Ruan
Nathan měl skutečně dobrý nápad. Jakmile Caleb dostal své hračky a Tiras někoho, s kým si mohl promluvit, dalo se a nima už rozumně vyjít. Caleb ožil a Tiras přestal tak chlastat. A během stěhování jsme kluky i víc poznali. Střídavě jsme bydleli na hotelu a střídavě s nimi u Nathana doma. Musel jsem říct, že je to fajn, po dlouhé době mít u sebe někoho, komu člověk může věřit. Mrzelo mě, že jim nemůžeme pomoct více, navíc se blížila slavnost, což byl další zápřah, který nás zdržoval.
Navíc jsem byl i nervózní z toho, co Julian plánuje. A do toho všeho ještě musel Arnaldo odjet s tím, že se nevrátí nejspíš dřív, jak na slavnost. Na Nathanovi tak zůstalo v podstatě veškeré zařizování, se kterým jsem mu moc nemohl pomoct. Dokonce jsme za poslední týden neměli ani pořádný sex. Buď kvůli práci nebo únavě, která se začínala hlavně na Nathanovi podepisovat.
„Dneska odpoledne zruš všechny své schůzky. Přesuň je na jindy. Chci se dnes věnovat jen tobě," přitáhl jsem si Nathana v autě k sobě, když jsme mířili na hotel, a nehledě na to, že nás viděl řidič, jsem vrazil Nathanovi pořádný polibek a pomačkal mu zlehka poklady.
„Mám totiž dojem," zašeptal jsem mu do ucha a zaútočil na jeho tajné místečko, „že jestli ti brzo nenaplním dírku, tak asi prasknu. Schovávám si toho pro tebe tolik, že ti to poteče i ušima."
Ještě chvilku jsem ho obíral a šeptal mu prasárničky, než jsem ho konečně pustil, aby se stihl upravit, než dojedeme k hotelu.
Ne, že bych nemohl řídit, ale při takových slavnostech se očekávalo, že osobní bodyguard nebude dělat řidiče a Nathan byl vysoce postavený muž, kterého bych si nikdy nedovolil zahanbit.
Když jsme vystoupili a přešli do hotelu, všude už to žilo, a i takhle ráno vládl čilý ruch, kamkoliv se člověk podíval.
Snažil jsem se tvářit neutrálně a držel si Nathana blízko, aby nikdo nepochyboval o tom, komu tenhle muž patří. Nejen pracovně, ale i v osobním životě.
Přelétl jsem pohledem vstupní halu, abych zjistil případné nedostatky nebo nežádoucí hosty, a ve chvíli, kdy mi padl pohled na menší bar, sprostě jsem zaklel, a kdybych mohl, vraždím pohledem.
O bar se totiž opíral Blaine…
Nathan
Už dlouho tenhle dům nebyl tak plný. A i když jsem hospodyni a správci dal volno, neptali se. Věděli, že by se jinde neměli tak dobře, jako u mě. Dostávali velký plat, větší než lidi, kteří pracují ve stejné profesi jako oni. No, větší plat by dostali už jen u Juliana, ale k němu by normální člověk dobrovolně pracovat nešel. Spíš jen lidi, kteří jsou zoufalí a nemají rádi svůj život.
A věděl jsem, že i když tam teď v domě nebudou, že se kluci o sebe dokážou postarat. Bordeláři nebyli a uvařit si taky uměli.
Jen mě mrzelo, že s nimi nemůžu trávit víc času. Stejně jako dneska. I když jsem říkal, že nevím, kdy se vrátím, věděl jsem, že to nebude dříve jak druhý den. Měl jsem schůzku se starostou, potřeboval jsem zajistit ještě spoustu jiných věcí, a hlavně překontrolovat, jestli je všechno v pořádku a přípravy na karneval jdou podle plánu. Ono to nebylo jen o tom, že ubytujeme lidi.
Byla to spousta i jiné práce, kterou nikdo neviděl, ale bez toho by to prostě nefungovalo.
A věděl jsem, že i naše hotelová restaurace a mé vlastní restaurace budou několik dní pořád plné. Bylo potřeba najít kvalitní pomocné síly, které by opravdu uměly vzít za práci a byly k něčemu.
Taky jsem telefonicky zajišťoval i některé věci ve svých dalších třech restauracích, z čehož jedna je i v Riu, kde karneval právě vrcholí…
Začínal jsem být dost unavený i proto, že Arnaldo nechal všechno na mě. Jen občas se se mnou spojil, aby se ujsitil, že jde všechno podle plánu a nikde nic nedrhne. Měl jsem pocit, jako by mě zkoušel, nebo co. Nebylo to poprvé, kdy odjel na několik dní, ale poprvé, kdy to udělal před karnevalem.
„Nemůžu zrušit všechny schůzky,“ otřel jsem si ucho o rameno, když mě Ruan potrápil, a pak jsem mu opětoval polibek a pár doteků na těch správných místech.
I kdyby mě tady začal svlékat, nejspíš bych ho nechal a jen řidiči poručil, aby zajel někde do boční ulice, kde nikdo nechodí a počkal na nás venku.
Jo, tomuhle se říká poslušnost svému dominantnímu protějšku a já to měl rád.
Jenže dneska to prostě nešlo. Práce měla přednost před sexem, a byl jsem rád, že je Ruan inteligentní a rozumný, a ví, kdy to není možné, byť po mně chtěl zrušit schůzky. Prostě toho svého chlapa miluji…
On ví, že by mi neuváženým rozkazem dominy mohl zničit postavení, a to by nikdy nedopustil.
„Ale zkusím aspoň některé, abychom mohli skončit dříve, ano?“ pokračoval jsem v přemýšlení, když jsme pak vystoupili.
Vytáhl jsem si telefon a už jsem se díval, co všechno mám na dnešek naplánované, co by se dalo přesunout nebo úplně odložit. A právě jsem chtěl Ruanovi říct, že bych mohl skončit tak kolem sedmé, místo desáté, když jsem ucítil, jak se napjal a zpomalil krok.
Zvedl jsem hlavu a rozhlédl se kolem sebe. Spíš jsem se podíval stejným směrem, jako Ruan.
Zatnul jsem zuby, nabral nosem vzduch, sevřel jsem telefon v ruce a rázně jsem vykročil k Blainovi.
„Jen mu řeknu, ať vypadne. Nechci žádný rozruch, je tu plno hostů,“ ještě jsem stihl procedit mezi zuby, než jsem se zastavil před ním.
„Blaine, máš tu něco na práci, nebo jsi přišel očumovat hezké zadky? Nebo tě Julian vyhodil? No, to asi ne. To bych tě spíš našel ožraného pyraněmi. Nejsi tu vítaný, tak odejdi. A pokud hledáš pana Florese Chase nebo pana Luo Garsona, tak máš smůlu, už dávno tady nejsou. Takže si to dopij a vypadni odsud. A pokud si chceš stěžovat na kuchaře, tak máš smůlu, tohle nevařil on. Tady si stěžuj u výrobce,“ ukázal jsem prstem na skleničku, ve které měl nahnědlou tekutinu, nejspíš brandy.
Ruan
Než jsem stihl Nathana zastavit, už se nahrnul k Blainovi.
Polohlasně jsem zanadával, protože se nehodilo, aby Nathan řešil podobné problémy, navíc nikdy člověk netušil, koho si stihl Julian omotat kolem prstu. U starosty jsem sice pochyboval, ale nikdy mě to nenapadlo ani u náčelníka kriminálky, a právě toho si Julian kolem prstu nedávno omotal. A pokud do té doby to bylo s policejními složkami v Manausu na štíru, tak od té chvíle, to bylo ještě horší. Tak nějak jsem se ani Mateusovi nedivil, že začal jednat na vlastní pěst.
Došel jsem toho svého zuřivce, lehce ho objal kolem pasu a stáhl od Blaina.
„Je mi líto, ale hotel je plný. I když pochybuju, že nemáš, kde spát. Nebo ses přišel podívat na starostu? V tom případě smůla. Jen pro pozvané," zamračil jsem se na něj.
Blaine se jen usmál, kopl do sebe zbytek skleničky, a pak se přiblížil k nám.
„Julian se nechává pozdravovat," přiblížil se k Nathanovi, jako by ho chtěl políbit, ale hned rychle uskočil, když jsem naznačil úder rukou. "Jestli po něm prý toužíš, máš dojít osobně a neplazit se někde křovím. Má pro tebe připravený speciální dárek, a už se nesmírně těší na to, až si ho spolu užijete. Docela ho zajímá, jestli máš pořád stejně těsnou dírku, jako dřív a jestli pořád umíš tak krásně sténat."
Tak tohle už na mě bylo moc. Pustil jsem Nathana a jednou rukou chytil Blaineho pod krkem.
„Ty jeden zasraný-"
„Nemyslím, že by starosta rád viděl, jak se v tomhle hotelu ubližuje hostům," zatvářil se smutně Blaine a ukázal ke dveřím, do kterých právě vstupoval starosta s doprovodem.
Jen jsem zaskřípal zuby a pustil ho.
„Tohle dořešíme jindy," zavrčel jsem na něj, a pak už popadl Nathana, abysme vyšli starostovi naproti.
„Dnes tě budu potřebovat víc než před tím. Zkus si posunout aspoň nějakou schůzku," vrčel jsem Nathanovi do ucha a nedokázal se uvolnit a zklidnit.
Věděl jsem, že asi nezruší všechny, ale pokud dneska neupustím páru, tak asi brzo někomu urvu hlavu.
Nathan
Tak tohle bylo moc už i na mě. Jak si to ten hajzl vůbec mohl dovolit?
Jo, jasně, starosta… Ví, že se s ním nepustíme do potyčky, když je tady, a když je tu spousta jiných vážených hostů. Nemůžu si dovolit jako majitel hotelu nějaké extempore…
Ale jakmile celá tahle šaškárna s karnevalem skončí, tak si to Julian rozhodně za rámeček nedá.
Mrknul jsem na starostu. Už se s ním přišel přivítat manažer, takže jsem měl ještě minutu…
Vytrhnul jsem se Ruanovi a rychle se vrátil k Blainovi.
„Nevím, co to tu sypeš za sračky, nebo co si Julian myslí, a kde na to přišel. Ale nemám zapotřebí se někde plížit křovím, nevím, o čem to mluvíš. Vzkaž mu, že když budu chtít, nakráčím si to přímo přes hlavní bránu a rovnou Julianovi ustřelím palici, ani nestihne mrknout, natož zkusit jakou mám dírku. A co se týká dárku… Pochybuji, že by ho pro mě měl. Jen tak nějakou děvkou by mě neuspokojil. On dobře ví, že něco takového tady nesežene. Takže mu ho běž vykouřit, ať je spokojenej, nastav mu svoji prdel, a přestaň mě tady vysírat,“ ukázal jsem mu ještě neslušné gesto, jaký je kokot, a pak už se raději rychle otočil, a spěchal za starostou, a hned jsem nasadil profesionální úsměv.
Věděl jsem, že vůči mně si Blaine nic nedovolí. Jak znám Juliana, tak určitě pořád platí pravidlo, že na mě nikdo nesmí sáhnout kromě něho, a nebo pokud to povolí.
Možná jsem tušil, jaký má pro mne Julian dárek, co tím vlastně myslel. Ví, že mám slabost pro světlé typy, mladší kluky. Ale už je dávno pryč ta doba, kdy mi bylo jedno s kým jsem.
Teď mám Ruana a nezradil bych ho. Povolil bych jedině, kdyby on sám přišel s tím, abychom někoho přizvali do trojky. Ale jinak ne.
Možná se příště Blaine podřekne, a zmíní co je ten dárek. Určitě to není jeho poslední návštěva, zvlášť po tom, co jsem teď nechal vzkázat Julianovi.
Teď mě čekalo náročné odpoledne a já se musel soustředit na svou práci.
Přesto jsem stihl Ruanovi šeptnout, že jakmile starosta odejde, přesunu některé schůzky tak, abychom mohli skončit nejpozději v osm.
Ruan
Znovu jsem polohlasně zanadával, když se mi Nathan z ničeho nic vytrhl a vrátil se zpátky k Blainovi.
Chtěl jsem se vrátit a klidně Nathanovi dát na prdel i přede všema, ale to už si mě všimnul manažer a starosta, takže jsem musel nechat Nathana na pospas Blainovi.
Nevím, co si řekli, ale i když se Blaine pořád usmíval, neuniklo mi chvilkové ztuhnutí jeho výrazu, a ten lesk v očích, který nevěstil nic dobrého.
Naštěstí si ale nic nedovolil, a když se Nathan přidal ke starostovi, Blaine s úsměvem odešel.
Jo, jednou mu ho smažu z ksichtu.
A i přesto, že mi Nathan pak pošeptal, že přesune schůzky, aby mohl nejpozději v osm skončit, byl jsem celou dobu napjatý a měl tendenci startovat po každém, kdo se nějak ohradil vůči Nathanovým slovům.
Opravdu jsem se držel jen tak tak, až jsem to v jedné chvíli už nevydržel, a po schůzce se starostou Nathana nenápadně zatáhl do kumbálu pro košťata.
Okamžitě jsem ho přirazil na zeď, jednou rukou mu sevřel ty jeho za zápěstí nad hlavou a druhou mu hned strčil do kalhot.
Polibek, který jsem mu pak věnoval, byl dravý a rozhodně Nathana nenechal na pochybách, co bude následovat.
„Večer se připrav na výprask," zavrčel jsem, a pak se sklonil, abych přes košili mohl mezi zuby potrápit Nathanovy bradavky.
„Víš, že jsem ti několikrát říkal, ať Blaina neprovokuješ," spokojeně jsem mlaskl, když bradavky krásně nadouvaly košili, a každé jejich otření o látku teď Nathan musel intenzivně cítit, a v ruce promnul jeho poklady a natáhl prsty i k dírce.
„Víš, že nemám rád, když s ním vůbec mluvíš. Vím, že si to nechceš nechat líbit, ale Blaine je nebezpečný," přisál jsem se na Nathanův krk, nehledě na to, že do kumbálu se začal někdo dobývat.
Ještě jsem věnoval Nathanovi jeden polibek, pod košili schoval značku, co jsem mu právě udělal, palci ještě promnul bradavky, aby se mu hned tak nevrátily do normálu, a pak teprve odemkl.
„Kontrolovali jsme vybavení," oznámil jsem se zcela vážnou tváří pokojské, která na nás civěla, jako bychom spadli z palmy, když jsem vyšel ven a za mnou Nathan.
Toho jsem ještě na moment zastavil přitiskl se na jeho záda a otřel o jeho zadeček.
„A aby sis to zapamatoval, tak za každé slovo, které jsi Blainovi řekl, dostaneš jednu ránu na zadeček, který mi dobrovolně nastavíš. Tak počítej, kolik to bude," zašeptal jsem mu do ucha, a pak už ho pustil, protože bylo potřeba řešit další záležitosti a vyřídit posunuté schůzky, aby měl Nathan večer na mě čas.
Nathan
Schůzka se starostou trvala necelé dvě hodiny i s jídlem a prohlídkou apartmá, které jsem nechal připravit pro jeho hosty. Budu muset počítat s tím, že pět dní na tomhle mém patře budu mít sousedy. No, jedni by měli odjet po třech dnech, další pátý den. Pro jednou to budu muset vydržet. Ale aspoň jsou naše pokoje za rohem na druhé straně chodby, která je situovaná do L, a nebudeme se navzájem rušit.
Oddychl jsem si, když konečně starosta odjel s tím, že spěchá na další schůzku, a venku už na něho čekalo auto. I jeho asistentka už ho popoháněla, aby nepřišli pozdě.
Rozloučili jsme se, a já už cestou do kanceláře telefonoval a zajišťoval změnu ve schůzkách.
Mám taky asistentku, ale ta teď měla práci jinde, a tak jsem ji tím nechtěl zahlcovat. Jen jsem ji pak poslal nový rozvrh a požádal ji, aby zajistila nový termín odložených schůzek.
Cítil jsem, jak je celou dobu Ruan napjatý. Ale zachoval se opravdu jako profesionál. Nikdy bych ho za nikoho nevyměnil, ať už po profesní nebo osobní stránce.
A že je nejlepší, mi pak potvrdil vzápětí, když mě zatáhl do kumbálu, kde měly uklízečky a pokojské věci na úklid.
Jen jsem vzdychnul a zachvěl se, když se na mě vrhnul. Chtěl jsem ho políbit, ale dostal jsem se k tomu až teprve, kdy on sám chtěl. Ale i přesto ten polibek stál za to, i to, co mi pak nasliboval. A už jen z těch představ se mi skoro postavil, zvlášť, když jsem měl jeho ruku ve svých kalhotách.
Když mě pak pustil, rychle jsem si přejel dlaněmi přes hruď. Věděl jsem však, že to nepomůže, tak jsem si aspoň upravil sako, které mi sjelo z ramen.
A když jsme jeli výtahem, a pak po chodbě do mé kanceláře, celou dobu jsem se culil a v duchu vzpomínal, co všechno jsem Blainovi řekl a počítal slova.
No, nejspíš budu mít dneska zadek jako sekanou…
Ale, jen co jsme vešli do kanceláře, musel jsem se uklidnit, a nasadit masku majitele hotelu a začít pracovat, abychom mohli skončit co nejdříve.
Jako poslední jsme pak chvilku po šesté večer absolvovali prohlídku kuchyní, kde jsem hned požádal, aby nám udělali večeři a poslali ji nahoru do mého apartmá, a nechali ji za dveřmi, že si ji pak vezmem dovnitř sami.
„Zavolám klukům, že se vrátíme až zítra, aby se nestrachovali. Ale o Blainovi jim neřekneme. Mohlo by to způsobit problém, a Arnaldo tu teď není, aby dokázal Tirase uklidnit,“ vytáhl jsem telefon a vytočil hned číslo na Jadena.
A než jsme stihli dojít k našemu pokoji, vyřídil jsem s ním hovor a dovnitř už vcházel s vědomím, že mám pro dnešek padla.
Ruan
I když mám chuť toho svého tvrdohlavce někdy přerazit, jedno se mu musí nechat. Je to profesionál každým coulem. A to se mi na něm líbí, i tohle jsem si zamiloval. Že dokáže během vteřiny přepnout na pracovní mód a chovat se, jako by se nic nestalo.
Přesto jsem si moc dobře všiml toho jeho úsměvu ve výtahu, a v duchu si zapsal do deníčku, že mu dneska rozhodně nedopřeju nic zadarmo.
Ale i já se začal na večer už těšit. Věděl jsem, že mě Nathan ani tentokrát nezklame, a já samozřejmě nechtěl zklamat jeho.
Když bylo po všech schůzkách a pracovních záležitostech, a další schůzka plánovaná až na zítra kolem poledne, a ne hned brzo ráno, a když Nathan zavolal Jadenovi, že dnes se za klukama nevrátíme, protože zůstáváme na hotelu, mé tělo se znovu napjalo, ale tentokrát z úplně jiného důvodu. A tak, když za námi zapadly dveře pokoje, a já dal chvilku Nathanovi na odpočinek, spíš teda pár vteřin, kdy jsem ho jen pozoroval a čekal na tu správnou chvíli, přirazil jsem ho na zeď a svůj jazyk mu hned nacpal do krku.
„Jdi se osprchovat. Čekám v ložnici," kousl jsem ho jemně do brady a znovu přes košili podráždil jeho bradavky.
Pak jsem ho pustil a celou dobu, než mi zmizel za dveřma, jsem ho pozoroval, jako lovec svou kořit.
Rukou jsem si prohrábl nádobíčko, protože tam to víc, než ožilo a chtělo to ven, a sám jsem přešel do ložnice, abych ze skříně vyndal pěnovou podložku, kterou jsem používal na cvičení a položil ji doprostřed ložnice na zem.
Měl jsem plán, ale hleděl jsem taky na to, aby to pro Nathana bylo co nejméně nepříjemné.
Ještě jsem kousek odtáhl křesla, abysme měli dost místa, a pak z komody vytáhl bičík, důtky, pouta, gel, skřipce na bradavky, erekční kroužek a vibrační kuličky.
Spokojený s výběrem jsem všechno poskládal tak, abych to měl při ruce, do ruky vzal jen bičík, a pak už čekal, až se Nathan uráčí přijít.
Nathan
Vešli jsme do ložnice a já si ani nestihl pořádně sundat sako, když se na mě Ruan nalepil.
Sako mi zůstalo viset na loktech, že jsem ani nemohl Ruana pořádně obejmout, jen jsem o něj brnknul prsty ve snaze ho chytit aspoň za košili.
Prudce jsem vydechl, když mě pak pustil a řekl, že se mám jít osprchovat. Věděl jsem, že mám na to maximálně patnáct minut.
A už to samo mě vzrušilo, nejen jeho polibek, pod kterým se mi málem podlomily kolena.
V ložnici jsem odložil akorát sako a kalhoty, a pak už jsem se zavřel v koupelně.
Všechny své věci, které jsem používal pro svoji očistu, jsem měl ve své skříňce, a tak netrvalo dlouho a já se připravoval na Ruanův „trest“.
Chtěl jsem být pro něho nejhezčí, dokonalý a nejčistší. A i když jsem spěchal, přesto jsem si dával záležet. A i když mi některé úkony nebyly moc příjemné, přesto jsem se nepřestal usmívat a vydržel jsem celou dobu s představou, co bude a že v dírce pak budu mít něco jiného.
Rychle jsem pouklízel nepořádek, vlasy prohnal horkým vzduchem z fénu, ale nedosušil jsem je úplně. Jen tak, aby nebyly moc mokré, dalo se za ně případně chytit a nelepily se na prsty. Ještě jednou jsem si opláchl zadeček v bidetu a když jsem s uspokojením zjistil, že je všechno v nejlepším pořádku, vyšel jsem z koupelny ven.
Při pohledu na budík jsem zjistil, že mi to všechno trvalo něco málo přes deset minut.
Došel jsem k Ruanovi a zůstal jsem před ním stát s rukama spojenýma za zády.
Musel vidět, jak mě tohle všechno vzrušilo, sice jsem to zvládl ukočírovat, že jsem byl v pohotovostním režimu, ale zatím mi ještě úplně nestál. Tohle jsem rád nechával na Ruanovi.
Ale ještě chvilku takhle budu stát a čekat, a Ruan si mě bude takhle beze slova prohlížet, tak budu mít brzy erekci ani nemrknu…
Přes všechno to napětí, představy, vzrušení z očekávání, jsem sebou trhnul, když se ozvalo zaklepání a následné oznámení, že nám dovezli večeři.
Ale teď to bylo na Ruanovi… Já musel být zticha a stát, nebo by to taky mohlo skončit a utřel bych…
A to já nechtěl.
Ruan
Spokojeně jsem zabručel, když Nathan vyšel ze sprchy dříve než v limitem stanovený čas, který jsem mu dal už když jsme s tímhle začali.
Sledoval jsem ho, jak jde ke mně, a se spokojeným zabručením musel konstatovat, že dnešní večer asi jen tak neskončí.
Byl dokonale očištěný a oholený, tak jak jsem to měl rád, jen s úzkým proužkem chloupků, směřující od pupíku dolů.
Viděl jsem, jak mu už částečně stojí, jak jen čeká na každý můj příkaz, a to mě vždycky vzrušilo na maximum.
Zadíval jsem se do jeho očí, které byly lehce zastřené, a tak nádherné, že kdybych mohl, dívám se do nich pořád.
Zadíval jsem se ke dveřím, když zaklepali s večeří, a pak se přiblížil k Nathanovi jen tak blízko, abych se ho nedotkl, ale zároveň, aby mě ještě víc vnímal.
„Klekni si na všechny čtyři," poručil jsem mi polohlasně, a pak od něj odstoupil, abych mohl přejít do druhého pokoje a převzít večeři.
Chvilku jsem si poklábosil, ale spíš schválně než účelově, abych Nathana ještě víc napnul, a teprve pak se rozloučil, večeři odložil v pokoji, a pak se potichu přiblížil do ložnice za Nathana.
Jeho zadeček krásně trčel do vzduchu, když byl v téhle poloze a já neodolal, abych mu neuštědřil rychlých šest ran na každou jeho půlku. Důrazně, ale přesto tak, abych mu neublížil.
Pak jsem ho obešel a konec bičíku táhl po jeho páteři, dokud jsem nestanul před ním a zase kousek neodstoupil.
S pohledem na Nathana jsem si rozvázal kravatu, rozepnul knoflíky košile, kterou jsem pak svléknul, a rozepl si zip u kalhot.
Pak jsem přistoupil k Nathanovi, a koncem bičíku podráždil jeho bradavky, dokud nebyly krásně tvrdé. Sebral jsem ze stolku skřipečky, spojené zlatým řetízkem ozdobeným zlatou sponou, která zároveň fungovala i jako těžítko a přicvaknul je na Nathanovy bradavky.
Trochu jsem za řetízek potahal a s uspokojením se díval, jak se v téhle poloze řetízek napnul a tím pádem napínal i skřipečky.
Pak jsem si zase stoupnul, kousek si stáhl kalhoty i se spodkama a penisem se otřel o Nathanovu tvář.
„Řekni… kolik jsem ti dal ran?" promluvil jsem konečně a znovu několikrát Nathana rychle plácnul přes jeho dokonalé půlky, zatímco jsem se svým klínem tlačil na jeho tvář.
Nathan
Myslel jsem, že se Ruan hned ozve, když zaklepala obsluha. Ale on to ještě o pár vteřin natáhnul, než mi přikázal, abych si klekl na všechny čtyři.
Byl jsem rád, že mi sem dal podložku a nemusel jsem klečet na koberci. A přitom to Ruan ani udělat nemusel. A i když si takhle hrajeme, pořád má na mysli to, abych se cítil dobře.
Je jedna věc dostat výprask, a druhá… mít nepříjemně odřené kolena.
Doklekl jsem na zem, opřel se o ruce, svěsil hlavu mezi ramena a čekal, až se Ruan vrátí zpátky.
Nejspíš to natahoval schválně, protože jsem slyšel hlasy a docela mu to trvalo.
A já musel čekat. A čekal jsem… Měl jsem tyhle hry rád a on to věděl.
A nikdy jsem si nestěžoval, ať udělal cokoliv.
Můj penis, i přesto, že se mě vlastně Ruan ještě pořádně nedotkl, pomalinku začínal tvrdnout. Několikrát jsem se zhluboka nadechl, pak jsem zatnul zuby, zavřel oči a snažil se to napětí rozdýchat.
A podařilo se…
Ale moje snaha přišla vniveč, když se Ruan vrátil zpátky.
Po prvních ranách jsem vyhekl, a stáhl jsem zadek, jak jsem to nečekal. Teda věděl jsem, že to udělá, vždycky mě na to připravil, ale pokaždé to na mě zapůsobilo tímhle způsobem.
Dýchal jsem přes nos, a snažil se to ustát… Mé tělo se začínalo mírně chvět, a penis se mi znovu začínal plnit a tvrdnout.
A když jsem si po jeho dalším příkazu sednul na paty a on mi přidělal skřipce na bradavky… Už jen to dráždění bičíkem mi dalo co proto, a tohle…
Mírně jsem zasténal, když jsem se vrátil na všechny čtyři a ucítil jsem to svírání a tahání na bradavkách. Bylo to pro mne velmi vzrušivé a Ruan to dobře věděl. Věděl, kde všude se mě má dotknout, nebo co udělat, abych byl z něho úplně mimo.
Tak mimo, že jsem ho úplně přeslechl.
Zvedl jsem hlavu a zadíval se na něho s otázkou v očích, co mi to vlastně říkal. Snažil jsem se zapátrat rychle v paměti, ale měl jsem v hlavě úplně vymeteno.
Ale jeho další údery mě vrátily zpátky a došlo mi, na co se nejspíš ptal.
Ale já...
„Nev... nevím..." hlesl jsem roztřeseným hlasem.
Ruan
Vidět Nathana vzrušeného, a tak poddajného bylo vždycky něco, co mě úplně dorazilo, pokud jsem ještě nebyl zrušený. Vědět, že mám v rukou takového muže, jako je právě Nathan.
Cesta ke vzájemnému porozumění ale byla poměrně složitá, zvláště, když měl Nathan za sebou zkušenosti s Julianem. Proto jsem se zařekl, že nikdy neudělám nic, co by nechtěl, a hned na začátku jsme stanovili pravidla, že když se mu nebude něco líbit nebo ucítí jen náznak nepříjemné bolesti, okamžitě přestaneme.
Teď to ovšem nevypadalo, že by tahle situace nastala.
Zabručel jsem, když Nathan konečně odpověděl. Ale ne tak, jak bych si přál.
Sevřel jsem mezi prsty jeho vlasy, odstoupil od něj, a pak si kleknul, aby mi viděl do očí.
Vymotal jsem ruku z jeho vlasů, a pak mu svůj palec strčil do pusy a mírně zatlačil na jeho jazýček.
„Tak ty nevíš?" zavrčel jsem na něj, naklonil se v náznaku polibku, ale na poslední chvíli jsem uhnul, kousl ho do krku a rukou, zatahal za řetízek, než jsem si znovu stoupnul.
Obešel jsem Nathana, vzal ze stolku gel, a pak mu pořádnou dávku vymáčkl na zadeček.
Prsty jsem mu roztáhl půlky od sebe, aby se gel všude pořádně dostal, bičíkem mu ho pěkně rozmazal po rýze, kuličkách a penisu, kam až jsem se dostal, a pak koncem bičíku jemně zatlačil na jeho dírku.
Několikrát jsem jen naznačil průnik, než jsem zase propleskl jeho zadeček, vzal vibrační kuličky, pořádně je nageloval, abych Nathanovi neublížil, a pak je jednu po druhé zasouval do jeho zadečku.
Když byly všechny vevnitř, několikrát jsem jimi Nathana projel, než jsem znovu odstoupil, bičík jsem vyměnil za důtky, a znovu jeho půlky počastoval několika ranami.
Znovu jsem se vrátil před něj, klekl si, aby na mě viděl a v ukázal mu na erekční kroužek.
„Chtěl by ses udělat?"
Mírně jsem zatlačil na jeho ramena, aby dosedl na paty, čímž kuličky ještě víc sevřel v sobě. Zálibně se zadíval na jeho penis i napnuté bradavky, které jsem podráždil jazykem a zuby, když jsem skřipečky oddělal, ale pak je zase vrátil zpátky a v ruce protáhl Nathanův penis.
Jeho stehna jsem lehce pohladil důtkami, a pak si před něj stoupnul, v prstech sevřel Nathanovi vlasy a mírně mu zaklonil hlavu, aby na mě viděl.
„Řekni, chtěl by ses udělat?" zachrčel jsem znovu, zatímco jsem důtkami dráždil jeho penis.
Nathan
Tohle je to nejlepší zakončení náročného dne. Snad jen na vteřinku jsem si vzpomněl na to, co asi dělají kluci, ale než jsem stihl myšlenku rozvést, vrátil jsem se zpátky do reality k Ruanovi, kterému se má odpověď nelíbila. A nedivil jsem se. Zapomněl jsem počítat. Jen občas počítám rány nahlas, teď to však po mně nechtěl a já se úplně zapomněl, jak mě to celé pohltilo.
Měl jsem chuť mu do toho prstu kousnout, když mi ho přitlačil na jazyk, ale jen jsem přimhouřil oči, zamumlal omluvu. Ale vzápětí jsem hlasitě zavzdychal, když se mi zakousnul do krku.
Nebyl jsem schopen nijak zareagovat, kromě toho, co si žádalo mé tělo.
Snažil jsem se zapnout mozek a šlo to těžko, když mě takhle Ruan trápil. Příjemně trápil…
A já znovu zapomněl počítat rány, které mi vzápětí uštědřil. Ještě jsem nerozdýchal to, že naznačil vtlačení bičíku do mé dírky, natož abych počítal, kolik mi Ruan dal ran.
A co teprve, když si začal hrát s mými bradavkami…
Zavřel jsem oči a na moment jsem zaklonil hlavu. Několikrát jsem se zhluboka nadechl, vyslal několik hlasitých vzdechů a stenů ke stropu, a měl co dělat, abych to vážně ustál. Cuklo mi v rukách, jak jsem se chtěl dotknout toho sexy těla přede mnou. Svíral jsem půlky k sobě, aby mi kuličky nevyklouzly, tisknul jsem zuby k sobě, když jsem ty Ruanovy cítil na bradavkách…
Zasténal jsem, když mi znovu zapnul skřipce a znovu jsem ucítil to tahání na bradavkách, které mi málem přivádělo infarktové stavy.
„Rozhodni… sám…“ zachraptěl jsem ztěžka.
Nemusel jsem říkat pane, nebo podobné nesmysly, ale odpovědi vždy musely být stručné a jasné. A hlavně vždycky musely vyjadřovat to, co jsem chtěl, nebo, co po mně vyžadoval Ruan.
A já teď cítil, že odpověď je opravdu na něm…
Ruan
Nathan byl vážně nádherný. A pochyboval jsem o tom, jestli bych našel vhodnějšího partnera na své hrádky. Teda… Jako občas jsme se milovali i normálně, ale po většinou jsem Nathanovi dokazoval svou dominanci, a to bylo něco, co náš sex výrazně kořenilo.
A navíc, kdo by odolal pohledu na to sexy tělo?
Po Nathanově odpovědi jsem se usmál, znovu od něj odstoupil, svlékl si kalhoty i se spodkama a přešel ke stolku, odkud jsem vzal pouta.
„Ruce za záda," nařídil jsem mu, a když to udělal, spoutal jsem mu je a přešel zase před něj.
Znovu jsem v ruce podráždil jeho penis a tentokrát mu věnoval i dravější polibek se zataháním za řetízek, než jsem si stoupnul a penisem se otřel o jeho tvář.
„Víš, co jsem ti říkal v autě?" zeptal jsem se a v prstech sevřel jeho vlasy. „Že toho pro tebe mám víc než dost. Takže než ti naplním tvoji krásnou dírku, chci ti naplnit i pusinku. Ale…"
Znovu jsem se sklonil a sevřel Nathanův penis u kořene.
„Neuděláš se, dokud ti to nedovolím. Pokud ano, zítra pojedeš ke klukům s tím největším vibrátorem v zadečku a nevyndáš si ho, dokud nerozhodnu. Nebo bych to měl udělat? Řekni… Jaká je to představa? Že se na tebe dívají a ty máš pocit, že ti vidí, až do kalhot, že vidí, jak ti stojí, jak ti jemné vibrace postupují tělem, jak se ten velký robertek do tebe tlačí… Jak se ti zrychluje dech a Chris nebo Li se tě ptají, jestli jsi v pořádku, a ty jim musíš říct, že ano. Jaký je to pocit, když si představíš, že se pak místo robertka do tvé dírky nacpu já, abych tě pořádně ojel a dělám ti to v kuchyni, zatímco kluci budou venku u bazénu a mohli by kdykoliv přijít? Ta představa, že ti to dělám u okna, pěkně na stojáka, abys na ně dobře viděl, ale oni nevidí na tebe? Ta představa, jak svým semenem kropíš sklo, zatímco já ho tlačím do tebe a zrovna v tu chvíli se někdo z kluků rozhodně vejít, takže se musíš rychle upravit, a zatímco ti mé semeno teče po stehnech, musíš rychle utřít sklo, a přitom máš pocit, že ten, co vešel pěkně vidí tvé zalepené stehna a plnou dírku, ze které to všechno vytéká… Řekni… Chtěl bys to? Mám tě takhle potrestat, když se uděláš?"
Znovu jsem protáhl jeho penis v ruce, sklonil se, abych podráždil jazykem zuby, než jsem se zvednul a penisem se nacpal Nathanovi do pusinky.
„Ukaž mi, jak mě umíš potěšit," zachraptěl jsem a jemně, abych mu neublížil, jsem se mu nacpal až na mandle a chvilku tak zůstal, než jsem sevření povolil a nechal ho, ať si zpočátku tempo určí sám.
Nathan
Jak mám myslet? Jak mám odpovědět? Už tak jsem měl co dělat, abych vnímal každou jeho otázku.
Věděl jsem, že nemám odpovídat na všechny. Musel jsem odhadnout, která otázka byla důležitá natolik, abych na ni odpověděl. A proto jsem měl přes všechno to vzrušení co dělat, aby můj mozek zůstal v provozu.
Jedno jsem však věděl jistě hned od začátku. Jet domů s velkým vibrátorem v zadku… to bych rovnou poslal Ruana do háje a hned bych to stopnul. Nějakou malou věc bych ještě dal, ale tohle ne.
Beztak se mě na to ptal jen, aby mě pozlobil.
A proč…
Další myšlenky jsem nedomyslel. Byl jsem z Ruana úplně v háji, a byl jsem na samé hranici.
Nenasadil mi kroužek, což jsem byl moc rád, ale ten by mi v tuhle chvíli usnadnil jeho příkaz.
A ruce spoutané za zády to ještě podtrhly. Takhle se ani nebudu moct chytit, abych to zastavil.
Otevřel jsem poslušně pusu a zatajil dech, když se mi Ruan natlačil skoro až do krku. I tohle byla otázka praxe, a já byl rád, že jsem se to naučil, abych se při takových akcích nezačal dávit.
Čekal jsem, až sevření mých vlasů povolí. Sevřel jsem ruce v pěst, a v momentě, kdy jsem dostal povolení, začal jsem si vychutnávat Ruanovu chuť…
I přesto jsem musel myslet i na to, abych se uklidnil, i když to šlo těžko, zvlášť když jsem k Ruanovi zvedl pohled. Ale nemohl jsem se udělat, dokud on nedovolí.
Ale to by nesměl být tak sexy, a tak zatraceně dobře chutnat…
Zasténal jsem s plnou pusou, když jsem pocítil, že i přes veškerou snahu nemám daleko k orgasmu.
Musel jsem Ruana na moment pustit, abych mohl ten nával rozdýchat, a teprve potom pokračovat, dokud on neřekne dost, nebo dokud se mi neudělá do pusy.
Ruan
Občas Nathana provokuju víc než normálně, a ať udělá, nebo řekne cokoliv, stejně se zařídím podle sebe. Stejně jako teď, kdy jen ta představa, jak někam jede s robertkem v zadku byla příjemně vzrušující. Samozřejmě bych mu tam nemohl narvat žádnou kládu, ale takový kolík nebo menší vibrační vajíčko či kuličky, to by nebylo k zahození.
A tak, když mě pustil, aby se mohl nadechnout, a já viděl, jak se snaží rozdýchat blížící se orgasmus, sehnul jsem se, znovu v ruce potáhl jeho penis, neodpustil jsem si ani poškádlení dírky, a když jsem se zase zvedal, vzal jsem do ruky řetízek, který byl naštěstí dost dlouhý, že jsem mohl stát, a přitom za něj tahat, a znovu se nacpal Nathanovi do jeho úžasné pusinky.
Tentokrát jsem to ale nenechal na něm a začal sám přirážet, tahal ho za bradavky a v jednu chvíli i prsty jedné nohy začal trápit jeho kuličky a všechno, kam jsem dosáhl.
A abych to dovedl k dokonalosti, nakonec jsem Nathanovy vlasy pustil, natáhl se pro bičík, a s pohledem upřeným na něj, jak bere můj penis do úst, jsem začal tím bičíkem trápit i jeho dokonalé půlky.
„Kurva!" zachrčel jsem polohlasně, kdy se tohle všechno začalo na mě hrnout tak, že i kdybych chtěl, tak už nedokážu přestat.
A netrvalo dlouho, a já s nadávkami a vzdycháním plnil Nathanovu pusinku svou nadílkou, a snažil se ho dal trápit, aby se udělal i on.
Nathan
Nedokázal jsem se pořádně vzpamatovat, a po dalších třech nádeších jsem měl Ruanův penis zpátky v puse.
Hned jsem poznal, že měl kousek před vyvrcholením, jako jsem měl já. A nic mu nebránilo v tom, aby mě ještě víc potrápil, snad jako trest za to, že jsem ho pustil.
Skoro jsem přestal vnímat, co mi přinášelo všechno to, co mi dělal. Všechno se to slilo v jeden vjem. Snad jen občasné šlehnutí bičíkem po mém zadku mě vždy vrátilo zpátky na zem. A s tím, jak se blížil Ruanův konec, začal si mě přirážet na svůj klín víc a silněji, stejně jako pevně svíral mé vlasy. A s každou vteřinou i sílily údery bičíku, jak už se přestával ovládat.
Tohle byla moje odměna. Polykal jsem jeho sperma, a ani na chvilku ho nepustil. Bral jsem si to až do poslední kapky, i když se mé tělo třáslo a cítil jsem snad každý sval, jak jsem i přes ten třes byl napjatý.
Poslušně jsem si od něj vzal vše, a když povolil sevření mých vlasů, očistil jsem ho tak, jak jsem to dělal vždycky.
Měl jsem strašnou chuť dosednout na paty, zkroutit se tu do klubíčka a tiše sténat, jak moc jsem chtěl i já to uvolnění, a přitom jsem se tomu na Ruanův příkaz bránil…
„Ru-Ruane…“ zachrčel jsem z posledních sil y zasténal, když znovu na můj zadek dopadl bičík a kuličky ve mně snad vibrovaly ještě víc.
„Dovol mi… se… udělat… pro-“
Nestihl jsem domluvit. Přišlo to tak náhle, až jsem sám byl překvapený. Najednou mým tělem prolétl šíleně spalující pocit, roztřásl jsem se ještě víc, a doslova přepadl dopředu na Ruana. Zapřel jsem se hlavou o jeho břicho, zatnul jsem ruce v pěst, až hrozilo, že přervu i řetízek u pout, jak jsem potřeboval někam přenést to, co se na mě teď vyvalilo.
Prudce a hlasitě jsem oddechoval, po chvilce jsem zatnul zuby ve snaze to zastavit, ale nakonec jsem se jen párkrát nadechl přes nos a pak s hlasitými vzdechy nechal mé tělo uvolnit se tím orgasmem, který mě doslova smetl, že jen Ruanovo tělo mi dělalo oporu a udrželo mě na kolenou, zatímco mé sperma dopadalo na podložku…
Ruan
Vím, že jsem na Nathana občas možná trochu hnusný, nebo spíš, že to natahuju až do extrému, ale když on v takových případech tak krásný, až si kolikrát říkám, jestli já si takového chlapa zasloužím.
Zasténal jsem spolu s ním, když to na něj přišlo, a jen lehce ještě propleskl jeho zadeček, než jsem mu dal chvilku, aby se vzpamatoval, hladil jsem ho po zádech, podpíral, a druhou rukou mu sundal skřipce z bradavek.
Když se uklidnil, přidřepl jsem si k němu a věnoval pořádný polibek za odměnu, a za to, že je tak úžasný.
Prsty jsem stáhl to, co mu zůstalo na penisu nebo stehnech, či jemných chloupcích a labužnicky si prsty olízl.
„Chutnáš úžasně," zachrčel jsem, a pak vstal.
Obešel jsem Nathana, rozepl mu pouta, vyndal ze zadečku kuličky a přešel ke komodě, ze které jsem po chvilce přehrabování vytáhl tenčí anální kolík.
Vrátil jsem se k Nathanovi, zvedl ho na nohy a přitiskl na své tělo.
„Ale neposlechl jsi. Takže…" ukázal jsem mu kolík a otřel se jim o jeho krásné rty. „Tohle zítra strčíme do tvé dírky a když budeš hodný, dostaneš odměnu."
Kolik jsem odložil, oběma rukama pevně Nathanovy půlky sevřel, vyhoupl jsem si ho do klína, a pak prsty začal dráždit jeho dírku.
„Klekni si na postel, vystrč na mě ten svůj krásný zadeček a prsty si roztáhni dírečku. Ještě jsi nedostal celý výprask. Pamatuješ, co jsem ti slíbil?" pustil jsem Nathana zase na zem.
Otočil jsem ho zády k sobě, donutil ho se předklonit, naběhlými penisem se otřel o jeho půlky, které jsem pak pořádně propleskl rukou. Na moment strčil do jeho zadečku dva prsty, zaútočil na jeho prostatu, a vzápětí zase prsty vyndal a odstoupil od něj.
Nathan
Myslel jsem, že se z toho nevzpamatuji. Netrvalo to moc dlouho, ale bylo to jako výbuch.
Prostě mě Ruan, i to co se mnou dělá, tak vzrušuje, že jsem schopný se udělat velmi rychle, třeba jako tomu bylo u bazénu, když jsme tam byli s Chrisem a Li-Wei.
Ale i tak mi dal Ruan chvilku na vzpamatování.
Když mi rozepnul pouta a zbavil mě i ostatních hraček, dosedl jsem na paty, abych ulevil svým svalům, a s pravidelnými nádechy a výdechy jsem jen pootočil hlavu a pozoroval, co Ruan dělá.
Jo, takže přeci jen…
Nemá být tak zatraceně sexy a dělat mi takové věci. Kdyby byl starý a škaredý, rozhodně bych neměl erekci ani za týden.
Ale já bych na někoho starého a škaredého nikdy nevlezl. Možná by mi to mohl někdo vyčítat, a říkat, že krása není všechno, ale já to tak mám nastavené a změnit to nedokážu.
Pevně jsem se chytil Ruana, když mě vyhoupnul nahoru, a pak mě přenesl na postel. Chtěl jsem se s ním aspoň chvilku mazlit a líbat, ale hned jsem dostal další příkaz.
Jo, vlastně… Nepočítal jsem, kolik jsem dostal ran, a udělal jsem se, když mi to nedovolil…
Znovu jsem přepnul mozek do pohotovostního režimu, i když nevím, jak dlouho to vydržím, a dělal to, co po mně chtěl.
Doklekl jsem na postel, a čekal. Už když mi dovnitř strkal prsty, zatoužil jsem po tom, aby mě pořádně projel, a bylo mi jedno, jestli se udělám nebo ne, protože se mu takhle rád nabízím.
Prostě to miluji…
Zavzdychal jsem, kdy mě proplesknul, ale hned jsem na to dolehl hrudí na postel, ještě víc na něj vystrčil zadeček. Oběma rukama se chytil za půlky, pořádně je roztáhl, a pak jsem ruce po chvilce posunul tak, abych do své vlastní dírky mohl vstrčit po dvou prstech a udělat to, co po mně Ruan chtěl.
Být takhle vystavený jeho očím mě znovu dostávalo do stavu vzrušení. Jen jsem pootočil hlavu, abych na něho aspoň trochu viděl, zasunul prsty trochu dál, aby mi nevyjely, a pak už jsem jen s roztřeseným dechem čekal…
Ruan
Vzdychl jsem, když se mi Nathan krásně vystavil, a ještě se na mě podíval, aspoň, co mu to možnosti dovolovaly.
„Nejraději bych si tě takhle nafotil, fotku zvětšil, a jako obraz zarámoval a pověsil nad postel," zachraptěl jsem a trochu propleskl ten jeho dokonalý zadeček, a pak zase odstoupil.
Dlouho jsem to ale už protahovat nemohl.
Byl jsem zase vzrušený na doraz, i když jsem se před pár okamžiky udělal. Nathan mě prostě uměl dostat do varu a občas mu stačilo se na mě jen podívat.
Když už jsem dosáhl té správné hranice, a nejspíš i Nathan, zaklekl jsem na postel a bez varování se okamžitě sklonil a do jeho vystavené dírky strčil jazyk.
Pořádně jsem si s ním pohrál, než jsem vytáhl jeho prsty, ruce mu přichytil za zápěstí, zkroutil za zády, a pak do jeho zadečku strčil rovnou dva prsty.
Drsně jsem protahoval jeho dírku, přidával prsty, dokud jsem do něj nedostal čtyři, a přitom mu zároveň okusoval krk, a do ucha mu vrčel všechny prasárny, co mě napadly, jak a kde bych ho nejraději ojel.
A když už mi ani tohle nestačilo, prsty jsem vyndal, znovu mu zadeček propleskl, a pak se do něj nacpal na jeden příraz až po kořen.
Byl pěkně roztažený a promazaný, takže jsem věděl, že mu neublížím.
Přikurtoval jsem ho k matraci volnou rukou se zapřel o jeho rameno a začal jsem ho nabírat tak, že mít méně kvalitní postel, tak už se oba válíme po zemi.
Hrnulo se to na mě rychlostí blesku, ale nechtěl jsem, aby Nathan přišel zkrátka, takže jsem po chvilce pustil jeho rameno, mírně ho nadzvedl v kolenou, co mi umožnilo hlubší průnik a volnou rukou sevřel jeho penis.
Poloha mi sice neumožňovala dlouhé přírazy, ale za to krátké a důrazné ano, a ještě jsem u toho mohl protahovat jeho penis.
„Naplním ti tu tvou nadrženou dírku," zasténal jsem táhle a s posledními přírazy pustil jeho ruce, abych ho mohl zalehnout, zakousnout se mu do krku a s tlumeným sténáním plnit jeho zadeček.
A i když už to nebylo tak koordinované, stále jsem se snažil protahovat jeho penis, ale vzápětí ho sevřel u kořene, aby se mi předčasně neudělal, protože jsem chtěl něco jiného.
A tak, když jsem dostatečně naplnil jeho prdelku a trochu se uklidnil, vyjel jsem z něj, převrátil ho na záda a než se stačil Nathan nadechnout, vrazil jsem do něj čtyři prsty, zaútočil na jeho prostatu a s pohledem na jeho tvář si ho nasunul až na mandle a prudce nasál.
Nathan
Přesně na tohle jsem se těšil. I když jsem se před chvílí udělal, věděl jsem, že to hlavní teprve přijde. A Ruan to umí, jako nikdo jiný…
Protočily se mi oči blahem, když jsem ucítil jeho jazyk, jak se prodírá skrz mé prsty, a doráží na mou dírku. Můj dech se povážlivě zkrátil během chvilky, a myslím, že když mi dovnitř začal postupně strkat prsty, tak jsem už snad i slintal na prostěradlo.
Myslím, že v mé dírce nemohlo už být víc plno, když do ní skrz mé prsty, kterými jsem se roztahoval, nacpal Ruan další své čtyři.
A i kdyby jeden řekl, že není možné se udělat dvakrát po sobě, tak to mě neznal. A neznal ani Ruana, protože by jinak tohle nikdy neřekl.
Už teď jsem měl co dělat, abych aspoň trochu oddálil orgasmus, který jsem chtěl prožít s Ruanovým penisem ve svém zadečku. Takhle to mám prostě nejraději…
Mé vzdechy, steny už nabíraly na hlasitosti, myslím, že po Ruanových prasárnách, které mi šeptal do ucha, jsem mu to vrátil hodně peprnými nadávkami.
Už jsem se nedržel zpátky, i kdyby chtěl. Teď už to bylo jen o tom prožitku, o tom, jak jsem to vnímal a chtěl Ruanovi dát najevo, jak moc dobře mi je.
Zvlášť, když mi znovu uvěznil ruce a já byl tak v jeho moci.
A když mě zvedl, jen jsem natočil hlavu, abych aspoň pár nadávek proložil polibky, kterých jsem si ale moc neužil, protože jsem byl vzápětí vlisovaný do matrace.
Ale ten závěr…
„Ruane!“ vykřikl jsem někam do stropu na který jsem teď hleděl nepřítomně ve snaze zpracovat to, co se mi dělo s tělem. „Bar… dosso… Ru…a… ne…“
Ani nevím, kde byla levá a kde pravá strana. Kde nahoře a kde dole… Celý pokoj se se mnou točil, když jsem prožíval svůj dnešní druhý orgasmus, snad ještě lepší než ten první, protože teď… Teď to nebylo naprázdno. Teď mi to dopřál Ruan, a já mu s prsty v jeho vlasech za to plnil tu jeho úžasnou pusu s kterou umí tolik věcí, nejen mluvit.
Ruan
Opravdu netrvalo dlouho a Nathan mi dal to, co jsem měl tak rád.
Miloval jsem jeho chuť spolu s tím, jak to prožíval. Byl to pro mě důkaz toho, že mi to ještě pořád dobře jde a dokážu Nathana uspokojit.
Ještě chvilku potom, co mi neměl už co dát, jsem ho protahoval v puse, čistil, zajel jsem jazykem i k jeho zadečku, abych se omluvil za mé plenění jeho dírky, a teprve pak jsem se s polibky vysunul nahoru, mírně ho zalehl, a jeho nohy si omotal kolem pasu.
Věnoval jsem mu pořádný polibek, políbil ho i na čelo, a pak mu z něj prsty stáhl vlasy.
„Jsi naprosto neuvěřitelný," zachraptěl jsem, když jsem Nathana konečně přestal obírat a zadíval se mu do jeho stále mírně zastřených očí.
„Jestli tě jednou přestanu bavit, tak asi odejdu do stařeckého důchodu, protože to bude se mnou už hodně špatné," zasmál jsem se, a ještě jednou se sklonil, abych Nathanovi věnoval polibek.
Pak jsem se kousek nadzvedl, ale jen proto, abych se převalil na záda a pro změnu nechal Nathana, aby zalehl mě.
Mohl jsem se tak víc věnovat jeho tělu, škádlit ho a hladit, mazlit se s ním a dráždit ho.
„Chce se ti už spát?" zabručel jsem do jeho ouška, když jsem prsty brknul o jeho dírku a znovu mě začal ovládat ten primitivní pud.
Nathan
Ruan je vážně ten nejlepší milenec, jakého jsem si kdy mohl přát.
I když jsem si u Juliana zažil hodně, romantický sex není mojí prioritou. Občas si ho dopřejeme, možná podle nálady, ale i tak… Ruan byl přesně to, co jsem hledal. Už bych ho nikdy nevyměnil. Sedli jsme si dokonale.
Přivíral jsem spokojeně oči, když jsem na něm ležel, a on si pohrával s mým tělem.
Bylo mi moc dobře. Opravdu moc… Dostal jsem, co jsem chtěl, a byl jsem spokojený.
Příjemná únava se rozlévala mým tělem, a přistihl jsem se, že se mi dokonce i zavírají oči.
Nejspíš toho za poslední dny bylo opravdu hodně.
Jenže to by pode mnou nesměl ležet Ruan se svými nenechavými prsty…
„Jsem unavený,“ zavrtěl jsem se na něm. „Ale nechci ještě spát. Jen bych něco snědl. Mám hlad.“
Ještě jednou jsem se na něm protáhl, políbil, a pak už jsem se zvedl.
Málem jsem šel k zemi, jak mi na moment nohy vypověděly službu. Ono se to nezdá, ale taková věc je docela fyzicky náročná.
„Můžu si obléct aspoň župan? Nebo mám jít takhle?“ zvedl jsem ruce, protáhl jsem si mezi prsty vlasy, aby mi nepadaly do obličeje, a pak jsem dal ruce v bok a čekal jsem na Ruanovo rozhodnutí.
Věděl jsem, že jsme pro dnešek ještě neskončili, a i kdybych měl být ráno rozlámaný, tak Ruanovi neodmítnu, i kdybych měl usnout v tom nejlepším. Byť s fyzickou únavou, přesto mi tohle vždycky dodá plno energie na další dny, a tu já budu rozhodně potřebovat.
„Jen připomínám, že mám sice zítra volno, ale ředitel mě požádal, abych se s ním podíval na kostýmy zaměstnanců, kteří se účastní průvodu. Nechce to schvalovat beze mě. Přijdou zítra večer v sedm všichni do velkého sálu, už by měli mít hotový i alegorický vůz a přijde i bubenická skupina, která je bude doprovázet. Takže tam určitě chci být.“
Ruan
Povzdechl jsem si a na oko zabručel, když se ze mě Nathan zvedl, že má hlad.
Koutky mi cukly, když jsem viděl, jak se málem svalil na zem, ale nedovolil jsem si smát nahlas, protože jinak by mi přistála buď večeře na hlavě, nebo bych si dneska už nevrzl, a to bych nejspíš nepřežil. I když jsem věděl, že potřebuje odpočívat, že má za sebou náročné dny, a ještě náročnější ho čekají, tímhle jsem mu chtěl aspoň trochu ulevit od starostí, na které musel neustále myslet.
Aspoň takhle ho přivést na jiné myšlenky.
No, ne vždy se mi to podařilo.
Vyhrabal jsem se z postele a prohrábl si trochu mokré vlasy. Otevřel jsem spojovací dveře do pokoje a přešel ke stolku s jídlem, kde byla pro nás nachystaná večeře.
„Pojď se najíst," zahučel jsem. „A jestli chceš, tak se obleč."
Rozdělil jsem nám jídlo, do sklenic nalil džus, a pak se sám posadil.
Ne, že bych byl naštvaný nebo tak něco, ale Nathan věděl, že moc nemám rád, když se během sexu nebo těsně po něm bavíme o práci. Mám totiž tak pocit, že víc myslí na ni než na to, co s ním dělám.
Chci, aby se odreagoval a uvolnil, aby aspoň chvilku na ni nemyslel.
A taky mi připadalo, že Nathan dělá občas až moc. Ano, miloval jsem na něm tu jeho preciznost a taky snahu. Tvrdě pracoval a přinášelo mu to dobré výsledky, ale občas nevěděl, kdy vypnout.
Zítra nás čekal po delší době volný den, který nejspíš až do skončení karnevalu už mít nebudeme a doufal jsem, že si večer něco ugrilujeme, popijeme, užijeme si klidný a pohodový den a večer, jenže z takovou z toho nic nebude. A jak znám ředitele a celý průvod a všechno kolem toho, sice bylo všechno nejspíš plánované na sedmou, jak Nathan řekl, ale taky je možné, že už mu zavolají v pět, že se něco pokazilo, musí okamžitě dojet, že se něco někde zdrželo, a tak dále, a tak dále.
Ne, že bych se na karneval netěšil, ale Nathan byl pro mě pořád přednější.
„Zavolám klukům, ať s námi zítra na večer nepočítají," zabručel jsem. „Budeš dost utahaný a nechci tě tahat ještě přes celé město. Zůstaneme tady a ty si pořádně odpočineš."