Wayne Carter
Výška – 181 cm, postava štíhlá, blond vlasy po ramena, modré oči, věk – 34 let
Klidný, nekonfliktní, spíš uzavřený, což má ale své opodstatnění – má své tajemství, které ho drží zpátky. Kdysi se seznámil s jedním klukem a byl u zrodu motorkářského gangu GAVOS, jeho přítel Gavyn byl zakládající člen. Ale po jedné špatné události od nich odešel. A vzhledem k tomu, že toho hodně ví a jeho přítel ho chce zpátky, musí se schovávat. Pracuje jako barman v jednom nočním klubu. Bydlí sám v menším bytě, v jednom z činžovních domů. Snaží se chovat nenápadně, přes den většinou spí, v noci pracuje. Pokud má volno, je doma, nebo se prochází po městě. Má minimum přátel, které tvoří většinou jen zaměstnanci baru. Nikdo o něm pořádně nic neví, a sám o sobě nemluví.
U GAVOSU byl přibližně pět let, ale už deset měsíců se před nimi skrývá. Zakládající členové - Gavyn, Victor, Alvin, Oberon a Skyler.
Gavyn - 36 let, jeden ze zakladatelů GAVOSu, hned ze začátku začal chodit s Waynem, ale ten nikdy neměl skutečné srdce rebela a drsňáka a po jedné špatné události utekl, což Gavyn nelibě nesl a doteď se ho pokouší najít. Nemá rád, když mu někdo odporuje a už vůbec ne, když od něj někdo odchází.
Axel Waylon
Výška – 175 cm, svalnatější, šlachovitý, to, co mu matka příroda neudělila na výšce nacpala do jeho ramen a hrudi, takže si ho raději nikdo nedobírá. Věk – 28let, černé, na krátko střižené lehce vlnité vlasy, jedovatě zelené oči, opálený.
Žije poblíž centra města v rodinném domku společně se třemi bratry – nejstarším Zainem, o pět let starším Darienem a o rok starším Isaiem.
Axel studuje posledním rokem speciální policejní školu, aby se mohl stát detektivem. Má to v krvi, protože celá generace Waylonů zasvětila svůj život spravedlnosti.
Zain je soukromý detektiv, Darien pracuje jako patolog a Isai, který právě dosáhl druhého titulu, pracuje jako poradce FBI.
Jejich máma byla kapitánka hasičského sboru a otec generál leteckých sil, oba však zahynuli při atentátu v Afgánistánu před třemi lety, kam byli poslání jako dobrovolníci.
Nejhůře jejich ztrátu nesl právě Axel, který přísahal, že udělá všechno, aby na něj byli pyšní.
Stejně jako Darien je i Axel homosexuál, zatímco Isai je bisexuál a Zain hetero.
Kromě Zaina nikdo z nich neměl delší jak roční vztah, jednak kvůli práci, a jednak kvůli rodinným vazbám.
Povahové vlastnosti nejspíš rodiče Axelovi nadělili od každého ze svých synů něco. Se Zainem má společný flegmatismus, s Darienem sangvinismus, s Isaem cholerismus. Prostě od každého něco. Přesto, nebo právě proto má hodně přátel, nikdy nezkazí žádnou zábavu, je chytrý a přátelský, ale dokáže se klidně taky na hodiny zavřít někde v místnosti a jen přemýšlet nad životem jako takovým a nic nedělat. Stejně jako se dokáže naštvat a dát pořádnou ránu, pokud někdo urazí jeho rodinu nebo přátele.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Wayne
Ta holka mohla mít tak osmnáct. Stěží osmnáct, dost bych o tom pochyboval.
Kdyby měla stejné příjmení, jeden by mohl říct, že je moje sestra. Podobné rysy, blonďaté vlasy, krásné modré oči. Myslím, že říkala něco o tom, že je roztleskávačka. Jo, postavu na to měla. A opravdu byla hezká…
A měla ráda motorky.
Jenže ve své naivitě si neuvědomila, s kým se dala do řeči. Alvin ji jednou oslovil, když okukovala jeho motorku, slovo dalo slovo, a ona se s ním dala dohromady.
Jenže…
Za několik dní jsem ji našel v jednom z bytů GAVOSu. Její mrtvolné oči hleděly do stropu, ruce měla rozpíchané od jehel, pod sebou špinavé prostěradlo, jak ji muselo ojet tak minimálně deset chlapů.
A někteří z nich ještě posedávali kolem, chlastali, a bavili se o tom, jak dobře si užili.
Tenkrát jsem na Gavyna nečekal a z bytu jsem odešel. Nevěděl jsem, co mám dělat. Bylo mi té holky líto, a nenáviděl jsem Alvina za to, že něco takového dopustil.
Hned, co jsem se vzdálil, abych nebyl v jeho rukách, jsem volal Gavynovi.
Mám prý počkat na místě, že tam hned bude.
Vyzvedl mě asi za pět minut a vrátil se se mnou do toho bytu. Holka stále ležela na té posteli, s nohama a rukama rozhozenýma do stran a kluci… ti se v klidu bavili dál. Jen ji na hlavu hodili polštář.
Myslel jsem, že Gavyn udělá pořádek. Ale místo toho jen začal organizovat odklizení mrtvoly, jejich alibi, a mě osobně řekl, že teď jsem jedním z podezřelých, takže budu držet hubu.
Jo, a Alvin si přisadil. A prý nemám dělat krky. Ta holka není první a ani poslední. Tak co…
Byl jsem zděšený, a raději jsem mlčel. Jen jsem kýval na všechno, co řekli.
Ale od té chvíle…
Trvalo mi asi měsíc, než jsem zjistil, co všechno má GAVOS na svědomí. Důkazy jejich činů ležely u Gavyna v trezoru.
Udělal jsem si kopie a fotky... A zmizel jsem i s nimi.
Axel
Byl jsem docela mrzutý. Dneska ráno jsem se dozvěděl, že mi zavřeli můj oblíbený bar. Gay bar, do kterého jsem rád chodil, rád se seznamoval, nebo jen tak flirtoval. Znal jsem tam skoro každého, stejně jako oni znali mě.
Občas jsem tam zašel i s Darienem, když měl vzácně volno, a sem tam i s někým ze školy.
I když jsem chápal důvod zavření, rekonstrukce, přesto mě to zamrzelo. Nejspíš si budu muset najít něco jiného.
Teda, ne že bych tak nasával, to by ani nešlo, vzhledem k tomu, že jsem dodělával poslední ročník policejní školy, aby se ze mě stal detektiv, ale bar jsem bral jako takové odreagování.
Doma se mi být nechtělo, protože jsem tam byl večer většinou sám, přítele jsem momentálně neměl a v tuhle dobu se spousta mých spolužáků učila nebo měla své vlastní zábavy.
Ne, že bych nebyl společenský typ a neměl přátele, ale i já si potřeboval občas odpočinout, vzhledem k tomu, že jsme se vídali pořád.
Měl jsem rád společnost, ale taky jsem se dokázal na hodiny někam zavřít a jen tak vypnout.
No, a tak jsem se teď procházel městem, pomalu se stmívalo, jarní vzduch mi naplnil plíce a já přemýšlel, co s načatým večerem.
Wayne
„Tak hotovo,“ ucítil jsem plesknutí na zádech.
Otevřel jsem oči a zmateně zamrkal. Rozhlédl jsem se kolem sebe.
Usnul jsem u tatéra na lůžku.
„Je ti dobře?“ naklonil se ke mně mladej, s piercingem snad po celém obličeji. „Dneska už to bylo poslední. Máš to hotový.“
„Jo, je mi fajn,“ otřel jsem si zpocené čelo.
Lhal jsem. Moc dobře mi nebylo. Neměl jsem problém s tetováním, ale s tím, co se mi zdálo, když jsem tady usnul.
Ty jasně modré oči té dívky, které se postupně měnily do mrtvolných, mě občas pronásledovaly i ve snu.
„Jen, nezapomeň, na čem jsme se domluvili,“ prohlédl jsem si v nastaveném zrcadle jeho práci.
Chodil jsem k němu už osm měsíců. Dlouho mi trvalo, než jsem našel někoho schopného, a někoho, kdo uměl držet pusu. A taky že jsem mu i připlatil.
Nechal jsem si odstranit část tetování a nábojnice po stranách jsem si nechal předělat na orlí křídla. Štěstí bylo, že než jsem z GAVOSu utekl, nestihl jsem si nechat dodělat hlavní část tetování. Ta lebka by se špatně dávala pryč a nedala by se překreslit. Naštěstí jsem měl jen její obrysy bez vyplnění barvou, tak s tím nebyl tak velký problém.
Nechtěl jsem mít na sobě nic, co by mě spojovalo s GAVOSem.
Natáhl jsem si opatrně košili, vytáhl jsem peněženku a přihodil jsem tatérovi dalších pár bankovek navíc. Vyslechl jsem si, na co si mám dávat pozor, a jak o tetování pečovat, než to bude OK.
Jen jsem přikyvoval, a na otázku, jestli chci něco dalšího, jsem odpověděl, že když ano, tak bude první, za kým půjdu.
Stáhl jsem si vlasy do culíku, schoval je pod kšiltovku a když jsem vyšel ven, nasadil jsem si sluneční brýle. Bylo jaro, sice ne ještě nějak horko, ale slunce už občas bývalo ostřejší. A taky jsem nepotřeboval být rozpoznán.
Mrknul jsem na hodinky. Měl jsem ještě dvě hodiny čas než půjdu do práce, ale domů se mi už nechtělo. Bylo to odsud daleko. A tak jsem zamířil do městské části, kde byla nákupní zóna, a kde jsem se v pohodě mezi všemi těmi lidmi ztratil.
Na chvíli jsem se usadil v jedné kavárně s výhledem na ulici. Dal jsem si zákusek a kávu, a pozoroval jsem okolí. Když čas o něco pokročil, zaplatil jsem a vyšel ven.
Jen co jsem udělal pár kroků, zarazil jsem se.
Byl to on. Skyler. Jeden z nejobávanějších členů GAVOSU. Jeden ze zakladatelů. Nešel pro ránu daleko, a Gavyn mě před ním kolikrát musel bránit. Skyler nebyl drsňák jen normálně. Byl docela drsný i v sexu. Nehleděl na svůj protějšek, jen na to, aby si užil on sám.
Když jsem zahlédl, jak se otáčí, zarazil jsem si kšiltovku víc do čela a zacouval jsem o pár kroků.
„Au! Krucinál…“ sykl jsem, když jsem zády do někoho narazil a čerstvé tetování mě zabolelo.
Kšiltovka mi spadla na zem a já se mírně nahrbil. Ale nemohl jsem se zdržovat. Rychle jsem zvedl kšiltovku a narazil si ji zpátky na hlavu.
„Promiňte, nedíval jsem se na cestu,“ pohlédl jsem na mladého muže, celkem udělaného.
Mrknul jsem za sebe, kde je Skyler…
„Promiňte,“ znovu jsem zabručel.
Rychle jsem toho muže obešel a snažil se z toho místa co nejdříve zmizet.
Axel
Během potulování se po městě, jsem přemýšlel, jestli bych nezaskočil za Zainem. Měl jsou soukromou detektivní kancelář nedaleko odsud, občas jsem ho navštěvoval, když se několik dní neukázal doma, hlavně proto, abych se ujistil, že ještě žije a pořádně dní.
Zain byl z nás nejstarší a jako jediný hetero. Byl trochu flegmatik, což se sice moc neslučovalo s jeho prací, ale byl jeden z nejlepších. Bohužel, když měl nějaký složitější případ, zapomínal na všechno kolem sebe, včetně nás, spánku, jídla a pití. Nakonec jsem to ale zavrhl a u jednoho stánku si koupil hot dog. Jasně, vím, že je to nezdravé, ale popravdě, v práci, kterou budu dělat mě spíš zabije kulka než pomleté maso, kdo ví z čeho. Přežvykoval jsem sousta a posadil se na chvilku na lavičku v blízkém parku.
Možná bych se měl vrátit domů. Něco uvařím, něco si zopáknu do školy, i když jsem měl mít teď dva dny volna, a možná zavolám někomu z kluků, že bysme si mohli jít zahrát basket.
Ale…
Když já nevím. Na jednu stranu bych chtěl být sám, na druhou stranu by mi nevadila ani společnost.
Povzdechl jsem si, odhodil ubrousek do koše a vstal.
Protáhl jsem si svaly a rozhodl se ještě kousek se projít, a když mě nic nenapadne, tak se vrátit domů. Isai už by se mohl taky vrátit. Darien byl na nějakém srazu patologů mimo město a měl se vrátit až za dva dny, takže s ním jsem nepočítal vůbec.
Jo, kdyby tu byl, vytáhl bych ho někam zapařit. Stejně jako já byl gay, a rozhodně větší fešák než já, takže se na něj chlapi lepili jako včely na med.
Zato já to měl trochu horší. Z rodiny jsem byl nejmenší, a nejzáživnější na mě byly mé oči. Nebo spíš jejich barva. Jinak jsem byl průměrný, trochu víc urostlý v ramenou, a ve škole mi říkali buldok.
Nejsem z toho nadšený. Zas takový ksicht nemám a už vůbec neslintám. Ale prý, i když jsem menší, dokážu se slušně porvat, tak proto.
Úplně jsem se ztratil v myšlenkách, takže jsem přehlédl vysokého štíhlého muže, který do mě narazil, až jsem vyhekl. Teda on zaklel víc, ani nevím proč, a než jsem stačil zareagovat byl pryč.
No, to ta moje kariéra detektiva moc dobře nezačíná.
Párkrát jsem měl možnost pracovat se Zainem nebo Isaiem, když mi dovolili nahlédnout do případů, ale v terénu jsem ještě nebyl. Přesto mi v hlavě zablikalo červené světýlko, ale než jsem se stačil otočit, abych muže sledoval, zazvonil mi mobil.
„Čau bráško. Jak to jde?" ozval se mi v uchu Isaův rozverný hlas.
„Blbě," zabručel jsem.
„Já vím. Našemu buldočkovi zavřeli bar, co?"
Zavrčel jsem a odpovědí mi byl jen Isaův smích. Moc dobře věděl, jak tu přezdívku nemám rád, přesto mi tak občas říkal.
„Hele, mám pro tebe tip. Fajn bar pro gaye, klid, útulná atmosféra, milá obsluha. Jmenuje se Night Dream. Tak co, jaký je brácha? Nejlepší, já vím. Děkovat mi nemusíš. Spěchám. Uvidíme se doma, a pak si to od tebe vyberu. Čau."
No, tak tohle byl Isai. Hned se vším hotový. Chvilku jsem se díval na mobil, jakoby on za všechno mohl, než jsem ho schoval do kapsy a rozhodoval se.
Bar Night Dream, jo?
Wayne
Snažil jsem se ztratit mezi lidmi co nejrychleji. Když jsem zacházel za jeden z obchodů, ještě jsem se otočil.
Měl jsem štěstí. Skyler si mě nevšiml. Právě mířil jiným směrem a podle toho, jak se tvářil, nejspíš si našel oběť pro dnešní večer. Jen jsem mohl doufat, že to nebude další oběť GAVOSu.
I přesto jsem raději na prvním stanovišti naskočil do taxíku a nechal se odvézt k Night Dream.
Ne, že bych se chtěl bavit. Já v tomhle klubu pracoval.
I když se v GAVOSu našlo pár homosexuálů, a hlavní byli právě Gavyn, Victor a Skyler, který bral obojí, přesto do takového klubu nikdy nešli. To byla moje jistota a já se nemusel bát, že by mě tu vyhmátli.
Měli svou knajpu, kterou vlastnil jeden z členů gangu, a kde se pravidelně scházeli.
„Jsi tu nějak brzy!“ ozval se od baru Maxim.
Byl to míšenec. Matka byla černoška, otec běloch. A i proto byl moc hezký. A byl to gay. A majitel klubu. A jeden z mých přátel.
„Měl jsem nějaké vyřizování ve městě, tak jsem šel už rovnou sem,“ došel jsem k němu a objal ho.
Nic jsme spolu neměli, a ani by to nešlo, protože on byl stejný jako já. Ani jeden z nás nebyl nadhazovač, a tak bychom si ho mohli akorát tak pohonit nebo vykouřit. A k tomu došlo zatím jen jednou, a to, když jsme docela dost popili. Ale oběma nám chybělo to zásadní.
Něčí penis v zadku…
„Pomůžu ti, jen se převleču,“ ještě jsem na něho houknul, když jsem šel dozadu, do naší menší šatny.
Svlékl jsem se a jako první jsem v zrcadle zkontrolovat tetování. Trochu zarudlé, ale jinak se zdálo v pohodě. Namazal jsem si to, a pak už se rychle převlékl do barmanského, abych mohl jít na plac pomoct, než se otevře.
A stihli jsme to tak akorát. Jen jsem upravil poslední stůl, zkontroloval mixážní pult našeho DJ, a zašel za bar, Luis, náš vyhazovač, už odemykal, aby mohl dovnitř pustit první hosty.
Axel
No, když už se Isai uvolil, že mi zavolal, protože očividně měl nějaký šestý smysl, co se mého trápení týkalo, tak jsem se rozhodl, že bar omrknu.
Asi by mi to pak dal sežrat, že se snažil a já se na něho vybodl.
Ostatně, když se mi tam nebude líbit, odejít můžu kdykoliv.
Zadal jsem do vyhledávače na mobilu název a měl jsem štěstí, protože bar s tímhle názvem byl v Richmondu jen jeden.
Byl hodinu pěšky od místa, kde jsem zrovna stál, a ne, že bych byl lenivý, ale zrovna jsem na tak dlouhou procházku zase náladu neměl. Zavolal jsem si proto taxi, a když přijel, nadiktoval jsem mu adresu.
Nechal jsem se vyhodit kousek dál, ne snad proto, že bych se bál, že by mě tu někdo viděl, ale proto, že jsem se chtěl napřed rozhlédnout po okolí a zjistit, jací lidi do baru půjdou.
Jo, poldu v sobě prostě nezapřu.
Chvilku jsem si sedl na lavičku, pak si koupil další hot dog, a po necelé hodině jsem usoudil, že to nejspíš nebude nejhorší.
Už jenom z venku bar působil poměrně útulně, byl v klidné části, kolem se nepovalovali žádní feťáci, prostitutky a opilí mlaďoši, vyhazovač dával pečlivě pozor na toho, koho pouští dovnitř, a prostě celkově to na mě zapůsobilo, takže jsem nakonec přešel silnici a po prohlédnutí se od vyhazovače, jestli nemám zbraň, drogy nebo alkohol, jsem byl vpuštěn dovnitř.
Přivítalo mě lehké přítmí, tichá hudba, která hrála jen tak, aby nerušila hosty. Naproti vchodu byl dlouhý, osvětlený bar, u kterého seděl pouze jeden host, zbytek byl roztroušený po několika boxech nebo na židlích kolem stolů.
Vážně tu bylo moc příjemně a zatím jsem nelitoval.
Přešel jsem k baru, kde jsem vždy zásadně seděl, a vyhoupl se na židli.
Očima jsem vyhledal barmana a trvalo mi asi jen pět vteřin, než jsem v něm poznal muže, který do mě vrazil.
„Nestačil jsem se vám ani omluvit," zadíval jsem se do jeho pěkných modrých očí a mírně se pousmál.
„Jsem tu poprvé, tak asi nechám na vás, co mi doporučíte. Jen ne víno a pivo."
Prohlédl jsem si ho, teda aspoň to, co mi dovolil bar.
Pěkný, nejspíš starší než já, vypadal jako fajn chlap a nejspíš nabíječ.
Povzdechl jsem si a zavrtěl hlavou. I kdyby byl někdo sebe víc sexy, rozhodně bych ho do svého zadku nepustil.
Když se otočil, zabručel jsem a docela nepokrytě sledoval jeho pěkný zadeček, který se v barmanském oblečení krásně rýsoval.
Wayne
Postupně se začali trousit hosté. Zatím to bylo jen sem tam někdo, ale věděl jsem, že postupně se to tu zaplní. Ale nikdy tu nebylo narváno tak, že by nebylo k hnutí. Tohle si Maxim hlídal. Kdykoliv byly všechny místa k sezení obsazená, Luis už nikoho nepustil dovnitř.
Bylo to z více důvodů. Pro naši bezpečnost, pro bezpečnost hostů, a taky proto, aby se tu cítili příjemně.
Chybělo pár míst, když se otevřely dveře a Luis pustil dovnitř dalšího hosta. Byl sám, a tak nebylo divu, že zamířil rovnou k baru, kde se taky usadil.
Zvědavě jsem na něho pohlédl.
Ještě jsem ho tu nikdy neviděl. Byl tu evidentně poprvé, ale i tak jsem měl pocit, že jsem ho už někdy viděl.
A kde, mi došlo vzápětí, když se mi začal omlouvat.
Jasně, ten chlap, co jsem do něho vrazil.
„Nemusíte se omlouvat. To já nedával pozor na cestu,“ usmál jsem se na něho o chvilku později, když jsem před něj stavěl jeden z našich vyhlášených koktejlů.
Sice jsem ho tipoval na něco tvrdšího, ale za zkoušku nic nedám a možná mu to bude chutnat.
„Pro dnešek vás budu obsluhovat. Jmenuji se Wayne,“ ukázal jsem na jmenovku a znovu jsem se na něho usmál.
Začal jsem připravovat koktejl pro dalšího hosta, který se vedle něho taky usadil. A během toho jsem ho pozoroval. A neuniklo mi, že pozoroval i on mě.
Jo, byl sice menší než já, ale docela pohledný. Silné ruce… toho jsem si všiml hned. A na to já dám. Ale nesmí mít stisk jak leklá ryba. To okamžitě dávám ruce pryč a už si dotyčného nevšímám.
A co se týká dalšího… Příroda mu nadělila sice menší výšku, ale za to docela dost svalů. Prostě to byl chlap, jak se patří.
A hlavně ty jeho oči. Měl jsem pocit, jako by s nimi dokázal všechno prohlédnout. Byly tak uhrančivé, že jsem měl tendenci se do nich stále dívat.
Ale… Přišel a odešel. Takhle to tu bývá. Zvlášť, pokud sem přijde poprvé. A i když jsem už dlouho neměl pořádný sex, nemohl jsem doufat v to, že bych zrovna s ním… Zdál se být dost obezřetný, ale to já jsem byl taky.
Nikdy jsem nemohl vědět, jestli to není někdo nastrčený od Gavyna.
Axel
Pousmál jsem se, když přede mě postavil koktejl a řekl své jméno. Vlastně ani nemusel. Už jsem si ho přečetl.
Sledoval jsem ho, když odešel obsluhovat dalšího z hostů a všiml si, že i on pozoruje mě.
Bylo v tom…
Bylo v tom něco víc. Nemyslím po sexuální stránce, ale ten opar tajemna, který ho obklopoval jako lehká deka nahého milence, tam byl.
Takové věci poznám.
Něco skrýval, ale nebylo mým úkolem ho hned vyslýchat. Kvůli tomu jsem tady nebyl.
Byl jsem tu kvůli odreagování, a vypadalo to, že tenhle bar si možná oblíbím víc než ten předchozí. Zvláště, pokud tu bude on.
Ale mohl jsem jenom snít. Vlastně jsem ani nevěděl, jestli je vůbec gay. Nebylo nic neobvyklého, že obsluha v gay barech byla hetero. A i kdyby byl, stačilo mi jen se dívat a představovat si.
Byl vyšší, ale to by se v posteli srovnalo. Zajímalo mě, jestli má jemnou kůži, jestli ji zdobí nějaké jizvy, tetování nebo piercing, jestli by se mu líbilo, kdybych přitlačil nebo byl naopak jemný…
Potřásl jsem hlavou, abych zaplašil myšlenky a povzdechl si.
Jo, asi bych si měl někoho najít, jinak brzo začnu slintat nad vším, co má mezi nohama něco navíc.
Vzal jsem do ruky skleničku a upil. Překvapeně jsem povytáhl obočí, protože tohle jsem opravdu nečekal. Jemnost a sladkost ovoce se mísila s ostrou chutí alkoholu podtržená chutí máty a chladem ledu. Uznale jsem mlaskl a kývl na barmana. Teda Wayneho.
Možná bych se s ním mohl dát do řeči a trochu víc vyzvědět, ale z trochu sobeckých důvodů jsem nechtěl, aby mě bral jen jako dalšího hosta, co přijde a odejde.
„Výborná volba," cvrnkl jsem nehtem do sklenice, když přišel. „Popravdě, je to jen náhoda, že jsem tady, můj předchozí bar, kam jsem chodíval, abych se odreagoval, protože mám rád klid, zavřeli kvůli rekonstrukci. Ale už teď vím, že jsem udělal dobře. Děkuju. A… já jsem Axel. Klidně mi říkejte Axi.
Nejspíš tady teď budu častěji. Příjemná atmosféra, klid, skvělé pití a krásný barman."
Nahodil jsem udičku a natáhl přes barový pult ruku.
Wayne
Zadíval jsem se na nabízenou ruku.
Skoro nikdy jsem nikomu ruku nepodával. Ani na seznámení. Byly dva důvody, proč jsem byl ochoten ruku podat.
Za prvé, když jsem chtěl ztvrdit nějaký slib nebo dohodu.
Za druhé, když jsem se chtěl s dotyčným vyspat.
„Jsem rád, že vám koktejl vyhovuje,“ natáhl jsem se přes pult a nabízenou ruku stiskl.
„Těší mě, Axi. Když se ti tu bude líbit, kdykoliv přijď. Stačí když Luisovi řekneš, že jsi můj host a pustí tě dovnitř bez průtahů,“ kývl jsem hlavou ke dveřím.
Jeho ruku jsem podržel o něco déle, než bylo nutné. A nelitoval jsem. Hned mi hlavou probleskla představa, co s těma rukama dokáže. Pevný stisk, ale zas ne takový, aby mi ruku rozdrtil. Prsty souměrné a dlouhé tak akorát, dlaně jemné a příjemně teplé. Ne studené, ne zpocené…
Podle velikosti, síly stisku mi bylo jasné, že kdyby chtěl, zlomí mi naráz všechny prsty. Ale dal do toho síly tak akorát.
Když jsem ho pouštěl, přejel jsem ještě konečky prstů po jeho dlani, a pak jsem se s mírným úsměvem a přimhouřenýma očima odsunul dál.
„Dáš si další, nebo chceš něco jiného?“ naklonil jsem hlavu a ukázal jsem na skoro prázdnou sklenici.
Sice i host vedle měl skoro dopito, ale ten mě zajímal jen jako host. Ta trocha mu ještě pět minut vydrží.
Axel
Jo!
V duchu jsem si dal palec nahoru. Ty jemné náznaky ukázaly, že je gay. Stačilo jen to, jak mi svými štíhlými a jemnými prsty přejel po dlani.
Na moment mi v hlavě vyskočila představa, jak jimi svírá můj penis…
Zatraceně! Asi bych si měl někoho najít, když mě dokáže rozptýlit i tohle.
Pravda ale byla, že na něm něco bylo. A to něco mě fascinovalo a přitahovalo zároveň. I kdybych potkal spoustu sexy gayů, co by se mi sami nabídli, nejspíš bych mezi nimi hledal jeho.
Prostě poznám, když mi někdo sedne. Sice bych měl být opatrnější, ale nikde není psané, že poldové nesmí mít sex nebo se bavit. Navíc jsem jím ještě oficiálně nebyl, a taky jsem nevyváděl žádné blbosti, abych na sebe neupozorňoval.
Opřel jsem se lokty o bar a přisunul se trochu blíž.
„Dám si cokoliv, co mi nabídneš," usmál jsem se, zadíval se mu do očí a zvedl sklenici, abych dopil ten zbytek.
Olízl jsem si rty, přivřel oči a sklenici posunul blíž k němu.
I kdyby to mělo skončit jen u flirtování, rozhodně sem budu chodit tak často, jak jen to půjde.
„Jak dlouho tenhle bar funguje?" zeptal jsem se, když si ode mně skleničku vzal. „Teda… nechci vyzvídat, nebo aby to vypadalo neuctivě, ale docela mě mrzí, že jsem si ho nevšiml dřív a přišel tak o skvělou společnost jednoho milého barmana."
Mrkl jsem na něj a znovu se usmál.
Wayne
Než dopil svůj koktejl, připravil jsem mezitím pro druhého hosta, který už měl taky dopito.
A když Ax přisunul svou prázdnou sklenici, rozhodl jsem se, že mu namíchám to samé, aby v tom neměl hokej a ráno ho pak nebolela hlava.
„Bar funguje už asi tři roky,“ posunul jsem mu jeho pití. „Ale já tu pracuji teprve pár měsíců, takže bys mě tu stejně nenašel.“
Jen jsem doufal, že ty slova o milém barmanovi patřila mě.
Převzal jsem objednávku od číšníka, a začal chystat pití i pro další hosty. Všechna místa už byla obsazená, a tak bylo potřeba se otáčet.
Stíhali jsme to sice s Maximem za barem sami dva, ale nikdy jsme nenechali nikoho dlouho čekat na objednané pití. Maxim si na tom opravdu zakládal. I proto se sem lidé rádi vraceli.
Když jsem naskládal sklenice na tác, posunul jsem ho číšníkovi, a pak se otočil zády k hostům, abych mohl pouklízet věci a nebyly tu zbytečné věci, které nám mohly zavazet a jen zpomalovat práci.
„Jdi do něj,“ šeptnul mi do ucha Maxim, když se přese mne natahoval pro bílý rum. „Je to kus, vážně.“
„To je,“ odvětil jsem šeptem a usmál se.
Ale do zavíračky je daleko, a kdo ví. Možná to ani nevydrží a odejde dřív, než by k nějakému pozvání mohlo dojít. A taky… Nemůžu se věnovat jen jemu.
Škoda že nepřišel později. Do zavíračky zbývaly ještě čtyři hodiny. Ledaže by…
„Maxime,“ přešel jsem k němu na moment. „Kdyby… však víš… kdyby náhodou, mohl bys někoho zavolat, aby mě vystřídal? Vrátím mu to.“
Maxim se jen pousmál a přikývl. „Ale řekni mi to včas, a musíš mi dát tak půlhodiny, než by tě někdo vystřídal.“
Spokojený, že mi Maxim vyšel vstříc, jsem se pak vrátil ke své práci a ke svému hostu.
Axel
Dostal jsem ten samý koktejl, ale vůbec mi to nevadilo. Aspoň mi to tolik nestoupne do hlavy. Ne, že bych se jinak normálně opíjel. Popravdě, nikdy jsem se ještě neopil tak, abych nevěděl o světě, nebo nemohl chodit. Nejspíš i proto, že v tomhle směru jsem měl za sebou bráchy, kteří mě dost kontrolovali. Stejně jako jsem nikdy nebral drogy, ani mě to nelákalo, a i když jsem jednu dobu kouřil, nikdy ne marihuanu.
Druhý koktejl jsem upíjel už pomalu a sledoval Waye, jak se věnuje své práci a jiným hostům.
Bylo vidět, že ho to nejspíš vážně baví, a ani bych neřekl, že to dělá teprve pár měsíců.
Když se ke mně vrátil, měl jsem sklenici zpola upitou a natáhl se pro oříšky, které byly v miskách nasypány jak na baru, tak na stolech, a byly zdarma jako takové malé občerstvení.
„Rády bych si odskočil, ale nevím, kde jsou tu toalety," promluvil jsem, když ke mně Wayne znovu přišel.
Moje prsty zavadily o ty jeho a já s pohledem upřeným do jeho očí, přejel palcem po jeho jemné kůži na zápěstí.
„Klidně bys mi je mohl i ukázat. Co kdybych se tu ztratil?" zašeptal jsem a naklonil se ještě blíž k němu.
Zatraceně! Jsem z něj vážně úplně mimo.
Nečekal jsem, že bysme se hned teď spolu vychrápali, ale potřeboval jsem vědět, jak na tom je.
Protože pokud je nadhazovač jako já, asi z toho nic nebude.
Navíc… Tohle mohl dělat s každým druhým hostem. Flirtovat. Ostatně… i to byla součást jejich práce, jak si udržet zákazníka. Tak jak můžu vědět, že bych byl něco víc?
Wayne
Chvílemi jsem se Axovi věnoval méně a chvílemi více, Hodně záleželo na to, jakou jsem zrovna měl objednávku. Ale snažil jsem se, aby zbytečně dlouho neseděl sám jen tak, a neodešel zklamaný, že se tu vlastně nudil.
O něco později jsem už začínal i víc vnímat hudbu. Jo, přitom se mi i lépe dělaly drinky. A často se mi i stávalo, že jsem měl i objednávky jen proto, že jsem u toho trochu i tančil. A já jsem měl tanec rád.
Sice jsem neměl moc příležitostí, ale tady jsem si to za barem vynahrazoval.
A Maxim, když viděl, že mě to v práci nezdržuje, tak neměl nic proti. A občas mě pustil i na plac, když nebylo moc hostů.
Nedělal jsem sice kdo ví, jaké taneční kreace, ale i to málo vlnění, pár kroků tam a zpátky, mi bohatě stačilo.
Když jsem se vrátil k Axovi, zeptal se mě na cestu na toalety.
No… Vypadá to nadějně. Sice to s ním na záchodě dělat nechci, ale aspoň se možná víc prolomí ledy a já uvidím, jak na tom jsem.
Rozhlédl jsem se po baru. Všichni hosté byli u svých stolů, všichni měli to, co si objednali, a tak byla naděje, že na toaletách nikdo teď nebude.
„Ukážu ti kudy,“ mírně jsem pohnul rukou napravo, a pak jsem sám vyšel z poza baru. Po cestě jsem jen špitnul Maximovi, že si odskočím, ale za chvilku budu zpátky, aby se nebál, že si to tu budu rozdávat na záchodě.
Počkal jsem, až ke mně Ax dojde, a pak jsem ho už vedl podél stěny dozadu k toaletám.
Prošli jsme krátkou chodbičkou a nalevo jsem otevřel dveře na pánské záchody, které vzhledem ke specifiku tohoto baru byly větší než dámské.
„Prosím,“ vešel jsem dovnitř jako první, počkal jsem, až vejde a pak jsem dveře zavřel. „Můžeš si vybrat,“ ukázal jsem na pět prostorných kabinek.
Žádný umakart. Prostě poctivě zděné kabinky, už jen proto, aby se tu hosté cítili dobře a neměli strach, že je někdo bude očumovat, jako v nějakém levném pajzlu, kde to byl častý problém.
Ale sotva se kolem mne Ax protáhl, málem jsem zaskučel, když jsem ucítil, jak se jeho tělo otřelo o mé. A v tu chvíli jsem zatoužil pocítit, co ty jeho ruce dokážou. Jestli jsou schopné pořádně pomačkat můj zadek, nebo to bude jen tak nějaké ošmatrávání, které nebude stát za nic.
Ale tak nějak jsem v hloubi duše věřil tomu, že to bude stát za to.
Axel
Dal jsem si druhý palec, když Wayne nakonec souhlasil, že mě na záchodky zavede.
Ještě nikdy jsem to na nich nedělal a nehodlal jsem na tom nic měnit. Zrovna tohle mi moc důstojné nepřišlo a mohl jsem být sebe víc nadržený.
Ale nějaké to osahání a zjištění situace mi nevadilo.
Šel jsem za Waynem a celou cestu ho pozoroval. Kdyby nechtěl, jen mi je ukáže a nevede mě sem.
Takže nejspíš i on v něco doufal.
Uznale jsem pokýval hlavou, když i záchody byly čisté a poctivě vykachlíkované, nic hospodsky levného. Protáhl jsem se kolem Wayneho a mírně se o něj otřel.
Bylo to jako zásah elektrickým proudem.
A co teprve, kdy se otočil, s tím, že nejspíš už půjde a otřel se o mě svým zadečkem.
Udělal to schválně? Určitě jo!
Nenechal jsem ho odejít.
Chytl jsem ho za ruku, zastavil a během vteřiny už byl zády natisknutý na zeď, jednou rukou jsem ho chytil za zátylek, abych si jeho hlavu stáhl níž, a tou druhou pevně sevřel jeho zadeček.
„Zatraceně…" zamumlal jsem a vrhl se na jeho rty, stejně jako jsem si divoce vydobyl jazykem cestu do jeho úst.
Chutnal smyslně. Stejně jako voněl.
Bylo mi jedno, že je nejspíš starší než já, podle těch nepatrných vrásek kolem očí, chutnal báječně, a ještě líp líbal. A co teprve jeho tělo.
Pustil jsem Wayneho zátylek, abych i druhou ruku mohl posunout dolů, sevřel obě jeho půlky, trochu je pomačkal, a pak si ho na sebe mírně narazil a otřel se o něj klínem.
Třetí palec nahoru!
Nejspíš jsem dnes vyhrál v loterii, protože jinak to nevidím. Sláva rekonstrukcím!
„Chci tě doprovodit domů, až skončíš," zachraptěl jsem do jeho kůže na krku, kam jsem se přesunul po polibku, a pak jsem zvedl hlavu, abych se mu zadíval do očí.
Wayne
Byl to okamžik, kdy jsem se otočil a otřel se o něho zadečkem.
Jo, udělal jsem to schválně. Chtěl jsem vědět, jak zareaguje. Rozhodně jsem ho netipoval na někoho, kdo by sám nastavil. A já mu chtěl dát najevo, jak je to u mě.
Ale že to bude až taková rychlost, s jakou jsem byl vzápětí přitlačený na stěnu, jsem teda nečekal.
Než jsem se nadál, měl jsem jeho jazyk v puse. Držel si mě pevně za zátylek, a pak ta ruka na mém zadku.
Moc nechybělo, abych mu zasténal rovnou do úst…
Ale pak, když mě chytil za zadek oběma rukama a narazil si mě na svůj klín, to už jsem to hlasitější povzdechnutí zadržet nedokázal.
Už jen ten polibek sám o sobě chutnal moc dobře, a že líbat uměl, o tom žádná.
Ale když k tomu přidal ty své ruce…
Byl jsem z něho málem hotový už teď. Prostě to mezi námi zajiskřilo, a já ten plamínek rozhodně nehodlal udusit. Chtěl jsem ten oheň rozdmýchat ještě víc.
Sám jsem se po jeho žádosti sklonil a začal jsem ho líbat. Rukama jsem ho objal kolem krku, a svým rozkrokem jsem se o něho otřel ještě víc.
„Budu mít střídání… za čtyřicet minut…“ vydoloval jsem nakonec ze sebe, když jsem konečně vytáhl jazyk z jeho pusy.
Zavrtěl jsem ještě zadečkem v jeho rukách, aby neměl pochyby, jak na tom jsem, a pak už jsem se vymanil z jeho držení. Ještě chvíli a nejspíš bych se s ním pak zavřel v šatně. Ale to já nechtěl.
Chtěl jsem na to mít klid a soukromí. Něco mi říkalo, že tenhle večer, spíš tahle noc, bude jednou z těch nezapomenutelných.
„Tak za čtyřicet minut,“ upravil jsem se, a pak už jsem raději vyšel ven a vrátil se za bar.
„Potřebuji střídání. Pokud možno hned,“ došel jsem k Maximovi a nenápadně jsem ukázal na svůj rozkrok.
Jo, ta boule nešla přehlídnout. Ještě že pracuji za barem. Ale i tak jsem si raději pro tentokrát uvázal barmanskou zástěru…
Axel
Tak takhle rychle jsem snad nikoho ještě nesbalil. Ale možná to bude i tím, že jsem nikdy neměl nikoho staršího. Věděl, do čeho jde, nemusel jsem ho přemlouvat nemusel jsem ho na něco lákat, prostě to chtěl stejně jako já, mě se líbil, já jemu nejspíš taky a nebylo pochyb, že to mezi námi jiskří.
Tak proč chodit kolem horké kaše?
Ale vyvenčete se, když vám napůl stojí.
Musel jsem ho hodně přemlouvat a na záchodě tak strávil trochu víc času, než kdybych si jen ulevil, jak mi to prostě nešlo.
Nakonec jsem se ale vrátil zpátky, a když jsem procházel kolem baru, výmluvně jsem se podíval na Wayneho rozkrok zakrytý zástěrou a pousmál se.
Tak s tímhle chlapem bych si dal říct víc než jen jednou.
Jenže…
Co bude, až zjistí, kým vlastně jsem? Rád bych měl nějaký pevný a trvalý vztah. Nechodil jsem do baru jen proto, že jsem miloval nezávazný sex. To byl spíš Darien. Já popravdě toužil po skutečném a dlouhém vztahu, jenže…
Bylo to asi prokletí naší rodiny. I máma s tátou se hledali tak dlouho, až na sebe zbyli, jak sami říkali.
Ale děda byl třeba čtyřikrát rozvedený, stejně jako praděda, a celkově se prostě mužskému pokolení naší rodiny nevedlo.
Ani nikomu z bráchů vztah dlouho nevydržel, a to zrovna třeba Zain i toužil docela po dětech. A Isai byl věrnější než kolie.
Pomalu jsem dopíjel třetí drink, pozoroval přitom celou dobu Wayna, a i když mi to připadalo jako věčnost, nakonec jsem zaregistroval nového barmana, který k Waynovi, a ještě tomu druhému, co tu byl s ním, přišel.
Nejspíš ono slíbené střídání. Pocítil jsem příjemné vzrušení, dopil zbytek koktejlu a mávl na Wayna.
„Počkám venku," zašeptal jsem a položil na bar bankovky za koktejly.