David
Vodní princ. Tak mi můžete říkat. Fakticky jsem usnul v bazénu, když se mi konečně podařilo vydržet na hladině a s přiblblým úsměvem jsem hleděl do nebe.
Co bylo potom, nevím. Probudil jsem se v posteli, kde se ke mně tiskl Soren a tiše pochrupkával.
Otřel jsem se tváří o jeho, a on mi, snad podvědomě zafuněl rovnou do ucha, až mi naskočila husí kůže.
Nadzvedl jsem peřinu a tiše a nespokojeně mlaskl, když jsem viděl, že má na sobě župan.
Měl bych vstát a jít pracovat. Máme tak blízko k cíli…
Ale když on je tak k nakousnutí, a i přes ten župan je vidět, že má stejný ranní problém jako já.
Opatrně jsem se natáhl ke stolku pro gel a hned si nakápnul na prsty. Netrvalo dlouho a já si s nimi protáhl dírku a připravil, aby se Soren nemusel zdržovat. Spíš já abych se nemusel zdržovat.
Opatrně jsem Sorena převrátil na záda, klekl si nad něho a několikrát promnul v ruce jeho penis, který po tom doteku ztvrdnul ještě víc.
Nejspíš se mu zdají prasácké sny a líbí se mi to, podle toho, jak nahodil úchylný úsměv.
Tak jo, ať to má dokonalé i s tím snem…
Nastavil jsem se a pomalu jsem dosedal. Zatnul jsem zuby, abych nevydal hlasitý projev a užil si tak aspoň pár vteřin spícího Sorena, kterého můžu ojíždět tak, jak právě chci…
Sklonil jsem se nad něj, abych mu viděl do tváře, opřel se rukama vedle jeho hlavy, a pak už se opatrně a pomalu začal pohybovat. Ale nejspíš to dlouho nevydržím, protože to na mě šlo rychleji, než jsem předpokládal. Nejspíš se udělám dříve, než se Soren vzbudí…
Soren
Očividně skončily mé noci nočních můr a nastaly erotické.
Jako jsem chlap. A i když jsem byl dlouho bez partnera, vzrušujícím snům, které pak končily v koupelně jsem se prostě neubránil.
Holt, tělu neporučí nikdo.
Ale i tak jsem je nemíval zase tak často, a hlavně tak živé.
Zabručel jsem, když jsem na penisu ucítil dotek, a pak vydechl nad tou živou představou těsného zadečku.
Samozřejmě Davidova. O nikom jiném se mi ani zdát nemohlo.
Bylo to tak příjemně vzrušující, že jsem se tomu úplně poddal a doufal, že snad ten sen ani neskončí.
Jenže…
On to nebyl sen. To mi došlo, když to tření bylo až nějak moc živé, a na mě až nějak moc šlo to vzrušení, co mě přivádí k samotnému konci.
Pootevřel jsem jedno oko, a pak zasykl, když mi došlo, že to opravdu není sen, a to moje trdlo mě právě na férovku ojíždí.
„Pořádně hýbni tím zadkem!" zachraptěl jsem a propleskl mu půlky.
Pokrčil jsem nohy v kolenou, zapřel se patami o matraci, chytil Davida za boky, abych zastavil jeho pohyby, trochu ho nadzvedl, a pak ho rychle začal nabírat ze spodu, až to pleskalo.
„Takhle… se to… dělá…" funěl jsem, zatímco jsem okusoval jeho krk a bradavky.
Věděl jsem, že to nedokážu prodlužovat.
Všechno tohle dohromady, spolu s tím, jak byl David po ránu sexy, prostě tomu nešlo odolat.
V jednu chvíli jsem na Davida vrčel a v tu druhou už s táhlým zasténáním a s nehty zarytými do jeho kůže, mu plnil zadeček svou nadílkou.
Jen podvědomě jsem ještě přirážel a jednou rukou sevřel jeho penis, aby ani on nezůstal pozadu.
David
No, tak užíval jsem si spícího Sorena jen chvilku. Ale aspoň vím, že mě vnímal, a když na mě otevřel oči, na moment jsem se zasekl, jestli mě náhodou neseřve…
Ale on to vzal do svých rukou, do slova a do písmene.
Skoro jsem zavyl, když mě začal nabírat zespodu. Už tak jsem byl nadržený, a ten chtíč válcoval mé tělo. A teď tohle… A vidět, a cítit, jak se udělal, tak to byla poslední kapka.
„Sorry… ale lepší… než… si to… udělat sám… v koupelně…“ zachrčel jsem a vzápětí jsem skoro ztuhnul, když se to na mě vyhrnulo.
Sorenova ruka na mém penisu a jeho chlouba v mé dírce dorážející na prostatu, opravdu udělala své.
Doslova jsem se na něj svalil, sevřel jeho ruku mezi naše těla a jen z posledních sil hýbal aspoň zadkem, abych si to užil naplno.
Byla to paráda, když ten příjemný pocit zaplavil mé tělo, a já cítil, jak se mezi námi roztírá mé vlhko.
„Dobré… ráno…“ pousmál jsem se, když jsem byl schopen konečně zvednout aspoň hlavu a políbil jsem ho na rty.
„A díky, žes mě odnesl do postele, ta voda jednoho strašně utahá,“ znovu jsem ho políbil, a pak si na něm ustlal bez ohledu, že jsme špinaví od našeho sperma a nejspíš bychom měli vstávat na snídani, aby Tobias zase nevletěl do ložnice a neřval, že je tu smrad jak v opičárně.
Soren
David nezůstal dlouho pozadu a udělal se téměř vzápětí po mě.
Sledovat vzrušení odrážející se v jeho tváři bylo něco, co ještě posílilo dozvuky toho mého.
Byl vážně moc krásný. O chlapech se to asi často neříká, ale stejně jako ženy, i muži mají své příčky krásy a neustále o ně soutěží.
Prostě už to není jako dřív, kdy chlap rovná se zarostlý, upocený a smradlavý hromotluk v montérkách nebo v nějakém koženém motorkářském obleku.
Teď vedly jiné priority.
„Dobré ráno, ty můj vodní, nadržený, tvrdohlavý koloušku. Včera jsi to zalomil dřív, než jsem si myslel," zachraptěl jsem a usmál se.
Jo, jen ta představa mě znovu rozesmála.
„A děkuju za úžasné probuzení," zašeptal jsem do jeho vlasů, a i přesto, že zase hrozil do ložnice vpád Tobiase, objal jsem Davida a hladil ho po zádech, až se mi začaly znovu zavírat oči.
Jediné, co mě udrželo při vědomí byla vůně kafe, která se rozlila domem, a představa Tobiase, který k nám nejspíš každou chvilku zase vpadne.
„Budeme muset vstávat," zabručel jsem, ale přesto ještě Davida přetočil na záda, zalehl ho a věnoval mu pořádný polibek.
Taky jsem hezky očistil jeho bříško i penis, spokojeně zamručel, a pak už nás oba vyhnal z postele do sprchy, kde jsme se ale stejně ještě nějakou chvilku zdrželi.
David
Sice jsem byl vzhůru první, a pak vzbudil Sorena svou akcí, ale přesto se mi z postele nechtělo. Bylo mi tu fajn, cítil jsem se odpočatě, postel byla pěkně vyhřátá, stejně jako my dva po tom ranním čísle. A byl jsem spokojený s ranní rozcvičkou.
A hlavně když mi pak Soren ještě věnoval následnou péči, to jsem jen spokojeně vzdychal, a opřený o lokty se na něj zamilovaně díval.
Fakt že zamilovaně. Asi jsem ztracený případ. Jo, určitě jsem…
Nakonec jsem se s bručením nechal vytáhnout z postele a nacpat do sprchy.
No, nejspíš dneska vynechám bazén, i když jsem původně chtěl jít pokračovat.
Ale tak nějak jsem cítil ty namožené svaly.
Asi budu muset zase začít aspoň trochu běhat. Beztak mi Unus každou chvíli hlásí, že bych se měl pořádně hýbat, že moje hodnoty se blíží k mrtvolnému stavu. A když už mě sere, tak ho prostě vypnu.
Ale nejspíš má pravdu. Kdyby mě teď někdo honil, chytil by mě za prvním bukem.
Ještě i ve sprše jsme se trochu pomazlili, ale pak už jsme raději vypadli, aby na nás nevyběhl Tobias. A navíc to kafe tak nádherně vonělo… A já měl hlad. Fakt mi po tom včerejšku dost vyhládlo, a vlastně ani nevím, jestli jsem večeřel.
„Brý ráno,“ zabručel jsem na Tobiase, když jsme se konečně dostali do kuchyně.
„Jak ses vyspal, plaváčku?“ začal se smát, jen co viděl moji znavenou maličkost.
„Nějakej vtipnej po ránu, sis v noci zašel zašukat se Sextou?“ posadil jsem se a vzápětí mi na hlavě přistála utěrka.
„Vážně mě máš rád, jindy bys po mně hodil nožem,“ stáhl jsem utěrku z obličeje a hodil mu ji zpátky. „Dneska budu pracovat, tak mě potom zavolejte na jídlo. Fakt to chci mít už z krku. Vím, kdo s kým paktuje, takže by neměl být už tak velký problém vystopovat, vyhledat, kde se schovávají ti pitomí vědci, a nejspíš u nich najdeme i ty disky. Ale se Septimem… tam si nejsem jistý. Ten je mimo dění, a jede si na vlastní pěst, na toho se bude muset jinak. Nějaký nápad?“ mrknul jsem na Tobiase. „Jo, a nezapomeň, že ti, co jsme s nimi včera byli, chtějí taky přiložit ruku k dílu…“
Soren
Fakt bych přál, aby se Tobiasovi splnilo přání a Aryan skončil s pornoherectvím.
Bylo vidět, že si opravdu to sourozenectví užívá aspoň s Davidem a moc mu to chybí.
I když je to bručoun, mě neoblafne. A nejspíš už ani Davida.
Pousmál jsem se nad jeho poznámkou, ale vzápětí ho plácl po zadku, protože mluvil tak škaredě.
Asi si ho budu muset trochu vychovat.
„Zkusím zjistit, kde se Sedmý zdržuje a s kým stýká. Přece jen se více méně pohybuje ve stejné vrstvě jako já, a navíc, už jednou jsem s ním přišel do styku, takže zkusím rozhodit sítě. Nenápadně. Jinak si potřebuju ještě dodělat pár smluv a pár schůzek, takže mě taky pak zavolej na oběd. Jinak rozhodně souhlasím s tím, že je na čase to ukončit. I když se mi nelíbí, jakým směrem se to teď ubírá, pravda je, že pomoc zbývajících bossů si teď nemůžeme dovolit jen tak zahodit. A jejich informace byly víc než sdílné a nápomocné. Dám vědět i Landonovi, kdyby náhodou něco zaslechl, ať se ozve, případně se ho zeptám, co on na to, pokud bych mu nahlásil zátah u některého z bossů. Oficiální cestou. Ať chceme nebo ne, jsou to pořád vlivné osoby. To já jsem sice taky, ale nechci zbytečně šlapat vedle, protože chyby by pak mohli být nenávratné."
Posadil jsem se ke stolu, popadl hrnek s kafem a labužnicky se napil.
„Sexta mi posílala zprávu, že má ještě nějaké informace, takže pojedu po snídani k ní. Máme domluvenou schůzku na desátou a nejspíš zůstanu přes oběd. Vy dva se nehnete z domu, jasné? Pokud jen vystrčíte nos, zamknu vás příště do sklepa. A klidně z některým z Popravčích, abyste se nenudili a znovu vás nenapadla nějaká hovadina. Rozumíme si?“ rozkázal Tobias a na stůl položil velký tác s obloženými sendviči snad se vším, co doma našel.
David
Takže se zapojí i Soren. Pokud bude sedět doma na zadku a jen zjistí informace pěkně z bezpečí tohoto hradu, budu spokojený a klidný. Ale říkat mu to nebudu, aby si o mně nemyslel, že jsem měkota a Tobias by se mi ještě vysmíval.
Ale rozhodně měl pravdu, co se Septima týká. Je z nejvyšší vrstvy společnosti, a už měl se Sorenem co do činění. Takže toho nechám zatím na něm a zaměřím se na ty ostatní a vědce…
„Kurva! Je tu něco, na co jsme nejspíš ani nepomysleli!“ vyskočil jsem ze židle, jak mě to najednou koplo do hlavy. „Plány! Nestačí sebrat jen ty disky a zničit je, ale musí se zničit i plány. Sorry, Sorene, ale na světě nejsi jediný tak nechutně bohatý. Co kdyby se jim podařilo najít sponzora a začali by vyrábět svoji zbraň podle těch plánů? Takže… Já zkusím zjistit všechno k Duosovi a vědcům, a zkusím najít ty plány. Pochybuji, že by to někdo z nich maloval na papír. To se dneska nenosí… A brácho, když najdeš čas i na ty informace, a nejen na to, jak se nacpat Sextě do kalhotek, tak mi to hned pošli, abych na tom mohl pracovat.“
Znovu jsem se usadil a popadl další sendvič. Myslím, že třetí v pořadí. Ale já měl opravdu velký hlad.
„Jo, a chci svůj dnešní příděl brambůrků a energeťáku. Fakt to k práci potřebuji,“ podíval jsem se na Tobiase ještě opatrně z pod vlasů, které mi padaly do očí, jak jsem měl raději hlavu skloněnou.
Soren
Vážně jsem musel ušklíbnout nad tím, jak to těm dvěma slušelo. To bratrství, samozřejmě.
Stejně jsem nakonec ještě dostal seřváno já, jako bych za to mohl. Každopádně na to, že šel Tobias pouze na pracovní schůzku, si na sobě dal fakt záležet.
Teda…
Ne, že by se potřeboval nějak extra zkrášlovat, ale byly tu detaily, kterých si chlap jako já všimnul.
Raději jsem to ale nechal bez komentáře, zvlášť, když David dostal hned dva pytlíky brambůrků a dva energeťáky.
„Zítra tě za tohle čeká pořádná lekce," plácnul jsem Davida po zadku a ukázal ke stropu, když jsme vešli do jeho pracovny. „Kdyby něco budu u sebe."
Ještě jsem ho políbil, a pak už se zdekoval, abych taky pohnul se svojí prací.
Jak jsem slíbil u snídaně, zavolal jsem hned Landonovi, který mi oznámil, že na Druhého a Čtvrtého nic moc nemají, a tudíž stačí, když složí kauci a jsou venku.
No, to se dalo čekat. Taky mě samozřejmě sprdnul, co zase vyvádím, a proč jsem mu to o Davidovi a celé situaci neřekl už dřív, za což jsem se mu omluvil a musel slíbit, že kdyby něco, dám vědět.
Samozřejmě, i když mě napřed varoval, potvrdil mi, že nevidí důvod, proč by si nevyšlápl na bossy, ale musí k tomu mít pádný důvod.
Mluvili jsme spolu asi hodinku, než se omluvil s tím, že má schůzi, a já vlastně musel taky pohnout se svou prací, abych se mohl víc věnovat dořešení tohoto případu a konečně to celé uzavřít.
Tobias se nakonec vrátil až někdy kolem páté odpolední, očividně spokojený, až to bylo nechutné, načichlý sladkou vůní, kterou nejspíš Sexta používala.
„Zjistil jsi aspoň něco? Kromě toho, jak má Sexta velkou postel a jak umí roztáhnout dobře nohy?" neodpustil jsem si rýpnutí a na moment si připadal jako David, než stihl přijít, kterého jsem samozřejmě zavolal, aby přišel na jídlo, které Tobias místo oběda dovezl.
„Mám dobrou náladu, takže ti jednu netrefím. A něco málo jsem ještě zjistil, ale-"
V tom, jako na povel, nám oběma zapípala zpráva a já se mírně zamračil.
„Co-"
"Pusťte si zprávy!" vyhrkla na mě Camelie s očima navrch hlavy, která se mě i Tobiasovi ukázala na videohovoru.
Trochu s obavami jsem přikázal, aby se spustil příslušný kanál, a pak mi čelist málem spadla až pod stůl.
„…mé důvody jsou osobního rázu, žádná konkurence v tom není. Ostatně, myslíte si, že by mohl být někdo lepší a krásnější, než jsem já? To těžko. Prostě to beru jako část mé životní etapy a asi bych měl jít zase dál…"
„Hodláte se někdy vrátit zpátky?"
„Rozhodně ne. Jak říkám. I když vím, že to bude pro vás všechny velká rána, chci ukončit jednu etapu svého života a začít jinou. Takže ještě jednou opakuji, končím se svou hvězdnou kariérou pornoherce, jednou pro vždy. Ušlé zisky z plánovaných natáčení budu do určité míry kompenzovat. To je vše. Užívejte si a plačte, protože váš král odchází."
Myslím, že by šel slyšet dopadnout i pověstný špendlík na koberec, jak bylo najednou ticho.
„Co to-"
Otočil jsem se na Tobiase, ale ten najednou sprostě zaklel a vzápětí ho nebylo.
David
Začínal jsem být zase mírně nevrlý, protože mi práce nešla tak, jak jsem chtěl.
Měl jsem pocit, jako by si se mnou někdo hrál na kočku a myš. Když už jsem si myslel, že jsem někoho našel, zase to vedlo do ztracena. A takhle se to opakovalo několikrát, až jsem bouchnul. Praštil jsem vztekle pěstí do stolu, ale hned na to jsem slyšel zavolání k obědu.
Možná, když se najím, tak se uklidním, a pak to půjde lépe. A třeba mě při tom dobrém obědu něco napadne.
Jenže jsem si ani nestačil sednout ke stolu, když Tobias a Soren vletěli do obýváku a zapínali televizi.
No… tak to je něco…
„Super! Takže se to Pintovi povedlo!“ vykřikl jsem nadšeně, zatímco Tobias měl pusu plnou nadávek a spěchal pryč.
„Co se mu nelíbí? Že má Aryan vážnou známost, která je spojena se syndikátem, nebo to, že se Aryan rozloučil se svým povoláním? Nebo je tak šťastný, že není schopný najít ta správná slova? Tak jako tak, i kdyby mu vadil Selim, on nemá co říkat, když byl ojíždět jeho ségru, která je dokonce hlavounem syndikátu,“ zašklebil jsem se, když jsem si to uvědomil.
Sáhnul jsem po ovladači a vypnul televizi. A pak jsem se spojil s Pintou, na kterého jsem hned vychrlil otázku, jak se mu to povedlo…
Chvíli mlžil, ale nakonec kápnul božskou…
„Hele, prostě jsem mu dal na výběr… Dokud nepřestane s tím svým pornobyznysem, tak si u mě ani nevrzne, i kdyby šlo jen o blbou pusu. Holt jsem pro něho nejlepší a jedině já mu dám to, co nikdo jiný. A jediné porno, které kdy natočí, tak bude soukromé se mnou. No, teď přemýšlím, že vlastně mám i tvé video… Přemýšlím, že bych ho Aryanovi ukázal, no to víš, on má taky plno pornáče s jinejma chlapama…“
Soren
Zapřemýšlel jsem nad Davidovou otázkou.
Co mu vadí? No, možná všechno z toho? Nevím, Tobias byl občas nevypočitatelný. Ale i tak jsem věděl, že má určitě radost.
Jen to nejspíš nečekal takhle.
Musel jsem se pousmát, ale vzápětí mi ten úsměv ztuhl, když jsem slyšel, co Pinta říká.
Zafuněl jsem a přitáhl si Davida blíž k sobě.
„Tak hele, ty cucáku!" zavrčel jsem, aby mě dobře slyšel, „vyřiď tomu zmetkovi malému, že si to s ním ještě vyřídím! Nevím, kdo ještě nedávno byl u mě škemrat o sex, protože jsem ten nejlepší a nikdo se mi nevyrovná! A! Jestli někomu ukážeš své porno s Davidem, tak ti urvu ptáka a narvu do zadku! Rozumíme si?! Všechno, co máš s Davidem natočené zničíš! Jediný, kdo s ním může točit nějaké porno, jsem já. Chápeme se?! Čert, aby to spral! Zatracení smradi! Já vám dám! Mimochodem, Tobias už vás jede srovnat. A zítra vás tu oba chci vidět na oběd!"
Pustil jsem Davida, a ještě si brblal pod nosem, když jsem se vracel do kuchyně.
„A s tebou si to taky ještě vyřídím! Ještě si řekneme, kdo je tu lepší!" otočil jsem se na Davida, a pak zmizel za dveřma.
Žárlil jsem?
No… Možná jo.
Přece jen jsem byl už starší a Pinta byl šikovný kluk, tak kam já se hrabu.
A navíc utrpělo moje ego. To mě vždycky Aryan říkal, že jsem nejlepší!
Znovu jsem zabrblal a maso, které Tobias přivezl, hodil do trouby, aby se ohřálo.
David
Culil jsem se, když najednou Soren vyletěl.
Jo, tak pán stoprocentně žárlí.
Ale pak jsem si to přebral v hlavě znovu.
Jako… Co ho sere víc? Že má Aryan novou známost, kvůli které nechal své práce, nebo to, že má Selim video se mnou?
Neměl bych taky žárlit? Co když je to hlavně ta první věc a nějaké video je mu šumák, i když tvrdil opak? Nejspíš si to budeme muset vysvětlit.
Ale teď…
„Selime, chci to samé jako Soren. Abys zničil a smazal všechny nahrávky se mnou. Nedošlo ti, že by toho mohl někdo zneužít? Víš, Tobias mi říkal, že když Sorena mučili, tak Věž věděl všechno o mě, dokonce i to, že mám pihu na zadku. Odkud to asi tak mohl vědět? Každopádně ti projedu tvůj počítač a všechno v něm. Nejspíš se ti do něho někdo naboural. A jestli se někde moje video, jak s tebou šukám, dostane na veřejnost, tak tě osobně přijdu zabít. Rozuměli jsme si? A zítra ten oběd platí, počítejte s tím oba. Teda, pokud přežijete Tobiasovu návštěvu,“ ještě jsem se ušklíbl při představě, co je asi tak teď čeká.
Rozloučil jsem se s Pintou, a pak zamířil za Sorenem do kuchyně. Z trouby už hezky začalo vonět maso, a Soren právě vytahoval talíře, aby se mohl naložit oběd.
„Nejspíš budeme dneska obědvat sami. Ale pro jistotu,“ vytáhl jsem příbor a talíř i pro Tobiase.
„Hele… Co tak si natočit naše vlastní porno? Jen pro nás? Teda, až se tohle všechno vyřeší, ať na to máme klid a jistotu, že toho nezneužije nikdo z těch, co po nich jdeme nebo oni po nás,“ přitočil jsem se k Sorenovi, pevně ho objal a hned mu vlepil pořádný polibek.
Soren
Ještě, že v dnešní době je všechno pokročilé natolik, že si člověk může usnout i s cigaretou v puse a nic se nestane.
A stejně tak to bylo i v případě trouby ve které jsem ohříval jídlo, které Tobias přinesl.
Jakmile totiž David přišel se svou otázkou, jídlo mě přestalo zajímat, a místo toho jsem vzápětí dával tomu mému smradovi, co proto, když jsem ho klátil na stole.
Jestli mě bude pořád takhle provokovat, tak asi brzo zeschnu, protože na takové rychlovky už nebudu mít sílu.
„Jednou mě… zničíš," zafuněl jsem do jeho vlasů, když jsem dosedl na zem a Davida si stáhl do klína, jak už jsem neměl sílu udržet se na nohou potom, co teď proběhlo.
Ještě chvíli jsme se líbali, než jsem Davida zase postavil, upravil jeho i sebe, ale ještě ho objal a zadíval se do jeho očí.
Opravdu nevěřím na osud, ale naše setkání…
Osud nebo náhoda?
Kdo ví. Stejně tomu pořád nemohu uvěřit.
Já, tolik lpící na zásadě nezačínat si nikým mladším, teď mám doma nastěhovaného drzého kluka, co si nevidí do pusy, kterého chce Tobias permanentně už jen z principu zabít, kvůli kterému se chovám jako urvaný ze řetězu.
Možná proto, že mám strach, aby mi neutekl? Aby to nedopadlo, jako mé manželství?
No, lhal bych, kdyby ve mě malé pochybnosti nebyly. Přeci jen, David byl úplně jiný než já. Byl to živel a já oproti němu úplný suchar. Navíc byl velice hezký a řekl bych, že o kluky by neměl nouze.
Kdo ví, čím jsem ho zrovna já zaujal.
„Miluju tě," zašeptal jsem pod návalem všech těch pocitů, které mě teď zaplnily.
Ještě jsem Davida políbil, ale pak už ho pustil, abysme se mohli konečně najíst.
„Tobias má teď asi plné práce s vraždou a zakrýváním stop, takže pojíme sami," vytáhl jsem z trouby tác na kterém bylo už nachystané jídlo na talířích a sprostě zaklel, když jsem se opařil.
Jo, ani to blbé jídlo neumím pomalu ohřát. Zabrblal jsem, a pak už opatrněji všechno přenesl na stůl, abysme se do toho mohli pustit.
David
Že já se vůbec ptal. Příště rovnou nachystám kamery po celém baráku, protože u Sorena nikdy nevím, kde si mě právě vezme.
Ale vůbec si nestěžuji. Mám sex rád, a se Sorenem obzvlášť. Miluji ho, a na tom už se zřejmě nic nezmění.
„Ty jsi trdlo,“ zamračil jsem se, když jsem viděl, jak zápasí s jídlem, a ještě si přitom skoro udělá úraz.
Pomohl jsem mu to srovnat na stole, a pak už jsme se posadili, a s přáním dobré chuti se pustili do jídla.
No, nebylo to špatné, ale lepší je, když Tobias uvaří, než když to odněkud odnese. Nejspíš mu opravdu řeknu, aby mě naučil vařit. Jestli se spustí se Sextou, tak na nás nebude mít čas, a asi by se nám to moje výborné maso brzy přejedlo.
„Dneska bych šel zase zkusit plavat, co? Teda pokud vyjde čas. Sere mě, že mi ti hajzlové pořád utíkají před nosem. No, nejsem policajt, abych věděl, jak na to, ale i tak… Vlastně…“
Přestal jsem mluvit a žvýkat a zamyslel jsem se. Proč mě to nenapadlo dříve?
„Já jsem debil!“ vykřikl jsem. „Říkal jsi, žes kdysi jednal se Septimem. Hele, určitě máš na něho kontakt. Ten mi ani bossové nechtějí dát. Vlastně mi nedají kontakt ani na jednoho z bossů a Selim to odmítá, prý by ho Ameli zabila. Hodil by se mi, a já bych se snad mohl zase posunout dál. Přes Septima dokážu najít Duose, určitě, pokud v tom jedou spolu, byli taky v kontaktu za poslední dny.“
Spokojeně jsem pokýval hlavou, ale přitom se i mračil, že jsem debil, že jsem na to nepřišel dříve.
„Jo, a pokud to vyjde, tak bychom to mohli už ukončit a mohli bychom natočit to naše porno.
„Hele!“ zvedl jsem hned varovně prst, „nechej mě nejdříve dojíst a potom mě můžeš přehnout třeba přes sedačku jako minule…“
Soren
Nakonec mi David s jídlem pomohl a já byl za to rád.
Vážně jsem v tomhle úplně marný, a je to snad jediná věc, kterou se rozhodně nikdy nechci naučit.
I když bych teoreticky nemusel hnout ani prstem, protože na všechno jsou přístroje, ale pořád musím něco vymyslet, nějak to ochutit, do hrnce nebo pekáče to taky samo nenaskáče, a na talíře a stoly samo neodnese. No, prostě na tohle nemám vlohy.
Když se mě pak u oběda David zeptal na Septima, zamračil jsem se.
Nechtěl jsem, aby s ním měl David cokoliv společného, ten člověk byl slizký už od začátku, sotva jsem ho potkal, a to ani nemusel říct, proč mě vyhledal a co bude chtít.
Prostě takový ten arogantní ignorant, co si myslí, že když má peníze, tak může všechno.
U mě ale narazil, na což nejspíš nebyl zvyklý a moc se mu to nelíbilo, a určitě si najde jakoukoliv záminku, jen aby mi to vrátil.
David je sice dobrý, no lepší než dobrý, ale samozřejmě nezná všechny lidi v tomhle městě, a pořád se někde ve stínech může skrývat někdo, kdo bude ještě lepší než on.
A Septimus ví, jak získat to, co chce.
Pravda ale byla, že i já to chtěl ukončit. A čím déle se to prodlužovalo, tím více to nahrávalo nepříteli do karet. Ale zase nemělo smysl to uspěchat.
Tohle všechno mi vířilo hlavou až do chvíle, kdy David zase pronesl tu svou poznámku.
Vážně je nepoučitelný. Nebo se mu líbí, jak ho trestám?
O ten gauč jsem ho samozřejmě přehnul a dal mu ještě víc, co proto než v kuchyni, že nás muselo být slyšet až do centra. A pro uklidnění jsme si pak vlezli na chvíli do bazénu, kde jsem si tentokrát já dovolil Davida vyprovokovat, ale nikam dál jsem nezašel.
Ať přijde sám. Tohle je taky trest.
No, pěkně mu stál, když jsme se zase oblékali, abych mohl nakonec dát Davidovi ty kontakty.
„Slib mi, že budeš opatrný, jasné? Septimus je možná nejnebezpečnější z nich, a já už nechci zažívat to, co při tvém únosu. Do ničeho se bezhlavě nežeň a prober to se mnou nebo Tobiasem. Ten očividně skončil s vraždami, protože mi psal, že je na cestě zpátky. A po večeři z něj můžeme vytáhnout, co mu Sexta řekla, protože mu očividně něco řekla, jen mi to nestihl říct po tom Aryanově překvapení," postrčil jsem Davida z ložnice, abych i já mohl jít ještě chvíli pracovat.
David
Nejspíš se fakticky musím naučit držet pusu, když po každé zmínce mě Soren vezme za slovo.
Ale nestěžuji si…
Když mě pak vyšoupnul z ložnice napůl rozdělanýho, myslel jsem, že mu uhryznu hlavu.
Ale jak se pustím do práce, tak zapomenu i na tohle.
Vzal jsem si od Sorena kontakt na Septima se slibem, že budu opatrný. Potřeboval jsem ho najít, tak jsem si vytáhl neregistrovaný náramek, který mám pro ne moc legální účely, a poslala jsem mu nic neříkající zprávu.
A jakmile zprávu přijal, Unus mi hned nahlásil, že zachytil signál.
Jo, tak to bychom měli. Okamžitě jsem se na něho napíchnul. V tomhle mě prostě nepřekoná a neschová se. A teď už mě můžou svádět z cesty, jak budou chtít. Jakmile jsem ho jednou zachytil, už se ho nepustím.
Věděl jsem, že mi bude chvíli trvat, než se nabourám do jeho databáze a všech systémů, kterými operuje. Ale zakousnul jsem se do toho jako buldok, že jsem i přeslechl Tobiasův návrat.
Bylo mi jedno, jestli Pintu a Aryana zabil, nebo jestli ojel Sextu, já měl svůj cíl na dosah.
Jen jsem vyběhl do kuchyně pro džus, upozornil jsem je, že mě teď nemají rušit, ale na večeři ať mě klidně zavolají. Teď prostě musím být u počítače, a pokud možno v plném soustředění. Ono to není jen tak se k někomu nabourat, i když mám geniální mozek.
Ale počítal jsem, že tak někdy do poloviny noci bych mohl mít první výsledky.
Nechtěl jsem se k němu jen nabourat. Chtěl jsem si od něho vytáhnout všechny zprávy, které kdy měl, všechny kontakty, které má, všechny hovory, které absolvoval za uplynulých čtrnáct dní…
A já to dostanu. Protože já jsem v tomhle nejlepší…
Soren
Tobias se nakonec vrátil chvilku potom, co David zapadl do své pracovny.
A i když vypadal na oko rozladěně, přistihl jsem ho v jednu chvíli, jak se usmívá.
„Jsi rád?" zeptal jsem se ho, když taky přešel do pracovny a já k němu na chvilku zašel.
Napřed to vypadalo, že mě pošle do patřičných míst, ale když jsem zavřel dveře a zadíval se na něj, na chvilku zahodil masku nabručeného drsňáka.
„Ani nevíš jak," vydechl a vypadalo to, jako by z něj spadlo obrovské břímě.
Dokonce se začal i usmívat, což jsem u něj viděl málokdy.
„Sice jsem spíš čekal, že ho napravíš ty, tak nějak jsem doufal, že nakonec skončíte spolu, protože Aryan tě dlouho miloval, ale Selim nevypadá jako zlý kluk. I když se mi moc nelíbí ta vazba na syndikát, ale lepší než drátem do oka. Víš, že jsem nikdy neschvaloval Aryanovo rozhodnutí, ale mě by nikdy neposlechl. Mimochodem, prý jsi je pozval na zítřejší oběd."
„Jo, je pár věcí, co si musím s tím smradem ujasnit," zavrčel jsem a zašklebil se.
Tobias se taky ušklíbl, a pak mě vyhodil s tím, že musí pracovat.
Slabá chvilka očividně pominula.
Na nějakou chvíli zavládlo v domě ticho, jak jsme každý řešili to své, než jsem Tobiase zaslechl, jak šramotí v kuchyni.
Zašel jsem za ním, protože jsem si potřeboval něco ověřit a nechtěl jsem ho rušit při práci, ale sotva jsem otevřel pusu, vletěl do kuchyně David, popadl džus, nakázal nám, ať mu dáme pokoj a zase zmizel. Tobias jen protočil očima a já pokrčil rameny.
„Aspoň buď rád, že dodržuje pitný režim a chodí na jídlo. Kromě toho, bez něj bysme se nikdy tak daleko nedostali. Aspoň ne tak rychle. Jsi sice dobrý, ale sám musíš uznat, že na něj nemáš," strčil jsem do kávovaru konvici, abych udělal víc kafe.
Tobias něco zabručel v odpověď a já se ušklíbl.
„Štve tě to, viď? Že je lepší než ty," rýpnul jsem si a vzápětí uhýbal mokrému hadru.
Raději jsem se smíchem z kuchyně vypadl, abych se ještě spojil s Camelií.
Vypadalo to, že ve firmě je klid, podařilo se rozjet pár výzkumů, podařilo se navýšit mzdy a celkově se zdálo, že krušné období máme na chvíli za sebou.
„Přemýšlím, že si vezmu dovolenou. A pak ho dám vám, Camelie, udělala jste pro mě víc než dost. Cokoliv řeknete, rád pro vás udělám."
„Mám svou práci ráda, pane Tannere. A vás taky. Mám všechno, co potřebuju. Víte, že na vztahy moc nejsem, takže osobní život neřeším. Upřímně, raději jsem v práci," odpověděla se smíchem Camelie.
„Tak aspoň popřemýšlejte nad tou dovolenou. Rád vám ji i zaplatím."
Samozřejmě, že se to neobešlo bez protestů, až jsem musel hovor sám ukončit.
A zrovna v tu chvíli zavolal Tobias na večeři a slyšel jsem ho, jak huláká na Davida, že udělal svou specialitu a jestli do dvou minut nedovalí tu svou prdel, tak bude bez jídla, a ani se nedozví, co uvařil.
David
Aby mě opravdu nic nerušilo, nasadil jsem si svoje speciální hluchátka s mikrofonem.
Fakt tomu říkám hluchátka. Jakmile si je nasadím, neslyším nic, co se děje okolo mě. V nich mi hrála moje oblíbená muzika a sem tam do toho promluvil Unus svým umělým hlasem. A já mu odpovídal nebo dával příkazy do mikrofonu, kromě toho, co jsem zadával přes klávesnici.
Takhle jsem se mohl plně soustředit a věděl jsem, že udělám daleko víc práce, než kdybych je neměl nasazené.
Občas jsem mrknul na další dva monitory, kde se projížděly soubory, vyhledávalo se, co jsem potřeboval, a na hlavním jsem si to dával dohromady.
Už jsem za těch několik dní zjistil, kde jsou někteří vědci, a podle všeho jich je pár poctivých, vykašlali se na bývalé kolegy, na Sentinel i nějakou zbraň, a nechali se zaměstnat u jiných firem. Prolustroval jsem si je a vypadalo to, že dokonce ani nejsou v kontaktu s dalšími.
Svůj neregistrovaný náramek jsem vypnul okamžitě, jakmile jsem se napíchl na Septima. A může se třeba stavět na hlavu, ani nebude vědět, že jsem se mu nacpal do jeho soukromí, a klidně by mohl nechat své systémy prověřit. Program, který jsem na to vytvořil, prostě nenajde. Však na to nepřišel ani celý Sorenův tým ajťáků, že jsem se jim napíchl na systémy, a to jsem tam měl dokonce nastěhovaného i Unuse na pár dní.
Byl jsem do toho opravdu zažraný, že jsem postřehl Tobiase až ve chvíli, kdy vletěl do pracovny a jednu mi vlepil.
Málem jsem dostal infarkt, když mi serval z uší hluchátka a zařval, že se s večeří nesral jen tak pro nic za nic… a ať okamžitě dovalím prdel do kuchyně.
Asi tak minutu jsem to musel vydýchávat, ale nakonec jsem teda šel. Jo, hlad jsem měl, a já hodlal po večeři pokračovat v práci…
A taky jsem tak udělal. Dokonce i při večeři jsem dal Unusovi pár příkazů, ale když jsem viděl ten jejich pohled, raději jsem toho nechal, zhltal večeři, popadl vodu, poděkoval za jídlo a makal jsem zpátky do své pracovny.
Bylo mi v tu chvíli i jedno, jestli Tobias Pintu zabil nebo ne…
Soren
Na jednu věci si ale nejspíš budu muset zvyknout.
Že jakmile bude mít David práci, všechno ostatní jde stranou.
Věděl jsem, že ho nemůžu nutit se změnit, i když jsem trochu doufal, že poleví.
Ale sám jsem řekl, že to chci mít co nejdříve za sebou a můžu bát aspoň rád, že se přišel najíst, i když to vypadalo jako soutěž v tom, kdo toho zhltne víc.
A než jsem stačil něco říct, zase ho nebylo.
Povzdechl jsem si a zavrtěl hlavou.
Fakt si na to budu muset zvyknout. Nakonec jsem se i já vrátil do pracovny, a i když jsem neměl na starost nic okolo bossů a vědců, pořád jsem toho měl víc než dost.
Někdy kolem půlnoci, když jsem na chvilku zadříml za stolem, jsem se zašel podívat do ložnice, jestli třeba David neusnul dřív, než pro mě došel, ale očividně dneska nehodlal vyjít z pracovny.
Povzdechl jsem si znovu, vrátil se do kuchyně, popadl čipsy a energeťák, a pak mu to opatrně strčil za dveře pracovny. Pár vteřin jsem ho pozoroval, jak rozmlouvá s Unusem, jeho prsty běhají po klávesnicích a monitory reagují na jeho příkazy.
Znovu mě přepadla myšlenka na to, jak moc jsme rozdílní a znovu ve mě zahlodaly obavy, jak dlouho bude trvat, než Davida přestanu bavit.
Raději jsem za sebou potichu zavřel dveře a vrátil se zpátky do pracovny.
Aspoň si udělám všechno, co jsem zatím odkládal.
A zítra uvidím, s čím přijde David a Tobias.
Ani nevím kdy mi hlava padla na stůl a já usnul někde uprostřed sepisování smlouvy pro Davida.
David
Jen matně jsem vnímal, že někdo vešel do pracovny. Dokonce jsem zaregistroval i novou plechovku energeťáku a chipsy, což jsem přivítal s povděkem a hned potom hrábnul.
Ale byl jsem rád, že mě nechali pracovat a nevyrušovali mě. Já totiž viděl cílovou pásku. A stupeň vítězů. Zatím sice třetí místo, ale i tohle je úspěch. Blížilo se k čtvrté hodině ranní, když jsem vyskočil, s vítězným výkřikem, a vzápětí se skácel zpátky do křesla, jak se mi navalila krev do hlavy.
Jo, tak první část hotová a může se jít na věc. A podle toho, jak půjde tohle, tak se hne i potom druhá část, a když to dobře dopadne, tak první místo bude moje ve chvíli, kdy Soren vítězoslavně zničí všechny ta zasrané disky.
Hned jsem vytiskl to, co jsem zjistil, protože mě ruce už ani neposlouchaly a neudržel jsem už ani tužku.
Našel jsem je. Vážně jsem je našel. Ještě jsem se podle Sorenových dat z pracovních smluv ujistil, že jsou to opravdu oni a stále mají svůj náramek, který měli registrovaný i v Sentinelu. A když jsem měl jistotu, už nic nebránilo si je vyhledat, kde se aktuálně nachází, taky kde se pohybovali v uplynulém týdnu a všechno to do sebe krásně zapadalo.
Duos a čtyři vědci jsou spolu. Teda minimálně bývají jednou za den určitě.
Vytiskl jsem i zprávy, které se mi podařilo vytáhnout a které si mezi sebou přeposílali, včetně mejlů.
A hlavně… našel jsem i ty plány.
Prostě jsem nejlepší!
Potřebuji medaili, první místo! Potřebuji pochvalu!
Potřebuji Sorena! A bohužel i Tobiase…
Musím jim to okamžitě říct!
Popadl jsem všechny lejstra, bylo jich celkem dost, vytisknutou i část mapy, kde by se měli skrývat, a konečně jsem vyšel z pracovny. Vylezl jsem nahoru do ložnice, ale Soren tam nebyl. Tak jsem pěkně zase šmatlal z posledních sil dolů do pracovny, i když jsem měl chuť sebou praštit do postele a nevstát minimálně týden.
Jo, byl v pracovně, kde jinde by taky mohl být. A nejspíš pracoval stejně jako já…
Spí jak dřevo.
Opatrně jsem ho podebral a opřel ho, aby neležel hlavou na stole. Pak jsem ho pootočil, abych si před něho mohl kleknout. Papíry jsem položil na stůl, aby je viděl, a zahleděl jsem se na něho.
Vážně mám takové štěstí a mám tak skvělého chlapa? Co když ho někdy začnu nudit? Doufám že ne, to bych asi nepřežil. Vážně ho miluji tak moc, že ani nemám srdce ho budit. A ať nepočítá, že od něho odejdu, Musel by mě on sám vykopat.
Byl jsem však tak unavený, že jsem si nakonec položil hlavu na jeho klín a jednu ruku na papíry, které byly na stole.
„Sorene… Vstávej… našel… jsem to… musíme…říct to říct Tobi- chrrr….“