Axel
Opětoval jsem Waynův polibek, prohluboval, a když už jsme se potřebovali oba nadechnout, zvedl jsem se do kleku, aby se žádná část mého těla nedotýkala toho jeho, a zadíval se mu do očí.
Studoval jsem jeho tvář, jako bych ho viděl poprvé, můj pohled se zastavil na rtech vlhkých od polibku, mírně jsem se zamračil nad modřinou pod okem, a pak se znovu sklonil a vyžádal si další polibek. Během toho jsem jednou rukou zajel do nohavice od kraťasů, pohladil Wayneho stehno a dostal se až na zadeček, který jsem zmáčkl.
Druhou rukou jsem zajel pod triko, pohladil jeho horkou kůži, a pak se mírně odtáhl.
„Svlékni se," zachraptěl jsem a vytáhl mu triko výš, aby si ho mohl přetáhnout přes hlavu.
„Zůstaň takhle. Chci se dívat. Jsi nádherný," znovu jsem zachrčel, když jsem Waynemu sundal i kraťasy a jeho ruce natáhl za hlavu.
Prsty obou rukou jsem mapoval celé jeho tělo, nevynechal jediný kousek, který bych nepohladil, než jsem se sklonil, věnoval mu tentokrát letmý polibek, a pak se přisál na jeho krk.
Zanechal jsem tam Waynemu značku, aby nebylo pochyb, že mi patři, a zatímco moje ruka zabloudila do jeho klína, aby si pohrála s dírkou, kuličkami a penisem, mé rty, jazyk a zuby trápily jeho hruď, bradavky, bříško, chvilku jemně, zvláště na bolavých místech, chvilku až moc tvrdě, obzvláště na bradavkách, než jsem se přesunul, až k jeho penisu.
„Chybí mi zákusek," zachraptěl jsem, zvedl k Waynemu oči a usmál se.
Olízl jsem jeho penis po celé délce, polaskal kuličky, kůžičku kolem dírky, než jsem se vrátil nahoru, jazykem zajel pod předkožku, polaskal žalud, slízl první kapky, pohrál si se štěrbinou, a pak už si Wayneho penis nasunul až na mandle a začal ho sát, aby to pěkně pocítil a nemyslel už na nic jiného než na mě.
Wayne
Ten polibek byl tak jiný než ten vynucený od Gavyna.
Axelova chuť je prostě nepřekonatelná. A já bych se s ním klidně líbal až do chvíle, kdy bych odpadl z nedostatku vzduchu. Objímal jsem ho, tiskl na sebe, a nechtělo se mi ho vůbec pouštět.
Ale ve chvíli, kdy mě vytáhl do sedu a kousek se odsunul, jsem na moment ztuhnul strachy, že to nakonec přece jen nezvládne a odstrčí mě.
Ale ve chvíli, kdy řekl, že se mám svléknout…
Můj roztřesený výdech ani nešlo zamaskovat. Udělal jsem, co chtěl, a nechal si stáhnout i ty jeho kraťasy. Cítil jsem se trochu nesvůj, když si mě pak nahého prohlížel, ale začínalo mě to vzrušovat. Byla to známka toho, že se mu pořád líbím, i když vypadám jak obrázek od Picasa.
A hlavně potom, co o mně začal pečovat…
Užíval jsem si každý jeho dotek i polibek. S povzdechem jsem přijímal každý vjem, který vháněl do mého těla ty příjemné pocity. A ve chvíli, kdy se zastavil dole…
Tak to už jsem byl naprosto v koncích.
Chtěl jsem něco říct, ale z hrdla mi vyšlo jen jakési zachrčení a zasténání v jednom, když pohltil můj penis a jeho ruce se činily na mých pokladech a prsty dráždil i mou dírku…
Axel věděl jak na to, aby dokonale odboural všechny mé zábrany a pochyby. Brzy jsem tomu propadl a začínal jsem z něho chtít víc.
Pokrčil jsem nohy, zapřel se patami o matraci a sám jsem mu vycházel vstříc, jak moc dobře mi to dělalo. Mé roztřesené prsty sevřely jeho vlasy, a ještě chvíli, nejspíš jich o pár přijde.
„Axi… Chci… já… chci se… milovat s tebou…“ zastavil jsem jeho hlavu, a znovu nahlas zasténal, když se i přesto jeho jazyk otřel o můj penis, jako by ani nechtěl skončit.
Axel
Myslel jsem si, že teď by to mohlo být jiné.
Myslel jsem si, že teď bych mohl Waynovi dopřát ten jemný a něžný sex.
Jenže to by nesměl tak krásně sténat, jeho tělo rozechvívat to mé, a jeho prsty mě málem skalpovat.
Ani se mě nemusel dotknout a já si musel po chvilce stáhnout kraťasy pod penis, protože jinak hrozilo že přijdu buď o něj nebo o ty kraťasy.
Víc a víc jsem Wayna dráždil, nespouštěl z něj oči, roztahoval jeho dírku, dorážel na prostatu, a spokojeně zabručel, když mi sám začal vycházet vstříc.
„Řekl jsem, že chci zákusek," jemně jsem přejel zuby po jeho žaludu, když vyslovil svou žádost.
Měl jsem svůj plán, a tak jsem se vrátil zpátky ke kouření jeho penisu, a v jeho zadečku jsem řádil už třemi prsty.
Přivřenýma očima jsem ho pozoroval, vnímal jeho vzrušení, chvilkama zesílil své snažení, chvilkama zase ubral, a když jsem cítil, jak to na něj skutečně jde, vyndal jsem prsty z jeho zadečku, vypustil ho ze své pusy a podchytil u kořene.
„Rozmyslel jsem si to," zazubil jsem se na něj a zbytky stenů mu vzal z úst.
Chutnal neskutečně, a kdybych mohl, nejspíš bych ho okousal až na kost.
„Chci tě!" zavrčel jsem po chvilce do jeho rtů, když jsem i já byl na samé hranici, a zvedl se do kleku.
Podchytil jsem Wayna za boky a jeho klínem jsem se začal otírat o ten svůj.
Ten pocit, když se naše penisy otíraly o sebe, kuličky se mačkaly, už jen tohle mě donutilo táhle zasténat.
Ani jsem se nemusel moc nastavovat. Můj penis a Waynova dírka, jako by samy věděly, co mají dělat.
A tak, když jsem si dost užil to otírání a znovu sevřel Wayneho penis, aby se mi předčasně neudělal, najel jsem do něj až po kořen a málem se zlomil v pase, jak mě to sebralo.
Ale tohle byla pro mě poslední kapka. Společně s chvěním Waynova těla, jeho výrazem ve tváři a zastřenýma očima. Nedokázal jsem se ovládnout.
A tak jsem si během vteřiny bral jeho zadeček s takovou razancí, až jsem si musel jeho nohy omotat kolem pasu a pořádně ho sevřít za prdelku, kterou měl ve vzduchu.
Dorážel jsem na něj, měnil úhel, a když jsem našel to nejlepší místečko, ještě víc jsem přitvrdil.
Wayne
Proč mě nikdy nikdo neposlouchá?
Chci se s ním milovat, a on mi přitom dělá tohle…
I kdybych se na něho chtěl zlobit, nedokázal bych to. Nejen proto, že ho miluji, ale i proto, co se mnou dělal. Dostával mě do stavu, kdy jsem byl úplně mimo, ten chtíč se stupňoval, a já byl za chvíli na samé hranici. Propínal jsem se proti němu, narážel se na jeho prsty, jako bych chtěl pohltit celou jeho ruku. A zvuky, které ze mě vycházely vůbec nemohly být sexy…
Nedokázal jsem se po chvíli vůbec ovládat, a buď bude roztržené prostěradlo, nebo bude mít Axel mé nehty natrvalo zaryté se svých ramenou.
A tak, když konečně udělal to, na co jsem se nejvíc těšil, jeho výkřik doplnil můj, jak se mi na moment zatmělo před očima.
A tím to neskončilo…
Naše milování nemělo pak už s opatrností nic společného. Můžu já za to, že mě Axel tak moc vzrušuje i přes mé pochyby? Nemůžu. To on může za to, jak to se mnou umí a dokonale odbourá i mé poslední zábrany.
Snažil jsem se jeho přírazům vycházet vstříc. Ale bylo to tak živočišné, tak silné, že ani nevím, jestli jsem to vůbec dokázal. Omotal jsem nohy kolem jeho pasu, jak chtěl. A ve chvíli, kdy to na mě přišlo, jsem jeho pas sevřel jak ve svěráku a doslova se na něj nabodl.
Na chvíli jsem ztuhnul, snažil se popadnout dech, abych nešel do mdlob. Zarazil jsem prsty do jeho paží a skoro se nezvedl až k němu, když přišla ta první vlna orgasmu, a bylo jedno, že mám zadek ve vzduchu.
Jo, jsem flexibilní…
Ale to, co jsem potom prožíval… Těch pár chvilek mi přišlo jako věčnost. Bylo mi tak skvěle, že jsem se chvíli třásl, chvíli jsem se stáhl a uvěznil Axe v sobě a mezi mýma nohama. Možná jsem v tu chvíli měl větší sílu než on…
A teprve potom, když ten největší nápor odezněl, a můj němý výkřik už přešel do hlasitějších stenů, dolehl jsem zpět na záda, rukama se chytil pelesti, aby se mohl Axel víc zapřít a atakovat tak víc mé roztřesené tělo…
Axel
Jo. Za všechno může Wayne.
Kdyby aspoň při tom orgasmu nebyl tak sexy a neprožíval to tak silně!
Jak se mám potom, chudák já, držet zpátky?!
Pokud si bude stěžovat, rád mu to vysvětlím.
Když jsem ho tak viděl, když jsem cítil, jak mě svírá, oči se mi protáčely blahem, a myslím, že jsem se i poslintal. Bylo to něco neskutečného.
Divoký, živočišný, vášnivý sex. Prudký jako bouře, co semele všechno, co jí stojí v cestě.
Jakmile Wayne dolehl zpět na záda a zapřel se o tyčky, byla to pro mě další výzva.
Nejen kvůli sobě, ale i proto, abych zesílil ještě jeho dozvuky.
Málem jsem nás odstěhoval ven, a i když jsem nechtěl, Waynův zadeček, jeho boky, stehna a nohy, které jsem si pak hodil na zdravé rameno, nesly stopy po mých zubech, nehtech a prstech.
Nedokázal jsem se prostě ovládnout.
A proto netrvalo dlouho, když to přišlo i na mě.
Úplně jsem Wayna zalehl, nalehl na něj, zakousl se mu do krku jako alfa samec, co si značkuje svého omegu, mezi našimi těly roztíral Wayneho sperma, a to své jsem tlačil do jeho zadečku s každým důraznějším pohybem, kterého jsem byl schopen.
Mohlo to trvat pár vteřin nebo taky několik minut. Co já vím. Úplně jsem přestal vnímat čas, jak úžasné to bylo.
Přesto jsem se po chvíli trochu nadzvedl, aby Wayne mohl vůbec dýchat, pustil ho ze svých zubů, značku ošetřil jazykem, a pak se přesunul na jeho rty.
Myslím, že jsme tentokrát trhli v líbání rekord.
„Jsi neskutečný. A všechno je to tvoje vina… Chtěl jsem ti aspoň dneska dopřát něžné a jemné milování. Ale když ty jsi tak sexy, děláš všechny ty sexy věci, že to prostě nešlo," zachraptěl jsem zadýchaně, když jsme se od sebe odtrhli.
Odhrnul jsem Waynovi ze zpoceného čela vlasy a mírně se zavrtěl, jako by se chtěl ujistit, že jsem pořád v něm.
Wayne
Divil jsem se, že jsem byl po tom všem schopný ještě sledovat Axe. Skoro jsem byl mimo sebe po tom úžasném orgasmu, který jsem prožil. Ale tohle jsem si prostě nemohl nechat ujít.
A stálo to rozhodně za to. Možná jsem s ním prožíval ještě další orgasmus, jak byl při tom svém tak nádherný. Nedokázal jsem od něj opravdu odtrhnout oči.
„Není to… moje vina…“ odpověděl jsem ještě zadýchaně.
Stále jsem nemohl popadnout dech, i po těch polibcích, které trvaly neskutečně dlouho a byly chutnější než nejlepší jídlo světa.
„To ty za to můžeš,“ povzdechl jsem, když se ve mně zavrtěl a já cítil to otření.
Nejspíš tímhle dneska ještě nekončíme. Teda měli bychom. Jsem unavený, Axel taky, a je navíc i zraněný. Nemůže se přepínat. Pořád je to člověk.
Pevně jsem ho chytil a přetočil ho na záda. Musel jsem vynaložit trochu víc síly, protože Axel i přes svou výšku je prostě kolos. Kus chlapa…
Při tom přetáčení ze mne však vyklouznul. Ale já se nad něj hned vyhoupnul, pomalinku jsem na něho dosedl, až se jeho penis zase schoval v mém teple, a pak na něho celý dolehl.
Popadl jsem peřinu, a ještě jsem nás přikryl.
„Takhle je mi dobře,“ šeptnul jsem do jeho ramene.
Hlavu jsem si opřel na straně, kde neměl zranění, a konečky prstů jsem opatrně a jemně přejel po náplasti, která kryla šití.
Vážně jsem byl na zhroucení, když jsem se dozvěděl, že po něm stříleli. A když to teď vidím, tak je štěstí, že ta kulka nešlo o trochu níž. To by tady Axel už opravdu nebyl.
„Miluji tě,“ zašeptal jsem do jeho rtů.
Věnoval jsem mu další polibek, i když už ne tak divoký, a pak se na něho znovu položil a jen naslouchal tlukotu jeho srdce.
„Opravdu mi je takhle moc dobře…“
Axel
Trochu nelibě jsem nesl, když jsem z Wayna vyklouznul potom, co mě přetočil na záda.
Ale pak jsem spokojeně zabručel a sledoval, jak na mě nasedá.
Jo, už jen tenhle pohled stál za to.
„Nemůžu za to," pleskl jsem ho po zadečku, když na mě nalehl a řekl, že je mu takhle dobře.
Jo, to mě bylo taky. Až moc.
Teď když jsem ho měl u sebe, jsem si zpětně uvědomil, jak bolestivá byla myšlenka na to, že už bych ho nikdy nemusel vidět. Byť byl starší, mnohem starší než mí bývalí milenci, všechny je hravě strčil do kapsy.
A to nemluvím jen o sexu.
Prsty jsem jemně přejížděl po jeho páteři, hladil po zadečku, stehnech a bocích, všude, kam jsem dosáhl a netrvalo dlouho, a já byl znovu vzrušený.
„Víš, mě je taky takhle moc dobře," zachraptěl jsem. Až moc dobře. Normálně bych řekl 'pojďme spát', ale to bych nesměl mít svůj penis ve tvém sexy zadečku. Takže žádné spaní. Šup. Ukaž mi, jak dokážeš s tou svojí prdelkou vrtět."
Odhodil jsem zase peřinu bokem, Wayneho zvedl, prsty potrápil jeho bradavky, promnul penis, a pak ho několikrát pleskl po zadečku.
Wayne
Tušil jsem, že to takhle v klidu dlouho nevydrží. A nemýlil jsem se.
Když mě Axel začal hladit, pocítil jsem, že je znovu vzrušený. Jeho penis ve mně znovu ztvrdnul na maximum a zacukal sebou v očekávání. A Axova slova to potom potvrdila.
A když potom odhodil peřinu a donutil mě posadit se, jen jsem vzrušeně vydechl a můj pohled sklouznul dolů na můj penis, který se už během chvilky taky hlásil o slovo, jako by toho neměl dost.
„Chceš vidět jeden z mých tanečků?“ zašeptal jsem ochraptěle do jeho ucha, když jsem se k němu sklonil, abych ho mohl políbit.
„Tenhle je jen pro tebe,“ kousl jsem ho do rtu, a pak už jsem se znovu zvedl, abych mu předvedl to nejlepší, čeho jsem byl schopen.
Brzy se pokojem opět nesly naše vzdechy a sténání, prolínané občasnými nadávkami a jménem jednoho nebo druhého. Vůně našeho milování nás obestřela, a ještě víc umocnila prožitek z toho, co jsme prožívali.
Miloval jsem Axe, a miloval jsem i milování s ním. Užíval jsem si ho plnými doušky, položil jsem se do toho tělem i duší, a závěr pak byl stejně bouřlivý, jako poprvé, kdy jsme skončili tady v jeho pokoji…
Usnuli jsme až někdy nad ránem.
Nejen proto, že jsme si šli lehnout docela pozdě, ale i proto, že jsme nakonec i přes únavu, nedokázali vedle sebe ležet jen tak.
A tak, když potom ráno Zaine zabouchal na dveře, že bychom taky mohli konečně vylézt ven a jít se nasnídat, jen jsem zavrčel, otočil se na druhý bok a natiskl se zády a zadečkem na Axelovo teplé tělo. Přetáhl jsem si jeho ruku přes sebe a s pocitem bezpečí jsem znovu zavřel oči, abych dosnil ten nádherný sen, který mi Zaine přerušil.
Axel
Noc byla naprosto dokonalá.
A jak jsem slíbil, šli jsme spát až někdy nad ránem.
Prostě se to nedalo vydržet. Stejně, jako když jsme byli od sebe odloučeni poprvé, ještě teda bez vyznání citů jeden ke druhému, stejně jako tenkrát, i teď, jako bychom během jedné noci chtěli dohnat ty chybějící.
Znovu a znovu jsem se pokoušel o něžnost a jemnost, znovu a znovu to skončilo vášní, chtíčem a absolutní neovladatelností.
A ráno? Nebo spíš dopoledne?
Nejspíš bych nechal Wayna být.
Ale potom, co se nás Zaine snažil vytáhnout z postele a Wayne se mi díky tomu protočil v náruči a natiskl se na mě svou prdelkou, rozhodl jsem se nenechat ho být.
A tak, i když chtěl nejspíš spát a Zaine něco brblal o nevděčnících, než se nejspíš rozhodl odejít, dal jsem Waynemu za vyučenou, že není dobré mě po ránu takhle provokovat.
„Klidně ještě spi. Jdu zajistit, aby nám něco zbylo na snídani," políbil jsem Wayna mezi lopatky a pleskl po zadečku, když jsem z něj opatrně vyjel, zatímco on zůstal ještě ležet na břiše a snažil se popadnout nejspíš dech.
Ještě jsem se naklonil pro polibek, a pak už si natáhl trenky, abych seběhl dolů a zajistil nám snídani.
Maxim seděl v obýváku na Darienově klíně a nevypadalo to, že by nějak extra vnímali okolí, nebo se od sebe v nejbližší příležitosti odlepili. Monika uklízela v kuchyni nádobí, Zaine seděl za stolem, čuměl do noťasu a popíjel kafe.
„To jsi gentelman? Nechat dámu pracovat?" prskl jsem po něm, pozdravil Moniku, a pak začal zjišťovat, jestli je ještě něco k jídlu.
Monika se na mě jen usmála, prohlásila, že jí to nevadí a ráda to udělá, zatímco Zaine začal mít připomínky na škrábance na mých pažích, hrudi a zádech, jak si mě Wayne v noci označkoval.
„Tomu se říká přirozený, vášnivý sex, brácho," ušklíbl jsem se na něj a hodil po něm jablko, které chtěl podat.
„Pche! Co ty o tom můžeš vědět, Benji. Není nic přirozenějšího, sexy a vášnivějšího než ňadra krásné ženy, horký klín a-"
Naštěstí měl Zaine slušné reflexy, jinak by mu ta mokrá hadra skončila na ksichtě.
„Zaine Waylone!" zamračila se na něj celá rudá Monika a dala si ruce v bok.
No, nakonec potom, co Zaine vstal, aby se Monice omluvil a začali se tam obírat, raději jsem jídlo naskládal na tác i s hrnkama kávy a rychle vypadl, protože to vypadalo, že si to tam snad i rozdají, jak se Zai na Moniku vrhal.
„Máš fajn ségru. A snídani jsem nám přinesl. Rozhodně bych teď dolů nechodil. Kuchyň i obývák jsou zabrané, a chudák Isai nejspíš trucuje ve svém pokoji," položil jsem tác na stolek a hupsnul do postele za Waynem, abych ho ještě trochu potrápil a pomazlil.
Wayne
I když mě Zaine vytrhl z hezkého snu, a já byl z toho tak trochu nevrlý, Axel mě nakonec probral tak, že jsem na tu nevrlost zapomněl a v duchu Zainovi odpustil.
Není lepšího probuzení, než v náruči milovaného a jeho penisem v zadku.
Jo, užíval jsem si tenhle budíček plnými doušky, a tak, když potom Axel vstal, že půjde pro snídani, jen jsem ležel, vydýchával tenhle skvělý ranní sex a tlemil se jak pako.
Opravdu mi bylo moc dobře. Určitě se ty nepříjemné vzpomínky na Gavyna a GAVOS budou ještě vracet. Ale pro teď…
Uvažoval jsem nad tím, co vlastně budu dělat. Byl to pocit nově nabyté svobody. Nemusel jsem utíkat, otáčet se pokaždé, když bych měl pocit, že mě někdo sleduje. Nemusel jsem se bát Gavynových nálad a příkazů, jeho ran, kdykoliv se mu něco nelíbilo.
Byl jsem volný, a byl jsem s člověkem, kterému vděčím nejen za tu svobodu, ale i za to, že jsem se mohl znovu zamilovat, a za svou minulostí udělat tlustou čáru.
A tak, než se Axel vrátil, rozhodl jsem se, co ještě udělám.
Když jsme se pomazlili, a pak se pustili do snídaně, nechal jsem Axeho, ať mi povykládá, co se tam dole vlastně děje.
Byl jsem rád za Maxima, ale hlavně i za Moniku. Doteď neměla štěstí na chlapy, a věděl jsem, že toužila po tom, mít normální vztah a založit i rodinu. Je to žena, a tak není divu, že u ní ty biologické hodiny tikají daleko hlasitěji než u mě. A tak jsem ji moc přál, aby ji to se Zainem vyšlo.
„Pojedeme na výlet? Měli jsme jet a nějak to nevyšlo, a já bych moc rád, než nastane frmol kolem GAVOSu, a než začneme oba pracovat. Rozhodl jsem se, že zůstanu u Maxima, pokud mě teda ještě bude chtít. A taky bych se rád zastavil u pana Tiena, aby věděl, že jsem v pořádku. Dlužím mu to. A taky… Chci udělat ještě jednu věc, tak bych se potřeboval ještě stavit do toho domu, kde mě Gavyn teď držel, šlo by to zařídit?“ odložil jsem hrnek s nedopitou kávou, naklonil se k Axelovi a jazykem sebral drobek, který mu zůstal na rtech.
Axel
Myslím, že jsem se culil jako blbeček, když jsem s Waynem snídal v posteli a on mi pak slíznul drobek ze rtů. Tohle byla prostě ta správná zamilovanost.
Ale musel jsem se rychle vrátit zpátky na zem, aby si o mě Wayne ještě, kdo ví, co nemyslel.
„Výlet by byl super. Rozhodně nám to oběma prospěje. A… víš, s Maximem jsem o tobě mluvil. Vlastně… ten den, co tě unesli jsem k němu chtěl jet, abych se s ním domluvil, aby tě zaměstnal natrvalo, protože jsem viděl, jak ti ta práce chybí," povzdechl jsem si a přitáhl si Wayna k sobě. „Jenže ty jsi ten den měl stejný nápad. Na malý okamžik, na vteřinu, když byl Maxim úplně bez sebe a já absolutně netušil, co budu dělat, mi hlavou proletěla myšlenka, že jsi mě opustil a Zaine měl pravdu. Ale…"
Pokrčil jsem rameny, usmál se a prohrábl Waynemu vlasy, než jsem svou dlaň položil na jeho hruď a přiblížil se těsně k němu, takže se můj dech otřel o jeho rty.
„I když jsem s tebou byl pár dní, věděl jsem, že tohle," poklepal jsem prstem na hruď v místě, kde jsem cítil tlukot jeho srdce, „nelže. I když ses snažil kolem sebe postavit všechny ty zdi, znovu a znovu, já je chtěl znovu a znovu zbořit a dokázat, že se všichni pletou. Že nejsi takový, jak o tobě říkají. A jsem rád, že jsem se nepletl."
Políbil jsem Wayna na čelo, a pak se pustil do zbytku snídaně.
„Jinak, než pojedeme na výlet, musíme se stavit doma, teda… jestli ten dům, co jsem ti původně koupil jako krytí, chceš od teď považovat za náš dům. Musím se tam přestěhovat, ale napřed na to musím připravit bráchy. A s tím barákem, jsi si jistý, že je to dobrý nápad? Jakože, je to na tobě a zařídit to můžu. Takže bych to viděl asi takhle. Teď se dáme do kupy, odjedeme k nám, převlékneš se, rozhodneme se, jestli na výlet pojedeme ještě dnes nebo zítra, na kterou stranu zamíříme, a pak pojedeme vyřídit to, co chceš ty. Až se vrátíme, počítej ale s tím, že s tebou bude chtít Zaine mluvit. Jak říkám, bude na tobě, jestli půjdeš k soudu nebo ne. Každopádně, počítej s tím, že Zaine prokáže Mansenovi i smrt kočky ve vedlejší ulici, a pokud on a Flynn nedostanou rovnou trest smrti, půjdou do vězení s nejvyšší ostrahou, a to na doživotí, stejně jako zbytek té jeho mateřské školky."
Wayne
Jo, Axel měl pravdu. Stavěl jsem kolem sebe zdi, a to s dost pevnými základy. Jenže pak se objevil buldozer firmy Waylone, a celé to, co jsem tak pracně stavěl, on zbořil. A, ne jednou… Prostě se ujistil, že ani jedna cihla nezůstane vcelku.
„Jo, jsem si jistý tím, co chci udělat, a právě proto potřebuji zajet do toho domu. Bude to jen chvilka, nezdržím se dlouho, ale je to pro mne důležité. A když tak nad tím přemýšlím, asi bude lepší na ten výlet jet zítra. Dneska bychom se ještě stavili u pana Tiena, večer byli tady, mohl bys oznámit bráchům, že se budeš stěhovat… teda… že se budeme stěhovat, a ráno bychom pak mohli vyrazit na výlet, co?“
Nějak jsem Axelovi nechtěl organizovat život, nebo mu něco plánovat. Ale na ten výlet jsme chtěli jet už předtím, a já budu rád, když konečně budeme moct vyrazit na motorkách beze strachu. A opravdu si tu jízdu užít. A, i kdyby nebyli potrestaní všichni z GAVOSu, co mají něco na svědomí, pro mne bude hodně důležité, že ti hlavní se už ven nedostanou.
Nakonec jsme se dohodli, že nejdříve zajedeme do našeho nového domu, abych si mohl vzít své věci na oblečení a svoji motorku. Pak se stavíme k Tienovi, a po cestě zpátky sem se zastavíme do Alvinova domu.
Ještě zbývalo oznámit těm dole, že dneska se zřejmě vrátíme k večeru, ale že bychom byli rádi, kdyby tu byli úplně všichni, protože potřebujeme probrat něco hodně důležitého.
Ano, souhlasil jsem s tím, že se s Axem přestěhujeme do domu, který koupil původně pro mne, abych se měl kde schovat. Ale souhlasil jsem jen s podmínkou, že on se tam nastěhuje se mnou.
A tak, když jsme se najedli, oblékli a oznámili těm dole, co jsme potřebovali, nasedli jsme na Axelovu motorku a jeli jsme do našeho společného domu…
Axel
Byl jsem rád, když Wayne souhlasil, že spolu v koupeném domě zůstaneme. Jen jsem doufal, že to bráchové rozchodí. Ale vzhledem k tomu, že Zaine měl teď Moniku a Darien Maxima, počítal jsem s tím, že kdybych zmizel, ani si toho nevšimnou.
Když jsem pak ze Zainem mluvil o výletě, nezapomněl mi připomenout, že GAVOS ještě není uzavřený případ a ať jsme opatrní.
A vzhledem k tomu, že Maximův bar se dával dohromady, Darien měl dovolenou, Zaine žádnou pevnou pracovní dobu a Isai byl z toho všeho pořád na měkko, slíbili, že večer budou tady.
Jo, a taky jsem Zainovi nenápadně řekl, co potřebuju.
Sice nebyl z toho nijak nadšený, ale nakonec řekl, že si máme dávat pozor, ať nás tam nikdo nevidí a zbytečně nic nezničit.
Pak už jsme konečně mohli vyrazit a cestou jsem si užíval to, jak se ke mně Wayne tiskne.
Na ten výlet jsem se začínal opravdu těšit.
Beze strachu, bez ohlížení se přes rameno, užívat si to plnými doušky.
Wayne si to zasloužil.
„Tak. Teď už oficiálně vítej v našem novém domě," zasmál jsem se, popadl Wayna do náruče, a poté s ním překročil práh, když jsme zaparkovali motorku na příjezdové cestě a přešli k hlavním dveřím, které jsem ho nechal odemknout.
„Jdi se obléknout a nachystat si věci. Asi přespíme ještě u bráchů a pojedeme rovnou z tama. Já jdu probrat ledničku, než se rozhodne sama odcestovat, a poberu všechno, co půjde s sebou. Jo a můžeš klidně sbalit i mě. Teda jako moje věci, protože jinak jsi mě už sbalil," zazubil jsem se na Wayna, když jsem ho v předsíni pustil zase na nohy a plácl po zadečku.
Wayne
Když jsme dojeli k našemu domu, znovu jsem pocítil ten nával štěstí. Vlastně je to poprvé, co budu takhle s někým bydlet. S někým takhle žít ve společné domácnosti, a už jsem se na to i moc těšil.
Tak nějak mi problesklo hlavou, kolik času jsem vlastně promarnil tím, že jsem byl s Gavynem. A najednou jsem měl pocit, jako bych to všechno chtěl dohnat.
Když Axel šel dát do pořádku kuchyň a lednici, já šel do ložnice, abych se převlékl, sbalil si pár náhradních věcí na cestu, a taky jsem sbalil věci a nachystal motorkářské hadry i Axelovi. Jakmile dočistil lednici, povyhazoval to, co už nebylo poživatelné a sbalil nám jídlo na cestu, šel jsem vytáhnout svoji krásku z garáže, zkontroloval ji, a zatímco on se převlékl, připnul jsem si brašny se svými věcmi k motorce. Jídlo jsme si rozdělili, aby jeden netahal všechno, pozamykali jsme dům a mohli jsme vyrazit.
Pokud jsem si myslel, že nám jídlo na výletě možná stačit nebude, a budeme se muset stavit někde nakoupit nebo zajít na oběd, tak to jsem se dost spletl.
Teda mě z té mylné představy vyvedla Tienova paní.
Jakmile jsme se ukázali v Tienově večerce, bylo hned jasné, že jen tak neodejdeme.
A protože byla právě doba oběda, donutili nás zůstat na společný oběd. A hned Tienova paní navařila i pro nás na cestu, abychom prý netrpěli hladem.
Po celou tu dobu jsem se tiskl k Axelovi, jak jen to šlo. Dával jsem tak jasně najevo, jak na tom jsem, a jak je pro mne důležitý. A byl jsem moc rád, že to celá Tienova rodina přijala bez problémů.
Byl jsem moc rád, že se jim Axel líbí. Dokonce i dětem, které po něm stále zvědavě pokukovaly.
A moje jméno Nhan tam zaznělo tolikrát, že jsem skoro zapomněl na své pravé jméno Wayne Carter.
Bylo to příjemně strávené odpoledne, a já jim nakonec při loučení slíbil, že se určitě zase ukážu, a taky jsem jim dal naši adresu, a pozval je k nám na návštěvu.
Prý se domluvíme, ale Tien už spěchal do večerky, protože tam měl nováčka a nechtěl to nechat všechno jen na něm.
Blížil se podvečer, když jsme konečně zamířili k Alvinovu domu. Měl jsem z toho smíšené pocity, když jsme před ním zastavili a sesedli z motorek. Trochu mi váznul krok, když jsem se blížil k těm dveřím přelepeným policejní páskou.
Ale pak jsem si řekl, že tohle je poslední věc, kterou musím udělat, abych za tím vším konečně udělal tečku.
Počkal jsem, až Axel otevřel, podlezl jsem pásku a pak se staženým žaludkem šel rovnou do ložnice, kterou jsme obývali s Gavynem. Ložnice byla v šíleném stavu, po té rvačce Axela a Gavyna. Dokonce jsem viděl i nějaké fleky od krve, a bylo vidět, že to tu prohledávali policisté, zřejmě kvůli stopám.
Když jsem se pořádně rozhlédl, našel jsem to, co jsem hledal. Odsunul jsem rozbité dveře skříně, které visely snad jen na jednom pantu, a vytáhl jsem z ní svoji členskou bundu a šátek.
Jo, mohla patřit komukoliv, ale na téhle bylo pod znakem GAVOSu vyšité i mé jméno…
„Chci to spálit,“ zhluboka jsem se nadechl, když jsme konečně vyšli ven. „A chtěl bych to udělat hned dnes večer u vás na zahradě, jestli tam teda máte nějaký sud nebo něco, v čem bych mohl rozdělat oheň.“
Musel jsem se na moment opřít o motorku, jak se mi mírně z toho všeho točila hlava. Znovu jsem se přistihl, jak zatajuji dech, a normálně dýchat jsem začal, až teprve venku.
Axel
Musel jsem uznat, že ta vietnamská rodinka byl fajn.
A vypadalo to, že stejně jako já, i oni hned Wayna prokoukli.
Oběd byl vynikající, vlastně jsem ani netušil, co budeme dělat s tím vším, co nám nabalili, ale už jsem se těšil na další setkání s nimi.
Když jsme se rozloučili a vyrazili k domu, kde Wayna drželi, cítil jsem jeho nervozitu.
A potvrdilo se mi to ve chvíli, kdy se pak venku opřel o motorku.
Stáhl jsem ho do náruče a pevně objal. Jen jsem tam s ním tak stál, objímal ho, a až když jsem si byl jistý, že cestu domů zvládne, posadili jsme se na motorky a vyrazili k nám.
Po příjezdu jsme šli rovnou na zahradu a já ukázal Waynovi, kde může ty věci spálit.
Měli jsme menší ohniště v zemi, takže nebyl problém rozdělat oheň.
„Teď už bude jenom dobře," políbil jsem Wayna na spánek, když jsme se na chvilku posadili a hleděli do plamenů, které trávily to, čeho se chtěl Wayne zbavit.
Když všechno lehlo popelem, zbytek jsme uhasili vodou, a pak konečně vešli do domu. Všichni už byli v jídelně a čekalo se jen na nás.
Během večeře Isai hořekoval nad svým nešťastným osudem, Zaine si pořád něco špital s Monikou, a Maxim se rozplýval nad svým novým barem, který se pomalu ale jistě rýsoval, a Darien se celou dobu culil jako idiot.
„Co jste nám chtěli sdělit tak důležitého?" ozval se Zaine, když pak byl stůl uklizený a jen jsme seděli a odpočívali.
Chytl jsem Wayna za ruku, políbil ho na prsty a usmál se na něj.
„Stěhuju se," oznámil jsem suše.
S pocitem určitého zadostiučinění jsem se díval na tři šokované tváře a užíval si tu chvilku ticha.
„Jak, jako stěhuješ?" ozval se jako první Zaine.
„Bezva! Může brát taky někdo ohledy na mě?" založil si ruce na hrudi Isai a nafoukl se.
„Bože! To je tak romantické!" vydechl Darien a hned vyskočil na nohy, aby mě a Wayna pořádně pomuchlal.
Wayne
Čím jsem si zasloužil tak skvělého chlapa? Vypadá, že by jednou ránou zabil krávu, a že se dlouho rozhodovat nebude. Ale v těchto chvílích se choval opravdu hodně pozorně a starostlivě.
Jako by dokázal odhadnout, co se v člověku děje, už jen při pohledu na něj.
Když jsme se vrátili a rozdělali oheň na zahradě, se zadostiučiněním jsem do něj hodil bundu i šátek.
Sedli jsme si na zem, já se zády opřel o Axela a společně jsme se dívali, jak plameny tráví moji minulost.
Jo, teď jsem byl konečně opravdu svobodný…
Když jsme pak vešli dovnitř, ještě se ke mně přitočila Monika, která na nás místy koukala skrz okno, a pevně mě objala.
„Dobře jsi udělal,“ zašeptala a pak mě políbila na tvář.
Opětoval jsem ji objetí i polibek, a pak už jsme zasedli k večeři. Jen jsem doufal, že nevařil Zaine, protože bych se rád dožil zítřejšího výletu. Ale podle toho, co jsme měli na talíři, byla to tentokrát práce Moniky, a ona uměla vařit moc dobře. A všichni do jednoho jsme mlaskali, jak nám chutnalo.
No, a pak přišel ten okamžik. Měl jsem trochu obavu, že se to nesetká s pochopením, a po jejich prvních reakcích to tak i vypadalo. Teda až na Dariena, který nás málem udusil.
„To chcete Axe držet pod zámkem až do té doby, než bude důchodce? Je dospělý, nechte ho taky žít jeho život bez neustálého dohledu,“ postavila se Monika, přešla k baru a vytáhla flašku nejlepšího pití.
Hned nám taky nalila do skleniček, abychom si připili na naše nové bydlení.
„To je tvoje motorka, Wayne?“ postavil se Isai a nahlédl přes okno, kde před garáží stály naše motorky. „Můžu se podívat?“
„Jo, jasně, jen mi s ní nikam neujeď a nepoškrábej ji,“ hodil jsem mu klíče.
„A proč se chcete stěhovat?!“ vyprskl Zaine, když do sebe hodil panáka. „Je tu dost místa! Nemusíte nikam chodit!“
Snad on jediný to snášel nejhůře. Možná proto, že je nejstarší?
Axel
Darien nás mačkal ještě hodnou chvíli, než nás konečně pustil. Isai odešel ven, pro něj to bylo nejspíš vyřízené, jen Zaine se mračil jako bubák.
Povzdechl jsem si, taky do sebe kopl panáka, a pak vstal. Přešel jsem k Zainovi a zezadu ho objal kolem krku.
„No tak, brácho. Nestěhuju se na konec světa. Navíc tu pořád bude ještě Isai. Myslím," ušklíbl jsem se a mrkl na Dariena.
Nejspíš přijde den, kdy i on si sebere svých pět švestek a nastěhuje se k Maximovi.
Možná proto byl Zaine trochu naštvaný? Protože věděl, že mu všichni odejdou?
„A co tady asi budu dělat sám, jako?" zahučel.
„Vždyť se sem může nastěhovat Monika. Je to tu dost velké. A jak budete mít mladé, tak ještě budeš rád, že jsme pryč."
„Jaké mladé? Jsme snad králici nebo co?" zaprskal zase Zaine, ale já věděl, že už jsou to jen výkřiky do tmy.
Nakonec vstal, sevřel mě v tom svém medvědím objetí a přešel k Waynovi.
„Budete hodní a budeš se mi o něj starat, jasné? Náš Benji je trochu snílek a všechno vidí moc růžově. A běda, jestli mu ublížíš. Pak ublížím já tobě," zabručel na Wayna, a pak ho pevně objal, až jsem se bál, že mu něco zlomí.
„Budete chodit pravidelně na návštěvu, a taky nás pozvete k sobě. A zavoláte. Ne, že se za vámi zavřou dveře a už o vás neuslyšíme!" brblal ještě dál Zaine, dokud ho Monika nestáhla na židli a nevěnovala mu hubana, prý za to, jak je skvělý, a kdesi cosi.
„Myslím, že to musíme oslavit," zašeptal jsem Waynovi do ucha a stiskl mu nenápadně prdelku.
A hned, jak to šlo, rozloučili jsme se a brali schody skoro po dvou.
Teda skoro. Protože hned na nich jsem se na Wayna vrhnul jako hladová šelma, a než jsme došli do ložnice, stihli jsme na chodbě shodit vázu i obrázek, svléknout se do půl pasu a málem se přerazit o vlastní nohy.
„Vystrč na mě tu svoji krásnou prdelku, ať ji můžu pořádně vyplnit," zavrčel jsem na Wayna, když jsme se v ložnici konečně od sebe odlepili, abysme ze sebe sundali i zbytek oblečení.
Za noc jsme stihli jen tři čísla. Teda stihli bysme víc, ale jestli noc předtím byla bouře, tak teď to byl doslova uragán. A myslím, že nás muselo být slyšet po celém baráku.
Ale ať. Aspoň ví, jak moc se milujeme.
A ráno jsem opět Wayna probudil tím nejlepším možným způsobem. Myslím, že se z toho stane naše rutina. A když jsme pak konečně po sprše, která se taky trochu protáhla, oblečení a nachystaní sešli dolů, v kuchyni byl jen Maxim s Darienem.
Isai a Zaine museli odjet, a Monika jela se Zainem.
Wayne
Jo, opravdu to naše stěhování nejhůře nesl právě Zaine. Jo, vystupuje jako tvrďák, ale přitom…
Myslím, že pokud s ním Monika zůstane, tak bude šťastná. A vypadalo to, že se skvěle k sobě hodí, dokonale se doplňují.
A já ji to moc přál. Své si užila už víc než dost, a je na čase, aby i on si užila kousek toho svého štěstí.
Nakonec jsme skončili zase v posteli. Jak jinak. Nejspíš to bude dlouho trvat, než se toho natolik nabažíme, že nám bude stačit tak jedno číslo za dva dny. Pokud k tomu vůbec dojde.
Ale bude muset, jinak nejspíš budu muset pak na plastiku té mojí prdelky, jak mému zadku s oblibou Axel říká.
A to ranní buzení…
No, tak toho si musím teď užit do sytosti, protože jak začnu pracovat u Maxima, tak ráno nebudu tak často v posteli, a spíš budu chodit ráno spát, a já naopak budu budit Axela. Ale to není ono.
Miluji, když mě probouzí svými doteky, a než se vzpamatuji, tak už plení můj zadek. Je to prostě něco, co se ani nedá popsat. Buď to nesnášíte, nebo si to zamilujete. A já jsem právě ten druhý případ…
Když jsme se pak konečně dostali dolů, bylo tu ticho. A po chvilce mi došlo proč. Maxim s Darienem vypadali, že jak před chvílí vstali, tak zas nejspíš brzy skončí v posteli. Ale Max nakonec rozhodl, že se půjdou oblíkat, protože musí jít zkontrolovat svůj byt a práci na baru, a Darien by se taky měl ukázat v práci.
Ještě jsme je požádali, aby ostatním vyřídili, že budeme minimálně tak dva dny pryč, ať se o nás nestrachují, povytahovali jsme nachystané jídlo z lednice, i to od Tiena, a pak jsme se už i my sbalili a nachystali k odjezdu.
Moc jsem se na ten výlet těšil. Nevěděl jsem, jestli má Axel nějaký konkrétní cíl, nemohl jsem si nějak vzpomenout, jestli mi to předtím říkal, anebo jestli pojedeme jenom tak…
Ale ať už by to bylo jakkoliv, bylo mi jedno, kde nakonec skončíme.
Pro mne bylo důležité to, že jsem svobodný, že mě minulost už netlačí k zemi. A taky to, že si tenhle výlet užiju s člověkem, kterého strašně moc miluji.
Axel
Nemohl jsem si přát lepšího chlapa.
Občas se říká, že všechno zlé je k něčemu dobré. Platilo to i v tomhle případě, i když bych nikomu nepřál to, co zažil Wayne, a už vůbec ne, aby to zažíval znovu.
Jen co jsme se rozloučili s Darienem a Maximem, pobalili všechno potřebné, vyrazili jsme.
Nakonec jsem místo vybral já a doufal jsem, že se Waynovi bude líbit.
Nechtěl jsem nikam do města. Bylo teplo i v noci, měli jsme deky a jeden druhého, takže spaní pod širákem vypadalo dobře. A když začne pršet, odjedeme o kus dál, kde byl menší Motel.
Myslím, že jízdu na motorce jsme si oba dostatečně užívali, a s malými přestávkami na pití, jídlo nebo záchod, či dotankovat benzin, jsme na místo dojeli, až skoro k večeru.
Byla to přírodní rezervace, dostupná pro veřejnost, kde si na své přišli snad všichni. Menší jezero uprostřed lesů, skály, mýtina, dokonce i podzemní vřídlo.
Motorky jsme zaparkovali kousek od místa, které jsem vybral na spaní a sotva jsem si sundal helmu, už jsem Wayneho držel v náruči.
„Pro tebe, nejlepšího chlapa, co jsem mohl poznat."
Vlepil jsem mu pořádného hubana, a pak už jsme byli jen my dva.
Z výletu jsme se nakonec vrátili za čtyři dny, a hned mezi dveřma, když jsem si jel pro věci, abych se sbalil a přestěhoval, jsme dostali seřváno, že jsme jak malí puberťáci.
Jo, nejspíš jsme byli. Zamilovaní puberťáci.
Protože s Waynem to ani jinak nešlo…