Ruan
Zavrčel jsem a měl chuť Nathanovi dát za vyučenou už ve výtahu, když se o mě otřel tím svým úžasným zadečkem, ale zatím jsem si musel nechat zajít chuť.
Nejspíš by to nikdo neřekl, ale tak jak byl Nathan navenek rozhodný a majitel několika úspěšných restaurací a jednoho hotelu, v posteli se nejednou stal otrokem mých choutek.
Upřednostňoval jsem spíše tvrdší sex, ale nikdy bych neudělal nic, co by Nathan nechtěl.
Vždycky to bylo jen o domluvě nebo o momentální náladě. A nejspíš proto, nám to spolu tak dlouho vydrželo. Prostě jsem ho bral takového, jaký je a nesnažil se ho předělat.
Antonio už na nás čekal, a když viděl naši společnost, nejspíš ho přešla chuť mi zase dělat kázání, zvláště, když pak Chris Antoniovi řekl, jak to je s Li-Weiem.
Pak už se věnoval své práci, ale než jsme se dostali k něčemu dalšímu, vyžádala si nás ostraha hotelu.
Teda spíš Nathana, ale tam, kde byl on, jsem byl samozřejmě i já.
A jakmile jsme sešli dolů do salonku, zaskřípal jsem zuby.
Než jsem však stačil něco říct nebo zasáhnout, Nathan se s Blainem už dohadoval a já jen v duchu zaúpěl. Ten chlap mě fakt jednou přivede do hrobu. A nemluvím teď o Blainovi.
Odkašlal jsem si, když to vypadalo, že po něm Nathan snad skočí a vyškrábe mu oči, a postoupil dopředu tak, že jsem toho svého ztřeštěného chlapa zaštítil svým tělem.
„Blaine," řekl jsem, jak nejklidněji jsem dokázal, „oba moc dobře víme, proč tu jsi. Vzkaž Tyrellovi, že ty dva nedostane. A teď se seber a vypadni dřív, než se neudržím. Nemáš tu žádnou schůzku a kafe si tu můžeš vypít ve kterékoliv jiné restauraci nebo kavárně. Jen sis přišel obhlédnout terén. Ale máš smůlu, pan Chase a pan Luo jsou od této chvíle pod naší ochranou. Zkus se na ně jen podívat a zlámu ti všechny kosti v těle."
Všiml jsem si, jak Blaine s sebou mírně cuknul, při zmínce těch dvou, ale ten jeho samolibý úsměv z ksichtu nezmizel.
Nesnáším ho!
„Nemáš na to, abys něco takového udělal," odpověděl mi s úsměvem. „Víš, jak to dopadlo, když jsi mi vyhrožoval i posledně a chtěl se pochlapit tady před svým boyfriendem."
Teď už se zasmál nahlas, a ještě vzal hrnek s kávou a ve vzduchu mi naznačil přípitek.
Zatnul jsem pěsti a napjal se.
Vím, jak to dopadlo. Byla to moje největší ostuda a na ten den nezapomenu. Byl to náš první střet, kdy jsem ještě netušil, jak schopný Blaine je. Bohužel, to jsem si musel chtě nechtě přiznat. Tehdy taky jen tak sem nakráčel, a i když jsem slyšel různé zvěsti a varovali mě, nedbal jsem na to a pustil se s Blainem do rvačky. No, výsledek byl zlomená ruka, otřes mozku, roztržené stehno, natrhnuté vazy, pohmožděniny a spousta oděrek. Léčil jsem se asi čtyři měsíce. A Blaine? Ten odešel jsem s dvěma řeznými ranami, monoklem a zlomeným nosem.
„Nedopadne to jako tehdy," zavrčel jsem na něj.
Od té doby jsem hodně trénoval, a kdo ví, jak by to dopadlo teď.
„To říkáš ty. Klidně tě zase vyklepnu a ani u toho nemrknu," usmál se a vstal. „Mimochodem, je jedno, jak moc je chráníte. Julian vždycky dostane, co chce. To byste měli oba vědět. A nechává pozdravovat. A vzkazuje, že bys měl vyměnit kuchaře, Nathe."
S těmi slovy hodil na stůl bankovku, a pak se otočil k odchodu.
Jenže to já už viděl rudě. Nikdo mému chlapovi nebude říkat 'Nathe'! To můžu jen já v posteli.
„Pro tebe pan Cardosso," sevřel jsem mu paži a zasyčel mu do ucha.
Nathan
Proč je takový? On i Tyrell. Julian si ho moc dobře vycvičil.
Už jsem se nadechoval, že mu odpovím, když se do toho vložil Ruan. Nestihl jsem ho ani zabrzdit. Nechtěl jsem, aby říkal, že Chis s Li jsou pod naší ochranou. Ale možná… možná je to tak lepší.
Jen je teď nebudeme moct pustit z očí ani na chvíli.
Myslel jsem si, že už Blaine odejde, jenže to, co řekl nakonec…
Teď už bylo pozdě Ruana zastavovat.
Stačilo, když mě Blaine oslovil Nathe. Všechno ostatní by Ruan skousnul, ale tohle ne. Na to je až moc háklivý.
Přiskočil jsem k nim a chytl Ruana za zápěstí, aby Blaina pustil.
Uhnul jsem na poslední chvíli, když se Blaine ohnal, a strhnul jsem dozadu i Ruana. Nechtěl jsem, aby se tu porvali. To jsem opravdu nechtěl. Věděl jsem, že Ruan od chvíle, kdy se uzdravil, začal trénovat, ale teď se opravdu nehodí vyvolat rvačku, když nahoře máme hosty. A taky jsem nechtěl, aby se Ruanovi něco stalo.
„Dobré poledne, pánové,“ ozval se kousek za námi hlubší hlas. „Tady Blaine už je na odchodu, tak ho pusťte, aby mohl jít. Nechce se tu déle zdržovat, je to tak, Blaine?“
Otočil jsem se po hlase.
Starší muž, vysoký jako já, s prošedivělými vlasy, jasnýma očima, v kterých stále byla jiskra i přes jeho pokročilý věk, došel k nám a postavil se mezi nás a Blaineho.
„Odejdi, Blaine, a vyřiď Julianovi, že pokud něco chce, ať přijde sám. Bez tebe. Ale i kdyby přišel stokrát, stokrát mu řeknu ne. Rozuměl jsi? Prosím,“ ukázal rukou ke dveřím.
Blaine, který už chtěl skočit do Ruana se v tu chvíli uklidnil, a jen s mírně staženým obočím hleděl na mého společníka.
„Promiňte, sehnore Silva, jsem na odchodu,“ kývnul Blaine hlavou, ušklíbl se na Ruana, mě poslal vzdušný polibek, a pak se otočil a s úsměvem odkráčel ven.
„Všiml jsem si, že máte nějaké rozepře,“ otočil se na nás Arnaldo. „Jsem rád, že se to obešlo bez větších problémů. Slyšel jsem, že máte hosty, rád bych se s nimi setkal, jsou to zajímaví lidé. Třeba dneska na večeři?“
Byl jsem rád, že se tu Arnaldo objevil. Jeho jediného Julian a Blaine respektují. Možná i proto, že od něho chce Julian odkoupit druhou polovinu hotelu. A hlavně zabránil větší roztržce.
Ruan
Zabiju ho!
Přísahám, že jednou mu ten ksicht o něco rozmlátím!
Už jsem mu chtěl ukázat, že se ho nebojím a klidně s ním vytřu podlahu, ale zasáhl nejen Nathan, ale i Arnaldo, který se vzápětí ukázal.
Nemohl jsem nic. Jednak kvůli hostům, a taky kvůli Nathanovi.
Přesto jsem funěl jako býk a zlostně se podíval nejen na Blaina, který se mi při odchodu vysmál a Nathanovi poslal vzdušný polibek, ale taky na Arnolda, že mě zastavil.
„Tohle na mě neplatí," usmál se a vlepil mi lehký pohlavek.
Jen jsem na něho něco zaprskal a přitáhl si Nathana víc k sobě.
„Večer vás budu čekat, ve svém salonku, tak mě nenechejte čekat. Řekněme v osm?" mrkl Arnaldo na hodinky, a pak už se rozloučil, když si všiml nejspíš známých hostů, kteří už ho taky zaregistrovali a zvesela už ho z dálky zdravili.
„Přísahám, že jednou ho zabiju," zamumlal jsem polohlasně, když se Arnaldo vzdálil. „Blaina, ne Arnolda. A vůbec, mluvil jsi s ním o prodeji druhé půlky hotelu? Bylo by lepší, kdyby už byl konečně celý přepsaný na tebe. Nejen z toho důvodu, že když Tyrellovi rupne v bedně, mohl by Arnaldovi na stará kolena způsobit nepříjemnosti, ale měl by i o starost míň.“
Věděl jsem, že to Nathanovi dělá starosti. I když měl Arnaldo v tomhle městě ještě u lidí respekt a těšil se úctě, přesto u Tyrella jeden nikdy nevěděl.
„A s tebou si to taky ještě vyřídím. Říkal jsem ti, že Blaina nemáš provokovat," zaprskal jsem na Nathana, když jsem ho nasměroval ven ze salonku, abysme se mohli vrátit nahoru za našimi hosty.
Nathan
Byl jsem rád, že se tu Arnaldo ukázal, protože tohle mohlo dopadnout mnohem hůře.
A Arnaldo tady má dost silný respekt u spousty lidí. A podle toho, co říkal Blainovi, tak nejspíš Julian zase naléhal, aby mu prodal svoji polovinu hotelu. A vzhledem k tomu, jaký je neústupný, tak se Arnaldo nejvíc zdržuje právě tady, protože tu Julian nechodí kvůli mně.
Jo, ne, že bych se mu nelíbil… To mě už Ruan před jeho prackama zachraňoval. Ale spíš jde o to, že nade mnou drží Arnaldo ochrannou ruku.
Můj táta, Julianův táta a Arnaldo byli velice dobří přátelé. Já zdědil tuhle polovinu hotelu, když táta zemřel. Už tenkrát to chtěl Julian koupit, ale závěť byla závěť a měl prostě smůlu.
Když zemřel Julianův otec, zůstalo mu to velké sídlo, ve kterém teď žije, pozemky, a továrna.
Ale jemu to zřejmě nestačí. Jednou se nechal slyšet, že když nemůže mít mě dobrovolně, tak mě donutí. Ale jen jsem se mu vysmál.
Ale pravda je, že nás od vzájemné vraždy drží zatím Arnaldo.
Jak jednou on odejde, nejspíš nastane peklo. A proto, že to ví, tak nechce prodat druhou polovinu hotelu Julianovi, a mě právě proto, že byli s našimi otci tak velmi dobří přátelé, a on prostě mezi jejich syny nechce dělat ještě větší rozbroje, kdyby to prodal jednomu nebo druhému…
„Mluvil jsem s ním, ale je to pořád stejné. Bojím se, že dříve, než to někomu prodá, tak umře. A pak nastane peklo, protože nemá rodinu. To bych raději svou část hotelu potom prodal a odešel bych z tohoto města pryč,“ zastavil jsem se u výtahu, a odmlčel se, dokud jsme nenastoupili.
„Bál jsem se o tebe,“ vrhl jsem se najednou na Ruana.
Přirazil jsem ho na stěnu výtahu a hned ukořistil jeho ústa v dravém polibku.
„Klidně bych se tu teď předklonil, ale… nemůžeme… počkám si… na trest… na večer…“ vyrážel jsem ze sebe mezi jednotlivými polibky, otíral se o něj, a doslova mu visel na krku.
Mohl jsem si to dovolit. Tohle byl soukromý výtah a nebyly tu kamery.
Ale čas nás opravdu tlačil. A hosté čekali…
A těch pár pater je krátká doba na to, abych se udělal, ale dost dlouhá doba na to, abych se vzrušil…
Když cinknul výtah, odrazil jsem se rukama od stěny výtahu, otočil se, upravil se, a pak v klidu vyšel ven.
Z apartmánu Chrise a Liho byly slyšet hlasy, jak Antonio mluví s kluky, a podle posledních slov, co jsem zaslechl, by měl být Li v pořádku, ale ať se druhý den přijde raději ještě ukázat, a pokud by nastaly nějaké potíže tak hned.
„Takže můžeme jít plavat?“ krátce jsem zaklepal na otevřené dveře a vešel dovnitř.
„Nevidím v tom problém,“ otočil se na mě Antonio.
Dvakrát otevřel pusu, jak chtěl něco říct, dvakrát přeletěl pohledem ze mě na Ruana a zpátky, ale nakonec jen mávnul rukou a šel pryč.
„Tak všechno v pořádku? Půjdeme plavat, nebo jste si to rozmysleli?“ otočil jsem se na kluky.
Bylo vidět, že Chris už stihl vybalit a uklidit většinu věcí, než Antonio Liho prohlédl.
A tak jen natáhl ruku do skříně a vytáhl plavky.
„Jo, můžeme, jen co ze sebe sundám oblek a vyhodím tu košili…“ přikývl Chris a už vytahoval sportovní oblečení, aby se mohl převléct.
Ruan
Nemám to jednoduché. To už jsem pochopil dávno.
Jen stěží jsem se ovládl, když se na mě Nathan ve výtahu vrhnul.
Jo, nějaký ten rok už má, ale apetit a výdrž by mu mohl závidět kdejaký mlaďoch.
Pěkně jsem mu prohmátl prdelku a nezapomněl nahmatat ani dírku, ale víc jsem toho nestihl.
Jen jsem si olízl rty, a pak se díval, jak Nathan odchází jakoby nic.
Provokuje, chlapec.
A moc dobře ví, že provokovat mě, se nevyplácí.
Celou dobu jsem Nathana pozoroval, dokud Chris nepromluvil, a v tu chvíli jsem si uvědomil, že odešel i Antonio.
Když i Li-Wei s bazénem souhlasil, a že se připraví, popadl jsem Nathana a dostrkal ho do našeho apartmánu. Místo chystání věcí jsem ho ale hned přikurtoval na dveře, serval z něj košili, a pak v zubech sevřel jednu jeho bradavku, než jsem se přesunul ke druhé a zároveň rukou zajel do jeho kalhot.
„Zlobíš," zavrčel jsem mu do ucha, které jsem olíznul.
Následně letěly i kalhoty, a mě už nebránilo nic v tom, abych mu pořádně naplácal na zadek. Zatímco jsem ho tlačil dál do pokoje, mezi vším tím líbáním a okusováním ho jako flák masa, jsem ze skřínky vyndal gel a pěkně namazanýma prstama hned zajel do jeho dírky a podráždil prostatu.
„Máme tak pět minut. Mám tě vykouřit nebo tě projet nebo…"
Ušklíbl jsem se, a pak Nathana pustil, vyndal z něj prsty, které jsem si strčil do pusy a odstoupil od něj.
„Nebo možná spěcháme a musíme se nachystat na do bazénu," škrtl jsem zipem od kalhot.
Ty jsem sundal následně i s košilí, aby si mě Nathan mohl dobře prohlédnout, promnul jsem si penis, kterého celá tahle akce rozhodně nenechala klidným, a pak přešel ke skříni, abych si vyndal plavky.
Nathan
Stihl jsem na Chrise a Liho houknout, že se nachystáme a přijdeme pro ně, ale to už mě Ruan strkal do pokoje, jako by někde na chodbě stál vrah a chtěl mě bodnout. Ale ten, kdo mě chtěl nabrat, byl nakonec Ruan.
S touhle reakcí se dalo počítat po tom, co jsem předvedl ve výtahu.
A tak, když jsem skočil bez košile, a po chvíli i kalhoty letěly někam do pokoje, postavily se mi po prvním plácnutí všechny chlupy na těle, vzrušení se okamžitě vrátilo zpátky, a než Ruan skončil s výpraskem, byl jsem tvrdý jako šutr. Zvlášť, když mi do dírky vsunul prsty a potrápil mě i takhle. To jsem už opravdu nedával a vypustil pár sprostých slov…
Stál jsem a hleděl na něho, jak se s klidem svléká. A měl jsem v tu chvíli jasno.
Přešel jsem před něho, jedním kolenem zaklekl na křeslo a rukama a hrudí se zapřel o opěradlo.
„Nemůžu takhle nikam jít,“ vystavil jsem se mu, aby viděl, jak se moje podrážděná dírka stahuje a chce víc, a jednou rukou jsem si promnul penis, pohrál s pytlíkem a pak provokativně dvěma prsty zajel do své vlastní dírky, kterou jsem hned protáhl.
„Ruane Barosso…“ zasténal jsem. „Musíš… to napravit…“
Ještě víc jsem se prohnul v zádech, a ještě víc zasunul své prsty dovnitř, až jsem zasténal, jak dobře mi to dělalo, ale chtěl jsem víc…
Miluji tyhle rychlovky.
Ruan
Jak jsem očekával, neobešlo se to bez odezvy.
A ta se mi moc líbila.
Přivřenýma očima jsem se díval, jak se mi Nathan vystavuje, jak mi ukazuje svou rozdrážděnou dírku, a ještě ji sám víc protahuje.
A když napůl zaprosil a napůl mi to nakázal, nemohl jsem jinak.
„Neměl bys moc křičet, jinak tě uslyší. A co si potom pomyslí," zavrčel jsem Nathanovi do ucha, když jsem vyndal jeho prsty z dírky a obě ruce mu přesunul na opěradlo křesla.
Zároveň jsem si stáhl i spodky a penisem se otřel o jeho vstup, aby věděl, co čeká.
„Víc se mi vystav a zavrť tou svou sexy prdelkou!" přikázal jsem mu a znovu odstoupil, abych si mohl na prsty nabrat ještě trochu gelu.
Jo, normálně rozkazuje ve všem Nathan, ale při sexu je to jiné. Tam se role obrací.
Díval jsem se, jak ještě víc roztahuje nohy, jak odkrývá svou dírku, která s sebou cukala v očekávání, a když jsem se dost vynadíval, zajel jsem do Nathanovi dírky rovnou dvěma prsty, abych si ho ještě připravil, zatímco jsem okusoval jeho zadeček a druhou rukou masíroval jeho penis.
A když byl dostatečně připraven, na nic jsem nečekal, prsty vytáhl, pevně Nathana chytil za boky, a pak do něj na jeden příraz najel.
Polohlasně jsem zanadával, jak mi to sebralo dech, ale moc času na vzpamatování jsem nám nedal.
Jednou rukou jsem Nathana podchytil za rameno a druhou mu obtočil kolem břicha, takže byl doslova jako ve svěráku.
Poloha mi sice nedovolila dlouhé nájezdy, ale za to krátké a důrazné ano, až hrozilo, že nás povalím i s tím křeslem.
Když to šlo, lehce jsem Nathana okousal, aby to pocítil, ale zase abych mu nenadělal flekance, a do ucha mu šeptal všechny prasárny, co mu pak večer, až budeme mít víc času, udělám.
Moc nechybělo k tomu, abych Nathanův zadeček naplnil svou nadílkou, když se najednou ozvalo zaklepání na dveře a z druhé strany se ozval Chrisův hlas, který hlásil, že jsou připraveni.
A úchylná představa, že vejde dovnitř a uvidí Nathana v téhle poloze, mě přehoupla přes onen okraj, a já nalepený na Nathanovi s posledními trhavými pohyby a tlumeným sténáním a vrčením, do něj tlačil své semeno.
Nathan
Na můj vkus a mou momentální potřebu, to všechno, co dělal Ruan, trvalo až moc dlouho.
Chtěl jsem ho okamžitě, hned teď… Ale on se rozhodl to protáhnout a já už začal sprostě nadávat.
A poslední nadávku přerušil můj výkřik, když do mě prudce najel.
Málem jsem se udělal už jen z toho… Ale hodlal jsem chvilku vydržet jeho přírazy, protože jsem tu jeho dominanci v sexu prostě miloval.
Sevřel jsem v rukách opěradlo křesla, zafuněl přes vlasy, které mi spadly dopředu, a přivřel oči, když mě pak svými silnými pažemi doslova sevřel.
„Ru…“ zaskučel jsem, neschopen ze sebe vydat už ani jedinou nadávku.
Měl jsem co dělat, abych stíhal s dechem, abych ustál ty jeho nájezdy, když se mi podlamovala noha, kterou jsem měl na zemi.
Sám jsem začal vrtět zadečkem jako při nějakém sexy tanci, a užíval si každý jeho tvrdý příraz.
A když se ozvalo zaklepání a Chrisův hlas, cuknul jsem sebou a na moment se stáhl…
Ale Ruana to akorát popohnalo k tomu, aby se v tu chvíli do mě udělal.
„Dobře!“ křiknul jsem ke dveřím. „Už… už jdeme!“
Myslím, že mi i přeskočil hlas, ale nedokázal jsem to teď ovládat.
Byl jsem vteřinu od prožití orgasmu, toho nejlepšího, čeho se mi mohlo dneska dostat. A to byl teprve začátek.
Odvážil jsem se jednou rukou pustit křeslo a stáhl jsem ji mezi nohy. A stačilo už jen pár protáhnutí mého penisu a ruka mi začala vlhnout od sperma, které nestihlo dopadnout na věci, odložené na křesle.
Zapřel jsem se druhou rukou o křeslo a na sílu jsem se donutil narovnat. Zády jsem se opřel o Ruana, zavrtěl znovu zadečkem, párkrát jsem se z něj vysunul a nasunul zpátky, a s těžkým oddechováním a občasným tichým stenem, aby nás kluci neslyšeli, jsem svůj orgasmus prožíval dvakrát tak intenzivněji.
„Milu… miluji tě…“ zachraptěl jsem, když jsem natočil hlavu a vyžádal si polibek.
Ruan
Měl jsem v životě už pár milenců.
Nebyl jsem žádný svatoušek a nestyděl se za to. Prostě jsem měl rád sex a Nathan to věděl.
Věděl i o mé minulosti. Nebylo potřeba si vzájemně vyčítat milence z doby, kdy jsme spolu ještě nic neměli. Prostě jsme si v tomhle dokonale sedli.
Ale i přesto, že jsem měl možnost poznat vícero milenců, nikdo z nich se Nathanovi nevyrovnal.
Zasténal jsem do jeho kůže na krku, když se narovnal, a ještě provokoval tím svým zadečkem, když i on prožíval svou slastnou chvilku.
„Taky tě… miluju…" zachraptěl jsem do jeho úst, když jsem mu opětoval polibek a nepřestal s tím, i když se už i Nathan vzpamatoval.
Opatrně jsem z něj vyjel, klekl si, abych jeho zadeček očistil, políbil na obě půlky, a pak se přesunul před něj, abych důkladně očistil i jeho penis, bříško a prsty.
Teprve pak jsem si stoupl, spokojeně si olízl prsty, a ještě si vyžádal polibek, než jsem ho konečně pustil a plácnutím po zadečku nasměroval ke skříni.
„Už jdeme!" zahulákal jsem, když se klepání ozvalo znovu a odfrkl si.
Člověk nemá ani chvilku soukromí.
„Možná by bylo dobré klukům říct, že tu byl Blaine. Třeba před večeří nebo po ní. Aby nebyli zbytečně překvapeni, kdyby se tu zase objevil, a hlavně, aby byli připraveni.
Automaticky jsem přešel zase k pracovním záležitostem, jako by se před chvilkou nic nestalo.
Někdo by mohl říct, že mám Nathana jen na sex. Ale nebyla to pravda.
A on to věděl. Jen jsem nebyl nikdy moc schopný dávat najevo své city nebo se nějak projevovat, i když bych třeba nakrásně chtěl. Nebyl jsem ten, kdo by si vzal domů krabici se štěňaty, které někdo v dešti vyhodil na ulici. Já bych jim k té krabici dal tak akorát deštník a doufal, že se jich dřív nebo později někdo ujme. Od citů jsem měl Nathana. A i když jsem se po jeho boku dost změnil, přesto jsem mu svou lásku nedával možná najevo tak, jak by si přál, nebo jak by si zasloužil.
Upravil jsem Nathanovi plavky, podal mu župan a vzal jeho i svoji taštičku s potřebnými věcmi, a konečně jsme se vyštrachali z pokoje.
Nathan
Málem jsem se rozplynul a snad měl i druhý orgasmus, když Ruan řekl, že mě taky miluje.
Byl jsem vláčný jak plastelína na horkých kamnech, když jsem to slyšel.
Tak málo mi říká, že mě miluje. Ale když to řekne, tak…
Jeho hlas je vždycky zastřený, hluboký, zvláštně podbarvený…
A já, já mu to věřím. Věřím, že mě miluje, protože kdyby ne, tak…
Zabil bych ho.
Jo, nejspíš jo. Nesnesl bych pomyšlení, že by ode mne odešel za někým jiným. I když naše minulost, i co se sexu týká, byla pestrá, jeho možná pestřejší než moje, přesto jsme našli jeden druhého a zůstali spolu.
A teď jsem stál, s rozechvělým tělem, nechal ho, ať mě očistí, a jen spokojeně přivíral oči a hrál si s jeho vlasy, když přede mnou poklekl…
Ale mírně jsem stáhnul obočí, když nás opět vyrušilo to zaklepání. Ruan odpověděl za mě, a já věděl, že je konec této příjemné chvíli.
„Jo, nejspíš jim to řekneme,“ povzdechl jsem si, když Ruan začal mluvit o něčem jiném, než o sexu nebo o mě. „Arnaldo se o něm může zmínit, tak by bylo fajn, jim objasnit, jak to mezi námi je. Jen stručně, žádné podrobnosti. Necháme si k bazénu donést nějaké občerstvení, abychom do večeře nepadli hlady,“ podíval jsem se na hodinky a pak na Ruana, který mi upravoval plavky, jako bych byl malé dítě.
Ale nevadilo mi to, a já tyhle jeho pozornosti miloval.
„Tak jdeme,“ víc jsem se zabalil do županu, protože nebylo potřeba se víc oblékat, když jsme sjížděli soukromým výtahem, a bazén jsme měli teď jen pro sebe.
I tohle stihl Ruan zařídit, když vyřizoval pro kluky vstupní karty. A stejně chodím na bazén většinou v tuhle dobu, tak pokud si ho chce někdo zamluvit, nebo ho chtějí otevřít pro hosty, nejdříve se mě zeptají, jestli můžou.
„Ale řekneme jim to až později, aby se Li-Wei neutopil. Nejspíš to bude pro něho trochu šok. Jen doufám, že se nás nezačnou bát, až zjistí, že máme s Julianem něco společného,“ zamračil jsem se, ale hned povolil stažené obočí, když jsem otevřel dveře a za nimi stáli kluci a netrpělivě čekali.
Ruan
Rád bych s Nathanem byl ještě chvilku o samotě. Ještě chvilku se s ním mazlil, dopřával mu to, co jsem nedokázal vyjádřit ústně.
I když mě to občas mrzelo, i když bych se rád vyjádřil, stejně jsem to nakonec nedokázal. Jen jsem doufal, že si tímhle od sebe Nathana jednoho dne neodeženu.
Doufal jsem, že mi v tomhle věří.
„Těším se, až budeme sami," zašeptal jsem ještě Nathanovi do ucha a pohladil ho po zadečku, když jsem ruku zastrčil pod župan, než jsme se nacpali všichni do výtahu.
Li-Wei se mi zdál podivně roztržitý, z nějakého důvodu se na nás dva odmítal podívat, měl jsem dojem, že je i červený, a pořád měl tendenci se schovávat za Chrise.
Vypadal už o něco lépe, než když jsme je přivedli k nám do pokoje, za což jsem byl i rád.
Chris už vypadal rozhodněji, pustil se do hovoru z Nathanem, když jsme z výtahu zamířili k bazénu a já nespustil oči z Li- Weie.
Ten, k mému překvapení, nakonec skončil v bazénu jako první, a jeho župan skončil na Chrisově hlavě, jak ho ve spěchu odhodil.
Spíš teda do bazénu hodil placáka, jak zakopl o vlastní nohy, až mi zatrnuly zuby, jak to plesklo, a hned jsem skočil za ním, abych se ujistil, že se mu nic nestalo.
Vytáhl jsem ho na nohy, zatímco prskal vodu a snažil se z tváře dostat vlasy.
„Děje se něco?" zeptal jsem se ho se zdviženým obočím.
V tu chvíli barva jeho obličeje dosáhla kritického bodu, a přísahal bych, že se z něj i kouřilo, když zajel znovu pod vodu, jako by se chtěl schovat nebo zchladit.
Ale brzo zase vybublal nad hladinu, protože nedokázal dlouho zadržet dech a vzápětí prudce zavrtěl hlavou, až mě ocákal a málem mi vyrazil zuby.
A to už jsem nevydržel.
Prostě… Byl tak jiný od všech lidí kolem mě a Nathana, že jsem se začal smát.
„Omlouvám se," škytal jsem smíchy a málem se tentokrát utopil já. „Nesměju se tobě, ale… jsi… no, úplně jiný než všichni kolem."
„To je v pořádku," zamumlal, ale vypadalo to, že se konečně trochu uvolnil, a dokonce se i usmál.
Stejně by mě zajímalo, co to mělo znamenat.
Ještě jsem se uchechtl, než jsem odplaval kousek dál, trochu se před klukama předvedl, když jsem si zaplaval, a pak svou pozornost zaměřil na Nathana, aby nežárlil, že se věnuju někomu mladšímu.
Nathan
Zdálo se mi na nich obou něco divného. Rozhodně Li-Wei se tvářil tak jinak, a měl jsem pocit, že by se nejraději schoval zpátky do pokoje. Tak trochu mě to znervóznilo, i když se Chris usmíval.
Ale Li-Wei… Rudý jak rajče, pořád se schovával za Chrisem, a když jsme vešli do bazénu, tak tam zahučel tak rychle, že se málem utopil.
„Něco se děje?“ zeptal jsem se Chrise a kývnul hlavou k Limu. „Nebo je pořád takový? Už na letišti jsem si všiml, jak je šikovný…“
„Jak bych to řekl,“ vymotal se Chris z Liho županu, a odložil si věci na lehátko. „Li neměl dobré zkušenosti. Spíš hodně špatné než špatné. A tak trochu se to odrazilo na jeho chování. Ale je už teď o hodně lepší, než býval, začíná získávat trochu víc sebejistoty. Ale jsou věci, které prostě nedokáže odbourat. Třeba to, že i když má rád sex, tak se pořád stydí. A vy dva…“
Chris si sundal župan a já jen zíral na jeho hezké tělo. Opravdu hezké, i Liovo. Každý jiný typ, ale kdybych mohl a chtěl, sáhnul bych právě po Chrisovi.
Už jsem se nedivil, že po nich Tyrell jde.
„My dva co?“ zeptal jsem se zvědavě.
„Vy dva jste to zřejmě dělali, co? A Li to poznal, a proto takhle reaguje…“ usmál se Chris, a pak už šel skočit do vody za těma dvěma.
Jak to mohl poznat? Jedině že by mě bylo slyšet?
No, budu se ho muset zeptat.
Ale už jsem nad tím přestal přemýšlet, a skočil za nimi do bazénu. Jo, tak trochu jsem žárlil, když byl Ruan v tak těsné blízkosti Liho…
Problém, když máte mladšího partnera. Sice jen o dva roky, ale i tak… I když mu věřím, přesto se té malé žárlivosti občas neubráním…
„Večer jsme pozvaní na večeři. Můj partner, majitel druhé poloviny hotelu, nás pozval a prosí, abyste přišli taky. Viděl vás, a říkal, že jste velmi zajímaví lidé. Nemusíte se bát, není jako Tyrell, je to starší pán a velmi inteligentní a rozumný. Mám ho rád,“ řekl jsem ještě Chrisovi a Limu, když jsem k nim doplaval.
Chtěl jsem jim říct ještě o Blainovi, ale to počká, až budeme z bazénu venku. Nechci, aby se Li utopil…
Li-Wei
Jsem možná naivní a nejsem takový, jako Chris nebo Xi, nebo ostatní.
Ale jsou věci, které možná vnímám víc než oni, protože jsem byl slepý, a na něco se prostě jen tak nezapomíná.
Poznal jsem to hned, jak vyšli z pokoje.
A…
Cítil se strašně, snad jako bychom je šmírovali a narušovali jim jejich soukromí. Kdybych mohl, nejraději zarazím hlavu do písku jako pštros.
Prostě mi to v tu chvíli přišlo opravdu trapné, že si nás takhle k sobě vzali a my jim narušili to soukromí, které jsme jim naší přítomností vzali.
V duchu jsem jen Chrisovi děkoval, že ho nenapadlo vejít dovnitř a pouze zaklepal.
A nejspíš to na mě bylo poznat, protože, sotva jsem žuchnul do vody, až jsem se nalokal vody, už byl u mě Ruan a ptal se mě, co se děje.
Mít ho takhle blízko a zároveň vědět, co se před chvíli nejspíš v jejich pokoji dělo, byla poslední kapka, kdy jsem to už nedokázal v klidu rozdýchat.
Zajel jsem pod hladinu, že mi čouhal jen nos a oči, a v duchu popoháněl Chrise, aby mě přišel zachránit. Jenže po chvíli jsem musel vybublat napovrch, a na to se začal Ruan smát.
Nezlobil jsem se na něj. Spíš ze mě částečně opadlo napětí, ale úplně jsem si oddechl, až když odplaval pryč, a ke mně a k Chrisovi, který se vzápětí objevil, doplaval Nathan.
„Nevím, jestli jsem vhodný společník, pro někoho tak důležitého," zamumlal jsem. „A nejsem ani nijak zajímavý. Klidně zůstanu v pokoji. Teď už se o Chrise bát nemusím."
Zdálo se, že Nathan i Ruan to myslí vážně s naší ochranou, tak už bych se nebál Chrise nechat s nimi samotného. Ruan vypadal silně a Nathan se nejspíš uměl taky o sebe postarat.
Nathan
Povytáhl jsem obočí, když Li řekl, že by nešel, a není nijak zajímavý.
„Hele,“ založil jsem si ruce v bok a přísně se na něho podíval. „To pozvání platí pro oba. A samotného tě v pokoji nenecháme. A navíc, co je to za nesmysl, že nejsi nijak zajímavý? Každý je zajímavý, každý svým vlastním způsobem. Kdybys nebyl, Arnaldo by se o tobě ani nezmínil. Ani by vás nepozval. Musel vás vidět, a možná o vás slyšet. Nebo vás nějak zná. I když u tebe…“
Zadíval jsem se na Chrise a snažil si ho představit, jak v mladém věku mohl vést tak obrovskou společnost.
„Ty jsi v byznyse známý sám o sobě, jako jeden z nejúspěšnějších mladých byznysmenů. No, ale kvůli tomu vás Arnaldo nezve. Prostě má rád společnost zajímavých lidí. Zajímavých, Li-Wei, slyšíš?“
Když jsem viděl, jak se zatvářil, raději jsem toho nechal. Pozvedl jsem koutky úst v úsměvu a poplácal ho po zádech.
„Promiň, prostě… jsem taková nátura, co na srdci to na jazyku. A počítám, že Chris je taky takový, jen svým vlastním způsobem a nejspíš se drží zkrátka. Ty taky, Li, řekneš, co si myslíš, ale většinou to provází panika, radost, strach, nebo prostě nějaká emoce. Takže v osm hodin máme být v salonku, oblečte se normálně, žádné obleky nejsou potřeba. Jo, a nechal jsem nám donést občerstvení, ať do večera nepadneme hlady. A až si trochu zaplavu, tak vám chci ještě něco říct, ale to má ještě čas,“ plácnul jsem do vody, až jsem ty dva obstříknul, a pak už jsem se smíchem odskočil a plaval k Ruanovi, protože jsem měl chuť ho pořádně pomačkat, podráždit, prostě upustit svoji energii, i když vím, že tady si sex dovolit nemůžeme, protože je to veřejné místo.
No, co, když ho ale aspoň podráždím, o to vášnivější večer pak bude… A já už se moc těším.
„A ještě si promyslete, kam byste se chtěli podívat, budeme vám dělat průvodce, zítra dopoledne mám jednu schůzku, ale od oběda budu jen váš a můžeme jít ven!“ houknul jsem ještě na kluky, a pak už se vrhnul na Ruana, kterého jsem hned stáhnul pod vodu, když jsem mu skočil na krk, jak malé rozdováděné děcko.
Ruan
Špicloval jsem uši, abych zjistil, jaké moudra Nathan rozdává a musel se ušklíbnout. Jo, lidi on umí odhadnout dobře.
Když pak ke mně připlaval a skočil mi kolem krku, zadržkoval jsem, stáhl ho dolů pod sebe, kousl ho do krku, a ještě plesknul po zadečku.
„Zlobíš," zavrčel jsem mu do ucha, když jsme se oba vynořili na hladinu a jednou rukou mu okamžitě zajel pod plavky, nahmatal dírku a jedním prstem ji zkusmo projel.
„Máš tam ještě krásně vlhko," olízl jsem mu nenápadně ucho.
Otočil jsem ho zády k sobě, a zatímco jsem se přes jeho rameno díval, jak Chris blbne s Lim, trochu jsem Nathanovi roztáhl nohy, abych se líp dostal k jeho dírce a jednou rukou zajel na moment i dopředu, abych podráždil jeho penis.
„A taky jsi hrozně sexy, když někomu děláš kázání," zabručel jsem, zatímco jsem jeho dírku zpracovával už dvěma prsty a jemně ho políbil na rameno.
Jakmile jsem však přidal třetí prst a trochu tvrději Nathana přitáhl, až to šplouchalo, přitáhl jsem pozornost těch dvou.
„Pokračování příště," zašeptal jsem Nathanovi do ucha.
Vyndal jsem z něj prsty, a pak hodil šipku do vody, doplaval ke klukům, s Chrisem si dal závody, trochu jsme zablbli, a nakonec vylezli, protože jsem začínal mít dost hlad. A pokud jsem se nepřeslechl, tak jednomu z těch dvou pěkně zakručelo v břiše.
Když kluci odběhli na záchod a Nathan vylezl z vody, okamžitě jsem ho povalil na lehátko, a zatímco jsem ho pořádně vykusoval, rukou jsem zajel pod jeho plavky, abych znovu podráždil dírku a penis.
„Asi nevydržím, až do večera. Dneska jsi víc sexy než normálně a provokuješ. Nejraději bych si hned zašel pro bičík a pěkně ti naplácal na holou," vrčel jsem do Nathanovych rtů, zatímco jsem do jeho dírky cpal už čtyři prsty.
Nathan
Myslím, že se provokace oplatila.
No… Spíš vymstila.
Když mi Ruan strčil do dírky první prst, jsem sevřel rty, abych zabránil hlasitějšímu povzdechu.
Poslušně jsem víc roztáhl nohy, zaklonil hlavu a opřel se o jeho hruď.
A když přidal druhý prsty, udělal jsem ten bezděčný pohyb, jak jsem se na ty jeho prsty chtěl nasunout co nejvíc…
Kousal jsem se do rtů, abych ze sebe nevydal ani hlásku, zvlášť, když si Ruan hrál s mým penisem.
Nejspíš z bazénu jen tak brzy nevylezu…
„Kurva!“ zaklel jsem polohlasně, když mě najednou Ruan pustil a odplaval.
Myslel jsem, že ho roztrhnu. Rozdělá mě a pak zmizne.
Zafuněl jsem, jak rozzuřený býk, strčil ruku do plavek a prohrábnul si nádobíčko. Potřeboval jsem si to tam srovnat, a taky se uklidnit.
Jenže mi nebylo přáno, abych se hodil do klidu. Když kluci odešli na toaletu, Ruan se na mě znovu vrhnul…
Sám jsem roztáhl nohy, když jsem si stáhnul plavky jen vzadu pod zadek, a Ruan začal mě trápit znovu svými prsty. Jen jsem zadek nadzvedl, aby se tam dobře dostal, a jednu ruku zasunul znovu dopředu k té jeho, která trápila můj penis.
Byl jsem na hraně. Uměl to se mnou a dokázal mě udělat během chvíle, a ani nemusel svého krasavce vytáhnout z kalhot. A když jsem uslyšel ta slova o bičíku, zatmělo se mi při té představě před očima, a už jsem se nedokázal ovládnout.
Během dalších pár zasunutí jeho prstů a podráždění mého zadečku a prostaty, mi to vepředu zacukalo, já zavřel oči, a už bez skrupulí se oddal tomu orgasmu, který přišel tak náhle.
Myslím, že to nečekal ani Ruan… Prohnul jsem se a doslova se nasunul na jeho ruku. Stiskl jsem ji pevně, aby neuhnul a nepustil mě, a nejen plavky ale i jeho a mou ruku jsem špinil svým sperma…
„Tak… tak ho… dones…“ zasténal jsem a znovu se při té představě málem rozplynul, jak mi bylo moc dobře.
„Kluci… kluci se… vrací…“ přitáhl jsem si volnou rukou Ruana dolů, abych ho mohl políbit a užít si tak ještě víc ty příjemné pocity.
Ruan
Spokojeně jsem zabručel, když si mě Nathan stáhl dolů, aby mě mohl políbit.
Jo, čekal jsem, že ho rozdělám, a pak si v noci pořádně užijeme. Nečekal jsem, že vyvrcholí tak rychle.
Ale na druhou stranu…
Občas jsem měl obavy, jestli Nathanovi vůbec stačím. Jestli se nezačne ohlížet po mladších a aktivnějších. Jestli mu stačí to, co mu dávám a nechce vyzkoušet něco nového.
A právě maličkosti, jako je tahle, že se tak nečekaně udělá, povzbudila mé ego.
Věnoval jsem mu pořádný polibek, než jsem sjel rychle dolů, abych mohl očistit jeho prsty i penis a zároveň i svoje prsty.
Flíčky na plavkách naštěstí nebyly tak moc vidět a na večeři v nich nepůjde.
„Nejraději bych tě teď unesl do ložnice, dal ti pořádný výprask, pak jazykem i prsty potrápil tvou dírku, pohrál si s tvým penisem, použil hračky, co máš tak rád, a pak tě zrušil tak, že bys ráno sotva chodil. A jestli budeš takhle dál provokovat, tak to brzo udělám," okousal jsem mu ucho.
Ještě jsem jemným tlakem pomasíroval jeho dírku, dokud jsem nezaslechl hlasy kluků, až moc blízko, takže jsem s povzdechem prsty vytáhl, Nathanovi věnoval ještě pořádný polibek, popravil mu penis i plavky, a pak si lehl na lehátko vedle něj právě v okamžiku, kdy kluci vešli dovnitř.
Li právě něco říkal Chrisovi, ale když došli blíž k nám, najednou se v půlce věty zarazil, podíval se na mě a Nathana, jako by nás viděl snad poprvé, a pak najednou skočil na Chrise, něco mu zašeptal do ucha a vzápětí ho nebylo, jak s rudými tvářemi zase zdrhnul na záchod.
„Co blbne?" zeptal jsem se se zdviženým obočím Chrise.