý tam mají bezkonkurenční zmrzliny. A hlavně příchutě, které jinde nenajdete," navrhl jsem, když měli všichni vypito a Jaden se docpal zákuskem, který jsme dostali.
Asi si ho bude muset Chris začít hlídat, jinak se za chvilku nevejde do dveří.
Gianni
Usmál jsem se, když Remy řekl, že mě miluje. Jo, určitě se nic neděje… Na to ho znám až moc dobře.
Ale nechal jsem to být, protože jsem nechtěl kazit dobrou náladu.
Když jsme platili, nechal jsem pořádné dýško, a ještě se zeptal, která vinice je nejlepší, co by nám doporučili.
Šli jsme potom ještě na tu zmrzlinu, a i když jsem cukrář a jen tak mě něco nepřekvapí, tak u ní jsem se doslova rozplýval, jak byla vynikající. A i když chtěl Chris oběhat ještě nějaké památky, nakonec jsem ho zarazil já. Byli jsme už docela uchození, a tak jsem zavelel odjezd do vinařství.
Když jsme tam dojeli, vřele nás přivítali, protože už dostali zprávu z kavárny, že se tam zastavíme a jsme pro ně vážení hosté. Ne, vždy mají tu čest hostit někoho takového, jako je Li-Wei se svými vyhlášenými kuchařkami. Dokonce paní domácí jednu donesla a poprosila o podpis. A když jsme se představili i my ostatní, tak se naši hostitelé mohli pak už doslova přetrhnout.
Chrisovy šperky byly vyhlášené, dokonce jsme se dozvěděli, že jejich dcera dostala k zásnubám prsten právě od Chrise, a taky chválili moje Gastro festivaly a ptali se, jestli neuvažuji nějaký uspořádat přímo v Santa Rosa. Že by se to spojilo s vinařskými slavnostmi…
Nakonec jsem měl pocit, jako bychom byli na nějaké pracovní schůzce, ale vůbec mi to nevadilo.
Byli to velmi příjemní lidé, Remy s nimi domluvil, že hned jak budeme mít volnější termín, tak se ozveme a můžeme něco začít připravovat.
Nakonec jsme tam strávili skoro tři hodiny. Pojedli jsme, něco málo popili, a nakonec jsme odcházeli s několika lahvemi nejkvalitnějšího vína jako dárek.
Bylo něco po osmé, když jsme konečně dorazili k Tirasovu domu. A já jsem byl rád, že jsme nakonec na tu „procházku“ šli. Bylo vidět, že Chris i Li-Wei se uklidnili, a Xi a Jaden si odpočinuli od práce. A co si povídat, já s Remym také…
„Já už večeřet nebudu,“ omluvil jsem se, když jsme dorazili do kuchyně, kde se právě chystala večeře.
„A tady máte od nás dárek,“ postavil jsem láhve vína na stůl a k tomu krabici domácích uzenin a sýrů, které nám k tomu ve vinařství přibalili.
„A omlouvám se, že jsem kluky tak zdržel,“ dodal jsem ještě a opatrně se na Tirase a Caleba zadíval.
Tiras
Když Jaden s Xim a ostatní odešli, pustil jsem se s Calebem do práce, zatímco Mark a Thomas si dělali svoje. Asi po dvou hodinách jsme si dali pauzu a já ještě dojedl zbytek koláče, co zůstal.
Efovi by určitě taky chutnal. Musím pak z Gianniho dostat recept nebo ho přesvědčit, aby přijel a Efovi ho udělal. Ani na okamžik jsem si nepřipouštěl, že by se mi Ef nevrátil domů.
Najdu ho i kdybych měl jít do samotného Pekla. A prostě ho přivedu zpátky.
Jen jsem doufal, že mi Ef nepřestal věřit. Doufal jsem, že na mě myslí jako já na ně. Doufal jsem, že počítá s tím, že ho zachráním, a někde tam na mě čeká.
Po přestávce jsme se znovu vrátili k práci, i když se mi zdálo, že pořád stojíme na místě a nikam se nesuneme. Chtělo by to něco, co by nás nakoplo a někam pořádně nasměrovalo.
Něco nám pořád unikalo, a to něco bylo klíčové.
Ani mi nedošlo, že uběhlo dalších několik hodin, dokud mi nezakručelo v břiše, a já zjistil, že se už stmívá a kluci nikde.
Nakonec jsem zavelel na konec a zašel dělat večeři.
Ale když se kluci konečně přiřítili, oznámili mi, že večeřet nebudou, teda kromě Jadena, který hned začal zjišťovat, co jsem udělal.
Xi-Wang
Měl jsem tak trochu obavy z Tirase, zvlášť potom, co vyjel. Ale pak se situace uklidnila, a když jsme potom usedli k obědu, dokonce i Tir o něco povolil svůj napjatý postoj. A hlavně po dezertu, který Gianni připravil.
A já byl pyšný na to, jak skvělý oběd Li-Wei nachystal. Je to prostě nejlepší kuchařinka v celých státech. Moje kuchařinka…
Později jsme se pak vybrali s klukama ven. Určitě bych nenechal jít Liho samotného, zvlášť ne teď. Věděl jsem, že nám nějaké nebezpečí nehrozí, dokonce se nic nepřihodilo ani Tirasovi od té doby, co unesli Efraima a Petera. Ale jeden nikdy neví. A hlavně šel Li bez Ponga. Už jen proto jsem ho nechtěl nechat samotného, i když byl s klukama.
A taky nebylo špatné prostě na chvíli vypnout. Teda vypnout jinak než návštěvou v baru…
Byl jsem hodně překvapený, když jsme potom později ve městě narazili na toho mladého z baru.
Jako bych ho těmi svými myšlenkami přivolal. Možná bychom ho přešli, ale to by tu nesměli být kluci. A vzhledem k tomu, že měl Li-Wei brýle, tak ho viděl dost jasně a upozornil na něho Chrise…
No, myslím, že jsme se pobavili všichni, až právě na Chrise. Ten měl chuť toho mladýho dohonit a rozcupovat ho na kousky. A Li-Wei, který se celý červený schovával za mnou, jako by měl strach, že taky dostane takový nevyžádaný polibek.
Ale Jaden nakonec Chrise uklidnil, a my mohli pokračovat v prohlídce města. I když… Už jsme toho moc neprošli, protože jsme nakonec skončili v jednom skvělém vinařství. A vypadalo to, že Li svou červenou ve tvářích snad za celý den neztratí ani na chvíli. Ale nakonec jim kuchařku podepsal, a přislíbil, že jakmile vydá novou, jednu jim pošle i s věnováním, protože ho to potěšilo, a taky mají skvělé víno a občerstvení a moc dobře se o nás postarali.
I když jsem tak trochu podezíral, že za to může Gianniho a Remyho původ.
Když jsme se večer vrátili, ani jeden z nás, teda kromě Jadena, už ani neměl chuť pořádně na jídlo, protože jsme byli nacpaní až moc za celý den. A taky trochu uvolněnější, tím, jak jsme popili i víno, a ještě jsme další donesli domů.
A tak jsme nakonec všichni skončili v obýváku, kde jsme seděli, povídali si a popíjeli. Až na Tira, který si nalil tvrdší pití, jsme nakonec všichni skončili u vína.
Bylo něco po půlnoci, když to v obýváku začínalo řídnout, jak se postupně všichni rozcházeli do svých pokojů, že už jsou unavení a půjdou spát.
A zatímco se Li-Wei a Chris šli sprchovat, já s Jadenem jsme uklidili obývák a pak roztáhli sedačku, abychom zjistili, jestli se na ni vůbec vlezeme.
Byli jsme nakonec překvapení, jak prostorná je.
„Ty budeš spát na kraji,“ ukázal jsem Jadenovi na jednu stranu. „Nepotřebuji, abys mě nebo Liho slisoval. A kluci asi budou spát uprostřed…“
Li-Wei
Na některé věci si nejspíš nikdy nezvyknu. A pití byla jedna z těch věcí. Stačily mi dvě skleničky vína a už jsem cítil, jak to rozehřívá mé tělo.
Vážně by mě zajímalo, proč má alkohol na lidské tělo takový vliv. Asi si o tom budu muset zjistit víc.
Nechtěl bych totiž, abych Xiho něčím odradil. Teda...
Ne, že bych jako nějak extra pil. Většinou jen, když třeba Chris nebo Gianni s něčím přijdou, anebo maximálně kalíšek bylinného likéru od Juna, který nám posílá od své babičky.
Poslouchal jsem všechny, jak se baví, byl rád, že se konečně situace uklidnila a pozoroval Tirase.
Ne, že bych o něj měl zájem, ale spíš jsem si nedokázal představit, co teď asi prožívá.
Přemýšlel jsem, co bych dělal já, kdyby mi někdo unesl Xiho. Asi bych se zbláznil.
Hned se mi totiž vybavila vzpomínka na Joshuu a já si mírně povzdechl.
Kdyby tu teď tak byl…
Určitě by klukům hned poradil. A byl bych rád i za jeho občas arogantní a nafoukaný přístup, který ukazoval ve svých slabých chvilkách.
Od Marka jsem věděl, jak se seznámili, a co všechno mezi nimi proběhlo. Rád jsem poslouchal jeho povídání o Joshuovi, o něm a Thomasovi, o jejich práci.
A i když jsem to nikdy nahlas neřekl, byl jsem i docela rád, že se Xi nepřidal k policejním řadám, ale vybral si místo u Jadena. Měli jsme tak na sebe víc času, a já se o něj tak moc nestrachoval.
Z Jadena jsem přeletěl pohledem na Chrise.
A hned jsem cítil, jak mi zahořely tváře.
Byl to úžasný kluk, a já mu tak trochu i záviděl. A byl jsem moc rád, že můžu být jeho přítel.
Nakonec, něco málo po půlnoci, se všichni pomalu začali odebírat ke spánku, a já skončil s Chrisem ve sprše. Pomohl mi svázat vlasy, abych si je nenamočil, společně jsme se umyli, a pak se vrátili do obýváku. A ve chvíli, kdy jsem viděl roztažený gauč mi nejspíš došlo, že vlastně budeme spát všichni čtyři pohromadě a málem se skácel.
Moc jsem se chtěl s Xim… milovat, ale takhle?
Rozpačitě jsem si okousal spodní ret, zadíval se na Xiho a potáhl si trochu níž triko, abych zakryl svůj klín. Pak jsem skoro s rozběhem hodil šipku do postele, zamotal se do peřiny, nakopnul Jadena, málem sletěl na zem, vystrčil na všechny holý zadek a vzápětí mě nebylo, jak jsem se celý schoval pod deku.
Chris
Jo, byl jsem naštvaný, a to hodně. Jak si vůbec něco takového mohl dovolit? A ještě potom zdrhne, zmizne jako pára nad hrncem? Měl vážně štěstí, že jsem ho nedohonil, protože bych na něm nenechal nit suchou. A Jaden… Ještě se mi směje. Ale já mu to spočítám…
Moc času na vyřizování účtů jsem ale neměl.
Remy s Giannim nás hned táhli na zmrzlinu, a i když jsem neměl chuť, nakonec jsem si jednu koupil, a to mě trochu schladilo. A pak to vinařství…
To bylo naprosto úžasné. A moc mě potěšilo, když mi pak žena majitele ukazoval fotky jejich dcery, a na jejím prstě se leskl prsten, který jsem vyrobil.
Hned jsem pookřál, a taky jsem byl i za Li-Weie šťastný. Kromě Gianniho tu měl další fanoušky, jedny z mála, s kterými se setkal osobně. Byl jsem na něho opravdu hrdý…
A rozhodl jsem se, že dostane odměnu.
Večer, když jsme potom popíjeli a bavili se, jediný fakt to trochu kazil, a to byl Tiras a Caleb. Snažili se, to jo. Ale bylo mi jasné, že daleko víc by se bavili, kdyby neměli starosti s tím, kde jsou jejich drahé polovičky.
Remymu jsme pak dali dárek, a tak vlastně vyšlo najevo, že má narozeniny. Sice se tvářil jako největší bubák, ale věděl jsem, že by nám nic neudělal. Gianni by mu okamžitě ufiknul ptáka.
Ale náramek, který jsme mu s Liem udělali, se mu moc líbil a hned si ho i připnul na ruku.
Když jsme se pak rozešli s tím, že se půjde spát, já na rozdíl od ostatních ospalý rozhodně nebyl.
A hlavně… Ta společná sprcha s Li-Wei mi připomněla, co jsme spolu dělali…
Jo, pořád jsem měl tendenci se stydět, ale proti Li-Wei jsem v tomhle úplný břídil.
A tak, když jsme pak zalehli, musel jsem se smát, když jsem viděl, jak se Li zahrabal pod peřinu.
Dalo mi práci ho z ní trochu rozmotat. Ale nakonec se mi podařilo pod peřinu nacpat hlavu, aby nás kluci neviděli.
„Li-Wei, nestyď se,“ zašeptal jsem mu do ucha. „A klidně se dívej, a klidně se přidej… nevadí mi to…“
Vzal jsem si jeho ústa v polibku, pohladil jsem ho po tom jeho zadečku, a pak jsem se z pod peřiny vyhrabal ven.
Otočil jsem se čelem k Jadenovi, pohladil ho po tváři a lišácky se na něj pousmál.
„Chce se ti spát? Škoda… No, nevadí, mám tu společnost…“ dal jsem mu pusu na rty, a pak jsem se k němu otočil zády a otřel se o něj svým nahým zadečkem.
Jo, na rozdíl od Li-Wei jsem se ani neoblíkal, protože jsem věděl, že to nemá cenu. Jak jsem znal Jadena, za pět vteřin bych stejně byl bez oblečení.
Li-Wei
Říkal jsem si, že je Chris docela odvážný, že jde spát nahatý. Že se vůbec nestydí. Já měl sice jen triko, ale připadal jsem si, jako bych nic na sobě neměl.
Jako ne, že bych Chrise nahatého už neviděl. Byl to moc hezký kluk a neměl se za co stydět, ale takhle přede všema... A navíc, co kdyby někdo přišel?
Ani jsem nedutal, když se ke mně Chris začal hrabat pod deku, a pak jsem po jeho polibku nemohl skoro dýchat.
Mám se dívat?
Na co? Vždyť jsem ho už několikrát viděl, jak spí.
A mám se přidat?
No, sice nevím, jestli usnu tak rychle jako Chris, ale asi to taky bude brzo.
Byl jsem trochu mimo a trochu zmatený a už jsem se chtěl vymotat a otočit ke Ximu, když jsem zaslechl zavrčení.
„Projedu ti tu tvou nadrženou dírku tak, že budeš až prosit o to, abych tě nechal spát."
Po Jadenových slovech jsem ztuhl a málem zapomněl i dýchat.
Ne, snad strachem. Ten už jsem díky Xiho péči zcela odboural.
Ze začátku, když se občas Xi neudržel a chtěl trochu tvrdší sex, měl jsem strach. Ale postupem času jsem zjišťoval, že se mi to možná i líbí, a pak se dokonce i osmělil a Xiho k tomu sám vybídl.
Když se neovládal, byl totiž ještě krásnější než normálně, a já tak nějak cítil, že mu zcela patřím. Jen jemu a nikomu jinému. Jen on jediný mě může vlastnit.
Když Chris zasténal, nenápadně jsem vykoukl a vzápětí zalapal po dechu.
Chris ležel na zádech s nohama doširoka roztaženýma a jeho zadeček byl ve vzduchu, jak mu ho Jaden podložil polštáři. A to, co s ním Jaden dělal…
Okusoval ho jako kus masa, zubama trápil jeho bradavky, pak pusou potrápil jeho penis, a nakonec se dostal, až dolů, k dírce, kterou Chrisovi roztáhl dvěma prsty od každé ruky, a pak do ní vrazil jazyk.
Zalapal jsem po dechu a začal se třást. Nechápal jsem, jak to, že Chris ještě chodí, pokud mu tohle Jaden provádí i normálně. Já bych tohle nezvládl. Vždyť měl ruce jako lopaty a… Čtyři prsty!!!
Zafňukal jsem, a i když jsem se nechtěl dívat, nedokázal jsem své tělo donutit, abych se k nim otočil zády.
Myslím, že jsem stejně ale na moment zavřel oči, protože mě pak probralo až další Jadenovo zavrčení.
„No, tak… Chrisi… Víc mi ukaž tu svou nadrženou dírečku. Vím, že to umíš, ukaž mi, jak sis to s Lim dělal. Chci to vidět!"
Myslím, že jsem na moment přestal i dýchat a doslova se pod dekou zkroutil.
A když pak Chris přidal k Jadenovým prstům ještě svoje a Jaden pokračoval i se svým jazykem a dál do provokoval svými slovy, už jsem to nevydržel.
Prudce jsem se otočil se Ximu, přitiskl se na něj a opřel se o jeho hruď.
„Xi… já… Xi…" zaúpěl jsem se ještě víc se roztřásl.
Začal jsem si třít stehna o sebe a uvědomil si, že se nejspíš s takovou brzo…
Odpusť, Xi! Jsem hrozně zvrácený a strašně se za to stydím!
Chris
Věděl jsem, že to nezůstane bez odezvy. Už když jsem se hrabal zpod peřiny, byl Li-Wei červenější než rajče.
A taky to nezůstalo bez odezvy ze strany Jadena.
Během chvíle jsem ležel na zádech a měl jsem co dělat, abych mu stíhal. Jen jsem mrknul na Xi-Wanga…
Ten se jen s mírným úsměvem díval a nejspíš čekal, jak zareaguje Li-Wei.
„Jad… Jady!“ vykřikl jsem v jednu chvíli, kdy do mě vrazil své prsty a začal mě roztahovat.
Jeho jazyk se činil tak, že se mi oči málem protáčely blahem, a měl jsem co dělat, abych ho poslechl a přidal své prsty k těm jeho.
Začínal jsem tomu úplně propadat, zapomínal jsem se i stydět před Xim. Možná tomu dopomohl i alkohol, kdo ví…
Ale mé vzdechy se stávaly hlasitějšími, párkrát jsem si olízl rty, začínal jsem se proti Jadenovi propínat, jak jsem chtěl víc.
A v jedné nestřežené chvíli mi hlavou probleskla myšlenka na to, jak jsme to tenkrát dělali na zahradě u Joshe, s Nolanem a Lorym.
Pootočil jsem hlavu a znovu se zadíval na Li-Wei…
Xi-Wang
Myslel jsem, že půjdeme spát. Ale nejspíš jsem v tomhle moc konzervativní. I když… Jadena už znám dost dlouho na to, abych věděl, že si nelehne a nezavře oči, když vedle něj leží nahý Chris.
Mohl jsem si ho konečně prohlédnout celého nahého, když si přišel lehnout. Mrknul jsem po očku na Liho, ale z něho byl jen kokon. Netrčel mu ani jeden vlas.
Už jsem se natahoval, že ho vymotám, když se přisunul Chris a nacpal se pod peřinu za ním…
Cítil jsem, jak se Li-Wei zachvěl, když mu Chris něco pošeptal do ucha. Viděl jsem i ten pohyb pod peřinou, když Chrisova ruka zabloudila na Liho zadeček.
A tak jsem se rozhodl počkat…
A nečekal jsem dlouho.
S úsměvem jsem se díval, jak si Jaden bere Chrise do parády, a občas jsem mrknul na to, co se děje pod peřinou u Liho. A rozhodně mě tohle celé představení nenechalo chladným, zvlášť, když se Li najednou otočil a začal se o mě otírat.
„Co bys chtěl?“ přitáhl jsem si ho k sobě tak těsně, že jsem mu znemožnil jakýkoliv pohyb.
„Chceš to samé, co Chris? Mám říct Jadenovi?“
Provokoval jsem ho svými šeptanými slovy, okusoval jsem jeho krk a druhou rukou jsem ho hladil po zádech, až jsem skončil na jeho zadečku.
„Chceš Chrise?“ pokračoval jsem dál.
Odhodil jsem peřinu a vrátil se rukou na jeho zadeček, který jsem pomačkal a pak ruku táhnul nahoru, až se mu vyhrnulo triko a on se tak klukům krásně vystavil.
„Nebo chceš mě?“ přitáhl jsem si ho ještě blíž, aby cítil, jak mě to všechno vzrušilo.
„Nebo chceš všechno?“ vrhl jsem se na jeho ústa v hlubokém polibku a prsty jsem zasunul do rýhy mezi jeho půlkami, kde jsem začal dráždit jeho dírku.
„Ukaž mi, co bys chtěl…“ kousnul jsem ho jemně do brady a pak jsem kývnul hlavu směrem ke klukům. „Jadene, podej Limu gel.“